| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku I Pan Dolejš má právo na nové podněty

 Celkem 97 názorů.
 Jana + Honzik, 10m 
  • 

To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 10:43:26)
Jsem naprosto otresena osudem Daniely a jejiho syna, ale ptam se vas: Komu jste pomohli tim, ze jste zverejnili veskere detaily z urazu jejiho syna??????? Proc to delate, navic na strankach, ktere navstevuji hlavne maminky, nebo tehotne zeny a jejich partneri? Myslela jsem si, ze toto jsou stranky urcene k tomu, aby slouzily rodinam a ne, aby je rozbijely!! Co to ma za smysl? Obdivuju Danielu za to, co vsechno dela a chapu, ze je plna zaste, ale to, co zverejnila rozhodne zadne mamince nepomuze. Zive si jeste pamatuju tu unavu prvnich mesicu a jak jsem byla stastna, kdyz jsem mohla jit sama alespon na nakup a muj manzel hlidal. Je to opravdu hnusne zverejnovat takoveto veci, akorat to vytvari v lidech strach a strach je jak znamu negativni emoce!
Chtela bych vzkazat vsem lidem, kteri byli tak blbi jako ja a cetli tento clanek (hlavne jeho odpudivy zacatek): zkusme to rozdychat (a to doslova, nebot strach zabranuje volnemu dychani) a pokusme se hlavne kolem sebe vytvaret dobro a usmevy!! A hlavne verme svym partnerum!! Jeste porad si myslim, ze dobrych lidi je na svete vic. Pokusme se to dobro probudit!!!
 Alca13 


Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 10:52:26)
Nikdo v tom článku přece neříká, aby maminky přestaly věřit svým partnerům. Já bych spíš vsadila na inteligenci čtenářek a nechala je, aby si udělaly závěr.
Na světě se nedějí jenom hezké věci a nemá smysl předstírat, že je tomu naopak. Navíc, článek není ani náhodou uplakané vyprávění o jedné tragédii, když si ho přečtete až do konce, zjistíte, že jde o pozitivní příběh o tom, že překonat jde mnoho věcí.
 Radka 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 10:53:41)
Já bych skoro řekla, že nemyslíte vážně tuhle reakci... Taky mám děti, ale vím rovněž, že svět není jen růžový a že se dějí i takové věci.
 Marto 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 11:08:13)
Jano, myslim ze jste to nepochopila. Myslim si, ze vy jste ta jedna z mala, ktera ma v zivote relativne vsechno. Myslim tim zdravou rodinu, domov, financni zajisteni. Z toho clanku vychazi tolik lasky a energie. Moc Danielu obdivuji. Je to o tom, ze kdyz se vam v zivote neco spatneho stane, muzete budto do konce zivota brecet a litovat se, nebo se k tomu postavit celem, bojovat a najednou vidite, jak vas to obohacuje a naplnuje.
 Czeperka 


Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 11:36:07)
Jano, to snad nemyslíte vážně vy?! Nebo jste byla doposud uzavřená někde ve skleníku? TAKOVÉ věci se DĚJÍ !
Ale tento článek vůbec nebyl o tom, co se Daniele a Lukáškovi stalo. Bylo to tam zmiňováno pouze okrajově.

Danielo - máš můj obdiv!!!!
 segra 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 11:57:32)
a jeje... uz zase nazor typu "svet je spatny, ale to je normalni, s tim se prece da smirit; naopak zly je ten kdo o tom mluvi". achjo...

Danielu i Lukaska zdravim, drzte se a hlavne nezalezejte do ulity! ale to vam urcite rikat nemusim... Jste obe slunicka! :o)
 Marketa 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 12:06:49)
Ano, rozhodne,

od teto chvile at nikdo nezverejnu clanky o vrazich, pedofilech, nasilnicich apod.

Prece si nebudeme bat, ze ve spolecnosti s nami ziji zly lide, jsem pro OKAMZITOu CENZURU vsechn negativnich zprav, ze kterych by clovek mohl mit spatny pocit (zadne zpravy o sklenikovem efektu, ozonove dire, uchylacich apod.)

Vite co jano nepochopim, jak clovek jako vy, muze mit volebni pravo.
 Mirka, 3 letá holčička,  
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 12:56:27)
Milá Jano,
pusťte si telenovelu na Nově a nečtěte Rodinu. Ta je totiž občas o životě.
Mirka
 Kristýna+Robík 


Re: Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 19:32:58)
Přesně tak!
 Houkačka 
  • 

Re: A tohle vážně myslíte? 

(22.6.2004 13:16:19)
Jano, taky jsem otřesena osudem malého Lukáška a jeho maminky, ale mnohem víc jsem otřesena Vaším příspěvkem. A vy ten Váš "blábol" myslíte vážně? Nemůžu se srovnat s tím, že tohle napsal "člověk", navíc sama maminka dítěte.

1. článek byl převtat z časopisu Děti a my, který se věnuje rodině, dětem, vztahům, stejně jako tento server. Umístění tohoto příspěvku na Rodině mi přijde naprosto v pořádku.
2. Vy máte pocit, že tento příspěvek může rozbít Vaši rodinu???? Proč? Z jakého důvodu? Přestane Vám to klapat v manželství, protože někde žije malý postižený chlapec a jeho maminka, která si zaslouží mnohem víc, než jen náš obdiv?
3. Myslíte si, že člověk plný záště by byl ochoten myslet nejen na sebe a svého chlapce, ale i na ostatní postižené a jeho blízké a chtěl by pro ně udělat maximum tak jako Daniela?
4. Zveřejnění takových věcí je naprosto v pořádku. Máme se snad dívat na svět růžovými brýlemi a tvářit se, že se špatné věci nedějí? Komu tím prospějeme? Daniela a její činnost si zaslouží velkou pozornost. Hnusná a odpudivá byla spíš Vaše reakce.
5. Ve Vás článek vyvolat strach?
A z čeho? Ve mě vyvolal spoustu emocí, ale strach mezi nimi rozhodně není.
6. Doufám, že nás "blbých", co jsme dočetli příspěvek až do konce bude co nejvíce a těch "jako vy" co nejméně.
7. Také si myslím, že dobrých lidí je na světě víc, v tom jediném se snad shodneme. A Daniela určitě patří mezi ně, myslím si, že svým přístupem k životu může jít příkladem nám všem a mohli bychom se od ní učit.
Před Danielou smekám. Za Vás se stydím.
 Petra, Martin 05/01 


Houkačko, díky . . . . 

(22.6.2004 13:43:14)
.... protože líp bych to říct nedokázala. Naprosto a z hloubi duše se ztotožňuji se vším, co jsi napsala.
 Jana + Honin 10m 
  • 

Odpoved: A tohle vážně myslíte? 

(22.6.2004 15:46:01)
Protoze mi pokladate otazky, asi bych vam mela odpovedet. Shrnu to v reakci na Houkacku, ktera byla nejcipernejsi a systematicka:
S Alcou13, Radkou, Martou a Czeperkou souhlasim a dekuju. Mirce bych rada odpovedela, ze televizi doma nemame a prave proto nejsem mozna zvykla na "krvaky" nebo telenovely. Markety bych se chtela zeptat, jestli ji pedofilove a nasilnici strach nenahaneji. Me ano, to priznam otevrene. Zvlast pro to, ze hlavne na pedofily jsem mela v detstvi "stesti". Presto nikomu nevypravim detaily o tom, jak hnusne to bylo, jen se snazim varovat ostatni maminky, aby se pokousely podobnym traumatum predejit. Vyvdala jsem tedkonc ctyrletou blondatou holcicku s modryma ocima a snazim se predejit tomu, aby se ji neco podobneho stalo. Jak s tim souvisi volebni pravo??
Houkacce chci odpovedet, ze par slov bylo v te me reakci opravdu prehnanych a to prave pod vlivem tragiky popisovane udalosti. Ale presto byl myslen vazne. Clovek jsem a maminka ditete taky. Nemyslim si, ze bylo nutne popisovat docela do detailu, jak se to Lukaskovi prihodilo. Treba prave pro to, ze ja jsem se na tom zasekla a skoro nemohla vnimat zbytek.
2. Nemam pocit, ze tento prispevek mi muze rozbit rodinu a ze mi kvuli malemu postizenemu chlapci a jeho mamince prestane klapat manzelstvi. Jen mi pripada zbytecne vyvolavat strach v zenach a maminkach, co kdyby se neco podobneho mohlo prihodit jim. Mohou tedy sverit dite pritelovi/manzelovi a jit odpoledne ven?
3. S tim souhlasim a omlouvam se, ze jsem se nevyjadrila spravne. Myslela jsem to tak, ze ji asi moc mrzi, co se stalo, ale mohla vynechat detaily. Samozrejme obdivuju jeji silu a to, co dela, nevim jestli ja bych to dokazala, spis asi ne.
4. Danielina cinnost si opravdu zaslouzi velkou pozornost, ale ty detaily byly fakt hnusny. A je mi z toho spatne. Radeji si to nechci ani predstavit a uz vubec ne to, ze by se to snad mohlo opakovat.
5. Ano a snad uz jsem to vysvetlila.
6. Take doufam, ze ostatni se na tom zacatku tak nezaseknou jako ja.
7. Nevim, proc se za me stydite. Za ty dve tri prehnana slova se mohu stydet sama, to snad jeste zvladnu. Pred Danielou rovnez smekam.
Ten zacatek claneku "rozdejchavam" jeste ted. Pripada mi to tak desive krute, ze na to nemohu prestat myslet. Sokovalo me to opravdu natolik, ze jsem nejak prehledla to ponauceni. Ale to uz se asi opakuju...
 Corra 


Re: Odpoved: A tohle vážně myslíte? 

(22.6.2004 16:46:06)
ještě k ad2) Ten starach by měl nahánět hlavně těm maminám,které jejich drahá polovička doma bije(a takových rodin je spousta),protože jim nikdo nezaručí,že on na děti nikdy ruku nevztáhne.A pak to i takhle muže velice rychle dopadnout.I když nevím,jestly je tohle zrovna případ paní Daniely.


Paní Danielo.Máte muj velikánský obdiv za vše co děláte pro Lukáška a ostatní děti.Lukášek je moc hezký chlapeček.
 Toranoko 
  • 

Re: Odpoved: A tohle vážně myslíte? 

(24.6.2004 10:09:24)
Tak to ses fakt zasekla, jelikoz tam nebylo napsano, jak se to opravdu stalo - pokud vim, nikdo to presne nezjistil (Alespon ja jsem to tak pochopila)
 Daniela+Nithi 


Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(22.6.2004 20:27:04)
Mila Jano, kdyby Daniela mela prislusnou davku strachu, nespis by syna nenechala nikomu na hlidani a on by byl nejspis v poradku. Ja osobne jsem rada za zverejneni clanku a pripominku, ze je treba se bat, overovat, proverovat a nespolehat se, pokud jde o nase deti.
 sally 


Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(23.6.2004 1:50:01)
Jano,
já jsem naprosto otřesena zase tvým příspěvkem. Ošklivé věci raději nezveřejňovat? Myslíš že jako Daniela měla raději v tichosti nechat svoje miminko napospas nějakému ústavu a smířit se s tím, že člověk, který její dítě připravil o život (tím myslím o život, který by si pro svoje děti maminky představovaly - takové ty obyčejné věci - chodit do školy, pracovat, oženit se...) chodí zcela volně na veřejnosti a může kdykoliv ublížit dalšímu dítěti? Jak víš, že ten sympaťák (a Danielin přítel podle fotek JE fakt sympouš, co vypadá, že neumí do pěti počítat), který ti zrovna včera pomohl s kočárem není on???? Nepřijde ti spíš hnusné, že takový člověk je, díky šikovným právníkům, stále na svobodě? A tebe pohoršuje Daniela a tento článek??????

