Názory k článku Matka s kočárkem - obtížný hmyz?

Věra    •  Je to o lidech  (15.10.2004 8:48:51) Ahoj, já znám situaci, kterou popisuješ jenom z vyprávění a z pozorování kamarádky. S kočárkem v MHD jsem měla problém jenom jednou při vystupování, ale to jsem už byla "zkušená" matka a onoho důchodce, který mi zavazel ve dveřích a nechal mě vláčet sporťák samotnou, jsem v klidu upozornila, že vystupuji a jestli neuhne, tak ho klidně z těch schodů srazím. Jinak jsem měla asi štěstí na lidi. Na úřadech, kde nebyl vhodný vstup pro kočárky jsem buď ani nemusela prosit, lidi se nabídli sami, nebo přiběhl šerif. A pokud ne, tak jsem si ho v klidu zavolala. Nikdy mě neodmítli. A nepovažuju za problém přijít a říct, že potřebuju pomoc. Obchody se zákazem kočárků řeším tím, že poprosím prodavačku, aby mi kočárek pohlídala, nebo mi dovolila ho vzít dovnitř. A zase bez potíží. Jenom jednou mi řekli, že to nejde, ale zboží mi donesli až ke dveřím. Kamarádka na tom byla jinak. Sama jsem zažila, že mě u tramvaje kluci nabízeli, že mi pomůžou a ona musela prosit (nastupovali jsme každá do jiné tramvaje, takže jsme si nemohli pomoct) a ještě na ni byli odporní. Z obchodů ji vyhodili a že by jí nějaký šerif pomohl? To by musel být zázrak. Nemá prostě štěstí na lidi. Odpovědět  Iva, dvouměsíční mimčo    •  Re: Zatím jen dobrá zkušenost  (15.10.2004 12:35:50) Jezdím s kočárem teprve 2 měsíce a protože jezdím hodně, vyřizuji na úřadech a cestuji z kočárkem přes "republiku" z Nymburka do Opavy, mám spoustu příležitostí sledovat a "tesovat" lidi kolem sebe a jejich ochotu či neochotu pomáhat. Dosud jsem měla štěstí - lidi se mi nabízejí sami a ještě z žádného obchodu, byť sebemenšího mě nevyhodili. Nemyslím si, že by se situace zhoršovala, mám spíše pocit, že se zlepšuje. To je pouze můj názor vycházející z krátkodobé zkušenosti. Ova Odpovědět  Katka    •  Re: Je to o lidech  (15.10.2004 16:12:35) Ahoj, já zatím nemám mimčo,takže ani vlastní zkušenosti s kočárkem. Mám pohled tedy z té druhé strany. Můj manžel i já vždycky ženám s kočárkem pomáháme, vyjímka je u mě v tom případě,že má maminka golfky nebo sportovnější kočárek, mnohokrát sem se nabídla s pomocí a byla sem (občas i ošklivě) odmítnutá, že to zvládne sama (možná některé typy těchto menších kočárků se drží lépe jednomu člověku)..ono to člověka pak taky odradí:-( Podobný problém je i s těhotnými ženami,taky je rozhodně pouštím sednout,ale někdy člověk nedokáže odhadnout,jestli je paní těhotná nebo při těle a to je pak těžké rozhodování,nerada bych urazila netěhotnou..;-) A taky se mi stalo, že maminka ani nepoděkovala,když sem jí pustila sednout..to pak člověka naštve a řiká si: pro dobrotu na žebrotu...:-( A to že se nesmí s kočárkem do obchodů - nejde si na to někde stěžovat? V dnešní době opravdu není možné nechat stát kočárek před obchodem (ani samotný,natož s dítětem)! Přeji všem hezký den a málo starostí s kočárkem a hodně radosti s dětičkama:-) Odpovědět  Ráchel, 2 děti    •  Re: Re: Je to o lidech  (15.10.2004 18:03:29) Hluboce se omlouvám za všechny nevychované matky :) A golfky se opravdu lépe nosí v jednom člověku. Odpovědět  Ivca    •  Rada maminkám  (20.10.2004 14:58:21) Nevím, jestli můžu radit, sama děti nemám, ale kamarádka má hned dvě holčiny, které si občas půjčím. Snažila jsem se odčíst všechny příspěvky, ale v průběhu jsem měla pocit, že pokud to dočtu do konce, nejen že těhotnou ženu nepustím už nikdy sednout a mamince nepomůžu s kočárkem, ale že obě tyto sorty lidí budu muset vždycky kopnout do holeně :-o. Radši sem toho čtení nechala :-). Jako netěhotná bezdětná bych ráda uvedla pohled z druhé strany (doufám, že mě ty těhotné a "sdětné" pochopí a nespadne na mě vlna kritiky): 1) Myslím, že pro nikoho není problém pomoc mamince s kočárkem, pokud si o to SLUŠNĚ POŽÁDÁ. Můžete mi pomoc s kočárkem? Zní úplně jinak, než Pomůže mi konečně někdo s tím kočárkem! Není povinností nás ostatní vám pomáhat, ale pokud si o to řeknete, tak vám pomůžeme! Otrávené obličeje mívají většinou lidi, kteří se budou šklebit i když jim popřejete dobrý den. 2) Místo pro kočárky v autobuse nebo metru vám také uvolníme na požádání. Člověk, který nemá kočárek většinou neví, že je místo pro kočárek a pokud ho na to upozorníte, uhne vám. Mě osobně už asi 3x musela maminka upozornit na to, že stojím v místě pro kočárky. Samozřejmě sem jí tam pustila. Pro mě to bylo místo, kdy můžu stát a nepřekážet a pro ni jediné místo, kde může zaparkovat. 3) Pokud přijedete před obchod nakoukněte dovnitř a zeptejte se prodavačky, jestli můžete dovnitř s kočárkem. Pokud se nejedná o sklo-porcelán a není to pidiobchůdek, tak vám prodavačka neodmítne, pokud je stížený přístup, tak ji požádejte o to, aby vám pomohla (pokud nemá frontu lidí u pokladny, určitě pomůže). Pokud vám vstříc nevyjde nebo zakáže přístup, tak ten obchod propříště ignorujte. Já to dělám u všech obchodů, kde mi nesedne prodavačka. Pokud máte pocit, že není rozumný důvod vám přístup do prodejny zakázat zkuste napsat dopis majiteli - je možné, že protivnou paní prodavačku vystřídá jiná, která vám ochotně 3 problematické schůdky kočárek pomůže a ještě se na mimčo bude usmívat. Zákaz vstupu kočárků je jednak z důvodu, že by kočárek mohl něco rozbít (pojištění není všechno) a nebo proto, že už jim několik romských maminek v kočárku něco vyvezlo (a nejde napsat: zákaz vjezdu romských zlodějek s kočárkem). 4) Co se týká několikakilových nákupů, tak mám pocit, že všechno jste svobodné matky. Nemůžete poprosit manžela/přítele, aby vám s nákupem pomohl? U kamarádky chodil jednou týdně nakupovat manžel (se seznamen), teď jezdí oba a děti mají v košíku. Druhou možností je, že manžel ten jeden den v týdnu těti chvilku pohlídá a vy si v klidu nakoupíte (vody, plínky,...). Myslím, že každodenní nákup by se měl týkat pečiva, jogurtů a ovoce + zeleniny. Pivo, pleny a vody snad nemusíte tahat sama. Třeba je to jen o tom se mažela zeptat, tak jak to udělala kamarádka. 5) Ohledně úřadů, pošt a bank radu nemám. jediné co vás, maminky, může uklidint: úřednice se ke všem chovají stejně - hnusně :-(. Takže závěr: Je to jen o tom nebát se slušně zeptat a za pomoc poděkovat. Co jsem zvládla vypozorovat, tak většinou pomáhají osoby ženského pohlaví a mladí kluci. Otrávené pohlady hází muži středního věku a víš. Vždycky si vzpomenu, jak naše pani učitelka říkala: Autobus byl narvanej, že i chlapi stáli. Zkuste občas požádat o pomoc muže (místo v autobuse, vynést kočárek,...). Asi se setkáte s kyselím ksichtem, ale třeba jim to časem dojde. Za sebe: Když mě někdo o pomoc požádá, pomůžu. Když mám pocit, že někdo potřebuje pomoc, tak se zeptám. Zatím to maminky buď s úsměvem přijaly nebo s úsměvem odmítly (to jsou ty golfky). V autobuse udělám místo na požádání: jezdím jen občas a nevím, kde je místo pro kočár a těhotnou nepoznám. Jediné, co mě štve, že důchodci, maminky a těhotné vždycky požadují pomoc od mladší ženy. I za cenu, že bude jako těhotná sedět na kole - ale to je jiný příběh. Jedna protivná nastávající maminka, kterou jsem potkala. Dodnes si na ní pamatuju a při pomáhaní těhotným a mamnikám si na ní vždycky vzpomenu... a taky nemám pocit, že by všechny těhotné byly k...y. Všechny ty, co si napamatuju byly milé paní a možná to je stejné i při pohledu z druhé strany. Nepamatujete si, kdy vám někdo pomohl s úsměvem, ale toho protivného děda, co málem vyklopil vaše zlatíčko z kočátu vidíte před sebou dodnes. Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Rada maminkám  (20.10.2004 15:06:35) Co se týká několikakilových nákupů, tak mám pocit, že všechno jste svobodné matky. Nemůžete poprosit manžela/přítele, aby vám s nákupem pomohl? U kamarádky chodil jednou týdně nakupovat manžel (se seznamen), teď jezdí oba a děti mají v košíku. Druhou možností je, že manžel ten jeden den v týdnu těti chvilku pohlídá a vy si v klidu nakoupíte (vody, plínky,...). Myslím, že každodenní nákup by se měl týkat pečiva, jogurtů a ovoce + zeleniny. Pivo, pleny a vody snad nemusíte tahat sama. Třeba je to jen o tom se mažela zeptat, tak jak to udělala kamarádka. Jenže i ty každodenní nákupy se musí někam naskládat. A kam asi? Ve spoustě obchodů ani košíky nevedou, mají jen nákupní vozíky - třeba tady u nás v Bille, kam chodím nejčastěji, protože je to nejblíž. Můžu dítě vyndat a nechat kočár u pokladny, jenže tam je místo jen na jeden, a když už je obsazené, kam s ním? Anebo co když dítě spí? Mám jezdit kolem obchodu, dokud se neprobudí? Já se snažím nakupovat velké nákupy, když má syna babička nebo manžel. O tom to není. Jenže někdy prostě do toho obchodu jít MUSÍM i s tím kočárkem. Vždycky jsem dávala nákup pod kočárek a NIKDY TO NIKOMU nevadilo, ani v Bille, ani v Delvitě, ani třeba v drogerii (DM, Droxi). Nikdo mne nežádal, abych mu ukázala, co pod tím kočárkem mám, jestli jsem třeba něco neukradla... ale kdyby to udělal, klidně mu to ukážu...:o) Odpovědět  Ivca    •  Re: Re: Rada maminkám  (21.10.2004 13:19:15) No, někdo psal o tom, že přece musí koupit manželovi i pivo a balík kojeneckých vod.... a problém nakupování s kočárem se týká spíš menších sámošek. Odpovědět  Šáry    •  Re: Rada maminkám  (20.10.2004 15:46:20) Ivčo, částečně souhlasím. Když někdo sám děti nemá, opravdu mu některé věci těžko dojdou samy od sebe (že je kočárek tak těžký, že je s ním potřeba pomoct, že stojí na jediném možném místě, kde je možné kočárek zaparkovat...) Je to podobné jako s invalidy - lidi taky často přecházejí na druhý chodník, protože nevědí přesně, jak do toho, a bojí se, aby neurazili nebo něco neřekli špatně. Je fakt, že když s kočárkem potřebuju pomoc, měla bych si o ni umět vlídně říct, nelze za všech okolností očekávat, že to každému samo dojde, a nemusí být proto ještě debil a ignorant. Není dobré nechat to dojít tak daleko (samozřejmě když to jde), aby byl člověk tak unavený, že pak vyjede na nevinného. Na druhou stranu je velice příjemné, když si někdo všimne sám od sebe a nabídne vlídně pomoc. S těmi obchody a nakupováním se mi to ovšem jeví s prominutím jako pitomost. Proč bych se měla ptát, jestli můžu s kočárkem do krámu? Samozřejmě že si tam musím ohlídat, abych něco neušpinila nebo dítě něco neroztahalo, ale taková otázka by mi přišla jako zbytečné ponižování. A to s těmi nákupy a manželem, to už je fakt na hlavu. Z mnoha důvodů to není realizovatelné, Tvůj názor na to, "jak má vypadat denní nákup" je k smíchu. Každý přece potřebuje něco jiného někdy jindy. Ještě se mi nestalo, že by mi někdo dělal v supermarketu problém, že tam vjedu s kočárkem. A odmítám se přizpůsobovat lidem, kteří mi mají poskytovat nějaké služby, ale z vlastní pohodlnosti by mě přitom chtěli zcela bezdůvodně omezovat. Odpovědět  Iva (Aneta03, Radovan06)  Re: Rada maminkám  (20.10.2004 23:35:20) Ivčo, myslíš to dobře, díky, ale mám pocit, že jsi trochu mimo. A mimochodem, nejhnusnější na maminky s kočárky nebo malými dětmi jsou "zkušené" ženské těsně před důchodem, zasloužilé matky a babičky, co to "taky musely zvládat". O úřadech a spol byla řeč ne kvůli úřednicím, ale kvůli tomu, že s dítětem jich musíš ze začátku oběhnout spoustu a na většinu z nich se s kočárem ani nedostaneš, přestože je to už z povahy úřadu dáno, kdo ho bude nejčastěji navštěvovat. Třeba takovou matriku narození. Nebo sociálku, kde se žádá o porodné a rodičovský příspěvek. A k těm milým a ochotným lidem - taky jsem byla ta plná optimismu a lásky k lidstvu a velmi mne jako maminku překvapilo, jak jsou lidi hnusní a že těch, co mi nadávají, vrazí mi do kočáru s dítětem, nastoupí schválně jinými dveřmi, aby mi nemuseli pomoct, kouří dítěti pod nos a vyhazují mne z obchodu, protože právě vytřeli a já jim tam na kolech navezu bordel, jsem potkala daleko víc a to jsem díky šátku mnohem mobilnější, než maminky, které mají jen kočárek. V celých ČB se např. našel jeden jediný řidič MHD, který, když blbě zaparkoval bezbarierovým autobusem u obrubníku, takže jsem nedokázala vystoupit, zavolal "počkejte, já vám to přeparkuju", ostatní na mne zuřivě zvoní ať už vypadnu a z bezbarierového autobusu se vám už tuplem nikdo nehrne pomoct. Na mladé ženy se neobracím, pokud nemusím, protože reagují přesně jako vy, udělají ksicht"nechápu proč vždycky když někdo potřebuje pomoct požádá o pomoc mladou ženu" Třeba proto, že doufá v empatii, ve smyslu "taky to jednou budu potřebovat" Nejlepší zkušenost mám s kluky-puberťáky a obecně s mladými muži. Odpovědět  Ivca    •  Re: Re: Rada maminkám  (21.10.2004 13:22:34) Tak za celou domu sem hodila jediny kyseli ksich a to na tehotnou maminku (prisla mi spis jako tlusta nez tehotna), ktera si otevirala hubu na celej autobus i s maminkou a dost nechutne si rekla o misto. Kdyz me nekdo pozada, tak mu stejne mile pomuzu. Nekterym maminkam, ktere proste jen vypadaji zoufale, nabizim pomoc sama, ale prave u sportovnich kocarku jsem se setkala s tim, ze maminky pomoc odmitnou (mile) a tak vetsinou cekam, jestli si nekdo nerekne. Odpovědět  Lucie + 2 princezny  Nekolikakilove kazdodenni nakupy  (21.10.2004 11:09:07) No, ono kdyz koupis jen pecivo (bochnik chleba), jogurty (pulkilovku pro me, pulkilovku pro manzela a malej pro malou) a zeleninu (hlavku zeli k veceri, kvetak k obedu, kilo rajcat ke svacinkam a nejakou tu mrkev pro malou), tak to taky peknejch par kilo da :-) Posilat pro nakup manzela. Jo, ten muj nakupuje docela rad, ale vzdycky vidi spoustu veci, ktery "nutne potrebujem" a nejsou na seznamu, takze tydenni nakup v jeho podani je tak o 600 Kc drazsi, nez kdyz jdu sama. Znam taky chlapa, kterej zase koupi jen prvni tri polozky ze seznamu a "vic uz nezvladne". Navic kdyz prijde muz utahany z prace, nemam to srdce hned ho hnat do obchodu. A nechat ho chvilku vydechnout taky nejde, protoze u nas obchody zaviraji v 19 hodin. Tak mu spis necham na krku deti (coz taky neni idealni, kdyz je utahany, ale co se da delat) a zajedu tam sama. Z auta nahoru uz ten nakup odnosi. Ale samozrejme nekdy to par dnu nevyjde, aby prijel vcas, a pak se nekdy musi s kocarkem dokoupit i neco jineho, co doslo a neobejdeme se bez toho do dalsiho velkeho nakupu (olej, syr, spagety, vino, ...) Obcas je potreba koupit neco, co muz neumi vybrat (prasek na rucni prani, bezbarvy lak, ...) nebo to maji v obchode, ktery zavira treba v pet. A zase se musi s kocarkem. No a posledni typ nakupu s kocarkem nastane, kdyz jedu z nejakeho duvodu s kocarkem "do mesta", kam se manzel nedostane. Pri te prilezitosti se casto pokousim koupit neco, co u nas na periferii proste neni. Treba knizku, nahradni dil do neceho, darek pro nekoho ... A to se pak ten nakup veze kocarkem MHD, to jo. Nakupovani s kocarkem sice neni zadna zvlastni pohoda, ale rozhodne nepatri mezi veci, ktere mi vadi nejvic. Jiste, spousta veci se da resit jinak, ale kazdy ma pro sve chovani nejake duvody a neni to vzdycky tak, ze ho jine reseni nenapadne (i kdyz nekdy ano, a pak je fajn prijmout radu nekoho jineho), ale proto, ze jina reseni maji take sve minusy a rovnovaha mezi prijemnym/snesitelnym/otravnym je u kazdeho nastavena trochu jinak. Odpovědět  Olga + 31měsíců    •  Re: Rada maminkám - postřeh od maminky  (21.10.2004 11:13:11) Myslím, že pravda je někde uprostřed. Nevadí, mi pomáhat ostatním, tedy pokud si o to řeknou slušnou formou a pokud je to v mých možnostech. …Ne všichni mohou zvedat těžká břemena nebo jsou na to oblečeni…. Myslím, že s variantou narvaného MHD, nepřístupných obchodů, atd. by měly nastávající maminky počítat již v době výběru kočárku. Sama jsem maminka, trable s kočárkem mám již naštěstí za sebou. Přiznám se, že patřím k lidem, kteří se neradi doprošují a dělají ze sebe zbytečné chudinky. Když jsem náhodou musela někam cestovat ve špičce, buď jsem šla s velkým kočárkem raději pár kilometrů pěšky, nebo jsem syna ze začátku nosila v kapse. Později na ruce. Rozhodně jsem nikdy na nikoho neřvala a nebyla sprostá (Čehož jsem nesčetněkrát byla svědkem). Minulý týden jsem cestovala tramvají č. 7 v 16:20 odpoledne. Tramvaj byla narvaná k prasknutí. Na Palackého náměstí se do tramvaje docela sprostým způsobem snažila narvat poměrně kurážná maminka s tak 20 kg kočárkem. Nejen, že se poměrně ošklivým způsobem obrátila na jednoho prána se slovy „ … tak mi snad pomůžete ten kočár zvednout když vidíte že musím nastoupit, né!…“ Ostatní poměrně jadrné poznámky adresovala své kamarádce, která naštěstí měla dost soudnosti a do tak narvané tramvaje se necpala. Slova „prosím“ a „děkuji“ asi neznala. Bohužel tím celé neskončilo. Kočárkem poměrně dost nešetrně odstrčila asi tak 70-ti letou paní, která stála s malým vnoučkem u jedné z vertikálních tyčí. Ta se i přes poměrně malou výšku cca 155 cm (byla totiž o něco menší než já) musela chytit jedné z horizontálních tyčí u stropu, což je téměř nadlidský výkon. Asi tak 5-ti letý vnouček se logicky tedy musel chytit jí. Při zahýbání ve směru nájezdu na most tramvaj sebou prudce trhla. Paní neudržela rovnováhu a lehce drkla do kočárku. Tato maminka neváhala a poměrně dosti nevybíravým způsobem se na ní osopila ať se kouká držet a nebouchá jí do kočárku, že ho může převrátit. (Vzhledem k narvanosti tramvaje by toto bylo nerealizovatelné.). Myslím, že si řada z nás oddychla, když na Andělu vystoupila. Nevím, zda-li jí toto uražení ostatních spolucestujících stálo ty dvě zastávky za to. Já osobně bych raději šla pěšky. Pak tedy není divu, že se ostatní spolucestující neženou, aby takovýmto osobám pomáhali. I Praha je svým způsobem vesnice a po čase tu pomalu každý zná každého. Upřímně, až tuto maminku zase někdy potkám, tak také raději nastoupím jinými dveřmi a budu dělat, že ji raději nevidím a neslyším. Odpovědět  Kačka (Beáta 2r & Andrej 7m)  Re: Re: Rada maminkám - postřeh od maminky  (21.10.2004 20:55:06) Olgo, tos mi "připomněla" dnešní zážitek z tramvaje. Jela jsem se sedmiměsíčním synem a dvouletou dcerou domů cca 14 zastávek - Spojovací - výstup Maniny - nástup Maniny - Hradčanská. Dcera šla jen tak za ruku, kluka jsem měla v šátku. U prostředních dveří přímo na PRVNÍM sedadle seděl chlap, mohl mít kolem 30. Koukal se na mě jak nastupuju, ale jakmile jsem byla v tramvaji, začal se nepřítomně dívat z okna (to by mě zajímalo, co tam viděl?! :o)) Tramvaj byla docela plná, sednout mě pustil tak 13ti letej kluk (dokonce s úsměvem :o) sedící za tím nepřítomným. Na Výstavišti nastoupilo lidí ještě víc, jako poslední se do tramvaje došourala tak 90ti letá babička, sotva se držela na nohou. Stoupla si PŘESNĚ před toho nepřítomnýho mladíka. S tím to evidentně ani nehlo, s ostatníma taky ne, tak mu ťukám na záda (sedíc na sedadle se synem v šátku a dcerou stojící mezi mýma nohama) a povídám: "Prosímvás, pustíte paní sednout...?" - řekla jsem to hezky, mile, přívětivě, laskavě, vyslovila jsem to jako PROSBU, nikoli jako BUZERACI - a to všechno ještě s úsměvem :o) Paní to slyšela, vděčně se na mě usmála, ale chlap se jenom otočil a seděl dál!!! Fakt nevím, co jsem mohla dělat v tu chvíli víc, normálně jsem se zvedla a paní pustila sednout, načež ke mně přiskočila jiná paní (tak 60-70 let), ať si sednu teda místo ní. To jsem samozřejmě odmítla. Pak mě teda za pár vteřin pustil sednout jinej puberťák, ale musím říct, že to dnešní cestování fakt stálo zato. Přesto si nestěžuju, jen jsem naštvaná ;o)) Odpovědět  Gábi, 2 děti  Re: Rada maminkám :-)))  (21.10.2004 11:19:38) Ivčo, jsi maličko mimo ;-) Podotýkám, že já sama si myslím, že třeba za posledních cca 7-8 let se mnohé zlepšilo (viz můj starší příspěvek). Od narození bydlím v Praze a od malička vím, kde je místo pro kočárek, kde jsou místa pro invalidy, kde má být pes apod. A to se za posledních více jak 30 let typy dopravních prostředků změnily. Také jsem věděla, že těhotné ženy, maminky s malými dětmi a starší osoby mám pustit sednout (resp. si ani nesedat). Myslím, že je to otázka výchovy. Co se týká úřednic v bance i jinde, mám samé pozitivní zkušenosti (a to i se řvoucím miminem v náručí). Nikdo mě nikdy nevykázal s kočárkem z obchodu či restaurace. Kočárek jsem brala do kadeřnického salónu i do obchodu se sklem. ;-) Pokud měl obchod vstup s kočárky zakázán, tak jsem tam nešla nebo jen když jsem měla dítě v šátku či nosítku. Nakupování do kočárků vídám běžně, velký nákup stejně nejde udělat, nosnost dolního košíčku je vždy max. 5 kg. Stejně tak si dnes jdu nakoupit "do ruky" bez vozíku a košíčku. Metro v Praze je velký pomocník, proto bych řekla, že to máme my maminy jednodušší, ale jinde zase dojdou všude pěšky. Odpovědět  Irena, 2 děti    •  Re: Re: Rada maminkám :-)))  (28.10.2004 8:51:09) Souhlasím s tím, že by mohl každý vědět, kde jsou místa pro kočárky nebo pro invalidy, jsou označené "obrázkem". Taky nevím, kde se berou ty protivné úřednice. Moje zkušenosti jsou dobré, na úřad se sice často s kočárkem nedostanu, ale když přijdu s dítětem na rukou, tak mi formulář vyplní a já se jenom podepíšu. A to i na finančním úřadě. Možná je to tím, že jsem z menšího města na východní Moravě, kde si každý práce na úřadě váží. A taky se tu tak nekrade, takže můžu nechat kočárek venku. Odpovědět  Miška, Davídek 2,5    •  Re: Moje zkušenosti s dopravními prostředky  (5.1.2005 22:11:40) Bohužel nemohu souhlasit. Začalo to už když jsem Davídka čekala. Stála jsem v dopravním prostředku a čekala, zda mě někdo s tím bříškem pustí sednout. Všichni akorát civěli (omlouvám se za to slovo, ale jiné vhodné jsem nenašla). Za celou dobu, kdy bylo bříško už vidět, odhadem poslední 2-3měsíce mě pustili sednout 2 lidé. Moc jsem jim poděkovala a také řeklam, že je prvním, kdo mě pustil sednout. Co se týká kočárků,tak to bylo ještě horší. Raději jsem se naučila jezdit autem. Kočárek má kolem 10-13kg. I po myslím, velmi slušném požádání do plného autobusu (několikrát) se mi stalo, že všichni akorát čekali co udělám. Nezvedl se nikdo. Naučila jsem se rvát kočár do dopravních prostředků a schodů sama. Nic příjemného, když dítě roste a váží víc a víc. Takže musím říci, že zkušenosti s našimi spoluobčany jsou jako matky otřesné, ačkoliv velmi slušně požádám a velmi slušně poděkuji. Co mohu říci jako dobrou zkušenost. Od roka a půl malého kočárek nepoužívám a dopravními prostředky se mi jezdí mnohem lépe. A co musím říci,lidě nás pouští sednout.Za což jim moc děkuji. Odpovědět  Andrea-38tt + ,3letý syn Martinek,     •  Re: Je to o lidech  (22.10.2004 11:19:28) Také jsem se setkala s ochotou lidí, pomáhat do autobusu s kočárkem, když byl syn ještě malinký a bez kočárku to prostě nešlo.Ty obličeje moc dobře znám a bylo mi také moc nepříjemné prosit je o pomoc. Bohužel je to fakt, že takový lidi jsou.A pokud zrovna náhodou nejede někdo známý, tak se pokaždé musíte lidí doprošovat. Přitom je to úplně normální a lidské. Jako nechápu to, když přes ves jezdili zájezdové autobusy určené jako linkové-kam se ten kočárek asi měl vejít, když zadní dveře nejsou, popř. jsou zatarasené zevnitř sedačkami a vpředu se neprotáhne a ani není kam. A při pomyšlení, že máte malý miminko, tašku s věcma a ještě by jste měla sama složit kočárek do úložného prostoru pod kočárkem mě příjde šílené!Doufám, že až se nám za pár dní druhý dítko narodí, že těch problémů bude míň s cestováním, ale pochybuji o tom. V obchdoech také moc nemají rádi kočárky, ale přece nenechám kočárek s dítkem venku na ulici. Dnes v době, kdy se kradou i děti.Proč všechny jiné věci se museli při vstupu do EU změnit a tohle ne?v jiných státech je to naprosto normální a většina obchodů a obchůdků je na to upravena. Chápu, že to nejde všude, ale třeba jen na úřadech, poštách apod..by to měla být víc než samozřejmnost. Tak doufám, že se to bude měnit - k lepšímu a přeji všem maminkám s kočárky pevné nervy! Odpovědět  Petinka24, Tomík02/Vojtíšek05  Re: Je to o lidech  (25.10.2004 17:44:00) Tak to tady pročítám, je pravda, že je to o lidech. A ať už se řídím radami, co tady psala jedna čtenářka, nebo zalovím v paměti (mám malého kluka), je to půl na půl. Do jednoho roku co se malý narodil jezdil manžel semnou, na nákupy - pracovně to vycházelo. Jenže teď jsem na to sama. Nakupovat můžeme jednou za čas, ale pro ten chleba jo potřeba alespoň obden...Máme zákaz v obchodě, ale kočárek bych tam nenechala natož s dítětem. Obchod nemá povinnost hlídat naše věci a nákup před dveře NEHROZÍ! Jezdím mezi regály a ohrožuji rozbitím méně než lidi s vozíky. A pokud je zákaz pro Zlodějky (a je větší předpoklad u menšiny...)mají dohlížet zda něco neklade do kočáru, tak jako je to Supermarketech. Autobusy jsou taky děs, zásadně tahám kočár sama, ale musím podotknout, že co mám golfáč, nabízí se více lidí. Nevím jestli je to tou velikostí a zdá se jim lehčí...Bohužel bydlím v oblasti obchodně prekventované a důchodci za levnějšími potravinami jezdí sem tam...Už jsem stála i na schodech. Snad dynamitem, prý si mám vybrat lehčí čas - mysleli asi špičku.S tím autobusem - vystupovala jsem na konečné a byla jsem jediná. Zašla jsem za řidičem - není tady od toho, je jenom řidič. Krypl! Vystupovala jsem z "nízkopodlažky", byl však daleko od chodníku, lidi se fakt bavili jak se mi zadrhlo kolo od hlubokého kočáru mezi autobus a chodník a já kočár málem v náručí..Ještě že nejsem drobek asi bych se zlomila. Zase na druhou stranu, je plno situací kdy lidi pomohli, třeba v létě kdy linka41 jede pouze jednou za hodinu a byla "narvaná" až po dveře lidmi s koupaliště, se našli lidí a to starší, kdy doslova razili cestu.To jsem jim vděčná, hodinu na děšti...Díky Je to opravdu 1:1. Do budoucna - jen si maminy vzpomemně jaké to bylo a těm budoucím pomožme ať si tady píšou jen samé pozitiva Odpovědět

Věra    •  Je to o lidech  (15.10.2004 8:48:54) Ahoj, já znám situaci, kterou popisuješ jenom z vyprávění a z pozorování kamarádky. S kočárkem v MHD jsem měla problém jenom jednou při vystupování, ale to jsem už byla "zkušená" matka a onoho důchodce, který mi zavazel ve dveřích a nechal mě vláčet sporťák samotnou, jsem v klidu upozornila, že vystupuji a jestli neuhne, tak ho klidně z těch schodů srazím. Jinak jsem měla asi štěstí na lidi. Na úřadech, kde nebyl vhodný vstup pro kočárky jsem buď ani nemusela prosit, lidi se nabídli sami, nebo přiběhl šerif. A pokud ne, tak jsem si ho v klidu zavolala. Nikdy mě neodmítli. A nepovažuju za problém přijít a říct, že potřebuju pomoc. Obchody se zákazem kočárků řeším tím, že poprosím prodavačku, aby mi kočárek pohlídala, nebo mi dovolila ho vzít dovnitř. A zase bez potíží. Jenom jednou mi řekli, že to nejde, ale zboží mi donesli až ke dveřím. Kamarádka na tom byla jinak. Sama jsem zažila, že mě u tramvaje kluci nabízeli, že mi pomůžou a ona musela prosit (nastupovali jsme každá do jiné tramvaje, takže jsme si nemohli pomoct) a ještě na ni byli odporní. Z obchodů ji vyhodili a že by jí nějaký šerif pomohl? To by musel být zázrak. Nemá prostě štěstí na lidi. Odpovědět  Berrinkaa  Re: Je to o lidech  (15.10.2004 9:03:44) No tak já na lidi mám smůlu, na zastávce autobusu zprůhledním, vždy se musím doprošovat a pomoc , v obchodech kam nesmí kočárky jsem už taky párkrát narazila, tak už tam prostě nechodím............oni přijou o zákaznice, takových maminek co do krámu s přeškrtlým kočárkem už nejdou je mnohem víc.a nebudu tam chodit ani až kočár už mít nebudu. Považuji to za diskriminaci, stejnou jako když by do krámu nesměl Rom..ale to si prodavači nedovolí. Šárko, to jsem nevěděla, že jsi taková spisovatelka, to se Pavlína nepochlubila, rejpla sis do mě............ale zájem nemá ONA, to víš, když já vypadám na 40 a ona byť je o tři roky starší tak prý na 18.........malá odvetka...........ale to sem nepatří. Článek je hezký a bohužel i pravdivý, musím s tebou jen souhlasit.AŤ se ti daři víc takových článků a mějte se obě pěkně. Ahoj Katka Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Re: Berrince-Katce  (15.10.2004 9:14:49) Ahoj Katko, Pavlína Ti nic neřekla o mém "spisovatelském střevu", protože o tom neví. Já to zkusila asi před měsícem, a byla jsem překvapená že mi článek zveřejnili (Naše dítě Superstar- z 6.9., jestli máš zájem, přečti si) Tak už se nestydím psát, ono těch témat ke psaní by se našlo více, kdyby měl člověk víc času...Pokaždé, když "sesbírám" dost materiálu, tak něco sesmolím a hele, ono to dokonce vyjde na hlavní stránce. K Pavlíně: nsažila jsem se jí "dokopat" k nějaké kamarádce, pomohla jsem jí se s Tebou zkontaktovat, zbytek je už na vás. Každý každému sedět nemusí, to se stává. A propo:jak to, že máš stejné logo ??:-)) Aspoň máme něco společného. A navíc nejsem taky zrovna Twiggy. A nosím brýle, Ty prý také. Ono toho bude možná víc. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Re: Re: Berrince-Katce  (15.10.2004 15:41:50) Šarko - Medevísku, stálo by zato takovýto dobře a trefně napsaný článek procpat do nějakého celostátního titulu. Myslím,že dost lidí ani nenapadne, co musí maminy překousnou, překonat a navzpírat se, aby si mohly vyřídit úplně banální a běžné záležitosti. Upřímně, já si to taky plně uvědomila až v okamžiku, kdy jsem měla bicepsy jako Franta Kocourek. Mým dvacetiletým a slušně vychovaným spolužákům se taky rozsvítilo, až když jsem jim dopodrobna vylíčila svůj denní tělocvik s 20ti kilovým kočárkem a já mám oči na stopkách, jestli někde nepostává nesmělá prvomaminka, která se zdráhá poprosit o pomoc, zrovna dnes jsem doslova vyrvala nějaká mamce golfky ( byla těhotná ) a donesla je dolů na Smíchov ( 67 schodů )Ale , jinak uznávám že je to "Vopruz" a zatímco bariéry nám pomalu, velice pomalu mizí, betonu v lidech naopak přibývá. Lucie PS:když mi někdo zakázal vstup s kočárkem, tak jsem opáčila, že to budu respektovat, pokud toto dostanu písemně s podpisem majitele a razítkem. Zkrátka metoda cukr a bič Odpovědět

