| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Výchova nového socialistického člověka

 Celkem 54 názorů.
 Kaaja 


aha 

(28.10.2004 9:15:57)
tak já jsem dělala všechno špatně?

No ten denní rozvrh mě opravdu, ale opravdu rozesmál
 Martina 
  • 

To je dost drsný ... 

(28.10.2004 9:20:25)
... pak se nemůžu divit, jaké mám rodiče. Vyrůstat v takových podmínkách asi bych nebyla jiná.
 Berrinkaa 


Re: To je dost drsný ... 

(28.10.2004 10:20:15)
No fuj, jsem si myslela, že je to snad špatný vtip, nebo že se pisatelka pomátla. Je možný aby vůbec tohle byla pravda a někdo to napsal????Nebo že se tím snad někdo řídil?????

Aha, od toho jsou ty rady babiček: moc ho chováš, rozmazlíš ho, moc ho kojíš, potřebuje i jiné jídlo, hlavně pevnou stravu ve 4 měsících, třeba jitrnici ne??

Ještě že je toto už za námi a mi nynější matky už nemůsíme své dítě tak "týrat"
 Mirka, šestiletý syn 
  • 

Re: Re: To je dost drsný ... 

(28.10.2004 10:51:40)
Jo, obávám se, že to klidně mohlo bejt reálný. I nám v porodnici (rok 1998!!!) tvrdili, že musíme přebalovat dítě POUZE PŘED JÍDLEM, a kojení POUZE JEDNOU ZA 3 HOD!!!
Vůbec, můj pobyt v porodnici byl jedna samá perla. Když mi nešlo kojení, sestry mi nechtěly být příliš nápomocné - jedna se odkazovala na druhou. Nesměly jsme při kojení ležet, prý z hygienických důvodů (doma jsem pak v leže kojila úplně normálně). A vrcholem byl víkend, kdy došly látkové pleny. (Shodou okolností v té době bylo porodnické oddělení úplně plné, dokonce některé novomaminky ležely na "normální" gyndě.) Když už nebylo do čeho přebalovat, došla jsem na sesternu zažádat o něco na přebalování, třeba papírové pleny. No to bylo keců! Prý: tak to vypadá, když některé ženy své dítě přebalují pokaždé, když se jim mimino počůrá(!!!). No, nakonec jsem je rázně přesvědčila, že byly přidělovány pleny papírové. Ale nepříjemnej dojem z toho mám dodnes...
 Mirka, šestiletý syn 
  • 

Re: Re: Re: To je dost drsný ... 

(28.10.2004 10:55:32)
Apropos, byla jsem za totálního exota, když jako jediná z porodnice jsem dávala přednost plačícímu synovi, a na oběd jsem pravidelně chodívala o hodinu později než ostatní. Všechny ostatní maminy prostě nechávaly plačící potomky na pokoji...
 Michaela Vaverková Klevetová 


Re: Re: Re: To je dost drsný ... 

(1.11.2004 11:13:18)
Mirko, nebylo to v Uherském Hradišti? Tam jsem rodila nedávno a bylo to dost podobný tomu, co píšeš...
 Mirka, šestiletý syn 
  • 

Ano, to odpovídá pocitům, co se mi dodnes připomínají 

(28.10.2004 9:40:02)
Samozřejmě. Dodnes mám pocit, že místo matky mám psí čumák, kterej se ani nedokáže vcítit do druhýho. Ne, ona se tím řídila jen napůl, vzpomínám si na pokusy mě hladit někdy v 18, a tak. Ale jinak má SVOU PRAVDU, SVŮJ ŘÁD, do kterýho se musí všichni vejít, a běda, jestli dělá někdo něco jinak...
 Nimrod 
  • 

vojáci to nebudou 

(28.10.2004 15:20:10)
Tak sice vojáky míru a socialismu už asi mít nebudeme, ale dětských delikventů(třeba i vrahů) nám jakoby přibývalo.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: vojáci to nebudou 

(28.10.2004 17:40:52)
Se obávam, že dnešní delikventi byli ještě povětšinou kojeni po třech hodinách :-)
Po mně to v porodnici vyžadovali ještě v roce 2001...
 Věra. 


Re: Re: vojáci to nebudou 

(28.10.2004 18:09:04)
Jano se obávám že kojení není všemocné, a to jestli z člověka bude zločinec nebo ne, nezáleží tolik na způsobu kojení, ale hlavně na tom, co viděl doma, jak se k sobě chovají rodiče, jak spolu umějí vycházet, a na dalších mnoha věcech, co ho během života potká.

To by byla generace 70 let delikventní témeř celá, víš názory ode zdi-ke zdi nemám ráda....extremismus jen komplikuje život...:-))
 JaninaH 


Divný článek 

(28.10.2004 18:04:07)
Myslím, že článek je velmi zjednodušující, až stupidní. Každému je přece jasné, že v průběhu 20. století se názory na výchovu dítěte měnily, stejně tak jako se měnila situace rodiny a postavení žen ve společnosti. Určitě by se našel odborník, který by tyto proměny dokázal popsat zajímavě a fundovaně, s chutí bych si takový článek přečetla, namísto tohoto blábolu. Vždyť například na tom, že v 50. letech se kladl důraz na hygienu, přece není nic špatného. Mít vlastní postel nebylo přece v té době pro každé dítě tak úplně samozřejmé.
Shodou okolností zrovna čtu článek o Penelope Leachové. Je to anglická psycholožka, která v Británii způsobila poprask svou knihou Baby and Child, vydanou v roce 1977. Dává v ní rady rodičům do té doby nebývalé: chovat dítě, kdykoli zapláče, nekrmit "podle hodin", kojit co nejdéle, zůstat s dítětem doma co nejdéle apod. Neznám britský systém výchovy, ale usuzuji z toho, že vychovávat děti přísně nebylo asi specialitou budovatelů socialismu, jak se tvrdí v článku. Kniha se stala bestsellerem a "evangeliem" pro celou generaci rodičů. Ovšem dnes je tento liberální model výchovy (tj. vše podřídit dítěti) v Británii velmi kritizován. Důvodem není touha po návratu k přísné (v článku by se řeklo "socialistické") výchově, ale to, že matky, které se brzy po narození dítěte chtějí nebo musí vrátit do práce, se cítí VINNY. Chtějí být ujišťovány, že má-li dítě pevný řád (např. v jeslích) nebo je-li o něj pečováno někým jiným než matkou, nezpůsobí to na jeho duši nenapravitelné škody.
Je to pořád ten samý problém: Jednou aby se matky cítily vinny, že o miminko pečují moc, protože ho rozmazlují, jindy by se měly zase cítit vinny tím, že o něj pečují málo, protože myslí taky na sebe, např. na svoji kariéru. Úvaha, že z dětí vychovávaných přísně se URČITĚ stanou "vzorní budovatelé socialismu" či "studené čumáky" je stejně zcestná jako ta, že z dětí romazlovaných se stanou mladiství delikventi.
Ostatně o tom na Rodině bylo už napsáno hodně článků, a mnohem lepších než tento.
J.
 pavla 
  • 

