| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Klíčovou dírkou - Rovnoprávnost především!!!!

 Celkem 117 názorů.
 mata 
  • 

Jste si jistá? 

(18.10.2004 9:23:30)
Milá Magdo,

jste si opravdu jistá, že je Vám "význam slova feminismus", spíše snad smysl feministického hnutí, znám? Podle mého chápání jde především o možnost svobodné volby - každá žena by měla mít právo vybrat si, zda např. bude mít děti a bude se o ně a o manžela starat, nebo je mít nebude, nebude vdaná a bude dělat kariéru (jen jeden z mnoha příkladů volby). Její výběr by neměl být společností násilně předurčen, jde zkrátka o rovnoprávnost a rovnocennost. Pakliže vy jste se svým životem zcela spokojená, je to fajn, ale nerozumím, proč to spojujete s pojmem feminismu - možná se mýlím, ale dělá to na mě dojem, že se tak jako řada lidí domníváte, že feminismu jde o nějaké povyšování žen nad muže, o tvrzení, že ženy jsou lepší. Tak to ale není a mě vždycky moc zamrzí, když tohle tvrdí nějaká žena.

máta
 Denča 25.tt 


Re: Jste si jistá? 

(18.10.2004 11:48:40)
Já si myslím, že feminismus ještě hodně lidí chápe jako hrůzu, feministky jako škaredé ženské co pálí podprdy a nenávidí chlapy! To ale velkiký omyl!!!
Jázrovna čtu třetí díl O čem ženy nesní od Olgy Sommerové. Je tam názorná ukázka, že za to, jak se k nám chovají muži můžou jejich matky!!! a Proto chci svého syna(jestli to bude kluk) chci vychovávat jako rovnoceného partnera a ne nadmuže! A holčičku bych chtěla vést k tomu, že není slabá, není druhá, aby se uměla bránit, aby když ji někdo uhodí, aby mu to vrátila. Nenechala si nic líbit. Doufám, že mi rozumíte.
Ještě jsem žádné dítko nevychovala a jsem teprve těhotná, ale taková je moje předtava. Jak to vidíte vy?
 Lucka, Kryštůfek 2,5 roku 
  • 

Re: Re: Jste si jistá? 

(18.10.2004 12:07:27)
Vychovávat své dítě bez zažitých stereotypů je dost těžké. Já sama jsem zažila na vlastní kůži velké nepochopení.

Když Kryštůfek spadl v létě z kola a rozplakal se, vzal ho švagr do náručí a začal ho utěšovat slovy: "Kluci nebrečí, to je ostuda! Jsi už velkej chlap a chlapi přece nebrečí!" Chtěla jsem mu říct, že i chlapi brečí, a ti, co nebrečí by občas udělali líp, kdyby namísto agrese a bolesti, kterou v sobě dusí, raději dali průchod slzám. Takže jsem zareagovala: "Jen si poplač, Kryštofe, i kluci brečí a není to ostuda." A už jsem měla opět nálepku "té divné, co neumí vychovávat děti".

Nebo, zase druhý švagr, vášnivý rybář - má sedmiletého syna a pětiletou holčičku. Chystali se se synem na ryby a holčička projevila zájem jít s nimi. Docela mi vyrazilo dech, když švagr zahlásil: "To není pro holky, my jdem bez bab!" A nikdo z rodiny nepovažoval za důležité ho upozornit, že takovýhle vzorec chování nepatří k těm optimálním.

Jeho syn, který má v tatínkovi vzor, se ke svým vrstevnicím chová samozřejmě úplně stejně.
 Denča 25.tt 


Re: Re: Re: Jste si jistá? 

(18.10.2004 12:40:01)
No Lucko, to je přesně to, čemu bych chěla zabránit! Vůbec nejsi divná! Nechci vychovat syna, že je něco víc než holky,(ženy...) pak to odskáče partnerka, která kolem něj bude muset běhat, skákat, posluhovat a mít špatné svědomí, že neudělala večeři!!! Hrůůůza! a bohužel, je hodně mužů v mém okolí, co se takto chovají ke svým partnerkám! Jak si vážím toho svého, že jsme se krásně domluvili a co se týče těch večeří, tak se střídáme a nebo si Něco vezmeme:-)
 Janijaja 


Re: Jste si jistá? 

(18.10.2004 22:08:25)
Prispevek, ackoliv opravdu trochu zavani ne zcela uplnym pochopenim vyrazu "feminismus" - u nas se spis pouziva vyraz "gender a genderove nestereotypni vychova" - byl usmevny a mily a rozpoutal plodnou diskusi.
Na podobne tema jsem psala diplomku, dost o tom vim. Nezapominejte, ze deti v pozdejsim veku ovlivnuje taky skola, media atd. atd. Kluci jsou proste lepsi v matematice a holky ve cteni?
Zajima-li vas tema hloubeji, podivejte se na www.genderonline.cz, tamni tvrzeni o nasi spolecnosti jsou seriozni a zajimava.
 Dita 
  • 

Re: Re: Jste si jistá? 

(26.10.2004 14:57:26)
Nechápu, jak je možné, že na takovýto naprosto nezajímavý text reaguje tolik lidí, kteří se mají potřebu podepisovat např. 19tt apod.
 Denča 25.tt 


Re: Re: Re: Jste si jistá? 

(31.10.2004 6:56:01)
Já zase nechápu, co je komu do mého názoru, můžu reagovat na co chci! To jako že jsem teprve těhotná tak nemám mít na tuhle věc názor:-))) Ty jsi divná!
 Dita 
  • 

Re: Re: Re: Re: Jste si jistá? 

(9.11.2004 10:06:04)
Milá Dančo, je mi líto, že jsem se Tě dotkla. Chtěla jsem reagovat na úvodní článek, Tvůj milý příspěvek jsem bohužel nečetla.
Rozhodně jsem o Tobě nechtěla napsat, že jsi DIVNÁ, i když divně reaguješ.
Dita
PS. Neměla by sis již změnit přídomek? Již to asi bude víc TT
 Lucka, Kryštůfek 2,5 roku 
  • 

Feminismus v mém pojetí 

(18.10.2004 9:46:33)
Mám dvou a třičtvrtěletého velmi samostatného chlapečka, tolerantního manžela a začala jsem od září vyučovat večerní kurzy angličtiny v nedalekém městě. Já, manžel ani syn nemáme problém.

Moje švagrová mi ale, sotva se to dozvěděla, vpálila, že jsem vážně příšerná feministka, když nedokážu zůstat se svým dítětem tři roky na mateřské. Je to stejná švagrová, která, když jsem si pořídila myčku, tak mi řekla, že ONA si nikdy myčku nepořídí, protože - co by dělala, že? Co vlastně dělat jiného než umývat nádobí?

Myslím si, že feminismus je o tom, MOCT dělat opravdu to, co NÁS holky (každou jednu) baví, naplňuje, uspokojuje! Pokud jste vždycky chtěly mít děti a umývat nádobí a DĚLÁTE to - a naplňuje vás to, uspokojuje a baví - tak jste taky feministky. Stejně jako jiné holky, které chtěly řídit kamiony, stavět mosty nebo ředitelovat velkým podnikům a dělají to a baví je to.

Jde o tu MOŽNOST dělat, co opravdu dělat chceme. Takže v důsledku jsme já i moje švagrová obě úplně stejně příšerné feministky.

 Xantipa 
  • 

Re: Feminismus naruby 

(18.10.2004 11:02:12)
Já to vidím tak, že když se řekne feminismus, spousta lidí si přestaví ženu, která snad ani nechce být ženou a když už jí je, tak je mnohem lepší než muž. Je to o tom, že pod feminismem si představujeme něco jiného než to ve skutečnosti je. A pak slyšíme, že když chce být feministka, tak ať chodí do práce, nepomůžu jí s kočárkem, feministka se přece poradí sama, atd. Já sama tvrdím, že jsem feministka, okolí se na mě dívá divně, ale proto, že nechápou, o co jde. Nechci a nemůžu nahradit muže, jsou práce, které vykonávám výhradně já a práce, které vykonává výhradně manžel. Ne proto, že to určuje společnost, ale proto, že nám to tak vyhovuje. Já neumím opravit auto, ale můj manžel ano. Mám kamarádku, kde naopak ona auto opraví a on vaří. Proč? Protože jim to tak vyhovuje. A to je dobře.
 Lucka, Kryštůfek 2,5 roku 
  • 

Re: Re: Feminismus naruby 

(18.10.2004 11:55:32)
Přesně tak, Xantipo :o)

(Nejen) naše společnost je řízena určitými stereotypy. Automechanik je přece vždycky kluk a zdravotní sestra ženská. Pár vyjímek je, ale to je přece proto, že ten "zdravotní bratr" je určitě "nějakej divnej" a ta automechanička těm autům určitě vůbec nerozumí!!!

Pokud jsi za feministku považovaná proto, že se intenzivně věnuješ vědě a rozhodneš se NEMÍT DĚTI!!! Tak se určitě najde někdo, kdo ti bude říkat, že žena je přece od toho žena, aby ty děti měla.

A o to jde. Pokud se prostě svobodně rozhodneš, že děti nechceš, protože tě naplňuje něco jiného než mít děti, tak ti do toho nemá kdo co mluvit. A pokud takovéto ženy v minulosti obhajovaly své právo na jinou náplň života než tu stereotypní (vdát se, mít děti, starat se o domácnost), dívali se na ně lidé skrz prsty. A tyhle (vesměs inteligentní, cílevědomé a sebevědomé) ženy, si začaly říkat feministky.

To, co se praktikuje teď v USA, už se jmenuje MILITANTNÍ FEMINISMUS a mně samotné nad tím zůstává občas rozum stát. Stejně jako kterákoliv dobrá myšlenka zavání i feminismus hnaný do extrému absurditou.
 lenka 
  • 

Re: Re: Re: Feminismus naruby 

(18.10.2004 22:05:43)
zajimave je, ze feminismu se brani prave zeny. podle me jde nejen o to, ze se poradne nevi, oc jde, ale taky o medialni obraz feminismu. napriklad nedavno se objevila zprava, ze vlada vypracovala jakysi material, kde doporucuje starostum genderove rozdelovani penez v rozpoctech, coz mi pripada jako opravdu docela dobra myslenka, ale clanky na to tema byly vesmes velmi ironicke, vetsinou citovaly nejakeho starostu, ktery minil, ze to je blbost, aniz by v podstate rekl proc.
ono je to totiz tak, ze zijeme v zemi, kde tema feminismu vlastne od pocatku vic prosazovali muzi. napriklad masaryk byl feminista a vlastne volebni pravo u nas zeny ziskaly bez jakehokoli boje se vznikem republiky. prvni zenske gymnazium zalozil taky muz. socialismus to prevratil naruby, protoze pracovat a byt rovni si museli byt vsichni at chteli/y nebo ne :-)
takze si myslim, ze az dnesni tricatnice, ktere s feminismem opatrne koketuji, zestarnou, tak prijdou ke slovu mlade feministky, kterym uz bude feminismus pripadat jako neco normalniho.
lenka
 16.5Salám&Lajka14 


No nevím, 

(18.10.2004 12:01:25)
ale já syna vychovávám tak, že se nebije NIKDO. :o) Ani holčičky, ani kluci. Stejně tak doma nevidí, že by byly nějaké ženské a mužské práce - když můj manžel bude jíst suché rohlíky, je to jeho problém. Může si vzít v lednici salám. :o)
 nikdo 
  • 

Re: No nevím, 

(18.10.2004 12:16:56)
" já svého syna vychovávám tak, že se nebije nikdo.." a proto bije on rodiče :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: No nevím, 

(18.10.2004 12:42:15)
Hm, jenže to, že něco dělá neznamená, že mu to schvalujeme nebo ho k tomu vedeme. :o)
Jo - a děti nebije žádné, ani kluky, ani holčičky. Děti objímá a líbá bez ohledu na pohlaví.
 Klár@ 


Re: Re: Re: No nevím, 

(18.10.2004 13:32:49)
Já myslím, že výchova je o tom,jít dítěti příkladem, ukázat mu možnosti, lehce nasměrovat, ale ono si stejně vybere samo.Cvičit děti jako psy,neoddůvodněné zákazy, fyzické tresty a "cukr a bič"- no nevím...A děti prý instinktivně zkouší-kde jinde to mají zkoušet(cokoli) ,než doma v bezpečí, kde je mají rádi.Standa správný model zná, jen trochu laškuje a zkouší, co všechno se dá...Ale to bylo mimo, zdravím všechny K.
 lenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: No nevím, 

(18.10.2004 21:37:51)
myslim si, ze ackoli vsichni mame nejake predstavy o vychove, nejaka predsevzeti, snahu atd., tak to, co deti vychovava je nas zivotni styl. pokud syn vidi, ze tatinek stejne jako maminka vari, uklizi nebo ze maminka stejne jako tatinek pracuje na pocitaci, bude mu to pripadat normalni. stejne jako je pravdepodobne, ze dite bude cist knihy v domacnosti, kde nejake jsou, ze nebude nikoho bit, v prostredi, kde se k sobe lidi chovaji slusne. muj rocni syn ted pri jidle vyzaduje ubrousek a elegantne si utira usta. kdybych mu je chtela utrit plenou, bude se zlobit, protoze nas vidi pouzivat ubrousky. a tak nejak to bude asi se vsim. lenka
 Jitka, dcera 10 let 
  • 

Hlavně neidealizovat! 

