| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Děti v kleci

 Celkem 105 názorů.
 Li 
  • 

preklad 

(3.8.2004 11:17:58)
Ten preklad je vazne katastrofalni! To uz by byl lepsi odkaz na original. Copak na Rodine neni zadny jazykovy korektor, jenz by dbal o minimalni jazykovou uroven alespon u clanku na hlavni strane??
 Marcela a Anthony*29.1.2004 


Re: preklad 

(3.8.2004 11:31:31)
Ja jsem se jiz omluvila za sebe(ten usmevacek nebyl venovan editorum a Vam,ale mym kamaradum kterym jsem clanek posilala) OPRAVDU SE OMLOUVAM(clanek byl psan i bez hacku a tak mohli me hrubky opravit i kdyz od toho tu editori rodinky rozhodne nejsou).Vim,ze to neni omluva,ale ja prekladatelka nejsem.Clanek jsem prelozila,protoze me zaujal.Nevim zda je pravdivi.Nevim zda vas zaujmul nebo jen me hrubky.

Myslim vsak,ze diskuse by se mela rozjet okolo osudu postizenych deti.
 Kristina 
  • 

Re: Re: preklad 

(8.8.2004 13:47:31)
Mila Macela,
z vlastnej skusenosti by som ti chcela poradit,ze ked budes nabuduce nieco prekladat z anglictiny nedrz sa tak otrocky ich vetnej stavby...preloz si kazdu vetu v duchu slovko za slovkom, potom z nej sprav zmysluplnu vetu v cestine a az tuto vetu napis. Neboj druhy preklad uz bude lepsi:)
Este k slovickam, ktoré si ponechala v Aj verzii:
Autism: je autisticky syndrom (autizmus)(v cestine je to s malym na zaciatku, v Aj s velkym ako vacsina nazvov chorob), zahrnuje pod seba pestru skalu poskodenia mozgu a tym aj psychickej retardacie daneho jedinca, vacsinou v oblasti socialneho a emocionalneho spravania, casto spojenym so snizenym intelektom.
Epilepsy: je epilepsia, zachvatovite ochorenie na podklade poruchy funkcie mozgu
ft: je oznacenie anglickj miery feet - stopa, a nie je uplne zle previest v ramci prekladu tieto miery (stopa, mila, stupne farenheita,palec....)na nas metricky system
internacionalni: je medzinarodny
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: preklad 

(14.8.2004 13:33:55)
Marcelo, já bych Ti naopak chtěla poděkovat, žes to vůbec přeložila chyby nechyby, protože jinak by si to lidi jako já vůbec nepřečetli. Četla jsem něco v českym tisku a tam to vyznělo úplně jinak, než jak to vidí v zahraničí...
 Míra & spol 


Re: preklad 

(4.8.2004 6:56:31)
Pokud vím, tak na Rodině pracuje jeden člověk, který má na starosti všechno. Takže korektury nestíhá. Nechápu proč se navážíte do překladatelky. Věřím, že to přeložila, jak nejlépe dovedla a je mi jasné, že za to nic neobdržela (teda kromě vaší reakce). M.
 Věra,dva raubíři 


Re: preklad 

(9.8.2004 7:00:07)
Po přečtení tohoto článku jsem spíše šokovaná jeho obsahem, než kvalitou gramatiky.Zvláště, když se autorka překladu závěrem omluvila!Na Vašem místě bych raději přemýšlela, jak se zasloužit o to, aby se zlepšily podmínky života postižených dětí v naší zemi a tím i reputace náš všech před celým světem!
 kubecinek 
  • 

Nesouhlas  

(3.8.2004 10:22:28)
Neříkám, že vše co se děje v ústavech pro mentálně postižené je v pořádku, ale úplné zakázání klecových lůžek je ta největší pitomost co jsem kdy slyšel. Lidi, kteří se o to tak vehementně zasazují, by měli jít na takový rok pracovat s těmito dětmi a lidmi, aby zjistili jaké to je a pak můžou navrhovat změny. Vůbec si nedokážou představit co to obnáší.
 Marcela a Anthony*29.1.2004 


OD MARCELI  

(3.8.2004 10:54:15)
ja jsem pouze clanek prelozila a opravdu se omlouvam za chyby.Nejsem prekladatelka a jen me zaskocilo co tady v novinach vyslo a tak jsem o tom napsala.Nevim zda je to pravda nebo ne!!!!!
 Marcela a Anthony*29.1.2004 


Re: OD MARCELI  

(3.8.2004 11:02:20)
Co me zaskocilo nejvice
Pouha hodina venku a to jen malokdy na cerstvem vzduchu.
Bez lidskeho kontaktu a mileho chovani.
U mensich deti bez hracek.
 Sylvie 


Re: Re: OD MARCELI  

(3.8.2004 11:30:38)
Ano, taky jsem to četla. ALE - je zrovna TOHLE problém klecových či síťových lůžek, nebo JEDNOHO KONKRÉTNÍHO ÚSTAVU? Já sama na praxi zažila jedno dítko v síťovém lůžku. Bylo to v kojeneckém ústavu, dítku bylo cca 6 let!!!, bylo mimo jiné mentálně silně zaostalé. Taky například nemělo oči a byly tam i další vady, zřejmě díky kterým "muselo" zůstat v kojeňáku, ač tam věkem nepatřilo. Jinam se ho totiž nepodařilo umístit, žádný ústav o něj neměl zájem. Nevím, jak často chodilo z lůžka ven, já tam chodila "venčit mimča", takže v budově jsem se vždycky jenom mihla. Ale v posteli mělo hračky, se kterými si hrálo a co jsem si všimla, sestry se mu dle možností věnovaly. Jenže na starosti měly spoustu dalších nesoběstačných dětí (na tomhle oddělení tuším batolata), takže rozhodně žádná intenzivní péče. Asi mám slabou fantazii, ale neumím si představit, jak by se o ono dítko dané době v daných podmínkách sestry mohly postarat bez lůžka. Nejsem na mentálně postižené odborník, ale řekla bych, že v první řadě je potřeba mít jednak dostatek presonálu, jednak vyhovující prostory. Pokud tyhle podmínky splněné jsou a klece se přesto používají, je to na pováženou. Pokud ne, pak by mi příkaz zrušit lůžka příšel jako stejná hurá akce jako třeba zrušit přívoz, když přes řeku ještě není postavený most.

S.
 Stana 
  • 

Re: OD MARCELI  

(3.8.2004 16:23:23)
Marcelo nemas se za co omlouvat. Zajimave reakce jsou na tvuj prelozeny clanek:((( nejdrive kritika chyb, pak kritika prekladu, potom kritika novin, dale kritika situace a nakonec ti Janina H vysvetli formou VUML bla bla bla bla. Typicky post komunismus, kdyz se to dobre okeca tak tomu lidi zacnou verit ze je to tak spravne.... Cela situace nastala, kdyz se anglicka praktikantka nechala na mesic najmout do zamestneni v Rabech a po navratu do Anglie popsala co videla. Britske noviny Sunday Times 14.6.2004 jeji reportaz otiskly...Podle prazskeho psychiatra a zastance lidskych prav doktora Jana Pfeiffera byly v drivejsich letech postele s mrizemi povazovany sa "progresivni" a "humannejsi" nez privazovani. Dnes je Pfeiffer jeden z vudcich osobnosti usilujici o zakaz techto posteli v Ceske republice. Presto ze je pouzivani posteli s mrizeni kvalifikovano EU, Radou Evropy, Amnesty International a OSN jako porusovani lidskych prav, ctyri novi clenove EU - Ceska rep., Slovenska rep., Slovinsko a Madarsko postel nadale pouzivaji. Tricetilety Michal Celetka byl v Brne v teto posteli drzen 5 tydnu, po celou dobu za nim neprisel zadny psychiatr ani psycholog, zadny lekar, pan Celetka po propusteni na tom byl zdravotne jako schizofrenik hure nez pred prijetim do ustavu(podle zprav bbcczech.com), mel navic sebevrazedne myslenky. Nemocnice v Dobranech u Plzne ma pres 1300 luzek z toho deset% jsou luzka s mrizemi. Marcelko dobre pises ze by zde mel byt dialog o tom co se deje s mentalne postizenymi malymi detmi v Ceske republice.
 lenka 
  • 

diky 

(4.8.2004 20:39:05)
marcelo, diky za prelozeni clanku. je pozoruhodne videt, co se pise v zahranici, normalne by me nenapadlo to vyhledat. clanek je psan docela manipulativne, zadne vyjadreni napr. reditele ustavu, rodicu deti apod. hlavnim cilem je vzbudit negativni emoce. tak si rikam, ze na tom ceske deniky ve srovnani se zahranicim nebudou tak zle :-) jeste jednou diky a na chyby se vykasli, jde o obsah. lenka
 Helasil 


Re: Nesouhlas  

(22.8.2004 2:20:40)
Ráda bych se přidala k vaší debatě. Pracuji jako zdravotní sestra a dobře vím, co to je pracovat s postiženými lidmi. Ono totiž taky záleží na typu postižení. Člověk a nebo človíček s lehkou formou postižení ať už tělesného nebo duševního se "zvládá" daleko jinak a líp než s postiženým těžkým. Právě máme na oddělení jednoho mentálně postiženého pána, podotýkám jednoho, pracuji na chirurgickém oddělení, ale ten dostává záchvaty vzteku.Potom je silně agresivní a mlátí do všeho a do všech kolem sebe. Má 45 let a asi 90 kilo, nevím jak by ho jedna sestra mohla zvládnout a ani dvě by si s ním samy neporadily. Sestra v jeho ústavu je na noční sama + jeden zřízenec, ale pacientů tam má kolem dvaceti. Má můj obdiv.
Sestry v ústavech s malými dětmi nemají práci o nic lehčí. Jejich pacienti sice nemají 90kg, za to se sami ani nenají, neoblečou, nepomůžou. Musí je krmit, přebalovat, cvičit, dávat léky, stlát postýlky......Maminky na MD si stěžují,že doma nic nestíhají ale tyto sestřičky mají ve službě na starost hned několik dětí najednou. To že děťátko má čistou postýlku, oblečky a nemá opruzený zadeček, dostalo najíst a napít už vlastě nikoho nezajímá. Setry jsou ve službě ráno, odpoledne, večer, v noci, o víkendech, o svátcích a v době kdy vy sedíte u vánočního stromečku se setry starají o tyto děti,lidi v ústavech, nemocnicích a domovech důchodců.I tyto děti bývají agresivní a mají velkou sílu, proto musí být nějaký vyhrazený prostor kde by si neublížily. A nebo by musely dostávat silné dávky sedativ. Co je lepší?
Ono je to vlastně rozhodování o nás bez nás. Přijďte si na JEDEN DEN zkusit péči o tohoto pacienta a potom sami uvidíte, že není jenom tak.
Moje řešení ? Víc personálu. Čím néně pacientů budu mít na starost tím víc času jim můžu věnovat.
 Ivo 
  • 

špatně 

(3.8.2004 11:25:38)
Marcelo, vybrala sis špatné noviny. Článek je sprostý bulvární nesmysl. Opravdu chtějí jeho autoři říct, že v ČR dochází k týrání klientů v ústavech? To je silné kafe, navíc nepodložené. Nejsem zastáncem síťových a klecových lůžek, ale chápu, proč byly používány. Autoři článku měli za cíl pouze napsat silně emotivní článek bez snahy dobrat se motivů a pravdy. O řešení nemluvě.
 Sara33(Eliška 07, Petr 09) 


Duveryhodnost? 

(3.8.2004 11:27:45)
Otazka je: jak duveryhodny je ten clanek. Spis se prikladnim k nazoru, ze je to prehnane a psane "pro efekt". http://lidovky.centrum.cz/domov/clanek.phtml?id=281005

Nemam poneti jak to skutecne v tech domovech vypada, tak nechci soudit. Ale cele to je od A do Z dost "hystericke" (reakce Rowlingove, Kubinyiho...)

 Marta,Adam,Bubla 


Re: Duveryhodnost? 

(3.8.2004 11:35:45)
Také si myslím, že jde o hóóódně zveličený výmysl.
Znáte to, jdete na záchod a v té chvíli Vás někdo hledá. A už z toho je aféra: porušení pracovní kázně, nedodržování pracovní doby, vyřizování soukromých záležitostí v pracovní době atd.
 uhugo 
  • 

Zajímavý komentář 

(3.8.2004 12:15:49)
http://www.reflex.cz/clanek28876.htm
 Mimca 


Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 13:21:56)
Pýtam sa: ktože je tá pani autorka Harryho Pottera? Odpovedám si: skrachovaná učiteľka, ktorá donedávna žila zo sociálnych dávok a mala šťastie, že jej vyšiel jeden príbeh. Znovu sa pýtam : akým právom vykrikuje do celého sveta svoj laický názor, na tému, ktorá je krajne odborná...právom popularity, právom svojich peňazí????