Ala+Matysek    •  pošty  (15.10.2004 8:59:33) Mluvíte mi vyloženě z duše. Autobusem naštětí nejezdím, ale na poštu a na úřady přece jen občas musím. Všude ty tři schody a lidi jako slepí. Než se s kočárkem dokodrcám k přepážce, jsem zpocená, ztahaná a naštvaná k zbláznění. Včera jsem zrovna byla na poště. Otevřela jsem si sama dveře, nastavila záražku, abych mohla "pohodlně" projet a - už volala paní za okýnkem, ať hlavně nezapomenu ty dveře zavřít. Byla by jim zima, chudinkám. Odpovědět  Stana    •  Re: pošty  (15.10.2004 9:15:14) Zdravim vsechny, myslim ze to je v osobnim naledeni kazde maminky. Ja od nikoho nic necekam a tak jsem porad jenom mile prekvapena. Vzdy se snazim si poradit sama a pomoc spise odmitam. Kdyz je brano, chodim pozpátku. Do mhd ma lehky kocarek, ktery uzvednu sama a do obchodu si vubec nedelam hlavu. Vjedu tam jak potrebuji. Vice mi vsak vyhovuje dat si dite do kosiku. Kdyz byl miminko/ ted necele 2 roky/ , tak jsem tam vzdy vjela. Pokud meli reci rekla jsem svuj nazor a uz me tam v zivote nevideli.S mladezi mam vylozene kladne zkusenosti. Jezdila jsem jednou tydne na plavani a bylo to u nejake prumyslovky. Kluci se mohli pretrhnout. Nekdy nahodili pubertalni ksicht,ale vzdy pomohli. Zkuste zmenit osobni postoj. Urcite se vam pak nabidky k pomoci jenom pohrnou. Hezky den Odpovědět  Katka, syn 13 měsíců    •  Nedat se  (15.10.2004 9:58:52) Taky si myslím, že je to očekáváním a naladěním každé maminky. Zatím se mi nestalo, že by mi někdo nepomohl, když jsem o to poprosila (taky ale neočekávám, že mi někdo bude pomáhat automaticky). Když na naší poště byla na dveřích nálepka s přeškrtnutým kočárkem, obrátila jsem se písemně na vedení pošty, které mi obratem odpovědělo, že nálepka tam je ještě z dob, kdy bylo normální mechávat kočárky venku (no, docela by mě zajímalo, kdy to bylo normální). A do týdne zmizela. Takže shrnuto a podtrženo - když se mi něco nelíbí, je lepší se hned ozvat, než se užírat a litovat. A když něco od druhého chci, prostě si o to řeknu (netvrdím, že to funguje vždycky, ale mně se to osvědčuje). Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Nedat se  (15.10.2004 11:24:30) Ono to asi vypadá, že se neumím ozvat, zřejmě z mého článku vyplynulo, že stojím jak "trubka" u schodů a dělám prosebné oči, aby mi někdo pomohl s kočárem nahoru. Tak to opravdu není. Umím si říct o pomoc, ale bohužel jsem narazila na samé otrávené obličeje (i když vyjímky se našly), tak si raději vystačím sama. Pokud se někdo dobrovolně nenabídne s pomocí, ale ty případy bych spočítala na prstech jedné ruky. Nejsem žádná ušlápnutá chudinka, ale prostě jsem jen napsala, co mě v dnešní době štve. Ahoj,Šárka. Odpovědět  Slávka, tři děti    •  Re: Nedat se  (27.10.2004 9:09:31) Já musím odpověděť, že pamatuju dobu, kdy to normální bylo, nejstaršímu klukovi je 18 a holce patnáct, před každým obchodem tehdy stála řada kočárků, protože bylo nemyslitelné vzít si kočárek dovnitř. Například i do patrového obchoďáku, kolikrát děti vřískaly a kolemjdoucí se je snažili uklidnit. Třetí dětě je šestileté a to už byla doba, kdy se mohlo s kočárkem dovnitř obchodů. Je to podstatně jednodušší, dřív měl člověk během nákupou nervy, co se s jeho dítětem venku děje. Mladší maminky si tu dobu nepamatujou, ale dřív to bylo s kočárkami podstatně horší než teď. Dřív se kamkoliv ten kočár vzít nesměl, teď řešíte, jak ho tam dostat, což není ideální, ale o něco lepší. Odpovědět  Silvie    •  Re: pošty  (15.10.2004 16:35:53) Ano-pošta-5schodů. Několikrát jsem "skákala" kočárkem po schodech a několikrát tam čekalo několik lidí než "doskáču", aby mohli projít a nikdy nikoho nenapadlo, že by mi třeba mohli poct. S golfkama už jsem si radši pomáhala sama. Odpovědět

orchidej  Je to bohužek tak  (15.10.2004 9:11:57) Bohužel, musím souhlasit. Já jsem se s tímto přístupem setkala už i před těmi 5 lety.Nejen že jsem často musela kočár vytáhnout do tramvaje sama a trvalo to dlouho, lidé vztekle odcházeli k vedlejším dveřím, ale nepomohl nikdo - kdo taky? - náctiletý floutek se škodolibým úsměvem? dáma na podpatcích, která je ráda, že se na nich ustojí? důchodce s berlí? Jednou se mi stal zázrak a na pomoc přispěchal sám řidič, naopak jednou, když jsem zůstala na konečné stanici ve voze sama a požádala o pomoc robustní řidičku, sdělila mi, že tady od toho není a nechala mě, ať se trápím sama. V takových chvílích nevíze, zda řvát či brečet. Když už malá capkala sama, kočár jsem z těchto důvodů nechávala doma, aby nebyl příteží, ale v přeplněném dopravním prostředku, když jedete půl hodiny přes celé město a máte na rukou 1-2 leté dítě, nepotkáte téměř nikoho, kdo by vás s ním pustil sednout - zvláště ženy nikdy. Věty jako: ,,Taky jsme si to musely zažít" od paní, která na mateřské zcela určitě tramvaj nezažila, jelikož ještě nejezdila:-) nebo ,,Nemá se tahat a má sedět s děckem doma, má snad mateřskou, ne" mě zpočátku iritovaly, pak trápily a nakonec jsem na ně kašlala a přecházela je s úsměvem. Opravdu je to o lidech, ale kde ty slušné hledat, když jich je jako šafránu? A jak takoví lidé asi vychovají nebo vychovali své děti? Odpovědět  Alena, Týna a Pája  Re: Je to bohužek tak  (15.10.2004 9:20:28) Orchidej, já mám pocit, že právě řidič(ka) MHD by ti měl s kočárkem pomoct dovnitř či ven, pokud nikdo okolo není.... Já bych se na ní osočila, řekla bych si o služební číslo, popřípadě si alespoň zjistila číslo spoje a "kolikátá je v pořadí" (to je takové to jednomístné číslo, které mají někde u dveří za sklem....) a stěžovala si na podnik, oni by si už podle těchto údajů zjistili o koho se jedná....! Já bych třeba sama hlubokej kočár z tramvaje či autobusu nedostala, je moc širokej a těžkej! Naštěstí, když už musím je MHD, pokouším se vybírat nízkopodlažní spoje, nebo si prostě někomu řeknu...zatím jsem vždy našla někoho na pomoc, i když ne vždy se tvářili ochotně... Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Re: chvála nízkopodlažním autobusům  (15.10.2004 11:31:16) u nás zatím není ani jeden (malé město) a navíc někdy MHD "vyšle" i autobus, který nemá vůbec žádné místo na kočár, to jdu raději pěšky, než se handrkovat s řidičem, zda tam kočár dát či nedat. Nejsem totiž "hádavý" typ, a někdy je to možná na škodu, občas si Ti hádaví vymůžou vše, co chtějí, občas bych taky potřebovala být taková. Sice si umím říct, když něco potřebuju a umím odmítnout, třeba v obchodě zboží, ale vždycky se tvářím tak "provinile". Asi na to musím jít jinak - rázněji. Odpovědět  Hanika  Re: Re: Je to bohužek tak  (16.10.2004 13:04:03) Tak to souhlasím s Alenou muj bratr je ridic autobusu a on je opravdi POVINNÝ pomoct jestli-ze tam nikdo jiný není. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Re: Re: Je to bohužek tak  (16.10.2004 15:31:44) Ahoj Hanyko, můžeš napsat,ve kterém městě dvůj brat jezdí? Já si důsledně přečetla přepravní řád pražské MHD a s hrůzou jsem zjistila, že se opravdu musím spoléhat na sebe a ochotu,nebo spíš neochotu, ostatních, že to není ničí povinnost. L. Odpovědět  Stanislava.  Re: Re: Re: Je to bohužek tak  (16.10.2004 18:18:04) Musím se taky přidat. Můj otec je řidič nízkopodlažního autobusu v Praze a nedávno mi s údivem sdělovat (sám to netušil), že není povinen nikomu pomáhat do autobusu a dokonce i když jsou tyto autobusy vybaveny výsuvnou plošinou pro vozíčkáře, tak jim jí nemusí vysouvat. Nikdy to zatím nikomu neodmítl, jenom jeho samotného to udivilo. Na co jsou potom nizkopodlažní přepravní prostředky, když vám nemusí řidič pomoct? S. Odpovědět  Věra s Alenkou    •  Re: Je to bohužek tak a ještě hůř  (17.10.2004 21:18:49) Bohužel souhlasím s názory maminek, které potkávají bezohledné spoluobčany a mám i jednu trošku horší zkušenost. Starší paní, kterou jsem požádala, aby mi pohlídala kočárek před zdravotním střediskem, (než si odnesu půlroční dítě dovnitř do čekárny k lékaři úzkými dveřmi, kterými jsem s kočárkem, v němž sedělo dítě, nemohla projet) mi vytáhla ze spodní tašky celou kabelku se všemi doklady a klíči. Byla jsem opravdu naivní, když jsem doufala, že bych mohla narazit na slušného člověka, který pomůže mamince v nouzi? Odpovědět

Jana  Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 9:26:50) Posledni 4 roky jsem porad handicapovana - tehotna, s kocarem, tehotna s kocarem, s kocarem a ditetem.... a NEMAM PROBLEM. Jsem bez auta, takze jezdim pravidelne prazskou MHD (zdravim nepristupne stanice Kacerov a Smichovske nadrazi! ;o)), taky chodim na socialku, postu, do lekarny a jinam. A mam pusu, umim se usmat a pozadat o pomoc. Pokud si dobre pamatuju, stalo se mi jednou, ze by mi nekdo nepomohl, kdyz jsem pozadala. Posledni rok jsem vetsinou hledala dva lidi na pomoc, mela jsem kocarek a za ruku Toma, ktery neumel chodit do schodu a ze schodu. A nabizeli se i sami, ze mi pomuzou s kocarkem, vezmou Toma za ruku, mladi, stari, muzi, zeny..... mozna ziju jinde, potkavam jine lidi. Vim, ze je cestovani s detmi a kocarem opruz nejvetsi, ze jsou nekdy lidi neprijemni a schodu je vic, nez jsem ochotna spocitat, ale da se to zvladat. Zakladem je, ze se nebudu citit jako obtizny hmyz - ja prece, krucabombasnek, nemuzu za to, ze jsou vsude schody a ze sama neuzvednu kocar. J. Odpovědět  Líza  Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 9:49:17) S tím úsměvem je to fakt - jedinkrát, kdy mě poslal chlap do háje, že nastupuje jinýma dveřma a s kočárkem nepomůže, to bylo, když mě strašně bolely zuby a vypadala jsem podle toho. Na druhou stranu je to opruz, kdykoli se člověk vydal do města, pořád opakovat - dobrý den, pomohl byste mi prosím s kočárkem? - dobrý den,.....a občas to proložit trošku razantnější diskuzí na téma, jestli ta plošina pro kočárky je pro kočárky nebo pro bednu s televizí, jestli by si dotyčný mohl přestat pokládat tašku na hlavu mého dítěte ve sporťáku atd.atd.... I na tu poštu dojdu, ale taky vím, že ji před pár lety rekonstruovali, a navzdory zákonu, který to vyžaduje, neudělali do patra výtah ani bezbariérový přístup a schody jsou velmi úzké a točité...mě osobně to štve. Je pravda, že to je jen na pár let, ale jsou lidi, kteří s tím bojují celý život. Odpovědět  Halka  Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 11:21:10) Ahojky Jano :-) Taky mam takovy pocit. Jeste se mi nikdy nestalo, ze by mi nekdo nepomohl. Vetsinou se lidi nabizeji sami, obcas se sice na chvili zastavim a rozhlizim se po vhodne "obeti", ale malokdy cekam dele, nez minutu, dve. Jenom jednou, jedinkrat mi pani, kterou jsem poprosila o pomoc odmitla, ale to bylo u Motola a ona pry byla po operaci a musela se setrit. Problem jsem mela akorat, kdyz jsem byla poprve tehotna a jezdila jsem do prace MHD a to v dobe po povodnich. Tenkrat me nikdo nepustil sednout, ale vetsinou to bylo proto, ze jsem se dostala maximalne na schudky a hustota cetujicich byla takova, ze bych se k mistu k sezeni mohla dostat tak mozna levitaci. Ted se vzdycky mile usmeju a je to v pohode, nabizeji se i pubertaci, od kterych bych cekala tak kopanec ze schodu a ne pomoc :-) A to bydlim v neosobni Praze plne arogantnich lidi ;-)) Odpovědět  lenka    •  Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 11:39:05) taky mam same dobre zkusenosti. jeste se mi nestalo, ze by mi nikdo s kocarem nepomohl - taky zdravim smichovske nadrazi :-), ale nedavno tam snad budovali vytah. dokonce i na ulici, kdyz sjizdim z baraku prikry najezd, tak mi kolemjdouci nabizeji pomoc. trosku horsi to bylo v tehotenstvi, to me moc sednout nepousteli. uvedomila jsem si, ze nejcasteji pomahaji muzi v mem veku, rekla bych potencialni otcove a hned za nimi nasleduji zeny v mem veku, tedy potencialni matky. nevrli byvaji muzi kolem padesatky - asi jim v jejich veku uz deti prijdou obtizne :-) taky se musim priznat, ze jsem jednou nepomohla pani s kocarkem, byl to trapas, bylo to na konecne, byly jsme v autobusu jen dve. ja byla tehotna, ale nebylo to jeste videt, a mela jsem panickou hruzu ze zvedani tezkych predmetu :-) akorat blby bylo, ze jsem nemela energii to te pani vysvetlit :-) nastesti sel nekdo kolem. a taky jsem parkrat nepustila sednout v tramvaji starsi lidi - to jsem zas mela problemy se zady, strasne tezko se mi chodilo, ale takova vec taky neni videt. chci tim rict, ze kdyz nekdo nepomuze, muze mit k tomu taky duvody, ktere nejsou videt. proto nikoho neodsuzuju a naopak jsem vzdycky mile prekvapena, ze mi nekdo pomuze a hezky mu podekuju. a co se tyce zakazu vstupu s kocarkem - je to trapne. ja ale jezdim s kocarkem vsude, proste me nikdy nenapadlo se divat na dvere, jestli je tam kocar preskrtnuty. zatim me odnikud nevyhodili, mozna, ze vsude byl kocar povoleny :-) ale radeji se na ty symboly dal nebudu divat. lenka Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 11:45:02) Jano, až nastane situace, že lidi mi sami budou brát kočár z ruky a vynášet ho do schodů, aniž bych cokoliv pípla, napíšu o tom taky, slibuju:-) Jak jsem už psala v jedné reakci, umím si říct o pomoc, třeba i s tím úsměvem na tváři, ale asi fakt narážím na samé "ignoranty". Je fakt,že kdybych to chtěla vyjádřit statisticky, musela bych chodit se sešitkem a zapisovat si, kolikrát se kdo nabídl, dělal "držky: apod... Možná že to takhle udělám a pak o tom napíšu. Tady šlo spíš o to, že před těmi 5.lety, když jsem měla starší dceru v kočárku, jsem s tímhle problémy neměla. Odpovědět  Sylvie    •  Re: Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 12:06:12) Medvísku, řeším problém, že mi lidi sami berou kočár či starší dítě z ruky... a mi to vadí. Teda - jasně, že za sebe jsem ráda. Ale holčina to nemá příliš ráda, jenže než vůbec stihnu vysvětlit, že si vystoupí sama, už je dole-nahoře, v lepším případě je zmatená, v horším vzteklá a dere se zpátky za mnou ;o) A přiznávám, že golfáčky si radši vynesu sama. Není k tomu důvod, ale je to zvyk - na starší holčinu jsem používala staré golfky, které byly nádherně malé... leč člověku neznalému se mohly složit v ruce. Takže ve mne podvědomně přetrvává strach z vysypání dítěte, i když teď už k tomu fakt důvod není. No ale říkám si - snaha se cení a buďme rádi, že jsou lidi ochotní. Jinak nevzpomínám si, že by mi někdo na požádání nepomohl (když už by se nenašel nikdo aktivní). A po cedulkách se zákazem vjezdu kočárků nekoukám ;o) S. PS: Jsem z Prahy. Odpovědět  Katarína(38), Jakub(9)  Re: Re: Re: kočík versus MHD  (15.10.2004 14:00:10) Mám jeden jediný nepríjemný zážitok z Bratislavy, ale na ten nezabudnem ešte dlho. Syn mal okolo pol roka, bol v hlbokom kočíku a ja som sa chystala nstúpiť do električky. Keďže nebol pri predných dverách nikto k mání, aby mi pomohol a hlboké kočíky sú predsa len dosť ťažké na to, aby som ho sama trepala do električky, tak som chvíľu bezradne stála pri dverách a rozmýšľala čo robiť (šofér na mňa čumel ako teľa na nové vráta)a potom som prešla k stredným dverám, kde mi jeden pán pomohol. A potom som pretlačila kočík k predným dverám, kde bol priestor pre kočíky. A v tom vyletel šofér z tej svojej kabínky a začal po mne hulákať, že ako si dovoľujem s kočíkom prechádzať pol električky, že to sa nesmie. Ostala som ako obarená. Potom som to rozdýchala a povedala som mu svoje. Keď som potrebovala pomoc, tak sedel na zadku a čumel na mňa, ale keď mu špacírujem po električke, tak už vie zdvihnúť svoju rozkysnutú riť a prísť mi vynadať. Keby mi prišiel pomôcť, tak mu nebudem tlačiť kočík cez pol električky! Šofér očervenel ako paradajka a frflajúc vošiel späť do kabínky. Ľudia na mňa zazerali celú cestu. Len neviem, či so mnou súhlasili, či nie. Ja samozrejme neočakávam od šoféra, že bude kvôli mne vystupovať a pomáhať mi s kočíkom, ale keď videl, že sa zpredu nedostanem, tak nemal robiť cirkus, že nastupujem nesprávnymi dverami. Hlavne keď bola poloprázdna električka a nikoho som "nezvalcovala". Ale okrem tejto skúsenosti nemám iné nepríjemné zážitky. Nikto sa síce netrhal mi pomôcť, ale ani nikto neodmietol. Odpovědět  Sylvie    •  Re: Re: Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (17.10.2004 23:36:57) Dnska jsem se vydala s dětma do ZOO, mladší holka v golfáčích, starší (skoro čtyři roky) si s sebou vzala dětský kočárek. Dvakrát do metra a z mětra, dvakrát do autobusu a z autobusu, celkem tedy osm obtížných situací. Dvakrát jsem byla v situaci, že nikde nikdo, čili objektivně vzato pokud jsem nechtěla čekat, musela jsem se spolehnout na vlastní síly. Jednou jsem z autobusu úmyslně vystupovala až jako úplně poslední, takže už tam taky žádná dobrá duše nezbyla. Třikrát se lidi sami nabídli a vzali buď kočár, nebo pomohli holce s tím jejím kočárkem. K tomu jednou netuším, jestli by sami pomohli nebo ne, ale každopádně ještě před zastavením autobusu se dcera sama ozvala a spíš oznámila než se zeptala: "Pomohl byste mi někdo s tím kočálkem!" - pomohl. Pouze jednou kolem mne byli lidi, kteří se sami od neměli k tomu pomoct - pro mne v celkem pochopitelné situaci, kdy všichni jeli nahoru po eskalátorech a já šla bokem po pevném schodišti. Nicméně můžu říct, že obyčejně mám z eskalátorů dobrou zkušenost, pokaždé mi někdo starší holku ať už na požádání nebo sám od sebe přidržel (teď jsem ale nechtěla riskovat její vyjíždění i s jejím kočárkem). Takže tak :o) S. Odpovědět  Jana  Re: Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 12:31:18) Medvisku, podobne jako Sylvie, spis mam problem s prilis ochotnymi lidmi, kteri chteji pomahat Tomovi - ted uz je to samostatny trilety muz a zaklada si na tom. Takze se ochotni lide misto pomoci dockaji zajeceni "JA SAAAAAAM!!!!!". Zatim to kazdy vzal s usmevem :o) A jedna dulezita vec. Nejsem nasupena matka pod schodama, nedoprosuju se, zadne "nahodou, prosim, nekdo, kdybyste mohl...". Normalne prijdu s usmevem k neblizsimu vhodnemu cloveku, a reknu "Pomůžete mi s kočárkem?", samozrejme slusne podekuju. Ale jak jsem psala driv, spis mam problem s prilis ochotnymi pomahaci (treba galantni duchodci s holi, z tech mam strach, ze kocar pusti). J. Odpovědět  Evča (dvě šťístka - 2,5 roku, 8 měsíců)    •  Re: Re: Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (18.10.2004 21:03:20) Také mám spíš strach z příliš aktivních pomocníků. Většinou jezdíme k doktorům a u nemocnice je vždycky nejvíc pomocníků, kteří mi ochmatávají dítě, které ví, co má dělat. Myslí to dobře, chtějí mi pomoct, ale nejsem zrovna nadšená, když si představím, s jakou chorobou tam u doktora byli. Jinak jsem neměla problémy s pomocí lidí. Jen jednou se mi stalo, že mi nikdo nepomohl. To jsem měla malou v kočárku a byla v osmém měsíci. Otevřeli se přede mnou dveře autobusu, nikdo se mnou nenastupoval a lidi v autobusu jen čuměli. Ale byla to moje chyba. Kdybych něco kvákla, asi by se někdo zvednul a pomohl mi. Při vystupování mi totiž přispěchali na pomoc hned tři lidi, co mě viděli nastupovat. Odpovědět  Simona    •  Re: Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 16:05:42) Medvísku, "před pěti lety" se píše bez tečky (tedy "před 5 lety"). Tečku píšeme pouze za číslovkou řadovou (např. před pátým rokem = před 5. rokem). Miochodem, bylo by super, kdyby se tento článek dostal i do celostátních periodik. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (15.10.2004 16:08:17) Ahoj Jani, Smíchov bude v dohledné době s mobilní plošinou, je to prý jiný typ,než je ten věčně porouchaný na Chodově ( myslim, že je to Chodov...)Takže konečně bodou mít ty nízkopodlažní autobusy, nakoupené za velký peníz, smysl. No a Kačerov, to je tedy tragedie sama o sobě, úzké chodiště a zfanatizovaný dav, který dusá směrem dolů, protože kdyby měli lidičky počkat na tu soupravu, co jede AŽ za minutu, tak by se asi svět ....zbláznil. Lucka Odpovědět  Vendula + Zuzka 2,5 roku    •  Re: Asi je v mode si porad stezovat :o)  (17.10.2004 18:40:10) Jano, nebydlis taky nekde v Modranech?? Ja kdyz potrebuju na Metro, tak mam taky na vyber Kacerov nebo Smichac s milionem schodu :-)) S neochotou animoc problem nemam, ale uz jsem z toho tahani kocarku utahana :-)) Odpovědět

Dreza  Přeškrtnutý kočárek a spol.  (15.10.2004 9:41:02) Když jsem viděla symbol přeškrtnutého kočárku na obchodě s dětským zbožím (chicco), tak to jsem opravdu nechápala... Pokud jde o dopravu, tak se mi opravdu nikdy nestalo, že bych si musela pomoct sama. Tohle znám jenom z vyprávění. Když se někdo nabídnul - fajn, když ne, tak jsem někoho poprosila a když se tvářil znechuceně, tak jsem nahazovala úsměv "kolem celé hlavy" a bylo mi to srdečně jedno. A když jedu se synem (tříletým), taky mě lidi většinou pouští. Já si teda stěžovat nemůžu. Odpovědět

Xantipa    •  mám jinou zkušenost  (15.10.2004 9:47:38) Možná že u nás ve městě jsou tzv. ohleduplnější lidé, ale pochybuji. Problémy jsem nikdy neměla. Můj manžel říká, že já žádám tak, že by si on nedovolil mě odmítnout nebo ignorovat. Já vždy požádám tak, že prostě očekávám pomoc a hotovo. Je pravda, že v jistém nejmenovaném obchodním domě jsou všude cedule, že kočárkům vstup zakázán. Tento příkaz prostě ignoruji. Moc se to prodavačkám nelíbí, ale to mají smůlu. Zpočátku se mi stávalo, že na mě zavolali svou ochranku. Ta mě chtěla vyhodit, tak já jsem zavolala policii a podala na ně trestní oznámení kvůli diskriminaci. Takže se tam dohadovali, já jsem si zatím obchoďák projela i s kočárkem. Policie moje trestní oznámení odložila. Tohle se párkrát opakovalo a pak už si to nikdo nedovolil. Takže moje rada, někdy si musíme svá práva vybojovat a nedat se. Maminky s kočárky, nedejte se! Odpovědět  kaca    •  Re: mám jinou zkušenost  (15.10.2004 23:11:05) Pěkně prosím, kde to bylo? Mě by enormně ten obchodní dům zajímal, na takové situace jsem vysazená. Nedávno se mi taky stalo, že evidentně Čech mi na otázku, zda-li mi pomůže s kočárem pět schodů, odpověděl anglicky. Hm, měl smůlu, vesele jsem přešaltovala na jazyk mistra šejkspíra, ten koukal - a už kočár vláčel do schodů. Odpovědět

Majka    •  ... to nejsou jen úřady, obchody, apod.  (15.10.2004 10:25:44) .... ono stačí chtít přejít silnici! Někdy mi připadá, že na přechodu trávím většinu dne, protože dočkat se toho, že mně někdo pustí, to je jako čekat na to, že nám budou mateřskou valorizovat jako důchody ;-). Odpovědět

Máťa    •  re:  (15.10.2004 10:26:14) Ahojky, i já občas cestuji v Praze MHD, ale stalo se mi jen jednou jedinkrát, ze mi slečna (paní) odmítla pomoci, ale omlouvala se, že je zrovna po operaci břicha, takže to bylo víc než pochopitelné. Jinak mi vždycky všichni ochotně pomohli, dokonce i cizinci. Když jsem jezdila jen s prckem v šátku, nebo ho teď vezu jen tak, vždycky nás pustí sednout. Na úřady tady moc nechodím, ale všimla jsem si výtahu a pošta je tu bezbarierová. Jednou se mi stalo, že jsem se nedostala do spořitelny, protože tam byly uzké dveře. Jinak schody už jsem natrénovala. Daji se sjet, nebo vyskákat, tři se dají většinou normálně vyjet. Teď mám golfky a naučila jsem se vyjiždět i víc schodu, když jsou správně od sebe, jen je to náročnější na bicepsy :-) Hodně štěstí na ochotné lidi Máťa Odpovědět

Tulik  matky - zlodějky?  (15.10.2004 10:45:08) Já si taky myslím, že je to především o tom, jak se ta mamina tváří, jakým způsobem o pomoc žádá a zda ji předem opravdu očekává. Připouštím, že se občas vyskytnou i ignoranti, ale zas je to o tom se nedat a nenechat si zkazit náladu. Co se týká značek zákazu kočárků, tak je dobré je ignorovat. Napadlo vás někdy zeptat se PROČ tam kočárky nesmí? Mně se dostalo zajímavé odpovědi - prý kvůli krádežím!!!!! Takže každá matka je asi potencionální zlodějka..... V takovém případě tam prostě už nikdy nenakoupím. Kdyby to udělaly všechny maminky, tak nevím, kdo by jim například v tom Chiccu nakupoval a byli by nuceni zákaz zrušit. Nebo je dobré stěžovat si i písemně, to je fakt, že většinou pomáhá. Odpovědět  Xantipa    •  Re: matky - zlodějky?  (15.10.2004 10:55:16) Mně tedy zdůvodnili zákaz vjíždění do prodejny s kočárky tím, že se kočárkem může něco rozbít anebo že dítě něco strhne. Odpověděla jsem, že já i moje dítě jsme pojištěni. To je teda dorazilo. Jak říkám, nedejte se a buďte důsledné, opravdu do funguje, mám to vyzkoušené. To, že tam nepojedu, není řešení, protože kdybych tam nepotřebovala nakoupit, tak tam přece nepůjdu. Odpovědět  Vera    •  Re: matky - zlodějky?  (15.10.2004 11:11:39) Nedá mi to, abych nereagovala na tvoji připomínku o tom, že je důležité, JAK ta máma žádá o pomoc. Mě se nestalo, že by mi někdo odmítnul, ale vždycky jsem se umála, POPROSILA a dodala, že kočár je na mě těžký. TeĎ čekám druhé dítě a cstou z práce na mě doslova houkla mládá paní s kočárkem, něco jako: "Vemete se mnou ten kočár, nebo se mám tahat sama?" V duchujsem jí jednu vrazila, ale slušně jsem jí řekla, že jsem v sedmém měsíci, ač na to nevypadám a jsem hodně unavená, takže jí jistě nebude vadit, když požádá někoho jiného. Než jsem dořekla, už u ní stál nějaký kluk a kočár jí zvedal. Ale paní mi zcela hnusným tónem sdělila, že mi ze srdce přeje, abych taky musela "žebrat", až se to malé narodí a že teprve poznám, co je to únava, až si nebudu doma jenom přeskládávat výbavičku a budu muset něco dělat. Tvářila jsem se, že ji neslyším a ani jsem se nesnažila jí říct, že už mám doma jedno dítko a že právě jedu po devíti hodinách z práce, kde jsem zhruba 7 hodin chodila..... Pak jednoho opravdu přejde chuť maminám pomáhat. Odpovědět  Xantipa    •  Re: Re: matky - zlodějky?  (15.10.2004 11:26:25) Samozřejmě že nežádám tím hnusným tonem. To je jasný, že pak si každá koleduje. Požádám slušně a s úsměvem, to je samozřejmé. Ale neškemrám, proč by mi neměli pomoci? Nikdy mi nikdo neodmítl. Samozřejmě nepožádám o pomoc s kočárem starou paní, pána s holí,těhotnou maminku, člověka, který vypadá, že se každou chvíli složí atd.........Ani školou povinní mladíci nikdy neodmítli. Je těžké na slušnou žádost Vás s kočárkem poslat do háje. To se mi opravdu nikdy nestalo. Ale určitě je nutné požádat, nečekat, až to někoho snad napadne. A pak je dobré být adresný. Nikdy neformulovat žádost: Prosím Vás, nepomohl by mi někdo s kočárkem?. Tady znamená slovo někdo to samé jako nikdo. To na vysvětlenou. Odpovědět  Líza  Re: Re: Re: matky - zlodějky?  (15.10.2004 11:43:26) :-) Školou povinní mladíci nejsou docela bez rizika. Nejednou se mi stalo, že ochotně, ale velmi ležérně uchopil kočárek jednou rukou tak, že se otočil kolem své osy a dítě málem vypadlo. Pak jsem někdy opravdu radši vystupovala bez pomoci - a to jsme měli těžký masivní sporťák, žádné golfáče. Nakonec jsem zvládla i ty vysoké tramvajové schůdky. Co nejrychleji jsme se pak kočárku zbavovali, ale s mladší dcerou na ruce to taky chtělo spoustu asertivity - 20 minut v divoce brzdící a zatáčející tramvaji ji na ruce neudržím, ale kolikrát jsem musela obejít celou tramvaj, než mě někdo pustil - jednoho bolela hlava, druhého noha, dokonce jeden dobrák mi ukázal průkazku invalidy a pak při vystupování normálně běžel přes ulici na jiný autobus jako každý zdravý... Odpovědět  jana    •  s usmevem jde vsechno lip, ale neni to vsechno  (18.10.2004 12:19:34) mohu-li sama sebe hodnotit, rozhodne usmevem, milym tonem v reci a adresnosti nesetrim. me okoli me dokonce povazuje za aktivatora zabavy a tvorice pohody v nepohode( cituji). a presto mam tak z 50% pech. dochazim k zaveru, ze je to slozenim lidi v okrsku Prahy, kde ziji. statisticky - mne nejcasteji pomahaji mlade maminky, po nich damy kolem 50-60 a vyslovene starenky a pak kluci zhruba nactileti a o malo starsi. nejvice neochoty projevuji panove mezi 40 a duchodem, bez ohledu na socialni zarazeni, a mlade statne devy. opakovane (3x za poslednich 15 mesicu) mi sam pomohl ridic, jednou v 18-tce, kdy pred mym nastupem houkl do repraku - co kdybyste se pohnuli a udelali ji tam misto, vpredu je mista dost!, misto se najednou udelalo, jakoby se more rozevrelo, ale ty vyrazy lidi...ovlivnit jsem to vsak nemohla. a 2x mi primo ridic prisel sam pomoci s hlubokym i se sportakem, jednou vecer, lidi malo, spise opilci, - tram, jednou skoro ve spicce, asi aby mi udelal i misto, byl sam cestujicim okocarkovanym otcem, jak mi stacil sdelit - autobus. Odpovědět  Jana038  Re: matky - zlodějky?  (15.10.2004 11:27:13) Ano, i mně se dostalo stejného vysvětlení, proč nesmí kočárky do prodejny. Buď budu mít prázdný koš pod kočárkem /ani pláštěnka/,nebo budu kočárek nechávata u pokladen. Jednou jedinkrát se mi v tom obchodě stalo, že jsem zapomněla z pod kočárku vyndat 2lt limonádu. Následující den při nákupu mně na to pokladní dost nepříjemně upozornila. Limónádu jsem samozřejmě zaplatila a omluvila jsem se. Od té doby tato pokladní chtěla po mně kočárek otáčet ze všech stran abych zas náhodou... Teď už jednak zákaz kočárků do prodejny ignoruji a dcera je větší. Ale když byla opravdu malá a neviděla mě, rozplakala se na celý obchod a nebyla k utišení. A nikdo si už nedovolil mi onen zákaz připomenout. Asi by se divili co bych odpověděla. A s cestováním po Praze MHD je to stejné. Jedinkrát se mi stalo, že když jsem vystupovala na zastávce autobusu a dva mladíci se tvářili že tam vůbec nejsem, natož nějaký kočárek - zvedl se řidič, nejdřív mi pomohl snést kočárek a potom oněm dvěma (pravděpodobně středoškolákům, ne-li vysokoškolákům) vynadal, jaktože se nezvedli. Ale je pravda, že pokud to jde, vybírám si nízkopodlažní autobusy. A když se nikdo sám nenabízí s pomocí? Prostě se porozhlédnu a kdyby byl na druhém konci autobusu jediný muž - poprosím ho o pomoc sama. A i kdybych byla v autobusu jen sama - někdo ten autobus přece řídit musí ;o)... Odpovědět  Pavla    •  Re: Re: matky - zlodějky?  (22.10.2004 11:45:15) Někdo ten autobus řídit musí? Jen tak pro zajímavost: kamarádka zůstala s kočárkem v tramvaji na konečné sama a tak šla mile požádat řidiče. Řekl jí: jak jsi se sem ty krávo dostala, dostaň se zpátky... Odpovědět  Sosan    •  Jezděte do hypermarketu a vybodněte se na ně  (15.10.2004 18:24:04) Asi budu vypadat se svým názorem tady poněkud konzumně, ale řešením je jezdit nakupovat běžné nákupy autem do velkých hypermarketů, kde můžete jezdit s kočárem jak je libo. Dokonce tam občas dám dětem i rohlík v průběhu nakupování a u pokladny pak řeknu, ať napočítají o ten rohlík víc, nikdy jsem s tím neměl problém, že by mne někdo kvůli tomu považoval za zloděje, dokonce i krabičková pitíčka jsme kolikrát dávali na pás v podobě prázdných krabiček a nikdo se nepozastavoval. Drahé zboží je tam chráněné čipy, mají ochranku, která velké ryby hlídá a matky nebuzeruje. Standardní výbavou je i dětský koutek (t.j. jsou nakupujícím rodinám kladně nakloněni). Malé krámky ve stylu socialistických sámošek používám pouze tehdy, když není zbytí a zkušenost je taková, že zboží je tam výrazně dražší, často prošlé nebo nemají ani rohlíky a šunka bude až zítra. Pokud takové nakupování někomu přijde romantické, tak nic proti, ale racionálně uvažující člověk se tomu spíš vyhýbá. Hypermarket má samozřejmě také spoustu nevýhod, ale dnešní praxe je taková, že malý krámek není nějaká supr nekonvenční alternativa podporující soukromé podnikání, která si získává své náročné zákazníky, ale spíš post-socialistická relikvie, která v dnešní době nemá právo na existenci. Přeškrtnutý kočárek na dveřích tuto zaostalost jen podtrhuje. Odpovědět  Senedra  Re: Jezděte do hypermarketu a vybodněte se na ně  (15.10.2004 19:33:52) Sosane, ale ono jde o to, že matka s malým dítětem v kočárku je dost často nucena cestovat třeba MHD, musí na úřady, na poštu...A ne všechno, co člověk chce najde v hypermarketech. navíc nákup jednou za čas předpokládá alespoň velkou špajz nebo komoru a mrazák. A to ne všichni mají...Hypermarkety prostě neřeší každodenní život. Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Jezděte do hypermarketu a vybodněte se na ně  (15.10.2004 19:52:06) Sosane, já do hypermarketů jezdím nakupovat tak 2x do měsíce, protože v našem městě žádný není (ale už se staví Kaufland, aspoň to), takže mi opravdu zbývá jen obchod na našem sídlišti. Jinak o hypermarketech jsem se bohužel ve svém článku nezmínila, chtěla jsem je vyzdvihnout, protože u nich problém s kočárky není, pak se prodavačky v malých obchodech strašně diví, proč jim lidé zdrhají do hypermarketů. Nejen kvůli nízkým cenám, ale hlavně tím přístupem k zákazníkům. Vzpomněla jsem si na reklamaci v Intersparu, koupili jsme naší malé hracího pejska nad postýlku a on nevydával vůbec žádné zvuky. Tak jsme ho šli vrátit a bez řečí a průtahů nám vrátili peníze, pouze jsme ukázali účet. Když jde člověk reklamovat např. boty k Baťovi, tak to chce pevné nervy. Takže hyper a supermarketům přeji ještě více spokojených zákazníků, včetně maminek s kočárky. Zdravím, Šárka. Odpovědět  Haluška  Re: Jezděte do hypermarketu a vybodněte se na ně  (16.10.2004 17:28:17) Ne každý může jezdit autem - ne každý ho má a ne každý má řidičák. Takže když chci do hypermarketu, stejně musím jet MHD. A v místě bydliště: obchůdky se schody. Pošta se schody. Všechno se schody. Nejvíc schodů vede do hračkářství, ale tam stejně nic nemají. Pro mě, když jsem byla těhotná a s kočárkem, to bylo docela drsné období. Přestala jsem jezdit se starším dítětem plavat, protože bych už tak náročnou cestu nezvládala. Do metra se bojím (Smíchovské nádraží je opravdu prima - těch schodů tam je...) a přestupovat z autobusu na tramvaj, pak na druhou tramvaj... a ta představa, že to budu muset absolvovat znovu na zpáteční cestě... Byl to pro mě velký stres. A k tomu si muset téměř pokaždé říkat o pomoc, to už si člověk připadá trochu jako magor. Jsem zvědavá, jak se situace změní, když to teď bude s kočárkem a dítětem teprve krátce na vlastních nohou. Asi se nehnu z domova. Odpovědět  Hanina, 3děti    •  Re: Re: Jezděte do hypermarketu a vybodněte se na ně  (22.10.2004 11:59:08) No, je to hrůza být jakkoliv omezen v pohybu. A to si vezměte, že nám ty prťata z kočárků vyrostou, ale co ti chudáci vozíčkáři a jinak postižení? A starý lidi, co se jim motá hlava a nohy je neudrží? Prostě po dobu, co mám kočárek musím se nějak přispůsobit věci a plánovat nákupy podle potřeby. Asi těžko můžu očekávat, že mi všichni a všude vyjdou vstříct a že všichni na mě budou za všech okolností milí a přívětiví. To by potom bylo skoro sci-fi. Odpovědět  masulka  Re: Jezděte do hypermarketu a vybodněte se na ně  (18.10.2004 22:43:57) Srdečně s vaším názorem souhlasím a vlastně to tak od narození mé dcery 04/05 praktikuji. Vždy jednou za týden naložím svého broučka a jedeme i s kočárkem na klidný nákup. Nehrozí, že bych musela čelit nevraživým pohledům prodavačů či jiného personálu. Rovněž mi vyhovuje, že se nemusím obávat jestli projedu mezi regály či srazím v úzké uličce vystavené zboží. Na druhé straně musím uznat, že toto řešení je pouze pro matky či rodiny s autem. Já sama si nedovedu představit, jak tahám týdenní nákup pro celou rodinu MHD. Odpovědět  Jana,a dva kluci    •  Re: Jezděte do hypermarketu a vybodněte se na ně  (20.10.2004 16:28:32) Taky mam dobre zkusenosti se supermarkety v nasem malomeste.V Albertu i Plusu zezacatku prodavacky nechapave koukaly, kdyz jsem jim pri markovani nakupu nahlasila : "a jeste jeden rohlik" a na posuvnem pasu zadny rohlik nelezel. Pri pohledu na syna zmoulajiciho zbytky rohliku ale pochopily a dnes uz se ani nedivi. Odpovědět  Adéla , 3týdenní dcera    •  Re: Jezděte do hypermarketu a vybodněte se na ně  (22.10.2004 11:43:59) Tak, tak, moje řeč. To je slovo do pranice. Hlavou zeď neprorazíš, tak si to aspoň co nejvíc zjednoduš. Odpovědět  med  Nedejte se  (17.10.2004 20:58:34) Zatím mám samé dobré zkušenosti a když mi pomoc nikdo nenabídne s úsměvem o ni požádám a velice laskavě poděkuji. Lidi většinou koukaj a určitě je to potěší. Co se týká obchodu, pokud do něho potřebuji chodit, nechala bych si zavolat vedoucí. Pokud jsou lidi netolerantní ke mě, nenechám si to líbit. Chce si to neadresně a poněkud nahlas postěžovat, aby to slyšelo co nejvíce lidí. Např.: "Tady si váží věrných zákazníků, doporučím všem ve svém okolí aby u vás přestali nakupovat, když se takhle chováte ke svým pravidelným zákaznicím." A suveréně tam vjet. Zkoušejí jen zastrašovat a mnohdy jim to vychází. Funguje to. Jen být razantní a slušná. Odpovědět  Siesta+8m    •  Chci obchod s přeškrtnutým kočárkem!!!  (26.10.2004 10:18:09) Kdepak je máme??? Přiznám se, že přesně do takového obchodu bych vešla a to hned ze dvou důvodu - sedím doma sama a tak si ráda "pokecám", zavolám vedoucí atd. atd. a druhá věc - ráda bych dosáhla odstranění něčeho takového. I když je mi jasné, že naši romští spoluobčané když vpálí do obchodu s kočárkem a dalšími 5 děckami, pak v obchodě ještě další měsíc počítají ztráty - ale to je problém vedoucího ať si to vyřeší - ať je hlídá, pomohou kamery nebo ochranka ale zakázat všem maminam nakupovat v jejich obchodě - to je teda kašlu z vysoka. Mně to ale nenaštve - naopak - beru to jako výzvu... Jiné je to s úřady, kde si na ty schody vedoucí nezavoláte...to hold chce dobré svaly - ale jak říkáte - je to o lidech - já na ně zatím měla štěstí (hmm - možná taky proto že jsem je moc nepotřebovala...) Přejí příjemný boj s protikočárkovci!! Odpovědět