(22.10.2004 13:18:05)
Já bych to neviděla až tak růžově. Příklad je sice správná a důležitá věc, ale jsem přesvědčená o tom, že dítě si stejně nakonec udělá co chce nebo se zachová tak, jak mu velí jeho rozum. My jako rodiče můžeme dětem ukázat, jak je to správně, vysvětlit proč je to tak správně, ale můžeme jen doufat, že to tak bude brát.
Děti, které se jeví jako vzorně vyhované=děti, které mají na situaci stejný názor jako rodiče.
Já jsem prostě přesvědčená o tom, že člověk může dát svým dětem hodně, ale ne všechno. Myslím si, že to hlavní je skryto v osobnosti každého z nich.
To že Váš chlapeček používá po jídle ubrousek je roztomilé, možná se mu to prostě líbí a napodobuje maminku s tátou.
Uplyne pár let a ve školní jídelně po sobě budou s klukama házet knedlíky (oblíbená zábava).
A věřte, že málokterý z těch kluků tohle vidí doma :-)
 Psychouš 
  • 

džouk 

(18.10.2004 13:36:51)
on bezohledně líbá děti na pohlaví? ;-)
 Xantipa 
  • 

Re: pro Psychouše 

(18.10.2004 14:34:01)
Psychouši, myslela jsem, že se přes víkend vyspíš a uklidníš se. Ale Ty ne. Uklidňuješ se tady. No jo, asi to máš v soukromém životě fakt těžký.
 Olina, syn 21měs. 
  • 

Ale Monty, vy svoje dítě nevychováváte, 

(18.10.2004 15:05:40)
vy jen jdete cestou nejmenšího odporu.
 AlaKs 


Re: Ale Monty, vy svoje dítě nevychováváte, 

(18.10.2004 20:30:00)
Nevím, jestli mám nebo nemám Monty závidět. její osobnost je tak silná, že ať komentuje cokoli, vždy se další diskuse zvrhne v její kritiku. Takže místo názorů na rovnoprávnost se i tady propírá Stánikova výchova ;-))
 Petra Neomi 
  • 

Re: Re: Ale Monty, vy svoje dítě nevychováváte, 

(18.10.2004 23:38:58)
HOlt je tu Monty kultovní autorka :)
 XXX 
  • 

Re: Re: Re: Ale Monty, vy svoje dítě nevychováváte, 

(19.10.2004 0:08:10)
Neomi nezavid, taky mas sve verne ;)
 Petra Neomi 
  • 

Re: Re: Re: Re: Ale Monty, vy svoje dítě nevychováváte, 

(19.10.2004 14:28:43)
Klub sadomasochistickým maminek? :))

To já jsem se jen tak neobratně zastala kolegyně :)
 Valkýra 


Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 9:32:44)
Nějak si čím dál víc myslím, že nerovnoprávnost si často vytváříme my ženy samy. Dnes se automaticky předpokládá, že partneři budou mít každý svoji kariéru a o péči o děti a domácnost se podělí. Věřím tomu, že ve spoustě rodin to tak funguje. Ale když nefunguje???? Pak se o domácnost (prý) musí postarat žena sama. Chlap může pomoci, ale když nepomůže, je to vlastně v pořádku a žena tedy musí vše zvládnout sama. To prosím není můj názor, ale názor spousty žen a to nejen ve věku našich tchyní, ale i našich vrstevnic.
U nás to například funguje tak: Manžel má na starosti firmu, občas udělá něco na baráku (platí si pomocníky), občas se věnuje dceři. Dost často přijde domů a pouze odpočívá a nepřeje si být rušen.
Já pracuji ve firmě, vyzvedávám dceru ze školy, jezdím s ní na kroužky, domů přijdu po 18. hodimě a mám před sebou ještě přípravu večeře, dohlédnout na přípravu do školy a domácnost. Jelikož manžel vůbec neumí vařit a nehodlá se v tom zdokonalit, požádala jsem ho, aby se zapojil alespoň do úklidu (jakožto primitivní práce, kterou zvládne každý blbec - jeho slova). Zapojuje se minimálně a já na to reaguji tak, že to, co nestačím, prostě nedělám. Není to ideální, ale otroka dělat nebudu. To "nejmíň důležité" tedy hotovo není.
A víte, kdo mě za ten přístup odsuzuje? Výhradně ŽENY. Že prý jako ŽENA to nemůžu takhle strpět a musím tedy ponocovat a makat, až všichni usnou. V noci jsem ochotna dělat maximálně tak něco do práce - "důležité záležitosti", ale přece se nebudu zabývat "primitivními záležitostmi, které zvládne každý blbec".
Na víkendy obvykle plánujeme nějaký výlet jako kompletní rodina, což znamená, že se zúčastňuji i já. Myslím si, že mám stejné právo relaxovat jako zbytek rodiny. Doporučení většiny ŽEN je - vyhnat rodinu ven a věnovat se domácnosti. Jejich manželé by byli třeba rádi, kdyby šli ven všichni, ale mají smůlu.
Vedle manžela se příliš rovnoprávně necítím, protože před 12 lety, na začátku manželství, jsem udělala spoustu chyb, které vyplývaly právě z NEROVNOPRÁVNÉ výchovy, která spočívala v tom, že po svatbě mám omezit kariéru, věnovat se domácnosti a připravovat se na příchod dětí. Můj manžel toho, že jsem se stáhla do pozadí, dokonale využil. NIKDY nechci opakovat tyhle chyby při výchově dcery.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 11:52:45)
Pettino,
otázka je, jestli by ti pomohlo, kdybys na začátku ty "chyby" nedělala. Když budu mluvit za sebe - manželovi jsem nikdy a v ničem neposkytla sebemenší záminku k tomu, aby si myslel, že budu dělat doma služku. On byl "starý mládenec" - ženil se ve 36 letech. Prala mu maminka, uklízel si a vařil sám. Když jsem se k němu nastěhovala, žádné práce krom toho praní (hodit prádlo do pračky a pověsit ho není vlastně žádná práce) jsem za něj nepřevzala. Normálně jsem pořád pracovala, i s miminem; vzdala jsem se pouze toho, že dokud byl syn kojený (9 měsíců), nechodila jsem večer nikam ven a byla s ním doma. A stejně mám dost často na talíři, jak je to hrozný, že neuklízím, protože to přece ženský dělají. Moje práce ho štve, protože furt jenom pracuju, i když se na to přece můžu vykašlat - on chodí do práce a když se uskromníme, tak z těch cca 15 tisíc (jeho plat + můj rodičák) vyjdeme. Že máme na bytě sekeru 400 tisíc ho nezajímá - půjčili nám příbuzný, a ty na to "nespěchaj". Že bych taky ráda ten byt zařídila, protože dokud nebudu mít ten dluh splacený, nechci investovat do zařízení, aby neměla tchýně řeči. On to může splácet "po tisícovce měsíčně". Prostě má zažitý, že žena se stará o dítě a o domácnost a konec. :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 11:59:02)
Mimochodem, můj první manžel byl to samé. Přišel o půlnoci ožralý z hospody, kde chlastal a hrál na automatech za mnou vydělaný peníze a řval, proč není umytý nádobí. Já seděla u počítače a dělala kšefty i za něj, protože už byl tak vypitý, že na práci kašlal. Platila jsem za něj veškerý složenky, jídlo, oblečení, to bylo OK, ale z nějakýho záhadnýho důvodu se domníval, že bych ve svém volném čase ještě měla běhat s hadrem, aby měl doma čisťoučko.
 VeronikaVeronika 


Monty, nezlob se,  

(19.10.2004 22:01:02)
ale není to náhodou taky trošku TVOJE vina, že máš takové muže? Ať EX, nebo současného? Nech je trochu "dýchat" trochu jim dopřát pocit, že se mají o co starat - možná se budeš divit, ale oni to zvládnou:-)

 Valkýra 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 12:22:17)
Monty,
můj manžel má taky někdy řeči, že bych tak jednoduchou práci mohla zvládat a třeba o půlnoci... Na to mu odpovím, že když je tak jednoduchá, může ji udělat i on. On prostě hodnotí jen práci pro firmu. Mě dělat doma služku nebaví, zvlášť, když to pro něj není pořádná práce. Ale stejně toho dělám dost, víc už se mnou nehne. Když jsem mu vyčíslila, kolik by dal za profesionální úklid, řekl, že by za to nikdy nikomu neplatil, že se proto oženil. Takže asi to samé, co u tebe v obou manželstvích. Akorát, že se mnou nehne (s tebou asi taky ne). Něco jiného by bylo, kdyby řekl:" Pojď, uděláme to spolu!" Ale aby seděl u televize a pak šel spát a ode mne očekával, že snad pak začnu uklízet... Taky si tyhle zvyky přinesl z domova. Mě ale štve, že jsou to ženské (téměř všechny známé + má matka), které můj přístup příkře odsuzují, chlapy to vůbec nezajímá. Prostě by to nesnesly a dělaly by po nocích nebo oželely všechny víkendy. Stav bytu = vizitka hospodyně. Co dělá chlap, jestli náhodou nemá víc času, je nezajímá. Jinak je mi jedno, co si o mě myslí okolí, štve mě, že v tomhle duchu vychovávají děti a tak se to předává z generace na generaci. Přesně tak, jak píšeš - očekává se, že žena bude dělat to a to. To očekávání pramení hlavně z výchovy a příkladu vlastní matky.
Každý umí něco líp, můj muž je třeba lepší obchodník, já umím mnohem víc na počítači, já vařím a peru, on by mohl pomoci s úklidem. Když nepomůže, asi mu to až tak nevadí. A ostatním je do toho úplné h...o.
 Reny 
  • 

Jo jo, ty Zeny a Matky 

(19.10.2004 13:29:43)
Rozhodne souhlasim, ze nejvetsimi neprateli zivota bez genderovych stereotypu jsou ty starostlive maminky, ktere se preci TAKY obetovaly pro rodinu... Ale nejen maminky tech synku (i kdyz to prevazne).
S maminkami by se clovek nejak srovnal, ale ony i ty naoko samostatne vysokoskolsky vzdelane dvacitky se obcas uzasne projevi.
Moje spolubydlici z koleji tvrdila, ze kdyby se pred ni pritel rozplakal, uz by ho nemohla povazovat za chlapa. A rozesla by se s nim. (Takze jeji pritel si pro jistotu poplace prede mnou, ale to je jina historie.)
Ostatni emancipovane spolubydlici vesmes vedly statecne reci, a pak kolem svych milych skakaly, demonstrovaly svou bezmocnost a zavislost... Proste to povazovaly za vhodny projev lasky.
Pritom ti kluci byli vesmes hodni, slusni, vychazeli tem holkam vstric a meli dost pokrokove nazory. Obavam se, ze za zminenych okolnosti jim to moc dlouho nevydrzi.
Jeden kamarad ma takovou teorii, ze takove zeny se vlastne nechteji vzdavat sve moci. Ta moc spociva v tom, ze v urcite oblasti zivota ovladaji ty druhe. Jsou podvedome rady, ze je na nich manzel ci pritel zavisly, ze se bez nich o sebe nepostara, ze neprebali dite, ze nevypere - teda ty chlapi sou ale nemozny, co by bez nas delali, zejo pani. Kompenzuje jim to druhorade postaveni v pracovni sfere nebo i v partnerskem vztahu. To mi pripada dost presvedcive.
Ovsem chapu, ze zena muze byt kooperativni a demokraticka jak chce, kdyz narazi na muze, ktery je obeti vychovy ve zminenem duchu, ma asi smulu.
Na druhou stranu - je spousta mladych, inteligentnich, krasnych, nezadanych, emancipovanych muzu, kteri unesou vlastni samostatnost i samostatnost sve zeny. Ja napriklad mam to stesti, ze s jednim ziju....:-)
 Lucka, Kryštůfek 2,5 roku 
  • 

Re: Jo jo, ty Zeny a Matky 

(20.10.2004 22:28:22)
Pane Boze!!! A kde jsou???? Kde jsou ti mili, hodni, pratelsti, kooperujici a sebevedomi chlapi?