Ďalšia vec: kde by ste radšej videli svoje choré postihnuté dieťa, ktoré svojím správaním ohrozuje samé seba a svoje okolie? Zavreté v sieťovanej posteli alebo nadopované množstvom liekov a priviazané remeňmi o lôžko bez akéhokoľvek pohybu. Som laik, ale dovolím si tvrdiť, že aj dospelý zdravý človek by oveľa horšie znášal niekoľkohodinové ležanie v jednej polohe bez možnosti akéhokoľvek pohybu (svrbí ťa noha? otravuje ťa mucha? necítiš si chrbát?)a časom by zošalel aj bez inej zjavnej príčiny.

No a ešte niečo: minister zdravotníctva urobil zásadnú a neodpustiteľnú chybu....ja na jeho mieste by som odoslala pani "spisovateľke" list , v ktorom by som diplomaticky poďakovala za jej záujem o túto problematiku ale zároveň jej vysvetlila, čo zrušenie sieťovaných postelí obnáša, aké náklady sú s tým spojené a navrhla, aby sa pani "spisovateľka" stala sponzorom projektu "odstránenia sieťovaných lôžok a zvýšenia počtu zamestnancov na takýchto pacientov" aspoň v jednom ústave.
Myslím, že by sa nadrapená pani "spisovateľka" veľmi rýchlo stiahla.
 Janinka,Honzík 2.8.03 


Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 13:35:01)
S tímto řešením bych taky souhlasila, všichni kritizují a nikdo nedá rozumné řešení, hodně lidí plácne že je to týrání ale ve skutečnosti nemají ani pomětí o tom co péče o takto postižené děti a lidi obnáší, když chtějí něco kritizovat, měli by nejdřív sami vyzkoušet na vlastní kůži o co jde. Já to zkusila a je to opravdu hodně těžká práce. NE, tohle musí být povolání, protože tato péče vyžaduje hodně trpělivosti a poukud zbyde po takové dřině ještě nějaká energie tak taky i lásky.
 JaninaH 


Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 13:45:29)
Dovoluji si sem bez komentáře zkopírovat článek z Reflexu, na který odkazuje jeden z diskutujících, bohužel chybně. I rozhovor s ředitelem ústavu v Odlochovicích v tištěném Reflexu, o kterém je v článku řeč, je velmi poučný, doporučuji.

Politici o české psychiatrii neříkají pravdu.
Věřit médiím se vážně nevyplácí. Poté, co jsem pročetl všechny články na téma pacienti v klecích, jsem nabyl přesvědčení, že opravdu žádná alternativa neexistuje, ministr Kubinyi se unáhlil a obránce národních psychiatrických zájmů Václav Klaus má pravdu. Když nebudou klece, musí se klienti sociální ústavů a psychiatrických léčeben přivázat k posteli nebo nacpat prášky. S touhle výbavou jsem odjel do Ústavu sociální péče v Odlochovicích, což je jeden z ústavů, které patří pod pražský magistrát. Reportáž si můžete přečíst tenhle čtvrtek v tištěném Reflexu, ale už teď můžu prozradit, že pan ředitel mi hned na první otázku řekl, že oni klece zrušili už dávno, nepotřebovali na to ani víc peněz, ani víc personálu a léků dávají svým klientům méně než dřív. A že je dobře, že ministr nakázal klece zrušit, protože bez toho by se pořád někdo vymlouval, že to nejde a že je to hlavně pro dobro pacientů. Realita občas dokáže překvapit.

Jako vedlejší produkt jsem vyslechl několik velmi čerstvých a velmi konkrétních historek z českých psychiatrických léčeben a musím konstatovat, že ani Špidlův dopis, kde se tvrdí, že naše psychiatrická péče je na evropské úrovni, nemá s realitou mnoho společného. Způsob, jakým se u nás zvláště s problémovými klienty a pacienty zachází – nemají praktický žádný nárok na soukromí, smysluplnou činnost, sebeobsluhu, jsou jen objektem agresivní zdravotnické péče – logicky vede k agresi, kterou zatím většina zařízení umí řešit jen klecemi, kurty nebo injekcí. Takže opravdu nejde o klece. To je jen řešení z nouze na vrcholu pyramidy, projev mizerné péče, ne podstata problému. Samotným zrušením klecí se nic nevyřeší. Ostatně ústav, kde jsem byl, se mění už pět let. Snaží se tu o maximální míru svobody a individuální péče a poslední klec tu zrušili až letos na jaře, ve chvíli, kdy mají pocit, že už je nepotřebují. Takových zařízení u nás je víc, ale pořád byste je nejspíš spočítali na prstech. Takže na ty pohoršené hlasy politiků a odborných celebrit nedejte, realita je usvědčuje ze lži. Ty kritické hlasy z ciziny mají bohužel mnohem víc pravdy, než jsme ochotni si připustit.

 Taky kopíruju reakci 
  • 

Re: Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 13:56:11)
ˇˇCetla jsem článek pana Feřteka a nesouhlasím s ním, nevím kolik práce mu dalo, aby našel tak ideální ústav. Myslím tím poměr zaměstnanců /143/ na klienty /153/. Jistě pakliže by tento poměr byl všude, není o čem hovořit. Ale tak to přeci není. Proto jeho článek nemohu brát jako vzorek. Já mám jiné zkušenosti, můj otec má Alzeimrovu nemoc. A spolu s tátou jsem prošla několika ústavy, je to tragedie, hlavně v počtu zaměstnanců. Je to asi o placení odborných sil. Jinak to nevidím. A ty slavné klece, na mně působí depresivně, jenže když mi vrchní sestra řekne, co mám jiného dělat, když mám na triku 20 podobných, jak je mám zvládnout? Co jí mám odpovědět, jistěže mě popadne beznaděj, ale pochopím, že ani ona to nemá jednoduché a určit ji jako zvrhlou osobu, to nejde. Asi to bude v něčem jiném, že pane Feřteku? Asi by to chtělo naštívit ne tak ideální ústav, o kterém jste se zmínit ve svém článku. Je to opravdu o jiném systému. To mně vlastě rozčílilo, jinak jsem ráda, že o tomto problému byla alespon zmínka.
 Simona 
  • 

Re: Re: Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(4.8.2004 17:55:10)
A co získáme, když navštívíme ne tak ideální ústav - iluzi, že jinak to opravdu řešit nelze a že to děláme nejlépe jak umíme ???????
 Haluška 


k našemu zdravotnictví 

(5.8.2004 8:31:32)
Nemám sice zkušenost s takovýmito ústavy, pamatuji si jen na jednu návštěvu kojeneckého ústavu, taky to na mě působilo dost depresivně.
Nicméně mám čerstvou zprostředkovanou zkušenost s tím, jak se u nás v nemocnicích zachází se starými lidmi. Babičku před pár dny postihla mozková příhoda. Odvezli ji do pražské nemocnice na Karlově nám. Chtěla jsem tam jít, ale maminka mi volala, že tam vůbec chodit nemám. Jsem v 32. týdnu těhotenství, a prý bych z toho šoku mohla porodit. Babička ležela na posteli nahá, nikdo se ani nenamáhal ji aspoň přikrýt. Nejen ona, ale ještě další pacientky, které na tom byly podobně a tísnily se na jednom malém pokojíčku. S těmi lidmi se tam zachází jak s kusem masa...

Umím si tedy představit, jak to chodí jinde. Jenže co je špatně? Špatně je placený personál nemocnic a ústavů. Lidí je málo. A kam jdou peníze z našich daní? Na podporu lidí, kteří nechtějí pracovat. Mrzí mě, že se naše země, když dostala šanci, začala ubírat tímto směrem.

Lidé, kteří skutečně potřebují pomoc a péči, jsou zanedbáváni, a stát se "stará" o povaleče.
 Olga 
  • 

Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(9.8.2004 13:45:56)
... to není povolání to je poslání ...

Nechápu jak si někdo může vytvořit názor na základě 1 článku v novinách a odmítá se seznámit s pravou realitou.

 JaninaH 


Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 13:53:01)
Mimco,
jen poznámečku. Jsem už starší ročník, něco pamatuji :-))) Tvůj slovník mi neodbytně připomíná rétoriku z dob minulých. Víš, totéž, co píšeš, jsme se často dočítali v Rudém Právu - co nám mají nějací buržoazní ztroskotanci a samozvanci kecat do toho, jak to tady vedeme? Nějak mi to nesedí.
J.
 Mimca 


Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 15:26:19)
Janina H.......ja predsa nemám nič proti "západu". Ale štve ma, ak od nich bezhlavo preberáme všetko aj s navijákom...dobré, aj zlé, len preto, že oni sú "ďalej". Treba predsa vyselektovať dobré a osvedčené veci a poučiť sa z ich chýb.
A rozhodne sa mi zdá nerozumné pripisovať toľkú váhu názoru jednej ženskej, ktorá o problematike má možno toľko znalostí ako my dve o jadrovej energetike...
Áno, som za diskusiu, som za zváženie všetkých pre a proti...ale nesúhlasím, aby sme sa zľakli jedného listu pani XY len preto, že dotyčná pani momentálne vo svete "frčí".
Keby dotyčná pani napísala list pánovi ministrovi, že interupcie sú "zlé", tak ich zo dňa na deň tiež zakáže???
To ma na tom desí. Že sa jeden pán minister s prepáčením pos...al z jedného listu laika.
 JaninaH 


Re: Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 15:59:15)
Mimco,
myslela jsem to trochu jinak. Píšeš Áno, som za diskusiu, som za zváženie všetkých pre a proti... Ale právě takovou diskusi (i jedno razantní rozhodnutí) u nás dopis spisovatelky Rowlingové vyvolal, a to je podle mě moc dobře. Myslíš, že bez toho dopisu by se třeba náš prezident o problém detailně zajímal? Nebo ministr zdravotnictví? Podle mě využila spisovatelka své popularity pro dobrou věc, přinejmenším státní ouředníci museli rozhýbat faldy a něco řešit...
J.
 Mimca 


Re: Re: Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 16:02:24)
Ja teda mám skôr pocit, že to nevyvolalo diskusiu. Teda áno, ale až v druhom kroku. V prvom kroku padlo rázne rozhodnutie pána ministra o zrušení takýchto lôžok. Diskusia bol len odozvou na jeho konanie. Mýlim sa?
 Jana Z. 


Re: Re: Re: Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 16:16:25)
Mimco,

neverim tomu, ze ono bezprostredni zruseni luzek nebylo tema uz stejne diskutovane, ci naopak se pani reditele ustavu snazili to pozdrzet ..myslim, ze Mrs.Rowlingova vedela co dela a zrejme vyhovela neci zadosti o pomoc v teto veci (a urcite se nejedna jen o "klece" ale i tok penez do "ustavu")..

jana
 Jana Z. 


Re: Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 16:08:11)
Mimca,

ja pochybuji, ze je "ona dama co ve svete frci" tak uplnym laikem ..nebo jinak receno, pokud pouziji svoje jmeno a penize za ucelem zmedializovat nejaky problem, tak urcite vim komu, proc a jak pomaham..

To neni otazka toho, ze ona frci a ma penize a tak si dela co chce, to je prave o tom, ze kvuli tomu ze "frci", dokaze svym jmenem pritahnout pozornost medii k nejakemu problemu..

Mozna timhle pritahnutim pozornosti medii, naslednym diskuzim atd pomohla nejakym lidem, lidem pracujici v ustavech ziskat vetsi finance za ucelem zmodernizovani, vice pracovniku atd - to je to, co je urcite potreba..

JIna znama jmena jsou spojena s bojem proti AIDS, nebo naslapnym minam, ci zenske obrizce, nebo problemum tam ci one atd - kazdy pomaha tim cim je nejprospesnejsi a znama jmena problemy neresi, jen pritahuji k nim pozornost..


MMCH - v UK jsem rok zila obklopena lidmi, kteri pracovali v "ustavu" pro dospele..byla jsem i vevnitr - jedna se o mestecko, zadny "ustav", ktere melo vsechno od ruznych dilen, specializovanych pracovniku, pracovni mista pro klienty, bazen, kino apod. urcite meli i vetsi pocet zamestnancu na pocet klientu (jak uz tu nekdo podotknul)..co vim moji pratele chodili neustale na ruzne kurzy, ktere jim doplnovali vzdelani a znalosti..
Za tehle podminek se proste jinak pracuje a nektere veci jsou pak zbytecne...

jana
 Věra 
  • 

vše je otázkou peněz 

(3.8.2004 16:13:09)
Tahle diskuse je možná podnětná..nicméně..vše je jen otázka peněz..

až bude dostatek řádně placeného personálu a vybavení, nebude třeba klecových lůžek, kurtování, nebo tlumení medikamenty...nebo jen ve vyjímečných případech.
poukazovat na zkušenosti ze sukromých klinik ze zahraničí je pěkné...nicméně, za peníze, ktere je tato společnost ochotná na tyto lidi, potřebující pomoc dát, nic takového bohužel nepořídíme.