MajdulkaF  Vcelku dobré zkušenosti  (15.10.2004 11:43:14) Jak již z názvu příspěvku vyplývá, mám celkem dobré zkušenosti s pomocí lidí ať už v MHD nebo na úřadech. Je ale fakt, že si o ni vždy musím požádat, případy, že by mi někdo pomohl sám od sebe, bych asi spočítala na prstech jedné ruky. Nejvíc mne na tom všem mrzí, že i když lidi v 99% případech pomohou, tak se většinou stejně tváří, jak moc je obtěžuji. Takže se taktéž snažím vybírat nízkopodlažní autobusy, abych "nikoho nemusela otravovat". A do obchodů s přeškrtnutým kočárkem mne už nikdo nikdy nedostane. Odpovědět  Lucie + 2 princezny  Re: Vcelku dobre zkusenosti  (15.10.2004 21:48:18) Mno, ja mam take s lidmi, kteri mi pomahaji s kocarkem a starsim ditetem, vcelku dobre zkusenosti. Ostycham se o pomoc nekoho pozadat, ale vzdycky se nekdo sam od sebe nabidne, nekdy je mi to az hloupe, kdyz je to treba nekdo s velkou taskou a podobne. Casto od pomahajicich osob slysim i vynalezave nadavky na autory stanice metra Smichovske nadrazi (kdyz mam dost casu, jdu radeji jednu stanici pesky a nastoupim u Andela). V autobuse se obcas nekdo osklive kouka, ale to je mi jedno, je to mensina. Do tech obchodu, kam se s kocarkem fyzicky nevejdu, se necpu, a zakaz vstupu s kocarkem u tech ostatnich nekontroluju. Nakup davam do kocarku a nikdo mi za to nenadava. (Mam v zaloze zdvorilou otazku "mohl byste mi prosim poradit, jak to mam udelat jinak?", ale jeste jsem ji nemusela pouzit.) Ale stejne je fungovani s kocarkem unavne. Nastupovani a vystupovani je namahave, i kdyz vam nekdo pomaha. Nikdy nevim predem, jestli prijede autobus, kam kocarky nastupuji do druhych dveri nebo do tretich, takze nemuzu byt u dveri pripravena a nastoupim v okamziku, kdy uz je plosina plna a lidi museji (neradi, pochopitelne) uhybat na horsi mista. K bankomatu u Andela vedou tri schody a tesne za nimi jsou dvere, ktere se otviraji na kartu, takze musim pro penize chodit jinam. A kdyz vystupuju doma z autobusu a rikam ten den uz po ctyriapadesate "dekuji vam, jste moc hodny", pripadam si uplne vyzdimana a rikam si, ze priste snad pojedu radsi autem. Jenze, co kdybych pak musela rikat: "dobry den pane, prosim vas, byl byste tak velice hodny a pomohl mi zaparkovat do te uzke mezery?" :-) Odpovědět

Gábi, 2 děti  Není to tak hrozné ...  (15.10.2004 12:32:03) Neřekla bych, že se situace zhoršila. Bezbariérovost je významě lepší (mluvím o Praze) a kočárky zase lehčí - takže ho jeden člověk unese bez problémů (já spíš musela "odhánět" ty, co chtěli pomoci). A pokud je někam s kočárkem vstup zakázán, tak jejich smůla. Odpovědět  HelenaB.+2kluci (13 a 9)+?  Re: Je to tak hrozné ...  (15.10.2004 13:28:22) Teď už s kočárkem moc nejezdím, malýmu je 2,5, ale když byl v hlubokým, taky mě vyhodili z několika obchodů (např. "Vše za 39,-" na Masarykové v Brně), že bych prý mohla něco ukrást a schovat to do kočárku. Vytekly mi tam tenkrát nervy, protože to byl už několikátý obchod a všechny včetně arogantní vedoucí jsem tam seřvala, že je dám do novin a že už mě tam v životě neuvidí. Problém je v tom, že jim je to šumafuk! Ještě teď mi pění adrenalin, když si na to vzpomenu! Nebo jsem s mámou a frňousem v kočáře byla v galerii na výstavě a hlídačka, pod záminkou, že malýmu tam bude horko, se nás snažila vystrnadit ven. Opáčila jsem jí, že nemíníme nic ukrást (bylo mi jasný, že jí jde o to), ono taky dát obraz velikosti stěny pokoje do kočárku by asi byl problém :-). Až jsme odcházeli, poté co jsme si vše prohlédly, jsme před tou hlídačkou ostentativně odhrnuly peřinku, jako aby viděla, že tam nic odcizeného nevezeme. Bylo vidět, jak jí je to trapný. Jinak s MHD problém nemám, vždycky jsem si někomu řekla, akorát jeden aktivní děda se jednou poroučel do tramvaje na zem, protože zakopl o schod, jak s kočárem couval a já zachraňovala malýho :-). Odpovědět

Sarka, 2ks    •  jak kdy, jak kde,jak kdo  (15.10.2004 13:28:02) Ma zkušenost je vcelku dobrá. Bydlím v Ostravě a pomocí MHD se pohybuji dost často. Většinou se lidé sami nabízejí, že mi pomužou, někdy jsem i překvapena, neboť to bývají i důchodci, kteří jedou "ušetřit" do Kauflandu. Vždycky se však jemně vytočím, když na sedadle vedle místa pro kočárek sedí sedmnáctiletá koza, se kterou nic nehne a tváří se, jako že jí kočárkem omezuji její životní prostor. A to ikdyž je tramvaj skoro prázdná neb bydlíme před konečnou. V obchodě měli blbé řeči jen dvakrát, řekla jsem jim, co si o tom myslím a šla jinam. Obchodu s levným oblečením je tu opravdu spousta. Odpovědět

Eva    •  Pohled z jine strany  (15.10.2004 13:30:49) Predpokladam, ze se na mne za tenhle nazor sesype vlna kritiky... Ja bych ale nepovazovala preskrtnute kocarky za diskriminaci, ale za opatreni vynucene okolnostmi. Nechapu totiz ten "uzasny" zvyk vetsiny maminek ukladat nakup do kocarku. Copak si ostatni lidi ukladaji veci rovnou do tasek? No a pri typicky ceske povaze se nedivim, ze se v nekterych kocarcich tu a tam neco "zapomene"... Jako kdyby se to nestavalo, neexistuji ani zakazy... Samozrejme ti NERIKAM, ze je kazda maminka potencialni zlodejka. A co se tyka vynaseni kocarku: Bydlim na sidlisti, kde zije spousta mladych rodin a snad pokazde, kdyz jedu MHD vynasim minimalne jeden kocarek. Nevadi mi to, i kdyz na druhou stranu nektere maminky jsou schopne krome ditete do kocarku narvat nekolikakilovy nakup a pak to opravdu neni zadny med... No budiz. Ale je to o pristupu. Nektere zeny se chovaji tak, jako by byla primo povinnost okoli tahat cizi kocary... Mile maminky, NENI. Jednou jedinkrat jsem zadost odmitla, protoze mi bylo opravdu zle a na zastavce byla spousta dalsich lidi a ty kecy, co jsem si musela vyslechnout na tema az ja budu mit dite... To ma potom clovek opravdu zase hroznou chut nekomu pomahat... Takze ano, je to o lidech, ale i o te druhe strane, o maminkach. Zdar vsem miminkum! At nas ma kdo v duchodu zivit! ;-) Odpovědět  Xantipa    •  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 13:42:16) Jasně že je to v lidech. Ale protože někdo občas nazaplatí všechno a nechá to v kočárku, tak přece nemůžu zakázat vstup v kočárkem. Příště by mohlo být zakázáno vstupovat např. v kabátech, s břichem apod., protože někde minule něco ukradl a vynesl to pod kabátem anebo žena vypadala jako těhotná a nebyla a lup si cpala pod bundu. To to teda neberu. Odpovědět  ~•~Missy~•~  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 13:44:16) Evi, to nemyslíš vážně, to mám jako jet do prodejny s kočárkem v jedné a s vozíkem na nákup v druhé ruce? Proč myslíš, že maminky dávají nákup pod kočárek - protože nikam jinam jaksi nemají šanci. V zubech ho těžko ponesou. Nevím, jestli máš děti, ale ono to skutečně jinak nejde. Nechávat dítě venku před prodejnou je naprostý hazard. A chodit třeba pětkrát denně nakupovat po částech, aby nebyl nákup těžký, to je vtip žejo. Máš pravdu, že to je o přístupu. Já ve snaze "neotravovat" lidi s kočárkem a tím pádem zabíráním místa v narvaném buse plném pracujících, jsem tento nechala doma a holčičku držela na ruce. VŠICHNI čuměli a NIKDO nevstal a nepustil mě sednout, takže jsem 4 zastávky stála a držela na ruce 15 kilo - skutečně to není sranda v jedoucím buse. Nečekám, že povinně každej vyskočí, ale o tomhle to je. Odpovědět  Martina    •  Re: Re: Pohled z jine strany  (17.10.2004 0:27:57) Verčo, probůh, a proč si neřekneš, aby ti někdo uvolnil místo? Odpovědět  Mirka a 16měsíční dvojčata    •  Kočárek a košík  (19.10.2004 13:02:24) Upřímně řečeno, já sice jezdám nakupovat autem, ale v obchodě si vždycky beru košík. Pokud je jezdicí, tak ten, jinak nosím košík v ruce. K tomu VOZÍM KOČÁR PRO DVOJČATA a taky to jde. (jde o to, že si s dětmi bez kočáru nikam ještě netroufám - už se vidím jak je honím po obchoďáku od regálu k regálu :oD ) Sice člověk má po pár měsících ruce jako lopaty, na nákup se vydávám max 1x týdně, ale snažím se chovat jako všichni ostatní. A k tomu pouštění kočárků do prodejen - já nemůžu prakticky nikam i když tam jsou třeba jen dva schody, protože obvykle neprojedu dveřma. A to se týká jak malých obchodů, tak úřadů a pošty a dokonce i třeba METRA nebo MHD. A pokud náhodou chci někoho požádat o pomoc, radši se dobře dívám po někom silnějším :o) Odpovědět  orchidej  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 13:50:27) Tak s těmito řečmi a se závěrečnou poznámkou doufám, že porodíš minimálně 5 daňových poplatníků. Odpovědět  Alena, Týna a Pája  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 14:33:59) Evo, u nás v obchodě je docela běžné, že si lidé neberou košík, ale dají si věci do tašky a z té to pak přendají na pás u pokladny... Ale když jdu s kočárkem a ještě mám s sebou jedno dítko, tak fakt nevím, kam bych si ten nákup mohla dát.... Na klín dítku v kočárku těžko, to by mi buď všechno prozkoumala nebo vyházela na zem, to starší (2,5 roku) to neunese, ruce na nákupní košík mi fakt už nezbejvaj...., tak mi PROSÍM poraď, kam ten nákup mám dát, když ne dolu pod kočár!!!! Odpovědět  Líza  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 14:42:00) Evo, až budou v každé sámošce matce s miminkem v kočárku přidělovat navíc ještě nosiče, který jí ponese košík s nákupem, pak možná nebude třeba dávat ho do kočárku. Bože! Odpovědět  Yenn    •  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 15:55:55) Taky jsem měla "uzasny" zvyk vetsiny maminek ukladat nakup do kocarku a bylo to asi proto, že nedokážu tlačit jednou rukou kočár a druhou rukou nákupní košík. A třeba kartón minerálek v košíku v ruce neunesu. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 19:04:59) "Milá" Evo! Maminy by neukládaly několikakilové nákupy do košů pod kočárek,pokud by ten kočár nemusely mít ( tj. pokud by na sebe nevzaly to riziko a do téhle společnosti nepovily dítě)resp. pokud by braly kursy od Afričanek a rohlíky, Pampersky, lahváče pro manžela a balíky kojenecké vody by uměly vybalancovat na hlavě. Ubohé bezdětné dámy by nemusely usínat s nepříjemným pocitem, že mají povinnost odtahat všechny kočárky ve městě,pokud by u nás existovala samozřejmost,že JAKÝKOLIV veřejný prostor, je každému dostupný. A že ukládáme nákup do kočárků? Obětujte jednu pětku navíc a vyrazte na nákup do samošky se dvěma koši, pro větší autentičnost si do jednoho usaďte štěně labradora, které se váhou a hyperaktivitou vyrovná ročnímu batoleti, no a potom nakupujte.Pokud se vám na jednu vzácnou a krátkou chvíli podaří udržet jedoucí vozíky ve stejném směru, štěně vám z vozejku nezdrhne ani nic nesrazí, nesežere apod. a takhle si zvládnete nakoupit denně, cca po dobu dvou let, gratuluju. A jestli vás bude mít v důchodu kdo živit? No,snad jo, blahořečit však budete moci právě těm,kterým laskavě s kyselým ksichtem pomůžete,nebo se nechávají ponižovat v obchodech,když jim kdejaký hejhula bez vzdělání zato v unifomě šerifa prohledává kočár s miminkem. A propos, já dnes pomáhala s kočárkem 8x a to není žádná vyjímka. Lucie Odpovědět  Marketa, 1 mimi    •  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 20:25:24) Mila Evo, zcela opravnene se domnivas, ze se na tebe snese vlna kritiky. Budes se divit, ale kocarek ma dole nakupni kosik prave proto, aby se do nej davaly nekolikakilove nakupy. Muzes mi prozradit, jak jinak bys chtela nakup + kocarek dovezt domu??? Zkus si dat do jedny ruky tasku s nakupem, do druhy taky a kocar ridit treba zubama. Ty nemas deti, co? Nebo razis teorii, ze zenska na matersky ma sedet doma na zadku, max. popojizdet s kocarem nekde v parku a hlavne neobtezovat okoli svoji existenci? MMCH jsem bydlela nekolik let v Nemecku a tam je naprosto normalni, ze si lidi davaji nakupy v obchode jak do kocarku, tak rovnou do nakupnich tasek a pak to proste vylozi u pokladny na pas. A nikde jsem tam nevidela jediny obchod s preskrtlym kocarkem a metro ma vsechny stanice s vytahem. Halt civilizace... Odpovědět  Berush  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 21:52:47) Hm... opravdu marne premyslim, kam jinam,nez do sitky kocarku, bych nakup naskladala, zvlast kdyz jedu s golfkama. Nedaji se uridit jednou rukou, takze ...kosik svirat v zubech? Taky pouzivani takovych tech detskych vozitek na nakup...auticka to jsou...neni nic moc. Napr. v Uh.Hradisti v Interparu jsem dvakrat urgovala jejich cistotu. Tedy spise spinu. Na dvirka a pouzivanejsich plochach se puvodni barva ztracela pod spinou. A jeste neco: kde nakupovat, tak to si mohu vybrat... Ale co urady? Tam to nejde. Napr. opet v Uh.Hradisti neni mozne se dostat na socialku (myslim tim tam, kde se vyrizuji pridavky, porodne atd.). Kdyz jsem tam sla vyridit nejakou zalezitost, tak mi dve damy v kukani na muj zdvorily dotaz jak se dovnitr dostanu s kocarkem, odvetily, ze si jej mam vynest. O hlavni poste bych se snad uz ani nezminovala. Odpovědět  Dasa (Simon, 7 mesicu)    •  Re: Pohled z jine strany  (15.10.2004 21:57:40) Souhlasim s posledni vetou: at mas kdo zivit v duchodu! Tuhle jsme s manzelem take udelali zkusenost s "prijemnym" cyklistou, ktery se zbytecne rozciloval. Vpalila jsem mu, ze at si laskave uvedomi, ze tento clovicek ho jednou bude zivit v duchodu - a ejhle byl klid. A hlavne nedivat se po lidech, protoze radi delaji ksichty, kdyz je nekdo sleduje. Odpovědět  vergelka, děti 04/04, 11/06  Re: Pohled z jine strany  (16.10.2004 22:19:01) Nedá mi to a musím reagovat. Je vidět, že paní, která psala příspěvek dítě nemá, jinak by jí došlo, že když mám v obchodě kočárek, tak těžko asi můžu tlačit ještě nákupní vozík do kterého to ukládám.... To mám nechat děťátko stát před samoobsluhou a nakupovat s nervy, že jej někdo unese? Ani náhodou, vše co kupuji skládám hned do nákupní tašky a před pokladnou vyložím a poctivě ukazuji prázdnou tašku. Pokud je někdo zloděj, tak k tomu kočár ani nepotřebuje, poradí si sám. A pokud jde o těžký kočár s nákupem, tak mi vysvětlete, jak jinak má maminka s mimčem nakupovat? Má dítko nechat bez dozoru doma a utíkat si honem nakoupit. Vždyť díky kočárku jsou ty kilové tašky mnohem lehčí. Uvidíte sama, až pofrčíte s vlastním dítkem v kočárku. Odpovědět  Mmiky (Kačka6/02,Zuzi6/07)  Re: Pohled z jine strany  (17.10.2004 13:29:41) Moje zkušenost s kočárkem byla celkem pozitivní... na žádný obchod se zákazem jsem vesměs nenarazila... spíš na přirozené překážky v podobě schodů a pod... měla jsem dost široký kočár a leckde byl problém projet už dveřmi... a co teprve mezi regály... ale časem jsem se naučila chodit na místa, kde to bylo bez problému. Ježdění MHD v Praze jsem řešila spíš metrem nebo jsem si v jízdním řádu do předu vybrala nízkopodlažní autobus... protože že by se někdo předháněl v pomáhání to jsem nezažila... ale nebyl problém poprosit... jednou jsem takhle poprosila mladíka a ten vzal kočár laxně jednou rukou a málem mi malou vyklopil, protože já neměla sílu v ten moment a hlavně jsem to nečekala a kočár se začal překlápět... Spíš jsem byla v šoku teď nedávno. Já svůj obří kočár brzy přestala používat úplně a malá poctivě ťapala pěšky... teď je jí 2 a čtvrt. Jeli jsme autobusem do Globusu. Bohužel to byl zrovna náhradní "zájezďák", kde kromě předních dveří jsou pouze jedny zhruba uprostřed, ale jsou hrozně úzké a kočár stojí pomalu na schodech. Jeli jsme tam jen pro kytku. Ta maminka s kočárkem co jela s námi tam, jela pak i zpátky. Chtěla jsem nastupovat až skoro na konci, abych s obrovskou kytkou pro maminku a Kačkou za ruku nemusela prolézat tou ouzkou uličkou v autobusu. PAní se nakonec nabídl takový silnější starší pán, že jí pomůže dovnitř... jenže inteligentně si myslel, že z venku ten kočár tím úzkým průchodem dokáže postavit až nahoru dovnitř... omyl. měl jít první po schodech... takže v půlce zjistil, že to nepůjde a začal volat do autobusu, ať jim někdo pomůže... nikdo se k tomu neměl, tak jsem nechala Kačku naštěstí vzornou sedět na sedadle a šla jsem pomoc s kočárkem. Ten pán na to jen, no to je dost a koukl na kytku a do kočáru a řekl, že stejně to jsou pak ty následky (asi jako že kytkami to začíná a miminkama končí!!!). Cesta ven byla ještě zajímavější... Vůbec nikdo pomoc nehodlal, takže jsem nakonec jednou rukou držela a pomáhala kočár a doufala, že mi Kačka mezitím nespadne z vysokých schodů a nebo, že tou jednou rukou nevyklopím ten kočár... Bylo mi hloupě za ty lidi, co na nás koukali. Když vezmu, že jsem byla čerstvě těhotná a neměla nic zvedat... ale vidět to na mě nebylo a že mám sebou malé dítě... asi všichni předpokládali, že tím spíš s kočárem pomůžu... Naštěstí to dobře dopadlo, ale že těm lidem někdy není trapně!!! Odpovědět  Katka, Majda 3 měs.  Re: Pohled z jine strany  (18.10.2004 10:06:12) Domluvíme se a sejdem se spolu někdy v obchodě, půjčím vám kočárek a do druhé ruky vám vrazím nákupní košík, můžete si vyzkoušet tu akrobacii mezi regálama takhle zatížená. Taky dávám nákup do kočárku, prostě to jinak nejde.... Odpovědět  Marcela    •  Kam mam teda ten nakup davat?  (18.10.2004 13:44:25) A kam mam teda ten nakup v obchode davat? Ja bych asi nedokazala vezt kocarek a jeste nakupni vozik. Odpovědět

Martina,dvě děti    •  RE matka s kočárkem-obtížný hmyz  (15.10.2004 13:35:49) Mám dvě děti po zhruba třech letech a nikdy se mi to nestalo!Občas mohu jet věci vyřizovat autem,ale dost často jezdím MHD,normálně vyřizuji věci po úřadech,často chodím po obchodech,dětských divadýlkách a akcích.Nikdy se mi fakt nestalo-bydlím v Praze-že by mi někdo nechtěl pomoct.Vyhlídnu si někoho a prostě ho mile požádám o pomoc.Když se usmějete na mladýho kluka či muže těžko odmítne!Docela dobře se cestuje taky busem pro invalidy,mají dlouhé intervaly,ale když se cesta naplánuje,tak to jde. Odpovědět