Kdyz sleduju svoje 20-30 lete vysokoskolsky vzdelane, sobestacne a inteligentni (v mnoha pripadech i hezke) kamaradky, tak se mi dela obcas spatne z tech kluku, se kteryma chodi!!! Dej mi par kontaktu na fajn chlapi a udelame spolecne par mych kamaradek statnych!!!
 Káně 


Re: Re: Jo jo, ty Zeny a Matky 

(21.10.2004 0:19:23)
Lucko, ja ti mam nekdy pocit, ze prave ti mili, hodni, pratelsti, kooperujici a sebevedomi chlapi se prave tehle kategorie holek boji. Nebo ne primo boji, ale maji strach - ze budou min "uspesni". A proto si porizuji o dost mladsi holky, prave primo ty 20-tky, ktere si "pretvori" a "vychovaji" k obrazu svemu a nazorum svym. A to nema nic spolecnyho se vzdelanim. Mam zkusenost se srazu po 10 letech od maturity, ty dve sebevedome hezke holky s cervenym diplomem meli asi diky svym protejskum uplne nablble nazory, cituju - mit deti a starat se o rodinu a obzvlast manzela je prece poslanim zeny! :-))
 Káně 


Re: Re: Re: Jo jo, ty Zeny a Matky 

(21.10.2004 0:21:44)
pardon - ty dve holky mely...:-)
 honza - dva dospeli synove 
  • 

Re: Re: Re: Jo jo, ty Zeny a Matky 

(1.1.2005 9:19:24)
Kdo dokaze napsat, ze "ty dve sebevedome hezke holky s cervenym diplomem meli asi diky svym protejskum uplne nablble nazory", ten zrejme neni schopen posuzovat, zda nekdo ma ci nema nablble nazory. Holky mely - vzdy s ypsylonem!
Zdravi
Honza
 Konstanta & 3 raraši 


Re: Re: Jo jo, ty Zeny a Matky  

(21.10.2004 8:59:22)
Lucko,
mam k dispozici jednoho 24 leteho, nezadaneho, sympatickeho, VS :o) Ma tu nevyhodu, ze je nesmely :(
K.
 Lucka, Kryštůfek 2,5 roku 
  • 

Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 22:23:51)
Ach jo :o) Jsem šťastná, že ses dostala do této fáze. Je to ta nejlepší fáze :o) Gratuluju
 Valkýra 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 12:29:06)
Monty,
tohle z toho časopisu (z jiné diskuze): "Je dobře, že dnes ženy mohou chodit do práce, ale neměly by zapomínat, že jsou především manželky a matky."
Tak to je přesně to, co poslouchám a co mě vadí. Chlap není především manžel a otec, když pracují oba patrneři???
Bohužel, tyhle časopisy čte spousta žen.
 orchidej 


Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 12:49:51)
Ano, tyto časopisy čte spousta žen, ale mají snad mozek, ne? Navíc jsou určeny pro jistou cílovou skupinu, nechci se nikoho dotknout, ale pokud nemá žena lepší využití volného času a investice než tyto braky, tak je to škoda.
 Adriana , 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 14:38:57)
Ach jo, víte jaký argument použil manžel, když jsem ho žádala aby mi pomohl s domácností, když jsem po 6-ti /2děti/ letech nastoupila po MD do práce?
On se totiž v práci unavil určitě víc než já, takže on bude odpočívat!
Nedělá žádného kopáče :), má vysokou školu a je "státní zaměstnanec", já dělala účetnictví v soukr. firmě... Jo a ještě jeden: Ostatní ženy to přece dělají taky! Fór je v tom, že se žádné neptal, jestli stíhá a baví ji to. Pokaždé se ptal jejich maželů a hádejte, co ty mu řekli? Když se některá z našich známých neprozřetelně dotkla tohoto tématu v jeho přítomnosti, byla uzmeněna další perlou: Zvládly byste to líp, kdybyste si to správně zorganizovaly... s tímhle člověkem žiju dodnes, vzpamatoval se konečně když jsem podala žádost o rozvod. Uznal, že když mi bude platit výživné a já se starat o domácnost mojí a našich dětí, nebude mi scházet nic a budu ušetřena jeho "chytrostí". Děti byly v té době malé, ale věřte-nevěřte, jakýsi negativismus k ženám pochytil stejně.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 14:50:05)
Adriano,
negativismus k ženám... To má můj muž taky. Poslední dobou je jeho ideálem "chlap v ženském těle" neboli "superžena s mužským mozkem". Její parametry jsou : míry 100-60-90, 50 kg, dlouhé blond vlasy, VŠ vzdělání, dokonalé řidičské umění a technický talent, absence jakýchkoli emocí, povolání - podnikatelka s aspoň dvěma vlastními firmami, příjem min. 30 000 měsíčně, ale musí umět vařit, uklízet, musí mít ráda děti. Všechny jiné ženy jsou obyčejné slepice.
Problém je, že taková žena (já ji neznám) by si o něj asi neopřela ani kolo.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 14:58:34)
Pettino,
tomu nevěř. :o) Nemám sice míry 100 - 60 - 90, ani VŠ a dlouhé blond vlasy, ale mužskej mozek ano - a jsou s tím strašný problémy. Kamarádů jsem měla vždycky fůru, ale jako o "ženskou" o mne nikdo nestál. Všichni moji bývalí se shodli na tom, že mají (měli) doma chlapa a sakra jim to vadilo. :o)
Btw., ještě v devatenácti jsem o sobě mluvila zásadně v mužským rodu, dokonce mi u psychouše dávali nějaké testy, jak na tom jsem. :o) Před pár roky přinesla jedna známá test, otestovalo se asi 30 lidí a já měla nejvíc mužský výsledky... i chlapi byli víc ženská než já. :o)
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 15:14:56)
Monty,
vždyť si taky myslím, že by to tomu mému taky vadilo, mít doma "chlapa". On si to vůbec nedokáže představit. Občas vyčítá i mně, že mám málo ženských vlastností. To jako, že se nerozplývám nad každým miminkem a nad různými kýčovitými přízdobičkami do bytu, nemám tendenci pořád někoho opečovávat, protože "normální" ženské to dělají. To by byly asi ty ženské vlastnosti, které by svému "ideálu" dovolil.
Jeden známý takovou ženu hledá už 10 let - neúspěšně. Buď je to podnikatelka, ale nedostatečně sexy a neumí vařit, nebo je sexy a umí vařit, ale chce se realizovat spíš v rodině. Obojí špatně. Tak hledá dál a je smířen s tím, že možná nenajde, kompromis nechce.
Jo, ten test jsem si taky dělala a taky mi vyše ze dvou třetin mužský mozek.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 15:23:43)
To je ten paradox - na co chlapi nejvíc nadávají, to se jim vlastně nejvíc líbí. :o) Můj manžel dokáže do rána sedět u vína s kamarádkou, která má problémy a potřebuje se vyplakat na mužském rameni, ale se mnou nikam chodit nechce, protože já jsem cynik a pořád všechno ironizuju. :o) Nepotřebuju oporu, nebrečím, nehroutím se, nepotřebuju od něj peníze, nepečuju o něj... co se mnou. :o)
 Adriana, 2 děti  
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 12:06:06)
-Ahoj Pettino, myslim, ze bychom si perfetne rozumely a nasi manzele taky..
Maji totiz stejnou predstavu o idelani zene, mozna by mohli nekde spolu fantazirovat. Pracovne jsme si to nazvala " Model moderni a pokrokove svetice " . Několik nezbytných vlastností: Myslet jako muž, ale pouze v případech toto mysleni vyzadujicich, myslet jako zena v ostatnich pripadech /napr. kdyz je nemoucnoucky, chudacek../ vypadat jako supermodelka - za vsech okolnosti, trpelivost svetice, vydrz kone, schopnost vychovavat deti a to perfektne - pozor! tady je zase namiste muzske mysleni, zamestnani tak od 9-13, abyste vsechno stihla jeho neobtezovala az se unaven vrati. Teple vecere a vyzehlene kosile jsou samozrejmosti, protoze jste superzena!! Vecer si vyslechnete jak ma nemozne nadrizene /potazmo podrizene/, pak si muzete delat CO CHCETE / co jste v ten den jeste nestacila/, protoze on kouka na TV nebo jde "ven" Po jeho návratu sex podle jeho prani, obvykle rychlovka k jeho uspokojeni.. Po tom vsem Vam jeste porad zustava usmev na rtech.. Pro muze ideal, pro Vas nejrychlejsi cesta do blazince :)) No reknete, kdo je tady vlastne naivni?
 Eva, děti 1 a 3 roky 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 13:18:13)
Pettino,
ty znáš mého muže??? Teď jsi ho dokonale popsala! :-)))
Ještě chybí maličkost: věk max. 23 a sex kdykoliv a kdekoliv, klidně i před dětma.

Jinak bych měla dotaz: jak vychovávat syna? Nechci mu říkat: "tvůj tatínek je mimo", ale zároveň z něho nechci vychovat takového křupana.

A ještě něco: nejčastější argument mého muže (VŠ), když už mu dochází dech: "Jak to zvládaly ženské, které měly 6 děcek a makaly na poli??!!" Na to už fakt nemám!
 Markéta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(27.10.2004 10:29:58)
Ježkovy voči, holka...a to ho neodpálíš adekvátním argumentem? Třeba jako že pokud chce mít děti, jejichž duševní úroveň končí rozpoznáním řepy od mrkve, s těmi se do školy učit netřeba, natož zpracovávat úkoly; pokud mu vyhovuje bydlet v osmi lidech v jedný cimře takřka bez nábytku, která se opravdu asi dala uklidit během chvilky; udusaná hlína nepotřebuje luxovat ani vytírat; jíst rukama z jedný mísy se zbytkem rodiny výrazně ušetří čas strávený nad nádobím... a taky bys měla okamžitě přestat prát a žehlit, správnej sedlák si košili vymění tak třikrát do roka, ne? Jo - a přestaň nakupovat, plná sýpka je přeci záležitostí a vizitkou hospodáře a ne selky. A vyžaduj, aby pan vysokoškolák denně v pět ráno nanosil vodu a naklusal nasekat dříví, jinak oběd nebude.
 Terreza 


Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(19.10.2004 21:27:06)
Musím zse přidat svou zkušenost - manžel se celkem snaží zapojovat se do prací v domácnocti i se podílet na péči o děti, ale pak jsou momenty, kdy z něj padají argumenty = zlaté perly. Například on nemůže vstávat k brečícímu miminu (v noci), protože ono stejně chce mě a on neví, co s ním. Když mu řeknu zkontroluj plínu, dej flašku, tak se vzteká, že si teda mám vstát sama,a ne ho sekýrovat.
A taky - on nemůže v noci vstávat, protože je pak ráno mrtvej, kdežto já to nevyspání líp snáším ! A protože mám na doma administrativu na cca 3h denně, domlouvali jsme se, kdy budu já "chodit do práce" - no ty můžeš večer, až se uložej děti a budeš mít volno. :-) To se mám, že ve svém volnu můžu pracovat, že ? :-) A když začnu hned po uložení dětí (ve 20h,) tak ty 3h vycházej do 23h (což je doba, kdy už "normálně" bývám hodinu v posteli).
Ale já nemůžu říct, že si mě manžel neváží a bere mě jako služku nebo inventář bytu. Já chápu, že se mu nechce, chápu, že je mu nepříjemný být nevyspalej, a že se mu třeba i pak špatně pracuje, ale vadí mi, že se mi nevyplácí být odolnější a zvládnout toho víc... :-(
 Adriana, 2 děti  
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 11:52:15)
No ano....! Takove "neprustrelne" argumenty padaji neustale: Co si stezuji, kdyz u zehleni muzu koukat na televizi! Co mi vadi na tom, ze kdyz jdu ke kamaradce na kavu musim sebou brat 2 deti, proc se vztekam, ze snedli vsechno vanocni cukrovi jeste pred vanoci, kdyz jsem to mela upeceno raz-dva /rozuměj: 2 noci, které on sladce prospal, ze?/ atd...
Mohla bych takhle pokracovat donekonecna, je toho spousta. Vydelava ale hodne penez, jenze o tom abych nechodila do prace, nemuze byt ani rec, to uz bych opravdu musela snad i nahazovat garaz, sekat zahradu, malovat, cistit okapy atd. sama, kdyz se cely den valim doma... Ach jo..
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 12:41:36)
Adriano,
ano, naši manželé by si dokonale rozuměli. Ten můj si taky myslí, že nejlepší povyražení pro ženskou je jít s dětmi ke kamarádce a že při žehlení se mohu dívat na televizi - tak to vlastně není práce. A s tím cukrovím... To já vždycky schovám. Ale vytočí mě, když se třeba za 20 minut po mám příchodu zeptá, jestli už je uvařeno. To taky není žádná práce, že, tak 20 minut musí být dostatečný čas.
Taky dost vydělává, ale já bych doma ani být nechtěla, to už bych se úplně zbláznila. Manžel by to ani nechtěl, pomyšlení, že mě kompletně živí, by mu vadilo, připadal by si prý jako blbec.
 Adriana, 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 14:54:11)
Blbec, jo? Zajimalo by me jak se citi takhle :)) ted se mi rozsvitilo, vzdyt oni jen chteji do nasich chaotickych zivotu vnest trochu poradku... Umoznuji nam starat se o deti, domacnost a o ne samotne aby jsme jaksi dostaly svemu urceni a vyhoveli geneticke vybavenosti a pak nam taky dovoli chodit do prace abychom si nestezovaly na tu jednotvarnost domacich praci! Hodni kluci.. Jenze ja jsem nestastna, synovi je 13 - tata je pro nej vzorem, ja jsem sluzticka a nevim jak o zmenit, resp. kdy se to proboha stalo? Je chytry /samozrejme po tatinkovi/, chodi na gymnazium, ale nechci aby z nej vyrostl takovy ignorant..Neni to tak davno, co se me s despektem zeptal, mami proc ty nemas vysokou skolu? Nejsem blba, jen jsem byla tehotna a nezvladla to a uz ani potom ne - nepochopil to - JAK NEZVLADLAS??
Manzel behem 14 let co jsme spolu absolvoval cca 1,5 roku výuky AJ a to i v UK, ale kdyz jsem se chtela AJ ucit ja, koupil mi Anglictinu pro samouky - mam na to preci dost casu. Bydlime na vesnici, spoj do mesta mizerny a jen jedno auto v rodine - docela me to hendikepuje. Tak to ve me vsechno jen doutna..... Snad me brzy neco napadne, nebo si aspon tady na rodince prectu jak to vypada jinde..
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 15:22:01)
Adriano,
jako blbec by si připadal, že on má tak neschopnou ženu, že na to, co ostatní dělají bez reptání večer po zaměstnání, musí být celý den doma a že žije za JEHO peníze. Podle něj je správné, že si žena vydělá aspoň na svoji obživu. Vyplývá to z toho, že práce v domácnosti on nepovažuje za práci, natož plnohodnotnou. Já bych ale stejně doma být nechtěla.
Jen by mě zajímalo, jak to dělají ty ženy, jejichž manželé se doma taky nezapojují z jakýchkoli důvodů, a ony chodí do práce a přesto mají doma všechno hotovo. Moc tomu nevěřím, když některá vykládá, že ona zvládne vše, práci, děti, domácnost, po miláčkovi nic nechce, spí 4 hodiny a přesto je šťastná a baví ji to a dokonce nechápe ty, které na muže navalují pro NĚ nedůstojnou práci... Přesně ten případ žen, které podrážejí ostatním nohy.
Co se synem -asi bys ho měla do prací doma zapojovat a s manželem si vyjednat, že nebude mít ironické poznámky a nebude ti v tom házet klacky pod nohy. Můj muž by asi synovi řekl, že tohle nejsou práce pro chlapa a aby si našel partnerku, která to po něm chtít nebude. A odvedl by ho do garáže a tam by ho učil "mužské" práce. Naštěstí máme dceru a nechci strpět, aby ji v tomhle směru ovlivňoval - jako že patří do kuchyně...
 Marťa11 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 15:32:05)
Tedy mít doma takového troubu, to jste fakt chudáci ženský... takové názory, ale pořád nechápu, proč jste se tedy s nima davaly dohromady? nebo se fakt tak změnili? nebo vám to dřív nevadilo?
Já potkat chlapa a on mi tvrdit takové chytrosti, tak by pro mě byl rázem nepřitaživý????
díky za mého normálního chlapa...