Myslím, že Danielin příběh na tyhle stránky patří. Lukášek je především dítě - tak jako všechny ostatní děti - bílé, černé, co já vím třeba modře pruhované, narozené v nemocnici, narozené doma, zdravé, nemocné, očkované, neočkované, studované, nestudované, hodné, zlobivé... o čem jiném by podle tebe server Rodina měl být - když ne o dětech?????
 Jana + Honza 
  • 

Re: Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(23.6.2004 11:09:40)
Ne, spatne jsi me pochopila.
 Pandulka 
  • 

Děkuji, děkuji a jeste jednou děkuji 

(23.6.2004 8:43:02)
V prvni chvili jsem Vas chtela nazvat prinejmensim k..... (Jana + Honzik 10 m), ale prominte nestojite mi za to, a vlastne mate pravo na svuj nazor. Dekuji pani dr. za tento prispevek. Svet neni ruzovy, ale hlavne si myslim, ze ten clanek neni o tom jak se to stalo, ale hlavne o neuveritelne odvaze, lasce a obetovani pani Daniely. Smekam. A dekuji jeste jednou za to, ze nam otevirate oci, abychom si uvedomili jake je to neuveritelne stesti, mit doma zdrave dite.
Lukášku a paní Danielo - drzime Vam s mym synkem pesticky, a přejeme ať při svých bojích s úřady si vždy odnášíte jen vítězství
 Anička 
  • 

Dcerka 

(27.2.2005 20:33:22)
Smekám.V roce 2000 se mi narodila dlouho očekávaná dcerka podotýkám,že naprosto zdravá.Do 10 měsíců nebyla nijak vážněji nemocná kromě nachlazení.V oněch 10 měsících dostala zánět mozkových blan čili encefalitidu.Po dvou měsících strávených na intenzivní jednotce v nemocnici kdy byla v komatu nám nedávali žádnou optimistickou naději.Když se dcerka probudila sdělili nám katastrofální závěr.Apalický sindrom a už nemáme počítat s tím,že se to někdy zlepší.Učila jsem se s dcerkou znovu zacházet tz.krmit,cvičit brát ji do náruče vše navíc komplikovalo to,že je spastická.Po pár týdnech nás pustili domů.Byla jsem plná naděje,že já to dokážu a o dcerku se budu starat.Po třech měsících jsem se zhroutila.Musela jsem si přiznat,že to nezvládnu a umístit dcerku do ústavu což bylo ze všeho nejhorší.Mám díky bohu ještě osmiletého zdravého syna,kterému jsem dala přednost.V něm vidím budoucnost.Opravdu je to život a spousta lidí bere zdraví jako samozřejmou věc.Ono neuškodí jednou za čas se nad tím zamyslet.Dnes mám úplně jiné hodnoty.Děkuji paní která napsala ůvodní článek.Moc vás obdivuji a přeji hodně síly vám i chlapečkovi.
 Lenka50 


Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(26.6.2004 23:48:20)
Milá Jano a Honzíku.
Ten článek jsem si přečetla a vůbec na mně nezapůsobil špatně. Zřejmě jste tak docela nepochopila, o co v něm SKUTEČNĚ šlo. Myslím si, že jste příliš citlivá na kritiku partnera. Jistě svého máte velmi ráda a vážíte si jej. V tom článku ale přece nešlo o to, jak k tomuto stavu došlo, ale o to, jak se dá i těchto těžkých případech velmi plně žít a najít si smysluplnou cestu životem. Víte, já mám také postiženou dceru, ta se zase narodila předčasně. Po velkém boji, který trval 3 roky nakonec zůstala jen nevidomá. Taky potřebuje ostatní děti. Já zase narážím na to, že když s Kájou vidím na písku maminky s dětmi a jdeme za nimi, většinou postupně rychle své děti zavolají a odejdou. Káji jsou 4 roky, je nevidomá, tedy dosti jí chybí zvědavost a hrozně ráda děti poslouchá. Maminky, které mají "zdravé" děti si samy pro sebe toto utíkání zdůvodňují tak "aby jejich děti Káji neublížily". Ale, ruku na srdce, je to spíš nechuť a strach z neznámého a snad i strach, že se moje dítě naučí něco špatného. Vím,co říkám, protože i já jsem měla takovéto pocity, než jsem stejnou věc prožila a věřte,každé z nás se může narodit postižené dítě, nebo se stát po úraze. Věřte mi, je to těžké, ale život nekončí a nemusíte se zbytečně bát. Přeji Vám jen krásné v životě, zdraví a spokojenost. Až potkáte postižené dítě, nebo člověka, nebojte se a věřte, že on netrpí, má to jen mnohem složitější než my a života si více váží.Ví proč.
 .Iva. 


Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(29.6.2004 13:18:25)
Jano,
zřejmě patřítě k těm, kteří když televize vysílá záběry ze zemí s hladomorem, přepínají. Nechcete vidět nic jiného než "štestí" kolem sebe. Je hrozné, že vůbec najdete sílu a kritizujete někoho, že si dovolí svůj životní průšvih zvěřejnit. Vaše reakce je neuvěřitelná a povrchní, stejně jako svět ve kterém žijeme.
 Ivana+Terezka(také postižená) 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(7.7.2004 13:27:56)
Nevím, co je na tomto příspěvku odpudivého a hnusného. Naopak si myslím, že vaše chování je děsně pokrytecké. Na konci článku píšete něco a dobru, lásce a já nevím o čem všem ještě a při tom byste chtěla "ukamenovat" maminku, která má postižené dítě - ne vlastní vinou. Vaše chování přesně odpovídá tomu, čemu nás učili dříve - odlkádat tyto děti do ústraní, aby nebyly vidět. I já jsem jedna z těch maminek, kterým se narodilo postižené dítě a nevidím v tom žádnou nevýhodu. I já jsem matkou a mám právo chodit na tyto stránky a mě velmi zajímají osudy jiných maminek a jejích postižených dětí. To, jak tuto situaci zvládly ony a co jde dělat dál.
Já sama mám přítele, který není otcem mé dcery a vůbec mu nevadí, že je postižená. Znám i více rodin s postiženým dítětem, které jsou úplné a naopak je postižení jejich dítěte ještě více ztmelilo. Z toho je vidět, že to nemusí vést k rozvrácení rodin.

S pozdravem a přáním všeho dobrého všem
Ivana a Terezka
 X.Y-jedno dítě postižené apalickým syndromem 
  • 

Re: Moc děkuji za uveřejněný článek 

(17.9.2004 8:30:13)
Chtěla jsem Vám velmi poděkovat za zveřejnění tohoto článku,je dobře že se najdou i tací kteří se nebojí vystoupit a ukázat že mají sílu žít dál i když mají takto postižené děti.Lidé kteří na tento článek nadávají je asi většina ale to jen dokazuje jak jsou sobečtí.Dát dítě do ústavu není nic těžkého ale postarat se o dítě takto postižené to už je víc než obdivuhodné.Zvláště dnes když na to nejsou peníze.Proto Všem takto vytíženým maminkám přeji silnou vytrvalost, a pro ty co chtějí dát své dítě do ústavu nebo své děti týrají jsem chtěla vzkázat NEUBLIZUJTE SVIM DETEM, nikdy nevíte jak s nimi budou v ústavech zacházet,sama v něm pracuji a vím jak to tam chodí.X.Y-Praha
 Tereza 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(1.3.2005 11:25:18)
K clanku jsem se dostala az dnes, delsi dobu po jeho uverejneni. Lukaskova maminka ma muj velky obdiv, ale to ma od vsech normalne smyslejicich lidi.
Vas prispevek me lehce nadzvedl - cim je Vase rodina ohrozena po precteni tohoto clanku, probuh?!

Ma se svet tvarit, ze vsichni lide jsou hodni, dobri, ze se deji same krasne veci??
Je potreba zverejnovat fakta, syrovou skutecnost...

Notabene - kdyby v clanku nebylo uvedeno, jak Lukasek ke svym problemum prisel, myslite, ze by se na to nekdo nezeptal???
 Sasa 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(8.11.2005 16:30:03)
Dobry den,jde videt že nevíte nic o životě a chcete žít v nevědomosti!!!!!!Tato nevědomost muže byt na závadu zdravého života.Já osobně znám daleko hrůznější případy maminek s postiženými dětmi a nikdy bych si nedovolila někoho nařknout proč mě obtěžuje svým těžkým životem.Asi patříte mezi ty škarohlídy co by nejradi všechny nedokonalé odělili od relativě zdravé populace ale z mého hlediska jste vy ta postižená když vám unližuje číst příbeh ze života za který ta odvážná maminka nemuže.
 Rebeka, 2 malé děti 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(21.5.2006 7:56:19)
Držím palce se stížností k ústavnímu soudu. Váš životní postoj je posilou jiným rodinám s postiženými dětmi. Hodně síly.
 Martina,jeden dospívající syn 
  • 

Re:A proč ne?? 

(16.6.2006 15:22:49)
Dobrý den,
zcela náhodou jsem našla tyto stránky,začetla se a mě osobně zaskočila Vaše reakce na příběh paní Daniely..Spokojenost je to,co si všichni přejeme a zejména dětem....ale i tohle je život,věci kolem dětí a maminek nejsou vždy jen radostné a pohodové.
Naopak,připomínat tyto osudy nám,kteří žijeme byť v relativní spokojenosti je myslím dobré....a důvodů je celá řada.Vaše reakce mě připadá -nevím,trochu dětinská.Zavírat oči,nevědět,nečíst,žít jen v růžovém oparu nevědomosti.Dospělý člověk by se v tomto měl umět orientovat...tohle není vymyšlený příběh,film,smyšlenka....
 Martina 
  • 

Re: To snad nemyslite vazne!!!!!!! 