Lenka, roční dítě    •  Nesouhlasím  (15.10.2004 13:58:01) Promiň, opravdu se tě nechci nijak dotknout, ale tvůj článek mi připadá jak kdyby ho psala stará nerudná baba co kolem sebe jen šíří blbou náladu. Moje zkušenosti jsou z 99% dobré. Lidé většinou sami nabízejí pomoc, a když ne, tak si řeknu a ještě mě nikdo neodmítnul ani se netvářil kysele. Zkus se zamyslet, jestli chyba není v tobě. Jak se s tím kočárkem tváříš? Když prosíš o pomoc, děláš to slušně? Děláš to tak, aby ti lidé měli radost že ti můžou pomoct nebo v nich třeba vyvoláváš pocit "jakto že ses parchante sám nenabídnul" (jednou jsem takovou ženskou zažila!). Podívej, sama říkáš, že před pár lety s prvním dítětem to bylo jinak a myslíš si, že se lidé změnili. Já spíš myslím, že ses změnila ty. Odpovědět  Psychouš    •  Presne  (15.10.2004 14:01:49) To je receno vystizne. Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Nesouhlasím  (15.10.2004 14:25:45) Lenko, Tvoje reakce na můj článek není taková jediná, ono to asi vypadá, že jsem typ, který si stěžuje všude a na všechno, ale není to pravda, nejsem snad ještě stará (28 let) a nerudná už vůbec ne, jen jsem napsala, co mě v poslední době nejvíc štve, a věř mi, že jsem si to prstu nevycucala. Myslím, že jsem se moc nezměnila, ale to by ses spíš měla zeptat mých známých. Copak se tady zakázáno si na něco postěžovat nebo něco zkritizovat ? Vždycky se v diskuzi pisatelky rozdělí na 2 tábory - jedni s tím souhlasí a druhé ne, to je normální a od toho tady ten internet je, aby se diskutovalo, protože co člověk, to názor, ne ? Při žádosti o pomoc s kočárkem se tvářím normálně, s úsměvem požádám nejbližšího člověka, tak asi nežádám toho pravého, který je ochotný pomoci. Napadlo mě, že učiním pokus: vezmu si prostě ven notýsek, a budu si zapisovat vše- kolikrát jsem žádala o pomoc, kde, koho, kolik lidí vyhovělo s úsměvem a naopak a za cca měsíc to "hodím" na Rodinu. Takovou statistiku. Navíc se za pár dní stěhujeme, takže budu mít možnost zjistit, jací jsou lidé v Praze a okolí. Jsem sama zvědavá na výsledky. A ještě něco: připadalo mi, že když jdu ven s kočárkem a jsem nalíčená, v gala oháknutá, tak působím na lidi asi lépe, než když si vyjdu "ve sportovním". To asi vypadám jak Amazonka, která žádnou pomoc nepotřebuje:-) Odpovědět  Psychouš    •  K cemu statistika?  (15.10.2004 14:43:56) A tu statistiku potom poslete do parlamentu. ;-) Mozna byste mohla misto zapisovani na kazdeho "nerudneho sprostaka" plivnout, co myslite? :-) Odpovědět  Xantipa    •  Re: K cemu statistika?  (15.10.2004 14:57:08) Psychouši, zatím se projevuješ jako nerudný dědek Ty. Asi jsou nějaké skvrny na slunci. Nebo že by to byla opozice? Odpovědět  Lenka, roční dítě    •  Re: Re: Nesouhlasím  (16.10.2004 13:08:19) Ahoj Šárko, > Copak se tady zakázáno si na něco postěžovat nebo něco > zkritizovat ? Vždycky se v diskuzi pisatelky rozdělí na > 2 tábory - jedni s tím souhlasí a druhé ne, to je normální > a od toho tady ten internet je, aby se diskutovalo, > protože co člověk, to názor, ne ? Však ano, souhlasím. Já přece nikde nepsala že nemáš právo kritizovat nebo mít jiný názor. Jenom jsem ti napsala svůj názor a svoje zkušenosti a to proto, aby si viděla že někdo má jiný pohled a třeba i trošku změnila svůj názor (samozřejmě když budeš chtít). Ještě mě napadlo, že část problému může možná být i v tom, že bydlíš ve středně velkém městě. Já jsem bydlela na vesnici (300 lidí), ve městě (20.000 lidí) a teď v Praze. Přesto že se obecně říká, že v Praze jsou nejhorší vztahy, musím říct, že moje osobní zkušenost (s jednou konkrétní vesnicí, jedním konkrétním městem a jednou Prahou :-) je, že nejhorší lidi a nejhorší mezilidské vztahy byly na tom malém městě (nejlepší na vesnici a průměrné v Praze). Třeba až se přestěhuješ do Prahy tak se to trochu zlepší :-) Odpovědět  Semeda  Re: Re: Re: Nesouhlasím  (18.10.2004 22:23:58) Jo, jo... Nezbývá mi, než s tebou souhlasit... Bydlela jsem v Praze asi do Filípkových 9-ti měsíců. Pak jsem se přestěhovala do malého města (cca 17000 obyvatel), kde jsem oproti Praze narazila na spoustu problémů s kočárkem... 1) MHD - několikrát se mi stalo, že mě řidič ODMÍTL pustit do autobusu s kočárkem s vysvětlením, že tam na kočárek prostě není místo (zrovna jsem potřebovala s malým jet do okresního města na kardiologii). No, stálo mě to hodně nervů a zvýšení hlasu, ale právo jet v tomto autobuse jsem si vybojovala. Další zarážející zkušenost byla, že za kočárek se platí jako za zavazadlo (?!), což sice chápu, ale moc na hrdosti mi to nepřidalo. Teď už si z toho dělám legraci a přes celý autobus křičím, že jsem "ta se zavazadlem a jedu tam a tam" :D... Lidi jsou tu asi taky jiná odrůda, sice na mou několikrát opakovanou prosbu pomůžou, ale ty xichty... Musím ale na druhou stranu pochválit jednoho konkrétního řidiče, který mi několikrát popojížděl s autobusem, abych s kočárkem mohla skrz rozbitou silnici najet... 2) OBCHODY - přeškrtnutý kočárek ignoruji. Ale u jednoho obchodu mají zdvořilou výzvu, ať maminky zanechají kočárek u vchodu (je to obchod se sklem a keramikou, takže chápu). Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem chtěla najet do prodejny a umístit kočárek u vchodu UVNITŘ a mladá prodavačka na mě zcela nevybíravými slovy začala řvát, že si ten kočár mám nechat VENKU u vchodu, že to snad nemyslím vážně, vjet jim do krámu, že ušpiním podlahu... Ach jo... Samozřejmě došlo na ostřejší výměnu názorů, po které do tohoto obchodu už opravdu ani nepáchnu... Spousta obchodů tady je "za schody", sociálka má 23 strmých schodů, hned úzké dveře, hned 5 schodů, hned úzké dveře, chodba... Tak tam to řeším řetízkem na kolo, kterým svůj kočár připoutám k zábradlím a dítě si vynesu nahoru... Na moje námitky totiž bylo reagováno tak, že "prostě nemají jiné adekvátní prostory, ani potřebné finance k rekonstrukci stávajícího přístupu" atd. atd... -- Myslím, že není problém jen v místě tvého bydliště, ale hlavně v tom, kolik se na tomto místě urodí jiných dítek. V Praze jsem si připadala jako HVĚZDA už když jsem byla těhotná, těch obdivných pohledů (hele, budoucí maminka, jéééé, ta má bříško) a pak i jako čerstvá maminka (jéééé, ta paní má krásný miminko), tady, kde je dětí víc, než dost (mnoho mých spoluobčanů má více než 4 děti) jsem brána doslova jako obtížný parazit, kterého je nutno slovně eliminovat ještě dřív, než stačí otevřít pusu... Nevím, jak to budu řešit, až budu mít dítě špatně chodící a další v kočáru, možná o tom ještě napíšu. --- Jen jsem chtěla vyjádřit svůj názor a možná si i trošičku postěžovat, když jinak není komu :D Mějte se hrozně krásně, děťátka ať rostou jako z vody a ZDAR nízkopodlažním autobusům a bezbariérovým přístupům (věc mně teď zcela neznámá)... Čau Dana Odpovědět  Adam otec 3 kousků    •  Re: Re: Re: Nesouhlasím  (21.10.2004 21:18:42) On přístup je dán skladbou obyvatel. Čím je oblast problémovější, tentýž přístup lze očekávat i od okolních lidí. Mívali jsme s manželkou častokrát problémy, někdy zas ne, lidi jsou různí, avšak zkušenosti mně naučily: za a: nikdy MHD - je drahé, spoje jsou mizerné a opravdu nelze spoléhat na to, že vám někdo pomůže. Horor byl - bydlíme v Orlové - přestupovat z autobusu na vlak a opačně. Měli jsme dvě děti v krátkém intervalu za sebou, takže cestovali jsme stylem golfové hole plus kočár. Zážitek jedna báseň. Vytáhnout kočár nahoru. Složit hole. Strčit je manželce do ruky, vzít dítko na ruce, zaplatit, a stejnou cestu absolvovat zpět. Doufat, že manželku někdo postil sednout Pakliže ano, dát dítko do náruče, postavit se a hlídat kočár.... Pak už bylo auto. Za b: Nedat se. Pakliže je řidič arogantní - což se nám stávalo takřka pravidelně, prosadit si svou, třeba tím, že se z autobusu nehnete a ztropíte povyk. Pasařéři se zpravidla přidají a buran buranská vás odveze na místo určení. A stěžovat si. Na úřadech jsme neměli větší problémy, nemám pocit, že by někdo byl vyloženě nevstřícný. Akorát bezbariérovost je noční můra - tedy, že prakticky neexistuje, naštěstí na úřadech v Orlové ano, ovšem jinde ve městě je to horší. Odpovědět  Jana + 2  prebalovaci pulty  (1.11.2004 15:25:02) krome toho, ze je v Cechach opravdu minimum obchodu, kam vas pusti s kocarem, nemate tady vsichni pocit, ze chybii solidni pokoje pro matku a dite, kde by byly jak prebalovaci pulty, zacchody pro mamky, par hracek pro deti a neco pohodlneho na co si muzete sednout a nakrmit deti. Tady v UK to je normalni ovsem pri prvni ceste do Cech s mimcem jsme zjistilu, ze se nam o tom muze jenom zdat. a taky, byl tu nedavno tatka a slo se nakupovat, pokoji pro matku a dite jsme se nevyhli, tata byl vyvaleny z toho, ze tam volne lezely ohrivacky lahvi, hracky, dokonce i plinky - typicky Cech by si urcite hned prilepsil. Odpovědět  Petra Neomi    •  Re: prebalovaci pulty  (1.11.2004 15:49:43) K tomu minimu obchodů... ještě jsem se naopak nesetkala s žádným obchodem, kam by mě s kočárkem nepustili, tak nevím. Přabalovací pulty a pokoje pro matky v nich přirozeně nejsou, v pekárně je ostatně ani nečekám :) Odpovědět  Jana + 2  Re: Re: prebalovaci pulty  (1.11.2004 20:04:14) Ja taky nemluvila o pekarne , ale obchodech jako Tesco a podobnych obchodacich, restauracich.....Jana Odpovědět  Majka    •  Re: Nesouhlasím  (15.10.2004 14:42:21) Já nesouhlasím s Tebou. Všechny jsme si to zažily, že jsme opravdu spíš na obtíž. Máme co dělat, abychom nastoupili do autobusu, za ruku nejlépe ještě jedno dítě a snad abychom se my omluvili těm cestujícím nebo prodavačkámv obchodě , ne....? Kdepak, mateřství s kočárkem je pro ostatní cosi jako lepra. Prostě obtěžujeme slušné spoluobčany a oni se diví, že chcem nastoupit do autobusu na vyhrazené místo pro kočárky - co tam děláme, že? Je to ve stylu "ženská pitomá, zůstaš si s těma parchantama doma!" . A pak máme zvyšovat porodnost! M. Odpovědět  Stáňa+Ondra (* r. 94)  Re: Re: Nesouhlasím  (15.10.2004 14:58:19) No Majko, několik mamin tu napsalo, že stejnou zkušenost nemá, takže těžko můžeš tvrdit "všechny jsme si to zažily" ;-). Já se přidávám k těm, které si žádné zásadní "kočárkové" problémy nepamatují - ovšem v mém případě to může být zaviněno sklerózou - přece jen už od dob, kdy mé dítě potřebovalo kočár uplynulo trochu (teda -dost) vody. Jo a odmítám být zahrnována mezi "všechny", co na matky s kočárky koukají jako na obtížný hmyz :-/. Pokud si všimnu, tak pomoc nabídnu (ovšem musím přiznat, že si leckdy možná nevšimnu, protože právě přemýšlím - třeba o tom, co budu vařit k večeři...), jsem-li požádána, pomůžu vždy. Odpovědět  Psychouš    •  Pocit vlastní vyjímečnosti  (17.10.2004 18:02:59) To, ze mate dite neni nic vyjimecneho. Ukazujete, ze rozlisujete matky s detmi a "slušné spoluobčany". Nemyslete si, ze jste vyjimecne, vetsina lidi z tech "slusnych spoluobcanu" ma ci mel dite. :-) Nejste nic extra, materstvi neni pro nikoho lepra :-))), ale neni to ani nalepka UHNETE, TED JEDE MATKA!, jak si nejspise myslite vy. Materstvi neni zasluha, je to bezna vec. Pro kazdeho. :-) Odpovědět  Šáry    •  Re: Pocit vlastní vyjímečnosti  (17.10.2004 19:39:49) Výjimečné to jistě není, ale je to v danou chvíli handicap. Nemůžeš jít tak rychle jako ostatní, nevejdeš se všude, stát v tramvaji je někdy problém, jít po schodech je často problém. Nevím jak tebe, ale mě maminka učila, že mám vždycky pouštět sednout starší lidi a těhotné maminky a když uvidím, že zápasí třeba se schodama, tak jim pomoct. Ne proto, že by byli něco víc, ale proto, že jsem v dané chvíli na tom fyzicky líp než oni a třeba stát mi nic neudělá, zatímco jim by se mohlo udělat špatně. Tvářit se, že neexistujou a nechat je klátit se nad sedadlem, na kterém se rozvalujeme my zdraví a netěhotní, je nevychovanost. Pomoct s kočárkem jistě není ničí povinnost, ale kdyby ses s ním tahal dnes a denně několik let, tak by tě taky začalo za chvíli otravovat, že se musíš neustále někoho doprošovat, a naopak by tě potěšilo, kdyby se ti někdo nabídnul sám od sebe. Plošiny pro kočárky - když tam někdo stojí a vjede kočárek, tak má prostě uhnout, stejně jako uvolnit místo invalidovi na sedadle pro invalidy. Když víš, že si v autobuse máš štípnout lístek, máš vědět i tohle. S kočárkem obvykle nemáš moc prostoru na manévrování a musíš tam prostě zajet rychle, ale s tím ty asi nemáš zkušenosti, viď? Domnívala jsem se, že všechno tohle patří ke slušnému vychování a je to natolik samozřejmé, že to není nutno sáhodlouze vysvětlovat - ale jak vidím, tak asi je. Odpovědět  Misa3  Re: Pocit vlastní vyjímečnosti  (18.10.2004 18:00:58) No nevim, nejak se neplazim do tramvaje s pocitem vlastni dulezitosti, ve stylu hrdeho hesla: "pozor taky jde zdravotne postizeny clovek", take jsem si dokonale zvykla na to, ze mi nikdo nepomaha, kdyz musim vtahnout do tramvaje tasku na koleckach s nakupem, jen ze, kdyz pokud tahnu berlu (pri nastupu se o ni opirat nelze)a snazim se pridrzet drzadla ve dverich, zvednout tasku a premistit ji do tramvaje. Tak to uz je nekdy s vypetim vsech sil. Nekdy mi nekdo nada, ze jsem mu nakupni tasku na koleckach( "vozik") postavila na nohu( vazne nebyva nejak extremne tezka) ale to ze by mi nekdo pomohl byva skutecne naprosto vyjimecne a pokud k tomu dojde citim se dost v rozpacich, pochopitelne dekuji, ale mam z toho spis neprijemny pocit, nevim u matek s kocarky je to jiste jine, ale pokud je clovek postizeny tak to ze budi utrpnost rozhodne neni prilis prijemne. Verte neverte ja se v tomto prispevku nehodlam litovat, zvlast proto, ze vetsinou tuto situaci zvladnu sama a tedy neni duvod kvilet nad tim, ze mi ostatni nepomahaji. Na druhe strane se nejak nestydim doslova verbalne vykopat ze sedadel pro invalidy vetsinou mlade muze, sami vstavaji starsi zeny a muzi, nekdy mladsi zeny. Na rozdil od nastupovani, nevydrzim dlouho stat a pokud nechci zkolabovat a nekomu pristat na hlave, je lepe, kdyz me dobrovolne ci nedobrovolne pusti. Stare lidi pochopitelne zadnymi prosbami neobtezuji a snazim se ignorovat kdyz nekdy maji delsi monolog na tema, proc na misto na invalidy nepustim sednout nejakou starsi osobu. Kdyz mam dobrou naladu poukazu na pet sest zdravych a mladych lidi, ktere starsi osoba take nijak nevyvedla z klidu, pokud mam spatnou naladu, dozvi se kritizujici zajimave veci ve stylu, ktery je spis ponure cynicky nez urazlivy. No nic, pokud me v tramvaji nekdo skutecne vytoci, nebyvam na to rozhodne pysna, vetsinou se snazim dotycnou(neho-muzi kritizuji malokdy) nevnimat a pokud nekomu vjedu taskou na nohu, tak se velmi slusne omluvim a pokud dotycny vrci i po te, necham ho vrcet...Rikam si, jsme tu jako sardinky a tak neni divu.. Ale neda se s tim vazne nic delat? Treba v dobe spicek posilat na trasu vic dopravnich úprostredku? Co ja vim... Odpovědět  Klara    •  Re: Nesouhlasím  (17.10.2004 21:40:19) Lenko s rocnim ditetem!!Vetsi blabol jsi napsat nemohla!!!!Tobe bych teda prala, abys ten kocar v tom tvem meste plnem dobrych lidi tahala vzdy a jen sama s usmevem na tvari!!!!! Odpovědět  Lenka, roční dítě    •  Re: Re: Nesouhlasím  (25.10.2004 23:59:52) Co přesně je podle tebe blábol? Že mám dobrou zkušenost? Že mi lidi většinou pomáhají sami? Že mi Šárčin článek přišel jako by ho psala stará baba (promiň Šárko)? Nebo že lidi v Praze se chovají líp než ve městě kde jsem bydlela dřív? Jestli to nemělo být jen vzteklé plácnutí do větru tak to prosím zkus víc vysvětlit a můžem se o tom bavit dál. Odpovědět

Psychouš    •  Svatá válka za právo...  (15.10.2004 13:58:08) "Je nás určitě víc, ale pokud se necháme a nebudeme bojovat, ..." Ja mám pocit, že zakopaný pes je práve v tom bojování. Myslím, že ty preskrtnute kocarky jsou povetsinou diky podobnym bojovnicim, co si sva "prava" na okolí vyřvávají a vynucují. Odpovědět  Xantipa    •  Re: Svatá válka za právo...  (15.10.2004 14:24:56) Mám se snad nechat s dítětem vyhazovat z obchodu. Ani náhodou. Rozhodně si to nenechám líbit a nevypadnu poslušně jako puťka. Já se v obchodech chovám slušně, mé děti taky a to očekávám i od ostatních, tzn. i od prodávajícího personálu. Takže nějaký přeškrtnutý kočárek mě nemůže odradit od nákupu. Odpovědět  Psychouš    •  Ani nahodou my, ani nahodou oni.  (15.10.2004 14:50:21) :-) Tak jo, kdyz ani nahodou tak ani nahodou. Jen se potom nedivte, az prodejci kvuli takovym jako vy pritvrdi a zamestnaji ochranky, nebo namontuji protikocarkove zabrany. :-) A vite proc? Protoze si jednou reknou "ani nahodou!". Jenze to odskacou ty maminky s kocarkem, ktere se nikam nevhodne necpaly, nic si nevynucovaly a vzdy se zkusily slusne domluvit. Odpovědět  Xantipa    •  Re: Ani nahodou my, ani nahodou oni.  (15.10.2004 15:00:38) Jen na vysvětlenou, nikam se s kočárkem necpu, jen si jdu nakoupit. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Re: Ani nahodou my, ani nahodou oni.  (15.10.2004 19:15:53) Já obchody s přeškrtnutým kočárkem ignoruju,nebo požaduju písemné potvrzení toho, že se do odchodu s kočárem nesmí( to máte vidět, jak ti pokrytci otočí ), moje kamarádka s dvojčaty to řeší tak,že holčičky prostě z kočárku vypustí, proti škodám způsobeným dětmi je pojištěná.A na to vemte jed, že pojistných událostí už bylo několik. Prodavačky pak s dlouhou hubou uklízí,co holky natropily a Barča s úsměvem předá číslo pojišťovny,holky bezpečně ukotví do kočáru a středem hrdě odkráčí. Odpovědět  štěpánka    •  Re: Ani nahodou my, ani nahodou oni.  (15.10.2004 21:20:18) A nenapadlo Vás, pane Psychouši, že by třeba místo těch ochranek mohli prostě nabídnout matkám s kočárkem "nosiče", který by nesl nebo vezl (podle obchodu) košík s nákupem. Mám dvojčata a musím říci, že nákupy jsem v "kočárovém" období omezila na minimum a snažila se nakupovat bez dětí. on to pro robátka žádný přínosný žážitek není. Ale co mají dělat maminy, kterým děti nikdo nepohlídá a když už ano, tak ten získaný čas využijí jinak než nákupem. K pomáhání s kočárkem: já jsem v případě nutnosti jízdy MHD vždy přizvala aspoň jeden doprovod vlastní. Bydlím v centru a kam se dalo jsme došli pěšky. Od 1 roku jsem už náš dvojitý kočár neunesla ani já. Ostatním maminkám dnes nepomáhám. Ne z pomstychtivosti, ale mám problémy s páteří a tahání kočárku považuji za velmi rizikovou činnost. Netahala jsem ani ten s vlastními dětmi, ze stejného důvodu. V době berkočárkové nás většinou s "těmi roztomilými dvojčátky" sednout pustili. Když ne, slušně jsem poprosila toho, kdo vypadal nejmladší a nejzdravější (jednou měl nohu v sádře, což jsem přehlídla - to byl trapas). Veřejné budovy, to je kapitolka pro sebe. Tam snad kočárky nemůžou doteď, až na vyjímky. Snad se konečně dožijeme bezbariérových vstupů. Odpovědět  toriamos  Re: Ani nahodou my, ani nahodou oni.  (25.10.2004 0:34:56) Ja bych vas nechala tak týden jezdit po městě s kočarkem.... Odpovědět  Jelizaveta    •  Re: Svatá válka za právo...  (15.10.2004 14:44:38) mám pocit, že pokud bude na obchodě přeškrtnutý obrázek idiota tak ty bys milý Psychouši do obchodu neměl vstupovat. Je tam 100% kvůli tobě Odpovědět  Psychouš    •  Ja se necpu, kde me nechteji. :-)  (15.10.2004 14:51:48) . Odpovědět  Xantipa    •  Re: kde žijeme  (15.10.2004 15:06:01) Já myslela, že žijeme v právním státě a civilizované společnosti a ne v džungli. I moje dítě má právo jít do obchodu. Leckde mají větší práva psi než děti. Odpovědět  Květen05  Re: Re: kde žijeme  (15.10.2004 15:20:39) V obchodem se mi zatím nic nepříjemného nestalo, ale v ordinaci ano. Potřebovala jsem nutně udělat malý chirurgický zákrok na noze a pro malou (tehdy asi 8m) jsem neměla hlídání. Tak jsem jí vzala do ordinace s sebou. Po vyzvání jsem vjela s kočárkem dovnitř a zaparkovala ho hned u dveří, kde si lidé nechávají kabáty a boty. TAkže jsem nikde nenadělala špínu. Přesto mne paní doktorka vypoklonkovala s tím, jak by k tomu přišli ostatní, co infekce atd. Když jsem jí řekla, že ostatní se přezouvají na tom místě kde já nechala kočár, řekla, že je to něco jiného. A prý mám dceru nechat venku v čekárně, prý mi jí tam někdo pohlídá. Neříkám, že v té čekárně to byl samý úchyl, ale dát své dítě hlídat někomu cizímu to jsem rezolutně odmítla a odpajdala jsem do jiné ordinace. Když jsem tam volala, jestli je možné si vzít s sebou malé dítko v kočárku, tak nechápali proč se na takovou věc ptám, když nemám hlídání a potřebuji ošetření. Při výkonu mi malou v kočárku šoupli hned k lehátku aby na mne viděla. A byl klid. Žádný problém. Takže opravdu záleží na lidech. Jen mě trochu zaráží přístup lékaře v té první ordinaci - byla to totiž žena. Odpovědět  Alena, Týna a Pája  Re: Re: Re: kde žijeme  (15.10.2004 15:25:43) Vranimůro, taky znám jednu takovou lékařku... Byla jsem se starší holčinou na kožním, pro malou jsem naštěstí hlídání měla, ale protože byla jen plně kojená a to dost často, vzala jsem golfky, abychom byly dřív doma. A jaké bylo moje překvapení, když mi sestřička sdělila, že si mám kočár nechat v čekárně, kde nikdo nebyl, aby mi ho pohlídal, za to hned vedle byly za průsvitnou stěnou další ordinace, takže můj kočár si mohl kdokoliv kdykoliv odvézt.... Naštěstí se tak nestalo, ale nesměla jsem si ty golfky vzít ani ve složeném stavu dovnitř, což je zarážející, když tam ostatní pacienti chodí běžně v obuvi až ke stolu vážené MUDr.! Odpovědět  Psychouš    •  Nevim, nevim  (17.10.2004 17:47:26) Ja mel doted za to, ze o "pravu" vstupu do obchodu rozhoduje jeho majitel. Mozna se ale mylim. Odpovědět  Šáry    •  Re: Nevim, nevim  (17.10.2004 19:31:17) Zkus si jako majitel obchodu vyhodit cikána a uvidíš ten rachot. Když si otvíráš obchod, musíš počítat s tím, že ti tam budou chodit lidi. Nebo se můžeš postavit do dveří a kádrovat - tebe pustím, ty se mi nelíbíš, tebe nepustím. Ale pak taky musíš počítat s právem nakupujících právě do toho tvého obchodu nestrčit ani nos. Odpovědět  Konstanta & 3 raraši  Re: Re: Re: Nevim, nevim   (18.10.2004 16:36:10) >Když si otvíráš obchod, musíš počítat s tím, že ti tam budou chodit lidi... to uz tu bylo, ne? Otevrel si hospodu, ale chodili mu do ni lidi. Tak si postavil hospodu na mytince. ;o)) Mozna by problem dotycnych prodavacek skutecne vyresil obchod s detskym zbozim nekde, kam nikdo neprijde, jak je rok dlouhy :o) Odpovědět  Kač. ♀ + ♂  Jak mě nouze donutila koupit šátek  (15.10.2004 15:52:47) ještě s bříškem jsem šátek zavžovala, ale pak jsem usoudila na co mi bude.... A teď to přesně vím na co mi je.... když jdu na poštu, která má sice super nájezdovou plošinu, ale dveře tak úzké, že kočárek neprojede a to ani nemluvím o vozíku. Když potřebuju skočit pro rohlíky, než vytáhnu kočárek a zase uložím tak jse 5x zpátky. Když potřebuju oběhat úřady... tak sice jakš takš mají plošiny pro vozíčkáže, al eněkde vzadu a na požádíní a na to já nemáím nery. Když chceme jít na procházku do lesa nebo na houby. Jednoduše řečeno chválo kusu látky který mi usnadňuje život :-))) Kačenka Odpovědět