Například předevčírem jsem v herně potkala tatínka... na první pohled sympaťák, ale pak z něj taky padaly perly typu: nesnáším, když si nás mladej hraje s kočárkem... (když brečí, když kňourá...)... (byly mu necelé 2 roky, jako našemu...), musí skákat, běhat, být nejlepší... ja strašně dobrej ve sportu (ve 2 letech!!! :-))), fakt jsem se bavila... co pak má z toho kluka vyrůst??? a že to ty maminky dopustí...

aspoň mně přijde tedy normální, že si nás kluk hraje s kočárkem, že někdy brečí a apod, stejně naopak, že holky jezdí s autama a perou se o hračky, stejně jako hošani...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 15:52:16)
MD,
no jo, ale on je i opačný extrém. Já jsem si vždycky přála chlapa, který NEBUDE takový ten debilní sexista, kterej nebude čučet na fotbal, chodit doma v teplákách a tílku, chlastat lahváče, číst noviny odzadu a kulturní rubriku přeskakovat, nebude trčet někde v dílně u svěráku a nebude mít v hlavě jen rychlý auta, pornočasopisy a nebude ve společnosti vykládat vtípky o ženských. Mám ho... ale stejně to není přesně to "ono". :o)
Obecně ženám prostě víc imponují chlapi, kteří se jako chlapi chovají, i když třeba ne tak vyhraněně. Jenže - většinou chlap, který nosí ženské kytky, pomáhá jí do kabátu, otvírá jí dveře atd. atd. prostě MÁ zakódovaný vzorec chování, že žena JE slabší pohlaví, že on ji bude živit, ona bude doma kmitat, starat se o děti a udržovat oheň v rodinném krbu... a tím pádem se bude cítit nad ní nadřazený.
Můj manžel dneska psal na net článek o tom, jak je mu sympatická kolegyně v práci, která má pochopení pro mužský bolístky... jako že si všimne, že kýchá, tak zavře okno nebo mu uvaří kafe. A já jsem pochopila, že ho taky musím docela štvát, protože na tohle nejsem. :o) Taky očividně nesplňuju jeho očekávání, protože pro mužský bolístky pochopení nemám... přesněji řečeno považuju neustálý fňukání a naříkání, povalování se a stěžování si na to, co mě všechno bolí za slabošství a ulejváctví. :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 15:57:40)
Jedna veselá historka z mého prvního manželství.
Manžel přišel domů ožralej, s rozbitou hubou, bez tašky, bez klíčů, a tvrdil mi, že ho někdo přepadl na zastávce. Když jsem mu řekla, ať se jde vyspat vedle a jestli ho něco bolí, ať si vezme Ibuprofen, tak mi vyčetl, že nikdy netušil, jak jsem "tvrdá". On snad čekal, že ho budu litovat za to, že se ožral jako dobytek... nevím, jestli ho fakt někdo přepadl nebo jestli se porval nebo spadl do výkopu, to už je fuk, ale prostě nejsem ochotná litovat někoho, kdo se vlastní vinou dostal do takového srabu. Kdyby nebyl ožralý, samozřejmě by to bylo něco jinýho...
 Šáry 
  • 

Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 16:02:56)
Ale Monty,

ožralci mají sklony se hlučně litovat, jací oni jsou to chudáci, že jim celý svět ubližuje a neuznává jejich skvělé kvality.

Myslím, že to nelze brát jako standard, vychlastané mozky prostě fungujou jinak a i kdyby někoho zavraždil, tak ten chudák vždycky bude jen on.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 16:13:13)
Jasně, Šáry, máš pravdu, jenže oni i normální chlapi ("neožralci") mají potřebu, aby je ženské litovaly a obskakovaly, když je někde něco píchne. A já na to bohužel nejsem, spíš naopak, když mi něco je, tak jsem vzteklá a naštvaná, nesnáším nemoce (naštěstí jsem poměrně zdravý člověk), nedokážu třeba ležet, potit se a kňourat... prostě jedu dál, jako by se nic nedělo, akorát jsem v duchu rozmrzelá. Chlapi mají slabší imunitu a horší odolnost vůči bolesti, ale bohužel taky velkou potřebu toho opečovávání a obskakování... a na to mne fakt moc neužije. Já manželovi udělám čaj, přinesu mu prášek, ale nějak nejsem ochotná ho nahlas litovat, hladit po hlavičce a vyptávat se, co pro něj pro chudáčka ještě můžu udělat...
 VeronikaVeronika 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 17:42:42)
No, ono je to těžký... Něco dost podobného se mi stalo před 14 dny, kdy muž přišel ožralej, s tím, že ho přepadli ukrajinci a on si to samozřejmě nenechal líbit.... Nejprve jsem ho seřvala, ať se nelituje, že je blbej, že se nemá rvát /mohli ho třeba pobodat, že/, pak jsem ho nakrmila (rozuměj bylo uvařeno, takže jsem mu to předhodila), podívala se jestli je celej a nemá někde tržnou ránu která by potřebovala zašít a pak jsem mu doporučila ať se švihá vykoupat a jestli ho něco bolí ať si jde lehnout... Naprosto normální chování - nebudu mu "trpět" žádný vylomeniny, ale ani ho "neignoruju" když se mu něco stane...

A jinak se naprosto podepisuju pod MD příspěvek!!! Nechápu... Nemilovala bych takovýho muže, kterej by se choval takhle ke KTERÉKOLI ženě - natož pak ke mně! Absolutně by mi neimponoval... A nemyslete si, že mám doma chlapa, kterej nosí květiny a já nevím co... Je to normální CHLAP, kterej se čas od času opije, asi 3x v životě se porval (jako dospělej), vydělává přibližně stejně co já, doma uklízí, vaří, když požádám žehlí atd. a HLAVNĚ: NIKDY by se o ženě nevyjádřil jako o služce - protože my jsme tým, ne jeden nahoře a druhej dole....
 Karca 1 


Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 16:13:51)
Monty,
myslim, ze kdybys mela toho chlapa drsnaka co je velmi schopnej a neuliva se a nenarika, ze by tyto schopnosti urcite prosazoval hlavne na poli kariery. Ja myslim mam takoveho manzu. Je uzasne pracovity a schopny, ridi mezinarodni firmu. Ale takovy chlap by urcite zase vyzadoval 100% schopnost ridit domov a deti od tebe, a pochybuji ze by ti pomahal s varenim a uklidem! To by se ti libilo? Takze kazdy typ ma sve pro a proti, NEZAPOMEN! Pokud chces chlapa vykonneho, poloz si otazku take jak vykonna jsi ty. Pokud kritizujes manzela pro to co nedela, podivej se na to co dela a kolik toho delas ty ...atd. Jak te tak ctu, co vsechno ten tvuj doma dela, zatimco ty to jen vecne konstatujes, tak ja zas ziram s obdivem ;)) no a tak me napada, ze treba nedela pak ty druhy veci, jakoze nema fantazii na vymysleni vyletu, posilani kvetin, darku nebo zamilovanych SMS, tak to zase treba dela ten muz "vykonny", ale za cenu zase neceho jineho.
Prece neveris na nejaky ideal, ktery by splnoval vsechny podminky?

 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 16:22:43)
Karolíno, nemyslím si, že bychom si v tomhle nebyli kvit.
Manžel chodí do práce - na sedm hodin denně, doma 1x týdně vytře a utře prach (máme byt 59 metrů čtverečních), zalívá kytky, uvaří si a umeje po sobě někdy nádobí - někdy to dělám já, tak asi půl na půl. Když musím o víkendu pracovat, vezme syna na odpoledne ven (tak na 3 hodiny).
Já pracuju dost často i do tří do čtyř do rána, starám se o syna (krmení, oblíkání, posazování na nočník, mytí, když není u babičky na odpoledne, tak jsem s ním venku nebo se mu věnuju doma), peru, někdy vařím, nakupuju. Vydělávám podstatně víc než manžel a mám daleko míň volnýho času - na netu jsem připojená a píšu sem, ale přitom mám ve druhým okně práci a občas si "odskočím"). Na tohle si ale nijak nestěžuju... naopak. :o) Vcelku mi to vyhovuje. :o)
 Karca 1 


Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 17:59:12)
Monty tak jste si kvit, nebo mas pocit ze delas vic? A jak se da vlastne zvazit, zmerit, spocitat "kdo dela vic"?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 18:35:13)
Karolíno.
to se dá opravdu těžko změřit. Já asi pracuju víc, co se týče mojí placený práce, ale dělám to ráda a dobrovolně, manžel zase víc uklízí... ono jde spíš o ten volný čas a toho mám já rozhodně míň. Ale ani to by nevadilo, jenom kdybych ho aspoň jednou týdně mohla trávit s manželem třeba v kině nebo aspoň v té hospodě.
 sally 


Monty naruby... 

(20.10.2004 21:54:17)
... Monty, a napadlo tě někdy, že vy jste takové to typické manželství naruby? Ano, ty pracuješ a vyděláváš - ale taky vlastně nedokážeš o ničem jiném mluvit - než o tom, jak vyděláváš a jak tě to baví a jak tě to naplňuje - a vlastně až jen tak mimochodem z tebe vylejzají detaily typu "Stáníka před obědem dám babičce a vyzvedeme ho kolem šesté hodiny". Nebo "špínu nevidím, to musí uklidit manžel".... prostě mi přijdeš jako takový ten chlap, co si neustále tahá triko, jak živí rodinu, ale už nevidí a neocení, co pro to, aby on mohl živit rodinu, dělají ostatní - hlídání dětí, uklízení, udržování domácího krbu.... a možná že si tvůj manžel teď připadá úplně přesně jako taková ta zneuznaná manželka - on chodí do práce, ale protože vydělává míň než ty, tak ty to smeteš jako nepodstatnou maličkost. On uklízí a chodí se Stáníkem na procházky - ale slyšel někdy od tebe nějaké uznání? A tím nemyslím vlezdoprdelkování "ó, jak jsi úžasný, pane", ale prosté konstatování, že je prima, když se někdo stará o úklid, který tebe nebaví?

A jestliže obdivuje kolegyni, která mu uvaří čaj, když kašle... víš, třeba mu fakt chybí to, aby si ho někdo všímal jako lidské bytosti - a občas mu projevil lásku nějakou drobností - jako je ten čaj. A zase to nemusí být lkaní nad rýmou jako kdyby měl neméně lepru - ale otázání se, jak mu je, donesení acylpyrinu, převzetí jeho povinností aby si mohl na půl dne lehnout a vypotit se....

Možná, že chlap, který je rovnoprávným partnerem manželky, by pak jevil více chuti s touto osobou jít do kina. Pokud ovšem neustále poslouchá, jak ty vyděláváš a jak ty pracuješ - tak asi holt chce být s někým, kdo není tak sebestředný jako ty.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty naruby... 

(20.10.2004 22:18:32)
No, až na několik detailů... o práci nemluvím, o tom, kdo kolik vydělává taky ne. Vím, že manžela moje práce nezajímá, tak ho s tím nezatěžuju... výjimečně si na něco postěžuju, když mne třeba někdo ze zákazníků naštve, ale to je 2x do měsíce. Jinak o práci mluví víc manžel - každý den.
Takové to normální uznání ve stylu "to jsi hodnej, žes udělal to a to", s tím myslím taky nemám problém...
Jestli je u nás doma někdo sebestředný, tak já fakt ne. :o) Nevím, jak by se to mělo projevovat. :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty naruby... 