Re: Divný článek 

(28.10.2004 18:27:38)
no, pokud zastavas nazor - porodit a sup do prace, tak ti to opravdu musi prijit divne. ale mne zase prijdes divna ty.
 Mirka, šestiletý syn 
  • 

Re: Divný článek 

(28.10.2004 19:07:52)
Ahoj Janino!
Ten článek je skutečně možná psaný ne jako odborný, ale jako zajímavost, aby mladé maminy věděly (alespoň mně tak připadá).
Nicméně ukazuje jeden z extrémů: přístup k dítěti co nejracionálnější, bez emocí, chladně. Druhý extrém je liberální výchova. Ovšem podle toho, co jsem se kde dočetla nebo doslechla, extrémnost liberální výchovy nespočívá ani tak v tom, že by se rodiče s dítětem tulili, chovali či ho kojili, ale spíše na způsobu výchovy: nezakazovat, neomezovat, nedávat hranice - dítě se přece narodí už hotové, ono si cestu životem najde samo. To způsobuje všechny případné problémy. Když dítě nemá hranice, tj. rodiče mu neřeknou dostatečně jasně a důrazně, co všechno smí, a co už opravdu nesmí, samo dítě to nepozná a plácá se v tom, a samozřejmě dělá všechno možné, včetně toho, co není správné. Myslím, že o tomto se nejčastěji hovoří jako o problému liberální výchovy. S tím ovšem chování a kojení nemá vůbec nic společného! To je zase o lásce a o jistotě dítěte, že je NĚKDO, tj. rodiče, ochrání před nástrahami života.
Podle dr. Jiřiny Prekopové je důležité dávat miminku do šesti měsíců věku dostatek láskyplné péče - tedy nenechat ho "vybrečet", když přece ještě nenastal "ten správný čas" pro přebalení, nakojení atd. a po zaplakání miminka ukojit jeho potřebu: přebalit, nakrmit, pochovat. Po šestém měsíci věku už MÍRNĚ protahovat dobu splnění přání: broučku, maminka si dodělá to a to a hned se ti bude věnovat (s ne moc dlouhým čekáním). To podle paní Prekopové je vyvážený stav: do šesti měsíců obletovat, po šestém MÍRNĚ otužovat.
Dle dr. Prekopové (a myslím že i dle jiných odborníků) je to tak, že hladem (chladem, plnou plenou, stýskáním) vzniká v dítěti určitá frustrace. Když tuto frustraci rodič dlouho neutěší, je pravděpodobné, že se v dítěti vyvine nedůvěra k rodičům a ke světu vůbec. Z čehož pochopitelně dochází k poškození vývoje sebepojetí dítěte, a to následkem toho může mít potíže (už si nepamatuji jaké, ale v literatuře se o tom lze jistě dočíst).
Janino, omlouvám se za kritická slova, ale nedá mi to:
jestliže si člověk už jednou pořídí dítě, je POVINEN mu dát dostatek lásky, péče a všeho, co je třeba, neboť jsou to RODIČE, kteří jsou plně zodpovědni za vývoj svého potomka a za všechny radosti i problémy, které pro to dítě KDYKOLIV v budoucnu vyplynou z toho, co mu rodiče dali nebo nedali. Nezlob se, ale apelovat na potřebu vývoje kariéry je velice sobecké a bezohledné. Pokud někdo skutečně tak nutně potřebuje kariéru, ať si děti raději nepořizuje: každé narozené dítě MÁ PRÁVO NA LÁSKU a štěstí!!!
 JaninaH 


Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 20:29:09)
Mirko,
dr. Prekopovou neznám, ale to, co radí, zní velice rozumně, souhlasím s tím. Jenže - proč zrovna je tou "magickou" hranicí pro mentální otužování věk 6 měsíců? Co když jiný odborník takovou hranici pro pozvolné odpoutávání se od dítěte stanoví na 12 měsíců nebo na tři roky, pochopitelně na základě seriózních výzkumů? V tom je podle mě problém. Pokaždé, když se řekne, že zrovna TAKHLE A JEN TAKHLE to je správně, vyvolává to v matkách, které z jakýchkoli důvodů to dělají trochu jinak, pocit viny. Znám to z vlastní zkušenosti. Šla jsem do práce, když synovi byly dva roky a dceři čtyři, protože jsem byla na mateřské už čtyři roky, měli jsme značné finanční potíže a já jsem věděla, že můj plat bude několikanásobně vyšší než manželův, který zůstal se synem rok doma. Přestože jsme se rozhodla svobodně a manžel vše zvládal bezvadně, trpěla jsem v prvních měsících obrovským pocitem viny, že dítě o něco okrádám, přivodila jsem si i psychosomatické potíže. Jen a jen z pocitu viny, že nedělám pro dítě úplně všechno.
Píšeš Jestliže si člověk už jednou pořídí dítě, je POVINEN mu dát dostatek lásky, péče a všeho, co je třeba, neboť jsou to RODIČE, kteří jsou plně zodpovědni za vývoj svého potomka a za všechny radosti i problémy, které pro to dítě KDYKOLIV v budoucnu vyplynou z toho, co mu rodiče dali nebo nedali. Myslím, že to tak cítí většina rodičů. Ale - co všechno je třeba? V 50. letech byli rodiče přesvědčováni, že pro dítě udělají to nejlepší právě tím "studeným odchovem", později zas, že správná matka se zabývá jen a jen dítětem nejméně do tří let jeho věku, nyní se to zase ve spirále vrací k tvrzení, že emancipovaná žena by měla zvládnout dítě i práci, že není důležité trávit s dítětem veškerý čas, ale trávit s ním čas "kvalitně". Úplně absurdní mi ale připadá to, co jsem se nedávno na Rodině dočetla, že si totiž těhotné ženy za nemalý obnos kupují a na noc na bříško přidělávají jakýsi přístroj, jež vyluzuje hlomoz, který způsobuje zvyšování inteligence dítěte! Až tam vedou snahy udělat pro dítě VŠE, CO JE TŘEBA.
J.
 Mirka 
  • 