Rowlingová -- neRowlingová..
 Jana Z. 


Re: vše je otázkou peněz 

(3.8.2004 16:20:55)
Vero,

ano je to otazka penez..ale nekde se zacit musi..nevim zda zruseni kleci je zrovna ten spravny prvni krok- to souhlasim, ale aspon se zacalo mluvit a snad i doufejme resit....

MMCH to o cem jsem psala nebylo soukrome zarizeni..

jana
 Věra 
  • 

Re: Re: vše je otázkou peněz 

(3.8.2004 16:31:13)
Jano..jasně, ono nejde o to zda je to soukromé zařízení, ale o ty toky peněz a zejména jejich množství..

Mne osobně moc mrzí, že se zde solidárně proplácí Paraleny a lázně pro lidi po infarktu -- zatímco na děti nemocné leukemii se vybírá s kasičkou na ulici.

detto handicapovaní, detto psychiatričtí dlouhodobí klienti..u nás hodně peněz bohužel teče jinam, než je potřeba..to mne štve moc, a není vůle s tím něco udělat...:-((
 Jana Z. 


Re: Re: Re: vše je otázkou peněz 

(3.8.2004 17:11:53)
Vero jasne, souhlasim..

jana
 Mimca 


Re: Re: Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 16:24:17)
JanaZ...asi mi niečo ušlo...Ja som nejak nezaregistrovala, že by pani spisovateľka použila svoje peniaze v mene veci. Pokiaľ viem, poslala kritický list....a nechcem sa hádať, ale obsahoval návrh, resp. riešenie ako z toho von?
 Jana Z. 


Re: Re: Re: Re: Re: Kto je vlastne tá dáma? 

(3.8.2004 16:39:47)
Mimco,

a ja nekde snad pisu ze pouzila sve penize? :-))

Pokud mluvim o penezich tak ve smyslu, ze pritahnutim pozornosti se urcite nejake "financni injekce" nekde objevily ci zrusenim klecovych luzek muzou narokovat reditele ustavu vice penez ve smyslu aby nedoslo opet ke kroku zpet - podavani leku a poutani:-((..

Co se tyce reseni - to ale preci nebyva ucelem medializace nejakeho problemu prostrednictvim nejake zname osobnosti..ano, nekdo pouzije svoje jmeno a jeste prida nejakou financni sumu a zalozi nejaky fond atd..v tomto pripade bude muset stacit vubec pozornost medii a rozpoutane diskuze..

jana
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Názor ženy, které si velice vážím 

(3.8.2004 16:02:43)
a s kterou jsme na dané téma hodně diskutovali. Je členou a zakladatelkou několika významných neziskových organizací.
Ahoj, Danielo,
nezlob se, nejde mi to pořád z hlavy, ta klecová a síťová lůžka. Je
jednoduché si na Hrad pozvat psychiatry a řediteleé ústavů. To ale nejsou
relevantní odborníci na tuto problematiku. Těma ty klee jen usnadňují a
zjdnodušují jejich práci. Jak si někdo může může myslet, že klec je bezpečí.
Mámina nebo tátova náruč (nebo obecně i jen lidská náruč) je bezpečí, tam by
dítě mělo utíkat, když se cítí ohroženo, v nepohodě nebo je mu smutno, ne do
klece, proboha (!). Když se uchluje hledat bezpečí do sítí, o čempak to asi
svědčí? Jak to, že neběží za svou "tetou" v ústavu? Klaus se na Hradě ptá
"odborníků". jenže ti "odborníci" v té kleci nikdy zavřeni nebyli, na
vlastní kůži ji neznají, nemají s ní žádné vlastní zkušenosti, tak jak mohou
být na to odborníky... To je, jakobychom se ptali třeba majitele drůbežárny,
jestli ty klece pro slepice jsou vyhovující. Dozvíme se od něj, že klece
jsou hygienické, každá slepice komfort vlastní klece, klece jsou jsou
hygienické, protože slepice není ve svém vlastním trusu, dostává dostatek
kvalitního krmiva, je v teple a nemrzne, zatímco na dvorku si musí pracně
vyhrabávat žížaly a v zimě musí na mráz.... zkrátka, má se skvěle. Nikdo se
nezeptá té slepice, zda jí vyhovuje klec 15 x 15 bez dna, aby hovínka padala
dolů, jak se jí líbí do krve rozdrásané tělo i nohy, jak se jí líbí, být
skoro bez peří s tělem rozklovaným od sousedek ve vedlejších klecích,
protože žijí v trvalém stresu, jak se jí líbí být jen strojem na vajíčka....
Ne nejsem blázen. Ta slepice neumí mluvit stejně, jako neumí mluvit to dítě
v té kleci. Kdyby nám to umělo říci, kdyby vědělo, že existuje i něco jiného
než bezpečí klece, tak by nám to řeklo. Takhle rozhodují odborníci.
Chovatelé drůbeže v klecích a chovatelé dětí v klecích. I dospělých, není v
tom rozdíl. Fakt škoda, že neumíš anglicky. mám materiály o výpovědi lidí, kteří do té klece byli zavíráni. Těch "bláznů"...
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Názor ženy, které si velice vážím 

(3.8.2004 16:04:01)
omlouvám se za chyby.
 Mimca 


Re: Názor ženy, které si velice vážím 

(3.8.2004 16:14:01)
Danielo...nemôžem inak, ako s týmto názorom súhlasiť. Lenže ak je povedané "A", treba povedať aj to "B". A teda, ak sa zhodneme na tom, že zatváranie chorých detí do klietok nie je humánne, mali by sme sa zamyslieť aj nad tým...čo s takýmito deťmi? Ako im pomôcť, ako predísť ich týraniu, sebaničeniu a pod. ? Nie som odborník, som len mama....takže rozmýšľam ako obyčajná mamka. Laický rozum mi hovorí, že by sa tomu dalo predísť stálou opaterou od ľudí, ktorí sú v danej profesii dobrí. Ďalej mi laický rozum hovorí, že na opatrovanie takýchto detí zrejme nestačia tie počty opatrovateľov, ktoré sú dnes k dispozícii v liečebniach. Takže to chce veľa nových zamestnancov, t.j. veľa peňazí. Pýtam sa....máme ich? Resp. dostanú ich tie ústavy?
Reálne......nedostanú. Bohužiaľ. Takže ak to "B" má znamenať, že opatrovatelia si budú prácu uľahčovať zvyšovaním liekov a uvezovaním detí priamo o posteľ....ako menšie zlo mi vychádza tá klietka. Nemôžem si pomôcť.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Názor ženy, které si velice vážím 

(3.8.2004 16:22:42)
Vidím řešení ve změně zákonů týkajících se vytvoření důstojných podmínek pro rodiny s postiženými dětmi.
Mám informaci, že okolo 90% post. dětí ve VB vyrůstá a i nadále žije v rodině, která má značnou pomoc od státu, nejedná se jen o ocenění tak záslužné čnnosti(která je v konečné fázi i levnější než péče ústavní)finančním zajištěním, ale také vybudováním sítě sociálních služeb jako je osobní asistence, dostatek a výběr z denních stacionářů, atd.
Tady já osobně vidím cestu.
Je to obdobné téma jako u dětí opuštěných.
 Stana 
  • 

Re: Re: Názor ženy, které si velice vážím 

(3.8.2004 16:33:53)
Mimco znam tady par zen ktere maji postizene deti, jsou maminky tech deti udelaly to, co jim rikalo jejich srdce -nechaly si ty deti doma a spolupracuji s kanadskym systemem, jak jim zivot usnadnit, dovazeni je do dennich skol a skolek, delaji pro ne ruzne olympiady, detske tabory a spolupracuji s odborniky jako s psychiatry, s psychology, s lekari. Zavrit tyto deti do kleci jako nejake zviratka, nechat cizi lid aby se postraly o jejich vlastni potomky je komunisticke mysleni - komunisti potrebovali maminky postizenych deti u bagru, u michacek, v zavodnich kantynach, ve fabrikach..zdrave deti sly do jesli a do skolek kde se autorativne vychovavaly jako budouci ateisti a komunisti a ty postizene deti se pozaviraly do ustavu.
 irena (3 děti) 
  • 

Re: Re: Názor ženy, které si velice vážím 

(9.8.2004 19:18:28)
O čem to pořád mluvíte? Jaký nedostatek peněz, jaký nedostatek personálu? Jedna z nejzajímavějších informací pro mě byla, že např. právě ve Velké Británii je velmi málo (na počet obyvatel) takovýchto "léčeben". A tak mají dost personálu. A důvod: především si rodiny tyto děti nechávají doma u sebe!!! Znám několik rodin s podobně postiženými dětmi, ale ani je nenapadlo šoupnout je do ústavu. Klec už je pak jen automatické pokračování tam, kde vlastní rodina dezertovala ze své povinnosti postarat se o své blízké. Když tyto děti nedostávají lásku od vlastních, jak můžete očekávat, že je stát bude milovat?! Ani hodná teta, která své poslání dělá s velkou péčí, nemůže nahardit vlastní a časem citově otupí a práci si ulehčí. Jinak by nemohla pomáhat aspoň v rámci svých možností a brzy by se psychicky zhroutila. Takže nejjednodušší recept je: co nejvíc dětí si nechat doma, na ostatní by pak zbylo více peněz i personálu. Ale to chce hlavně změnit myšlení všech a v tom je zakopaný pes.....
 traumatizovaná matka 
  • 

Re: Re: Re: Názor ženy, které si velice vážím 

(10.8.2004 9:20:49)
Milá Ireno,
v mládí jsem studovala na pomáhající profesi a taky jsem soudila rodiče, kteří dali své děti do ústavu nebo dětského domova, případně děti své rodiče do domova důchodců.... Tuto skutečnost jsem začala vidět jinak, když se mi narodilo těžce postižené dítě. V sedmi letech jsem ho MUSELA dát do ústavu, protože tehdy žádná jiná volba nebyla. Buď pečovat o své dítě 24 hodin denně bez možnosti vystřídání, odpočinku nebo ho dát do ústavu i 150 km od bydliště...
Postižení mého dítě nebyl jediný těžký problém, který jsem musela řešit....a moje dítě je závislé ve všech základních lidských úkonech na pomoci druhých. Sám se nenají, neudržuje čistotu, má křeče..... Co můj syn v ústavu zažil, o tom je moc těžké vyprávět. V podmínkách ve kterých žijí (můj syn už ne) děti i personál v ústavech je nelidský. A ty nelidské podmínky vedou k důsledkům - změněnému chování klientů i pečujících - řeknu-li to v rychlosti jen obecně.
Svoje dítě jsem milovala ještě před narozením, i po narození a miluji jej dodnes.
Sáhla jsem si nejednou na bazální dno svých sil. A prožila opakovaně pocit naprosté bezmoci a chybějící podpory.
Opakovaný frustrující zážitek bezmoci vede k tramatizaci a trauma nelze léčit poučkami, moralizováním či radami, co by matka nebo rodina měla dělat. Kritika, rady, poučky nepomáhají ani personálu.
Ale cesta z toho ven vede...