Majka a dvě děti odrostlé kočárku    •  Překážíme  (15.10.2004 14:20:45) Milá Šárko, už je to skoro 5 let, co jsem bez kočárku, ale tyhle trable si pamatuju velmi dobře. Pokud máš možnost nahlédnout do časopisu Rodiče (už nevychází) cca z roku 1998 nebo 1999, najdeš tam můj článek, který Ti jistě bude mluvit z duše. pokud ho někde vyštrachám, třeba ho ještě znovu pošlu na rodinnu. Přeju hodně trpělivosti s netrpělivými a neochotnými spoluobčany. Majka Šulcová Odpovědět  Romana, 2 deti    •  autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 14:52:28) bydlim v Praze, mam 2 male deti a nemuzu si stezovat! kupte si auto, pokud mate problem v MHD, ja jezdim autem a nebo vybiram trasu - metro s vytahem, nizkopodlazni autobus kdyz jsem byla tehotna a chodila jsem po Praze s malym ditetem a v zime pod kabatem to nebylo videt, spousta zen me oslovila s pomoci - kdyz jsem je odmitla (vzhledem k tehotenstvi), vsichni se tvarily, jak jsou ublizene mila autorko clanku, zvyknete si spolehat se sama na sebe a necekat pomoc od druhych!! Odpovědět  Líza  Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 14:56:26) Jasně, Romano, oni všichni ti blbci, co jim to nedošlo, si hned teď skočí do krámu a koupí si auto. A je po problému! Odpovědět  Romana, 2 deti    •  Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 20:14:28) Mila Lizo, tak za prve auto se neprodava v kramu! nevim co to pouzivas za vyrazy (asi nizke vzdelani) za druhe jsem psala, ze existuje nizkopodlazni autobus a vytahy v metru a zbytek se musi dojit pesky, ja s tim nemam problem, a za treti - ja si zivot bez auta nedovedu predstavit, pokud ty a ostatni ano, tak si ale nestezujte, ze mate problem v MHD Odpovědět  Líza  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 20:25:27) Romano, nemyslím, že by to s mým vzděláním bylo tak zlé, ale do toho ti nic není. Pokud si nedovedeš představit život bez auta, je mi tě upřímně líto. Já ano. Dokonce si dovedu představit i lidi, kteří si auto koupit nemůžou. Slovo krám, které tě tak nadzvedlo - tedy nespisovný výraz pro malou prodejnu například potravin nebo drobného zboží - jsem použila úmyslně, aby tě trklo, že auta se nekupují každý den a každý na auto nemá, nota bene na dvě auta, aby jedno měla doma manželka. Pokud ti tato souvislost nedochází, nebude to nedostatečným IQ? Obvykle se tu do invektiv nepouštím, ale na hrubý pytel hrubá záplata, zlato. Odpovědět  romana    •  Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 20:36:09) ano vidim, ze jsi se snazila pouzit i cizi slovo! asi sis nevsimla, ze doba komunistu skoncila, takze dnes opravdu muzes prijit do autosalonu a koupit auto - je to zalezitost na 40 minut mne je lito zase tvych deti, kdyz nevi co je vylet autem a harcujou se chudaci jenom sockou Odpovědět  Líza  Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 20:43:28) S tebou opravdu nehodlám ztrácet čas - jen mě tak napadá, ty tedy musíš mít v životě hodnoty...co si mám myslet o člověku, který opovrhuje lidmi, co nemají na auto (mě z toho mimochodem klidně vynech, ale to je věc náhody) a vzdělání posuzuje podle frekvence cizích, popř. přísně spisovných výrazů, a následně pak hodnotu lidí podle vzdělání...to je něco. Odpovědět  Romana to Liza    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 20:49:47) radsi nad tim moc nepremyslej a jdi se naucit dalsi cizi slovo, at stihnes dve za den! Odpovědět  ~•~Missy~•~  Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:05:39) Tak chápu-li to dobře, každá správná matka má mít auto, ve kterém vozí děti a pokud toto z jakéhokoliv důvodu nemá, tak si děti buď nemá vůbec pořizovat nebo si nemá stěžovat na jiný způsob dopravy. Tak to mě teda hodně pobavilo:) Odpovědět  Eva 3 děti    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 23:19:58) Romano a Lízo když vás tak čtu je mi z toho smutno, ale musím dát za pravdu Líze. Romano, ty soudíš lidi jen podle toho jestli mají dost peněz na auto a to je dost povrchní. A pro děti je to prima zkušenost jet MHD(ty tomu říkáš jak socka) než si věčně vozit své rozmazlené zadečky v nějakém BMW. Eva Odpovědět  Haluška  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (16.10.2004 17:33:13) Romano, Tobě asi něco v životě chybí, viď? Odpovědět  toriamos  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (25.10.2004 0:43:38) Romano...to je tedy síla...:o( Odpovědět  ětěpánka    •  Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:37:39) Tak nevím, Romano, myslela jsi svoje prispevky jako absurdní nadsázku a vtip, nebo vážně? Mě je zase líto dětí, které nevědí, jak vypadá cesta vláčkem nebo tramvajkou (nejoblíbenější dopravní prostředky mých dětí). Autem cestují taky rádi, ale je to pro ně nůďo (pořád), navíc jim v autě bývá špatně. Taky bydlíme v centru Prahy, takže cestovat kamkoli po Praze autem trvá mnohem déle, než Vámi opovrhovanou sockou. Pokud teda není sobota odpoledne, neděle dopoledne nebo hluboká noc. A to jsme tak zvrhlí, že na pohotovost jezdíme taxíkem (to asi není socka, že?) mnohem raději než autem (není nutno se starat o trasu cesty do nemocnice, o opětné zaparkování v dosahu půl kilometru od baráku a otáčet se po brečícím bolavém dítěti, když druhý rodič zůstal doma d ruhým dítětem, abychom ho v noci nebudili). No, možná je lepší jezdic sockou, než mít socku v hlavě.... Odpovědět  štěpánka    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:50:26) Jestli můj příspěvek někdo čtete, omlouvám se za překlepy.... Odpovědět  Veronika    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (17.10.2004 17:13:33) Romano ty jsi brutus. Přála bych Ti krutší a obtížnější život, aby jsi padla na hubu - a to pořádně. Zamysli se nad sebou ty chudinko. Co se týče IQ,kterým tady ponižuješ, asi by jsi padla na bod mrazu. Život neni o pravidlech z knihy - život je realita. Ta z tvých přispěvků, zde neni znát ani trochu. Rozmazlená panička viď. My, co se týče peněz nejsme socky, ale je třeba poznat také lidi, co měli smůlu v životě. Penězma si bohužel koupíš jenom tvé reálné sny, ale např. zdraví neuplatíš. A můžeš mít třeba deset aut. Ale ty asi nemáš mozek, zamyslet se nad tou " spodinou ". Styď se!!!!!!!!!!!!!!!!!! Odpovědět  gabi (dve deti)    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (19.11.2004 13:59:54) Veroniko, to nemyslis vazne!!! Odpovědět  Kamila    •  Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 22:20:39) Aha, tak nevím kam se zařadit, máme auto - dokonce každý svoje (tj dvě + dodávku) ale stejně občas jedu "sockou" - nemám nervy na popojíždění středem Prahy "socka" je bezkonkurenčně rychlejší. Žasnu, budeme se tu posuzovat dle majetku? Znamená to že čím víc toho mám, tím lepší jsem člověk? Nebo co? Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 20:28:35) Romano, a kde se tedy prodávají auta - na poli ? Líza zřejmě nazvala krámem i autosalon, to nemá nic společného s inteligencí, spíš chtěla poukázat na to, že každý si nemůže dovolit koupit auto a na MHD spoléhat musí, hlavně v Praze, město s 5 tisíci obyvateli se dá pěšky projít, ale Praha těžko. V malých městech také nejezdí nízkopodlažní autobusy (škoda). My auto máme, ale nepoužíváme ho na ježdění po městě, při dnešní ceně benzínu... raději dám 9 Kč za autobus. Zkus napsat nějaký článek Ty, třeba o tom, jak si všude zajedeš autem a nemusíš stále žádat o pomoc při vynášení kočárku. Odpovědět  xantipa    •  Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 20:43:13) Pokud auto mate a nepouzivate, tak to je ale jiny problem! zkuste rubriku Jsme socky a nemame ani na benzin! Odpovědět  Sylvie  Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:02:19) :oD My teda auto máme, já ho na běžný provoz nepoužívám... ale PROBLÉM v tom fakt nevidím ;o) A není to o benzínu... MMCH socka mi nevadí a děcka milují veškeré vlaky - tedy včetně metra a tramvaje. Jinak na cestování hromadnou dopravou, jakož i cesty po úřadech mám bezva recept: Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (16.10.2004 15:08:40) Ahoj Syvie, tohle je bezva,jenže.... já největší stresy prožívala,když jsem jela do školy na zkoušku (do centra,auto by mi bylo nanic, stejně bych tam nikde nezaparkovala ) no a musela být řádně oblečená ( tj kostým, lodičky apod. ), no a to se s klokankou nebo šátkem dalo dost težko.Navíc syn měl v roce 13 kg, no a to se prostě nedalo.Musím přiznat, že jsem si za mateřskou dokonale odrovnala záda. Ale jinak vám to moc sluší L. Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:03:06) já jsem tím nemyslela, že nemáme na benzín, ale že zbytečně nepopojíždíme po městě od krámu do krámu. S penězma problém nemáme, ale auto používá hlavně manžel do práce, který jezdí 100 km denně tam a zpátky, a pak ho používáme na různé výlety a nákupy ve 20 km vzdáleném městě. Podle vás každej, kdo nemá auto, je socka ? Co když existujou lidi (a oni existujou), co auto jen nechtějí, nepotřebují ho k životu ? V té diskusi začalo být hodně arogance a poměřování toho, kdo co má a nemá, tam to sklouznout rozhodně nemělo. Odpovědět  Květen05  Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:10:09) Medvísku, Lízo a ostatní mamči, nemá cenu se rozčilovat nad ubohými příspěvky Romany. Může mít sice tícíce, auto za statísíce, byt za miliony, ale stejně na tom bude hůř než ta socka. Zaslouží si jen politování. Odpovědět  xantipa    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:16:44) Medvisku, ukazte mi lidi s detma, kteri nepotrebuji auto! Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:40:18) Xantipo, dostalas mě, lidi, co znám bez auta, děti ještě nemají. Možná až ty děti budou, tak si ho pořídí. Anebo ne, to už je jejich věc, ale kvůli tomu jim nebudu nadávat do socek. Odpovědět  JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 22:06:14) Já takové znám. Rodiče si ani neudělali řidičák, jezdí všude vlakem, na kolech apod. Řekla bych, že u nich je to z přesvědčení že všechno se dá, jen člověk nesmí zpohodlnět. Dětem už je 12 a 14 let, takže přežili bez auta docela dlouho :-) Odpovědět  Hanka, Antonie 3r, roční skřítek    •  My něměli dva roky auto s malými dětmi  (15.10.2004 22:38:33) My jsme neměli dva roky auto - od 1,5roku prvního, vedvouletech další mimino a pak zas rok a půl. Přežili jsme s MHD, vlakem a nákupy pouze do kočárua se skateboardíkem u kočáru. Rodiče s autem jsme zneužili na nákup cca 1x za dva měsíce, popřípadě někam dál na návštěvu, to hodně málo. OPRAVDU!!!! ale bydlíme vcelku v centru města (ne Prahy), všude jsme se dostali MHD, nebo pěšky, jinak jsem se všude kam jsem nemohla se slušně zeptala, jak to mám udělat a nějak se to vyřešilo - nakupoval jsem zásadně pod kočár. A doma jsme rozhodně neseděli. Odpovědět  Martina  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (17.10.2004 0:10:55) Mozna se budete divit, ale i v dnesni dobe existuji lidi bez auta a mobilnich telefonu. A jsou stastni, mozna statsnejsi nez nekteri z vas. Mam takovou kamaradku, ona ma sice ridicak ale nikdy nejezdila, manzel ridicak nema a ani po nem netouzi. Auto logicky nemaji a ani ho nechteji, proste ho k zivotu nepotrebuji! Stejne tak nemaji ani jeden mobilni telefon. Kdyby chteli, muzou si ho poridit ale oni ho nechteji. Ano, stve me to, kdyz se mame nekde sejit, jedna z nas ma zpozdeni ale proste se nedomluvime, pokud ona uz je venku z bytu. Ale to je muj problem, ne jeji. Jinak je jejich domacnost bezne moderni, jako vsude jinde, predelanej byt, automaticka pracka, mikrovlnka a vsechny ty vymozenosti moderni doby. To jen kdyby nekdo chtel psat, jestli treba nezijou na stromech nebo jinou vtipnou poznamku. I lidi bez auta muzou bejt stastni, z nich to stesti primo vyzaruje. Romano dekuji za zabavne pocteni na dobrou noc, opravdu jsem se u vasich prispevku pobavila :-D Odpovědět  vesvo  Re: Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (16.10.2004 22:49:17) Aha,takže podle tebe, když někdo má auto a nepoužívá ho,je hned socka???To snad nemyslíš vážně?Jinak,nemáme vlastní auto a s klidným svědomím můžu všem vzkázat,že si jako socka vůbec nepřipadám.Důležité přeci je,že děcka jsou zdravá,mají radost ze života apod.a jestli by se toto všechno mělo poměřovat majetkem,tak je mi líto lidí,kteří si toto myslí.Jenomže s takovými lidmi se asi nemá cenu ani bavit-místo toho si zajedu se svým děckem na výlet starým vlakem,projdeme se lesem a vrátíme se domů bohatší o nějaké zážitky.Jinak,co se asi dětem líbí víc-jízda autem,kde musí sedět v sedačce,nebo jízda vlakem či autobusem? Odpovědět  JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 21:56:43) Romano, to že si život bez auta neumíš představit nevypovídá ani tak o Tvých schopnostech, jako o neschopnosti obejít se bez auta :-) Je samozřejmě spousta situací, kdy to jinak ani nejde (něco o tom vim, bydlim na vesnici, kam jezdí 3 autobusy za den, o víkendu nic), ale chlubit se tim, že místo relativně ekologický MHD jezdim autem, protože MHD používají socky, to se přiznám, že jde mimo mý chápání... Odpovědět  Trillian  Re: Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 22:22:46) Máme 18ti měsíční holčičku a druhé na cestě, auto nemáme, dokonce ani řidičáky ne (to už na chlubení moc není, vím...), jezdíme jen městskou, autobusem meziměstsky a vlakem, a zvládáme v pohodě. Bez auta se dá žít, je to mnohdy nepohodlné a trochu složitější, ale dá se to. Auto není alfa omega štěstného rodičovství či žití. Kdyby si to uvědomovalo víc pohodlných člobrdů, tak by to v Praze tak nesmrdělo, na hlavních silnicích se nedá dýchat a to nejsem žádný fajnovka... Odpovědět  Marcela, dvě malé děti     •  chyba je v přístupu byrokracie  (15.10.2004 22:53:13) Také se mi nesčetněkrát stalo, že lidé byli velmi neochotní, nepustili mě sednout v pokročilém těhotenství a s batoletem v kočárku ani v metru v posledním vagónu na místě vyhraženém kočárkům a hendikepovaným lidem, ale já myslím, že hlavní chyba je v přístupu byrokracie. Jak to, že jen v málokteré stanici metra je bezbariérový přístup? Jak to, že při vstupu na dětskou kliniku musím překonávat několik schodů? Jak to, že na úřadech jsou nejenom schody, ale také obtížně otvíratelné dveře případně kombinované s ještě jedněmi jen metr za těmi prvními? Proč nejsou všechny autobusy bezbariérové? Já vidím hlavní problém v tomto. Proč bychom měli my mámy a tátové být stále odkázáni na pomoc spoluobčanů. Tato role mi připadá poněkud ponižující. Konec konců také se mi stalo, že jsem vystupovala z dopravního prostředku v poněkud odlehlejší končině a mimo dopravní špičku (jak se ostatně snažím MHD jezdit) a se mnou tam byly jen dvě droboučké babičky, které mi opravdu pomoci nemohly. Nakonec si myslím, že těch ochotných lidí je stále více než těch zlých a světe div se, dost často mi pomáhali puberťáci, takže zřejmě ani s příští generací ochota nevymře. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (16.10.2004 14:48:03) Od nás je nejbližší bezbariérové metro 12 km a nízkopodlažák jezdí asi po 90 minutách vždycky tak narvanej,že mě do něj řidič stejně nepustí, tak,babo, radˇ BTW,ten nízkopodlaž. autubus končí na metru, které velmi bariérové. Odpovědět  Klara    •  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (17.10.2004 21:49:02) Romano!!!To je videt, ze si zivot bez auta nedovedes predtavit!!!Taky to tak v te Praze pak vypada!! Ty jsi jiste VS, tak chytra a neomylna.Vyraz KRAM neni nic, co by nasvedcovalo nizke inteligenci nebo nizsimu vzdelani...treba U snedeneho kramu....vis ty inteligentko co je to za nazev??? Odpovědět  jana    •  vazne vyvaluji oci  (18.10.2004 10:43:49) docetla jsem az sem a nestacim se divit. nechapu, Romano, proc napadas Lizino vzdelani a vubec se nevyjadrujes k obsahu jejiho prispevku. nejspis, a v tom bude ten problem, jsi ho nepochopila? nemohu si na vzdelani a myslim ani na cestinu stezovat, ale take jsem si koupila auto v kramu, noblesneji, ale pro prakticke uziti nepodstatne nazyvanem obchodnim zastoupenim dane znacky, a co s tim? nahodou jsme na to meli (resp.oba mame hodne rodice), nahodou jsme ho potrebovali i z jinych duvodu, nahodou jsme byli tak stastni a mnohem stastnejsi, nez hromada jinych, porad bezvadnych lidi, kteri to pri materske asi takhle rozseknout nemohou. A je jich většina. jsme z Prahy a oba se rovnym dilem starame o nasi 15-timesicni holcicku. a oba pouzivame i presto, ze vlastnime auto, MHD, protoze se s ni po Praze dostaneme casto mnohem rychleji, nez autem, a odpada problem s parkovanim, nemluve opet o ekonomickem dopadu popojizdeni na jednicku a eko uvaze na tema - jeden clovek ( a clovicek) v aute. jsme velmi sobestacni, naturou nezavisli, a pres to prese vsechno verime, ze lidi jsou aspon trochu a aspon nekteri slusni a chapavi a ze kdyz se matka s kocarkem snazi nastoupit do metra, tramvaje nebo autobusu (zrovna v nasich koncinach nema metro bezbarierovy pristup, ani obe stanice v dosahu tam a zpet a tramvaje takove taky nejsou, bus u nas ma konecnou se smerem na periferii, takze nepouzitelny), ze ji uhnou a vpusti ji vubec dovnitr, pripadne ze ji, alespon na pozadani pomohou. a zde je zadrhel. i kdyz jedname slusne, zadame zdvorile, a jsme schopni nekdy i durazne, kdyz uz si pomuzeme sami, udelat misto ve vozidle, narazime na lidi, co jsou opravdu dost casto slusne receno hlusi. nejenze je ani nenapadne, ze pod obrazek s kocarkem by kocar meli vpustit, obzvlast, kdyz tramvaj neni tak plna ( v takovem pripade se ani nepokousim nastoupit), dokonce je velmi casto ani nenapadne vam pomoc nabidnout. jdu na to asertivne a prosim zdatne pany, ale casteji je predbehne a pomoc poskytne drobna matka ditete, ktere tam nekde visi na tyci, nerku-li starenka temer o holi. a tady vidim problem. neni-li to uz v lidech samotnych, nenechat mamu s deckem na holickach ( a jiste si zazili totez), pak by bylo dobre to nejak osetrit a ne se na to vykaslat a napadat na IT diskuzi lidi, kteri by s tim radi neco udelali a lidskost v lidech ozivili - bud plosnym zavedenim bezbarierovych dopr.prostredku a vstupu do metra pausalne a vsude, (no, nejsem naivni, penize na stromech nerostou), nebo apelaci na lidi v lidech v mediich - docetla jsem se, ze nase silne populacni rocniky (70.leta) se konecne mnozi a porodnost rapidne roste, takze maminek s kocarky na ostruvcich bude cim dal vic - a proc by to nemelo zabrat, treba by se lidi opravdu probrali, nebo to osetrit vyhlaskou - povinnost vpustit matku do vozidla na vyhrazene misto pod sankci (sama se nad tim s ironii smeju) a nebo, v ramci politiky zamestnanosti zamestnat v kazdem dopr.prostredku cloveka zodpovedneho za pomoc matce dovnitr a jeji umisteni ve voze. At zije Absurdistan, kde slusnost a normalnost postupne mizi a nahrazuje ji oslava nezajmu, bez - ohledů, pseudosamostatnosti a pseudonezavislosti. (zajimave, ze tento nazev - Absurdistan- evokuje Vychod...) jana Odpovědět  jana    •  vazne vyvaluji oci - OPRAVA - vypadl kus, zmenil se vyznam  (18.10.2004 10:48:51) docetla jsem az sem a nestacim se divit. nechapu, Romano, proc napadas Lizino vzdelani a vubec se nevyjadrujes k obsahu jejiho prispevku. nejspis, a v tom bude ten problem, jsi ho nepochopila? nemohu si na vzdelani a myslim ani na cestinu stezovat, ale take jsem si koupila auto v kramu, noblesneji, ale pro prakticke uziti nepodstatne nazyvanem obchodnim zastoupenim dane znacky, a co s tim? nahodou jsme na to meli (resp.oba mame hodne rodice), nahodou jsme ho potrebovali i z jinych duvodu, nahodou jsme byli tak stastni a mnohem stastnejsi, nez hromada jinych, porad bezvadnych lidi, kteri to pri materske asi takhle rozseknout nemohou. A je jich většina. jsme z Prahy a oba se rovnym dilem starame o nasi 15-timesicni holcicku. a oba pouzivame i presto, ze vlastnime auto, MHD, protoze se s ni po Praze dostaneme casto mnohem rychleji, nez autem, a odpada problem s parkovanim, nemluve opet o ekonomickem dopadu popojizdeni na jednicku a eko uvaze na tema - jeden clovek ( a clovicek) v aute. jsme velmi sobestacni, naturou nezavisli, a pres to prese vsechno verime, ze lidi jsou aspon trochu a aspon nekteri slusni a chapavi a ze kdyz se matka s kocarkem snazi nastoupit do metra, tramvaje nebo autobusu (zrovna v nasich koncinach nema metro bezbarierovy pristup, ani obe stanice v dosahu tam a zpet a tramvaje takove taky nejsou, bus u nas ma konecnou se smerem na periferii, takze nepouzitelny), ze ji uhnou a vpusti ji vubec dovnitr, pripadne ze ji, alespon na pozadani pomohou. a zde je zadrhel. i kdyz jedname slusne, zadame zdvorile, a jsme schopni nekdy i durazne, kdyz uz si pomuzeme sami, udelat misto ve vozidle, narazime na lidi, co jsou opravdu dost casto slusne receno hlusi. nejenze je ani nenapadne, ze pod obrazek s kocarkem by kocar meli vpustit, obzvlast, kdyz tramvaj neni tak plna ( v takovem pripade se ani nepokousim nastoupit), dokonce je velmi casto ani nenapadne vam pomoc nabidnout. jdu na to asertivne a prosim zdatne pany, ale casteji je predbehne a pomoc poskytne drobna matka ditete, ktere tam nekde visi na tyci, nerku-li starenka temer o holi. a tady vidim problem. neni-li to uz v lidech samotnych, nenechat mamu s deckem na holickach ( a jiste si zazili totez), pak by bylo dobre to nejak osetrit a ne se na to vykaslat a napadat na IT diskuzi lidi, kteri by s tim radi neco udelali a lidskost v lidech ozivili. SEM OPRAVA Osetrit danou situaci by slo bud plosnym zavedenim bezbarierovych dopr.prostredku a vstupu do metra pausalne a vsude, (no, nejsem naivni, penize na stromech nerostou), nebo apelaci na lidi v lidech v mediich - docetla jsem se, ze nase silne populacni rocniky (70.leta) se konecne mnozi a porodnost rapidne roste, takze maminek s kocarky na ostruvcich bude cim dal vic - a proc by to nemelo zabrat, treba by se lidi opravdu probrali, nebo to osetrit vyhlaskou - povinnost vpustit matku do vozidla na vyhrazene misto pod sankci (sama se nad tim s ironii smeju) a nebo, v ramci politiky zamestnanosti zamestnat v kazdem dopr.prostredku cloveka zodpovedneho za pomoc matce dovnitr a jeji umisteni ve voze. At zije Absurdistan, kde slusnost a normalnost postupne mizi a nahrazuje ji oslava nezajmu, bez - ohledů, pseudosamostatnosti a pseudonezavislosti. (zajimave, ze tento nazev - Absurdistan- evokuje Vychod...) jana Odpovědět  Majka    •  Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (25.10.2004 17:50:42) Díky za tuto reakci. Ano, jsme přecitlivělí a blbci a kooupíme si auto! Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (27.10.2004 21:25:41) Majko,jsem ta "přecitlivělá" autorka článku, ale až si koupím auto, tak budu úplně v pohodě, s úsměvem se budu "šourat" přecpanou Prahou, abych se nenudila doma a neměla čas plodit takové stupidní a "přecitlivělé" články. Kočárek prodám, abych nikde nepřekážela a dítě budu nosit třeba na zádech. Odpovědět  Lenka    •  Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 15:10:03) nemáš problém ty nemá na něj nárok nikdo jiný? At žije svoboda slova.Kdo nezažil neuvěří. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 19:29:49) Ach,jak ráda bych se spoléhala sama na sebe!!! Jak ráda bych se dostala do autobusu,tramvaje či velmi, velmi bariérového metra bez cizí pomoci.Stejně tak na poštu, do knihovny, banky,úřadu,polikliniky. Prostě by mi stačilo, abych nemusela žebrat u každých schodů, pokud půjdu vybavit ty nejběžnější a nejdůležitější věci. Já bych opravdu byla ráda samostatná, pokud mi ale postaví do cesty tuny betonu a tucty blbců, tak to půjde těžko. Copk byste dělala,kdyby ste musela jezdit "sockou"? Ano,i tací stále ještě žijí a ta socka by měla konečnou na stanici metra,kam vede jedno jediné pevné schodiště a padesátkou schodů? Seděla na zadku dva roky? Lucie Odpovědět  Romana    •  Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 20:28:32) Lucko, kdybych byla takova socka, ktera si nemuze koupit auto (cca 200tis.), tak si neporizuju deti!!!! vzdyt byt stoji kolem 2.5-3.5Mio., pak je auto zanedbatelna castka. nebo vy bydlite s maminkou a nikdy jste si nevydelavala? Odpovědět  Klára    •  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 22:01:50) Romano - jste tak povýšená, že jste vůbec nepochopila o co tady holkám, např. Líze, zřejmě jde! Chtěly říci, že každý vidí hodnoty v něčem jiném. Myslíte, že bude Vaše dítě spokojeněší, když se bude pořád vozit autem? Když bude mít vše, na co ukáže? Nebo pro něj bude lepší,když bude mít milující rodiče, kteří se mu budou věnovat jak jen to půjde?My jezdíme autem hodně často, ale když jedeme autobusem nebo vlakem, tak je to pro děti opravdový zážitek a vždycky se těší, až zas budem cestovat tímto způsobem. Házíte tady statisícema, miliónama, ale ono to o tom kolikrát vůbec není! No, tak to aspoň chápu já!Podle Vašich příspěvků si Vás představuji jako povrchního primitiva. Bohuže nejste tady taková sama! Odpovědět  Kaaja  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (15.10.2004 22:56:20) Romano a Xantipo - opravdu nechápu proč musíte někoho urážet. Máte nějaký problém? Možná už jste nešťastný z toho, že nevíte co s prachama. Mám nápad - kupte každá někomu auto :o)) Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (16.10.2004 14:37:22) Ne nebydlím s maminkou, ale právě proto, že jsme si pořídili s manželem byt,který splácíme ( cca 15 tis měsíčně,pro rýpali, je to splátka 2mil hypotéky na 20let)+ nějaké náklady na byt (tak 5000tis) jídlo ,oblečení, doprava a apod. (tak 8 až 10 tis)+ nějaká rezerva pro případ, že by manžel potřeboval vyležet chřipku ( takový luxus, jako jít na nemocenskou si nemůže dovolit) no a potom na to auto za betvýznamných 200až 300 tis nemáme. No, a taky znám dost mobilních maminek,ktere po tom, co je nějaký magor málem sestřelil na magistrále, už za volant auta,kde by vezly svoje baby, nesednou. L. Odpovědět  Jana    •  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (17.10.2004 12:26:34) No tak to je fakt sila. Mila Romano, zkus si predstvait situaci, kdy jsou oba manzele ucitele=dost bidne platy, aby mohli bydlet, maji hypoteku s dosti vysokymi mesicnimi splatkami a na auto uz proste namaji, mozna se budes divit, ale i takove rodiny existuji. A podle tebe si takovi lide nemaji porizovat deti? To snad nemuzes myslet vazne! I lidi z chudsich pomeru touzi mit deti a to, ze nemaji auto, je od toho rozhodne nemuze odradit. A nemyslim, ze by to pro deti znamelo protrpene detstvi... Stastne dite rovna se stastni a milujici rodice a ne majetek. Odpovědět  Marketa    •  Re: Re: Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (18.10.2004 13:47:36) Milá Romano, ne každý si byt kupuje - existuje také pronájem bytu, ať už od soukromého vlastníka či od státu. To je překvapení co? Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (16.10.2004 14:50:20) A jestli jezdíš do centra z Prahy 2 autem,nebo metrem, tak jsi, s prominutím,pěkně líná. Docela bych ti přála Dolní Měcholupy bez auta, ono by ti zklaplo. L. Odpovědět  Majka    •  Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (25.10.2004 17:47:24) Jdi do Prčic dokonalá matko!!!!!!!!!!! Ano, jsem přecitlivělá. Že já jsem se zapojovala do diskuze..... Odpovědět  Janoow  Re: autorka clanku je zrejme precitlivela  (2.11.2004 13:10:14) Milá paní Romano, s vaším názor vůbec nemůžu souhlasit. Rozhodně se necítím přecitlivělá, ale když se prostě nemůžete dostat na poštu, protože na našem malém městě je 1/ pouze jedna a 2/ je tam celkem 15 schodů, tak to člověka otráví. A pokud namítnete aby tam šel místo mne partner, tak je to ubohé. Nebudu přeci s každým dopisem či složenkou čekat až se vrátí z práce, notabene když se kolikrát vrací až po zavírací době. Byla jsem nucena koupit si klokanku, ale při váze mého klučiny už mi bude brzo na nic a zase se ze mne stane "nesamostatný" tvor. Nejde jen o poštu, ale i taková pravidelná návtěva poradny je pro nás horor. Existuje sice na naší poliklinice výtah, ale ten větší je jen pro potřeby polikliniky / je neustále zamčený/ a ten menší, tak do toho se bohužel se svým kočárkem nevejdu a to nemám žádného obra. A vaše případné námitky typu: tak si najděte jinou poštu či lékaře vás musím ujistit, že v našem tzv okresním městě je pošta ještě hůře řešená / je tam mnohem více schodů/ a lékaře si jinde vybrat nemohu, protože jsou soustředěni všichni v jedné budově. A to už nemluvím o hromadných prostředcích..... vaše rada o koupi automobilu je vážně "rada nad zlato". Janow Odpovědět  Psychouš    •  Ano, často skutečně překážíte  (15.10.2004 14:54:39) Nekdy to je nutne, nekdy to je zbytecne. Překážení je prostý fakt. Odpovědět  petluše  Re: Ano, často skutečně překážíte  (15.10.2004 14:58:04) Mě dojímají "pracující" klátící se na místě pro kočárky (nejlépe v jinak prázdném autobuse) odmítající se uhnout. Jsem asi matka- překážečka, já si prostě místo udělám, jelikož přejet kočárkem se nechat nechtějí tak uskočí :o))))))) Odpovědět  Alena, Týna a Pája  Re: Re: Ano, často skutečně překážíte  (15.10.2004 15:09:52) Ještě jednou k MHD.... Jak jsem psala, pokouším se jezdit nízkopodlažními autobusy, ale i to má bohužel svá úskalí :o( Bydlím mezi dvěma zastávkami metra, takže autobusy bývají mnohdy napcané. Když vjedu do autobusu s kočárem a uprostřed sedí čtyři těžce pracující lidé, mládež, či důchodci, je to stejně jedno..., na sklopných sedačkách, které se dají použít, pokud je plošinka volná, tak na mě všichni nevraživě koukají, co se tam cpu s kočárem, když oni si tak pěkně pohodlně sedí .... Vždy se usměju a požádám o místo, ale někdy to nefunguje, lidé jsou hluší...., tak pak následuje víc nahlas zmínka o plošince na kočárek a ještě znovu slušné požádání, a pokud ani to neuspěje, tak jim prostě vjedu na nohy... A taky ještě jeden postřeh. Mám za kočárkem kiddyboard pro starší holčinu a už jsem si nejednou vyslechla, jak můj "dlouhý" kočárek překáží... Přitom je pořád stejně dlouhý, neboť malá stojí mezi kočárem a jeho madlem. A nejvíc mě dojímají důchodci, kteří potřebují být nutně vždy v autobuse první nebo první z něj, a v lepším případě mi pouze okopou kočár, nebo zatarasí cestu :o( Přesto všechno se snažím být vždy na lidi příjemná, ale někdy se holt musím ozvat, protože bych prostě třeba taky z autobusu nevystoupila! Odpovědět  Klár@  Nákup s kočárkem...  (15.10.2004 15:14:20) Já nosím malou v šátku, takže pomoc nepotřebuju. Když dítko zahodí hračku, často,než se stihnu ohnout, už jí někdo podává. Co mě ale překvapilo,některé obchůdky s věcmi pro mimča mají schody a nikde žádný nájezd ani zvonek, nic.Kdo jim má asi dělat tržbu? Taky mě jednou s kočárkem nepustili do hračkárny.Asi nevědí, kdo je jejich zákazník... Odpovědět  LenkaG  Re: Nákup s kočárkem...  (15.10.2004 15:38:59) Mě když u vchodu do hračkářství upozornili, že je vjezd s kočárky zakázán, vyndala jsem tehdy 14ti měsíční čertici z kočárku ven a nechala ji běhat po prodejně. Měli pak co uklízet. Kdyby ji nechali v kočárku, rozhodně by neroztahala polovinu regálů ... Odpovědět  Lída, dcera 15 měs., syn 3,5 roku    •  Re: Re: Nákup s kočárkem...  (15.10.2004 16:20:38) No máte úžasné výchovné metody, když necháte malé děcko takhle řádit v obchodě. Díky maminkám, jako jste vy, časem možná nebudou smět do obchodů ani děti bez kočárků... Sice si pochvalujete, jak jste na to vyzrála, ale jak byste se tvářila, kdyby malá něco rozbila, zničila, a vy byste musela škodu uhradit? Asi byste prskala, což? Nebo se zkuste, umíte-li to, vžít do pozice majitele obchodu, jemuž po prodejně běhá malé dítě a rozhazuje zboží. .. Myslím, že moudřejším řešením by bylo do toho obchodu vůbec nechodit, než se chovat jako fracek a dělat takovéhle naschvály. Odpovědět  Alicee  Re: Re: Re: Nákup s kočárkem...  (16.10.2004 5:42:54) Lído, neměly by právě děti mít do hračkářství přístup??? Odpovědět  Káně  Re: Re: Re: Nákup s kočárkem...  (16.10.2004 22:08:44) Lido, lze se pojistit nebo pripojistit. Rika se tomu Pojisteni odpovednosti za zpusobenou skodu (ditetem, zviretem, skodu zpusobenou zamestnavateli apod.) A prave hrackarstvi by melo byt snad primo uzpusobenou detem ne? Kdyz ne, tak komu teda? A prala bych ti navstivit sit hrackarstvi "Mi Jugeteria" (asi spatne psane, spanelsky umim jen hovorove) v Jizni Americe... Odpovědět  LenkaG  Re: Re: Re: Nákup s kočárkem...  (18.10.2004 15:03:32) No v prodejně Sklo-porcelán bych ji běhat nenechala, evidentně. A rozhodně jsem jí nedovolila řádit podle jejích představ, to by vypadalo ještě úplně jinak ... Ta prodavačka, co mi zakázala vstup s kočárkem, viděla, jak se snažím dítě uhlídat - no ale ona je taková živá - jejda jejda - no jo, kdyby tak mohla sedět na kočárku - to je mi fakt líto, že ty plyšáky vytahala ven - tak pojď, miláčku, už půjdeme - nashledanou. No neřekly ani slovo. Odpovědět  Sqeeky a kluci 02/05 a 06/08  Re: Baby boom ;o)  (15.10.2004 16:11:54) Precetla jsem si vsechny prispevky, a mozna, ze brzy zase ty samolepky s preskrtnutymi kocarky zmizi, protoze bude tolik mamin s kocarkama, ze si obchody rozmysli, jestli u nich budou nakupovat i s kocarkem nebo pujdou jinam :o) Aspon soude dle poctu tehulek v mem okoli vcetne me :o) Preji hezky vikend. Odpovědět

Monika    •  Netolerantni Chicco v Brne  (15.10.2004 15:37:12) Dnes je tomu prave sest tydnu, co jsem porodila. Vetsinu vybavicky, vcetne kocarku, jsem BOHUZEL nakoupila v Baby Expertu (Chicco) v Brne v Shopping Parku. To jsem tam jako tehotna jeste mohla. Vcera jsme vyrazily s dcerou na prvni vetsi nakupy. Natesene jsme zamirily do nove, velmi prostorne, prodejny Chicco. Pri vjezdu jsem zaregistrovala obrazek s preskrtnutym jidlem a pitim a s preskrtnutym nakupnim vozikem. Slohovou praci o tom, ze kocary s nasimi ratolestmi mame klidne nechavat u dveri (asi je hlidaji prodavacky), jsem nezaregistrovala. Cetla jsem ji az po te, co jsem z prodejny zdesene prchala. Vrhla jsem se ke stojanum a v klidu nakupovala zimni oblecky pro mimi. Prijemna prodavacka mi nabidla pomoc s vyberem, ja podekovala s tim, ze se sama podivam. Kdyz jsem byla asi v polovine prodejny a v ruce mela jiz vybrane zbozi, priritila se ke mne zmuznatela druha prodavacka a s krikem, ktery byl slyset az na parkoviste, me s kocarem vykazala ke dverim, kde ho mam pry zaparkovat. Myslela i s ditetem nebo chtela, abych miminko nosila v rukach a nakup drzela v zubech??? Na muj dotaz, jestli to neni paradox, ze v detskem obchode netoleruji deti, odpovedela, ze maji NOVE KOBERCE a kdybych jim je kocarem uspinila, ona by je musela cistit. Myslela jsem si sve a zacala mirit k vychodu s tim, ze alespon zaplatim vybrane oblecky a uz me v teto prodejne neuvidi. Tlacila jsem kocar k pokladne, nebezela jsem, nebot koberec uspinite at jdete rychle nebo pomalu. Behem teto cesty jsem si dovolila obhlednout jeste jeden stojan, ale to jsem nemela delat. Vyhruzny krik se ozval znovu. Jestli jsem pry neslysela... a bezela ke mne. Odvetila jsem, ze jestli na nas tak pospicha, nestihnu ani zaplatit a odlozila jsem jiz vybrane veci na stojan. Jeste stihla zarvat, jestli mi pry NEHRABE. Tomu rikam: NAS ZAKAZNIK, NAS PAN. Vsichni tam bezte utratit moc penez, aby chudaci meli jak zaplatit firmu na cisteni kobercu. A maminky tam pak konecne pustili i s kocarem. :-) Odpovědět  Iva,deti 2,5r.a7m.    •  Re: Netolerantni Chicco v Brne  (17.10.2004 11:20:38) Taky me to pripadlo jako nepodareny vtip. Do prodejny kde nakupuji maminky zakaz vstupu s kocarkem. A tak, kdyz jsem se presvedcila, ze je tomu opravdu tak, ani vindru jsem tam neutratila. Tak vam nevim, snad muzem nakupovat jen na netu nebo co? Odpovědět  Martina    •  Re: Re: Netolerantni Chicco v Brne  (17.10.2004 16:55:53) Já jsem nebyla s kočárkem vpuštěna do hračkářství POMPO v Carrefouru ve Stodůlkách. Naštvala jsem se natolik, že jsem napsala vedení firmy mail, kde jsem jim celou situaci vylíčila s poznámkou, že když u nich nemůžu nakupovat teď, když mám malé dítě, tak u nich nebudu nakupovat již nikdy. Dostala jsem omluvný mail, kde mi psali, že mají úzké uličky. Moc to nechápu, když prodávám hračky pro děti, tak musím počítat s tím, že tam budou jezdit mámy s kočárkem. Mám i pozitivní zkušenosti. O kus dál do knihkupectví se nesmí s nákupním vozíkem. Prodavač, když viděl, jak nakukuji s dítětem ve vozíku, mi řekl, že můžu jít dál, že je jasné, že mimino nemůžu nechat před obchodem. Jinak co jezdím s kočárkem, tak si někdy připadám průhledná. Teď nedávno jsem stála na Karláku a snažila se někoho oslovit. Všichni mě obcházeli v 3 metrovém oblouku a nikdo se na mě nepodíval. Neměla jsem šanci nikoho oslovit. Ale stává se mi to spíš výjimečně. Odpovědět  Svetlana    •  Re: Netolerantni Chicco v Brne  (17.10.2004 22:17:47) Moniko, dnes jsem mela obdobnou zkusenost s prodavackou muzatkou(mimochodem pry je to chlap, rikala mi kamaradka, ktera s nim mela konflikt jeste ve stare prodejne). Vjeli jsme cca v 16,30h do prodejny hlasite a slusne pozdravili-zadna odpoved- s tim, ze na nejake cedule se divat nebudu, jelikoz si myslim, ze prave proto prodejnu prestehovali do vetsich prostor, aby se maminky s kocarky nemusely tisnit mezi ulickama, kteryma se ani projit nedalo!!! Vjela jsem s kocarem na pravo, kde jsou vesaky s detskym textilem.Muzatka na me zacal(a) rvat, ze at laskave s tim kocarem odjedu a necham ho na boku, kde neni koberec.Na mou otazku, co si to dovoluje k zakaznici odpovedela , ze to je snad jedno ,ze ten koberec je NOVY!!!!!!!!!A jak by vypadal, kdyby na nej kazdy vjizdel zaprasenyma koleckama!!! Ma odpoved byla, ze je drza a ze sve dite tedy vytahnu z kocarku a necham ho volne pobyhat po prodejne, at klidne par vesaku strha,veci poslape, ze ona-on je tam od toho , aby to uklidil(a) a ze si popovidam s panem majitelem.Stichl(a).Ale vyznamne neco septala druhe prodavacce. Tak jsem prohledla asi 5zimnich kombinez, MMCH hrozne kvality, desne usite, krive svy a trcely z nich jeste nite, preplacane nasivkama z barevnych plysovych zviratek a desnych cen...a rekla jsem ji,ze ji preji prijemny den a min te kyselosti ve ksichtu,ze to dela vrasky, bude jeste kyselejsi a male deti se ji budou bat!Zabucel(a) neco jako sbohem...a zacala rvat na jinou maminku. Nevim, jestli pan majitel tohoto obchodu je totalne slepy nebo jeste nikdy neslysel na onu osobu stiznost, ale obcas by si mohl nenapadne sve zamestnance proklepnout. Podotykam, ze me narazky na On-Ona nemaji nic spolecneho k nevrazivosti k homosex. a jinak orient.lidem.To je to posledni, co by me trapilo nebo vadilo! Jinak tem matkam, ktere maji tak skvele zkusenosti s lidima co jim pomahaji do MHD ochotne a bez reci preju zazitky z naseho mesta.A verte mi, ze ja rozhodne necucim a neprikazuji , aby mi nekdo hergot pomohl.Vzdy slusne pozadam, poprosim, reknu, kde je treba kocarek chytit a podekuji.To je slusnost.A presto....a na jednom velkem brnenskem dopravnim uzlu blizko Vystaviste mi z 99% pomahaji predevsim mladi , tak nactileti, zatimco ti statni dospelaci stoji a delaji, ze nevidi a neslysi. Co se tyka uradu, post..tak to je zbytecne komentovat.Vzdy jsem si sice poradila, jak nekdo podotkl, ze je nejlepsi spolehat jen sama na sebe, ale ne vzdy to jde. NO rozhodne ja se radim k tem, kteri maji i spatne zkusenosti s obchody a MHD. Hezky cestovani s kocarky. Odpovědět  Irena    •  Re: A co vozíčkáři ... ?  (18.10.2004 14:22:30) Chtěla jsem se zeptat paní prodavačky jak by se zachovala k vozířkáři ... Taky by mu řekla aby zaparkoval u vchodu? Odpovědět  Lenka    •  Přezůvky s sebou ...  (21.10.2004 19:22:53) Vypadá to, že majitelé prodejny se rozhodli "jít přes mrtvoly", aby ochránili svůj nový koberec. Jako kdyby zapomněli, že vydělávají na dětech - ano, právě ty nechtějí do prodejny pustit. Zajímalo by mě co ještě na nás chystají. Možná mají marketingový tah - v říjnu vypudíme maminky s dětmi, v listopadu zakážeme třeba vjezd těm vozíčkářům a v prosinci budeme požadovat po ostatních "normálních" lidech, aby se přezouvali. Krásně to nazval někdo v předešlých příspěvcích - diskriminace dětí, protože ještě neumí chodit? To je na žalobu - co kdyby paní "ostrá" prodavačka takto vyhodila někoho z rómské komunity? To by se asi potom bála jít domů. Samozřejmě nemluvím o psychickém týrání maminek pokud na ně někdo takhle ječí ... Pokud však páni majitelé milují svůj koberec natolik, že na zákazu vjezdu "koleček" budou trvat i do budoucna - rozhodně doporučuji vyměnit alespoň paní prodavačku. Kdyby nechala maminky v klidu dokončit nákup i s kočárkem, omluvila se za "nepokrokové" šéfy a poté maminky požádala, aby si do budoucna zkusily vzít s sebou třeba tatínky nebo babičky, kteří by dětičky v kočárku hlídali před prodejnou - páni majitelé by tak přišli jenom o část svých klientů. Se zákazem vjezdu koleček a s "podivnou" prodavačkou je časem ztratí všechny. Odpovědět  Irena    •  Re: A co vozíčkáři ... ?  (18.10.2004 14:23:13) Chtěla jsem se zeptat paní prodavačky jak by se zachovala k vozířkáři ... Taky by mu řekla, aby zaparkoval u vchodu? Odpovědět