(18.4.2008 14:10:51)
Jen velmi hloupá osoba může takto reagovat. Je mi vás líto.
Pani Daniela udělala dobře a držím jí palce.
 AlaKs 


obdiv 

(22.6.2004 10:55:54)
Slovy nedovedu vyjádřit svůj velký obdiv k Daniele.
 Agata 


:-) 

(22.6.2004 11:33:56)
Danielo, pan Dolejš má skvělou mámu
 maceška 


Re: :-) 

(22.6.2004 13:40:11)
Článek jsem přečetla jedním dechem a souhlasím se vším, co je v něm napsáno. Jen málokdo tuší, jak obtížná je situace rodičů s vážně postiženými dětmi. Znám osobně Danielu i pana Dolejše a jsem za to velice vděčná. Lukášek potřebuje podněty a Daniela potřebuje mít svůj osobní čas, aby mohla "dobíjet baterky". Potřebují to všichni Lukáškové a všechny Daniely. Nevím, jestli stačí "držení palců", ale my celá rodina držíme všechny palce, co máme, aby se problematikou rodin s postiženými dětmi konečně někdo seriózně zabýval a účinně jim pomáhal. Nic není horšího než narážet stále na nepochopení, nečinnost, neznalost a lhostejnost.
Reakce Jany je zcela od věci, jen bohužel ukazuje, jak sobečtí a především krátkozrací mohou být lidé kolem nás.
 Jakarta 


Re: Re: :-) 

(22.6.2004 13:53:44)
Připojuji se k všem, kteří pochopili, že z článku a z života Daniely vyzařuje strašně moc energie a lásky.
 Jana + Honzik 10m 
  • 

Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(22.6.2004 15:15:12)
Ano, kratkozraka jsem a hodne. Clanek jsem samozrejme docetla az do konce, i kdyz je pravda, ze ten uz jsem vnimala asi trochu mene. To co je popsano na zacatku me hluboce ale opravdu hluboce sokovalo. Asi jsem moc precitlivela. Chce se mi u toho moc brecet a kricet nad nespravedlnosti sveta. Moje reakce byla hodne ovlivnena i vzpomninkami na udalosti z doby nedavne - ten porodnik, co utrhl pri porodu diteti hlavicku, nebo nedavno jsem cetla v casopisu Hebdo, jak nejaka znama jedne maminky v osmem mesici ji dala do piti drogy a potom ji nozem otevrela bricho a z nej "ukradla dite". Takoveto clanky, i ten o Daniele ve mne vzbuzuji strach, aby se snad neco takoveho neprihodilo mne, nebo nekomu dalsimu. Nedokazu si tu obrovskou bolest predstavit. Ve sve reakci jsem se snazila ochranit duse stejne citlive jako ja, protoze mi pripada od veci vyvolavat zbytecne v tehotnych zenach nebo cerstvych maminkach strach jen tak zadarmo. V patek jsem chtela nechat hlidat Honzika poprve jednou pani. Ted se budu, ale opravdu moc bat. (A doufam, ze zbytecne) Samozrejme, ze spatne veci v zivote prichazeji a svym strachem je mozna o to vic privolavame. Prave proto me moc mrzi, ze jsem se dozvedela, co se Lukaskovi prihodilo, protoze i ja se ted moc bojim.
Pravda, dalsi faze clanku je ta, ze s osudem se musi bojovat a to Daniela dela samozrejme vytecne, obdivuju ji, to jsem take napsala. Take druha cast clanku byla samozrejme velmi pozitivni a asi dodava hodne energie tem, kteri snad maji podobny osud a obcas jim ubyva sil, kdyz se s nim perou. Moje kratkozrakost spociva v tom, ze jsem pro sokujici uvod tu pozitivni informaci celeho proste prehledla a priznavam to.
Macesko, vase clanky znam a take vas moc obdivuju. Musi to u vas byt moc hezke a je dobre, ze se vam dari zaplnovat ta prazdna mista u stolu. Omlouvam se, jestli jsem snad nekomu svoji mozna fakt trochu prehnanou reakci ublizila.
 dulca 
  • 

Re: Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(22.6.2004 16:22:12)
Jani dojdi si na psychiatrii, tvoje reakce na realitu zivota rozhodne nejsou primerene.
Daniela ma muj obdiv.
 Jana + Honin 
  • 

Re: Re: Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(22.6.2004 16:35:54)
A Tebe to snad nesokovalo? Ty beres to, co se prihodilo Daniele, jako normalni realitu, co se deje kazdy den? To mam zacit cist cernou kroniku, abych trochu svoje city otupila? Nebo jste z ty televize tak zblbli, ze uz vam to ani neprijde? Myslis to s tim psychiatrem vazne? Sorry, ale fakt jsem netusila, ze podobny veci se dejou! Nedokazu si predstavit mentalitu cloveka, kterej neco takovyho udelal a rozhodne mi to normalni nepripada!
 Alca13 


Re: Re: Re: Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(22.6.2004 17:20:27)
Jani,
Já měla také slzy v očích, když jsem článek četla...když máme malé děti, nějak s námi ty hormony ještě chvilku po porodu mávají a my JSME přecitlivělé, není se za co stydět. A chceme své děti ochránit před vším, co by je kdy mohlo potkat, to je taky normální. Ale když se budeme bát všech možných i nemožných nebezpečí, které na naše děti číhají, spíš jim tím uškodíme. Budeme předrážděné a naše strachy budou iracionální. Myslíme to dobře, ale nemůžeme přece vztahovat všechny trable světa na naší osobu, to bychom se fakt jednou zbláznily.
Ano, svět není veselé místo a dějou se tu hrozné věci. Ale víš, co já si vždycky řeknu, když čtu, nebo vidím něco hrozného? Řeknu si, že na tuhle jednu tragédii připadá miliony lidí, kterým se nic nestalo, kteří žijí v pohodě a v klidu. Jenže nikdo o nich nenapíše, protože není proč...zpráva v sobě potřebuje mít tragédii.
Jestli se bojíš nechat Honzíka pohlídat, zamysli se nad tím, jestli jsi tomu člověku důvěřovala předtím, než jsi článek četla. Jestli je odpověď ANO, tak se neboj. Jestli jsi o něm měla pochyby už předtím, malého mu nedávej.
 Helena, Alex a Evinka-8/02 
  • 

realita života 

(22.6.2004 19:29:29)
Jano, to, co se stalo Daniele, nikdo nebere jako běžnou, normální věc, ani to neznamená, že by jsme byli všechny zblblé z televize. Ale nemusím ti říkat, jací jsou někteří lidé, že ne všichni jsou milí, krásní a normální. Pláčeš, když jdeš okolo postiženého člověka(dítěte), odvracíš oči, aby jsi tu realitu života neviděla? Copak nečteš noviny, nechodíš ven, nechodíš do Mateřského centra či k lékaři?
To co se stalo Daniele je strašná věc, ale o tomto skutečně článek nebyl, byl o ženě, která ač má těžce postižené dítě, nevzdala se a snaží se pomáhat i jiným dětem. A daří se jí to. Před Danielou smekám a přeju jí do budoucna, ať její plány všechny vyjdou.
 Evča,2 děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(22.6.2004 20:13:37)
Ženská, ty snad opravdu nejsi normální.
Danielin článek je úžasný, hlavně ona a myslím, že jsou to strašné věci, co se staly , ale STALY SE! Takže je to tak a ty nemáš právo radit, aby to ostatní nevěděli. Já sama mám 4 spolužačky s postiženými dětmi a můžu říct, že jsou to skvělé mámy a my všechny jim můžeme jen závidět jejich trpělivost , lásku a nervy. A mají právo o tom, co se stalo povědět jiným stejně jako další mají právo povědět , jaké mají v životě štěstí, že jsou zdraví.
 Anonym 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(22.6.2004 22:33:24)
Milá Jano, to co se stalo opravdu neni normální a vyrovnat se s podobnou věcí je těžké i pro silné povahy. Zvlášť když něco podobně hnusného zažili na vlastní kůži. Přiznám se, že mě napadlo, že se Ti taky něco stalo, protože jsem v příspěvku poznala některé reakce se kterými sama bojuju. V dětství mě zneužíval otec (i napsat to slovo se mi hnusí), ale nikdy jsme to něřešili a teď k sobě chováme chladný odstup. Jenže teď mám tu nejsladší 18ti měsíční holčičku a zvedá se mi žaludek jen když na ni promluví. Zatím taky hledám řešení (ochránit malou, ale neodepsat moji psychicky labilní maminku), takže Ti neporadím jak se paniky (protože, milé dámy, ta první reakce byla opravdu panická) a strachu zbavit, ale budu Ti držet palce abys našla sílu bojovat. Je to důležitý už pro naše drobečky, protože přehnaně ustrašená máma je určitě špatná věc. O tom, že se ale stejně vždycky budem o naše poklady strašně bát, tady diskutovat nemusíme. Přeju všem, aby podobný strach, jaký prožívá Jana, byl pro Vás i nadále neznámý.
PS:omlouvám se za anonym...
 Houkačka 
  • 

pro Janu s Honzíkem 

(23.6.2004 8:44:37)
Jano,článek určitě šokoval nás všechny, které jsme ho četly, o tom není pochyb. Určitě si žádná z nás nemyslí, že je to normální, ale je to realita a s tím nic nenaděláme. Nemyslím to zle, ale kde jste doteď žila, že jste nevěděla, že se takové věci dějí??????? I my ostatní (které jak se Vám může jevit, stojíme proti Vám)máme city, bojíme se o své děti, ale musíme mít ty naše emoce pod kontrolou. Jinak budeme ubližovat samy sobě, ale potažmo i našim dětem. Máma neurotička určitě není pro dítě žádná výhra.
Souhlasím s tím, co Vám napsala ve svém příspěvku Alca13. A Dulca zmínila psychiatra. Myslím, že to není špatný nápad,promluvit si s ním a pokusit se ty strachy zvládnout. Určitě by se Vám líp dýchalo. Tak zlomte vaz.
 Jana + Honzik 
  • 

Re: pro Janu s Honzíkem 

(23.6.2004 11:05:28)
No, nikdy jsem si nemyslela, ze jsem neuroticka... pravda vsak je, ze tolik nesouhlasnych reakci me nuti se zamyslet... Obcas jsem premyslela, ze bych si asi o te trapne historii s mym strejdou (mam vetsi stesti nez ta holka, co ji zneuzival jeji otec, ktery je stale jeste nazivu a ona ho dokonce vida, navic se svou malou holcickou! To bych nedokazala. Muj stryc nastesti pro moje psychicke zdravi bydlel dost daleko a kdyz mi bylo trinact, tak umrel na rakovinu plic, coz je mimochodem symbolicky jeden z nejhorsich trestu za spatne chovani, za to, ze jsme nenechali jine dychat... Takze to cele trvalo "jen" asi 5 let) mela promluvit s odbornikem, ale moc nemam chut to znovu probouzet... Poprve to ze mne lezlo, kdyz mi bylo osmnact a zacinala jsem sexualni zivot s normalnim klukem. Rekla jsem to mame a ona se rozbrecela, co vsechno ji jeji bracha i po smrti jeste dela... Moje matka je pravda taky trochu labilni... Ale asi mate pravdu, mozna bych si mela tu historku znovu "prozit" a lepe zpracovat s nejakym odbornikem. Dotedka jsem si fakt myslela, ze v normalnim zivote se to neprojevuje a nepozna se to na mne... Je sice pravda, ze Verce porad rikam, at si dava pozor na cizi pany, co by na ni mohli sahat, ale myslela jsem si, ze tam to konci.
Mozna je fakt, ze jsem se taky diky tomuhle naucila zavirat oci pred vsim tim spatnym, co se na svete deje, uz to proste na me bylo tak trochu moc...
Jednou jsem byla na seminari pro lidi, kteri by se meli zabyvat primarni protidrogovou prevenci (tzn. prace s tou "zdravou" vetsinou). Hrali jsme tam dost zajimavou hru: Kazdy dostal obalku A4 a mel ji polepit vecma, ktery jsou o nem znamy a za ktery se nestydi, na ktery je hrdy. Dovnitr si mel kazdy vlozit svoje problemy, ktere muze, nebo nemusi prezentovat. Ty obalky meli vsichni docela dost plny, tak jsem si myslela, ze to je normalni. Vsichni mame problemy, se kterymi se nam vice ci mene nechce ven.
Je ale pravda, ze mi ta minulost trochu nici i muj intimni zivot s partnerem a dodneska napriklad nesnesu, aby tesne za mnou sel doschodu jakykoliv chlap (i muj manzel). Jestli vsak chci zustat verna svoji teorii, ze na tuhle Zemi jsme se prisli neco naucit, dospet a vyzrat, asi bych se mela zbavit toho zavazi, co si s sebou tahnu uz hezkou radku let. Asi to diky vam zkusim. Odvazuju se radit anonymovi to same. Dekuju za prispevek, ktery probudil stare rany a treba mi pomuze vyrovnat se se sebou samou. Taky dekuju vsem, ktere na me reagovaly, hlavne Alce, za citlivost. Skoda, ze se pres ten internet obcas veci hur chapou a clovek ma obcas tendenci se vic "rozjet" a obout se do toho druheho, protoze je to proste vice mene anonymni.
 Houkačka 
  • 