 Líza 


Re: Re: Re: Názor ženy, které si velice vážím 

(12.8.2004 23:28:55)
No, Ireno, nevím, ale moje kamarádka pracovala ve VB v ústavu typu naší LDN. Státním, tj. takovém, kam přijdou jen ti, jejichž příbuzní nemají na lepší. Protože měla už zkušenosti z českých léčeben dlouhodobě nemocných, byla otřesená špatnou kvalitou péče.
Nechápej mě špatně, ústavy tady nejsou v pořádku. Ale v kontextu s klecema mě napadá nařízení, které museli celoplošně ve VB zavést až před několika lety, že staří lidé v léčebnách nesmějí být celodenně přikurtováni v křesle. (Ono to totiž hezky vypadá, babička hačá v křesílku, pod dekou není ovšem vidět, že je připoutaná - a že má na zadku proleženiny, protože tam sedí celé dny)
 Petra 


Re: Názor ženy, které si velice vážím 

(5.8.2004 7:15:04)
Danielo, ono něco jiného je dát do klece zdravého tvora a něco jiného je dát tám někoho, kdo třeba blouzní a cítí se ohrožen a v kleci se cítí bezpečně. I když pro okolí to vypadá, že on se tam trápí, jemu tam může být v jeho trápení líp? Níže jsi uvedla, že nejlepší je podporovat péči o postiženého v rodině, tak s tím moc souhlasím.
 *Aida* 


Jak je to ve VB 

(3.8.2004 17:37:33)
Ziju ve VB a mam postizene dite (autismus + dalsi problemy). O ustavu jsem nikdy nepremyslela, nikdy mi tato moznost ani nebyla nabidnuta. System neni ani tady idealni, neustale bojujeme s nejakou byrokracii, od zari nastupuje syn do skolky, se kterou nejsem tak uplne spokojena, ale bohuzel jina moznost neni a behem skolniho roku se toto umisteni bude upravovat, takze snad to bude lepsi.
Jinak musim rici, ze kdyz jsem poprve prijela, tak jsem se strasne divila, kolik je tu postizenych lidi, co je to za zemi, kde na kazdem kroku vidite nekoho na vozicku atd? Casem jsem prisla na to, ze je tu mnohem vice vericich lidi a tak mnohem mene potratu postizenych deti a pak je tu integrace postizenych do spolecnosti. Opravdu vetsina postizenych deti/lidi zije se svou rodinou a ucastni se normalniho bezneho zivota. Deti s Downovym Syndromem jsou uz leta integrovane v normalnich skolach na priklad.
Syn je pres leto v takove jakoby druzine a jsou tam deti telesne i mentalne postizene, stejne tak jako deti "normalni". A vsem to prijde prirozene. Takze si myslim, ze je treba zmenit celkovy postoj spolecnosti k postizenym lidem a to bude nejaky cas trvat.
Jinak jsem rada, ze ziju v zemi, kde muj syn bude chodit do normalni skoly a bude zit v ramci moznosti normalni zivot. Jeho postizeni neni z nejtezsich a pri predstave, ze stejne postizene deti jsou v CR zavirany do ustavu, je mi hodne tezko u srdce.
 Hanka 
  • 

Re: Jak je to ve VB 

(3.8.2004 21:08:33)
Aido,
já teda nevím jestli jsou děti postižené - třeba jako tvůj syn zavírány do klece.
Myslím, že jsou to děti s velkým postižením.
Napíšu to laicky, aspoň tak jak jsem to viděla já....
Mám kamarádku co pracuje v takovém ůstavě . Viděly jsme se naposledy asi před 6 lety, kdy jsem se za ní byla podívat. Je pravda, že tam byli děti v klecích - ale asi jen tři..
Když jsem se jí na to ptala, tak mi řekla, že je jich tam málo a všechny najednou nezvládají a ti co jsou v klecích jsou ti nejnezvladatelnější a nejhorší případy :o( Možná to vyzní blbě, ale zrovna tyhle děti měli pro sebe zřízenou jednu místnost, která byla celá obložená molitanem. Taky jsem se na to ptala - a prý ti co si do ní chodí hrát mají např.nádory na mozku a tudíž neustále mlátí hlavičkama do stěn a proto taky mají helmy !!!
Byl to ten nejotřesnější zážitek a bylo mi jich hrozně líto.........
Jenže pak jsem si uvědomila, že pro ně je to vlastně dobře, i ta blbá molitanová místnost......protože jinak by tu asi nebyli. A určitě by je v nějakém záchvatu neudržela ani ta sestra a podle mě pořád lepší tohle než nějaký oblbující injekce.
Rozhodně jsem pro ,aby byli více podporovány rodiny s postiženými dětmi - jenže málokdo má sílu se o takové dítě třeba starat :o(
 Hanka a tři broučci 
  • 

Nesouhlas 

(5.9.2004 20:56:20)
Já osobně jsem si přečetla pár odpovědí na tento článek, ale jak zjišťuji tak většina dospělé populace je pro, aby se děti zavírali do klecí. Jde vidět, že nemáte postižené dítě, všichni ti, kdo si myslí, že to dítě do klece patří. Nezlobte se na mě, ale myslím si, že největší chyba je když se rodiče takového prcka vzdají, to dítě na svět neptalo. A že se narodilo postižené, boužel, ale přesto hlavně tyto děti chtějí lásku, těmto dětem ji musíte dávat najevo dvojnásobně. I když někomu přijde, že je to dítě nezvladatelné, přesto ještě nemusí dostat etiketu - klec. Jsou to pořád jenom děti. Já žiju v jedné domácnosti s mentálně postiženou švagrovou, je to strašně hodná holka. Snaží se ze všech sil. A můžu vám všem říct, že jako maličká neuměla vůbec nic, co se dalo to ji moje tchýně naučila a taky jí bylo lékařkou nabídnuto, ať se jí vzdá, ať ji dá do ústavu. Jenže moje tchýně nechtěla, brala ji takovou jaká je. Moje švagrová je hodně mentálně postižená, nedokáže pochopit jednoduché věci, ale k tomu, aby je pochopila stačí jediná věc - trpělivost. Já mám tři kluky, prvnímu je 6, druhý má 4 a ten třetí má teprve 4 měsíce a můžu vám říct, že neznám lepší chůvu než je ona. V ten moment, kdy si vezme do rukou toho nejmenšího je z ní pomalu lepší a trpělivější máma než kdokoliv jiný.
Má svoje chvilky, dokáže se uzavřít do sebe, dokáže okolo sebe mlátit, ale přesto přeze všechno je to člověk a nemáme doma klec, kde bychom ji v jejích chvilkách zavírali. Ona pokud je agresivní ubližuje sobě a zase to chce trpělivost a jít a vysvětlovat. Ty děti v těch klecích jsou chudáci, každý kdo s tím, aby v kleci byli souhlasí, by se měl pozastavit nad tím, že sám by v ní nevydržel ani jeden den. U nás je strašně špatné zdravotnictví, je nevyhovující, nejsou penízky, není vyhovující ani zdravotnictví a když naše republika penízky nemá nemůžeme ani chtít nějaké zlepšení. Já osobně si myslím, že stačí aby náš stát uvolnil penízky namísto Feťákům, kteří si nové injekční jehly, kterou mají mimochodem zadarmo, stejně neváží. Tady tyto zbytečně vyhozené peníze by se hodily na jiné místa, pro postižené děti. Tyto děti potřebují péči 24 hodin a to bohužel nejde, když se u nás neustále snižují stavy nemocničního personálu.
Já svůj náázor napsala přeberte si to jak chcete. H.
 jana 
  • 

klece 

(3.8.2004 22:21:52)
Nic se nemá přehánět. To bychom taky mohli zakázat postýlky!! Kolik kojenců a batolat je celý den v postýlce!/já mám čisté svědomí, náš prcek v ni odmítal být, takže v ní nestrávi ani den svýho života!!/.
 Meta 
  • 

O špičce ledovce 

(4.8.2004 8:40:28)
Víte, po přečtení článku jsem si myslela, že se strhne lavina hlasů pro změnu zaběhaných a nesprávných postupů, které se v našem sociálním a zdravotním systému stále používají a velice mě překvapilo, jak málo hlasů se postavilo za článek. No, víte, ono je moc snadné dupat nožičkami, že se u nás nic takového neděje, že se jedná o prachsprosté pomluvy. Jenže
zavřít oči a tvrdit, že to, co nevidím není, to pomůže jen do té chvíle, než sami osobně narazíte tvrdě hlavičkou na realitu. Obávám se, že skutečná pravda je ještě mnohem drsnější, že problematika klecí je jen podružnou kapkou v moři utrpení bezmocných. Vzpomeňte si na diskuse o porodnicích – kolik příběhů plných křivd a zbytečného trápení způsobených necitelným přístupem našich zdravotníků! A přitom takový porod znamená pouze pár dní, kdy jsme vydány systému napospas, navíc jsme v této době víceméně zdrávy a i personál si je vědom naší svéprávnosti. Můžeme se víceméně postavit na odpor, můžeme se bránit a koneckonců – můžeme na své triko z nemocnice odejít. A nyní se zkuste vžít do kůže těch, kteří se bránit nemůžou, nemůžou si stěžovat a když, tak jim stejně nikdo neuvěří. Ozvalo se tu dost hlasů, kteří tvrdí – je to způsobeno nedostatkem peněz!!! Jenže ono se peněz jako takových vybírá až až – víte, že máme nejvyšší odvody na zdravotní a sociální pojištění v Evropě? Jenže už se nesmí mluvit o tom, jak jsou tyto peníze zneužívány, kolik jich mizí v nenávratnu a jak maloučko se jich nakonec dostane tam, kde by být měly. Copak nevíte, že stát brání lidem, aby se sami postarali o své postižené děti, či staré rodiče jen a jen proto, že zrušením desítek, nebo spíše stovek ústavů by se přišlo o dobře zavedený byznys? Není tady pozadí i toho, proč máme tolik dětí v dětských domovech a tolik zklamaných čekatelů na osvojení dětí? Přestaňte už věřit pohádkám, které jsou vám vtloukány do hlavy, rozhlédněte se svýma očima kolem sebe a začněte konečně přemýšlet. Jak je vidět, třeba v Anglii to jde dělat jinak. Není to totiž ani tak v penězích – je to především v lidech. A zrovna tato diskuse ukázala, že myšlení je u nás zkostnatělé natolik, že těch pár zlatých lidí, co se snaží něco změnit, ulehčit utrpení kde se dá, místo díků a podpory, dostává zas a znovu přes čumák. Když už někdo nechce realitu vidět, ať alespoň nehází klacky pod nohy těm statečným, co bojují.
Vrátím se k původnímu článku – každé dítě, které nemá dostatek podnětů, zlobí. Řešením zlobení opravdu není strčit ho do klece…Nebo to tak se svými dětmi děláte? Vlezte si tam na 24 hodin sami. Bez knížky, nočníku…Smíte si vzít plyšáka a ožužlávat ho. A pak, pokud se vám zážitek líbil, můžete s čistým svědomím bojovat za zachování klecí.
 *Aida* 


Re: O špičce ledovce 

(4.8.2004 13:51:19)
Meto,
musim s Tebou souhlasit. Ja nevim, jestli jsem uplne mimo, po precteni reakci na tento clanek si tak pripadam.
Pro me proste neni normalni odkladat (zavirat) postizene deti (dospele) do ustavu jak na bezicim pasu. Jsou samozrejme lide, pro ktere je ustavni pece nejlespim a mnohdy jedinym vychodiskem, ale neni jich tolik. A zavirat nekoho do klece je proste nehumanni.
A otazce penez zas tolik neverim. Denni pece (stacionare) a pece v rodine spolu s integrovanou peci je levnejsi nez ustav.
To, ze tolika prispevatelum zde, prijde soucasna situace vyhovujici, ne-li normalni, me hodne prekvapilo.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Aide, 

(4.8.2004 14:08:54)
dalo by se říct, že sytý hladovímu nevěří, nebo dokud na vlastní kůži nepoznáš nepochopíš. Ale asi to bude především o celkové náladě v naší společnosti, kde se odchylky ať v barvě pleti, či postižení vnímají jako něco méněcenného. Co můžeme koneckonců očekávat ve společnosti, která není tolerantní ani vůči "svým zdravým jedincům", kolik už zde vyšlo článkůnapř. o diskriminaci maminek s kočárky, či o důchocích?
Osobně mám názor takový, že se snažím chovat tak, jak bych si přála, aby se ke mě chovali ostatní, t.j. slušně a s respektem a o tomje i integrace postižených lidí do běžné společnosti a umožnění rodinám, aby se o ně mohli starat a ÚP tak pomalu a jistě začínala být minulostí.
Daniela
Také souhlasím s Metou :-)
 *Aida* 


Re: Aide, 

(4.8.2004 14:29:14)
Mila Danielo,
Ja sice v CR neziju, ale moje rodina ano a navstevuji je celkem casto. O diskriminaci a dokonce i rasismu vim sve, vyslechla jsem si na svou osobu jiz cetne stavnate poznamky. Kdyz totiz vyjdu na ulici zahalena s satkem na hlave, stavam se najednou necim menecennym, okoli vseobecne usoudi, ze neumim ani cesky a dokonce pro nektere predstavuji teroristickou hrozbu :o)))). Pridej k tomu meho syna, ktery ma mimo jine ADHD, takze jeho chovani neni zrovna ukazkove a je to jak scena vystrizena z tragikomedie.
Asi se spatne vyjadruju, ja si myslim, ze nejdrive ze vseho se musi zmenit vseobecne mineni a nazor na postizene lidi. Nejdrive musi byt normalni neodkladat postizene, ale brat je jako normalni soucast bezneho zivota. Bez toho jsou vsechny snahy marne.
Zdravime na dalku pana Dolejse! A Tebe taky samozrejme :o).
 *Aida* 


Re: Re: Aide, 

(4.8.2004 14:34:11)
Jeste bych chtela dodat, ze si nemyslim, ze v Cechach je vsechno hrozne a tady v UK je vsechno perfektni. Uz jsem psala, ze perfektni to tady neni, ale podpora rodin s postizenymi detmi tu je lepsi nez v Cechach.
Moje kamaradka ted soudi skolu, protoze jeden ucitel pravidelne drzival jejiho syna na zemi a bouchal jeho hlavou o zem (hlavou kamaradcina syna). I takove veci se deji a deji se urcite v jakekoliv zemi, at uz je sebevice vyspela. Ale to je spise o jednotlivych jedincich nez o celkovem systemu jako takovem.
 Marcela a Anthony*29.1.2004 


Re: Re: Re: Aide, 

(5.8.2004 15:27:37)
to s tou hlavou je sokujici:(.A zni neuveritelne na jakoukoliv zem.

a i ja se pridavam k tobe,ze tu neni vse ruzove.Sama jsem si tu jiz hodnekrat stezovala na NHS.Clanek me vsak prekvapil.Domnivala jsem se,ze jiz v CR neexistuji taktiky,kdy se klece pouzivaji tak casto.