Lucka + Martínek 3r.    •  Není to o lidech, ale o národu  (15.10.2004 15:56:17) bohužel, je to tak, ať se nám to líbí nebo ne, Češi jsou tímhle profláklý. Svým sobectvím a neochotou, závistí, zkuste si přečíst Švejka, to je myslím dokonalá encyklopedie české nátury.Záměrně jsem psala o české povaze, Moraváci mě zkrátka připadají víc v pohodě ( jsem Pražák, takže v tom žádné nacionalistické choutky nehledejte ) zrovna tak Slovensko je super. A zkuste udělat oči třeba ve Francii, Španělsku? Nebo zajít do kavárny v Chorvatsku? Nebo vyrazit s 2,5 broukem na lyže do Itálie, to je přece jiný kafe, doufám, že v tomhle ohledu vstoupíme do Evropy hodně rychle. Lucka Odpovědět  maybe  Re: Není to o lidech, ale o národu  (15.10.2004 21:12:34) Lucko,musim jen souhlasit...muzes byt sebevedoma i sobestacna, ale netecnost a hloupost lidi dokazi, prinejmensim, otravit den. Ziji tri roky v USA. V lonskem roce jsem s trimesicnim miminkem letela na navstevu rodiny do Cech. Sok nastal uz na prazskem letisti, kde tamni personal jen pobavene pozoroval mne, suptici matku, tlacici kocarek, kufry a vozik s dalsim kufrem. Ani kolemjdouci cestujici se nenabidli s pomoci. Nastesti se nasla jakasi cizinka, ktera proste popadla muj vozik a dotlacila mi ho az pred mou cekajici rodinu. Dalsi prekvapeni me cekala jako ostatni v obchodech, poste a podobne...lide klidne vrazeli do kocarku se spicim ditetem, bez problemu, bez omluvy..V obchode, kde jsem chtela nakoupit plenky byl take zakaz vjezdu s kocarkem...nikdy bych sve dite nenechala samotne pred vchodem, to jsem mohla praktikovat tak pred x lety se starsim synem. V USA se na me dite personal smeje, cvrlika, nikoliv neprijemne, zepta se na stari... O pomoc jsem nemusela zadat ani jednou nejen bezbarierovym vstupum, ale i diky ohleduplnym lidem. Ta lhostejnost a zahorklost ceskeho naroda je opravdu asi svetove ojedinela. Odpovědět  Jana    •  Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (15.10.2004 22:11:12) Ta cizinka, která vám nabídla pomoc, byla také určitě z USA, že? Miluji lidi, kteří odejdou do ciziny, a potom jsou hrozně chytří! Tož, u vás v USA, máte všechno lepší! Já tam mám 8 let vdanou příbuznou, ale nemá takovéhle růžové brýle! Vidí to jinak. Odpovědět  maybe  Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 4:02:05) Vazena pani, ruzove bryle nemam, ale docela rada bych si je obcas nasadila.. nepsala jsem, ze v USA je vse lepsi, psala jsem o lidske ceske zavisti a sobectvi, se kterym se ve svete - a cestuji casto - nesetkavam. A reagovala jsem na clanek pisatelky, se kterym musim souhlasit. Pokud vase pribuzna neni spokojena, at se vrati do Cech:-) Odpovědět  Jana    •  Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 13:29:47) Víte, já jsem chtěla jenom říct, že je všude něco. Něco je lepší tady a něco v USA. Totéž platí i o lidech. Nevím, proč všechny házet do jednoho pytle.Nemůžete přece říci, že my jsme jenom špatní - celý národ, jak to vyznělo a oni jenom všichni dobří! Ale takových příspěvků jako jste napsala vy, sem píše spousta holek, co odešly do ciziny. Je z toho cítit určitá povýšenost. Odpovědět  maybe  Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 13:41:13) Mila Jano, to jste opravdu muj prispevek spatne pochopila. O povysenosti nemuze byt ani rec..trvalo mi par let, nez jsem tu zacala videt i ty dobre veci a trochu slevit z toho sveho ceskeho patriocismu, ktery neni vzdy na miste. Pro me Cechy vzdycky budou misto, kam se budu rada vracet, ale to je spis poznamka k jine diskuzi. Mrzi me, ze na ceskou netecnost poukazuji i v cizine a to se me take dotyka. Opravdu ale musim uznat, ze maminkam se v zahranici lepe zije, jen jsem uvedla srovnani a svoji zkusenost. Odpovědět  Jana    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 13:57:42) Jasně, to je v pohodě. Opravdu nemůžu říci, jaká jste. Z těchto krátkých příspěvků se to totiž dobře poznat nedá. Chtěla jsem jen dodat k tomu návratu - ano, opravdu o tom sestřenice uvažuje. Ale ono to není tak jednoduché, když má američana. Jemu se nechce zase sem. Každý je zvyklý na něco jiného. Známá se z USA vrátila. Prostě jí to tam nevyhovovalo.Říká /já jsem se s tím setkala víckrát/, že jsou tam lidé jak "psí čumáci".Bylo toho opravdu dost, co se jí tam nelíbilo. Ale to by bylo na dlouhé psaní. Ona s dcerou žije tady, její muž - američan v USA. Podle mě je to hrůza! No, to jsme se ale dostali někam trošku jinam. Odpovědět  maybe  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 14:14:12) Ja jsem si svoji evropskou kulturu a - to dobre z ni -prinesla sem. Manzel-american by, i diky tem ruzovym brylim, ktere jsem mu nasadila, rozhodne rad v Cechach zil. Spousta americanu je nadsena pobytem v Evrope. Nevidi ta negativa a ja jim je nepredhazuji, maji svoje tady:-) Diskuzi na tema odlisnost kultur Evropa kontra USA uz bylo..:-) Navic, typicky ceska vlastnost - jemne receno- nastvanost na vsechno a vsechny je znama. To se pak promita i k nepochopeni a "slepote" vuci maminkam s detmi apod. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 14:26:54) Jano, chtěla bych se Vás zeptat,máte děti? A máte to "štěstí" že bydlíte ve velkém městě,kde prostě nejde vše zvládat pěšky,manžela celý den v zaměstnání a babičku žádnou? Cestovat máte možnost pouze obyč. autobusy, vlaky či se dopravit pouze na bariérovou stanici metra? Musíte několikrát týdně k lékaři, na poštu,do knihovny, obchodu, na úřad ? A samozřejmě s dětmi,nebo alespoň jedním dítětem v kočárku a zvládat to sama? Asi ne,nebo jsete neměla možnost to porovnat s jinými kraji a jinými, ve spojení s dětmi rozhodně lepšími mravy. Memám ráda Američany,připadajími,že permanentně trpí božským komplexem,ale asi se tam nikdy mámě s dětmi nestane,že by ji odněkud vyrazili s kočárem, nas...bába za přepážkou na ni neřvě, ať s tím parchantem vypadne,nezůstala stát někde na zastávce půl hodiny v mrazu,protože jí nikdo není ochoten pomoci s kočárem,nikdo na ní asi nevolá policii kvůli tomu,že někde na zastrčené lavičce kojí dítě,nebo ho nemusí přebalovat v (drahé)restauraci na záchodě na PODLAZE. Můžu mluvit pouze za Evropu a Kanadu,ale rozdíl v chování poznám i po 100 km směrem na východ. I když třeba Bratislava je tam s "bariérama" velice obdobně,nátura Slováků mi prostě nedovolila, abych se cítila jako prašivá, sotva někam vstoupím s dítětem. Někdo tuhle hnusnou českou povahu,hledět si pouze svého a "pokud z toho něco nebudu mít, tak ať si ostatní na..." někdo třeba omlouvá 40ti lety socialismu, ale s vyprávění svých prarodičů a obecně starších lidí vím,že češi byli vždycky takový. Můj děda mě dorazil vyprávěním,když ho zatklo Gestapo, a on si řek´,tak ať a pustil si pusu na špacír a vynadal jim,jaký jsou, s prominutím,svině a tak.Ten vrchní gestapák se ani nenaštval, jenom opáčil,že on už sloužil ve Francii, Belgii a v Čechách a nikde nezažil tolik udavačů,aby prásknul syn tátu, soused soudeda,kamarád kamaráda,většinou to bylo ze závisti,že souded něco má a druhý ne,někdo někomu chodí za holkou,bnebo se něčí dítě učí ve škole líp. Nekonec mu řekl,že vlastně ani nemají žádnou práci, protože se na všechno přijde, protože to nějaký Čecháček vyčmuchá o toho soudeda nebo příbuzného, samožjemně z toho cítili prospěch. Nebo si stačí přečíst Švejka nebo Malostranské povídky anebo zkouknout Homolkovi. Prostě je to v naší,české (ne moravské nebo slezské), nátuře. Odpovědět  Jana    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 16:39:56) Mám dvě děti /8 a 3 roky/. Nevím asi jsem tedy měla štěstí na lidi. Kojila jsem klidně i na veřejnosti a nikdo na mě policii nezavolal. Váš příspěvek mně připadá trochu přitažený za vlasy. Odpovědět  Misa a dcera 2.5 let    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 20:04:38) Mam stejnou zkusenost na letisti Praha jako Maybe.Jako clovek je zniceny po ceste a oni se jen koukaj a v duchu se smeji jak tam zapasime z kufry a jediny kdo mi pomuze je cizinec.Nevim proc je to v Praze tak debilne vymyslene. Jinac sem byla v CR 10 mesicu a jezdila jsem si s kocarem vsude.Bych se na to zprominutim vysrala.Cumeli blbe,ale ja prece nenecham kocar venku!!To uz by tam nemusel byt a soukat dite ven a tam to je taky drina.Jasne ,ze se prodavacky divali blbe,ale ja jim dala pohled jako ze mi muzou polibit. Jinak z tou povahou je to bohuzel pravda a se zavisti jsem se setkala hodne casto.O nejake kamosky jsem prisla a nejake nove zase nabyla.Mam jednu znamou co se neustale vychlouba a predhani se co ma noveho atd.Vzala si chlapa pro prachy a tedka dela honoru.Ja jsem se vubec nezmenila-zmenila jsem jen zemi ve ktere ziji.Amici se akorat chovaji jinak v obchodech a vsude jinde.Jsou ochotni a usmevavi ,ikdyz je to mozna "fake" no a co,ale je to prijemnejsi nez zakaboneny kcicht! Pekny Den Vam preju a kaslete na prodavacky!! Jo shanela jsem zimni budnu pro malou minuly rok a byla jsem v Carefuru a libila se mi 1 bundicka a ja se ptam te honory tam za tim pultem kolik stoji a ona ze 2700,-!!Ji rikam,to snad nemyslite vazne ?!Tolik penez za bundu pro dite na jednu sezonu?A ona "to je znackova bunda" ani nevim co to za znacku bylo.Se na me divala jak z padla z visne.Rekla jsem ji to schvalne protoze tam stala tak dulezite,stejne jako ty holky co prodavaji kosmetiku-jako kdyby byli neco extra. Odpovědět  Jaja    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (17.10.2004 9:12:46) Nepochopila jsem, zřejmě žijete v zahraničí!? Tak vulgární jste byla už před tím nebo vás to naučili až tam? A jedna rada: nakupujte si oblečky pro děcko "u vás", jistě je to tam za hubičku a vše mnohem krásnější a lepší /myslím ty oblečky/. Odpovědět  misa&dcera    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (17.10.2004 15:24:48) Jo ja bych si je rada nakoupila u "NAS" ,ale byla jsem u rodiny skoro na rok,takze by se mi ta bunda asi prodrazila letet tam a zpet.Jinak jsem ji koupila v La Halle,coz je dobry obchod a bundu jsem poridila za 600,-kc.Ja jsem to dala jen jako priklad o prodavackach ,ktere se chovaji jak Honory nebo neco extra protoze delaji ve znackovem butiku nebo prodavaji parfemy.Pokud vypadate ze na to mate tak se Vas vyptavaji,ale pokud ne tak si Vas ani nevsimaji a divaji se na Vas co tu delate.To je asi normalni. Jinak vulgarne sem se naucila mluvit v CR a vzdy tak mluvim,kdyz me neco nastve.Vzpomela jsem si na to jak se vzdycky dru s kuframa a deckem na letisti a ti hnupi na letisti se na Vas divaji s pohledem a vi vite ze jim to dela jen radost.To me vzdycky vytoci.Jinak se Vam teda omlouvam. Odpovědět  Lucka + Martínek 3r.    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 21:42:34) Ne, není to přitažené za vlasy,mě a mým známým se to stalo. Opakovaně.Městskou policii zavolali na mne a na další dvě moje kamarádky,z pošty vyhodili další tři ( v různou dobu na různých poštách ),na tramvajovém ostrůvku jsem zůstala stát několikrát. A mňamka na konec: když byl synovi rok a půl a docela chodil,tak jsem na Kačerově po 20 minutách prošení prostě dítě vzbudila,vydolovala ho z kočárku, ten složila ( golfky od Inglesiny) a po levé straně schodů se posunovala pomalu dolů. V pravé ruce jsem měla golfky -mají ucho a levou vedla Martyho. Kdo má dítě,tak si dovede představit, jak asi rychle to takovému dítěti jde. POdotýkám, že Kačerov má eskalátory směrem na horu,my byli na levé straně schodiště,tedy na té,která zůstává prázdná.No, když jsme byli tak ve třetině,přijel autobus,dav se nahrnul do metra,my se ještě víc nalepili na stranu,ale asi jsme přeci jenom příliš vyčnívali ( odhadem jsme i golfkami zabírali ani ne pětinu šířky), ucítila jsem ránu do zad a docela hnusné zakletí no a samozřejmě se na těch schodech poroučela dolů, ničeho jsem se nedržela,třetí ruku nemám. Poctivě jsem jsela po hubě až dolů,dítě zůstalo nahoře na schodech,vyselo na zábradlí a vyděšeně brečelo,lidi kolem dusali dolů,občas mě někdo se zakletím překročil.Naštěstí se mi nic nestalo,kdyby jo,tak nevím,jak dlouho tam ležím.Tak jsem popadla kočár,vylezla na horu,vzala syna, kterého jako zázrakem neušlapali. Zvedá se mi z toho žaludek do dnes. Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 22:00:42) Tak to je fakt "hustý", pak že lidi nejsou bezohledný. Jak jsem to tak všechno pročítala, tak mám dojem, že převládají negativní reakce, takže kdo to nezažil, má prostě štěstí. Souhlasím s jednou pisatelkou ,už bohužel nevím, kdo to psal, že nejhorší jsou "dámy" předdůchodového věku (existují samozřejmě vyjímky), ale já s nima měla negativní zkušenost i jako těhotná. Kolikrát jsem nad nima stála a moje břicho jim "trčelo" před očima, a většinou to dopadlo tak, že mě pouštěli sednout dědulové okolo sedmdesátky nebo maminky, co samy měly malé děti, na klíně, to jsem samozřejmě odmítala a raději stála. Nejsem typ, který na sebe rád poutá pozornost, takže jsem se neozývala a to byla možná ta chyba. Jsem moc měkká. Odpovědět  Marky    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (18.10.2004 14:22:46) Já zatím děti nemám, ale už teď z toho mám hrůzu. Bohužel i z vyprávění kamarádek, kdy jednu v přecpaném metru nakonec pustil sednout pán, který neměl ruce!!! Druhou kamarádku zase 1.září (byla asi v 8.měsíci) - autobus plný školáků - žádal důchodce s invalidní průkazkou, ať mu uvolní místo. Kamarádka byla tak v šoku, že mu místo uvolnila a ani nepípla. Odpovědět  Sylvie    •  Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Není to o lidech, ale o národu  (16.10.2004 22:03:30) Lucko, to je příšerný :o( Tuhle jsem si na Kačerově, sama obtěžkána dvěma dětma, všimla invalidy. Přijel na vozíku, u schodů směrem dolů se víceméně sesunul z vozíku, oběma rukama se zachytil zábralí a pomalinku se sesunoval dolů, mezitím co jeho doprovod shrkával dolů vozík. Přišlo mi to otřesný, ale tvoje zážitky z Kačerova jsou ještě "lepší" :o((( Přijde mi neuvěřitelný, že ti na Kačáku nikdo nepomohl, tam je přeci lidí jak nacpáno :oO S. Odpovědět  Daniela Lukášek Leonka Kevin  Srovnáváte nesrovnatelné,  (16.10.2004 22:16:10) o tom to není. je to o lidské lhostejnosti vůči slabším jedinců a je jedno zda se jedná o dítě či invalidu. Odpovědět  Iva,deti 2,5r.,7m.    •  Re: Není to o lidech, ale o národu  (17.10.2004 11:13:14) A co teprve a arabskych zemich. Skoda ze je to cim dal vice o teroristech. Ale ti "normalni" tam deti proste zboznuji. Neni jedinej arab, kterej neudela "kukuc" na dite projizdejici kolem v kocarku. Odpovědět

Gábina    •  důchodci  (15.10.2004 16:07:29) Jednou jsem stála na zastávce autobusu, který jezdí směrem k jednomu hypermarketu. Zrovna byl den kdy začínaly nové slevy a zastávka byla plná důchodců. (Nejela jsem nakupovat, při cestě tohoto autobusu bydlím). Přijel autobus a důchodci se mezi sebou mlátili berlama a žduchali se aby se do autobusu dostali. Když jsem to uviděla, předem jsem vzdala tento marný boj a čekala na další autobus. Po čtvrthodině se to opakovalo znovu a já opět čekala na další autobus. Po třetí už jsem jednoho stetného pána slušně a s úsměvem požádala o pomoc a ten na mě začal řvát, kam se to cpu že on je v důchodu a že ho všechno bolí a že ta dnešní mládež vůbec nebere ohledy. (je mi 26 let) Samozřejmě se přidali i ostatní důchodci, že oni nemají čas a všechno jim vyprodají a já že se flákám doma a můžu si jet nakoupit kdykoliv. Pak se zavřely dveře autobusu a ten zase odjel. To už moje nervy nevydržely a rozplakala jsem se. Pak tam přišli dva pankáči s barevnýma vlasama, kterých bych se normálně bála že mě okradou, nebo budou neslušní a ti se mě zeptali proč pláču a jestli nepotřebuju pomoc. Vše jsem jim řekla a když přijel další autobus a kluci se chopili kočárkua začali ho vynášet nahoru, najednou ti důchodci počkali a nedovolili si vznést ani jedinou námitku. Ještě bych ráda podotkla, že s tímto autobusem a důchodci má problém nejedna maminka. Jinak mám docela kladné zkušenosti s ochotou, jak v obchodech, tak na úřadech. Odpovědět  Monika Pánovová,malíček Pétˇa    •  Re: důchodci a jejich neochota  (3.11.2006 8:46:15) S tímto jsem se už také setkala.Protože u nás jezdí nízkopodlažní autobusy raději si počkám, ale i tak to není bez narážek typu:zase ty blbý kočáry apod.Tyto autobusy jsou přímo určeny pro nás maminky s kočárky a vozíčkáře. Důchodci asi mají na tyto situace speciální školení.Jak jde o slevy,o místo v MHD nebo být mezi prvníma u doktora a v neposlední řadě nám pomoct do autobusu to neznají bratra.A potom, že nemají peníze a ještě poslouchat to věčné naříkání jak je kde co píchá a bolí.Naši důchodci jsou čipernější a zdravější než si myslíme měli by se nad sebou zamyslet....moc doufám v to,že taková nebudu a jestli ano v tom případě zavřít a nikam nepouštět Odpovědět

Vanda    •  Taky zkušenost  (15.10.2004 17:17:29) Ten problém vidím především v tom umět si (a nebát se) o pomoc s kočárkem požádat. Okolostojící lidé nejsou jasnovidní težko budou před poštou se 3 schody předvídat Vaše úmysly, někteří se mohou se naopak ostýchat pomoc nabídnout. To, že mladík pomohl neochotně, je jeho problém, ne můj. Poděkuji tak mile, jak jsem jenom schopna a jdem si každý po svých. Přeškrtnutých kočárků na prodejně jsem pár viděla, ale nestalo se mi, že by někdo na tomto "zákazu" bazíroval. Jsem matkou kočárkového dítěte potřetí a učinila jsem poznatek: Dnešní kočárky jsou velmi různorodé a lidi většinou nevědí, za co je uchopit. Doporučuju dát pomocníkovi stranu s rukojetí a sama vzít z druhé strany za část, o níž víte, že "nezůstává v ruce". Dřívější kočárky měly "chytátka", jaksi se počítalo s tím, že jejich případné nesení je "dvouchlapové". Odpovědět  Anka a Filipko    •  Re: Taky zkušenost  (19.10.2004 20:09:12) Nechápem, ako može niekto ospravedlňovať nevšímavosť a neochotu. Presne tak ako považujem za POVINNOSŤ uvoľniť miesto staršej žene, dať prednosť vo dverách, pozdraviť, keď niekam prídem...BEZ TOHO,ABY MI TO NIEKTO MUSEL POVEDAŤ, tak isto považujem za samozrejmosť, že pomožem žene s kočíkom. Je smutné, že v modernej dobe je takáto slušnosť prežitkom a bez priamej výzvy, či prosíkania sa všetci len prizerajú ako sa trápi. Všetkým mamičkám prajem len dobré skúsenosti a ochotu ostatných ľudí. Odpovědět  Vanda    •  Re: Re: Taky zkušenost  (22.10.2004 20:43:31) Souhlasím, že dělat některé věci je slušnost. Pokud však slušnost není automatická, je lepší o ni slušně požádat než dělat ukřivděnou a vléci kočárek sama... Odpovědět  Anka a Filipko    •  Re: Taky zkušenost  (19.10.2004 20:10:44) Nechápem, ako može niekto ospravedlňovať nevšímavosť a neochotu. Presne tak ako považujem za POVINNOSŤ uvoľniť miesto staršej žene, dať prednosť vo dverách, pozdraviť, keď niekam prídem...BEZ TOHO,ABY MI TO NIEKTO MUSEL POVEDAŤ, tak isto považujem za samozrejmosť, že pomožem žene s kočíkom. Je smutné, že v modernej dobe je takáto slušnosť prežitkom a bez priamej výzvy, či prosíkania sa všetci len prizerajú ako sa trápi. Všetkým mamičkám prajem len dobré skúsenosti a ochotu ostatných ľudí. Odpovědět

Ráchel, 2 děti    •  ať žije metro : )  (15.10.2004 18:01:33) Upřímně řečeno, většinou se mi někdo hned nabídnul, že mi do/z tramvaje pomůže. Někdy mi bylo až trapné, když se nabídl ochotný nicméně vetchý důchodce a já nevěděla, jak taktně dát přednost někomu mladšímu :) Když si náhodou nikodo nevšiml, že hodlám vystupovat, tak jsem si řekla a nikdy nebyl zásadní problém. Je fakt, že když je špatné počasí, o kterém píše autorka článku, jsou lidé méně ochotní, protože je jim jasné, že se dosti pravděpodobně zašpiní... U obchodů jsem cedulky neviděla, ale občas mě chtěli někde vykázat (nechte kočár venku apod.), nejabsurdnější to bylo v hračkářství - tak jsem jim řekla, že si půdu nakoupit hračky jinam, kde budou ochotnější a že už mě tam neuvidí...do roka zkrachovali - že by obdobnými zkušenostmi jiných maminek? :) U nás v sámošce jsem u druhého dítěte už měla odvahu nechat kočár i s dítětem u pokladny - sice mi nebránili tam vjet, ale uličky jsou úzké a bylo to dost nepohodlné. Už nás tam dobře znají, ač to je v centru Prahy, tak si člověk v tomto ohledu připadal jak na vesnici. Druhé dítě bylo navíc pohodář, takže mu to bylo srdečně jedno, že zmizím na 10 minut. Ovšem metro - to je jiná lahůdka. Když už se konečně dostanete k eskalátorům (přes všechny ty "nejezdicí" schody), následuje jízda dolů - především díky hrůze z toho, že se někdo opět bude cpát kolem kočárku. Párkrát se mi stalo, že nějaké rozumné postarší ženy sprdly někoho, kdo se kolem mne protlačovali, jindy jsem se ohradila sama. Všichni mají totiž pocit, že se přece protáhnou, jenže tu se jim za kočár zachytí batoh, jindy příliš pospíchají a kočár se zakymácí, jednou mě nějaký spěchající pán málem vážně na schodech s kočárem srazil a můj muž, který byl tehdy se mnou, se s ním téměř popral... Pamatuji si na jeden hovor s důchodcem, který mne, poté, co jsem mu řekla, že ve svém věku by snad měl rozum, tvrdil, že mám kočárem najíždět více ke kraji eskalátoru, aby se dalo lépe projít, a já mu vysvětlovala, že jsem ráda, když na eskalátor, jedouce dolů pozadu, vůbec nějak najedu :) - a mířím právě proto pokud možno doprostřed... No a co se týče institucí, teď se to sice přestavuje (tak jsem zvědavá), ale donedávna bylo u nás na soc. dávkové oddělení do 1. patra spousta schodů a výtah...ovšem Pater Noster :) Čekáme třetí ratolest, tak uvidíme, jaké budou čerstvé zkušenosti. Ale to, že se na mě někdo ksichtí, je skutečně jeho problém - i když chápu, že den to zrovna nevylepší. Je správné se chovat tak, že je NORMÁLNÍ, že potřebujeme pomoci a zároveň být slušní, laskaví a klidně dvakrát poděkovat. Mimochodem, budou to naše děti, kdo jednou budou živit všechny ty budoucí důchodce - takže můžou být rádi, že se nějaké děti vůbec rodí :) Odpovědět  Zora (2 skřítci)    •  Re: ať žije metro : )  (17.10.2004 12:56:47) Ještě k tomu metru - podle předpisů by jeden člověk s kočárkem vůbec na eskalátory vlézt nesměl! Mají na to být dva. Takže pro samotnou mámu je vlastně do metra vstup zakázán. A to nemluvím o tom, že se dvěma malýma dětma si to už vůbec nelajsnu... Odpovědět  Zora (2 skřítci)    •  Ještě k metru  (17.10.2004 12:57:10) Ještě k tomu metru - podle předpisů by jeden člověk s kočárkem vůbec na eskalátory vlézt nesměl! Mají na to být dva. Takže pro samotnou mámu je vlastně do metra vstup zakázán. A to nemluvím o tom, že se dvěma malýma dětma si to už vůbec nelajsnu... Odpovědět

Beruška9  Více sebevědomí!  (15.10.2004 20:23:02) Jsem starší a soběstačnou matkou pětiměsíčního syna, vedu svou firmu a mám dosti pracovních aktivit, které zvládám s kočárkem. Pokud musím do MHD, vyhlídnu si nezávisle vypdajícího mladého člověka, ti jsou vždy ochotní, asi cítí podobnou vykořeněnost, pokud není žádný v dosahu, velmi mile někoho vybídnu, ještě se mi nestalo, že bych vynášela kočár sama. Pokud mne z obchodu vykážou, sdělím, že pokud nechtějí mé peníze, tak je utratím jinde a taky to udělám. Pokud je před úřadem nebo institucí ochranka, požádám ji, aby mi kočár vynesli, stalo se tak vždy. pokud tam ochranka není, volám mobilním telefonem ředitele nebo sekretariát a tážu se, jakým způsobem mám jako matka s kočárem něco v jejich instituci vyřídit, vždy někoho poslali pro mně a kočár. Brano je lahůdka, obzvláště nad schody a s dveřmi, které se otevírají přímo na schody - to potom píšu stížnost. Docílila jsem, že v krajském měste na budovu radnice udělali lepší označení a vchod pro invalidy označili i jako vchod pro matky s kočáry! Po Praze jezdí autobus č. 1 pro vozíčkáře a kočárky se 2 řidiči, kteří kočár vynášejí! Hodně štěstí, více sebevědomí a nenechte se otrávit! Odpovědět  Komara, 3 kluci  tak tak...  (15.10.2004 20:43:20) Tahle reakce se mi moc líbí. Já osobně mám za první rok ježdění s kočárkem po Praze jen jednu negativní zkušenost z tramveje, kdy mi odmítl pomoci pán s plnou taškou flašek od piva - seděl, taška na zemi...naštěstí šel okolo jakýsi mladík a pomohl. Nikdo jiný v dohledu nebyl a řidič počkal až se ta situace v zadním voze vyřeší. Pánovi jsem řekla, že by mu ty flašky neutekly a nezmohl se ani na slovo. A co se týče obchodů s označením přeškrtnutého kočárku, tak to teda ignoruju a pokud by mi někdo něco řekl, tak se budu hádat, případně nenakoupím a pošlu je někam. Zatím mi nikde v nakupování nebránili - tak nevim jestli to tam maj jen tak pro zastrašení? komara Odpovědět  Sam+3 kousky  Re: Více sebevědomí!  (15.10.2004 20:48:20) Ani nevíš, jak ráda bych byla "ráznější" povahy, nejsem ušlápnutá chudinka, ale ani ten druhý typ, co si dovede vše prosadit, případně vyhádat. Musím přiznat, že dřív jsem si nedovolila tolik, co dnes, s přibývajícím věkem se zlepšuji a snažím se nenechat se odbýt nebo zmanipulovat, ale ta potřebná "ráznost" mi pořád chybí. Je to asi v nátuře, každý takový být nemůže. Odpovědět  Beruška9  Re: Re: Více sebevědomí!  (15.10.2004 20:58:23) Milá Medvísko, mi hodně pomáhá s úsměvem a bez agrese mlít pořád to samé dokola např: "Pane řediteli, prosím, budte tak hodný a pooraďte mi, ja kse mám do Vaší banky dostat?" když to řekneš 5x tak je máš na lopatce, ale nesmíš být agresívní. Minulý týden jsem dostala i velmi milou odpověď od primátora a popsal i možnou nápravu! Vidím, že se tady děvčata dosti dohadují. Myslím, že kdyby bylo možné raději vnést tu energii do psaní stížností a žádostí na postižené nebaby-frendly úřady, všem by se více ulevilo! Hodně zdaru! Pokud budeme, milé matky v ušplápnuté a rozhádané menšině, ničeho nedosáhneme! Odpovědět  Hanka, Antonie 3r, roční skřítek    •  Re: Re: Re: Více sebevědomí! aneb 2 roky bez auta jen MHD  (15.10.2004 22:25:48) A zvládli jsem všechny nákupy, doktory, a cesty MHD bez problémů. Nákupy - v pohodě nakupuju pod kočárek, nikdy mi nikdo nic neřekl, i když se mi stalo, že jsem se párkrát vrátila, že jsme něco nezaplatili (v ruce, nebo rohlíky - no ty snad všude)jo jednou v Albertu bÿla cedule, že se to nesmí, ale nechala jsem si zavolat vedoucí a šlo to. Jinak se slušně zeptám (nemocnice ůřady) atd, jak se kam dostanu a většinou mají například výtah, nebo mi někdo pomůže. V MHD se většinou někdo najde, ale protože mám lehký kočár a když tam sedí samé babičky, tak ho vynesu i sama, ale mladíci se vrhaj pro kočár i samy. Odpovědět  irena (Míša5/00+Maruš3/03)  Re: Více sebevědomí!  (15.10.2004 21:25:11) Souhlasím, je to hodně otázka sebevědomí!!! Ovšem - nikdo člověku nemůže vyčítat, že po mnoha probdělých nocích zrovna sebevědomím neoplývá, a prostě lidské nálady bývají dosti vrtkavé, že:-) Ale na druhou stranu - moje "kočárkové doby" zažily snad jen párkrát, že jsem nemohla nastoupit do autobusu - byl tam jen řidič popř. pár lidí ve předu, kteří až po delší době zareagovali na moje volání. Na druhou stranu - vychovávám budoucího daňového poplatníka, takže právo na pomoc od ostatních si prostě osobuju a basta! :-)))) chce to místy i kus drzosti. V obchodech je to už někdy horší...:( bohudíky, s tím zkušenost nemám. Taky ale musím přiznat, že druhé dítko jsem takřka výhradně nosila v šátku (do batohu se taky dá dobře nakupovat - hůř se to ale táhne domů:)) a i u prvního - výměnu hlubokého kočáru za golfky (tj. soběstačnost za všech okolností) jsem pocítila velmi příjemně! Hlavně možnost kus přenést a zajet si i sama po úzkých pěšinkách tam, kam to s hlubokým nejde. Přeju rozhodně pevné nervy a nevěřím, že by "svět byl stále zkaženější"! Snad už Sokrates tohle říkal o mládeži, ne?! Hlavu vzhůru, bude líp, a nenech se odradit :o) Držím palce :) est. Odpovědět  Iva (Aneta03, Radovan06)  Re: Re: Více sebevědomí!  (16.10.2004 0:49:55) od té doby co mám kočárek, tak ještě víc cítím s vozíčkáři. protože já to dítě přinejhorším s klením vezmu do náruče. a navíc se s kočárem budu vláčet nějaké dva, tři roky a šmytec... s lidmi v MHD mám relativně dobré zkušenosti, i když upřednostňuji šátek, nebo pokud to jde, tak bezbariérový autobus. nejlepší jsou mladí chlapi nebo puberťáci, nejhorší jsou důchodci, speciálně čerstvé důchodkyně jedoucí s taškami z výhodného nákupu, ty se svými obr pozadími kolikrát tlačí kolem rukojeti tak, že by ji byly schopny zlomit, jen aby mi daly najevo, že překážím a nepočkají 5 vteřin, že bych to sklopila. samostatnou kapitolou jsou kuřáci na zastávce MHD, to bych prostě vylítla z kůže nad lidskou bezohlednodností nejvíc mne zamrzí mladé holky, co jim člověk strčí těhotné břicho pod nos a ona se nezvedne a nezvedne. Pak si v duchu říkám, děvče, doufám, že si na tuhle situaci vzpomeneš, až budeš sama v jiném stavu. schody a vchody a spol. souvisí s bezbarierovostí veřejných služeb obecně - je to u nás prostě katastrofa. naposled mne dojal nově zrekonstruovaný magistrát, kde je bezbarierový vjezd, výtah do patra, všude nájezdy, ovšem mezi kancelářemi matriky úmrtí a občankami na stejné chodbě je schod... Prodavači - poslední náš zážitek - neni to ani dva týdny, co nás s kočárkem vyhodil vietnamec z takové té "kamenné" tržnice. Každému takovému "vstřícnému" obchodu dělám velkou "reklamu" mezi všemi známými; je to o lidech fascinuje mne ta proklamovaná podpora instituce rodiny a mladých rodin s dětmi. dnes zrovna jsem zaslechla, jak někdo vykřikoval v rádiu, že jde o diskriminaci nesezdaných párů, pokud stát chce poskytovat novomanželské půjčky jen manželům, není to úžasné? Kdo by měl čas zabývat se něčím takovým, jakože se maminky s kočárky nedostanou ani úřad, který jim má vyměřit rodičovský příspěvek. Odpovědět  JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)  Re: Re: Re: Více sebevědomí!  (17.10.2004 10:39:17) Tos mi pripomnela co se stalo mne a me kamaradce. Jely jsme obe Ostravskou tramvaji - ja v osmem mesici tehotenstvi, ona ve volnejsich satech - a ochotna pani nabidla me kamaradce misto, protoze si myslela, ze ona je tehotna. Kamaradka z toho teda byla docela spatna a misto mi samozrejme prenechala, ale byla to takova hezka lekce o tom, ze lidi ochotni muzou byt, ale ne vsechno je videt {i kdyz si treba zrovna myslime, ze ano, protoze mne to moje bricho v cervencovym vedru pripadalo neskutecne tezky]. Odpovědět  kaca    •  Re: Více sebevědomí!  (15.10.2004 23:53:25) No to je moje řeč, jezdím s tříkolkou, která je pěkně těžký teréňák. V metru, kdo včas neuhne z místa určeného pro kočárky, může vyhledat pomoc lékaře. Ono je třeba Pražáky naučit dostatečně včasným reakcím, cizince poznáte na první pohled. Pikantní je výstup ve Stašnicích, kde asi po dvou letech avízování nainstalovali výtah. Podle poruchovosti na něm svážejí slony na práci do pralesa. Další specialitou Prahy je cestování na eskalátoru s kočárem a 5 MM mezerou po obou stranách. Tou se co chvíli protahují ostatní a do toho kontroluji dceru, aby se nezranila (co chvíli osahává okolní terén). Po marných pokusech vysvětlit lidem, že nemají dobrou pojistku ani oni ani my, jsem prostě zbývajících pár centimetrů zatarasila svým pozadím - což nebyl skutečně žádný problém! Jen jednou mě kdosi požádal, zda-li bych ho nepustila, na to jsem odvětila, že je mi líto, ale opravdu ne, pokud není džin v láhvi. Odpovědět

Trillian  Je to jak kde, ale též máme negativní zkušenost...  (15.10.2004 22:18:20) Nahráváte mi, zrovínka jsem chtěl nedávno sepsat nějaký ten hanopis na netolerantní lidi. Manželka zajela s kočárem do obchodu a prodavačky na ni koukaly tak "zamilovaně", že po pár minutách raději odešla, tím spíš, že mezitím, se v obchodě objevil druhý kočárek, který byl přímo upozorněn, že s ním maminka nemá dozadu do obchodu jezdit! (Nešlo o nijak malinký, "nudlovitý" obchůdek, prostě jim tam ten kočárek nevoněl, zacláněl...) Samozřejmě jsou to konkrétní případy, desetkrát se nestane nic, není to všude stejně. Nejsem egoista, co si myslí, že když se tahá s kočárem, všichni se z něj potento, ale občas by malinko více vstřícnosti neuškodilo. O uvolňování místa pro kočár vyhrazeného v MHD, kde je nasádleno stádečko lidí a ani se nehnou (ač mají kam), ani nemluvím... Odpovědět

Hanka,dcera 2 roky    •  nedám se ale je to (většinou)prd platný  (15.10.2004 23:10:27) Ahoj, my už sice kočárek používáme zřídka, ale za poslední dva roky jsem s ním vjela prakticky všude, nejdřív vjela a pak se zeptala - můžem s kočárkem,že? Kdybych se zeptala dopředu je mi jasné jak bychom dopadly. S pomocí jsem se za dlouhé dva roky setkala opravdu jen několikrát a zvykla jsem si na ní nečekat a spoléhnout se jen na sebe. Můžu říct, že jsem byla často pěkně utahaná, když jsem táhla kočár i s malou někam do patra - že jsem blbá - jednodušše na novej bychom neměly a že bych malou nechala někde venku nepřipadalo v úvahu, takže mi z toho věčnýho tahání klesla děloha a záda taky dostala zabrat. Nejvíc mě to zarazilo u dětské lékařky - ordinace v druhém patře a po kočárkárně ani vidu ani slechu... Nedávno jsem byla v jednom obchodě, sama bez dcerky a probírala jsem něco s prodavačkou, když dovnitř vjela mladá maminka s kočárkem, prodavačka ji okřikla, že kočárkem všechno zašpiní ať ho nechá venku a že už vytírala a budou brzo zavírat - podotýkám, že byly 4 hodiny a zavírá se v 6. Mladá matka zamáčkla slzu i s kočárkem vycouvala z obchodu ana rozlouženou srazila (nechtěně) stojan s plavkami. Prodavačka odtušila - Ty mladý matky s kočárkama mi lezou na nervy.... Nic jsem si nekoupila a v tom obchodě už si ani nic nekoupím. Nedejte se holky!!!!!!!!! Odpovědět