Re: Re: pro Janu s Honzíkem 

(23.6.2004 12:36:33)
Jano, jsem ráda, že jste to vzala sportovně a třeba se neurazila. S tou mámou neurotičkou jsem to myslela obecně, já mám například příšerného šéfa, někdy jsem tak zdeptaná, že to chtě nechtě přenáším na své nejbližší doma. A tak si myslím, že i Váš strach nepříjemně ovlivňuje Váš život a život Vašich blízkých. Pokuste se tu skříň otevřít a milého kostlivce nakopat do zadku!
Pravdu máte v tom, že myšlenky hozené na papír nikdy nevyzní tak, jako rozhovor z očí do očí. Leckdy se i něco špatně pochopí. Ale jak jste se sama zmínila, ten úvodní příspěvek a následná diskuse Vám pomohly uvědomit si, že něco není tak úplně v pořádku a už proto byl vlastně užitečný. Určitě Vás to postrčí tím správným směrem.
Mějte se fajn a hodně radosti s Honzíkem.
 Iva 
  • 

Re: Re: Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(29.6.2004 16:18:55)
Taky byste se do Jany nemusely tady všechny tak obouvat. Já rozumím tomu, jak to myslela, a rozhodně není dobře vyvolávat paniku. Věta že kdyby se Daniela bála tak nesvěří dítě nikomu a bylo by v pořádku je totální nesmysl, to by člověk musel prožít život v absolutní nedůvěře ke komukoli, a takovéto tragédii se stejně nedá zabránit, náhody, i ty zlé, bohužel existují, a nějaká obava před nimi neuchrání, jen otravuje lidem život. Tohle asi Jana chtěla říct, ovšem tady jak někdo nereaguje tak, jak se očekává, je zatracen, a kde kdo z "chytrolínů" a "správňaček" si do něj kopne. Já Danielu taky obdivuju, ovšem Jana mi se svým názorem nepřipadá o nic horší a názory že to snad není matka mě i za ni uráží. Všichni se tu stylizují do rolí kdovíjak osvícených a spravedlivých, ale tolerance k názorům jiných a snaha je vůbec pochopit je nulová. Zkuste si ještě jednou přečíst to co napsala a vymanit se ze šablon, třeba to někdo dokáže.
 Laura 
  • 

Re: Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(12.7.2004 11:18:28)
Milá Jano, ja vás chápu, opravdu se nemusíte omlouvat za svůj názor, jen bych dodala, že Daniela sama se potřebuje lečit a proto píše (napsala už toho opravdu hodně a pokračuje v tom...), protože to musí ze sebe dostat, je to taková terapie pro ni a možná je dobře, když svět vidí, co se děje, ale taky si myslím, že někdy i odborná pomoc je lepší, než jenom ventil v příspěvcích na i-netu nebo časopisech... ´mějte se hezky a neomlouvejte se, nemáte proč, je nás víc, kdo vás chápe. Laura
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Re: Re: :-) Macesce a Daniele 

(12.7.2004 11:56:46)
Máte pravdu je to ventil, ale především snaha přes konkrétní příběh pomoci jednomu důležitému a chybějícímu projektu.
A také si myslím, že má smysl, aby společnost věděla, jak se zde jedná s obětmi násilí, resp. pachateli.
Moralizovat není na místě, hodně psát a snažit se něco udělat reálně pro změnu ve vadném systému, to je to oč mi běží.
Přeji si, aby si už žádná máma nemusela projít tím, co máme za sebou s Lukáškem.
S přáním všeho dobrého Daniela
 Petra 


Lauro? 

(12.7.2004 19:32:07)
Lauro, Jana se o paní Daniele vyjádřila ve smyslu, že se jí štítí a hrozí. Pokud s Janou souhlasíte, tím tedy i Vy jakoby říkáte, že Daniela je podčlověk. Mohla byste prosím uvést důvod, proč by se paní Daniela měla jít léčit? To, že zveřejní svůj skutečný pohnutý osud? Mně paní Daniela nepřipadá na léčení a už vůbec bych ji nevytlačovala na okraj společnosti!!!!!! Otázka jiná je to parkování v jiném článku, tam jsem byla jiného názoru, ale tohle tedy - nemohu s Vámi souhlasit. Já bych byla pro začlenění postižených mezi zdravé, všichni jsou si rovni, tak proč by si i Daniela nemohla publikovat, co uzná za vhodné? Já vidím jako samozřejmé vyslechnout každého, i Janu, která má strach z postižení, i Danielu, která postižení prožívá, i Vás. Ale prosím argumenty a ne házení bláta.
 Laura 
  • 

Re: Lauro? pro Petru 

(13.7.2004 8:04:26)
Milá Petro, ne ja se Daniely neštítím a už vůbec ne jejího chlapečka, mám známé s postiženým dítětem, a proto vím, jak se s tím vyrovnali oni. Nebylo to lehké, ale milují ho, přijali ho jako dar a milujeme ho všichni a nevidíme ho jako postiženého, ale jako rovnocenného člena rodiny. A proč by se Daniela měla léčit? To je jednoduché - snad to jsou již 4 roky, co se to jejímu Lukáškovi stalo a ona jak se zdá, udělala jen málo krůčků k přijetí svého synka, to neznamená péče o něho (věřím, že o něho pečuje dobře a snaží se na maximum).. a ze začátku jsem tomu rozumněla, že píše, že potřebuje sdělit svou bolest, ale její už teď málem 4-letá medializace se mi bohužel nelíbí a možná že už odbornou pomoc i vyhledala.
Takže souhrn:ano, je dobře když svůj pohnutý příběh zveřejnila, to ano, ale neustálá medializace? myslím, že by bylo lepší tuhle energii obrátit na syna a na sebe, nevím, jenom hádám, ale cítim, jakoby Daniele dělalo dobře že ji tady glorifikují a to bych ji i dopřála, ale nevidím, že by to byla pro ní a jejího syna pomoc. Nikdo z nás si nevybereme svůj kříž a kdybychom to skusili, tak stejně najdeme ten svůj... Daniela možná někde uvnitř cítí vinu a proto musí nejdřív sama sobě odpustit a začít znovu.. s láskou. Snad jsem to vysvětlila aspoň malinko. L.
 JaninaH 


Re: Re: Lauro? pro Petru 

(13.7.2004 9:26:12)
Lauro,
podle mého názoru a podle mých zkušeností se zoufale mýlíš v úsudku o Daniele a jejím duševním rozpoložení. Pokusím se vysvětlit, jak se věci mají ve skutečnosti.
Daniela založila občanské sdružení (právnická osoba, podléhající zákonům ČR, vedoucí řádné účetnictví), které se zabývá praktickou pomocí postiženým lidem. Sdružení má i své internetové stránky, kde se dočteš o jeho činnosti: TADY. A pro tuto činnost sdružení nezbytně potřebuje (to je snad pochopitelné) peníze nejen od státu a obce, ale i od soukromých dárců. Proto Daniela svůj případ neustále medializuje. Aby pomohla druhým. Už trochu chápeš? Dnes je prostě taková doba: kdo není v televizi a o kom se nepíše, jako by nebyl...:-))) Není to tedy, jak usuzuješ ty i pár jiných, z důvodu autoterapie nebo zášti vůči společnosti, není to ani snaha děsit pokojné spoluobčany. Výše uvedený článek (pro čas. My a děti) a další podobný článek, který vyšel ve Vlastě, jsem dala přečíst majitelům firmy, pro kterou pracuji. Výsledkem byl finannční příspěvek pro sdružení, uznávám, nijak vysoký, ale stejně jsem z toho měla radost. Také vím o tom, že jedna moje zdejší virtuální kamarádka na sdružení pravidelně přispívá ze svého příjmu. Přála bych Daniele, aby takových dárců bylo mnohem, mnohem víc.
Snad jsem to vysvětlila aspoň malinko.
J.
P.S.: Prosím tě, Lauro, příště místo keců pošli Daniele na sdružení nějaké peníze ;-) Posloužíš tak dobré věci. A podle mě by si Daniela zasloužila od tebe omluvu. Ale to je věc názoru.
J.
 Majka 
  • 

Pro Janinu kvůli Lauře a dalším pochybovačům 

(4.4.2005 19:44:30)
Milá Janino,
díky za Tvou pregnantní a skvělou odpověď Lauře a vlastně všem, kdo jsou nějak mimo. Nic jiného jsi napsat nemohla. Nemám naštěstí postižené dítě, ale v rodině jedno je (navíc taky po banálním úraze..). Hlavně ale mám za sebou zakládání mateřského centra (před 8 lety a stále funguje). Na MÚ Praha 11 s námi jednali, jako bychom chtěly založit doupě pro narkomany, při obhajování projektu před Komisí pro výchovu a vzdělávání jsem si připadala jako před interrupční nebo velmi zlou maturitní komisí. Zkrátka o schvalování a posléze získávání peněz pro občanské sdružení víme my, matky - zakladatelky, své.
Proč mají poslanci za svou "záslužnou práci" dostávat desetitisíce a rovněž se sakramentsky medializují...? Jistě má tedy máma s takovým osudem to největší právo žádat medializaci a tím pádem finance.
Takže: držím palce a obdivuji tě, Danielo. Děkuju Houkačce a Janině a všem dalším, které a kteří vědí....a prosím, aby se ostatní zamyslely a nekecaly nesmysly!

 Petra 


Re: Re: Lauro? pro Petru pro Lauru 

(13.7.2004 10:07:51)
Lauro, děkuji za vysvětlení. Vidíte, tak v tom s Vámi nesouhlasím. Myslím, že každý se se svým křížem má právo vyrovnat po svém a to jestli se rozhodne léčit nebo ne, je jen jeho intimní věc druhým naprosto zapovězená. Když upozorním na nějakou konkrétní chybu(kterou vnímám jako chybu subjektivně podle sebe! nikoli jako obecnou pravdu) v jednání určitého člověka, je to věc jedna. Jedna věc je určitá konkrétní činnost člověka a jiná věc je osobnost člověka. A když řeknu o někom, že potřebuje léčbu, to už cítím jako sprostý útok pod jeho pás, jako útok na jeho celou osobnost a svobodu. Já sama nevím, co by bylo pro paní Danielu nejlepší, a troufám si tvrdit, že to neví nikdo na světě. Copak někdo z nás žijeme její život? Mohu se jen něco domnívat, ale v tom bude vždycky velký kus bludu. A navíc nemám právo na to rozhodovat za druhého člověka a druhého někam směrovat( i kdybych nakrásně věděla, co by bylo nejlepší), to je základní předpoklad. Co je pro Danielu a její nejlepší, to si podle mne musí metodou pokus omyl vyzjistit životem sama.