(20.10.2004 22:28:27)
Odklikla jsem to moc brzo... ještě jsem chtěla napsat tohle:
Nemyslím si, že bych manželovi nevěnovala pozornost jako "lidské bytosti". Kdykoli jdu třeba kolem knihkupectví a vidím knížku, která by se mu líbila, koupím mu ji. Když jdu na nákup, vždycky nakoupím mj. to, co má rád, někdy i když to nečeká (třeba se mu vláčím s Kofolama). Kafe i čaj mu udělám, když si řekne a ten Aspirin mu taky podám z lékárničky. Poslouchám jeho historky, čtu si jeho povídky, vždycky se jdu podívat, když vyfotí nějakou blbost na digiťáku a chce, abych se šla mrknout.
Sally, ty si možná myslíš, že jsem doma nějaký usurpátor a otrokář, ale tak to není... ani z mé strany, ani z manželovy. :o)
 sally 


Re: Re: Monty naruby... 

(21.10.2004 3:56:29)
Monty,
no já nevím jak si všechny ty tvoje příspěvky přebrat.
Tvrdíš, že doma o své práci nemluvíš - ale uvědomuješ si, že tady snad není příspěvek od tebe, v kterém bys svou práci nezmiňovala? Ať se to týká hlídání dětí, feminismu, manželských problémů nebo čehokoliv jiného. Prostě tady na Rodině máme tvojí práci neustále na talíři - vždycky alespoň zmínka. Možná to děláš doma taky - že vlastně za vším v pozadí neustále trčí tvá práce - a tvé přesvědčení o tom, že ta práce je to nejdůležitější v tvém životě. Nic proti, každý máme své preference - ale to, že tvoje preference je práce tě nedělá ani lepší, ani horší, ani nijak výjmečnou, aby o tom člověk musel slyšet pořád. Já můžu přestat číst tvoje příspěvky, ale jestli to manžel má takhle nějak "nenápadně" na talíři furt... no nic, to si přeber sama - do domácnosti vám nevidím, takže těžko říct, jak to je.
Jestli je někdo z vás uzurpátor to nevím - ale minimálně ty ze sebe pořád děláš oběť. Konstantně delší dobu jsi nespokojená se stavem svého manželství - a nic s tím nedělá. Cokoliv ti kdo navrhne, tak to smeteš, že "takhle to u nás nefunguje" nebo "to by u nás nešlo". Zkrátka - kdo chce, hledá způsob, kdo nechce - jako ty - ten hledá jen důvod. Čímž se vracím k tomu, že tebe zřejmě "baví" být obětí- tím, kdo neustále musí ukazovat, jak je schopný a dokonalý a jak je neustále šizen a nepochopen okolím.
Kdyby můj manžel se mnou nechtěl trávit volný čas, tak bych se nad tím asi dost pozastavovala. Nejde o to, že bychom nemohli každý mít chvilku pro sebe, ale kdyby se mnou nechtěl jít do kina, na večeři, jet na dovolenou nebo něco podobného, tak bych nad tím asi dost přemýšlela - a snažila bych se s tím něco dělat. Především asi zjistit PROČ tomu tak je, jestli se za mě stydí, nudím ho, otravuji, má jinou ženskou... co já vím - důvodů může být spousta - může to být celá serie narůstajících nedorozumění. A pokud s tím nebudete něco dělat, tak za chvíli budete skutečně jen takové to formální manželství "kvůli dítěti" - které bude vás oba jen svazovat a omezovat - a ty budeš nadále "obětí"... a budeš moct psát svoje vtipné články o smutných věcech na Rodinu...
 Míša 
  • 

Rovnoprávnost 

(20.10.2004 22:08:58)
Cha cha cha,já to říkala že je Monty chlap co si chce pokecat!Jen to čtěte pozorně,trošičku mezi řádky a pak si vzpomeňte co občas slyšíte doma.papa
 Marťa11 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 16:16:44)
Kouzelná školka... můžu ještě lelkovat :-))) pak jsem na hřiště... :-)))

Monty, ale oni fakt existují i normální... Můj manžel (také má samo nějaké chyby, třeba hrozně chrápe :-))), ale v těch zásadních věcech je normální...

Je chytrej, chodí do práce, která ho většinou baví, pracuje hodně, ale snaží se třeba hodně brzo být v práci (cca v 6), aby mohl přijít rozumně domů, tedy v 6 či 7..., vydělá dost, ale nejsou to jeho peníze, ale naše peníze, nikdy neuvažoval jinak... ani možná neví, kolik vlastně utratím... On přišel s tím, že budeme mít paní na úklid, protože nechápe proč bych to dělala, když mě to nebaví... říkala jsem, že to stíhám, ale to ho nezajímá, neví, proč bych to měla dělat... je radši, když si volno užiju podle svého... On si taky chodí na volejbala apod.... (ne na úkor rodiny, spory má jednou týdně večer, jinak uteče dopoledne z práce, 2x týdně na hodinu...) neremcá mi do oblečení, váhy, apod., občas vaří on, občas já, občas nikdo a prostě si "nahledáme"... není to pro něj důležité...

Jediné, co nám chybí je, že večer se střídáme, kdo jde ven, protože nemáme žádné hlídání a já (on s tím problém nemá) nechci nikoho cizího... ale hlídá (koupe, uspává...) tak na střídačku se mnou..., cestujeme všichni dohromady, na dovolené také jezdíme všichni (hned od porodu)... prostě normálka
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 16:56:00)
MD,
tak to je fajn, že takoví chlapi existujou. :o)
Víš, u nás je to hlavně o těch preferencích a přístupu k životu. Můj manžel je prostě v některých zásadních věcech jinej - ne horší, ne lepší, jinej. Především pohodlnej. Já jsem typ člověka, který jede na 300% a je úplně spokojenej, musím být pořád nějak aktivní, něco dělat, vymýšlet, realizovat. Mám ráda svojí práci a jsem na ni dejme tomu i hrdá, protože jsem ve svým oboru dobrá a mám nějaký jméno. Jenže to taky znamená, že jsem nechutnej, zodpovědnej pedant, který na tý práci až neskutečně lpí a snaží se ji dělat co nejlíp. Jsem kariérista a workoholik, manžel ani omylem - na rozdíl ode mne je skromnej, nepotřebuje mít peníze, nic mu to neříká. On je spokojenej tak, jak to je, nemá žádný plány a cíle kromě toho, co už má. Já přesně naopak. Pořád chci něco víc, dělám něco víc, přibírám si práci a projekty a hrozně mě to baví.
Paní na úklid nechci momentálně já, protože nemáme zařízenej byt a uklízet pod třema kusama nábytku je práce na 15 minut. Až splatím dluh na bytě a zařídím ho, tak si ji samozřejmě vezmu.
 Sagittarius 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 16:47:15)
A kam, Monty, píše tůvj manžel? Není-li to tajemnství?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 16:59:11)
Není to tajemství... píše sem a sem. :o)
 Sagittarius 


Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 17:10:45)
Dík - kouknu.
 Sam+3 kousky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 18:05:45)
Ahoj, tak u mého manžela v rodině drží otěže v rukou zásadně chlapi - děda, tchán, švagr. Jejich ženy (manželova babička, mamka a sestra) jsou tam něco podřízeného, nemůžou o ničem rozhodovat, o peníze si musí říkat, švagrová vaří denně teplé večeře atd.. Tchán je na svou ženu dokonce sprostej a nebere si servítky ani před lidma. A z tohoto modelu vyšel můj manžel. Naštěstí má povahu po své mamce (mírnou, je takový dobrák), takže se nesnažil ani mě převychovat k jejich modelu. A i kdyby se snažil ,tak by tvrdě narazil. I když tchyně dlouho nemohla vydýchat, že když jsme byli u nich a manžel dostal hlad, tak si šel něco vzít sám. Od té doby, když jsme u nich, mu podstrojuje, ale kupodivu mi nikdy nic neřekla (co si myslí, to si raději nechci domýšlet), ani proti mě manžela neštve. Je to taková dobrá duše, ráda tam jezdím a přiznám se, že jsem se ze začátku pokoušela udělat jakousi "revoluci", hlavně u švagrové, protože hádat se s tchánem jsem si netroufla, takže jsem alespoň "rýpala" do švagra, a občas jsem si nebrala servítky. Bohužel to švagrové nebylo příjemné, jak se do její "modly" strefuju, takže jsem toho brzy nechala, ať si to teda praktikuje, jak chce. Dneska, když mi řekne, že se musí zeptat Milana, zda jí dá nějaké peníze, tak jen obrátím oči v sloup a nijak to už nekomentuji. Troufám si říct, že jsme s manželem rovnocenní partneři, máme společný účet, ze kterého si můžu vybrat ze své karty, aniž bych se ho ptala (jedná se o běžné nákupy, větší investice samozřejmě probíráme spolu). Takže některé pisatelky tady opravdu lituju. Ale jaký si to kdo udělá, takový to má.
 Šáry 
  • 

Tvůj manžel - moje noční můra 

(20.10.2004 15:33:05)
Pettino, z takového chlapa co popisuješ, jsem měla v době dospívání panickou hrůzu, že bych mohla na takového narazit a vzít si ho. Naštěstí se nestalo, ale teď vidím, že skutečně existujou.

Promiň, že se tak blbě ptám, nemusíš samozřejmě odpovídat, ale je kromě dcery ještě něco, co Tě u toho ho**da drží?
 Valkýra 


Re: Tvůj manžel - moje noční můra 

(20.10.2004 16:09:59)
Šáry,
já už bych si taky takového člověka nevzala a dala bych si na to předem velký pozor. On byl dlouho jiný, i když domácí práce nikdy nedělal, ale dokud jsem nechodila do práce, zvládala jsem to v relativní pohodě a nechyběla mi ani tak pomoc, jako dělat něco spolu. Dlouho byly práce na baráku, ty dělal on, postupně si na to začal najímat lidi. Pak budoval firmu a zase neměl čas. To, že domácí práce vlastně nepovažuje za práci a nemíní je nijak ohodnotit, jsem zjistila teprve nedávno.
Co mě u něj drží? Hlavně dcera, ta má tátu ráda a rozhodně by nechtěla, abychom žily bez něho. A klidně přiznám, že je to i finanční závislost, máme společnou firmu a nemám zatím odvahu začít znovu, bez práce a s nutností vyplatit ho z peněz, nainvestovaných do baráku, který je mým vlastnictvím. On se rozvádět v žádném případě nechce a byl by to těžký boj, na který nejsem připravena. Tak to řeším tím, že dělám to, co stačím a zbytek prostě není. Není všechno to, co vlastně "není žádná práce". Nevím, kdo z nás je větší čuně, já to nechávám být a jeho to nepřiměje přiložit ruku k dílu, i když má čas.
Hlavně mě zaráží, že mě za můj přístup odsuzují výhradně ženy.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 15:40:28)
Pettino,
tak to jsem zvědavá, jak to bude s tou výchovou u nás. :o) Manžel žádné mužské práce nedělá, řidičák nemá a nechce mít, i ten počítač opravuju já (na hardware si radši beru kamaráda, myslím softwarové problémy)... ale normálně uklízí a vaří. Určitě by byl radši, kdybych uklízela já, nicméně má smůlu. On je pořádkumilovný, jemu nepořádek vadí, takže je to prostě na něm. Vařit ho baví, on si dělá takové ty svoje "blafy", které jí sám; někdy vařím já pro oba, ale spíš jen o víkendu, přes týden moc ne, jen když náhodou nemám práci. Vzdělání máme oba stejné, on VŠ nedodělal, já ani nezačala. :o) V tomhle ohledu si myslím, že syna nijak deformovat nebudeme. Snažíme se, aby byl co nejvíc samostatný, učíme ho, že se vyhazujou odpadky do koše, zametá smetí, které nadrobil, a docela ho to baví, kolikrát lítá po kuchyni se smetákem nebo mne bere za ruku, že chce jít něco vyhodit do koše. :o)
Vlastně je to u nás dost naopak - manžel je víc ženská než já, tedy v tom tradičním slova smyslu. On třeba vůbec nechápe, jak je možný, že mě BAVÍ práce. Je v práci celkem spokojený, ale kvůli lidem, ne kvůli té práci samotné. Dost často nadává, proč pořád pracuju, že mu to leze na nervy. Prostě to má "hozené" jinak. :o)
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(20.10.2004 15:45:06)
Adriano,
co by manžel dělal, kdybys postupně ze svých povinností ubírala? Tu by nebylo tohle, jindy zas něco jiného. Bylo by velké dusno? Ten můj ví, že buď se může zapojit nebo se s tím smířit nebo nadávat a dělat dusno. Jenže on dusno a hádky rád nemá a zapojit se nechce. Tak prostě není hotovo. Ideální to není. Ty máš strach, že ze syna vyroste křupan, já mám zase strach, že si dcera na takový model zvyká, že chaotická domácnost je pro ni norma.
Jak je to jinde? Asi různé. Leccost je třeba brát s rezervou. Ty superhospodyně taky mají jenom dvě ruce a jejich den má 24 hodin. I když... Sousedky máma se chlubila, že jako mladá dost často ani nešla spát a od domácích prací šla rovnou do práce. Ona se tím vážně chlubila, jako že je lepší než ty líné mrchy, které se dokonce chtějí vyspat. Její dcera je taky služtička.
 Šáry 
  • 

My ženský si to fakt často děláme samy, 

(20.10.2004 15:55:24)
myslím, že velká část toho "doma musí být vždycky navařeno a naklizeno, a je to moje povinnost" existuje jen v našich hlavách, spoustě chlapů nepořádek nevadí. Je to do značné míry vina našeho okolí, že nám takové pitomosti vtlouká do hlavy natolik, až se s nimi ztotožníme.