Re: Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 23:06:48)
Ahoj Janino!
Jasně, že vybrat si z toho všeho to "nejrozumnější" je hrozně těžký a naše děti byly, jsou a budou vždycky tak trochu "pokusný zvířátka" (br, trochu krutý přirovnání, co?). Jak podotýká Goody, nejlepší bude asi ten zdravej selskej rozum, a taky neotupenej mateřskej (nebo otcovskej) cit. Ovšem na rozdíl od Goody myslím, že naopak nebude na škodu pár těch příruček za život přečíst - a z nich pak vycucávat to, co zní nejrozumněji. Stejně to nakonec i tak může selhat...
Co se týče té věkové hranice šesti měsíců... Mně to např. připadá docela rozumný, protože sama jsem svýho syna "hýčkala" až do těch tří let, a z různých zdrojů občas slyším, že "s námi tak trochu mává", že "nás tak trochu vydírá", a sama vidím, že ve svých šesti a půl letech je pořád na štíru s posloucháním. Tedy, aby bylo jasno, já jsem syna nerozmazlovala záměrně; naopak jsem od začátku byla přesvědčená, že ho vedeme s mužem LASKAVĚ, LEČ PEVNĚ. Až na to, že jsme nebyli připravení na tak silné vzpěčování, na tak velký odpor, na tak netvárné dítě... Když synovi byly tři roky, prošla jsem si krizí, ze které jsem si přinesla trošku pozměněný náhled na výchovu: poněkud jsem přitvrdila a řekla bych, že na rozdíl od dřív jsem se skutečně stala důslednou matkou. Ale jak říkám: dodnes máme problémy přinutit syna uposlechnout pokynů (pakliže jsou tyto důležité; naše výchova není ani zdaleka autoritativní, spíš inklinujeme k jakési směsi autoritativní a demokratické výchovy).
Co se týče těch výčitek, že jsi nechala poslední rok mladší dítě s manželem - upřímně řečeno, podstatné bylo, že Tvůj syn byl v rukou milujícího (předpokládám) člověka. Mnohem horší dopad - podle toho, co se píšívá - mívá to, když se o dítě stará cizí člověk, který k dítěti nic necítí, anebo se dokonce u dítěte takových cizích lidí střídá víc.
Co se týče té dnešní emancipace. Samozřejmě nechci být tak necitlivá, abych někoho přímo soudila nebo odsuzovala. Ale sama pro sebe se obávám, že tyhle extrémní snahy mohou vyplývat z toho, že celosvětová společnost se orientuje na spotřebu. Tj. co nejvíc vydělávat, co nejvíc si moci dovolit, co nejvíc si užívat. A "účel světí prostředky" - hnedle je vyzdvihováno skloubení kariéry s dítětem!
Mám doma příklad, že není vždy podstatné, jak kvalitně strávím s dítětem čas, byť jenom málo, ale ŽE PROSTĚ U NĚJ JSEM. Syn je úzkostný a citlivý. Měl problémy ve školce, teď má problémy i ve škole. Pouhé jediné postrašení staršími kluky z MŠ znamenalo, že se syn půl roku bál do MŠ chodit; nezvracel, to naštěstí ne, ale ráno co ráno kňoural a za 5 minut třeba 25x se zeptal: A bude to dobrý ve školce? Podruhé už měl psychosomatické potíže (až 15x za 10 minut se mu chtělo na malou). A teď ve škole? Trochu si ho podaly spolužačky (nějaké to bububu, facka a škrcení) a syn se opět bojí chodit do školy (zrovna dnes, a to má před sebou 3 dny volna, večer před spaním plakal, že nechce do školy). V takové situaci i když mu zrovna nevymyslím bůhvíjaký program a "jen" ho nechám, aby si hrál, je pro něj přínosné, že je se mnou doma, a ne ve družině, kde by se bál...
(Pozn.: zatím jsem ještě stále po mateřské nezaměstnaná; ovšem letos už jsme v takové finanční krizi, že práci už taky začínám intenzivně shánět...)
Myslím, že dobré je sbírat informace, kde se dá (tedy ze zdrojů odborných a důvěryhodných), a na základě toho se rozhodovat. A nejpodstatnější ovšem bude asi mít vůli a trpělivost naslouchat dítěti a CHTÍT A UMĚT se do dítěte a jeho potřeb VCÍTIT. Kdo si na tohle najde čas a energii, je pravděpodobné, že se snad proboha nedopustí žádných velkých omylů ve výchově...
 Kristýna+Robík 


Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 21:35:34)
Mirko,
díky za pochopení. Článek jsem opravdu psala jako zajímavost a proto je zjednodušující! Mohla bych napsat odbornou studii na dané téma, ale to by muselo mít trochu jiný rozsah. Prostě se mi ta knížka dostala do ruky a kroutila jsem nad ní hlavou. Je tam spousta dalších perliček, bude-li zájem nějaké přidám.

Dobře si uvědomuju, že tenkrát pro mnoho dětí byla vlastní postýlka luxus, v chudých domácnostech byly tak nevyhovující podmínky, že přijetí ženy s novorozencem na několik týdnů do kojeneckého ústavu bylo dobrodiním - čisto, teplo a jídlo. Tohle nechci zesměšňovat.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 22:20:25)
Věta, že někdo je POVINEN dát někomu dostatek lásky, byť by se jednalo o vlastní dítě, zní hodně fašisticky. Málokdo je schopen milovat z povinnosti.
Navíc, kdo si odváží posoudit, co je a co není opravdová láska.
 Mirka 
  • 

Re: Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 23:11:56)
Povinen z toho prostýho důvodu, že jsem si zvolil nějakou cestu a tím pádem mám nějaké závazky, které musím plnit. Samozřejmě že se nedá "z povinnosti" milovat. O tom to není. Povinnost je v tomhle případě spíš investovat čas a energii. Ta láska pak tak nějak přijde s tím. Pokud jde pochopitelně o duševně normálního člověka.
(Ostrá slova mi vyklouzla tak nějak sama nevoleně, spíš z rozčílení...)
 Sylvie 


Re: Divný článek 

(28.10.2004 19:46:44)
Ahoj Janino,

já myslím, že Kristýna neměla ambice hodnotit různé styly výchovy, že jenom chtěla vzpomenout nebo snad poděkovat dr. Matějčkovi za jeho laskavost a lásku, kterou dětem věnoval... a pro větší efekt ho dala do kontrastu s u nás dřív propagovaným studeným odchovem, ve kterém projevy mateřské lásky byly zakázané a hodnocené, jako škodlivé.