Další věc je Vaše odmítnutí životního příběhu Daniely, který se rozhodla medializovat. Vy snad víte, jaké měla pohnutky k tomuto činu? To opět nemůže vědět nikdo. Nemohu z principu odmítnout někoho, kdo sdělí svůj skutečný bol. Tím bych jeho stavěla na roveň podčlověka. Bol každého člověka je hoden úcty! I skutečné neštěstí toho nejhoršího na světě je hodno úcty. Neboť každý má své mikroprocento pravdy, a ta nesmí být pošlapána.

Opravdu mne nezajímají mediálně přetřásané "osudy" herců a tak, kteří se například rozvádějí a vdávají jako na běžícím pásu, aby si řádně namastili kapsu nebo získali jiné výhody. Rovněž mne nezajímají vymyšlené bláboly jako různé naaranžované románky apod. v médiích a o agresi a zvráceném sexu ani nemluvě. A o útoku na ženu a muže a rodinu také nemluvě. A o moderním trendu nemít děti také nemluvě. Nebo o trendu nevdat se. Nebo o myšlenky na sňatky homosexuálů.

Pokud někdo brání svou kritikou, jako Vy nebo Jana, v tom, aby někdo v médiích uvedl svůj skutečný příběh, aby se někdo cimprlich náhodou neskácel, a raději se přitom ten cimprlich nechá opíjet hezky médiemi naaranžovanou neskutečností, tak s ním tvrdě nesouhlasím!
 Květa 
  • 

Re: Re: Lauro? pro Lauru 

(13.7.2004 11:29:55)
Vážená paní Lauro,
kde vůbec v sobě berete tu drzost hodnotit vztah Danieli ke svému synovi. Pochopila jsem, že ji osobně vůbec neznáte. Já ano, mám to štěstí. A jestli svého synka přijala? podívejte se jí do tváře, když se dívá na svého synka.
Byla jste to snad vy, kdo kromě neustálých doporučení jak ze strany odborné, tak i laické veřejnosti dát malého do ústavu a pořídit si zdravé dítě, prostě vést normální život byl vystaven takovému tlaku? Víte vůbec, že skoro 3/4 roku nevěděli, zda bude Lukášek žít? A že jeho maminka s ním byla neustále? Nevím jak moc má postižené dítě Vaše známá, ale Lukáš není schopen ani udržet hračku, je zcela odkázán na pomoc matky. Péče je 24hodinová, protože i v noci k němu stává a mění mu polohy, neotočí ani hlavičku. Pamatuji se, že 1.rok nespali víc než 2 hodiny denně... A do toho je vystavena nespravedlinosti našich soudů, kteří viníka sprachsprostě nechali na svobodě.
Vadí vám, že na to upozorňuje? Že ví, kdo může kdykoliv ublížit zase jinému dítěti, tak se snaží veřejnost varovat? Vadí vám, že se angažuje a přes svůj životní příběh se snaží pomoc dalším co to potřebují.
Kromě všeho toho moralizování a bla bla bla, které vypouštíte s pusy, napiště také prosím něco o Vás. Co vy děláte pro to, aby byl tenhle svět trochu lepší?
Nemůžu si pomoci, ale jste neskutečně hloupá žena.
K.
 Petra 


Re: Re: Re: Lauro? pro Lauru Květo! 

(13.7.2004 14:54:18)
Květo, promiňte, ale teď házíte zase Vy bláto na Lauru. Laura napodruhé už slušně nadnesla, že se jí zdá, že místo vyčerpáváním se medializací by Daniela podle ní získala více životní radosti prací na svém smíření se s postižením syna. Na tom je něco pravdy, zdá se mi. (Ale to je Daniely osobní věc, inovace lze pouze navrhnout a nechat Daniele ke schválení či neschválení.)

Tady je potřeba asi odlišovat. Medializace osobního příběhu za účelem potrestání viníka zločinu je chvályhodná myslím. Ale Daniela dělá aféru i z pouhého jednorázového odtažení auta, navíc z její vlastní viny. (Ale i na to má Daniela právo, to nekomentuji). Ovšem tato příhoda vypovídá jasně o tom, jelikož Daniela postižení svého syna používá jako svůj argument a dá se říci přímo munici, že opravdu není s postižením syna ještě srovnána. Syna miluje, ale jeho postižení ještě ne. Protože kdyby milovala jeho postižení, tak si na to postižení logicky nebude stěžovat. A nebude chtít měnit své okolí k obrazu svému, a spíše najde rezervy v sobě. V tom vidím já Danielinu rezervu. To zřejmě i Laura chtěla naznačit. Ovšem toto vše uvádím spíše jen jako Danielin momentální charakteristický rys, a nechci ji stavět do role neschopné a nebo "na léčení" - to jsem Vám právě Lauro oponovala. Můžeme říci "nelíbí se mi Vaše toto a toto jednání a proto a proto", ale je myslím ošklivé říci "nelíbíte se mi Vy". To by bylo vyjádřeno toto:

v prvním případě "nelíbí se mi Vaše určité jednání"sděluji, že situaci bych řešila jinak, sdělím jak - jako návrh k posouzení oponentovi a s respektem k oponentovi

v druhém případě "nelíbíte se mi Vy a šup s Váma na léčení" vyjadřuji svoji (ovšem pouze domnělou, neboť všichni jsme si rovni) nadřazenost nad oponentem. Neboli jednám povýšeně.

Všichni jsou si rovni a nikdo z nás není dokonalý, to je potřeba mít na mysli, tak ahoj
 Květa 
  • 

Re: Re: Re: Re: Lauro? pro Lauru Květo! 

(13.7.2004 15:25:25)
Rozdíl mezi Danielou a Vámi Petro a Lauro je ten, že vy mluvíte a ona koná.
Je opravdu zbytečné reagovat na vaše příspěvky.
K.
 Petra 


Re: Re: Re: Re: Re: Lauro? pro Lauru Květo! 

(13.7.2004 15:43:10)
Tak nereagujte :-). Mně se nelíbí, že jste o Lauře řekla, že je hloupá. Není hloupá. Vy taky ne. Každá jsme jiná. Něco je v každým hezkýho a něco ne.Zrovna jsem si říkala, že jste to tady probrala z hezkého úhlu pohledu, který chyběl. Máte pravdu, moc kecám a odcházím, jdu konati ....
 Andrea, dvě děti, třetí na cestě 
  • 

Re: Re: Re: Re: Lauro? pro Lauru Květo! 

(13.7.2004 17:19:17)
Petro,

to je vážně síla! MILOVAT POSTIŽENÍ SVÉHO DÍTĚTE ?????????? To je moc i mne !

My tu všichni víme, že jsi Petra, dvě děti, Petra Halámková, Petruna, teď zase Petra s korunkou a že sama máš nemocného chlapce. Nechceš nám třeba napsat, jak MOC MILUJEŠ NEMOC SVÉHO SYNA TY ?
Andrea
 Petra 


Milá Lauro, jste tu ještě? 

(16.7.2004 8:16:42)
Lauro chtěla bych se s Vámi podělit se svou radostí. Největší štěstí v životě mne potkalo, když jsem v knihkupectví našla knihu Duchovní příčiny nemocí od autorů Staňka a Brzobohaté. Nevím, co působí radost Vám, já Vám dávám to nejcennější, co mohu....

Petra
 Petra 


Re: Milá Lauro, jste tu ještě? 

(16.7.2004 8:18:34)
to nejcennější z literatury
 Petra 


Re: Milá Lauro, jste tu ještě? 

(16.7.2004 8:31:24)
nebo já to blbě napsala, to já jsem šťastná za celý svůj život a všechno ve svém životě beru jako svoje největší štěstí (i když mi někdo nadává), ale víte, myslela jsem to tak, že "uvědomit si to" mi umožnil až úhel pohledu na svět, který jsem získala po objevení autorů Staňka a Brzobohaté, jejich knihy jsou pro mne jako živá pochodeň lásky a naděje - a tu bych Vám ráda předala....
 Laura 
  • 

Re: Re: Milá Lauro, jste tu ještě? 

(24.7.2004 11:44:42)
Mila Petro, nemam ted pristup na net kazdy den, tak proto ta odmlka, ale taky proto, ze tohle forum asi neni pro mne, i kdyz si rada ctu a vnitrne si to pak probiram. Taky mam pro vas typ ke cteni, ale myslim, ze to znate: Dokonala svoboda a Poutnik - obe od stejne autorky, ale jmeno bych skomolila - Marie Szalanzs - no omlouvam se, ale to je kniha(hy/, se kterou jsem sa uplne stotoznila. Rada bych si s vami promluvila, ale mozna e-mailem nebo jinak. Preju hezky vikend. L.
 Laura 
  • 

Re: Re: Milá Lauro, jste tu ještě? 

(1.8.2004 0:36:08)
Jenom muzu doplnit autorku Dokonale svobody - Maria Calasanz Ziescheova (Portal), tak kdyby ste ji nahodou jeste necetla. L.
 Petra 


Re: Re: Re: Milá Lauro, jste tu ještě? 

(6.8.2004 17:48:03)
Lauro, děkuju, už jsem si to dohledala a registruju jako doporučenou literaturu :-). Teď jsem dočetla Redfieldovo Celestinské proroctví (to mi dalo hodně nových myšlenek) a zítra si běžím pro Marlo Morganovou - Poselství od protinožců. Dobrá byla taky Anastasia od Vladimíra Megreho - hodně nových myšlenek! Zdravím :-) Petra
 Margita 


taky obdiv 

(22.6.2004 15:43:05)
Dajo, jsem rada ze konecne vim vic o vasem zivote a projektech. Na diskusi jsem Te nechtela otravovat otazkami a verila jsem ze driv nebo pozde ten clanek nekde najdu jako ti ostatni. Tak jsem ho nasla a fandim Ti a Lukynovi jeste vic. Preju hodne stesti!
 Makča 


Re: taky obdiv 

(22.6.2004 16:07:21)
Dájo moc si vážím takových lidiček jako jsi právě ty a přeji vám s Lukym hodně sil a porozumění ve vaší životní cestě. Také pevné nervy do boje s nepochopením a birokracií.Jsi úžasná máma.!!!
 Olina 
  • 

Jen mě zarazilo... 

(22.6.2004 20:03:55)
Jen mě zarazilo, že po světě (nebo snad po Praze) někde chodí takové hovado, které dokázalo takhle zmrzačit malé dítě a vy tady klíďo píďo na plnou hubu napíšete, kde paní Daniela bydlí...
Ano, dům s bezbariérovými byty, Hornomlýnská ulice, Praha 4, píšu si, na paní si tam pěkně počkám a vysvětlím jí to pěkně ručně, já jí ještě ukážu... ach jo. Trochu nedomyšlené.
 Veronika, 2 deti 
  • 

Stydím se! 