BOhudíky já jsem v tomhle ohledu docela tuhý oříšek, za výhradně svou povinnost to v žádném případě nepovažuju a myslím, že jsem to od začátku dávala poctivě najevo - ani na počátku známosti jsem nikdy "neobskakovala" a nepečovala o svého miláčka, aspoň věděl, do čeho jde :o))

Takže je u nás doma permanentně bordel, prakticky nežehlím, vaříme na střídačku. Do myčky dáváme střídavě, ale spíš to dělá manžel, vytírám já (ale tak jednou za tři neděle), prádlo do pračky dávám, věším a uklízím taky já (ale v poslední době už mě štve, že to dělám jen já).

Jinak se přes den starám o dítko a v noci pracuju, manžel ve dne pracuje a v noci dělá nějaké domácí práce, čte si nebo spí.

Myslím, že se váhy lehce převažují na moji stranu, ale není to tak moc, aby mi to vadilo.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: My ženský si to fakt často děláme samy, 

(20.10.2004 16:05:27)
Šáry,
mému muži nepořádek vadí. :o)
Jenže já zastávám názor, že pokud někomu něco vadí, měl by se o nápravu postarat sám. Krom toho dost blbě vidím, takže na rozdíl od něj nějaký prach nebo špínu na podlaze velmi snadno přehlédnu... a i když ne, odstraňuju jen v krajní nouzi. :o)
Samozřejmě když syn vylije něco lepkavýho nebo zašpiní podlahu jogurtem, tak to nenechám na manželovi a utřu to... myslím tím takové to zametání, utírání prachu a tak. Já to neregistruju, prostě jsem bordelář a nemám pro udržování pořádku smysl. Naopak jsem zase puntíčkář třeba na srovnaný knihy podle titulů, velikosti, témat a tak... na kazety, cédéčka, na počítač, což zas nechápe manžel, jemu je fuk, jak jsou kam naházený knížky, hlavně, že jsou v knihovně.
Ale nemyslím, že bychom s tím měli nějaký problém... on si sice občas postěžuje, že to a to jsem mohla udělat, ale hádat se kvůli tomu nehádáme. Naopak odpadá fůra běžných rodinných problémů jako - prádlo přes židle, ponožky na zemi, to mi prostě nevadí... ani to nevímám. :o)

 Hanka 
  • 

Re: Re: My ženský si to fakt často děláme samy, 

(20.10.2004 17:05:03)
Monty, můžu se na něco zeptat ?
Ty komentáře na Písmákovi píše opravdu tvůj manžel ?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: My ženský si to fakt často děláme samy, 

(20.10.2004 17:06:18)
Na Písmákovi už manžel není dýl jak rok. :o)
 Hanka 
  • 

Re: Re: Re: Re: My ženský si to fakt často děláme samy, 

(20.10.2004 17:08:47)
No píše dobře - tak mu vyřiď pochvalu :o)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: My ženský si to fakt často děláme samy, 

(20.10.2004 17:14:19)
Vyřídím, bude rád. :o)
 Adriana, 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(21.10.2004 11:04:13)
Pettino, nejsem superzena, takze nekdy opravdu neni vsecho hotovo, jak by si pral ON. Vadi mu to a rika "melo by se to udelat" nacez ja dopovidam, "tak to udelej". Odpoved: "A co vsechno si myslis, ze mas jeste delat?" Rikam, opravdu hodne casu venuje sve praci a vydelava naprumerne, ale mou praci v domacnosti neoceni vubec, pokud je vse OK, je klid a bez jakychkoliv komentaru /zadne pozitivni reakce/, pokud ne, "tise trpi" , pozdeji mi se zadostiucinenim vynda napr. nafouklej jogurt z lednice abych videla, jaky jsem bordelar. Nejsem idelani, ale hodit ten jogurt do kose by ho stalo mene casu, nez ho nekam vystavit a pak me jeste 2x upozornit :)
Co me nejvic vytaci neni to , ze mi nepomuze, ale to, ze nedokaze poresdek udrzet. Napr. strcit talir po jidle do mycky, utrit stul, spinave pradlo nosit do pradelny, nechodit po cerstve vytrene podlaze /mokre/, zvednout papirek pokud se netrefi do kose atd... tvrdi, ze si nevsiml, zepodlaha je mokra, stul po jidle upatlany... Nemuzu tomu obcas uverit, nemam silu to po nem stale a stale znovu zadat.. Me fakt nevadi uklizet, vadi mi ze neni kdo by to ocenil a vadi mi ze je to nekonecna prace porad dokola. Vyrostl v patriarchatu, ja v matriarchatu /i s otcem, ale matka byla velitelka/, byli jsme v manzelske poradne kroutili chlavou hlavy pomazane, ze jsme jeste spolu a oba zijeme :)) Vdavala jsem se v 18-ti letech, kure neopereny, manzel je o 5 let starsi, mel uz po VŠ a začal hned delat karieru. Je velmi schopny, v tezkych situacich by byl dobrou oporou, ale problemy, ze kterych se tady snazim vykecat mu nepripadaji vubec hodne nejakeho zamysleni...
 Valkýra 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(21.10.2004 12:33:53)
Adriano,
tak pod tohle se můžu podepsat. Můj manžel je taky velmi schopný, co se týká práce. Když ho o něco přímo požádám, taky odpoví:"To už bych tady mohl dělat všechno!" Prostě moji práci dokonale přehlíží. A nepořádek dělá úděsný. Dost jsem toho psala tady . Jo a prošlé potraviny taky komentuje a na procházky chodíme málokdy, je to prý neužitečně využitý čas. Na kole ale jezdí rád.
Bohužel nejsem typ "domácí puťka", baví mě úplně jiné věci než šůrovat byt, víkendy taky chci prožívat jinak, jiná ženská by s ním třeba byla dokonale spokojená.
 Adriana, 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(21.10.2004 14:56:31)
Jezisi, nejsou bratri??? Nakole se jezdi odreagovavat, na hokej jezdi, ale jestli si nekdy byla v hokejove satne, vis jak ukrutne vystroj pachne - to si pak rizlozil /rozumej vysypal/ v loznici k topeni, kdyz uz jsem kolem toho fakt nemohla chodit, sbalila jsem to do tasky, od te doby to delam pravidelne, abych nezcvokla. Trochu jsme preorganizovali byt, takze ted to rozhazuje "jenom" v pradelne, ale tam musim taky chodit a nechci se zabit! Posledne, kdyz jsem spechala na aerobic, jsem na nej jeste od drezu volala, musim tam byt do deseti minut, sbal mi trikot, mic a vodu - koukal jako blazen .. :) Samozrejme jsem to nahazela do baglu sama, ale ten nechapavy vyraz mel v obliceji jeste potom co jsem se vratila...

 difo 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(21.10.2004 11:46:01)
Pettino, reaguji trochu pozdě na tvůj článek o večeři. Jen mi nedalo, protože jsem si vzpomněla, jak jsme se jednou vrátili pozdě z vycházky a můj muž si šel odpočinout, protože byl unavený a já samozřejmě do kuchyně. Asi za dvacet minut přišel komentovat, že má hlad a jak to přijde že nemám už hotovo a je je to jen takové jednoduché. Chvíli ryl a chvíli jsem mu říkala, že jsme byli přece spolu a že ví, že uvařti nejde tak rychle. Ale on měl v tom rytí bohužel větší výdrž, tak nastal zkrat a já mu tu nedovařenou večeři hodila na hlavu. Horkou, i s nádobím.

difo
 Adriana, 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(21.10.2004 11:57:34)
Stalo se mi neco velmi podobneho, po prochazce,kterou protrpel,protoze "kolik uzitecneho by mohl za ten cas udelat", šel užitečne odpočivat,ja jsem dala deti do vany /7 a 2 roky/, nechala otevrene dvere abych je slysela a jala se pripravovat veceri. Prisel a chtel vedet, co delam, ze nechavam deti bez dozoru ve vane!! Nehodila jsem mu veceri na hlavu -skoda- chtelo sem mi akorat bezmocne brecet, ale ani to neslo...
 difo 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(21.10.2004 12:24:15)
Adriano, proč jsi nemohla ani brečet ? Jak to zvládneš ? Když mne něco zle dorazí, tak se neovládnu a brečim třeba i vzteky nebo lítostí. Když vzteky tak se světe chraň, protože je to jen kousíček od zkratu. To už se znám a předem v poslední chvíli vážně a plačíc ho žádám, aby mne nechal na pokoji. Když nenechá, inu pak si za ten výstup může sám. Například si pamatuju, jak mne muž nechal doma hledat CDčko, o kterém jsem na 100% věděla, že ho má v práci. Bylo už pozdě v noci a já nutně musela dodělávat cosi do práce. Šla jsem ho hledat, to jo, abych mu dokázala, že doma není. Navíc do mne pořád ryl, že tu to CD musí být a kam že jsem ho uklidila. Trvalo to hodinu. Nikde nebylo. Jenže pak mne obvinil, že jsem mu ho někam schovala! To už jsem byla naprosto bezmocná, unavená, vytočená - jo a to si pamatuju pak už jen to, jak jsem do něj bušila svícnem a to ty svíčky ještě hořely.
(pozn1. hořící svíčka u počítače je taková moje libůstka)
(pozn2. To CDčko velice tiše objevil o den později stutečne v práci!)
 Meta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(21.10.2004 12:59:21)
Difo, to s tím svícnem je perfektní!!!!!! Fakt! Už dlouho jsem se tak nepobavila. Tak se musí na mužský:)))
 Adriana, 2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti..... 

(21.10.2004 15:22:25)
Zvladam to tak, ze jsou i svetlejsi dny.. Jinak nemuzu pred nim brecet, je to snad nejaky blok, nebo co, proste pred nikym nebrecim, jen kdyz jsem sama..Ani na pohrbech ne..A tak si vsichni mysli, jak jsem silna holka. Nemuzu si ani postezovat, takhle to je jine, nikoho z Vas neznam, ale treba tchyne nevi nic, parkrat jsem neco lehce naznacila, ale akorat jsem se dozvedela, ze musim byt trpeliva, haha. Ma jeste dva syny, obe svagrove si stezuji nahlas a hodne, ale nemyslete si, ze se dockaji nejakeho zastani. Maji tady aspon maminky, ta moje bydli 900km daleko.
 jajanicka 
  • 

RE: Jeste k te rovnopravnosti  

(20.10.2004 14:35:35)
Musim rict, ze jak to tu tak ctu, tak mam pekelne stesti. Muj manzel se se mnou o domaci prace ochotne deli. Ted je dokonce s malou (15m) na rodicovske on, protoze jsem dostala lepsi pracovni nabidku a musime splacet byt. V noci k male ochotne vstava (muj problem je, ze mam lehci spani, takze nez se vzbudi, tak ja uz jsem vzhuru, ale za to on nemuze). Dokonce bych rekla, ze nevyspani u nas zvlada lip on. Ja pak vypadam jak zombie.
Je to zajimavy, protoze u nich v rodine je spis "typicky" model, tedy otec zivitel matka udrzovatelka ohne. Zato moje mamka se asi jeste uplne nesmirila s tim, ze mu chudakovi nevarim teple vecere a vubec nejsem takova hospodynka "navarino, naklizino". Jestli to vadi tchyni nevim, neb to nijak nekomentovala.
Ono to asi zalezi nejen na tom, co deti v rodine vidi ale i jestli se nauci samostane uvazovat o tom, jestli je dany model za kazdych okolnosti nejlepsi.
 Věra 
  • 

Re: Ještě k té rovnoprávnosti.....ženské si vzájemně podráží nohy  

(19.10.2004 13:16:23)
Když jsem byla na mateřské s dcerkou, tak jsem se snažila všechno zvládnout sama a tchýně i moje matka mi mezi čtyřma říkaly, že mám muže víc zapojit, ať si zvyká na povinnosti otce, ať umí i domácí práce (pro případ mé nemoci) a podobné věci. Nahlas se podivovaly, že nežehlím a demonstrativně mi chodily mýt do kuchyně nádobí, pokud tam bylo nějaké ve dřezu, aby Pepíček nemusel.
Pak jsem začala chodit na půlku do práce (po roce) a pořídila si sušičku, myčku a začala k nám chodit slečna "na hlídání". Tu časem vystřídala slečna "na úklid", protože malá už šla do školky a já jsem začala přibírat další úkoly v práci, tudíž jsem se doma chtěla věnovat především dítěti.
Můj muž si tohle zařízení pochvaluje. Nemá domácí práce rád a nemá ani čas mi pomáhat. Je ovšem pravda, že vydělává asi 3x tolik, než já a přes týden ho vídáme po osmé večer. Na druhou stranu chápe, že pokud nechci být ženská s uštvaným výrazem v očích, která ještě o půlnoci uklízí, musím volit mezi dítětem, prací a domácností. Pokud nechci šidit dítě, nebo přijít o práci, musím řešit domácnost jinak, než vlastními silami.
A to je právě něco, co většina žen nechápe. Nechápe, že není zapotřebí, aby po domácnosti lítala manželka a pokud ona nestíhá, že není nutné, aby po ní lítal i manžel. Dá se to vždycky řešit k oboustranné spokojenosti. A těch peněz u toho taky nemusí padnout moc. Stačí se rozhlédnout po okolí, jeslti nějaká slečna ze střední školy není ochotná si vydělávat "domácí prací". Chce to prostě dobrou vůli.
Ve svém okolí jsem považovaná za hnusnou kriéristku a línou ženskou. Doma nehnu prstem (kromě lenošení u počítače) a dítě jsem už ve třech letech dala do školky (byť chodí denně po o), dokonce předtím každý pátek chodilo do jeslí!!! A hádejte, kdo mě pomlouvá? Ženské. Chlapi se kupodivu občas ptali, jestli malé jesle nevadí a já jsem jim říkala, zeptejte se jí - udělali to a dověděli se, že je tam legranda.
Mimochodem - víte, co je další mínus pro mne? Že chodím s malou do výtvarky a na němčinu. Vždyť u chudinku tak přetěžuju. Je jedno, že ji to baví, je to prostě nevhodné.....
 Valkýra 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti.....ženské si vzájemně podráží nohy  