Krucipísek  Dvě jobovky  (15.10.2004 23:25:18) Já se taky dokážu docela brutálně rozezlit když cestuju s kočárem, ale naštěstí můžu říct, že kolikrát taky stačí v autobuse kouknout na kočárovou brzdu a hned tam jsou dva chlapi a ptaj se, jestli chci pomoct. Je ale pravda, že nemám srovnání, dítě mám první. Ale: Lidovka - lidová prodejna s nelidským personálem. Vlezu do Lidovky na Budějovický. Hned za schodem mě zastaví na první pohled oslnivě inteligentní ochranka v důchodcovském věku a tupým hlasem na mě vyrazí: "KOŠÍČEK!" Namítnu, že vezmu-li si košíček, musím ho položit dítěti na nohy, nebo ho nést v jedné ruce, druhou tlačit kočár a tak na vybírání už mi krom nohou nezbyde končetina. Pán s výrazem génia mi povídá velice srozumitelně: "Tady si ho položíte (pokládá mi košík na kočárovou tašku, ze které košík okamžitě a střelhbitě klouže dolů... on na to přistoupí ke kočáru a přitisknutím kolen košík násilím drží na místě) a jedete!" No, nejdřív jsem měla tendenci se smát, ale ještě než jsem začala, došla mi vážnost situace. Podívala jsem se na prodavačky za kasou s prosbou: "Tak mi pomožte." A ta paní jen ukázala na cedulku VSTUP JEN S KOŠÍKEM (nebo něco na ten způsob) a pronesla: "No tady to píšou!" Na to mi pán ochranka s gestem na odhánění slepic a výrazem božstva zavelel: "Běžte mi z očí!" Hák a hák na Pavláku. V uličce s Kid Vintage oblečky pro miminka je maminka s kočárkem. Vedle je ještě jedna ulička, ve které sedí na zemi prodavačka a vybaluje poslední 4 krabičky čehosi z velké papírové krabice, kterou má našíř uprostřed uličky. Přijedu ke krabici a s úsměvem žádám, zda by dovolila. Šlo jen o tom dát tu krabici nadél místo našíř. Paní prodavačka se na mě osopí, že jako můžu snad projet tou druhou uličkou. Tak jí říkám, že tam je paní s jiným kočárkem. Na to ona, že vybaluje zboží a co že ona má furt někomu uhejbat. No tak jsem jí od plic řekla, že ona teda má uhejbat hodně a hbitě. Poté se začala mezi ostatními prodavačkami šířit s návrhem, že by měli zakázat kočárkům přístup do prodejny. No, zkutečně, to je tedy zlepšovák. Do obchodu, kde prodávaj miminčí oděvy nebudou smět kočárky... Mimochodem, tam se taky musí s košíčkem. Že leží dítěti na nožičkách? No a? Chápu, že ve výše jmenovaných obchodech žádnej vejlupek prodavačský moudrosti nepotkám, ale takovouhle dutost??? Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  O překážení  (16.10.2004 0:08:10) No, abych byla upřímná - k tomu, co napsal Psychouš - KAŽDÝ někdy překáží a nemusí to zrovna být matka s kočárkem. Já osobně nemám problém s tím, že by mě někdy nepustili do nějakého obchodu s kočárkem (ale je fakt, že s ním chodím jen do potravin, jinam ne), lidi pomůžou s kočárkem, když je oslovíte (někdy i když je neoslovíte, byť zřídka)... ale co mi osobně fakt vadí je ignorace těch piktogramů v MHD. Podotýkám, necpu se do autobusu, kde už jsou tři jiný kočáry, radši si počkám na jiný nebo jdu pěšky, ale nechápu lidi, co stojí v poloprázdném autobuse na místě pro kočárky a NEHNOU se. Zažila jsem situaci - bylo to vpodvečer v autobuse č. 177 ze Skalky na Vysočanskou, takže docela KUS CESTY - kdy nějaká paní na plošině pro kočárky v nízkopodlažním autobusu neuhnula ani prvnímu, ani druhýmu kočárku, třetímu už ani nemohla, jen tam stála namačkaná jak sardinka a dívala se zasněně do krajiny. Tohle je fakt nad mý chápání. Jo... jakožto socky nemáme auto, sice o něm výhledově uvažuju, ale jen jako o něčem, co mi 1x nebo 2x do měsíce udělá službu a odveze mne na výlet, a vůbec nám NECHYBÍ. Obejdeme se úplně v pohodě bez něj. K tomu, že si ho vůbec někdy (možná) koupím, mne přivedlo pouze to, že jsem byla nadšená výletem s kamarádem do Vídně, kde jsme byli autem za 4 hodiny. Kvůli TAKOVÝHLE možnosti by se mi líbilo mít auto. Ale na popojíždění po Praze ani omylem. Podle mého názoru by měl být ve všech velkoměstech vč. Prahy striktně omezen provoz v centru města, protože dneska jsou ti lepší a bohatší lidi (kterých je jen o málo míň než aut a to proto, že někteří mají i dvě nebo tři) schopní si jet autem i do trafiky za roh pro cigára a my chudí a nekvalitní musíme ten smrad dýchat... a kličkovat mezi štrůdlama stojících aut, když chceme někdy někde přejít na druhou stranu silnice. :o) Odpovědět  Píďa, Kubásek12/04 Anika5/07  Re: O překážení  (16.10.2004 11:09:02) Ono se řekne nepustí na plošinu s kočárky, ale mnohdy se mi stalo, že než jsem stihla uhnout (a snažím se uhýbat vždy) tak mě tam maminka s kočárkem přiskřípla tak, že jsem se zkrátka nepohla. A to jasně viděla, že odcházím. Ale když jsou před vámi 2-3 lidi, tak to zkrátka nejde tak rychle,navíc ta tramvaj byla dost plná. Opravdu to chce ohledy na obou stranách. Mimochodem, teď jsem pomáhala mamince s kočárkem a řekla bych že 8. měsíc těhotenství je na mě slušně vidět, takže nejdřívc se pořádně kouknout:o) Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Re: O překážení  (16.10.2004 11:29:04) Snažím se nejezdit s kočárem ve špičce, takže o NARVANÝCH autobusech nebo tramvajích nemluvím. Mluvím o situaci, kdy nastupuju s kočárkem do poloprázdnýho spoje, na plošině pro kočárky se líbají mládežníci, nebo se kývá nějaký manager s kufříkem, KDOKOLI, a místo toho, aby prostě šel JINAM, zůstane na té plošině a tísní se mezi kočárem a oknem. Samozřejmě mi může být fuk, jestli se mačká nebo ne, byla to jeho volba, ale fakt to docela obtěžuje, když dítě nespí, tak ty lidi třeba ošahává, může jim botama pokopat kalhoty atd. Člověk si pak přijde jako nějaký hulvát, který nechá své dítě škodit ostatním, ale kdyby tam ta osoba NEBYLA, tak by se nic nestalo... Odpovědět  Lucie + 2 princezny  Mimo spicku  (16.10.2004 13:18:06) Ono vyhnout se cestovani MHD ve spicce dost dobre nejde. Jednak kdyz clovek ma nekde nekdy byt, tezko tam pojede o tri hodiny driv (nebo vcera vecer) a pocka, jednak napriklad ve vetsine Prahy je spicka vlastne cely den. Frekvence spoju je tak optimalizovana, ze metro i autobusy jsou natriskane skoro porad. Od sedmi rano do pulnoci, a pravdepodobne i pred tou sedmou, ale to nemam vyzkousene. Ta pani, co se radsi nechala primacknout kocarkem k oknu, nez by uhnula, mela mozna mirnou formu klaustrofobie. Mohlo pro ni byt prijatelnejsi byt fyzicky stisnena kolem nohou a mit volny prostor kolem hlavy a vyhled ven, nez aby stala v ulicce mezi sedadly, kde je sero a vydychany vzduch a mohla by tam mit pocit, ze se udusi. Ono i objektivne jsou okynka v autobuse tak blbe umistena a tak malinka, ze i kdyz jsou otevrena, se cerstvy vzduch dostane stezi k tem, co stoji primo u okynek. Odpovědět  16.5Salám&Lajka14  Re: Mimo spicku  (16.10.2004 13:35:48) No, já jezdím s kočárkem obvykle jen pár tras - nejčastěji ze Strašnic do Vysočan k doktorce, tramvají č. 4 a kolem poledne (plus mínus hodina) jsem ji ještě nějak extra natřískanou nezažila. Do centra s kočárem nejezdím vůbec. Když MUSÍM někde být, tak se snažím sehnat si hlídání, abych tam nemusela s dítětem - ať už s kočárem nebo bez, protože to je poněkud úmorný. Chápu, že každý nemá možnost hlídání, ale ono zas těch míst, kde člověk musí být na určitou hodinu, když nepočítám doktory a úřady, není zas tolik. Do většiny stanic metra se bez pomoci nedostanu a otravovat kohokoli, aby se mnou vláčel kočár po 30 a více schodech se mi fakt nechce. Do tramvaje ho vytáhnu sama a autobusy jezdí zrovna na těch linkách, který využívám, nízkopodlažní... Odpovědět  Líza  Re: Re: Mimo spicku  (16.10.2004 15:24:44) Monty, nemůžu docela souhlasit. S prvním dítětem to tak samozřejmě bylo - na určitou hodinu nebo ve špičce hrozil obvykle jen doktor nebo úřad - toho není tolik, navíc jsem ještě tehdy měla na hlídání babičku, ne často, ale tak jednou měsíčně se dala ukecat. Když se ale narodilo druhé dítě, bylo všechno jinak. Starší dcera chodila na své kroužky v centru - přece je o ni nepřipravím jen kvůli miminu. Když ji někdo z kamarádek na druhém konci Prahy pozval na narozeninovou oslavu, zas jsme šly s miminem. Bohužel jsme přišly i o babičku, takže i všechny doktory - moje i obou dětí - jsme absolvovaly v plné sestavě: tj. dítě, které samo neumí po eskalátorech, hluboký, resp. sportovní kočár a já. Nakonec jsem si vždy poradila, jasně, i kdybych měla ten kočárek vynést v zubech, ale vzhledem k tomu, že to bylo několikrát týdně, už jsem ty záda dost cítila, to mi věř. A z věty "můžete mi pomoct s kočárkem, prosím" se mi ještě dneska dělá šoufl (v představě, že bych ji musela znovu použít, ne když ji někdo říká mně :-)) ). Odpovědět  Lucie + 2 princezny  Re: Re: Mimo spicku  (16.10.2004 18:28:01) K doktorovi a na urad clovek vetsinou nemusi byt na presnou hodinu, ale kdyz je to v centru, tak si opravdu nevyberu dobu, kdy by byla doprava volnejsi (snad jen vynechat rano do osmi hodin, to je jeste horsi). A na spoustu veci na presnou hodinu clovek byt musi - napriklad krouzky pro starsi dite nebo mamincina skola. Hlidani pravidelne nekolikrat tydne se zaridi dost tezko. Ve Strasnicich jsem pracovala a mas pravdu, ze tam jsou obcas tramvaje prazdnejsi. Ale na nasi periferii je cestovani "mimo spicku" vylepsene tim, ze autobusy nacpane jako ve spicce maji pulhodinove intrevaly. Nejlip by mi vyhovovalo sjet autem nekam k metru a dal pokracovat MHD. Ale to by tam muselo jit zaparkovat, ze. Odpovědět  katka a natálka  Re: auto  (16.10.2004 11:33:56) Tak to mě fakt zaráží, jak si někdo může myslet, že člověk si může pořídit dítě až po tom, cop si koupí auto. To odraŽÍ TREND DNEŠNÍCH MATEK"NEJDŘÍVKARIERISTEK" Já totiž dítě mám a auto ne. Prostě proto, že jako studenti si ho fakt dovolit nemůžem, ale byt máme (pro romanu, aby nedošlo k ňákým spekulacím). Podle Romany teda člověk, pokud nemá auto, tak má jít radši na potrat že? Ne každý dítě je plánovaný a člověk nepochybně musí vědět, jestli dokáže dát dítěti všechno co potřebuje, ale auto to určitě neni. Navíc třeba moji rodiče bydlí kousek od nás a v případě, že by bylo potřeba jet třeba na pohotovost, dá se zavolat, nejhůř je tady sanitka. Popojíždět od krámu ke krámu, to si fakt může dovolit jen někdo navíc třeba v Liberci to není téměř možné. A další fakt je, že já osobně považuji svoji samoststnost za něco nedocenitelného, dopstanu se prostě kamkoli jakkoli a určitě umím být vynalézavější než ty, co se můžou naložit do auta a zaparkovat před krámem, i když je to nesporně pohodlnější. Snad jsem nikoho neurazila, protože to jsem fakt v úmyslu neměla a na paní Romanu se nezlobím, buď nemá vyjadřovací schopnosti a nebo nemá věšech pět pohromadě, každopádně za to prostě nemůže. Odpovědět  Šáry    •  Re: Re: auto  (16.10.2004 12:09:40) No, podle mých zkušeností je to s tím autem tak, že když ho člověk nemá, ani mu moc nechybí. SíŤ veřejné dopravy máme zatraceně dobře vymyšlenou a já osobně bych se autem do centra trmácela jedině v případě, že bych potřebovala odvézt něco těžkého, jinak ani náhodou. Važme si veřejné dopravy (myslím Prahu, jinde to moc neznám) a můžeme-li něco udělat pro to, aby to bylo ještě lepší, jen do toho. Příspěvek Romany pokládám za provokaci, protože aby byl někdo takhle blbej, to snad ani není možný. Navíc je to cesta do pekel - když mi na něčem vcelku kvalitním nějaký detail vadí, tak to přece nebudu celé sabotovat a neuzavřu se do skleněné věže, aby mě náhodou neofouklo. Odpovědět

Dáša + tři ( pět dětí)  s dvojčaty v kočáře  (16.10.2004 9:32:08) A to ani nwemluvím é tom, když má lověk dvě a více dětí v kočárku.já mám trojčata a vím také své.Naštěstí se s tím nešvarem dfá něco dělat, ale to si nesmíme stěžovat samy mezi sebu ,ale musíme jít nahoru a pomocí Mateřských center se brát o své.Vždyť to diskriminace je.A ve světě je běžné například si říct v obchodě, když tam dojde máma s dvojčaty o osobní asistenci( prodavač, který pomůže s druhým děckem a jde nakoupit s maminkou.U nás s tím začíná např.Ahold. Sláva mu. Ahoj dasa+tri Odpovědět  Romana a Ondřej    •  Re: s dvojčaty v kočáře  (16.10.2004 10:43:46) Myslím, že je možné tuto debatu vztáhnout i na vozíčkáře a jiné handicapované či "jinaké" osoby. Protože dnes si opravdu na obchod vylepí cedulku s přeškrtnutým kočárkem a zítra tam nebudou smět vozíčkáři a pozítří blonďáci. Když jsem ještě jezdila s kočárkem, vždycky jsem si říkala, že až budou mít vozíčkáři nějakou demonstraci, tak je půjdu podpořit. Těch překážek, které na ně čekají, si normálně pohyblivý člověk vůbec nevšimne, dokud taky nepotřebuje mezi zaparkovanými auty přejít silnici s kočárkem či překonat jinou překážku. Ale je to v lidech. Co si můžu myslet o společnosti, kde je normální parkovat na místech pro invalidy a jiné libůstky.... Odpovědět  Hanika  Re: Re: s dvojčaty v kočáře  (16.10.2004 12:36:56) Ahoj, já mám 11 ti mesicni dceru a musím rict ze jsem zatim problem nemela. Za problém nepovazuji to ze si nekdy musim rict protoze to nikoho nenapadne. Co se tyce tech cedulek na dveri s presskrtnutým kocarem tak to jsem si jeste nikde nevsimla. S manzelem vlastnime par prodejen a tak bych vás chtela upozornit na jednu vec. Jak to vidime jako zamestnavatelé. Musim rict ze dozvedet se ze zamestnávám takovouto prodavacku tak bych ji OKAMZITE VYHODILA. Problém je v tom ze se to ke mne jako k majiteli ani nedostane. Takze az se to stane mne ze narazim na neochotu a sprostou prodavacku tak se rozhodne obratim primo na majitele a nebudu se obtezovat ani to resit pres vedoucí!! Mimichodem na Palmovce jsem také nakupovala a bez problému. MAMINKY NEDEJTE SE A TY KTERÉ NEMAJI POVAHU NA TO SE DOHADOVAT ZKUSTE KONTAKTOVAT MAJITELE:-) KATKA Odpovědět  MarketaB  Re: s dvojčaty v kočáře  (17.10.2004 21:24:15) Ahoj Daso, rada bych se dozvedela, kde ve svete mas osobniho asistenta. Tady v Barcelone to neplati a to se do vetsiny obchodu nedostanu, protoze muj kocar pro dvojcata je prilis siroky a nikoho muj problem nezajima. Ani vetsina verejnych mist tady neni uzpusobena pro matky s kocary (natoz s dvojcaty ci vice) a tak mi nezbyva nic jineho nez napriklad cekat pul hodiny a vice pred schody na postu, nez prijde ochotna dusicka, ktera se nelekne vahy kocaru s detmi a pomuze ho vynest. S autobusy je to jeste zajimavejsi, protoze tady se muze dovnitr jen prvnima dverma, ale tam se nas kocar nevejde a prostredni dvere (tez pro invalidy) mi otevrou jen malokdy. To radsi ridic necha nastoupit vsechny lidi a pak si odfrci a me nezbyva nez jen poslouchat rady cloviku na nastupisti, co a jak... Marketa + dva Odpovědět

Lenka, 3 děti    •  před 15-11-3 lety  (16.10.2004 19:02:42) Zdravím vás, vážení, mám 3 děti, a tedy i dost zkušeností s "kočárovým" cestováním. Obchody: Kočárek před obchodej jsem nenechala a nenechala bych nikdy. Před 15lety se s ním dalo vlézt jen do větších obchodů, kde byl u pokladen větší prostor, nechat ho i s dítětem u pokladny a v chvatu, s hlavou obrácenou směrem ke kočáru, naházet do košíku pár nejnutnějších věcí. Nevzpomínám si, že bych se byla odvážila jezdit s kočárkem mezi regály. Proti odložení kočárku u pokladny nikdo nic nenamítal. už před 10-11 lety se objevily obchody, kde zakázali i to. Vyřešila jsem to tím, že do těchto obchodů jsem od té doby nevkročila a nakupuji prostě jinde. Jejich smůla. Před 3 lety, u posledníjho potomka, jsem byla fascinována tím, že do spousty hypermarketů )i jiných obchodů) lze vjet s kočárkem a nákup dávat nejen do košíku, ale i pod kočár (lahve) a pak u pokladny vytáhnout z kočáru na pás, aniž by kdokoliv cokoliv namítal. Obchody, kde mě pokládali za obtížný hmyz (ať už kvůli kočárku, či ne-luxusnímu oblečení, plačícímu děcku...) jsem prostě škrtla ze seznamu adres... Autobusy: Při prvním děcku jsem nachodila kilometry pěšky a autobusem jezdila minimálně, mohla jsem si to dovolit - rychlénohy mi to umožnily a ještě jsem si libovala, že na mimino nikdo neprská. Při druhém jsem se pohybovala raději blízko domova, protože 4-letá slečna už tak rychlé nohy neměla a na mateřské nebyla nutnost tak moc někam jezdit. Když bylo potřeba, většinou se někdo našel, ale vzpomínám si, že dopoledne jezdili autobusem převážně důchodci a žádat je o vyzvednutí kočáru do schodů mi bylo trapné. Relativně čerstvé vzpomínky z cestování s benjamínkem: plus: objevily se autobusý bez schodů, do kterých se dá rovnou najet (mínus: dá, pokud řidič nezastaví metr od obrubníku a z podlahy autobusu se tím nestane nepřekonatelný schod. Nejen posmívané ženy řidičky, ale většinou muži, se nedokážou trefit vedle chodníku!). Dál následují samé mínusy: dopoledne cestují pouze důchodci - nejsem hulvát, abych nutila zvedat kočár babičku s berlemi). Najdou se muži, kteří vidouce ženskou s kočárkem, oběhnou autobus a nastoupí jinými dveřmi a dělají, že ji nevidí. Stalo se mi párkrát i to, že z celého autobusu jediný, kdo byl ochopten pomoci, byl 10-letý chlapec (takže: nenadávejte na mládež, jsou mezi nimi i gentlemani). Vypozorovala jsem, že maminy s kočárky si nejvíce vypomáhají navzájem. Perlička navíc: Ač sama se čtyčicítkou na krku a bolestmi v kříži na každém kroku, nejvíc stížností na téma "roztahující se drzé matky s kočárky" jsem si vyslechla od dobře živených dam - padesátnic-až čerstvých důchodkyň, které pravděpodobně většinou nějaká dítka odchovaly a rychle na to zapomněly. (Kupodivu, babičky s berlemi se na mrňouska v kočárku většinou usmějí a udělají nějaké to ťuťu-ňuňu.) Byla jsem v šoku, jak nehorázných odsuzujících poznámek se mi od těch dam dostalo, když jsem si chtěla sednout na sedadlo vedle kočárku a poprosila je vlídně a slušně, aby si sedly o kousek vedle. Kdyby se to stalo jednou, ale to bylo každou chvilku. S posledním dítkem - bráškou o dost starších sester, při úvazku v práci, kdy ho hlídaly babičky, tetičky....jsem toho nacestovala opravdu hodně. Ještě že už odrostl a chodí pěšky. Na úplný závěr: !!!!!!!!!!Nemám ověřené, zda je to pravda a platí to všude, ale náhodně jsem zjistila, že pomoci s kočárkem do a z autobusu je POVINNOST ŘIDIČE!!!!!!!! Je prý to v pravidlech- přepravním řádu či kde....jeden řidič mi to v slabé chvilce prozradil, když jsem mu děkovala za vynesení kočárku na konečné. Miminům a kočárkům zdar! Lenka Odpovědět  Sylvie  Re: před 15-11-3 lety  (16.10.2004 19:12:39) Pomoc řidiče - koukla jsem do pražského přepravního řádu, a našla v něm: Naložení a vyložení dětského kočárku (v metru pomoc druhé osoby při přepravě dětského kočárku na pohyblivých schodech nebo na pevném schodišti) si musí cestující zajistit sám. Krom tho řidič může zakázat přepravu kočárku "z důvodu okamžité přepravní situace". Takže v Praze tak. S. Odpovědět  majka    •  Re: Re: před 15-11-3 lety  (16.10.2004 22:25:48) Přeprava dětských kočárků a jízdních kol Cestující s dětským kočárkem je povinen do vozidla povrchové dopravy nastoupit a vystoupit jen dveřmi označenými příslušným piktogramem (na lanové dráze jakýmikoli dveřmi) a kočárek umístit na přilehlé plošině. Ve vozech metra je povolena přeprava kočárku na každé plošině; na pohyblivých schodech musí kočárek s dítětem přepravovat dvě osoby tak, že osoba držící rukojeť musí vždy stát na vyšším stupni schodů, druhá osoba musí stát pod kočárkem a podpírat jej. Průjezd dětského kočárku vozidlem není dovolen. Na jedné plošině vozidla smí být přepravován: ve vlaku metra pouze jeden dětský kočárek; ve vozidlech povrchové dopravy na vyhrazené plošině pouze jeden dětský kočárek; řidič (průvodce lanové dráhy) může podle provozní situace povolit přepravu dalších kočárků. Do tramvaje a autobusu lze nastoupit s dětským kočárkem pouze po souhlasu řidiče. Výstup s dětským kočárkem je cestující povinen včas signalizovat řidiči dvojím stisknutím tlačítka ”Znamení k řidiči”. Naložení a vyložení dětského kočárku (v metru pomoc druhé osoby při přepravě dětského kočárku na pohyblivých schodech nebo na pevném schodišti) si musí cestující zajistit sám. Pokud řidič nebo pověřená osoba z důvodu okamžité přepravní situace přepravu dětského kočárku odmítne, nesmí cestující s dětským kočárkem do vozidla nastoupit. Přeprava prázdného dětského kočárku je dovolena pouze v době snížených přepravních nároků. Za tento kočárek zaplatí cestující cenu podle Tarifu PID. Podmínky pro přepravu jsou shodné s podmínkami pro přepravu kočárků s dítětem s tím, že kočárek s dítětem má při nástupu do vozidla přednost. Dětské kočárky jsou ve složeném stavu považovány za spoluzavazadlo a nevztahují se na ně ustanovení o dětských kočárcích, pokud není současně přepravováno i dítě. Přeprava kočárků sloužících pro přepravu věcí je zakázána. 08/26/2004 12:54:18 ©2002 DP Praha, akciová společnost Odpovědět

Eva děti    •  Alenka v říši za zrcadlem  (16.10.2004 23:19:51) Tak jsem si připadala ve Vídni.Nástup do MHD nebyl problém.A do všech obchodů jsem se taky dostala bez problémů.Nikde náznak nějaké nevole.Dokonce v některých obchodech byla pokladana pro těhotné a matky z dětmi......Byla jsem tam půl roku.Tak nevím ale asi je to o lidrch,o tom jak jsme vychovali naše děti a jak jsou ti dnešní vychovávány. Odpovědět

Martina, 3 děti    •  Také nakupujete v dětském bazaru Na Korábě?  (17.10.2004 1:12:49) Až o minulého týdne jsem si myslela, že řeči o cedulkách s přeškrtnutým kočárkem jsou výplody paranoidních matek, ale před dvěma týdny jsem také na jednu narazila. Kde? V dětském bazaru Na Korábě v pražské Libni. Pravda, obchod je suterénní, vede do něho asi deset úzkých schodů a vevnitř není k hnutí, ale o to více vyniká naprostá arogance provozovatelů, kteří nejsou ochotni si na svůj byznys pořídit odpovídající prostory. Pokud matky s kočárky bojkotují večerku, je to spíš plácnutí do vody, ale u dětského bazaru by to smysl mělo. Jinak s kočárkem jezdím už pět let a mé zkušenosti nejsou tak zlé. Do autobusu mi odmítlo pomoci asi tak pět lidí, všichni ze zdravotních důvodů. Při vykládání kočárku mi jednou dva cikáni ukradli z košíku batoh, jeden borec mi s ním prásknul asi z metrové výšky na zem. Jedna patnáctiletá nanda na mou adresu prohlásila, že kočárky by zrušila. Její spolužák ji okamžitě a velmi vtipně utřel. Několikrát se přese mne na eskalátorech přehrnulo pár lidí, naposledy předevčírem jedén hoch štíhlé postavy, ale hned se jím nechala inspirovat jakási matróna s dvěma nákupními taškami za ním a udělala totéž. Milou paní jsem přede dveřmi soupravy (interval 2 minuty) odchytila a pěkně nahlas jsem jí vysvětlila, že kočárek i s dítětem váží 35 kilo, musím ho udržet dvěma nezabržděnými koly na jednom schodu, a pokud mě při předcházení ze schodů srazí, tak může dítě zabít. Okolí dost vytřeštěně přihlíželo a paní neřekla ani popel. Tak se o podobnou osvětu občas pokuste také. Nebo požádejte vedení dopravního podniku, aby do přepravního řádu vložil ustanovení, že kočárky na eskalátorech se předcházet nesmějí. Další lahůdkou byla návštěva obvodního úřadu v Praze 8 kvůli dětským přídavkům. Celý odbor je umístěn ve druhém patře budovy bez výtahu, kočárek je nutné i s výbavou nechat bez dozoru v přízemí, protože schody jsou tak úzké, že by se tam ani nevytočil. Další překvápko čekalo před kancelářemi, kde bylo pro padesát čekajících (převážně s dětmi) asi tak deset židlí. A to má městský úřad hned vedle luxusní barák s výtahem - ovšem pro pana starostu. Před časem byl v MFD zveřejněn test městských úřadů, chystám se tam napsat, že by mohli jako hodnotící kritérium zařadit i bezbariérovost odboru státní sociální podpory. Ale celkově mám zkušenosti z cestování s kočárkem převážně pozitivní. Jestli někdo dělá kyselé obličeje, to neřeším, je to jeho problém, já jsem mírně usměvavá. Jsem už velmi stará matka, takže podobné situace dokážu myslím řešit tak, že z toho většinou nemá nikdo špatný pocit. A na blbce narazíte vždycky, ani ten kočárek mít nemusíte. Odpovědět  Líza  Re: Také nakupujete v dětském bazaru Na Korábě?  (17.10.2004 9:08:01) Že by se odbor SSP přestěhoval? Před 6 lety na Praze 8 na tomto odboru byl výtah - takový ten maličký, kam se vejde kočárek jen tak tak a matka se musí vznášet, ale já jsem ho používala. ?? Odpovědět  Martina, 3 děti    •  Re: Re: Také nakupujete v dětském bazaru Na Korábě?  (22.10.2004 0:45:45) Lízo, nevím. Na sociálce jsem byla v teskáčích vedle Bílého domu, výtah jsem nenašla, všechny kočárky byly bezprizorně zaparkované za vchodem,nebo nanejvýš v mezaninu, kam je někteří důvěřivci vytáhli, v patře ho neměl nikdo. Odpovědět  Xantipa    •  Re: pro Martinu, 3 děti  (18.10.2004 9:29:29) Zeptám se trochu mimo mísu - co to je velmi stará matka? To je Vám 70 let? To mě zarazilo. Odpovědět  Martina, 3 děti    •  Re: Re: pro Martinu, 3 děti  (22.10.2004 0:42:16) Termín "velmi stará matka" používám v kontextu tohoto serveru, kde si dívenky po pětadvacítce vzdychají, že už jsou na děti staré. Jasně že jsem mladá, mám děti ve věku 0-4 roky a je mi teprve 41. Odpovědět

Li.  Matka s kočárkem - obtížný hmyz?  (17.10.2004 19:43:36) Ahojky. Taky je v mém okolí spousta obchodů, kam podle nápisů kočárky nepouštějí. Nikdy jsem se tím nenechala odradit. Srdnatě vjíždím do obchodů a musím říct, že mi ještě nikdy nikdo nic neřekl. Až to udělají, začnu kolem sebe bít jako cikáni, když je nechtěli pustit do jakési restaurace. Moje dítě má právo na vstup na veřejná místa (např. obchody) a nikdo mu to nebude odpírat jen prot, že ještě neumí chodit!!! :o) Odpovědět

Radka + Julinka 9/03  Cestování s kočárkem  (17.10.2004 21:24:33) I já patřím mezi maminky, které občas cestují MHD. Jsem z toho vždycky tak vynervovaná, že se zase budu muset doprošovat, že mi to vždycky zkazí náladu. Zcela nemožné je se dostat s kočárkem k vyzvednutí balíku na hlavní poštu v Brně. Musíte požádat vrátného aby pohlídal kočárek a s dítětem v náručí jít do patra vystát frontu a pak se snažit všechno zvládnout volnou rukou. Úžasná "zábava"! Kdo to nezažije, tak nepochopí, co všechno musí maminky s kočárkama zkousnout a raději neslyšet. Všem nám přeji, aby bylo víc lidí ochotných nám pomoci a méně těch co nám kazí náladu a celý den. Radka Odpovědět  Bohumila Čížková  Re: Cestování s kočárkem  (21.3.2005 20:45:23) Cestování je opravdu někdy dost hrozné zvláště pak když vás vidí že chcete nastoupit a všichni jdou raději k jiným dveřím. Naštěstí to tak není vždycky. Co mě ale nejvíce vadí je cvikání jízdenek. Máme co dělat aby jsme se vůbec dostali s kočárkem např.do tramvaje a pak ještě myslet na nějaké jízdenky. Vždycky jsem měla koupenou na celý měsíc a nemusela jsem na nic myslet. Proč pro nás neudělají taky šalin karty ? Copak nás je tak málo ? To si ji snad máme kupovat za plnou cenu ? To je přece taky diskriminace ! Co vy na to maminky ? Zvláště pak ty které jsou jako já odkázané na MHD ? Odpovědět  Jana,Týnka 3,5r.+Kamilka 1,5  Re: Re: Cestování s kočárkem  (21.3.2005 21:13:44) Předpokládám, Bohumilo, že jsi z Brna, když mluvíš o šalinkartě. Já taky a kočárek jsem odložila před rokem, takže vím, o čem mluvím: - o diskriminaci maminek se tu nedá mluvit. Brno jako jedno z mála měst poskytuje doprovodu dítěte slevněnou jízdenku!! Jinde to bývá tak, že dítě jezdí zdarma a matka za plnou cenu. U nás dítě zdarma a matka za polovinu!! Važme si toho. - neříkám, že MHD je v Brně ideální, ale zlepšení vidím. Třeba přibývá nízkopodlažních vozů, můžeš si převézt kolo (to oceníš za pár let s větším dítětem). - za 5 let jízd s kočárkem se mi stalo 2x, že mi fakt nikdo nepomohl a musela jsem za řidičem (prázdný trolejbus) - trochu jsem se bála, ale on mi doslova s úsměvem pomohl!! - problém s cvikáním chápu, zvlášť, když někteří řidiči vyrážejí z nuly na sto okamžitě po nastoupení. To jsem řešila tak, že jsem kočárek ani na okamžik nepustila z ruky (NIKDY!!) a poslala lístek po lidech, vždy mi pomohli a vždy se vrátil zpět :-) A dvakrát jsem si dokonce na konkrétního řidiče ztěžovala písemně, když šlo fakt o zdraví - dvakrát přišel omluvný dopis a řidič měl po prémiích a snad ho to poučilo, jak převážet lidi. Takže, já myslím, že to není tak strašné a že se to dá zvládnout. Lidi jsou čím dál usměvavější a milejší, od revoluce velká změna!! :-)) J. Odpovědět  Bohumila    •  Re: Re: Re: Cestování s kočárkem  (21.3.2005 21:55:47) Ahoj jani, já vím že máme levnější jízdenky, jenže to je právě věc kterou nenávidím. Kdysi jsem jezdila jak jsem potřebovala a nemusela jsem počítat minuty jestli na tu jízdenku dojedu až tam kam potřebuji nebo ne. Tou diskriminací jsem myslela hlavně to že jak studenti tak i důchodci mají možnost si koupit levnější šalin kartu. Tak proč ne my ? Třeba se to někdy změní. Zatím musím vydržet. Odpovědět  Jana,Týnka 3,5r.+Kamilka 1,5  Re: Re: Re: Re: Cestování s kočárkem  (21.3.2005 22:44:22) Tak jo, prima, jsem ráda, že jsme na stejné vlně. :-)) Jana Odpovědět  Líza  Re: Re: Re: Re: Cestování s kočárkem  (22.3.2005 5:28:53) Bohumilo, teď jsi mě fakt pobavila. Máš levnější jízdné a ještě si stěžuješ. V Praze bys cvakala plnou cenu a hotovo. Odpovědět

Dana    •  Je to tak  (18.10.2004 0:00:24) Ano, udělala jsem podobné zkušenosti. Bydlím v Český Budějovicích, finanční úřad má asi 20 schodů, Zdravotní pojišťovna zase tak úzký vchod, že se téměř nevejdete. Poliklinika Brano a hned za ním 4 schody - je to príma držet si nohou brano a rvát kočárek vší silou do schodů. Přeji všem architektům, aby si to vyzkoušeli. V době, kdy se děti z kočárků kradou nebo se únášejí je riskantní nechat kočárek před obchodem. Také se mi nechce plahočit se po obchodě s kočárem, ale už sjte zkoučeli nakoupit s 1,5 roku starým dítětem na ruce??? Přeji všem silné nervy Dana Odpovědět  Markéta,Týna 12/98,Nina 6/04  Re: Je to tak  (18.10.2004 8:38:34) S tím nelze jinak, než souhlasit.Na veškeré úřady vedou schody, vyjímkou u nás není ani poliklinika, kam chodíme na kontrolu nožiček. Když jsem tam byla poprvé, vynesla jsem sama kočárek po schodech(ještě tam bylo brano, takže lahůdka) a nad schody visela cedulka, že kočárky se mají "zaparkovat" z druhé strany budovy. Tak opět s kočárkem dolů, pak brano. Atd.Do obchodů, kam nemohu vjet, ani nechodím. Nebudu se někoho doprošovat, jestli můžu, nebo ne. Za ty otrávené obličeje mi to nestojí.Vážně mi připadá, že ty prodavačky, nebo prodavači, jsou buď bezdětní, nebo děti nesnášejí.Toto všechno za diskriminaci považuji, ale to mi stejně nepomůže, protože mamky na MD pro naše slavné zákonodárce nemají cenu. Stačí si vzpomenout na výši rodičáku a je vymalováno. Neustále se brečí,že je málo dětí, ale něco pro to udělat a vytvořit optimální podmínky, na to jim asi nezbývá chuť, nebo čas, nebo nevím co. Tak nám "kočárkářkám" přeji pevné nervy!Přežít to musíme! Odpovědět  monika/dcera 7 rokov,syn 2 roky/    •  Re: Re: Je to tak  (18.10.2004 8:50:53) nastastie mam stary lahky kocik a ten si do autobusu nesiem sama a tie schody ,tam ,kam som sa prestahovala vedu schody aj k bankomatu!!!!!!,teda ozaj dakujem architektom ,co projektovali postu ,polikliniku ,aj obchodiky ,kde po otvoreni dveri brano vas caka este jeden schodik ako bonus,takze jednou rukou drzite dvere a druhou sa snazite dostat kocik na schod ,a to nehovorim o zime ked neodpracu chodniky a vznikne tam taky hrbolaty lad ,to je potom parada tlacit kocik, obchody ,kde nas s kocikom nechcu bojkotujeme,ved dnes je nastastie obchodov vela ,takze vzdy sa najde v okoli aj taky baby friendly a mam jeden ,kde mi pani predavacka doniesla napriklad len pecivo aj do dveri a tam si vzala peniaze ,ked sme mali velky kocik a ona malicku predajnu vecierku ,je to v ludoch ,kto chce preda ,kto nie nech si necha Odpovědět  Markéta,Týna 12/98,Nina 6/04  Re: Re: Re: Je to tak  (18.10.2004 10:54:48) Na zimu raději ještě nemyslím. U nás je vždy nejméně půl metru sněhu a na vyhrnování a udržování chodníků nezbývá čas. To pak budeme chodit po silnicích a řidiči na nás budou troubit. To mám vždycky chuť předat jim kočárek, ať si to zkusí sami. Vím, že je to nebezpečné, ale nic jiného mi fakt nezbývá. Chodníky jsou zavalené sněhem ze silnice. Ani ten led tam není. Tak doufám v mírnou zimu. Mám totiž miminko a kočárek je dost těžký, a na sporťák jsme malí:-) Odpovědět

iveta34  názor  (18.10.2004 11:19:40) Taj já se asi musím připojit k menšině která nemá problémy.Ať to bylo před 14lety s první dcerou,nebo teď-ještě se mi nestalo(nebo si na to nepamatuju)že by mi po oslovení někdo s kočárkem nepomohl.Fakt je-že dneska si můžeme vybrat prodejny kam se dá zajet v pohodě.Já osobně prostě chodím tam-kde to jde.Pokud uvidím přeškrtnutej kočár)z jakýhokoli důvodu)tak tam prostě nenakupuju. Další věc jsou úřady atd.Je to kolikrát problém-ale pokud tam člověk musí-vždycky si nějak poradí.Ale myslím,že už i to se pomaličku mění k lepšímu. Možná mám štěstí na lidi-ale pokud normálně požádám kohokoli-beze slov pomůže.A mám i dost zkušeností že se lidi sami nabídnou. Jinak řešení otázky auta atd.-to je asi úplně o něčem jiném,než je tenhle článek ne??:)) Odpovědět