Nechapu,proc CR nepodporuje vice rodiny s postizenymi detmi.
 Sylvie 


Re: Re: O špičce ledovce 

(4.8.2004 14:30:09)
Aido, nemám pocit, že by tu někdo souhlasil se zavíráním dětí do klecových lůžek - za normální situace. Jenže jak už tu padlo, situace v ČR normální není :o( a odstraněním klecí se NIC nevyřeší. Hezky to popsala Míša, pokud vím, je z oboru (bývalá zdravotní sestra ?), takže si umí udělat představu. NEJDŘÍV
 Sylvie 


Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(4.8.2004 14:31:56)
Omlouvám se, špatně jsem hmátla na klávesnici :o)

Aido, nemám pocit, že by tu někdo souhlasil se zavíráním dětí do klecových lůžek - za normální situace. Jenže jak už tu padlo, situace v ČR normální není :o( a odstraněním klecí se NIC nevyřeší. Hezky to popsala Míša, pokud vím, je z oboru (bývalá zdravotní sestra ?), takže si umí udělat představu. NEJDŘÍV se musí změnit všechno okolo, samotné zrušení klecových a síťových lůžek nic nevyřeší. A že si ministr zdravotnictví sedne na zadek před spisovatelkou... no, to taky o něčem svědčí.


S.

 *Aida* 


Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(4.8.2004 14:37:15)
Sylvie,
myslim, ze piseme vsechny (Meta, Ty, Misa, Daniela, pokud jsem nekoho zapomnela, tak se omlouvam) v podstate to same :o)))). Odstraneni kleci jako jakasi hura akce nadela vice skody nez uzitku. Je treba zacit z jineho konce a postupne i na ty klece dojde. Alespon ja v to doufam.

 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(4.8.2004 14:41:54)
No právě. Zrovna ty se udivuješ nad tím, že "tolika přispěvatům zde přijde situace normální". Možná jsem nějakou reakci přehlídla nebo špatně přečetla, ale nějak se mi nevybavuje, že by to někomu přišlo normální. Spíš z těch příspěvků cítím to, co jsem popsala...

S.
 *Aida* 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(4.8.2004 15:06:35)
Sylvie,
jen tak zbezne kopiruju:

Neříkám, že vše co se děje v ústavech pro mentálně postižené je v pořádku, ale úplné zakázání klecových lůžek je ta největší pitomost co jsem kdy slyšel. Lidi, kteří se o to tak vehementně zasazují, by měli jít na takový rok pracovat s těmito dětmi a lidmi, aby zjistili jaké to je a pak můžou navrhovat změny. Vůbec si nedokážou představit co to obnáší.

Nic se nemá přehánět. To bychom taky mohli zakázat postýlky!!

Reálne......nedostanú. Bohužiaľ. Takže ak to "B" má znamenať, že opatrovatelia si budú prácu uľahčovať zvyšovaním liekov a uvezovaním detí priamo o posteľ....ako menšie zlo mi vychádza tá klietka. Nemôžem si pomôcť.

Nechce se mi cist vsechny komentare, takze tak. Pravda, ten prvni komentar mozna rika, ze je blbost nejdriv zrusit klece a pak se divit, mozna ale ne. Me proste zarazi, ze si lide mysli, ze je normalni, ze vsichni tito lide (deti) jsou v ustavech a pokud jim zrusime klece, tak je budeme muset zdrogovat a prikurtovat... Tudy cesta opravdu nevede :o(. Zrejme predstava, ze by tito lide byli misto v ustavech zacleneni do spolecnosti (samozrejme ne vsichni mohou byt), je pro vetsinu prinejmensim sci-fi.
 *Aida* 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(4.8.2004 15:11:26)
Sylvie,
nejde o ta luzka, to je opravdu jen ta spicka ledovce. Tim, ze lidem pripada tato situace normalni, jsem mela na mysli, ze pro vetsinu lidi je prirozene odlozit postizene dite do ustavu.
No nic, asi jsem na tohle tema precitlivela :o), tak jdu radsi kojit....
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(4.8.2004 16:12:56)
Aido, mně se nezdá, že by si ti přispěvatelé mysleli, že je normální, že jsou postižení v ústavech. Popravdě řečeno z jejich příspěvků nevyčtu ani to, že by to považovali na nenormální. Mně to prostě jenom připadá jako reakce na zrušení klecových lůžek v současné situaci. Nic víc. A současnost je taková, že ústavní péče je upřednostňována před domácí - a to nejenom u postižených lidí, ale víceméně všeobecně ve zdravotnictví.

S.
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(6.8.2004 9:28:06)
Přidala bych jen pár postřehů. Klecoé a síťové postele jsou prostě omezovací prostředky. Ty se někdy použít musí, někdy je prostě dotyčný pacient tak neklidný a nebezpečný svému zdraví nebo okolí, že je třeba ho nějak omezit. Vyberte si, jestli mu napícháte injekce, přikurtujete ho k lůžku nebo zavřete na izolaci nebo do síťového lůžka. Některému z těchto opatření se občas vyhnout nejde.
Problém je spíš v tom, jak stanovit kritéria, kdy je to nutné, a zajistit, aby byla opravdu dodržována.
Je-li v nějakém ústavu ve službě jedna sestra na dvacet nemocných, je to špatně. Je-li plat personálu takový, že ti, kteří jsou vzdělaní a umějí s pacienty zacházet tak, aby je "nerozjížděli" do agresivních projevů, radši ze zdravotnictví odejdou, je to taky špatně. Nedovolují-li stavební propozice většiny ústavů soumkromí pro pacienty, je to zase špatně.
Mimochodem, když jste nakurtováni k lůžku, nemůžete si odehnat ani mouchu, co na vás sedne. Já bych si radši vysbrala tu izolaci :-)
 Meta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(6.8.2004 11:27:02)
Člověk nepatří do klece, ať to omouváte doalelujá. (Klec z vás udělá blázna i když jste byli původně duševně zcela zdrávi - zeptejte se v Guantanámu.) Tolerance k těmto metodám mě přivádí k myšlence, zda nestrkáte své bdělé neposlušné děti do ohrádek?(KLEC) Nebo je snad přivazujete za nohu ke stolu?(PŘIKURTOVÁNÍ) Napájíte je makovým odvarem?(ZDROGOVÁNÍ) Zavíráte do sklepa?(IZOLACE) Opravdu nelze zlobení řešit jiným způsobem? MYSLETE!
 Petra 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(6.8.2004 11:33:37)
Meto,
v tom případě je vina na straně rodičů postižených dětí. Mají si je v každém případě nechat doma? Mám tu čest mít v rodině těžce mentálně i tělesně postiženého bratrance. Tč. je mu 15 let, má 80kilo a je prostě nezvladatelný. Mentálně je na úrovni ročního dítěte, fyzicky umí sám lézt. Ačkoli ho rodiče milují, nemůžou ho mít doma. A co s ním? Když ho nedají podle tebe "do klece" ani nepřikurtují, tak někoho zmrazačí nebo zabije. A ani si to neuvědomí.
 Meta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(6.8.2004 12:55:35)
Opravdu nelze vyvořit dostatečný životní prostor 60-kg dítěti, aby v něm nemohlo nikoho zranit? Není nezvladatelnost zapříčiněna přístupem? Moje babička měla bratra po zánětu mozkových blan na úrovni tříletého dítěte a o nezvladatelnosti jsem nikdy nic neslyšela. Ale pravdou je že někteří členové rodiny se za něj styděli a někteří ne. Záleží na nás, jak se k věci postavíme.
 Iva 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(9.8.2004 11:47:42)
Mám ve vzdáleném příbuzenstvu mentálně a trochu i tělesně postiženou ženu, která vyrůstala v rodině. Měla láskyplné prostředí, do ústavu ji dali až když její otec a pak i matka zemřeli, za jejich života to nedopustili, tedy asi až v padesáti letech, přesto vím, že za tu dobu co byla doma občas mívala takové záchvaty, že párkrát své matce přerazila ruku, a způsobila jiné zranění. Dokonce to dvakrát bylo na špitál. Ke stáru, měli ji kolem třicítky, to už fyzicky nezvládali,(vážila nejmíň 90 kilo), ale matka ji do ústavu nechtěla ani za nic dát i přes to všechno, oc se občas dělo. Doplácel na to občas i mladší bratr, který je zdravý.
Chci tím říct, že i přesto, že měla tu péči a tak, by jim občas ta klec pomohla, jak to na ni přišlo, dostala záchvat, demolovala byt a ubližovala sobě, i všem okolo. A že takoví lidé mají sílu!!
I ošetřovatelé jsou jen lidé a taky mají právo na to se chránit, jde jen o jediný problém, jak zabránit tomu, aby se to nezneužívalo i v případech, kdy to není nutné, ale někdo si jen chce usnadnit práci. To je stejné jako v nemocnicích a péči o staré lidi, obojí je otřesné, tam by měla být daleko větší kontrola, aby si to personál nedovolil. Myslím, že občas nějaký falešný pacient nebo personál-špion by mohli být prospěšní, snad by to pomohlo.
 LILI 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(6.8.2004 12:57:51)
Ahoj,puvodne jsem se nechtela do teto diskuze zapojit a to presto,ze s ment.a tel.postiz.detmi pracuji.Mela jsem moznost navstivit celorocni ustav a byla jsem sokovana.Po nekolikate navsteve jsem nektere veci,ktere se mi zdaly sokujici,zacala jinak chapat.Na oddeleni s dvaceti tezce postizenymi detmi jsou dve sestry a ty se celou sluzbu ani nezastavi.Zacinaji ranni hygienou,pokracuji snidani,kdyz dokrmi posledni ditko,tak to prvni uz ma cas na svacinu,jakmile dokrmi posledni dite svacinou to prvni dostava obed......Do toho vseho patri prebalovani,polohovani,podavani leku atd.
Klecova luzka pusobi pro laika hrozne a kurtovani jeste hur.Videla jsem devcatko,ktere bylo tak tezce postizene,ze krome sebeskozovani nebylo niceho jineho schopno.Kdyz melo volne ruce,tak si ihned vyskubalo vlasy a prsty si vtlacovalo do oci az mu tekla krev.
Je bez debat,ze pro vsechny lidi je nejlepsi rodinne prostredi a individualni pece matky.Jenze ne kazda matka je ochotna a schopna se o sve postizene dite postarat.Stat nezavira postizene do ustavu-zaviraji je tam jejich rodice a pribuzni!Vim kolik dostavaji rodice od statu penez za peci o osobu blizkou,jake maji prispevky na auto,rehab. a kompenzacni pomucky,urcite neni tato castka dostacujici a nepokryva zdaleka vsechny naklady na peci o postizene dite.Sama bych jim prala jeste vetsi pomoc od statu,ale hlavne zdrave deti.Jenze stat neni vsemocny a jeste muzeme byt radi,ze se nas stat stara aspon v ramci svych moznosti,v nekterych statech nemaji ani to.
Nechtela jsem se v zadnem pripade dotknout rodicu postizenych deti,velmi si jich vazim a obdivuji je.Cilem meho prispevku bylo nabidnout i pohled z druhe strany,protoze neni vsechno cernobile.Libka
Detem v ustavech preji humannejsi prostredi,detem v peci rodicu trpelive a obetave rodice,rodicum deti hodne sil a lasky a nam ostatnim vice pochopeni.
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(7.8.2004 13:44:43)
Souhlasim,. Site jsou sice krute, ale ostatni prostredky, ktere personal uzije, pokud nebude smet uzivat klece, bude jeste krutejsi. Vcetne toho, co jsem psala, ono je pro personal, ktery je v nekterych ustavech neuveritelne otrly(nechci zevseobecnovat, jsou i ustavy, ktere jsou vedeny velice dobre)tedy pro otrly personal je svym zposobem velice pohodlene dospeleho nebo postizeneho, ktery je stale pokladan za dite, nebo skutecne dite, proste nadopovat natolik, ze prospi 24 hodin denne. Vcetne toho, ze v polospanku ji a vyprazdnuje se. Jak byste rekli ze to konci? Zapalem plic a prudusek( bronchopneumonii), ktera zivot tohoto postizeneho pomerne brzy ukonci. Videla jsem to u starych lidi x krat. Snazila jsem se pomerne marne zasahnout, za vysmechu personalu a neustalych vytek nadrizenych. To bylo na chirurgii, pomerne hodne starych lidi tam zemrelo, bylo malo rehabilitacnich sester, aby se s nimi snazili neco delat, bylo malo materialu a hlavne nebyl zadny zajem brat pacienty jako lidi. Malokdo si to vubec umi predstavit a musite byt zatracene tvrdohlavi, abyste neprejali tyto nazory "osetrujiciho personalu" kolem Vas...Jeste ze dnes je to ve vetsine zarizeni lepsi( diky bohu) ale je mozne, ze do temnejsich koutu naseho zdravotnictvi to jeste neproniklo, takze je otazka, kdy se zmeni pristup personalu i vuci psychicky nebo mnohonasobne postizenym, at dospelym, nebo detem ve specialnich zarizenich...Ale odstranenim kleci se nezmeni nic. Problem je hlubsi. Je v lidech, kteri neciti empatii k tem, o ktere se maji starat. Pri dnesnim nedostatku prace, by se dalo hodne veci zmenit, stacilo by zamestnat skutecne kvalitni tym a dat mu dostacujici rozpocet, aby zarizeni mohlo byt vedeno tak, aby u postizenych nebyla snizovana jejich lidska dustojnost. Jak jsem psala, nekde to jde a ani to tolik nestoji...
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(7.8.2004 13:55:35)
Míšo 3, to je těžký. Ti lidé, co v těch zařízeních pracujou, jsou vyhořelí, leckdy začínali jako zapálení obětavci a po nějakých těch letech je z nich tohle - jak říkáš, jsou otrlí, neberou pacienty jako lidi nebo aspoň ne jako dospělé. Já to vídám celkem zblízka. Přijdou mladí a natěšení po škole, zpočátku mají plány a chtějí všechno měnit k lepšímu. Většinou pak začnou narážet na rigiditu těch zařízení, na nedostatek zájmu vedení, na psychické a fyzické vyčerpání při nekončících přesčasech, na mizivé finanční ohodnocení, které jim jen tak tak stačí na uživení rodiny, a na minimální viditelné výsledky práce (např. u těžce postižených nebo chronicky duševně nemocných). Dřív nebo pozdějc to většinu z nich dostane, jiní - ti, kteří na to mají - jdou se živit do jiného oboru ( adělají méně užitečnou a o to lépe placenou práci), těch, kteří nevyhoří a zůstanou v oboru je menšina. Pak to vypadá, tak jak to vypadá...
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(7.8.2004 14:35:41)
Ja vim, prace s postizenymi a starymi lidmy je jedna z nejtezsich , uz proto ze jsou sice na mentalni urovni deti a nekteri z nich nejsou rekneme zrovna nejroztomilejsi. Ale ukazuje to kolik je v nasi spolecnosti lidskosti, protoze spolecnost neni hodnocena podle toho kam to dotahla v technice, a umeni, ale podle toho jak se umi postarat o sve nejohrozenejsi a nejslabsi cleny. Ono se to da, jsou docela pekne priklady ze Skandinavskych statu, kde sice neni vse bezchybne, ale pece o postizene je na vysoke urovni. Mluvi se o tom, ze se vice otevre prostor dobrovolnikum, treba i lidem, kteri prisli o praci nebo jsou v castecnem duchodu a praci nenajdou, protoze jsou casto nemocni atd...Ted jsem byla na hematooonkologickem oddeleni, kde byl tento projekt popisovan jako vstup dobrovolniku, zvlast k tezce nemocnym, jako spolecnici, doprovod na kratke prochazky atd. S onkologicky nemocnymi je to ( ackoliv tomu bude malokdo verit) o mnoho snazsi nez s nekterymi starymi nebo psychicky postizenymi lidmi. Je treba si uvedomit, ze stari a psychicky nemocni lide to nedelaji schvalne, ze nektere nemoci samy o sobe delaji lidi neprijemnymi a pro okoli obtiznymi. Treba ruzne druhy demenci zpusobiji, ze postizeny je vydeseny, a dezorientovany a brani se vztekem a casto az nenavisti k okoli, je obtizne odpovidat na neustale stejne otazky atd. Neco bychom se mohli naucit od radovych sester, ktere maji na starosti prave stare a tezce postizene. Jeste neco, v zadne pripade nedelam rovnitko mezi stary, nebo psychicky tezce nemocny, ci dusevne postizeny a neprijemny nebo obtizni. Ale ti, kdo maji zkusenosti treba s Alzhaimerovou demenci vedi, ze pece o takto postizene pribuzne je nesmirne tezka a vycerpavajici...Doporucuji pro ilustraci knihu Nizozemskeho autora: J.Bernleta: "Zatemneni mozku", pro ty jejichz pribuzni jsou postizeni demenci, v teto knize jsou dokonce zpracovany pocatecni pocity samotneho pacienta i lidi, kteri ho osetrovali. Je to kniha, ktera vam umozni pozorovat jeho ocima menici se svet, nelogicky nepratelsky, pokusy o obranu vztek, neustale zapominani a rozklad domova, nepochopitelnost v chovani nejblizsich lidi... a postupne vyrazeni ze spolecnosti...Asi nejhorsi z toho je, ze clovek postizeny demenci si cast z toho, co ho postihlo chvilemi uvedomuje, ty svetle okamziky, ktere dodavaji nadeji jemu i okoli a o to je pak horsi navrat do zmateneho a rozpadajiciho vnimani...