(19.10.2004 13:30:30)
Věro,
u nás je to stejné, jen s tím rozdílem, že manžel odmítá paní na úklid, protože nechce nikoho cizího v bytě po dobu naší nepřítomnosti. A v naší přítomnosti - to by bylo večer nebo o víkendu. Dcera má čtyřikrát v týdnu kroužky - a to taky je zdrojem řečí - že prý ji tam odkládám. To, že to chce dělat ona sama a já ji tam musím vodit a vyzvedávat - nezajímá nikoho. Ale na to už kašlu. Jak je vidět, nejsem v tom sama. Ty jsi to ale dokázala mnohem lépe vyřešit.
P.S.: Moje situace je podobná i v tom, že moje matka před manželem kritizuje, jaký je u nás bordel a jaká jsem bordelářka a po straně říká, jak ho mám přitáhnout - podráží mi nohy. Když jí to vytknu, řekne, že to přece nemohla nechat bez komentáře, že by se mohlo říct, že s tím snad souhlasí!
 Věra 
  • 

Re: Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti.....ženské si vzájemně podráží nohy  

(19.10.2004 14:25:57)
U nás jsem to byla já, kdo nechtěl "cizáka" doma. Ze začátku slečna chodila jenom když jsem byla doma, pak jsem ji znala a už to není problém.
Jinak já chodím s dcerkou do kroužků, kde jsou maminky přítomny. S přítomností dospělého se počítá a dost často mrňouskům pomáháme. Takže je to docela záhul a rozhodně ne odpočinek.
Jenže jakákoliv aktivita je trestná - pokud se někdo nechová jak stádo (v tomhle případě poklidit, jít na hřiště, uvařit, poklidit, jít na hřiště, poklidit uvařit dát dítě spát, pohádat se s manželem a jít spát), tak je to špatně. Je ovšem fakt, že jsem si vyslechla i pohrdavé řeči, že dítě nevedu ke sportu, protže ji nenutíme na kolo, když nechce a nechodíme na kurz plavání a ve školce jsem odmítla dávat malou do Plaváčka.....
 Marťa11 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti.....ženské si vzájemně podráží nohy  

(19.10.2004 13:40:26)
Věrko, my máme paní na úklid, i když nechodím do zaměstnání a i když bych to asi stíhala..., ale moc mě to nebaví :-))), takže ke spokojenosti všech nám paní uklízí a žehlí, 1x týdně, není to žádná darda - finančně a je to fajn... hlídání nemám žádné, ale to nevadí, s prckem jsem ráda... ve 3 letech ho chci taky učit pomalu na školku, ne abych se ho zbavila, ale protože už teď se jen se mnou nudí... proto chodíme cvičit, do heren a tak, vlastně každý den něco...

Je mi fuk, jestli si někdo myslí něco špatného, malému se snažím maximálně věnovat (kvůli němu ne kvůli tomu, co si kdo myslí!!!) a jestli nám doma uklízí někdo jiný a já místo toho pouštím draka v parku? a když prcek spí, tak si čtu nebo nedělám nic... a užívám si to :-))

 Petra 
  • 

Re: Re: Re: Paní na úklid 

(19.10.2004 18:52:16)
I kdyz uz to teda vubec nesouvisí s clánkem, tak musím ríct, ze mám s paní na úklid ty nejlepsí zkusenosti (doufám, ze to nezakriknu). Jsem na materský, a tak bych si na úklid cas najít mohla, ale proste me to taky nebaví. Ale zase mám ráda porádek a proste být v bordelu bych nemohla. Po manzelovi, který prijde utahanej v osm vecer z práce, nemuzu chtít, aby uklízel a tak jsme to vyresili takhle. Financne to opravdu není nárocné a je to výborné resení. Rozhodne lepsí nez být v prachu a nebo se s manzelem dohadovat, kdo bude co delat. Uprimne receno (a v tom jsem teda asi vyjimka), bych nechtela po manzelovi úklid, zehleni a takovy veci ani kdyby tolik nepracoval, mám proste pocit, ze se to k chlapovi fakt nejak nehodi. Tohle reseni mi prijde lepsi nez pohled na manzela, jak se otácí s prachovkou...
 orchidej 


Re: Re: Ještě k té rovnoprávnosti.....ženské si vzájemně podráží nohy  

(19.10.2004 14:18:18)
Věro, ženské umí být závistivé a tudíž i podrážecí nohy, na to se vykašli ( což asi děláš, zdáš se mi úplně v pohodičce). Je na každé z nás, jak si to zařídí, každou to stojí jiné procento úsilí, každé vyhovuje něco jiného.
 LaD 2002 


Femin. hnutí je organizace  

(19.10.2004 16:26:58)
Takhle to vnímám a proto se za feministku nepovažuji,přestože bych se s její umírněnou definicí v leckterých bodech asi klidně mohla ztotožnit. Netoužím o zařazení do žádné škatulky. Já myslím,že všechno je v rovnováze a že si každý (samozřejmě v ČR) může vybrat jak chce žít a vychovávat a není u nás zapotřebí velkých radikálních změn,ke kterým by bylo zapotřebí nějaké výhradně ženské organizace. Žena už má volbu se chovat buď podle vzorce chování "davu" nebo ho odmítnout a samozřejmě,že i ten muž,který netouží mít doma pečovatelku nebo naopak cílevědomou podnikatelku má volbu to nepřijmout a najít si jinou ženu. v zákonech taky problém nerovnoprávnosti nevidím a pokud ano,pak z toho důvodu,že jsou v nich ženy víc ochraňovány.(viz. zákoník práce)
Nechápu případný význam a účel feministického hnutí,tahle škatulka není tedy pro mě.
 Dominika 
  • 

Re: Femin. hnutí je organizace - prdlajs 

(19.10.2004 23:50:57)
A jsi ráda, že si může vybrat muže sama, že máš právo rozhodovat o sobě a o svých dětech, že můžes studovat a pracovat? Vždycky to tak nebylo. Je toho dost, co za nás už někdo moudrý (feministky) dávno udělal,ale je toho taky dost, co je ještě třeba udělat. Genderové stereotypy jsou tady silně zakořeněné. A kdo tomu nerozumí, ať si zajde na web www.feminismus.cz nebo ať si fakt přečte všechny 3 díky O. Somerové O čem ženy ne (sní). Proboha, vzpamatujme se. Pokud to nebudeme chtít vidět, ani se to nezmění. Monty, ač ji nemusím ani trochu, má v sobě kus správného feminismu. Aspoň v tomhle začala dobře...
 Kajda 
  • 

Feminismus neponižuje 

(20.10.2004 11:12:06)

Předchozí vydání této rubriky najdete ZDE


20.10.2004 Názory - strana 7
Feminismus neponižuje


vytisknout
e-mailem
na mobil



--------------------------------------------------------------------------------

reklama




--------------------------------------------------------------------------------

V tipný komentář Martina Komárka Pohlavní strana (MFD 17. 10.) obsahoval minimálně dvě dezinformace. Nepozorně četl text své kolegyně o vzniku strany žen, kterou posměšně nazývá stranou paní Sommerové. Stranu nehodlám založit já, ale Zdeňka Ulmannová.
Novinář vyjadřující se k tématu feminismu by měl pozorněji a více číst, aby věděl, o co vlastně feminismus usiluje. Jestliže jeho synonymem je v jeho interpretaci "nepřátelská ideologická konstrukce... směšná až nenávistná, usilující o odstranění falokracie", zaspal dobu a pravděpodobně kolem něj přeběhlo pár vtipů o militantních amerických feministkách.
Feminismus je také -ismus, ano, je to humanismus, snaha o skutečnou demokracii a svobodu pro všechny - pro ženy i pro muže. Feministické hnutí nechce nikoho zotročit a nenávistně ponížit. Chce, aby se ženy dostaly ze společenského podpalubí na místo na slunci, na úroveň, která jim náleží. Totalitární ideologií je patriarchát, který ze ženy udělal služku, poslušnou a vždycky tu druhou. Pět tisíc let trvající patriarchát, jehož idea přežívá ve společenském vědomí dodnes, deformoval lidské hodnoty i sociální a soukromé vztahy.
V jedenadvacátém století už i českým ženám dochází trpělivost. Cesta k rovnoprávnosti de facto na rozdíl od té de iure, která je proklamovaná nebo se projevuje občasnými drobky z parlamentního stolu coby úlitba polovině lidstva, se nekonečně vleče. Jeden příklad za všechny, jak mužovládci myslí na strasti žen a dětí, je zákon o domácím násilí. Vstoupil v platnost v červnu letošního roku, patnáct let po změně totalitního režimu v demokratický.
Ironický název komentáře Pohlavní strana upozorňuje na to, že naše vlády byly vždycky jednopohlavní až na občasné ozdobné výjimky, že dolní komora parlamentu je z 83 procent a horní komora z 88 procent mužskopohlavní. Za předsednickým stolem všech současných parlamentních stran sedí muži.
Všeobecně rozšířený mýtus o tom, že každá žena má takový život, jaký si zařídí, nepřihlíží k tomu, že nežijeme v luftu, ale v patriarchálním společenském řádu, který vnutil ženám i mužům předsudky, jimž se jedinec sám těžko ubrání. Proto vítám snahu vytvořit v politickém prostoru sílu, která bude upozorňovat na oficiální ignoranci vůči pošlapávání lidských (ženských) práv.
Martin Komárek tuto snahu nazval inteligentním vtipem, dobrým nápadem pro recesi. Příslovečná lehkonohá vtipnost Čechů, v dobrém případě bránící fanatismu, má i svou odvrácenou tvář. Nedovolí zabývat se skutečnými problémy vážně.
Přestaňte se, pánové, posmívat, ženským požadavkům za rovná práva. Posmíváte se tím sami sobě, protože se dosud nezaslouženě vyhříváte na výsluní výsad, které vám nenáležejí a které pro vás kdysi násilím uchvátili předchůdci vašeho rodu.

Autorka je režisérka

Mýtus o tom, že každá žena má takový život, jaký si zařídí, nepřihlíží k tomu, že nežijeme v luftu, ale v patriarchálním řádu


Autor: OLGA SOMMEROVÁ
 tereza a deti 
  • 

Autorka opravdu nerozumi  

(21.10.2004 21:13:46)
a mysli si , ze je to ctnost.

Co ma otevirani dveri spolecne s feminismem. Zde se jedna o slusnost. Jeste pani autorka nikdy v zivote nikomu neotevrela dvere, nebo nepomohla pani s kocarkem do tramvaje??
Feminismus je preci neco jineho. Ja chci mit jako zena stejna prava a nechci aby o mem zivote rozhodovali muzi.

zena nemela ve 20. stoleti pravo na vlastni jmeno, na politickouprislusnost k obci, moznost volit , moznost byt volena, moznost studovat, moznost si zaridit vlastni konto, moznost disponovat s Vlastnimi vydelanymi penezi, moznost ponechat si obcanstvi po svatbe, moznost pronajmout si byt, moznost dostat svoje vlastni penize po rozvodu, nemela narok na cest. pas, a mit tolik deti, kolik chtel muz, nesmela prerust tehotenstvi nekde nesmi oslovit muze, divat se na muze, jit z domu, kdy se ji zachce, koupit si antikoncepci dokonce muz za ni mohl dat vypoved a ona nemohla ani ceknout. A o tech palztech by se taky dalo hovorit, ze

A TO VSE NA ROZDIL OD MUZE.


ME TO VADI,ja si chci sama rozhodovat o svem zivote...to je feminismus...

Co to ma sakra spolecneho s otviranim dveri?????
 Glenda 
  • 

autorcina slova nejsou mimo misu 

(1.11.2004 16:36:17)
ma to hodne spolecneho s oteviranim dveri. Feministka, jak zminujete si chce zaridit zivot podle sebe. Ano to je kostra cele veci. Na ni se vsak vazbi dalsi projevy feminismu. Muze si tedy dle nekterych muzu i otevrit sama dvere, pribit hrebit, opravit kolo u vozu. Nektere feministky filozofii feminismu uplne pretvorili a presunuli do extremu a stavaji se z nich muzatky. Vykonavaji muzske prace typu ostrah, automechanicek a jine profese z cilem vyrovnat se muzum. Nic proti citi to tak. I kdyz podle meho to je feminismus jenz nezna mezi. Zena ma byt cilevedoma, ma uznavat rovnopravnost mezi muzem a zenou v rozhodovani, podle meho to spise degraduje postaveni zen ve spolecnosti, kdyz zena prebira prilis mnoho vlastnosti muzu. Proc bychom byli stvoreni jako dve ruzna pohlavi, jenz se maji doplnovat. Projevy zenskosti by si mela zena zachovat, pokud neni orientovana jinym smerem. Pak je to asi ok. A to uz je o necem jinem. Dokonce nektere zaryte feministky by za otevreni dveri skoro zalovali muze. V nekterych zemich se dokonce tak deje. Jednoduse by muze narkli ze sexualniho haraseni. Cili autorka az tak mimo misu nebyla.