Kristýno?

S.

 Kristýna+Robík 


Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 21:39:28)
Jo, Sylvie, tak jsem to myslela :-)
(Jen jsem netušila, že je to třeba vyjádřit pro některé čtenářky polopaticky.)
 JaninaH 


Re: Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 22:14:46)
Kristýno,
omlouvám se ti tímto za přehnaně příkré hodnocení tvého článku. Nějak mi nesedl, no. Vyložila jsem si ho špatně; jak už jsem napsala, domnívala jsem se, že tím chce autor říci, že metody přísné výchovy byly specialitou tzv. komunistické výchovy, což není pravda. Ale to ty určitě víš, to je mi jasné. Chyběly mi tam ty dobové souvislosti, jak o nich píše Věra, proto jsem měla potřebu se k článku vyjádřit. Právě třeba tebe jsem měla na mysli, když jsem napsala, že na toto téma bych si ráda přečetla článek odborníka :-))). Protože téma je to zajímavé - naše matky nás obviňují, že se s dětmi mazlíme moc, my zas obviňujeme je, že se s námi mazlily málo...
Ještě jednou se ti omlouvám.
J.
 Věra. 


Článek jako pro blbce... 

(28.10.2004 22:21:45)
Janino naprostý souhlas.

V 50 letech se podobné metody prosazovali i jinde, nejen v socialistickém světě. Prostě byla taková doba a dnes je zcela jiná.

Chtělo by to malinko historické konotace, a opravdu článek od odborníka..tema je to mnohem širší..než jen....kojení versus socialismus.
Tohle mi připadá, že je pro maminy na MD, které "mají změklý mozek" a nedovedou si dát dohromady více než jednu souvislost, a udržet více než jednu větu.

Chjooo...to jsou na tom maminy fakt takto špatně že se jim předkláda takovéto předžvýkané sousto?? Nevěřím!!!
 Kristýna+Robík 


Re: Článek jako pro blbce... 

(28.10.2004 22:38:56)
Tak znova:
Naopak jsem předpokádala, že čtenářky jsou natolik vyspělé a v historických souvislostech se orientující, že to pochopí jako zkratku, perličku, zajímavost z babiččina šuplíku.
Kdybych psala odborné pojednání, mělo by jiný rozsah, minimálně několi desítek stran, nebylo by takto kontrastní. V knize se pořád autorka ohání lidově demokratickým zřízením a tím jak ženy za kapitalismu trpěly. Utrpěly zejména válkou, a to v celé Evropě, výživa matek byla mizerná, všude číhala tubera, dospělí se koupali stěží jednou týdně - teplá voda byla drahá. To všechno si uvědomuji a doufala jsem, že samozřejmě toto historické pozadí mají před očima i ostatní.
Hlavní stránku Rodiny chápu jako noviny s jistým zaměřením, ne odborný časopis na akademické úrovni.
 Kristýna+Robík 


Re: Re: Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 22:27:03)
Janino, v pohodě :-)


 Vera S. 4 děti , USA 
  • 

Re: Divný článek 

(28.10.2004 20:36:35)
Jani,
přesně jsi to vystihla. Kniha Mirky Klímové-Fugnerové vyšla poprvé v roce 1946, tedy dlouho před nástupem komunismu. Vyšla pak ještě v dalších 12. či více vydáních. A maminky se podle nich skutečně řídily, jako my se dnes řídíme (nebo neřídíme) podle posleních trendů. Teprve v těch pozdějších vydáních se vyskytlo pár socialitických perel, ale ty byly rázu politického, ne odborného. Pani Fugnerová nebyla "dosidentka" a jinak by kniha vyjít nemohla. Její názory na "studený odchov"jsou názory doby. Byly tenkrát stejné všude na světě. Teprve 60.léta přinesla velkou změnu, v Anglii, jak tu kdosi cituje, v Americe to byl Dr. Spock. U nás byl průkopníkem těchto změn právě prof. Matějček a prof. Švejcar. Ale oni oba si Mirky Klímové-Fugnerové vážili. Měla v jejich očích obrovskou zásluhu ve výchově mnoha generací maminek. A oni věděli, že byla přínosem ve své době. Chápali svou práci jako navázání na její. Nešli "proti" ní.
V každý obor lidské činnosti se vyvíjí. Je jen dobře, že péče o děti je dnes jiná, než v letech poválečných (kdy byla zdravotní nebezpečí pro děti uplně jiná než dnes, např.reálné nebezpečí TBC atd.).
Takže měla-li to být poklona panu prof. Matějčkovi, tak to rozhodně není. On autorku těch řádek, které vás pohoršují, nezatracoval. Naopak měli spolu na co vzpomínat. A jistě si spolu tam na obláčích dávají skleničku nebo mu uvařila dobré kafe. Byla výborná hostitelka.
Věra S.
 Kristýna+Robík 


Re: Re: Divný článek 

(28.10.2004 21:45:25)
Omlouvám se, nic víc jsem o autorce nevěděla. Ale kniha je opravdu protkaná spoustou propagandistických vět.
Např: "maminky, představte si, že dříve byla porodní asistence živnost. Na porodu se vydělávalo! Dnes v našem lidově demokratickém zdravotnictví je porodní asistence povoláním." No, tak to dle mého názoru zjevně uráží všechny porodní asistentky z první republiky.
Hádat se nebudu, ale neměla jsem z té knížky dobrý pocit.
 Věra S. 4 děti, USA 
  • 

Re: Re: Re: Divný článek 

(29.10.2004 4:48:59)
Samozřejmě je protkána, jako každá sebevědečtější práce té doby vydaná oficiálně. A pokud bys mohla porovnat jednotlivá vydání našla bys v každém takových perel o trochu víc. V jednom z vydání, které mám já z roku 1966 je nejvetší perla o sovětské metodě "psychoprofylaxe". O tom, jak sovětští lékaři vychovávají ženu k vědeckému chápání porodních dějů...Sovětské ženy to pak prostě nebolí...Ale, když se na to koukneme podrobněji, dostávaly se k nám oklikou přes "jediný správný Sovetsklý svaz" v té době velmi moderní metody z USA, Italie, Švýcarska, kdy se ženy připravovaly na porod positivní, mentální přípravou, dýchacími cviky, předporodním cvičením, uvolňováním atd., které by jinak byly odmítnuty jako kapitalistická idealistická pavěda. Z té doby také pochází zavádění pojmu "porodní stahy" místo porodní bolesti.
Autorka sama se za mnohé tyhle úpravy styděla. řada z nich byla vytvořena ve "spolupráci" s nakladatelstvím. Ale to bylo tenkrát "normální" a my jsme to uměli číst "bez toho" či mezi řádky a někdy se tím i bavit. Věra S.
 Vera S. 4 deti USA 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Divný článek 