(22.6.2004 20:39:46)
Přestože doslova nemůžu popadnout dech při představě, čeho byl někdo schopen (mám syna stejně starého jako je Lukášek ...)a nebyl snad za to ani potrestán (každý trest by byl beztak málo), chci vzkázat paní Daniele, že její chlapeček je nádherný a že jí moc držím palce, aby jí všechny plány vyšly. A stydím se za všechny chvíle, kdy mívám pocit, že je na mne všeho moc. Ve srovnání s paní Danielou si já se svými dvěma zdravými dětmi a pozorným manželem celé dny prachsprostě "válím šunky".
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


O nás bez nás, 

(22.6.2004 22:31:26)
jelikož jsem zjistila, že byl na rodině otištěn článek z časopisu Děti a my 2/04, který se týká mě a mého synka, dovolím si reagovat na vaše příspěvky.
Mediálně je náš příběh znám už z TV Nova(1/2003), Na vlastní oči, které jsem oslovila po konečném rozhodnutí soudu nad pachatelem, t.j. zproštění žaloby v plném rozsahu údajně pro neurologické onemocnění. Předtím tomu předcházel rozsudek, kde dostal 12let, proti čemuž se odvolal.
Doufala jsem, že zveřejněním dojde k obnově procesu, jak už se to v určitých případech před námi podařilo(např. hočička utýraná ve vaně). Náš případ je šokující nejen pro brutalitu jakou byl čin spáchán, ale také pro to, že do té doby nikdy partner nejevil násilnické sklony. Dobře si pamatuji, jak jsem vždy říkala, když jsem věděla o domácím násilí, "to mě by se nikdy stát nemohlo, já bych to nedopustila...". Bohužel jsem neměla na výběr, odešla jsem od malého 1x v životě na 3 hodiny a následky poneseme celý život.
Když jsem v roce 2003 vytvořila OS Hornomlýnská, rozhodla jsem se veřejně vystupovat a náš příběh měl pomoc dobré věci. Koneckonců názor si můžete vytvořit sami na našich web stránkách www.hornomlynska.cz. Lidi zajímají konkrétní osudy, kromě získání sponzorů mi to přineslo mnoho radosti např. ve čtení dopisů maminek, které mají také postižené děti a oslovilo je to. Také mám dopis od paní, která se na základě otištění článku ve Vlastě rozhodla odejít od násilníka, který ji i děti léta týral... to jsou okamžiky, kdy si uvědomuji, že mé úsilí má smysl.
Kromě OS čekám na dalšího človíčka, boj jsem vyhrála, teď už čekám na telefon, kdy pro mě budou mít volné děťátko.
I dnes po 4 letech stále věřím, že se nám podaří najít nové důkazy pero obnovení procesu, vše je na dobré cestě a opět se k nám bude vracet TV Nova Na vlastní oči. Na vlastní kůži jsem měla možnost poznat, že v naší společnosti nemá život dítěte prakticky žádnou hodnotu, odmítám se s touto realitou ztotožnit, tak proto taky mé veřejné vystupování.
Čekala jsem 3 roky na první úsměv Lukáška, dnes už se občas i zachechtá, nemá bolesti, jsem velmi šťastná a pyšná mamina :-) Na rodině máme i fotoalbum http://rodina.cz/dolejsovi, sice jsem časově ve skluzu, ale pan Dolejš je jako vždy úžasný.
Velice všem děkuji za slova podpory, nesmírně si toho vážím.

Daniela
 sally 


Re: O nás bez nás, 

(23.6.2004 1:19:14)
Danielo,
gratuluju k vyhrané bitvě... i když - asi bych spíš měla gratulovat tomu človíčkovi, který dostane tak obětavou mámou.... :-))
Váš příběh neustále sleduju, mám radost, že se Lukášek směje - a věřím ti, že jsi na něj hrozně pyšná. A na sebe.
 Helena, Alex a Evinka-8/02 
  • 

Re: O nás bez nás, 

(23.6.2004 5:09:15)
Milá Danielo, naprosto sóuhlasím s výrokem, že pro naši společnost nemá život dítěte žádnou cenu. Zaráží mě postupy soudů, kdy např. týrané dítě vrátí rodičům, nebo přístup k rodičům postižených dětí /sociální dávky/, dívala jsem se na pořad "na Vlastní oči", kdy jste tam byla vy a nedávno byl o Olince, která se léčí Marihuanou, a nad přístupem úřadů by jeden plakal.
Nemluvě o tom, že když nemáte postižené dítě a chcete jít zpět do práce, tak kde je úcta k mámě s dítětem?Když jsem se po roce mateřské vracela do práce, jeden z mých šéfů předemnou prohlásil, že matky s dětma jsou v práci nahovno.
Myslím, že tím je řečeno vše.
 Houkačka 
  • 

Re: O nás bez nás, 

(23.6.2004 8:15:29)
Danielo, díky, že jste se ozvala. Přeji Vám i Lukáškovi hodně sil na Vaší další nelehké cestě, ať Vám přináší oběma spoustu lásky a štěstí. Zasloužíte si je, oba.
A vřelý dík za Vaši práci pro ostatní.
 Dana 
  • 

Re: Pachatel - dotaz pro Danielu 

(23.6.2004 12:39:04)
Danielo,

píšeš, že pachatele uznali nevinným kvůli neurologickému onemocnění. Víš, mám ve svém okolí případ, kdy se stalo něco podobného, naštěstí v tomto případě to nikdo neodnesl zdravotně. Ten muž, manžel mé kamarádky, řekla bys, že je to nejhodnější muž na světě, byl jednou se dvěma dětmi sám doma, manželka měla nějakou pracovní povinost, děti opatřila babička (matka matky), uložila je, uspala a odešla. Ten muž si zapnul televizi, nalil si k tomu nějakou sklenku alkoholu (jinak nikdy nepil - prý byl neskutečně utahaný z práce a navíc se mu stýskalo) a do toho začalo menší batole plakat, pokoušel se je nakrmit, uspat, pak do něj vjel amok a kdoví, jak by to dopadlo, kdyby starší dítě nedoběhlo pro babičku, ta prý na muže neskutečně silně zařvala a on se složil a byl z něj jen vzlykající uzlíček nervů, jak jsem to mohl udělat a co se mohlo stát. Nikdo nemohl pochopit, co se stalo. A teď to zkrátím. Závěr vyšetření byl, že mu našli nějaké změny na EEG, takže za své jednání prakticky nemohl, ale závěr byl takový, že se do podobného stavu nepříčetnosti nikdy nedostane, pokud nebude ve hře alkohol nebo něco podobného. Pak se manželce také přiznal, že se mu už něco podobného stalo dřív než se poznali, věděli to i jeho rodiče. A tak bych se ráda zeptala, jestli u vás to nebylo něco podobného - také alkohol ve hře, předchozí případ v anamnéze, o kterém věděla rodina a tajili to.

Dana

P.S. držím vám palce, jseš neskutečně statečná, to co ty by moc lidí nedokázalo
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Pachatel - dotaz pro Danielu 

(23.6.2004 22:51:24)
Ahoj Dano,
to co popisuješ bylo uvedeno jako důvod propuštění JK.
Pod tím jsou podesáni odborníci z Bohnic, posudek je napsán tak, že je prakticky nenapadnutelný. Popis EEG je dělán psychiatry a ne neurology a ti mají jiný názor a to, že žádný nález neexistuje. Navíc neproběhli i jiná vyšetření, prostě nebylo provedeno vše co mělo. Jsme v jednání se soudem o znovuotevření případu, pak budu moci napsat více.
Ahoj Daniela
 Klárinka 


Daniela a Lukášek 

(23.6.2004 22:58:31)
Vy jste dvě sluníčka :-))))))))
Moc vás oba pozdravuju,
Hanka Klárinka
 Dana 
  • 

Re: Pachatel - dotaz pro Danielu 

(23.6.2004 12:39:54)
Danielo,

píšeš, že pachatele uznali nevinným kvůli neurologickému onemocnění. Víš, mám ve svém okolí případ, kdy se stalo něco podobného, naštěstí v tomto případě to nikdo neodnesl zdravotně. Ten muž, manžel mé kamarádky, řekla bys, že je to nejhodnější muž na světě, byl jednou se dvěma dětmi sám doma, manželka měla nějakou pracovní povinost, děti opatřila babička (matka matky), uložila je, uspala a odešla. Ten muž si zapnul televizi, nalil si k tomu nějakou sklenku alkoholu (jinak nikdy nepil - prý byl neskutečně utahaný z práce a navíc se mu stýskalo) a do toho začalo menší batole plakat, pokoušel se je nakrmit, uspat, pak do něj vjel amok a kdoví, jak by to dopadlo, kdyby starší dítě nedoběhlo pro babičku, ta prý na muže neskutečně silně zařvala a on se složil a byl z něj jen vzlykající uzlíček nervů, jak jsem to mohl udělat a co se mohlo stát. Nikdo nemohl pochopit, co se stalo. A teď to zkrátím. Závěr vyšetření byl, že mu našli nějaké změny na EEG, takže za své jednání prakticky nemohl, ale závěr byl takový, že se do podobného stavu nepříčetnosti nikdy nedostane, pokud nebude ve hře alkohol nebo něco podobného. Pak se manželce také přiznal, že se mu už něco podobného stalo dřív než se poznali, věděli to i jeho rodiče. A tak bych se ráda zeptala, jestli u vás to nebylo něco podobného - také alkohol ve hře, předchozí případ v anamnéze, o kterém věděla rodina a tajili to.

Dana

P.S. držím vám palce, jseš neskutečně statečná, to co ty by moc lidí nedokázalo
 jm 
  • 

Re: O nás bez nás, 

(23.6.2004 13:33:39)
Ahoj Danielo,
predpokladam ze ta zruda, ktera v te dobe s tebou zila, se jmenovala (a stale jeste jmenuje) Jindrich Klepek. Pokud ano, tak vez, ze ho osobne znam, protoze sedel vedel mne v mem predchozim zamestnani.

Nevim, jestli se jeste nekdy vratis k teto diskusi, ale dovol mi vyjadrit litost nad tim co se vam stalo a ohromnou uctu k tobe. Jelikoz nejakou dobu trvalo, nez to TV NOVA zmedializovala, vydrzel JK nejakou dobu v nasi firme (posleze byl propusten) a muzu rict, ze z dnesniho pohledu musim rict, ze slo o permanentne pretvareneho cloveka, ktery v podstate vsechny nenavidel. Vzpominam si, ze mi tvrdil, ze setri penize, aby vas odskodnil za to co se Lukaskovi stalo (JK tvrdil, ze slo o nejakou nahodu, jak to zrejme vypadalo jsem se dozvedel az z TV).

Nicmene, pote co sehnal dostatecne velkou castku (cca 100 tis), radeji se rozhodl koupit si datovy projektor, aby si mohl na stenu pokoje promitat pornograficke snimky, ktere pernamentne shanel.

Pokud si dobre vzpominam, JK tvrdil, ze je ve vsem naprosto nevinne, protoze udajne mel nejaky epilepticky zachvat. Taky tvrdil, ze se leci. Samozrejme jsem ho videl pouze 10 hodin denne, ale nikdy jsem si nevsimnul, ze by uzival nejakou medikaci, coz by v takovem pripade asi mel.