Jedna z nejcenejsich a nejsmutnejsich knih, kterou jsem cetla, ktera mi ale umoznila pochopit a najit trochu vic trpelivosti s jednim pribuznym...a asi nejen s nim.
 Líza 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: O špičce ledovce 

(7.8.2004 14:48:34)
Míšo 3, sice se tu nechci rozepisovat o tom, jak mně do života zasáhl Alzheimer, ale děkuju:-)
 Edita 
  • 

klecová lůžka 

(10.8.2004 9:05:48)
Víte, ono to není tak jednoduché: klecová lůžka samozřejmě nejsou z hlediska léčby mentálně nemocných pacientů to nejlepší, na druhou stranu jsou tím nejlepším, co jim můžeme dát. Jedinci postižení idiocií jsou nesmírně agresivní a silní, ale svou sílu si neuvědomují. Jako když malé dítě utrhne mouše křídla - je to kruté, ale to dítě ještě nechápe, že je něco špatně! Jenomže zdravému dítěti to vysvětlíte, idiotovi ne. Znamená to tedy, že pokud by byli "volní" jako ostatní pacienti, byli by nebezpeční nejen svému okolí, ale i sami sobě. Tak jak to řešit? Nechat je "vybít se vzájemně, aby byl klid"? No to snad ne! Vždyť jsou to lidé jako my všichni ostatní. Nebylo by lepší zaměřit svou energii, peníze i čas na výzkum, proč se to děje? Nebylo by lepší zajistit, aby byly tyto případy co nejřidší?
Dělala jsem praxi v ústavu peo mentálně posižené.
 traumatizovaná matka 
  • 

Re: klecová lůžka 

(10.8.2004 9:50:03)
Edito,
řeknu Vám svoji zkušenost. Když jsem svého syna musela v jeho sedmi letech dát do ústavu, pod tlakem okolností, zažila jsem, jaká změna se s ním stala. Z krásného dítěte se zářivýma očima se stal idiot, který mne nepoznával, slintal, choval se jako idiot, dělal nepřirozené grimasy...... Když jsem si ho znovu nechala doma a vypiplala ho z toho, byl opět krásným zářivým dítětem, zajímajícím se o normální svět a toužící po lidském kontaktu. Podmínky, ve kterých žijí klienti, ale i personál v ústavech vede ke změnám chování i prožívání. Jsou to totiž podmínky NELIDSKÉ. A ty je potřeba změnit. A nejen můj syn dokazuje, že mnohé patologické chování klientů je způsobeno nikoliv základní diagnózou, ale patologickými podmínkami k životu. A mnohé patologické chování personálu není způsobeno tím, že jsou to tak zlí lidé, ale že pracují v patologických podmínkách.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: klecová lůžka 

(10.8.2004 11:39:35)
souhlasím a přeji jen to nejlepší.
Daniela (také s dítětem s nejtěžším kombinovaným postižením a zářivým úsměvem - doma).
 Meta 
  • 

Re: Re: klecová lůžka 

(10.8.2004 14:26:06)
Strašné. Tak to ve většině(snad jsou i vyjímky) našich ústavů chodí a nikdo z postižených ani z personálu s tím nemá sílu pohnout. Celý systém se musí změnit. Ale jak, když ti, kteří měnit mohou, tvrdí, že je vše v pořádku...(Dírami utíkají penízky z resortu k nim do kapes.) A když už na to někdo poukáže, většina národa, vychovaná naším školstvím "a la Marie Terezie" a sdělovacími prostředky, začne řvát, že jsou to samé pomluvy a není třeba nic měnit. Kudy z toho ven? Nemáte strach,že jednou může nelidský systém semlít i vás? Já tedy strach mám. A proto chci slyšet pravdu, co se kde děje, abych věděla, co očekávat a jak se bránit...
 Káča - dvě děti 
  • 

Re: Jak je to ve VB 

(4.8.2004 8:19:26)
Aido, já mám z té VB, kde jsem dělala na venkově au-pair několik měsíců, poněkud jiný postřeh hlavně v tom ohledu, proč je tam tolik postižených ...Alespoň v části, kde jsem pracovala, nebylo vůbec vyjímkou, že matka měla dítě s vlastním synem či jiným přímým příbuzným...Z čehož teda mně bylo na zvracení. Popravdě i já bych se asi styděla dát dítě postižené díky vlastní zvrhlosti do ústavu.Navíc, když by mi stát podporoval v tom o něj pečovat doma. A nevím, jestli si vážně myslíš, že jen ty žiješ v zemi, kde Tvé postižení dítě může do normální školy, tak to jsi na omylu. Mám v ČR (také žiji v cizině) kamarádku, která dva roky byla osobní asistentkou dvou poměrně dost mentálně postiženým chlapcům v normální venkovské školce a oba připravila na nástup do normální školy, kterou už oba navštěvují s asistenty, a nejsou zavíráni do klecí, i když i podle ní by tam několikrát do měsíce patřili, aby si sami sobě neublížili...Takže ne vše je v ČR tak zlé. A určitě ne každé postižené dítě v ČR sedí za mříží.
 *Aida* 


Re: Re: Jak je to ve VB 

(4.8.2004 13:41:29)
Kaco,
ziju ve VB uz 10 let a jeste jsem v zivote nepotkala nikoho, kdo by mel dite s jakymkoliv pribuznym. Postizenych deti jsem diky svemu synovi potkala ponekud vice nez prumerny clovek.
Jinak jsem nepsala, ze deti s lehcimi postizenimi jsou zavirany do kleci, nybrz ze jsou zavirany do ustavu.
 Marcela a Anthony*29.1.2004 


Re: Re: Jak je to ve VB 

(5.8.2004 17:17:49)
Ja ziji v UK skoro 7 let a taky se nesetkala,ze by meli deti mezi pribuzenstvem.

ziji v Londyne a do play group,kterou muj 6 mesicni syn navstevuje(Anthony je v naprostem poradku)chodi pres 20 deti z toho 2 mentalne postizene.

Pridavam se k Aide,ze duvod proc tu vidam daleko vice postizenych lidi je,ze nejsou zavirani do ustavu.
 Káča - dvě děti 
  • 

Re: Re: Jak je to ve VB 

(6.8.2004 8:06:55)
Ta vesnice se jmenuje Herne nedaleko Herne Bay a jen já vím o třech, což z vesnice, kterou člověk obejde za necelou hodinu pěšky, mi připadalo hodně. Je pravda, že v papírech to děti uvedeny samozřejmě neměly...Ono něco jiného je žít na venkově a něco jiného v anonymním velkoměstě...Sami Angličané vysoké procento postižených vysvětlují svou ostrovní odříznutostí - migračním demografickým faktorem.
Ale ono je opravdu nejlepší myslet si, že Česko je země opic a posuzovat poměry v něm podle článku v anglickém tisku, když člověk sedí zadkem na anglické židli...Ale ono koho chleba jíš, toho píseň zpívej...
 Olga 
  • 

Re: Jak je to ve VB - není ústav jako ústav 

(9.8.2004 13:03:10)
Není ústav jako ústav. V naší zemi (ČR) existuje mnoho tzv. pomocných škol (jako dobrovolná síla jsem v jedné pracovala), které svojí koncepcí a péčí se v žádném případě nedají srovnat s klasickými předrevolučními ústavy nebo domovy důchodců. Kde mnoho postižených končívalo.