(30.10.2004 20:04:18)
Je, Milado. Pro mne taky, ale to je diskuse na jiné téma. V téhle šlo o to, zda ty "trendy" byly socialistické, či mírou toho čemu se říká možná přehnaně vědecké poznání...
My jsme skutečně soutěžily, kdo bude mít opálenější(a tím zdravější) děťátko( se svými zrzečky jsem neměla šanci) vařily hovězí vývar z kostí a dávaly do polívčičky SYROVÝ žloutek, aby děti měly železo. A dělaly to maminky v Anglii, USA, Norsku, Francii...jen socialistického člověka jsme vychovávaly (nebo taky ne)jen za železnou oponou a v 70.letech úporněji než v Rusku samotném... Tak když jsem dostala Clarissku, učila jsem se znovu od mladých amerických a německých maminek a sympatického pana doktora, který to všechno také pamatoval a věděl přesně proč se ptám tak "hloupě", jeho to taky na medicině učili...
A i s tím socialistickým oblbováním už to neberu tak tragicky Stěžovala jsem si jednou, jak naše děti trénovaly napadení atomovou pumou ve školce s plynovými maskami a igeliťáky na botičkách jako socialistické oblbování a pak jsem uviděla filmy, jak jen o pár let dříve americké dětičky trénovaly, jak zalézt pod stůl ze stejných důvodů a mnoho německých rodin si za preníze státu vybudovalo sklepní místnosti za účelem protiatomových krytů(slouží výborně pro párty všeho druhu). Studená válka oblbovala na obou stranách. Ten poslední trend už tu v diskusi někdo popsal. Je jako vždycky samozřejmě ten nejlepší, je to jakási zlatá střední cesta. V tom smyslu, že režim, pravidelnost, rutina jsou pro miminko velice důležité (samozřejmě s rozumem a láskou), ale to už je na další dlouhou diskusi. Věra S.
 Lucie + 2 princezny 


Prirucky 

(29.10.2004 11:30:04)
Myslim, ze se zde diskutuje nad knihou, kterou jsem nasla v knihovnicce maminky sveho muze. Na ty vety o psychoprofylaxi sovetskych zen a na nabadani k "vojenske" vychove si vzpominam. Prislo mi to jako zajimavy, mirne legracni dokument doby. Ale byly tam i jine veci. Kdyz si clovek na horske chlupe, zapadle metrem snehu, 30 km od nejblizsi nemocnice, s kamny na drevo, precte jak balit nezraleho novorozence do vaticky, aby neprochladl a prezil, uvedomi si, s jakymi problemy tehdy lide bojovali.

Jinak prirucky dokazou zodpovednou a svedomitou matku frustrovat asi vzdycky. U sveho prvniho ditete jsem mela tendence pripravovat podle pani Momcilove petkrat denne cerstvou zdravou stravu (cerstva polivcicka, cerstve nastrouhane jablicko, cerstve pripraveny bily jogurt s ovocem, jen kasicky jsem programove "sidila" instantnimi) a podle jine prirucky doprat dostatek pobytu na cerstvem vzduchu ("koncem prvniho roku az pet hodin denne"). Uz tohle samo o sobe nejde dohromady. Pozdeji jsem jeste pridala podporu samostatnosti, takze kdyz mala nechtela byt na kocarku, sla pesky. Cesta z obchodu zabrala hodinu, ctyri patra schodu dvacet minut, vzdyt to znate.
Protoze cerstve jidlo se samo nepripravi, kdyz je maminka na prochazce, muselo chudatko na papani cekat a plakalo hlady. Vecer v postylce ji prece nenecham plakat samotnou (zase dalsi prirucka), budu tam s ni, dokud neusne, dalsi 1-2 hodiny v tahu. Byla jsem v depresi z toho, ze jsem nemela vubec zadny cas na sebe, na prochazkach jsem se neuveritelne nudila, doma byl porad sileny neporadek a co bylo nejhorsi, pri tom vsem jsem mela pocit, ze se diteti malo venuju, malo si s nim hraju a povidam a ucim ho. (Mazleni melo dost, porad chtelo byt u prsu.) Kdyz jsem v roce a pul chtela, aby v knizce ukazala "mamu", ukazovala tu zamracenou zenskou, ne tu usmevavou vedle, a to mnou otraslo.

Ted mam druhy miminko a jsem pevne rozhodnuta s priruckami zatocit. Chce se ti dudlat? Tady mas dudlik, maminka je k jidlu a ne na zuzlani. Chces byt vzhuru? Ted je tma, v noci se spinka. Nebude chtit v sesti mesicich polivcicku? Zadna krec, dam ji oliznout lzicku a vic ji nutit nebudu, znam deti ktere byly na mliku devet mesicu. Mrazeny jidlo sice neni tak dobry jako cerstvy, ale uplne spatny taky ne. Na prochazku jo, ale jen v te mire, jak to maminka snese, sorry. Chces si hrat? Tak to jo, hrani je nejdulezitejsi.
Doufam, ze to pujde, a ze budeme vsichni spokojeni.
 Goody 


výchova podle svýho rozumu a ne podle módy 

(28.10.2004 19:07:09)
já myslím, že všechny příručky jsou nanic, nejlepší je zdravej selskej rozum

 Kač. ♀ + ♂ 


Tak to bylo... 