Pokud vim, po vypovedi, kterou dostal se navratil tusim na sever Moravy, odkud pochazel a je na svobode. Opravdu uz prestavam verit tomu, ze bozi mlyny melou...
 Lionka 


Re: Re: O nás bez nás, 

(13.7.2004 23:52:35)
A já zase na mlýny "shora" nevěřím, ale mlýny tu zrůdu stejně jednou semelou, a škaredě ... já tomu pevně věřím ...

Jinak-úžasná zpráva o Lukýnkovi-že se směje-brouček jeden :o),to mne teda hodně potěšilo,Danielo! Držím pěstičky! A že tedy potřebuje podněty ... - tak mne napadl jeden nápad - nestihnu ho zrealizovat hned,ale určitě do konce prázdnin to bude! Tak ,že se Lukýnek může těšit!!!
 Rene Svrcek 
  • 

Re: Re: Zil u mne,zamestnaval jsem ho donedavna... 

(7.9.2004 11:57:40)
Je to pribeh do Tv. Volejte +420775206066!.
 Možná znam 
  • 

Re: O nás bez nás, 

(20.10.2020 10:17:20)
Zdravím pokud si vsimnete jeste po těch letech rad bych se na něco zeptal ohledně té zrůdy diky
 Čardice+Jakub 11/04 


Hluboce smekám 

(23.6.2004 21:14:52)
Milá Danielo, Váš životní příběh mě velice zaujal. Obdivuji tu sílu, kterou jste v sobě po "tom" všem našla a máte můj hluboký obdiv. Ze srdce Vám přeji jen samé radosti a samozřejmě i Vašemu Panu Dolejšovi.
 Čardice+Jakub 11/04 


Hluboce smekám 

(23.6.2004 21:15:35)
Milá Danielo, Váš životní příběh mě velice zaujal. Obdivuji tu sílu, kterou jste v sobě po "tom" všem našla a máte můj hluboký obdiv. Ze srdce Vám přeji jen samé radosti a samozřejmě i Vašemu Panu Dolejšovi.
 Helena 
  • 

Číslo účtu-fin. příspěvek 

(9.7.2004 16:21:09)
Především chci vyslovit obdiv za Vaši obětavost, činorodost a osobní statečnost. Děkuji Vám a ze srdce přeji všechno nejlepší Vám i Lukáškovi.
Těším se na Vaše rodinné fotoalbum a další informace, zatím se mi bohužel nepodařilo připojení.
Chtěla bych Vás požádat o zveřejnění účtu, na který je možné zaslat finanční příspěvek, a alespoň takto málem přispět do oblasti, v níž vy se tak obětavě angažujete. Dovoluji si do názvu příspěvku napsat slovo ÚČET - třeba více čtenářů tato informace bude zajímat a v textu by ji nemuseli pohodlně nalézt.
Děkuji
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Číslo účtu-fin. příspěvek 

(10.7.2004 11:54:51)
Milá Heleno,
ráda bych Vám poděkovala za snahu pomoci našemu projektu, t.j. integrace dětí s postižením do MŠ za pomoci osobní asistence.
Další informace o našem občanském sdružení jsou na www.hornomlynska.cz
Pokud nám bude chtít někdo pomoci, pak číslo bankovního účtu je: 51-1477380287/0100
V případě větších dárů :-)), nebo po vzájemné dohodě sepíšeme darovací smlouvu, umístíme na naše web stránky poděkování a logo dané firmy.
S přáním všeho dobrého
Daniela
 žabka1110 


Re: O nás bez nás, 

(14.11.2013 18:22:24)
Dobrý den...nejdříve bych chtěla vyjadřit velký smutek z toho co se vam stalo.Vím že je to už pár let ohledně Jindřicha Klepka a nerada Vám zpusobuju nějakou bolest ale mam nato važny důvod a podezření že se jedna o klepka kterého také znam a žije z jednou moooc hodnou holkou ktera nema poněti co je zač a je asi jedina,kvůli ni chci mit jistotu že mluvíme o te same osobě.Ted už klepek bydli v ostravě.Chi vás moc poprosit at se mi ozvete na email a pak vam zašlu foto
napište prosím na email
mariana.plankova@gmail.com
předem moooc děkuju a omlouvam se za vracení se zpět k te bolestivé události po tolika letech ale přímo mně to šoklo.
Předem děkuju
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Vzkaz pro JM 

(23.6.2004 22:23:43)
děkuji za podporu. Ano, jedná se o něj. Dokázal obestít prakticky každého. S Lukáškem se to stalo těsně před vánoci, na nový rok, v době, kdy jsem čekala telegram o jeho úmrtí(na ARU mu nedávali ani 5 % naděje)mě kontaktovali ze soudu, aby mi vyjádřili podporu a účast a zároveň mi sdělili, "že čekali zrůdu a on přišel takový milý a jemný člověk a my máme strach, aby si něco neudělal, protože má deprese...".
O těch 100tisících jsem také slyšela, v TV. V současné době řešíme bolestné. Jeho vyjádření k naší žádosti - jsem nezaměstnaný, nešlo by to odsunout...
Bohužel u bolestného nepatří co u alimentů, t.j., že v případě neplacení může jít do vězení, jedinou šancí je sehnat si napč. soukromého detektiva, po zjištění, že má peníze, obeslat exekutora, nevím jak to z Prahy absolvovat s ležícím chlapečkem.
Snad se utěšovat uklidněňovací větou, poté co jsem se dozvěděla, že je zproštěn obžaloby, "nebojte, paní Dolejšová, teď už ví, že je nemocný, kdyby něco znovu provedl, půjde si sednout!". "Takže jsme byli pokusní králíci?", zeptala jsem se. Odpověď jsem nedostala.
Nejen proto bych ráda požádala JM, zda by, v případě ochoty mi pomoci, mě kontaktoval na můj mail. Snažím se o obnovení procesu a jeho svědectví by nám mohla možná pomoci.
Omlouvám se za příp. hrubky, jsem unavená a zároveň dojatá Vašemi příspěvky. Moc děkuji!
Daniela a pan Dolejš
 Danyjelka 


Re: Vzkaz pro JM 

(25.6.2004 22:14:40)
Danielo,
přes slzy nevidím a ruce se hodně klepou... Je dobře, že tento článek vyšel... Pan Dolejš je moc pěkný kluk a má v očích "lumpíka" :o)....a Vy jste úžasná maminka!!!

Slova podpory jsou důležitá, ale ..... existuje něco, čím mohu jako konkrétní člověk pomoci???
 Petra 
  • 

Re: Vzkaz pro JM 

(29.6.2004 12:30:48)
Vážená paní Danielo, jsem přesvědčená o tom, že "nahoře" spravednost je a prostě, že my lidi si ani nedovedeme představit, jak je dokonalá. Přeji Vám hodně mateřských sil pro štěstí Lukáška a i jiných Vašich budoucích dětí.
 chose 
  • 

pan dolejš 

(30.6.2004 14:03:44)
mám po přečtení slzy v očích,protože ublížit tak dětatku ,to chce tu zrudu nechat lynčovat každý den.sve jsme si zažily s klukem který se předčasně narodil a doktoři měsíc tvrdily že nepřežije,a když ano tak jako ležák.jenom díky odhodlanosti me ženy a vojtovy metody jsme zvitězily.tím jsem chtěl říct držím palce
 kobra 
  • 

Re: pan dolejš 

(2.7.2004 23:14:05)
Myslím že diskuse o nedonošených dětech a jejich komplikacích je zas trošku mimo.Taky mám nedonošeného syna, který měl velmi malou šanci na přežití díky mnoha zdravotním komplikacím znám pocit, když vstupuji na dětskou Resku s pocitem, jestli ho tam ještě vůbec najdu živého atd.Syn přežil a dnes ve dvou letech je z něj úplně zdravé dítě jen s poruchou pozornosti a drobnu srdeční vadou.Ale o tom tento článek nebyl.....Tenhle článek je o vnitřní síle jedné osamocené mámy s nevyléčitelně nemocným dítětem, která se snaží pojovat a pomoc i ostatním postiženým...a to je o hrozné vnitřní síle a velkém vnitřním vyrovnání...protože nevím jak vy, ale když moje dítě bojovalo o život, tak jsem neměl pocit, že to lidé v okolí chápou, ani ostatní rodiče a především jsem jim záviděl pokroky jejich dětí, když se naše situace moc nezlepšovala......ale určitě jsem neměl sílu na to někoho držet a pomáhat ještě jiným rodičům či dětem....svým způsobem jsem se utápěl ve vlastní bolesti a bezmoci....
 Helena 
  • 

Pro Janu 

(8.7.2004 20:55:55)
Přečetla jsem většinu příspěvků k tomuto článku a myslím, že mám stejný názor jako většina: obdiv pro Danielu, pohoršení nad článkem Jany, ale na konec - po přečtení dalších příspěvků od Jany - pochopení i pro ni.
Jano díky, že jsi odpovídala a držím ti palce, abys vyřešila své problémy. Daniela nám všem může být inspirací, v co všechno lze přetavit lidské utrpení, bolest a nespravedlnost.



 Petra 


Já a moje východisko z těžké životní situace, skutečný příběh - próza nebo román ? :-) 

(14.7.2004 8:59:02)
Zmínila jsem se o tom, že považuji za východisko (i pro Danielu)z těžké životní situace začít pracovat na sobě a ne to žádat po svém okolí. Jak jsem k tomuto přesvědčení došla?

Byla jsem v těžké situaci a řekla jsem si, všichni mě musí litovat a rozumět mi a přizpůsobit se mému žalu a basta fidli, vždyť je mi tak těžko a jim tak lehko. Ale s tímto egocentrickým přesvědčením se mi těžko žilo. Pořád jsem se cítila ukřivděná, pořád se mi někde něco nelíbilo a nebylo dost "ohleduplné". Jak jsem se tak potácela z bludném kruhu svých starostí, byla jsem ve svém nešťastném mikrosvětě na druhém břehu od ostatních "šťastných" lidí. Mimo společnost. Proč to tak bylo, to vidím až s odstupem času, bylo to jen a jen mojí vinou. Ale jak jsem dostala příležitost si to uvědomit? Již dříve jsem cítila, že se svojí pravdou nemohu vystačit, a toužila jsem najít něco, co bych mohla přijmout. Tak jsem zkoušela přijímat různé "pravdy", ale ty mi jen zhoršovaly bolístku. Všechny se týkaly budování mé síly, získávání energie na individuální rozvoj a prosazování sebe. Motiv urvat si pro sebe mne zrazoval čím dál víc. Když už mi z toho všeho bylo fakt nejhůř a nedokázala jsem už ani pomalu normálně žít, přišlo ale něco, co bylo jiné a co mne zvedlo na nohy jako když do mne uhodí blesk já se vzpamatuju a pomalu jako plevel rostu na svět. Byl to návrh na pomoc, byla to naděje začít znova. Kdo mi ji dal? Co to bylo? Uvědomila jsem si existenci něčeho vyššího nad námi, co je absolutně spravedlivé. A snažila jsem se podle svých dosud pyšných pravidel pokorně kleknout si před onou Spravedlností. Kdesi v sobě cítila jistotu, že existuje a to mi najednou dávalo sílu žít! To mi dalo východisko! A najednou se mi promítlo, proč asi bylo to, co bylo!Začalo se mi rozsvěcet v hlavě. Předpokládalo to začít hledat příčinu v sobě, kousek po kousku se probírat svým předchozím životem a hledat a hledat ... a ono to začlo dávat souvislost.....