Hana+dcerky Karolína a Eliška  Podpora.  (18.10.2004 13:48:41) Milá Šárko, ráda bych Tě podpořila. Také jsem se setkávala s neochotou lidí pomáhat s kočárkem. A to i u těch, které jsem oslovila. Několikrát se mi stalo, že ženy, odhadem 40 - 50 let staré, se v momentě, kdy jsem se k nim přibližovala s žádosti o pomoc, tak se obrátily a odkráčely na druhou stranu zastávky. K těm úřadům, také to nechápu. U nás je oddělení dávek SSP v prvím patře a kočárek se dole nedá nechat. Úřednice sime mají u svých stoků hračky pro děti, pastelky a papíry na malování, ale problém býval, jak se s dětmi dostat nahoru. O obchodech ani nemluvě. Nejde jen o nějaké schody. Někdy byl vchod tak ouzký, že se kočárek nepodařilo dovnitř procpat. Tam, kam zakazují s kočárkem chodit, jsem asi nikdy nešla anebo jsem zákaz nevědomky ignorovala. V této souvislosti byla pro mne alarmující vyhláška snad v české Lípě, kde bylo zakázáno nechávat kočárky na ulici před obchody pod tisícikorunovou pokutou. Tamější zastupitelka to hájila slovy, že matky jsou nezodpovědné, jsou dlouho v obchodem a pak jim unášejí děti. A musím přiznat, že také byla z mé "oblíbené" věkové kategorie 40 - 50. Někdy mám dojem, že naivně předpokládám "solidaritu" žen, bývalých matek malých dětí. Ale to už je k jinému tématu. Hanka Odpovědět

Xantipa    •  který debil  (18.10.2004 14:43:22) Který debil píše pod mým jménem - Xantipa. Spoustu příspěvků jsem nepsala, např. to, že ten kdo nemá auto, je socka. To bych nikdy nenapsala. Žádám toho blbce, který se musí pod svým názorem podepisovat mým jménem, ať začne přemýšlet a najde si vlastní jméno. I když s těmihle názory se asi za někoho schovat musí. Poradí mi někdo, jak se ochránit? Odpovědět  Psychouš    •  zaregistrovat   (18.10.2004 15:00:30) se Odpovědět  Stáňa+Ondra (* r. 94)  Re: který debil  (18.10.2004 15:35:38) Xantipo, zkus se zaregistrovat - to by ti tyhle problémy ušetřilo, protože bez znalosti hesla by se nikdo pod tvým nickem nepřihlásil ... Jinak souhals, že takovéto konání (psaní příspěvků pod cizím jménem) svědčí o nev lném charateru pisatele :-( Odpovědět

Petra    •  děti, děcka, dětičky a ostatní  (18.10.2004 14:48:47) tak to u nás ve 20000městě jsou dvě hračkárny a do obou vstup s kočárkem zakázán. Jejich smůla, ještě jsem tam nic nekoupila. I když na požádání tam prý kočár pustí. Tak nechápu proč ta cedule. Co mě pěkně štve jsou reklamy obchodníků na chodníku. Dost často kvůli ním můsím sjet na silnici. Vždycky se to ve mě vaří... Vodím své starší dítko do místního DDM a čekají mě tam schody, velmi těžké dveře a pokud už vevnítř jeden kočár je tak už se tam nevejdu. Vždycky se to ve mě vaří... (pro rejpaly-vedení o problému ví ale nejsou peníze -spíš jak na co) V tomto malém městě se převážně přemistuťuji pěšky, auto používám jen k lékaři. Jednou si říkám svezu dítko MHD ať má nějaký zážitek. Stáli jsem tam tři s dětmi a samozřejmě spousta "nemocných"důchodců.Když bus dorazil, začal mezi důchodci směšný závod o nástup. My matky jsme nastupovaly poselední. Když to ty děti vidí jak mají mít pak úctu ke starším? V posledním měsíci těhotenství jsem stála silnou frontu k pokladnám se mlékem a máslem v Plusu. Paní důchodkyně ke mě přistpupila, jestli jí prý pustím, že jí bolí nohy.!!!!! Nakupovat jezdíme převážně do Hypern. V samotné H. je to úplně v pohodě. Co se týče obchodů okolo (Kenvelo,Sportissimo atd.) mají tam sice zákaz vstupu kočárů a košíků ale ještě se nestalo aby nás někdo jen upozornil. S menším obchody problém nemám, kam se nevejdu nebo nesmím tam prostě nejdu. Je na každém obchodníkovi jak se k tomu postaví ale buď mi vyhoví nebo má smůlu.Myslím že v tomto směru je dnes opravdu dost na výběr. Úřady jsou silně bezbariérové a o to tu myslím jde hlavně. Opravdu by to chtělo zveřejnit na viditelnějším místě. Já nevím, já když něco dělám, tak vždy myslím na to, jaké to bude pro všechny ostatní. Asi jsem nějaká blbá nebo co? Přijde mi že většina myslí jen na sebe. Odpovědět  Obchodnice    •  Kočárkům vjezd povolen !!!  (18.10.2004 18:24:33) Sama vlastním malý obchůdek pro děti - ani ve snu by mě nenapadlo opatřit jej cedulkou s přeškrtnutým kočárkem . Ale jsem z malého města a upřímně řečeno v našem městě jsem na to nenarazila nikde :o) Jen bych chtěla napsat, že mile ráda a ochotně pomáhám maminkám dovnitř i ven . Jen mě hrozně vadí ( teď opravdu netvrdím, že jsou takové všechny maminky ) když například : - přejíždějí po prodejně se zabláceným kočárkem sem a tami když nemusí - neberu dítě sedící co je živé, to pochopím. Tohle jsem bohužel zažila u malých miminek co spinkala a klidně by mohla spinkat bez popojíždění :o) Ale co hadrem se to umeje a hlavně že jsou zákaznice spokojené !!! Jen si pamatuju dobu nedávnou a moje chování s kočárkem v prodejnách a když byl opravdu venku marast,tak jsem se snažila moc nenadělat.. - a za druhé mi vadí, když jsou děti vyndány v prodejně z kočárků - mám tam pro ně připravený dětský koutek a hračky :o)Vím, že nebudou sedět na jednom místě,ale troška pozornosti od jejich maminek by nebyla vážně na škodu. Bohužel, ono procházející se dítě s čokoládou mezi navěšenými čistými věcmi a nevšímající si matka mě přivádí k šílenství !!! A nemluvím o strhávání věcí a ničení hraček. To mi vadí !!! Já tam nejsem proto, abych ty děti ještě hlídala!! Snažila jsem se jim prodejnu přizpůsobit, ale tohle mi někdy přijde líto. A těh maminek co si myslí že jsou NĚKDO a jejich děti to samé je bohužel docela dost . Ono by to opravdu někdy stačilo si říct jsem matka s kočárkem,ale umím se podle toho taky chovat :o) Odpovědět  Petra    •  Re: Kočárkům vjezd povolen !!!  (18.10.2004 21:36:18) Tak s tím souhlasím. Rozhodně mi nepřijde skvělý se mstít tím že nechám děti demolovat obchod. Jsem takový typ jako autorka článku. Nechám si všechnno líbit a pak se užírám a říkám si proč je ten a onen takový když já bych se takhle k němu nikdy nechovala. Myslím, že mám děti opravdu vychované a to co tu čtu by si nikdy nedovolily. Nemám problém jít s nimi kamkoliv. Je hezké, že se takto stavíte k dětem a ostatní je už jen na matkách. Trucem asi daleko nedojdou. Odpovědět  Evča    •  Re: Kočárkům vjezd povolen !!!  (21.10.2004 13:25:32) Plně s paní Lenkou souhlasím. Pracovala jsem v prodejně, kde se dalo s většinou maminek vyjít k oboustranné spokojenosti. Ale také byly maminky, které svým kočárkem zatarasili celý průchod prodejnou a běda pokud by jim někdo z prodávajících něco řekl. Některé maminky také projíždí s kočárkem po prodejně tak neopatrně, že každou chvíli do něčeho narazí, např. vystavené přebalovací pulty za několik tisíc jsou většinou po nělika týdnech zcela odřené. Nemluvě o rohlíkách, čokoládě, zmrzlině a jiných mlsotách, které se nacházejí prakticky všude. Chce to oboustranou toleranci. Odpovědět

Konstanta & 3 raraši  mala troska do mlyna...  (18.10.2004 16:54:26) Uz tady bylo receno hodne... Za sebe musim rict, ze problemy s kocarkem uz nemam, protoze jsem se naucila byt mirne drza a pred kazdou cestou do Prahy promyslim celou cestu (jeste, ze jsem v Praze 6 let studovala, tak ji pomerne znam) a podle toho se rozhoduju zda jet s kocarkem nebo s satkem. Z temer kazde cesty do Prahy se vracim s nejakym zazitkem. Musim ale rict, ze jsou ochotni lide, kteri pomuzou bez pozadani, ale drtive vetsine clovek musi o pomoc rici - odmitl me pouze jeden asi dvacetilety mladik. Na moji prosbu odvetil: "I don"t understand." Chudak. Kdyby si vybral jakoukoli jinou rec, mela bych smulu. Takhle jsem mu prosbu pretlumocila do anglictiny. Protahl oblicej, odkyval mi to a v momente, kdy jsem se otocila, utekl. To me docela pobavilo ;o) Nebo: Jdu s kocarem na plosinu metra vyhrazenou pro kocarky. Stoji tam matrona (cca 40let). Pozadam ji, jestli by mi mohla uvolnit misto pro kocarek. Ona se na me ocenila: "Stejne tam nemate dite!" Hm... jen tak pro zabavu vlacim kocar po Praze. Haha. Uznavam, Marketce byl mesic, byl unor, mrzlo az prastelo, tak na pani z kocarku nemavala. Na druhou stranu: Jindy jsem zaparkoval a kocar v metru na miste pro kocarky a ze sedadla se zvedl elegantni pan (cca 55let) a povida: Bezte si sednout, to je misto pro maminky. Zirala jsem. Satek nemusi byt reseni. Jela jsem s malou (cca 4 mesice) v satku, v metru me hned ochotne 2 cca 50-lete zeny nabidly misto. Usedla jsem. Na dalsi stanici pristoupil sedesatnik a me, s miminem na brise, strcil pod nos prukazku ZTP. Priznavam, ze me to vyrazilo dech... Rekla jsem mu, jen at si klidne sedne, udelala jsem tri kroky a pozadala o misto slecnu, ktera sedela za mnou... Jako perlicku pridavam - v tehotentsvi jsem si rikala o misto k sezeni s tim, ze jsem tehotna, naposledy 12 hodin pred tim, nez se Marketka narodila. Ale je fakt, ze pod zimnimi bundami neni brisko tak jednoznacne videt. Myslim, ze jizda s kocarkem po Praze (a nejen tam) je zkouska trpelivosti pro obe strany - pro matku i pro okoli. Protoze, co si budeme namlouvat, kocarek v metru, autobusu i tramvaji skutecne prekazi...jenze, ne vzdy je mozne cestovat bez kocarku... Odpovědět

Klára 1+1  Doprava  (18.10.2004 17:42:48) Vzhledem k mým zkušenostem, kdy mě chtějí nejčastěji pomáhat stařenky a stařečkové nebo těhotné ženy a většinou cestuji se dvěma dětmi, Jedno v kočárku a druhé sotva chodící tak velmi ráda využívám autobusu 1 a 3 , který slouží invalidům a matkám s dětmi do 3 let. Jezdí po celé Praze , jsou většinou poloprázdné a jejich řidič a doprovodný personál je vždy velmi ochotný.Mohu jejich služby velmi doporučit. Odpovědět

Damián    •  hloupost  (18.10.2004 21:22:05) Neměla jsem moc času číst předešlé názory, ale myslím, že se se mnou ,milé dámy, shodnete. Hloupý obchodník, který neinvestuje do bezbariérového vchodu. Kdo už by měl být nejlepší zákazník než matka. My matky totíž milujeme utrácet za naše bejbátka, batolátka i za starší potomstvo. Jejich chyba! Diskutovaný problém jsem vyřešila investicí do lehkého kočárku (cca 8 kg) a po čase jsem získala i nějáké to svalstvo. Odpovědět

Damián    •  hloupost  (18.10.2004 21:22:21) Neměla jsem moc času číst předešlé názory, ale myslím, že se se mnou ,milé dámy, shodnete. Hloupý obchodník, který neinvestuje do bezbariérového vchodu. Kdo už by měl být nejlepší zákazník než matka. My matky totíž milujeme utrácet za naše bejbátka, batolátka i za starší potomstvo. Jejich chyba! Diskutovaný problém jsem vyřešila investicí do lehkého kočárku (cca 8 kg) a po čase jsem získala i nějáké to svalstvo. Odpovědět

Dora    •  kde se dva perou...  (18.10.2004 22:09:03) Včera jsem si s pochopením četla tuto diskusi a ejhle dneska mě čekalo překvapení. Byla jsem tak trochu zaměřená na to, jak to s tím pomáháním v MHD dnes bude. Obvykle cestuji se třemi dětmi - jedno v kočárku, druhé tříleté (velmi nezbedné) a nejstarší se školní aktovkou. Dnes jsem měla pohov - jízda s jedním dítětem a ještě upevněným v kočárku. Nejspíš čekáte, jak to vlastně dopadlo. Posaďte se - když jsem jednoho staršího pána požádala o pomoc při vystupování, další se nabídl sám od sebe, takže po menší tahanici pánové svorně vynesli kočár s dítětem i nákupem a já šla ze dveří jako dáma. Budu si to dlouho pamatovat, a připomínat hlavně ve chvílích, kdy to bude tak trochu jinak, však vy víte... Odpovědět

Lenka    •  k clanku  (19.10.2004 19:56:29) Musím bohužel souhlasit. Mě to připadá úplně stejné. Taky jsem si chtěla vychutnat mateřskou ale tento "pocit" jsem měla stále a ještě trvá. Stále se o něco doprošovat, přece zase nechci zas tak moc. Opravdu to nechápu. Raději jsem přestala jezdit úplně. Sice se opravdu někdo našel a sám mi s kočárkem do MHD pomohl, a to jsem ho zase zahrnula takovým poděkováním, že z toho asi byl pěkně překvapený. No, opravdu se to už nevidí.... Odpovědět

Lucie, mám malou sestru    •  ignorace pomáhá  (20.10.2004 12:12:50) Mám malou sestru a od jejího narození jsme stále řešili vstup do obchodů s kočárkem. Tam, kde byly uličky sotva pro jednoho člověka, jsme se ani neobtěžovali chodit, ale tam, kde jsme mohli v pohodě brouzdat s kočárkem po obchodě jsme vjeli cedule necedule. Byli jsme totiž vždy připravení se pohádat. Nikdo nenechá svého milovaného drobečka napospas před vchodem (navíc se nám stalo, že nám několikrát z vozíku ukradli hračky apod. - a to jsme ho jen tlačili nebo u něj stáli - co by asi tak mohli udělat, kdyby u miminka nikdo nebyl?). Později, když byla sestra větší (2 roky), přendavali jsme jí spící z auta do vozíku i s dětskou sedačkou. Odmítli jsem jí opět před obchodem nechat. S představou, jak někdo "vyklepává" ze sedačky malé dítě a následně ji krade, jsem vždycky do obchodu vrazila a běda, jak někdo něco řekne. A má rada? Nebuďte "ušlápnuté"! Nikdy je nenechte se po sobě vozit, protože TAKHLE SE NIC NEZMĚNÍ. Vytáhla jsem do boje a nepřestanu. Odpovědět

Lali    •  Také jsme hmyz  (20.10.2004 21:09:51) Znám u nás V Č. Budějovicích pěknou řádku obchodů kam se nesmí s kočárkem, povětšinou mě na tüto skutečnost upozorňují velni důkladně zvláště prodavačky ve věku mojí mamky a tedy dle mého udhadu již také babičky. Stejné babičky vám s chutí pustí proti kočárku dveře od samošky, pošty, lékaře apod. Vrchol nastal MHD, kde nás kontroloval revizor, byli jsme tam 3 mamky s golfáčema a on nás "upozornil" , že tam smí být kočárky jsme dva. Odvětila jsme sice, že to snad je věcí řidiče kolik mamin nechá nastoupit, ale PAN revizor tvrdil opak. Dost mě to dopálilo a tak jsme prostě zavolala do novin a požádal redaktorku ať se tedy na dopravním podniku zeptá jak to je. V novinách pak napsali cosi jako že je to na řidiči a že se ho měl ten ravizor zaptat a že ba nás tedy hulákal více méně zbytečně (v narvaném autobuse) a že vozíčkáře přepravují bez potíží a těch se prý do busu vejde i 6! Takže si asi pro další mimi místo kočárku pořídím na cestování vozíček. Odpovědět

Iva, dvě dcery 2,5r a 9m    •  Nový obchod s dětským zbožím v SCHOPPINGPARKU Brno!!!  (21.10.2004 12:58:26) Bomba - v Brně otevřeli novou obrovskou prodejnu dětských věcí CHICCO vedle IKEA. Pozor ale! V téhlr prodejně nesmíte ani s kočárkem ani s nákupním vozíkem! Takže 10kg dítě pěkně do náruče do druhé ruky dvouleté dítě a můžete zde nakupovat! Pro koho tyhle prodejny jsou? Asi pro těhotné čekající maminky, které chtějí mít dítě jako ze škatulky (promiňte, ale taky taková jsem byla a musela mít všechno - nyní při výši rodičovského příspěvku jsem při zemi). I když se pohybujete po MAXI prodejně úplně sami, prodavačka vás nemilosrdně vyžene. Moje dvouletá si sedla do mašinky - prodavačka hned nám přišla oznámit, že to je pouze dekorace! Nic otočila jsem se na podpadku - ať si to strčí .... . Více sem už nepůjdu. Myslím si, že je to diskriminace! Protože až budu mít děti větší tento obchod pro mě přestane mít význam! Odpovědět  Taktez Iva,dve dcery 2,5r. a 7m.    •  Re: Nový obchod s dětským zbožím v SCHOPPINGPARKU Brno!!!  (24.10.2004 13:54:30) Jo jo, je to tak, neutratila bych tam ani halir. Jsme kousek od Brna, vetsinou v tech super.. hyper.. obchodech nebyva problem s kocarkem ale ze zrovna do detskyho.. to fakt vymysleli... Odpovědět

Martina, 3 děti    •  Žertovné příběhy z MHD  (22.10.2004 0:48:48) Nedá mi, abych nepřidala dvě veselé příhody z cestování MHD. Chystala jsem se vystupovat z autobusu MHD se svými třemi dětmi ve věku 0-4 roky, což je moje vrcholné artistické číslo (nástup není až tak zajímavý, nejstarší si tam naleze po dvou, prostřední po čtyřech a kočárek se tam vždycky nějak dostane). Autobus se blížil do stanice, kočárek jsem měla připravený napříč autobusem, pod schody připravený dobrovolník na vykládku, jedno dítě za ruku, druhé vlaje na tyči. Autobus zastavuje, dveře se otvírají, akce spuštěna, vykládáme. Vtom se kolem mě začala prodírat ven jakási postarší dáma, ale neměla šanci. Kočárek dávám na chodník a v rychlém sledu se obracím zpět pro děti, aby ve vystupujícím davu nezmizely zpátky v útrobách autobusu. Akce dokončena, všichni jsme na chodníku, ještě stíhám poděkovat mladíkovi, který mi pomohl s kočárem a chystáme se vyrazit k domovu. Na chodníku mě ale zastavila ona důchodkyně a seřvala mě na tři doby, co se jí s tím kočárem pletu do cesty, když ONA MÁ V TAŠCE VAJÍČKA. Nevěděla jsem, jestli se mám rozčilovat, brečet nebo smát, nakonec jsem zvolila za cé. Takže maminky, důchodkyním s vajíčky koukejte dávat přednost, nevychovankyně jedny. Druhá příhoda se mi stala v metru. Nastupovala jsem na Lukách a znáte to. Metro z 90 % prázdné, obsazené jsou převážně pouze „jedničky“. Taky si na ně ráda sedám, člověk má alespoň z jedné strany jakéstakés soukromí. Naštěstí zrovna u dveří, kde jsem nastupovala, byla celá lavice prázdná, takže jsem vedle sedadla zaparkovala kočárek, posháněla zbývající dvě děti a chystala jsem se usednout na „jedničku“ s tím, že jedno rukou budu držet kočárek, jedno dítě budu mít na klíně, druhé vedle sebe, a pokud se provoz zahustí, tak si je na klín srovnám obě. Jenže jsem si málem sedla do klína jakési čiperce asi tak v mém věku, která zmíněné místo (ačkoliv celá lavice zůstala prázdná) bleskurychle obsadila. Požádala jsem ji, zda by se mohla o jedno nebo o jedno a půl místa posunout, načež mi bylo řečeno, že nemohla, protože neví, jak by to s těmi taškami udělala. Rozhlížela jsem se po nějakých objemných zavazadlech, ale dotyčná paní měla na klíně jen kabelku a poloprázdnou igelitku. Nu, co se dá dělat. Sedla jsem si vedle ní, děti poskládala na klín a vedle sebe, natáhla jsem přes milou paní ruku a chytila kočárek. Nevěřili byste, jak rychle byl ten zapeklitý problém s taškami vyřešen. Paní mi vztekle vyrazila kočárek z ruky a odkráčela sednout si na protější sedadlo, odkud na mě pohledy dštila síru až na Palmovku. Jinak tohle jsou opravdu výjimky. Jsem dospělá pamětnice předrevolučních dob a myslím si, že chování lidí v MDH je ve srovnání s tehdejší dobou stokrát lepší. Odpovědět  alu    •  chce to trpělivost a úsměv !!!  (24.10.2004 15:18:58) Taky mám pár zkušeností s neochotou a znemožněným přístupem. Skoro pokaždé, když musím jet busem do města, musím vyskočit do busu a zvolat: "Byl by někdo tak laskav a pomohl mi s tím kočárem?" Většinou se nabídne nějaká starší paní nebo maminka. Pánové koukají na druhou stranu a dělají, že nevidí, neslyší. Jednou seděli u zadních dveří 2 mladí kluci, ale ani je nehlo. Tak se zase nabídla důchodkyně. Bylo mi trapnfě za ty kluky, tak jsem řekla: "Děkuji vám paní, to víte, maldí kluci nemají tolik síly aby mi pomohli, tak to nechají an starším a zkušenějším." Kluci byli kupodivu zticha a možná se trochu zastyděli, ale spíš si mysleli něco o mě a o prdeli. Když jsem byla ještě těhotná, v 8 měsíci, nastupovala maminka s kočárkem a nikdo se neměl ku pomoci, tak jsem se zvedla a chtěla pomoci. Na štěstí se mě zželelo nějaké mladé dívčině a pomohla místo mě. Pak ještě miluju ty malé busy, které mají jen ty úzké, jednoduché dveře, kam se s kočárkem dá dostat jen taktak. Z každé strany zbývá při nakládání totiž jen 1 cm a to nekecám. Jednou mi tam zůstala ruka a málem jsem si ji zlomila. A to ještě musím kočár zvednout do strašné výšky, potože tam trčí plošina ke stání. Když mi bylo v obchodě řečeno, že musím kočárek nechat venku, otočila jsem se a řekla, že jdu radši udělat tržbu ke konkurenci. Bydlím na vesnici a tak mi nevadí, když před obchodem nechám kočár (stejně bych tam těch 10 schodů nevyskákala) ale ve městě už očekávám, že se dostanu tam, kam potřebuju. Bohužel tomu tady na Vsetíně tak není všude. Takže zbývá být trpělivá, za pár let dítko kočárku odroste a už se dostaneme všude :-) !!! Jinak to řeším babyvakem. To se dostaneme všude, ale já jsem po takové vycházce řádně ztrhaná a mylý oštěrný, protože mu chybí prostor pro pohyb. Ale jinak v pohodě !!! Odpovědět  alu    •  chce to trpělivost a úsměv !!!  (24.10.2004 15:19:25) Taky mám pár zkušeností s neochotou a znemožněným přístupem. Skoro pokaždé, když musím jet busem do města, musím vyskočit do busu a zvolat: "Byl by někdo tak laskav a pomohl mi s tím kočárem?" Většinou se nabídne nějaká starší paní nebo maminka. Pánové koukají na druhou stranu a dělají, že nevidí, neslyší. Jednou seděli u zadních dveří 2 mladí kluci, ale ani je nehlo. Tak se zase nabídla důchodkyně. Bylo mi trapnfě za ty kluky, tak jsem řekla: "Děkuji vám paní, to víte, maldí kluci nemají tolik síly aby mi pomohli, tak to nechají an starším a zkušenějším." Kluci byli kupodivu zticha a možná se trochu zastyděli, ale spíš si mysleli něco o mě a o prdeli. Když jsem byla ještě těhotná, v 8 měsíci, nastupovala maminka s kočárkem a nikdo se neměl ku pomoci, tak jsem se zvedla a chtěla pomoci. Na štěstí se mě zželelo nějaké mladé dívčině a pomohla místo mě. Pak ještě miluju ty malé busy, které mají jen ty úzké, jednoduché dveře, kam se s kočárkem dá dostat jen taktak. Z každé strany zbývá při nakládání totiž jen 1 cm a to nekecám. Jednou mi tam zůstala ruka a málem jsem si ji zlomila. A to ještě musím kočár zvednout do strašné výšky, potože tam trčí plošina ke stání. Když mi bylo v obchodě řečeno, že musím kočárek nechat venku, otočila jsem se a řekla, že jdu radši udělat tržbu ke konkurenci. Bydlím na vesnici a tak mi nevadí, když před obchodem nechám kočár (stejně bych tam těch 10 schodů nevyskákala) ale ve městě už očekávám, že se dostanu tam, kam potřebuju. Bohužel tomu tady na Vsetíně tak není všude. Takže zbývá být trpělivá, za pár let dítko kočárku odroste a už se dostaneme všude :-) !!! Jinak to řeším babyvakem. To se dostaneme všude, ale já jsem po takové vycházce řádně ztrhaná a mylý oštěrný, protože mu chybí prostor pro pohyb. Ale jinak v pohodě !!! Odpovědět  Perutynka  Nastupování  (24.10.2004 15:46:25) Ze zacatku jsem jizdu MHD taky resila satkem. Byla jsem hloupa a stydela jsem si rict o pomoc. V zime jsem se ale bala ze bych s nim mohla upadnout tak prisel na radu kocar. Naucila jsem se zadat o pomoc slusne, hlasite a adresne. Pokud byl venku nejaky muzsku tak primo a pokud ne, nakoukla jsem do tramvaje a zvucne "Dobry den, panove pomuzete mi prosim s kocarkem ?" a pridala usmev. Nikdy se mi nestalo ze by se nenasel nikdo, naopak parkrat kdyz jsem pred vystupovanim davala znameni se mi sam nabidl ten co mi predtim pomahal do tramvaje. Na druhou stranu se mi stalo pouze 1x ze by mi nekdo pred nastupem nabidl pomoc sam od sebe - a rovnou do nizkopodlazniho autobusu :-) A co se tyka obsazene plosiny pro kocar - pokud tam nekdo stoji uz od dveri pozadam(neprosim) aby mi plosinu pro kocar uvolnili a taky je to bez problemu. A jestli se u toho nekdo sklebi ? Podekuju a myslim si svoje - proc se tim trapit kdyz se uz neuvidime :-) Odpovědět

Kočička a koťě  Kam s kočárkem?  (23.10.2004 18:32:38) Ahoj Šárko! Jako by si mi mluvila s duše! Zrovna minulý týden jsem zažila podobné situace té Tvojí. Kamkoliv jsem se hla s kočárkem, nikde mi nikdo nic neřekl, ale také mi nikdo nepomohl. U nás - a to jsme malá vesnice - už pravidelně najíždím s kočárkem opačně, když jdu na poštu a nikoho to ani nepřekvapuje. Pomoc mi zde nenabídl ještě nikdo. O městě se už vůbec nebudu zmiňovat, ale kam potřebuju, zam s kočarkem vjedu a suverénně zam s ním manipúuluji i tři minuty, než se vejdu do dveří, Všichni se na mě pouze pobaveně dívají, jak zpocená maminka zvládá situaci. Pouze v prodenách Vietnamců jsou Vietnamky ochotné kočárek pohlídat, jakkoli dítě zabavit a umožnit mamince klidný nákup. Nikde jinde jsem se s tím bohužel nesetkala. Helena Cenková Křižanovice Odpovědět

Magdalénka, tři synové  hmyz  (26.10.2004 23:18:45) V mnohém se Šárkou souhlasím. JE to sice lepší, než v r. 1981, kdy jsem měla první dítě,ale obecně je to bída. Paradoxně mi nejčastěji pomáhají s kočárkem starší ženy a muži - Ukrajinci! Lidé se opravdu rádi baví pohledem na vzpírající matku. Co z tramvaje, to se dá kočárek vynést, ale ty tři schody do tramvaje při nástupu jsou luxus! Vážím 45 kg a od doby, co se mi na jaře narodil chlapeček nosím zásadně kalhoty a dlouhé sukně, protože mám stále na nohách modřiny od kočárku. Minule už i na rameně, když mne ve dveřích na Václaváku při vystupování doslova sejmul pán, který spěchal. Ale dobrá zpráva - když z kočárkem stojí na zastávce muž, pomůžou mu soukmenovci do tramvaje, mám vyzkoušeno a vypozorováno. KDyž pak doma hovořím, že mi zase ujela tramvaj, protože jsem... jsem za blbečka, který se neumí správně usmát a správně požádat. Osvědčilo se mi spojit se s jinou matkou, kterou náhodně potkám na zastávce, v Paláci knihy, při vstupu do obchodu apod. Vzájemně si pomůžeme s kočárkem a jak jsme v převaze a soběstačné, najednou je klid. Můžeme i do výtahu, který byl pro jednu matku nedostupný, prý je jen pro personál. Obchod s přeškrtnutým kočárkem bych bezostyšně strhala na příslušném obecním úřadě, v tisku a pod. Pár prodavaček to na mne zkusilo, a velmi slušně a velmi nahlas jsem jim vysvětlila, že se mýlí. Zde se naopak lidé hned přidali a v obchodě si zadělali na ostudu. Dávám si ovšem pozor, abych při vstupu do obchodu neměla špinavá kolečka. Těžké dveřa a zavírání je opravdu úžasně, už mám nacvičených několik pozic, jak na ně a uvažuji, že nejen náklaďák, ale i matka s kočárkem, by měla být vybavena zakládacím klínkem. Diskriminace pokračuje i v linkových autobusech, tam mnozí řidiči odmítají vzít kočárek do zavazadlového prostoru, marně je složený. DOvnitř se samozřejmě v mnohých autobusech nevejde. Zde jsem informovala Krajský úřad a příslušné dopravce a tvrdě bojuji o své právo. NEhodlám být hmyzem a nejsem povinna jezdit výhradně autem. Po některých probděných nocích je to skutečně i nebezpečné. Příjemnou změnou je chování personálu ve většině restaurací, tam již matka s kočárkem hmyzem není.Asi bude trvat, než si lidi zvyknou, že matka má právo jezdit jen v parku a když potřebuje něco vyřídit nebo jen tak běžně provozně žít, má povolat babičku nebo hlídací službu. V cizině už to umějí, tam se s kočárkem počítá, časem se to naučíme i u nás. Nelze mít dítě za všech okolností v šátku nebo nosiči. Mirka Paclová Odpovědět

Lada    •  nedbám na lidi  (1.11.2004 15:42:34) Já sice nejsem mamina, ale když si vzpomenu jak jsem jezdila se synovcem v kočáru a potřebovala jsem do obchodu. Pokaždé mě ani nenapadlo se podívat, jestli je to dovolené. Považovala jsem to za samozřejmost. Až jednou v Brně mě chtěli vykázat z obchodu. Byl to prodavač(chlap). Tak jsem mu nechala kočárek i se synovcem u kasy. A jako na zavolanou synovec začal vehementne brečet. A prodavač nevěděl co s ním. Nechala jsem ho chvilku se podusit a pak už jsem to já nevydržela. Asi po měsíci jsem šla zase do toho obchodu, zase s kočárkem a synovcem, zákaz kočárků už nebyl na dveřích. Odpovědět

Markéta,děti 5+2    •  s drzostí nejdál dojdeš  (4.11.2004 9:28:55) Za těch pět let na mateřské jsem zjistila,že opravdu s drzostí nejdál dojdeš. A z otrávených obličejů prodavaček a neochotných lidí si nic nedělat.S prvním dítětem jsem bydlela ve větším městě,teď v menším a musím konstatovat,že teď je to horší.Ochota lidí je asi stejná,ale bohužel v menším městě se nedostanu s kočárkem ani na poštu,na radnici..všude jsou schody.V autobuse,kde jezdí stále stejná osádka,se všichni tváří,že snad vezu bombu.A co pak,když přijdou plýskanice a kolečka kočárku jsou od bláta!Z počátku mi vadilo,jak se kdo tvářil,nebo jsem byla v šoku,když mi na zastávce autobusu tři lidi odmítli pomoct-že mají potíže se zády,nový kabát! atd.Jediná rada: buďte připraveny- na všechno a na všechny a posilujte!Abyste v nejhorším případě mohli vynést kočárek i s dítětem samy! Odpovědět

Karel Kapsa    •  ano je.muj pohled.  (13.11.2004 12:19:59) Chodi si s kocarky jakoby byly neco.Mysli si, ze by jim mel kazdy pomahat, kazdy se na ne usmivat, chvalit jim jejich detatko.A nechcete nahodou aby se vas na ulici nekdo zeptal, jestli nahodou nechcete tlacit kocarek, aby ste se treba nenadrela?Kdyz po nekom neco potrebuju, tak se ho zeptam.Jestli potrebuje maminka pomoct do autobusu rad pomuzu, ale kdyz se me nezepta, tak mi je to jedno.Navic, dnes uz to nejsou jen ty stare tezke kocarky, dnes mate na vyber z mnoha druhu.Takze jestli tak nezbytne potrebujete cestovat hromadnou dopravou a nutne behat po uradech i s ditetem, poridte si jeden. Odpovědět

Michaela Dufková    •  zavzpomínala jsem si  (13.11.2004 18:35:05) Dobrý den, nad článkem jsem se pobavila, trochu zesmutněla a hlavně zavzpomínala, jak i já jsem stylem "drncání" po schodech zvládala třeba naši místní poštu, kam nevedou jen tři schody, ale asi 20. Občas i nějaká babička podotkla, že to dítě vytřepu. Ale vážně, i u nás v Boskovicích se objevila podobná známka na supermarketu, ale reakce byla tak bouřlivá, že docela rychle zmizela. Nikdy jsem si nelámala hlavu s tím, jestli do obchodu mohu nebo ne, prostě jsem tam s tím kočárkem šla. Stalo se mi i to, že mi bylo řečeno, že tu nemám, co dělat, ale na to já vždy řekla, že si neváží zákazníka a klidně půjdu jinam. To bych řekla, že to funguje, aspoň u nás. Tak se mamky držte a nebojte se ozvat. My už s kočárkem nejezdíme, ale zase se mi stalo, že v jedné "drogerii" se paní prodavačka ptala: "Čí je to dítě?!" Hrdě jsem řekla, že moje, a středem odkráčela. Paní si může být jistá, že si u ní již nenakoupím. Michaela Odpovědět

diesonne 1 dite v kocarku    •  matka s kocarkem?  (14.11.2004 20:45:56) Stejny problem kocarek versus nakupovani mam i ja byla jsem vylozene VYHOZENA z potravin na namesti v LIpniku nad Becvou. Pry to maji jasne na dverich napsano.Takze jsem jim rekla ze je to diskriminace a co by delali na mem mistekdyz jsou zeny a jen pokrcily rameny tudiz jsem polozila nakupni kosik na zem a odkracela jsem. Odpovědět