(28.10.2004 20:52:18)
Podle podobných příruček byly vychovány naše maminky a možná i my. Zaplať panbůh že je tahle doba pryč, kdy rodičky byly jen "materiálem" a personálu nebylo za těžko maminu ke koze přivázat když se zdálo že se moc spouzí, v extremních případech jí proplesknout když "hodně vyvádí" nechat jí několik hodin na sále s nohama od sebe. Když někdo uznal za vhodné tak maminku narval práškama takže nevěděla čí je... Všechno bylo řízené dýchání, tlačení.....A tak se pak nemůžeme divit, že když byly porody řízené, takže že i to jak pečovat o miniko bylo jaksi řízené, chladné... (netvrdím, že tím, že by nás maminky měly méně rády protože "jely" podle aktuálních příruček, to ne, ale je mi 30 a do dneška mám pocit, že mě máma málo hladila)

Nevím jestli třeba před 20-30 lety pečovala o Madlenku jako dneska, nejspíš ne :-(
A tak jsem ráda , že jsem v době, kdy si jí beru do postele, nosím v šátku, hladím, chovám a pusinkuju tak jak je nám to oboum příjemné. A dělám to s největší láskou bez pocitu že z ní vychovám rozmazlence.
Jedna moudrá ženská říkala, že si mám představit, že jsem na místě miminka a mám představit si, že to co mu právě dělám by někdo dělal mě.... často to dělám. A když mě je smutno, nebo mě měco trápí tak si taky přeju aby mě měkdo pohladil a udělal to teď a ne až za hodinu. A protože mi to Madlenka jinak neumí říct než pláčem, tak patřím do skupiny maminek co hned běží k postýlce chlácholit a chovat, taky bych nechtěla aby mě někdo s mým trápením nechával samotnou, jen proto že se osvědčila metoda "nechat vyřvat"

Kačenka a pohodová Madlenka
 Evelyn1968,2děti 


Re: výchova podle svýho rozumu a ne podle módy 

(29.10.2004 11:15:09)
Jsem ráda, že se moje maminka řídila tím rozumem, vyprávěla mi, jak chodila po bytě, v jedné ruce skripta a ve druhé mě:o))). Když jsem později já neustále nosila syna (plakal ze začátku i 12 hodin denně), chodila mi pomáhat, abych se mohla aspoň najíst atd..... Naštěstí mi neradila nechat ho brečet v postýlce. Jinak si z dětství pamatuju výroky některých maminek-nechat vyřvat, ať si posiluje plíce, moc nechovat, ať se nerozmazlí apod., tak to asi i tenkrát bylo individuální....

E.
 Kimmy, syn 21M 
  • 

Rozvrh 

(29.10.2004 7:02:13)
Nas maly spal ve vlastni posteli (kosicku) ve vlastnim pokoji hned prvni noc po navratu z porodnice a najeli jsme na rozvrh ne az tak nepodobny tomu, ktery je v clanku uveden - ucelem rozvrhu bylo naucit dite co nejdrive rozdilu mezi dnem a noci - a u nas to fungovalo skvele - od 7 tydnu maly spal od 10 vecer do 7 rano a pak od 13 tydnu do dneska uz od sedmi vecer do sedmi rano. Verim, ze je to hlavne diky tomu, ze jsme kazdy den ve stejnou dobu delali totez. Kdyz jsem musela v jeho 6 mesicich nastoupit do prace, chuva proste prevzala rozvrh a bylo.

Je to samozrejme individualni rozhodnuti kazdeho. Ja osobne pristup rozvrhu nezavrhuju a pokud se nam podari rodinku rozsirit, budeme tuto metodu aplikovat znovu.

Preju vsem maminkam spokojene deti a vsem detem spokojene maminky.

Kimmy
 Mirka 
  • 

Re: Rozvrh 

(29.10.2004 8:04:04)
Ahoj Kimmy!
Podle toho, co jsem zažila se svým dítětem i co slýchávám, Ti dítě spalo 9 hodin nepřetržitě spíše proto, že ONO SAMO chtělo, že mu NÁHODOU Vámi nasazený režim vyhovoval. Věř, že kdybys měla méně povolné dítě, z nějakého důvodu hladovější nebo s menší potřebou spánku, že bys to tak jednoduchý neměla. Možná, že Ti mohlo spát bez přerušení na jídlo třeba i proto, že dostalo večer lahev, která - dle všeobecných zkušeností - nasytí lépe a na delší dobu než kojení...
Ano, když jsem kojila, snažila jsem se taky dodržovat určitý "hrubý" režim, ale abych kvůli tomu v noci nechala dítě brečet hlady, tak to promiň, ale to ne...
 Kimmy, syn 21M 
  • 

Re: Re: Rozvrh 

(29.10.2004 8:51:33)
Ahoj Mirko,

je fakt mozne, ze mam proste doma andilka ;-)).

Jinak vecer jsme krmili z lahve mym odstrikanym rannim mlikem, ktere je nejhutnejsi a taky jsme meli kontrolu, kolik toho vypil. Rozhodne jsme ho hlady brecet nenechali - on se proste najedl dost pres den a v noci spinkal. Kdyz prvnich 7 tydnu v noci brecel, dostal samozrejme napit, ale ono ho to pak v tech 7 tydnech preslo.

Kazde dite je jine a ja verim, ze to nefunguje u vsech. Jen jsem chtela ukazat, ze nekdy i takovy rozvrh muze fungovat.

Mej se,

Kimmy
 Karca 1 


Re: Re: Re: Rozvrh 

(29.10.2004 9:07:00)
Jiste, rozvrh fungovat muze, mam stejnou zkusenost s obema klukama. Na druhou stranu, prichodem druheho sourozence prestalo vse u prvniho fungovat co fungovalo predtim (se spankem celou noc a spanim ve vlastni posteli...)
Nic neni proste cernobile. Urcity rozvrh by se ramcove mel urcite dodrzovat, protoze deti samy tyto pravidelnosti potrebuji a vyzaduji.
Je to jako se ctenim pohadky na dobrou noc...atd. deti miluji urcity zabehany rytmus. Kdyz ho nemaji jsou zmatene. Zaroven vsak musime byt pozorni k individualitam, vyvoji a zmenam, ktere se v rodine a kolem ditete deji. Podel toho byt i flexibilni.

Ja jen nechapu tu souvislost se socialistickym clovekem. Vychova deti bez mazleni a kojeni, vzit miminko po porodu od matky a krmit ho sestrami z lahve se totiz v 50tych letech praktikovalo i zde v Norsku a jinych Evropskych zemich, kapitalistickych! Myslim si, ze to byla spis takova vlna, trend, ktera s politikou nema souvislost.
 Kimmy, syn 21M 
  • 

Re: Re: Re: Re: Rozvrh 

(29.10.2004 9:47:15)
ach jo - a ja se tak tesila, ze uz to mame vykoumane... ale mas asi pravdu - to by ani nebyl Murphy, aby nam to nejak nespocital ;-))

Zdravime do Norska!

cau cau

Kimmy
 Perutynka 


re Rozvrh 

(29.10.2004 12:10:42)
Jestli se Vám podaří rodinku rozšířit tak děcko zas frknete chůvě ? Hmmm :-(
 Kimmy, syn 21M 
  • 

Re: re Rozvrh 

(1.11.2004 6:35:28)
Dik, Zabko - Ty do toho proste vidis, vid?