Autorka zminuje, ze uz i mala divenka ma v sobe snahu prosadit nazor zen, snahu o rovnopravnost at je jakykoliv.

Ta divenka se neztrati! Vsechny zeny by to meli mit v sobe, uctu sami k sobe a ke sve zenskosti.
 Petra Neomi 
  • 

Re: autorcina slova nejsou mimo misu 

(1.11.2004 17:16:23)
Glendo, shoda podmětu s přísudkem ti nic neříká, nebo ji ignoruješ jako diskriminaci ženského pohlaví? :)

Jo mimochodem, jsme stvořeni jako dvě pohlaví, neboť jsme živočichové, rozmnožující se pohlavně :) S otevíráním dveří to nemá nic společného. Když se živočichové začali pohlavně rozmnožovat, dveře ještě neexistovaly.;)
 FELIKA 


sebepotvrzení 

(24.10.2004 18:21:37)
My, ženy, si někdy pleteme emancipaci s léčbou pocitu vlastní méněcennosti, který v nás vyvolává nedostatek lásky v dětství odstartovaný necitlivými nebo přezaměstnanými rodiči a dokonanými ústavní výchovou (jesle, školky a školy plné afektovaných hysterek). Na manželovi a rodině si pak nevědomky zkoušíme uplatňovat různé sebepotvrzující výpady, výlevy a celésebepotvzující paranoidní rituály, které sebelepšího muže nutně dovedou k záchvatu šílenství. Přiznejme si, že dneska ráno jsme ve skutečnosti ani tak nepotřebovaly nechat si od muže opravit ten věšáček v předsíní, jako si dokázat, že nás ON má ještě rád. Muži ovšem mají na vše nepřirozené v nás dobrý nos, takže je stejně podobné popichování jen rozladí. Některé z nás jsou asi ovšem spokojené i s výbuchem mužova vzteku, protože asi mají pocit, že o ně ještě stojí. (Ale proč se s mužem, kterého samy dovádějí k šílenství, pak pro tyto projevy rozvádějí?) Nechápu, proč některé z nás vidí v případné vlastní submisivitě (opak dominance), tolerantnosti, trpělivosti prohru a vždy a za všech okolností se jim brání, čím brání těm největším ozubeným kolečkům v rodinném životě do sebe zapadnout. Za atmosféru v rodině jsme zodpovědny především my, ženy, a ty z nás, které celé dny jen protrucují, protože manžel to či ono řekl či neřekl a to či ono udělal či neudělal, podstatu své ženské úlohy nepochopily. Přiznejme se, která z nás za poslední měsíc dokázala po kočičím způsobu za mužem přijít a poprosit jej o malé pomasírování zádíček nebo bříška? Pokud zahodíme falešnou hrdost, která z tolika domácností dělá citové hladomorny, jistě to časem dokáže i náš pyšný pán tvorstva.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: sebepotvrzení 

(24.10.2004 18:53:22)
Téda, nečetla jsem celou diskusi - jen tenhle příspěvek, ale nemůžu si pomoct - manželoví říkám aby spravil věšák právě tehdy, když je potřeba spravit věšák. Nepotřebuju ho zkoušet ani si něco dokazovat.
 tereza 
  • 

Re: Re: sebepotvrzení 

(24.10.2004 20:55:07)
ja taky a urcite se nepotrebuji neco dokazovat svou submisivitou
 Emina 
  • 

Re: Re: Re: sebepotvrzení 

(25.10.2004 21:21:26)
Holky, vzdyt to napsal chlap...
Feliko: nejedna zena dodnes veri, ze i s malym kasparkem se da hrat velke divadlo, tak se netrap a po nejaky se poohlidni.
 Mirka 
  • 

Re: Re: Re: Re: sebepotvrzení 

(25.10.2004 21:59:58)
Feliko, jestli jsi chlap, tak popřemýšlej, jestli se sebou nemáš něco dělat. Pakliže skrýváš svou totožnost pod "ženský" pláštík, abys mohl ženám "domluvit", není to od tebe fér. Možná jsi chlap, na kterýho tvá žena řve a ječí, protože si tě prostě neváží. A já se jí ani nedivím - vždyť ani nedokážeš na anonymním netu vystupovat sám za sebe... Myslím, že by ses měl poohlídnout po nějaký poradně (pro rodinu a partnerské vztahy), třeba ti poradí. Ale v první řadě musíš sám v sobě najít hrdost a odvahu postavit se za vlastní já a něžně a láskyplně, ale přesto odvážně a přímo, budovat svý vztahy. Jinak si tě totiž ženská vážit nebude (když třeba budeš uhýbat nepříjemným skutečnostem, schovávat se za někým, aby tě nepostihla bolest a tak; to ženským moc neimponuje).
Jsi-li žena, platí mé předchozí příspěvky. Omlouvám se za to váhání, ale pod náhledem Eminy mi fakt připadá pravděpodobnější, že jsi chlap...
 Misa3 


Re: Re: Re: sebepotvrzení 

(1.1.2005 12:05:48)
Naprostou souhlasim. Jinak je pekne, kdyz nas muz bere jako svepravne a sobe rovne partnerky, je pekne, kdyz nedeli prace na muzske a zenske a pokud je treba dokaze pomoci i s tim, co podle jinych muzu je prace pro muze nevhodna...coz je patrne podle nekterych muzu vetsina domacich praci. Jinak feministicka dilka typy Mstiva kantilena me dokazi dobre pobavit, ale jen proto, ze znam nekolik muzu, na ktere to presne sedi, ale rozhodne si nemyslim, ze by to byla u vetsiny muzu obecna vlastnost a mam pocit, ze nejspokojenejsi v manzelstvi nebo partnerstvi jsou prave Ti muzi, kteri se dokazi se svou partnerkou delit o domaci prace a pokud je partnerka na dně, dokazi ji pomoct a rict par peknych slov, ale take dokazat, ze ji porad moc maji radi. Oni totiz tohle vse od nas ocekavaji zcela automaticky( pekny domov, vychovu deti, oporu, pomoc, ustupky pokud se tyka kariery, casu, namahy, trpelivosti..atd a nektere vubec nenapadne, aby neco z toho vratili). A jen neberou automaticky partnerce energii, cas i city, aniz by cokoli byli ochotni neco z toho take vratit. Napr. necekaji, ze manzelka, ktera je s nemocnym ditetem v nemocnici se okamzite vrati a bude delat osetrovatelku manzelovi, ktery se slabe nachladil. Neoslovuji pri sporech svou partnerku vulgarne a uz vubec ne pred detmi. A nedelaji furu veci, ktere nas zranuji, zvlast ne pokud vedi, ze by nam tim ublizili.

Typicka feministka asi nebudu. Ale vadi mi fakt, ze nejvic antifeministickych uvah vedou zeny, aniz presne vi, co to feminismus vlastne vubec je. Maji jen jakousi velmi vagni predstavu, ze neco velmi nezenskeho, co muze odrazuje...viz nektera cisla takovych tech snobskych casopisu, ktere se povaluji v cekarnach a kde jsou intervia se slavnymi osobnostmi-zenami. Ach jo...
 Petra Neomi 
  • 

Re: sebepotvrzení 

(24.10.2004 21:02:49)
Má milá, myslím, že vyrovnaní, příčetní a hlavně opravdu dospělí lidé nepotřebují jeden druhého o věci žádat "kočičím" způsobem. Úplně stačí, když si o věci řeknou slušně, ať je to masáž zad, nebo hlídání potomstva. Ne všem ženám je nějaké šmajchlování vlastní a ne vždycky na to mají energii.

 Šáry 
  • 

Re: sebepotvrzení 

(24.10.2004 21:32:48)
Feliko, mluv laskavě za sebe,

my žádný věšáky v předsíni nemáme ;o))

Je moc krásné, jak v tom máš jasno. Když je ženská harpyje, je to proto, že měla problematické dětství.

Souhlasím s tebou akorát v tom, že existuje spousta žen, které na muže štěkají kvůli úplným blbostem a otravujou mu život.

Ale mezi tímto a submisivitou je ještě veliká škála různých způsobů jednání.

Možná na tebe reaguju nezasluoženě prudce, ale už se tu na netu objevila spousta příspěvků, kdy se dotyčný přispěvatel snažil přesvědčit ženy, že submisivita je přece jejich přirozená vlastnost, že žádoucí způsob jednání je "diplomacie", kdy muže v podstatě vmanipuluji tam, kde ho chci mít, že pokud to v domácnosti neklape, je větší vina na straně ženy.. a většinou se z něho vyklubal nějaký zamindrákovaný trouba, co měl dominantní matku, měl z ní strach a proto nabyl na celý život dojem, že správná ženuška se mu musí ve všem podřizovat (protože na rovné jednání by si netroufl) a halil to do rádobyušlechtilých slintů o ženské přirozenosti.

Ale jestli to není tvůj případ, tak se ti omlouvám, jen jsem na tyhlety signály už trochu alergická.

 Petra Neomi 
  • 

Re: Re: sebepotvrzení 

(24.10.2004 22:12:08)
Šáry, klid. Diskusní příspěvek sice vypadá jak ze sadomasochistického fora, ale tím spíš se nedá brát vážně. :)
 Sylva 
  • 

Re: Re: sebepotvrzení 

(24.10.2004 22:28:33)
Teda já nechápu, co vás na tom tak rozhodilo - nečetli jste nikdy nic od Petry Halámkové? Ta pozorným čtením mezi řádky poznala, že týrám celou rodinu hlady, nenávidím muže a sekýruju děti...
 Šáry 
  • 

Re: Re: Re: sebepotvrzení 

(24.10.2004 22:33:21)
Taky jsem si na ni podle stylu vzpomněla...
 Mirka, šestiletý syn 
  • 

Re: sebepotvrzení 

(25.10.2004 15:26:04)
Teda, já nevím, Feliko, jak jsi přesně myslela svůj příspěvek, ale něco mi na něm taky nesedí. Můj muž rozhodně není žádný pyšný pán tvorstva, je to tolerantní, vlídný a obětavý člověk s jemnou duší a láskyplným srdcem. Když je potřeba něco udělat, udělá to, aniž bych se k němu musela "lísat" a podlízat mu, a co víc, vyslechne mě, když mě něco trápí, podpoří mě, když mám starosti a je tu se mnou zrovna tak vlídně a láskyplně jako já jsem s ním. Protože ho mám ráda a vážím si ho za to, co všechno pro mě a syna i své blízké udělal, dávám mu tuto lásku taky najevo, třeba přitulením, pohlazením, úsměvem. Ale nemyslím si, že by takové to "Tvé" kočičí žebronění o almužnu svědčilo o nějaké lásce a rovnocenném vztahu; naopak si myslím, že svědčí spíš o tom, že jde buď o ženu vypočítavou, která svého muže zneužívá, nebo ženu, která si shodou okolností vzala nafoukanýho mizeru, se kterým jinak než podlízáním nic nepořídí. Mezi rovnocennými partnery má vládnout vlídná spolupráce (a někdy i trocha neshod, neboť neexistují žádní dva lidé naprosto shodných názorů, takže někdy si pár prostě ty názory vyměňovat musí), a nemá tam co dělat žádné podlízání a vlichocování se. Apropos, o lichocení se normálně říká, že nejde od srdce, není upřímné...
 Mirka, šestiletý syn 
  • 

Re: Re: sebepotvrzení 

(25.10.2004 16:11:07)
Feliko, zdá se, že máš opačný názor, ale přesto: dost žen dnes touží žít právě v rovnocenném vztahu tak, jak jsem ho v předchozím příspěvku nastínila: vlídná spolupráce, porozumnění, oboustranný zájem a oboustranná úcta. Ovšem když se pak takové ženě před očima ze zajímavého mladíka vyklube nafoukaný ješita, se kterým by "po dobrém" mohla jednat právě jen sebeponižováním se, lichotkami a vypočítavými afekty, a se kterým se cítí jako ponížená služka, nula bez nároku na sebeúctu, pak se ovšem nemůžeš divit, že pak z takového vztahu po letech třeba i vycouve.
O tom emancipace právě je: že po staletích, kdy žena sloužila muži jako nástroj sexuálního ukojení, "automat" na potomky (pochopitelně nejlépe mužského rodu, že), levná pracovní síla a mnohokrát taky jako fackovací panák, tak po staletích značná část žen zatoužila po vztahu, v němž bude mít žena stejnou hodnotu jako muž, stejná práva jako muž a stejný "nárok" na úctu od partnera jako muž.
Je to úžasné a krásné, nadějné pro budoucnost lidstva, ale zdá se, že mnozí muži to ještě nepochopili, a zdá se, že to nepochopily i některé ženy...

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.