Zároveň slovo "postižený" je velice zavádějící, neříká totiž zda se jedná o postižení mentální, psychické, fyzické nebo dokonce o kombinaci předešlých typů.

Dle mého názoru záleží na typu postižení. Vámi zmiňovaný autismus a downův syndrom patří mezi ty které rozhodně do klece nepatří, mohou žít ve skupinách. Či v rodinách.

Pamatuji si však na jednoho kluka, v té době mu bylo 6 (váha cca 30 kg). Bohužel nevím, jaký konkrétní typ postižení měl, vím pouze, že to byla kombinace mentálního s psychickým. Jeho silné agresivně-destrukční sklony byly nepřehlédnutelné. Byl velikým nebezpečím pro ostatní, ale i pro sebe. Nebylo možné ho vůbec nechat o samotě. Stále musel být pod dozorem. Pro ostatní děti byl velikou zátěží a pro ošetřovatelky (vzhledem k jejich počtu) noční můrou. Jeho případ ve chvílích záchvatu měl dvojí řešení - velkou dávku léků, nebo pevné chycení do náruče (mnohokrát jej ošetřující personál odnesl s notnou dávkou modřin).

Školu díky svému stavu musel po roce opustit. Ostatním dětem jeho přítomnost velice ubližovala. Jeho stavy totiž byly "NA KLEC". Nejsem příznivcem klecí, ale chápu a dokáži si velice živě představit proč je některé ústavy mají. Rozhodně však neslouží pouze k pohodlnosti ošetřujícího personálu.
 LILI 
  • 

Re: Re: Jak je to ve VB - není ústav jako ústav 

(9.8.2004 13:24:31)
V podstate souhlasim s vasim clankem.Jen s tim,ze autiste jsou lide,kteri mouhou zit ve skupinach a rozhodne do klece nepatri chci trochu poopravit.Do klece nepatri zadne postizeni,nelze to takto rozlisit.Jak jsem jiz v teto diskuzi psal videla jsem devcatko,ktere se samoposkozovalo a trpelo autismem.Autismus ma vice forem a kazdy nemocny ma jine priznaky a prubeh postizeni,bohuzel se prave u tohoto onem.casto vyskytuje sebeposkozovani.A jeste k autismu posledni poznamku,autiste jsou vetsinou samotari jsou "uzavreni ve svem svete",tak zivot ve skupinach pro ne nebude to uplne nejlepsi(tim jsem nechtela napsat,ze je lepsi zivot v kleci).
Stejne tak u nemocneho postizeneho downovym syndromem se muze objevit agresivita a personal se muze uchylit k pouziti klec.luzka.Proste to nelze zobecnit jake postizeni do klece patri a jake jeste ne.Vzdy by to melo byt az posledni mozne reseni.
Libka
P.S.Asi pred rokem jsem videla dokument BBC o lidech,kteri se nechali zamestnat v USP v Anglii a nataceli co se tam deje.To co se tam provadelo s postizenymi lidmi bylo hrozne a pouzivani klecovych luzek je proti tomu jen slaby odvar.
 Terreza 


Dospělák v "kleci" 

(4.8.2004 8:09:52)
Když jsem v televizi zaslechla debatu o "klecích", vzpomněla jsem si na svůj pobyt v nemocnici před rokem a půl.
Ležela jsem na ortopedii a vedle na pokoji byla pacientka ve věku asi 50 let, nevím, jestli postižená nebo nemocná, ani s jakým úrazem byla hospitalizována (tuším, že měla něco s rukou), ale chovala se dost nezvladatelně. Téměř celé noci vykřikovala (co nebo koho se nedalo poznat). Od jiné pacientky, která s ní strávila noc, než jí po operaci převezli k nám, jsme se dozvěděli, že je v jakési ohrádce, protože z klasické postele padala a následně utíkala, vrhala se na její postel nebo vyběhla do chodby a tam narážela do zdí, do pojízdného stolku s léky... Pomočovala se a když jí sestry oblékly "pampersku", strhávala jí ze sebe a házela ven, taky si vytrhávala kapačku a jiným způsobem do ní léky vpravit nešlo.
Ortopedické sestry si s ní při vší úctě nevěděly moc rady. Měli jí raději přikurtovat ? Nebo dát více uklidňujích léků ? Bylo mi té pani dost líto a říkala jsem si: snad takhle nedopadnu, snad takhle neskončím ! Na druhou stranu jsem byla ráda, že je v té ohrádce a nesmete mě, až se s úrazem páteř pomaličku vydám kolem jejích dveří na WC.
 Petra 


Rowlingová 

(4.8.2004 9:23:40)
Paní Rowlingová není pro mě žádná autorita, protože její veledíla působí hromadnou destrukci přirozeného dětského myšlení, takzvanou "harrypoterizaci mozku" a pokud ona poukáže na to, že celá naše republika je v něčem špatná, nesouhlasím. Tímto činem podle mne provádí svoji obchodní politiku, aby prodala více svých braků. No uznávám, možná má i upřímnou snahu pomoct, je to opravdu HRŮZA - JESTLI JE PRAVDA TO O TĚCH KLECÍCH A NEZÁJMU O POSTIŽENÉ, ovšem měla by si nejdřív objezdit ústavy ve "vícecenných" státech EU a pak teprve mluvit o "méněcenných" státech EU. Článku nevěřím, raději bych vyslechla co přesně pan prezident řekl, nevytržené z kontextu. Péče o mentálně postižené osoby je záležitost hlavně konkrétních lidí - pečovatelů a jejich svědomí, ať už u nás nebo jinde. Legislativa nelegislativa. Nachytala jsem vás paní Rowlingová na švestkách! Před dvěma lety jsme v televizi viděli úděsně šokující dokument právě o jednom anglickém ústavu pro mentálně postižené. Jeden muž se nechal přijmout jako člen personálu a skrytou kamerou natočil běžný život v tomto ústavu. Klece tam nebyly. Bylo tam "jenom" nepřetržité řvaní, bití, surové mlácení lidmi o zem a kroucení rukou, škrcení, injekce, pouštění sirény poplašné, zhášení světla. Jeden pečovatel jménem Jeremy byl regulérní sadista a ještě s oblibou vykládal každému na potkání své surové skutky. Hrůza. To je prostě celosvětový problém, neboť trend v myšlení lidí je "užívat si" a tak se nedivme, že postižení jsou odkládání na "lidská smetiště". Stojí totiž v cestě onomu "užívání si"!


Vychovat postižené dítě je hrozně těžké a dokážou to jen ti, co se pro dobro postiženého chtějí obětovat. Moc si vážím takových pečovatelů a rodičů, kteří to dělají s láskou i když při tom nejsou dokonalí! A co já vím, někdo třeba musí být v kleci, aby neublížil sobě nebo druhým? Prostě ten článek se mi nelíbí. Já nevím, možná paní Rowlingová se o mentálně postiženého doma stará? Pak by ale neměla asi čas na psaní Harryho Pottera a možná by ji takové věci ani nepřišly na mysl.
 Helena 
  • 

Harry - pro Petru 

(4.8.2004 12:40:59)
Ahoj Petro , knihy o Harry Potterovi mají tu smůlu, že je uchopily reklamni trhy a Harryho fprofanovaly driv, nez jsme ho precetli vsichni.ja jsem mela stesti, ze jsem ho cetla ve chvili, kdy reklamy o Harrym jeste neexistovaly . Poprosim te, premoz se, a pujc ci nekde prvni dil. Nechod do kina, kniha je o necem jinem. To neni senzacni horror pro deti, to je kniha plna pokory a skromnosti.Je to pohadka s dobrým koncem. Je to pribeh o HODNE týraném dítěti, na které se ve chvíli, kdy v nic nedoufalo, usmálo stestí. Je to o toleraci, rasové nesnásenlivosti, o moci penez, o lasce v rodine , o stýskání ,o dulezitosti vzdelání , o sile prátelstvi. Až úplně nakonec bych pripojila, ze je o kouzelníkovi. Je to v tom priběhu sice roztomilé, ale já, jako dospelý clovek ctu predevsim to výchovné poselství detem ...Zkus, jestli tam pres vsechnu vnucující se reklamu nenajdes to , co já. Helena
 Meta 
  • 

Re: Harry - pro Petru 

(4.8.2004 13:17:41)
Přesně tak, taky jsme Harryho četli s klukama ještě než se zdvihla ta bouře popularity, vyšel před pár lety v Albatrosu a ten dětem nepředkládá kdejaký brak. Moc se nám líbil! Není divu, že kniha zlákala tolik dětí ke čtení...Jen ať čtou! Ale s fanatickou Petrou je zbytečné diskutovat, má tuto knihu zakázanou církví a proto si ji nepřečte, nemá vlastní úsudek - své názory slepě přejímá. Chudák...
 Misa3 


Re: Ad klece 

(4.8.2004 13:36:32)
Bohuzel, klece jsou krute. Jsou to postele, ktere jsou zatažene sitovanymi zavesy. Snadno se spini a pacienti jsou v nich izolovani. Ale... protoze personal slouzici v lecebnach je nedostatecny a nedostatecne motivovany pri peci o postizene deti / nebo dospele/,( kupodivu motivaci nemyslim ani tak penize, ale laskavost a soucit s postizenymi detmi i dospelymi)tak v okamziku, kdy se odstrani klece, to zadny velky pokrok nebude, protoze pacienti budou prikurtovani (coz pokladam za jeste mnohem krutejsi) a nadopovani, ze prospi den a jejich zivot brzy skonci bronchopneumonii( zapalem plic a prudusek=bezny konec malo pohyblivych pacientu dospelych i deti). Takze krutost neni ani tak v pouziti kleci, ale v pristupu personalu v techto lecebnach. Jsou i lecebny" bile vrany" kvalitni a dobra zarizeni pro psychicky, nebo mnohocetne postizene, kde je jim umoznen pohyb, kde se o ne staraji lide, kteri jim rozumi a delaji svou praci radi. Proste jde to, ale zlepseni neni v odstraneni kleci.
 Irena 
  • 

Re: Re: Ad klece 

(10.8.2004 13:24:50)
Miso,
ono je lehke narikat na personal ustavu. Dovedes si predstavit, ze bys tam pracovala?
Myslim, ze problem je i v tom, ze tuto praci nikdo nechce moc delat (velice narocna psychicky a fyzicky, male financni ohodnoceni, prace o nocich a vikendech..., skoly te nepripravi. Kdyz nekdo novy nastoupi a ma snahu neco zmenit, po case narazi na zavedene postupy, rezignuje a najde si jinou praci. Cetla jsem, ze v zahranici jsou na tom lepe i proto, ze je vice personalu a problemove pacienty tisi medikamenty.
Je to boj s vetrnymi mlyny.
 Petra 


Re: Harry - pro Helenu 

(4.8.2004 16:54:37)
Ahoj Heleno, děkuju za tvůj názor, ale nesouhlasím. Mně děj od paní Rowlingové připadá fantasmagorický a nepřirozený a ničící u dětí zdravý rozum, ať je v jakékoliv podobě. Co nám říká upoutávka na knihu:


--------------------------------------------------------
"Kámen mudrců
Harrymu zabije Voldemort-zlý kouzelník-rodiče, ale když se pokusí zabít Harryho, přestane žít (ne tak docela). Harryho dostanou na starost jeho strýc a teta (Dursleovi), kteří mají syna Dudleye a kteří ho nenávidí. Harry pomalu vyrůstá a to, že je čaroděj, před ním Durslejovi tají a když mu přijde oznámení, že má nastoupit do školy čar a kouzel v Bradavicích, schválně mu ho vezmou ještě před tím než si ho stačí přečíst. Přesto se k němu Harry dostane a do Bradavic se vypraví. V Bradavicích ho však čeká velikédobrodružství, stejně jako v ostatních dílech knížky."
-------------------------------------------------------
Nepřipadá mi normální učit děti hodnotám pomocí tohoto děje, jeho podtón vnímám jako zlý a nepřirozený a číst už jen upoutávku je vysilující, natož knihu.