Jedina dobra mama je ta, ktera s ditetem travi 24 hodin denne nejmene nekolik let - takovych diskusi uz tady bylo a nemam chut se do nich poustet.

Zij si svuj zivot a nech jine at ziji svuj!

Kimmy
 koblizek 
  • 

Re: Rozvrh 

(4.11.2004 16:46:31)
Me jenom zarazi, co maji dnesni maminky proti tomu, aby dite spalo ve sve postylce. Pokud dobre vim, tak toto se doporucuje i dnes, zejmena na zapade, jako predchazeni "syndromu nahleho umrti", alespon v UK je na to obrovska kampan.

A take souhlasim s nazory tech, kteri tvrdi, ze proste vse se vyviji a nemuzeme se posmivat nasim maminkam, ani autorum, kteri neco napsali v minulosti. Je porad lepsi, ze neco napsaly a matky mely alespon nejakou literaturu, nez kdyby nenapsali nic. To plati na vsechny vedni obory, nejen vyvoj ditete.



 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Rozvrh 

(4.11.2004 18:29:58)
Sorry, ale nemůžu souhlasit. O SIDS jsem toho četla opravdu HODNĚ, včetně minimálně STA případů, jak byly popisovány rodiči a pokud se dobře pamatuju, ty děti do jednoho zemřely V POSTÝLCE, nikoli v posteli rodičů.
Zkuste se vžít do pocitu novorozence, který je devět měsíců v děloze matky zvyklý vnímat jako primární zvuk její srdce, její dech a najednou je této jistoty zbaven a odstrčen někam daleko do postýlky. Když se takové dítě třeba nečekaně v noci probudí a NESLYŠÍ dech matky, prostě přestane dýchat jednak z toho "šoku" a jednak proto, že není jaksi "navigováno". Mimochodem, je to podobné, jako když se v noci v místnosti zastaví hodiny. Dost lidí se probudí, někteří se neprobudí, ale ve spánku to "zaznamenají" a s jinými to ani nehne. Když vezmeme do úvahy obvykle udávané "rizikové skupiny dětí" ohrožené SIDS, přijde mi to jasné jako facka.
 Věra. 


Re: Re: Re: Rozvrh --Monty.. 

(4.11.2004 18:42:38)
Monty, jestli tedy doopravdy máš načteno o SIDS, jistě víš, že spaní bud samo v postýlce nebo s rodiči, nijak nemění jeho riziko....není to signifikantní faktor.

Takže Tvá hypotéza s postýlkou nesedí, jestli ve statistikách figurují děti, které spaly v postýlce, je to tím, že v postýlcě spí naprostá většina dětí....srovnání obou skupin dětí, tedy spící v postýlce, nebo s rodiči, nepřineslo rozdíly...je to jako říkat "nejnebezpečnější plemeno pro děti je vlčák, páč nejvíc vlčáci koušou děti, a nezohlední se, kolik se zde chová vlčáků a kolik proti ním jiných psů..."

Signifikantní jsou...rodiče na alkoholu nebo drogách, zimní měsíce, dříve narozené dítě, mužské pohlaví, KOUŘENÍ RODIČŮ, věk mezi 2-6 měsíci, výskyt SIDS u staršího sourozence...

Zalehnutí..jen v případe že jsou rodiče nadrogovaní nebo opilí, ale zalehnutí není SIDS, jinak není zvýšené riziko, při spaní s rodiči v posteli, ale ani snížené....
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Rozvrh --Monty.. 

(4.11.2004 19:41:42)
Věro,
nevím, jaké se dělaly statistiky "postýlka vs. postel rodičů", žádné podobné jsem nedohledala... co jsem "vysledovala" já, tak děti v postýlkách umírají buďto udušením (obrátí se ve spaní na břicho a nemohou se obrátit zpět, zamotají se do pokrývky, zaboří nosem do peřiny apod.) nebo "bezdůvodně" a já se OPRAVDU domnívám, že je pro dítě velice důležité slyšet a cítit matku a náhlá, NEVYSVĚTLITELNÁ smrt jinak zdravého kojence se tím dá docela dobře vysvětlit. Mimochodem, také jsem si všimla, že častěji podléhají děti nekojené - opět tu může hrát roli menší fyzický kontakt s matkou. Prostě si na tom trvám, takže moje dítě v postýlce nespalo a budu-li mít nějaké další, tak taky nebude. :o)
 Dreza 


"Péče o dítě" 

(29.10.2004 11:45:54)
Já jsem si tuto knihu půjčila po porodu od tchýně a TAK jsem se u ní nasmála... I když všechno tam asi není úplně špatně, téměř nic nelze použít už jen kvůli změněným reáliím. A je teda fakt, že pokud si dobře vzpomínám, tak jediná (nebo aspoň jedna z mála) zmínka o lásce k dítěti je někde v doslovu...
 Citronove koliesko 


Jééééj.... 

(29.10.2004 14:53:44)
...tak ma napadlo že aj ja mám "Naše dieťa" doma, ôsme prepracované vydanie z roku 1977. Tak som si ju prelistovala:

Z kapitoly Druhý mesiac -
"...Najvhodnejší čas na slnenie je medzi 10. až 15. hodinou, keď je v ovzduší najviac ultrafialových lúčov..."

Z kapitoly Piaty mesiac -
"Kaša ako zmena v jedálnom lístku dieťaťa znamená viac minerálnych a škrobových látok, teda viac sily!"
"Pravidelné denné podávanie zeleniny je nevyhnutným doplnkom výživy dieťaťa"

Z kapitoly Šiesty mesiac -
"Chodíte už do práce? Máte dieťa v jasliach? Nebojte sa že sa vám dieťa odcudzí, že vás nebude mať rado alebo že vy sama budete o veľa ukrátená, že zameškáte krásne obdobie... Nie je to pravda...Rodičia získajú autoritu a lásku dieťaťa len svojou práciu, ako hovorí Makarenko"

Z kapitoly Pätnásty mesiac -
"Okrem masla ktoré je hlavným tukom v detskej výžive začíname privykať deti aj na bravčovú masť (deti ju majú rady na chlebe). Dávame im ju raz týždenne."
 Petra 
  • 

Re: Jééééj.... 

(30.10.2004 14:17:12)
Páni, tak to je teda síla. Dvoumesícního kojence opalovat pres poledne... Chápu, ze tenkrát nebyla taková ozonová díra jako dneska, ale stejne... A ty Makarenkovy nápady... Bohuzel uz se zase zacínají nejak vracet, mám pocit...
 JaninaH 


Re: Re: Jééééj.... 

(30.10.2004 15:48:50)
A zase jsme u těch dobových souvislostí..
Rada vystavovat miminko slunci od 10.do 15.hodiny zní dnes jako holé šílenství. Ale v 70.letech nebylo po ozónové díře ani ponětí (aspoň co se prostého lidu týče), zato se vědělo, že ultrafialové záření je zdrojem vitaminu D, a, pokud se dobře pamatuji, že jeho nedostatek způsobuje křivici. Dodnes je přece známé rčení "Kam nechodí slunce, tam chodí lékař". Pro jistotu ale děti dostávaly v jeslích, školkách a školách rybí tuk (fůůůj, ještě dneska se mi dělá zle, když si na to vzpomenu).
Máma mi vyprávěla, jak v 60.letech chodila na dlouhé hodiny stát frontu na máslo, aby dala děťátku to nejlepší. A veliký svátek byl, když sehnala dokonce JÁTRA. Pamatuji si, že jsem je nenáviděla, ale máma mě je nutila jíst s tím, že je to to nejzdravější, co může být. A chleba se sádlem a se škvarkama jsme jako děti jedly pořád.
A ještě jedna věc. V kapitole Piaty mesiac je v citované "zpozdilé" knize psáno :
"Kaša ako zmena v jedálnom lístku dieťaťa znamená viac minerálnych a škrobových látok, teda viac sily!"
"Pravidelné denné podávanie zeleniny je nevyhnutným doplnkom výživy dieťaťa"
.
To je špatně? Před 15 lety jsem kaši i mixovanou zeleninu dětem taky dávala. Mám si snad dodatečně dělat výčitky?
J.
 Líza 


Re: Re: Re: Jééééj.... 

(31.10.2004 6:34:34)
No, Janino, výčitky určitě ne, :-)), ale za těch 15 let se i začátek příkrmů posunul do vyššího věku. Takže kojené dítě v 5. měsíci má být jen kojené.
Dotyčná kniha ovšem výlučné kojení v 5 měsících považuje na nesmysl...
 Petra 
  • 

Re: Re: Re: Jééééj.... 

(31.10.2004 8:29:39)
Vycitky ne, protoze to neni tvoje vina. Delala si, co v te dobe vsichni radili a bylo pokládáno za nejlepsí. Ovsem druhá vec je, jestli to nebylo blbe... Hlavne to kojení... Moje máma taky nekojila, protoze jí i detská doktorka rekla, ze budu po Sunaru líp pribývat... Opravdu tomu verila, no kdyz Vám to rekne detská doktorka... A tenkrát nebylo tolik alternativních zdroju informací jako dneska. Kdyz jsem já dceru jeste ve 4 mesících jen plne kojila, mamka se divila, a kdyz videla, jak pekne pribývá, divila se jeste vic... A rikala, no skoda, ze to neríkali taky nám...
 Mirka, skoro 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Jééééj.... 

(31.10.2004 22:15:13)
Věty: Ty nedáváš polívčičky? 4měsíce
 Lucie + 2 princezny 


Re: Re: Re: Re: jeeee! 

(1.11.2004 9:40:50)
No jo, dobove souvislosti.

Kdyz se krava pase na slunicku a zere travu, tak je v masle hodne vitaminu A a D a cholesterol malym detem neskodi (v primerene mire a pokud nema genetickou zatez). Takze takove maslo je opravdu pro deti dobre, urcite lepsi nez prumerny margarin ze 60. let.

Jak je to dneska s obsahem vitaminu v masle to nevim, ale urcite clovek nevi, jak je na tom to jedno konkretni maslo, ktere si prave chysta koupit. Zato do margarinu a "rostlinnych masel" se dneska vitaminy pridavaji v definovanem mnozstvi a s trochou usili (dost velkou) se da zhruba zjistit, ve kterem z nich je vhodny pomer jednotlivych mastnych kyselin.

A treba takovy olivovy olej se za socialismu nedal sehnat vubec (mozna snad v Tuzexu, nevim).

Dnesni maslo a predvalecne maslo a dnesni margarin a predvalecny margarin je proste neco jineho, a tak neni divu, ze se lisi i rady ohledne jejich pouzivani. V obou pripadech se doporucuje to nejlepsi Z TOHO, CO JE K DISPOZICI.

Kase misto kojeni a studeny odchov je ovsem neco jineho.
 Mirka, skoro 2 děti 
  • 

Jak bylo... 

(31.10.2004 21:44:31)
Nejhorší na tom je, že si babičky stále myslí, že to dělaly dobře a že měly pravdu.
Moje tchýně například tvrdí, že dítě bez hrozby rákosky a občasného výprasku nelze vychovat!!!!
Jsem zvědavá, co se bude tvrdit za 20.let.
Ale to už snad budu babička a budu "kazit" vnoučata, mazlením a rozmazlováním.
Myslím, že dcera a snacha budou nadávat!!!
 Mirka, skoro 2 děti 
  • 

Jak bylo... 

(31.10.2004 21:44:50)
Nejhorší na tom je, že si babičky stále myslí, že to dělaly dobře a že měly pravdu.
Moje tchýně například tvrdí, že dítě bez hrozby rákosky a občasného výprasku nelze vychovat!!!!
Jsem zvědavá, co se bude tvrdit za 20.let.
Ale to už snad budu babička a budu "kazit" vnoučata, mazlením a rozmazlováním.
Myslím, že dcera a snacha budou nadávat!!!
 Evelyn1968,2děti 


Re: Jak bylo... 

(31.10.2004 23:13:42)
Mirko, všechny babičky si to naštěstí nemyslí:o). Moje mamka sice kdysi sháněla pro mladší sestru játra na polívčičku a sladila Sunar (pamatuju si to), ale u mých dětí se vždycky ptala, co už můžou jíst a nic jiného jim nedala. jsem jí za to moc vděčná, hlavně když čtu některé příběhy tady z Rodiny.

E.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.