Připadá mi naopak normální pro výuku dítěte například klasická pohádka od Boženy Němcové nebo třeba na ukázku toto mistrné dílo:


------------
VRABEC
I.S.Turgeněv

Vracel jsem se z lovu a šel jsem stromořadím sadu. Pes běžel přede mnou.
Pojednou zpomalil krok a začal se plížit, jako by před sebou větřil zvěř.
Podíval jsem se podél stromořadí a uviděl jsem mladého vrabce se žlutým proužkem kolem zobáčku a s chmýřím na hlavě. Vypadl z hnízda (vítr silně ohýbal břízy ve stromořadí) a seděl nehybně, sotva vyrostlá křidélka bezmocně roztažena.
Můj pes se k němu pomalu blížil, když tu se pojednou odtrhl s blízkého stromu starý vrabec s černou hrudí, padl jako kámen právě před tlamu psa a celý rozcuchaný, k nepoznání změněný, se zoufalým a žalostným pískotem dvakrát poskočil k rozevřené zubaté tlamě.
Vrhl se chránit, zakrýt tělem své dítě...celé jeho drobounké tělo se však třáslo hrůzou, hlásek zdivočel a ochraptěl, vrabec ztrnul, obětoval se!
Jakým strašlivým netvorem se mu musel zdát pes! A přesto nemohl zůstat sedět na své vysoké bezpečné větvi...Síla mocnější než byla jeho vůle, ho odtud srazila.
Můj Trezor zastavil, couvl...Zřejmě i on uznal tuto sílu.
Pospíšil jsem zavolat zmateného psa a vzdálil jsem se ve zbožné úctě.
Ano, nesmějte se. Cítil jsem zbožnou úctu před tímto malinkým hrdinným ptákem, před přílivem jeho lásky.
Láska, myslil jsem si, je silnější než smrt i strach ze smrti. Jen láskou se udržuje a rozvíjí život.

-------------











 JaninaH 


Re: Re: Harry - pro Helenu 

(4.8.2004 17:52:20)
Petro,
a co takhle Jules Verne? Také nepřirozené a fantasmagorické? To snad nemyslíš vážně, že lze v 21. století vychovávat děti JEN pohádkami B.Němcové, potažmo ruskými klasiky! Sama přece ze své ukázky cítíš, jak její jazyk dnes musí dětem znít zastarale.
J.
 Jana Z. 


Re: Re: Harry - pro Helenu 

(4.8.2004 19:01:51)
Petro,

slava za knihy a lidi s fantasii (Verne, Capek atd)..kdyby si kazdy cetl jen Turgeneva a povazoval by nemozne za nemozne, tak by jsi zrejme dneska ani nesedela u pocitace a nevedla tyto diskuze..

Copak to je takovy prohresek mit fantasii?

jana
PS: a co Sedmero krkavcu od B.Nemcove? tam zadnou fantasmagorii a zly podton necitis?
 Žofka 
  • 

Re: Re: Re: Harry - pro Helenu 

(13.8.2004 14:27:40)
Teda srovnávat Rowlingovou s Čapkem a Vernem tak to mi přijde jako srovnávat hrušky a jablka s pečeným krekrem...(ten krekr je ta Rowling) a šunkovej!
 sally 


Re: Re: Harry - pro Helenu 

(4.8.2004 19:16:45)
Petro,
ráda bych ti ocitovala kus Harryho Pottera... myslím, že ta kniha je velmi dobrá (možná bys jí měla přečíst, než začnes soudit podle nějaké záložky). Za jednu z klíčových vět považuju tuto:
"... It is our choices, Harry, that show what we truly are, far more than our abilities." (nikoliv naše vlastnosti, nýbrž naše volby ukazují, jací skutečně jsme) - Harry totiž má spoustu vlastností stejných jako lord Voldemort - ale chová se jinak - a to je to, co z něj dělá "kladného" hrdinu. Myslím, že to je dost důležité - alespoň doufám, že to bude důležité pro moje děti. Jít s proudem (následovat silnějšího) je tak strašně jednoduché.... ale dlážděná cesta obvykle vede do pekel.
 Petra 


Sally, Jano a Janino  

(4.8.2004 20:21:10)
Proti vašemu gustu nemám žádný dišputát! Vaši oblíbenou knihu a vaši fantazii nalézající se v ní - vám přeju!



 Misa3 


Re: Re: Re: Harry - pro Helenu 

(5.8.2004 17:35:30)
Sorry, ale myslim, ze po strance logiky je to dokonaly nesmysl. NASE VLASTNOSTI TOTIZ PODMINUJI NASE VOLBY. Proste jde bud o spatny preklad, nebo nelogickou myslenku. Tezko rict, neumim anglicky natolik, abych to cetla v originale.

Asi si to take prectu, az pomine vseobecna manie.
 Jana Z. 


Re: Re: Re: Re: Harry - pro Helenu 

(5.8.2004 23:09:43)
Miso3,

nevidim v tom zadnou nelogickou myslenku - doslovny neupraveny preklad je:..jsou to nase rozhodnuti, Harry, ktera ukazuji kdo skutecne jsme, vice nez nase schopnosti/vlastnosti/dovednosti ..

Takze jinak cesky receno: "cinny jsou dulezitejsi nez slova"...muzu placat horem dolem o tom jak je uzasne nekomu pomahat a blabla..ale je otazkou zda tak opravdu konam nebo naopak muzu mit silu nekomu ublizit a pritom sve sily nezneuzivat....

Tim se omlouvam Sally, ze ji "hrabu" do prispevku..

Miso3 - mne vadi to mysleni, ze stare pohadky jsou povazovane za "klasiku" a jakmile se zmeni v pohadce trochu prostredi, v kterem se odehrava, hned se jedna o "fantasmagorii" a ja nevim co..

Je to skoda, ze vzdycky jsou nekterymi lidmi uznavany autori ci umelci az po jejich smrti, az kdyz se zacne jednat o "klasiku";-)
Staci se podivat do historie a precist si kolik tech klasiku bylo ve sve dobe neuznavano a umirali v bide, zatim co dnes jsou jejich knihy zlatymi hreby nasich knihoven..
Treba za par let o Harrym uz nase deti vedet nebudou, nebo naopak to bude ta klasika, kterou si kazde dite v nejakem veku precte..vedle Nemcove, Erbena, Verna, Capka, Tolkiena(no ja vim, taky moc fantasie na neci vkus;-)) - ale psano v originale nadhernou anglictinou:-)

jana
 sally 


Re: Re: Re: Re: Harry - pro Helenu 

(5.8.2004 23:28:32)
Míšo,
asi by to chtělo fakt přečíst... tahle věta zazní v situaci, kdy se Harry dozví, že Voldemort mu při pokusu zabít ho (Harryho) vlastně omylem předal část svých vlastností - "vynalézavost, odhodlání, a určité pohrdání pravidly" (resourcefulness, determination and certain disregard for rules). Nicméně Voldemort sám tvrdí, že "neexistuje dobro a zlo, jenom moc a ti, kteří příliš slabí na to, aby ji využili". Ani Voldemort nemá "špatné vlastnosti" - vynalézavost, odhodlání ani pohrdání pravidly nejsou přeci vlastnosti špatné - ale on je využil k tomu, aby získal moc a terorizoval lidi kolem sebe...

Myslím, že tohle platí o spoustě vlastností a lidí. Když jsem učila, tak jsem s hrůzou zjistila, jak moc jsou děti ovlivnitelné učitelem - a člověk pak musí velmi opatrně odvažovat, co řekne - protože je může ovlinit dobrý směrem - ale i směrem špatným. Já jsem převzala páťáky, kteří byli zvyklí na sebe žalovat, podrážet se, posmívat se slabším, protože paní učitelka to podporovala. "Hodné" holčičky měly v průměru o stupeň lepší známky, než "zlobiví" chlapečci.... Jak vidno zříti, ona paní učitelka měla u dětí velký respekt (to je přeci kladná vlastnost, ne?) a dokázala je velmi účinně formovat (to je taky dobrá vlastnost...) - ale výsledek podle mě dost tristní. Takže si opravdu myslím, že rozhodnutí, jak využít našich vlastností je na nás. Učitelka, která dokáže děti motivovat a formovat může být výborná učitelka - a může to být také neuvěřitelná .
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: Re: Harry - pro Helenu 

(6.8.2004 11:33:06)
Sorry, ale nemam cas zapadat do semanticke diskuze. Jen asi tolik: pokud mas na vybranou, kterym smerem se das, vybiras si podle sve povahy. Ale nehodlam resit, co pro koho znamena povaha, vlastnosti, smer cesty, zebricek zivotnich hodnot, cil zivota, nadeje atd.atd...bylo by to nekonecne, bez sance na vitezstvi jedne nebo druhe strany. Je toho dost casto zneuzivano a diskutujici ani nemusi byt nijak chytry, musi jen vedet kdy, kam a hlavne jak z diskuze uhnout.

Co se takhle vratit k tem klecim?
 Žofka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Harry - pro Helenu 

(13.8.2004 14:35:07)
Harry je dobrej učitel? To by se vidělo až na srazu jeho žáků po třiceti letech...
 Žofka 
  • 

Re: Re: Re: Harry - pro Helenu 

(13.8.2004 14:31:22)
jéé a tohle mě taky dostalo "nikoliv naše vlastnosti, nýbrž naše volby ukazují, jací skutečně jsme"


to je jako "dej si pepsi a budeš jednička"
 Jarka, 1 dítě 
  • 

Re: Petro, souhlasím 

(5.8.2004 13:54:33)
Milá Petro, naprosto s Vámi souhlasím. Také nedám dopustit na naše klasické české pohádky (Božena Němcová, K.J.Erben) a Vámi uváděný příklad Turgeněva se mi pro dítě zdá rozhodně o 100% přínosnější, než propagované dílko paní Rowlingové. Dceři jde na devátý rok, čte už sama, ale její nejoblíbenější knížkou zůstává Zlatá kniha pohádek od Boženy Němcové. Zřejmě jí ty "archaismy" vůbec nevadí.
 Mirka, 4. měs.  
  • 

Diskriminace dětí 

(16.8.2004 16:24:22)
Není to sice omluva, ale myslím, že zrovna Anglie není příklad dobrého vztahu k dětem. V novinách mě nedávno šokoval článek, podle nějž v Anglii máte s dítětem zakázán přístup do některých restaurací, že tam existují speciálně "bezdětné" vesnice, pro ty, které děti ve své blízkosti nesnesou, a vrchol všeho - že z jedné školy vyloučili chlapce za to, že kvůli kožním problémům nemohl nosit vlněné kalhoty předepsané školní uniformy. Podle mě by hlavně poslední případ patřil do Štrasburgu - a nám bude někdo něco vyčítat.
 *Aida* 


Re: Diskriminace dětí 

(16.8.2004 21:00:31)
Mirko,
v Anglii jsou opravdu verejna mista, kam deti nepusti. Kazda restaurace, bar, hospoda atd ma svou licenci a nektere nemaji licence pro deti. Jsou to bud vylozene hospody, kam se chodi na pivo, nebo bary. Osobne bych ani na jedno z techto mist dite nevzala, takze me to nejak nedre.
Jinak hospody tady povinne zaviraji v 11 vecer, zustavaji tevrene jen celonocni bary (ktere na to maji tu onu licenci a plati za ni nemaly peniz), vetsinou v centru a diskoteky. Take v obchodech, ktere jsou otevrene 24 hodin denne se uderem jedenacte (nebo pulnoci, nejsem si ted jista) objevi pred policemi s alkoholem mrize (takove stahovaci rolety) a nikdo alkohol nemuze ani prodavat ani kupovat.
O bezdetnych vesnicich nevim, vim jen o bezdetnych dovolenych a ty mi nevadi, nakonec ani ty vesnice, pokud jsou, mi nijak nevadi.
O skolnich uniformach bych mohla psat slohy. Sortky povinne po cely rok pro chlapce i v mrazech, divky nesmi nosit kalhoty atd atd... no neni to vsude, ale na hlavu padly mi to prijde stejne.
 Lenka 
  • 

jen hloupí lidé vidí černě nebo bíle, tudíž jednostranně 

(8.3.2006 16:26:02)
Spisovatelka Harryho Pottera by měla navštívit dalších 99%zařízení pro lidi s postižením v České republice.Na praxích jsem prošla mnoha zařízeními a nesouhlasím s primitivním škatulkováním a s tím, že kvůli 1 zařízení se háže do jednoho pytle celá ČR!!!To je nesmysl.Paní, pište si dál ty svý hloupoučký knížky o brejlovci a necpěte se tam, kam nemáte
 "vědecký pracovník" 
  • 

vašetření mentálně postižených 

(12.6.2006 14:47:22)
Především by se mělo u všech mentálně postižených zjistit, co je příčinou jejich špatného vývoje a chování. V minulosti, ale ani te´d není situace lepší, se nedělaly žádné specielní vyšetření těchto lidí, bylo by to drahé a zbytečné, když jim byla přidělena doživotní špatná prognóza. veškerá psychika je záležitost biochemie i metabolismu - hladiny enzymů, hormonům, tvorba bílkovin. Místo uklidňujících léků, které jen dočasně řeší důsledky, by se měly napravovat příčiny.Bylo by fajn zařídit instituci, která by zajišťovala kvalitní testy těchto pacientů a jejich léčení (doplnění enzymů, vitamínů, zjištění alergií na potraviny apod). Vhodnou léčbou, doplněnou canisterapií, hippoterapií a hlavně dobrým zacházením ze strany opatrovatelů by se dosáhlo duševní pohody a rozvoje, tím pádem by ani sedativa ani klece nebyly potřeba.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.