Když jsem tedy přijala onu vyšší moc nad námi jako svého "hlídače", z mého bludného kruhu mne vedla cesta ven do světa na druhém břehu a začala jsem se cítit šťastná ve své situaci a dokonce za ni být vděčná. Začala jsem se na svět dívat jinak. Vždy vidím příčinu všeho v sobě. Proč mi toto vyšší spravedlnost posílá? Proč se stalo to či ono, čím jsem si to zasloužila? Jak se tedy mám zachovat správně?

Víra ve spravedlnou vyšší moc mne vyvedla z neštěstí, opuštění a nejistoty a dala mi štěstí a jistotu a přivedla mne z druhého břehu osamění na první břeh, mezi ostatní lidi. Jsem vděčná za to že nejsem sama se sebou!
 Lída 3 děti 
  • 

Re: Já a moje východisko z těžké životní situace, skutečný příběh - próza nebo román ? :-) Petře 

(14.7.2004 9:49:46)
Píšete:
"Zmínila jsem se o tom, že považuji za východisko (i pro Danielu)z těžké životní situace začít pracovat na sobě a ne to žádat po svém okolí."
Četla jem doufám velmi pozorně onen článek a nemám z něj absolutně pocit, že by se Daniela uzavřela ve své bolesti před celým světem. Naopak našla nový směr, cestu, kterou se dala a která ji i naplňuje.
Je snad projevem ukřivděnosti, když se někdo pomoci znevýhodněné skupině dětí?
Vám, jak píšete dával sílu žít "existenci něčeho vyššího nad námi". U Daniely je to zase věnování se občanskému sdružení a snaha dostát spravedlnosti, byť i po letech, t.j. znovu otevřít trestní spis. Pokud by D. nevěřila ve spravedlnost, nemyslíte, že by to již dávno vzdala?
Vy jste šťastná ve své víře, ona zase v tom co dělá, zkuste přijmout fakt, že každý z nás může být uspokojený jinou činností, či pohledem na svět.
Není to zas tak těžké.
Lída

Byla jsem v těžké situaci a řekla jsem si, všichni mě musí litovat a rozumět mi a přizpůsobit se mému žalu a basta fidli, vždyť je mi tak těžko a jim tak lehko. Ale s tímto egocentrickým přesvědčením se mi těžko žilo. Pořád jsem se cítila ukřivděná, pořád se mi někde něco nelíbilo a nebylo dost "ohleduplné". Jak jsem se tak potácela z bludném kruhu svých starostí, byla jsem ve svém nešťastném mikrosvětě na druhém břehu od ostatních "šťastných" lidí. Mimo společnost. Proč to tak bylo, to vidím až s odstupem času, bylo to jen a jen mojí vinou. Ale jak jsem dostala příležitost si to uvědomit? Již dříve jsem cítila, že se svojí pravdou nemohu vystačit, a toužila jsem najít něco, co bych mohla přijmout. Tak jsem zkoušela přijímat různé "pravdy", ale ty mi jen zhoršovaly bolístku. Všechny se týkaly budování mé síly, získávání energie na individuální rozvoj a prosazování sebe. Motiv urvat si pro sebe mne zrazoval čím dál víc. Když už mi z toho všeho bylo fakt nejhůř a nedokázala jsem už ani pomalu normálně žít, přišlo ale něco, co bylo jiné a co mne zvedlo na nohy jako když do mne uhodí blesk já se vzpamatuju a pomalu jako plevel rostu na svět. Byl to návrh na pomoc, byla to naděje začít znova. Kdo mi ji dal? Co to bylo? Uvědomila jsem si, co je absolutně spravedlivé. A snažila jsem se podle svých dosud pyšných pravidel pokorně kleknout si před onou Spravedlností. Kdesi v sobě cítila jistotu, že existuje a to mi najednou dávalo sílu žít! To mi dalo východisko! A najednou se mi promítlo, proč asi bylo to, co bylo!Začalo se mi rozsvěcet v hlavě. Předpokládalo to začít hledat příčinu v sobě, kousek po kousku se probírat svým předchozím životem a hledat a hledat ... a ono to začlo dávat souvislost.....

Když jsem tedy přijala onu vyšší moc nad námi jako svého "hlídače", z mého bludného kruhu mne vedla cesta ven do světa na druhém břehu a začala jsem se cítit šťastná ve své situaci a dokonce za ni být vděčná. Začala jsem se na svět dívat jinak. Vždy vidím příčinu všeho v sobě. Proč mi toto vyšší spravedlnost posílá? Proč se stalo to či ono, čím jsem si to zasloužila? Jak se tedy mám zachovat správně?

Víra ve spravedlnou vyšší moc mne vyvedla z neštěstí, opuštění a nejistoty a dala mi štěstí a jistotu a přivedla mne z druhého břehu osamění na první břeh, mezi ostatní lidi. Jsem vděčná za to že nejsem sama se sebou!
 Petra 


Re: Re: skutečný příběh - próza nebo román ? :-) Lídě  

(14.7.2004 12:50:25)
Lído, psala jsem ve smyslu "východiska pro Danielu" z toho důvodu, že mi až tak šťastná nepřijde. Hned v úvodu článku je totiž tato věta:

kopíruji "A Danielu zbavil víry ve „spravedlnost světa“."

Jedna normální věta, ale pro mne popud: Petro, řekni jí to, udělej maximum, třeba ze sebe blbce, ale řekni jí to! Třeba tě uslyší a třeba ne, ale pokus se! Toužím Daniele ukázat, že prostě já mám jistotu, že spravedlnost je. Aby dostala další síly a motivaci do všeho pěkného co dělá!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! To je moje pohnutka, proč pod Danieliny články píšu a proč se tak snažím a proč se tak tím psaním už kolikátý den vyčerpávám, je to tak těžké překonávat tolik neobratnosti, co v sobě mám a kloudně se vyjádřit!!!!!!!!!!

Jak jsem si tak jistá, že spravedlnost neboli Pravda je? Protože, když jsem v ni začala věřit (neboli "vystrčila anténu"), ona se mi Pravda okamžitě "odvděčila" tím, že mi tou anténou začala posílat svou pozitivní energii, která mne učinila šťastnou. Jak ji může posílat někomu, kdo si její existenci neuvědomuje nebo o ní dokonce pochybuje (neboli má zastrčenou anténu)? Nemůže.

Spravedlnost pozemská neboli lidské zákony jsou často slepé, ale Spravedlnost absolutní neboli vyšší moc si s každým na "onom světě" vyrovná účet, to jsem si jista. Tak to Daniele řekněte, že jí to od svého srdce vzkazuju. Já se tu nějakej čas neukážu, protože jsem teď psaním zanedbávala svoje povinnosti.



 JaninaH 


Re: Re: Re: skutečný příběh - próza nebo román ? :-) Lídě  

(14.7.2004 13:39:56)
Vida, co se dá vydedukovat z novinářského klišé...
Petra to určitě s Danielou myslí dobře a upřímně a chce jí pomoci. Jenom... Nevím, jak to vyjádřit, abych se třeba Daniely nedotkla. Zkrátka, nějak si "zduchovnělou" Danielu neumím představit. Jsem určitě ovlivněna tím, jak se Petra prezentuje v jiných diskusích a jak si ji představuji. A taky mě ovlivňuje to, že znám Danielu osobně, je to vysloveně přitažlivá, energická žena, s pěkným sestřihem a zajímavou barvou vlasů, hezky nalíčená, moderně oblečená...Ne že by mi připadala "přízemní" či snad málo oduševnělá, to ne, ale úvahy o pozemské a nadpozemské spravedlnosti mi k ní nějak nesedí...
J.
 Jitka 
  • 

Re: Re: Re: Re: skutečný příběh - próza nebo román ? :-) Lídě  

(14.7.2004 14:14:25)
Ahoj Janino,
Ja jsem premyslela, jak na to reagovat. V podstate neznam ani jednu. Jenom jsem si predstavila Petru, jako zdrav. sestru z Basniku {V podani Jany Hlavacovy}, jak pri zpevu Karla Gotta vola: "Kajo musis, musis." Tak Petra sedi za pocitacem ruce v pest a vola: "Danielo, musis, musis uverit ve spravedlnost."
Petro prosim te neber to, jako osobni utok, ja jsem se s tebou {s tvymi prispevky} setkala poprve v pondeli, musim rict, ze jsem ve me stridaly pocity vzteku a absolutniho prekvapeni. Druhy den jsem si vyhledela tvoje dalsi prispevky, doslo mi ze ty jses proste takova. Musim rict, ze jses mi docela sympaticka, opravdu i lidi co maj uplne opacny nazory, jsou potreba. {No ty sympatie mozna budou trvat do doby, nez jsi od tebe prectu neco co mne uplne vytoci}. Tak holky mejte se. J
 DAFIE 


Re: Re: Re: Re: skutečný příběh - próza nebo román ? :-) Lídě  

(24.7.2004 13:38:13)
JaninoH, no nevím. Přesně tohle mě vždy dost deptalo! Proč by nemohla žena, která je energická, s pěkným sestřihem a zajímavou barvou vlasů, hezky nalíčená, moderně oblečená mít úvahy o nadpozemské spravedlnosti? To je dělení, které mi nesedí. Já jsem byla vychována ve smyslu krásy ducha i těla.

A věřím tomu, že nad tím Daniela jistě zapřemýšlela.. Jinak držím palce a připojuji se k dotazu Darinky, co je možné konkrétně udělat, jak pomoci???
 IVO VYSKOČIL 
  • 

Re: Re: Re: Re: Děkuji za to,že mezi námi jsou lidi jako Daniela  

(20.4.2005 16:14:50)
Nemůžu než se nepřestávat obdivovat a hluboce si vážit Lidí jako je Daniela.Než jsem začal číst její příběh bylo mojí snahou podělit se o zkušenosti s někým,kdo zažívá život s blízkým člověkem,který je postižený apalickým syndromem.Přestože od doby,kdy toto onemocnění postihlo moji manželku v jejích 28 letech uplynuly už víc než 2 roky nemúžu ani vzdáleně srovnávat svůj příběh s příběhem Daniely.Nezbývá mi než napsat,že z mého pohledu má její život skutečný význam a smysl a popřát jí co nejméně nepochopení ze srany lidí,kteří si neumí něco takového ani vzdáleně představit,natož to posuzovat a popřát jí hodně síly do jejího opravdového života.
 Lída 3 děti 
  • 

Re: Já a moje východisko z těžké životní situace, skutečný příběh - próza nebo román ? :-) Petře 

(14.7.2004 9:52:43)
Omlouvám se za znovu přetištěný text Petry, ale při psaní svého příspěvku jsem si ho překopírovala ve snaze se co nejlépe vyjádřit a již jsem ho nevymazala.
L.

 Jana Krejčí, tříletá Bára,dvouměsíční Venda 
  • 

ucet 

(18.4.2005 17:47:05)
Velmi obdivuji pani Lenku, jsem z Čelákovic a pokud bych mohla nejak pomoci, dejte mi vedet. Prosim o zaslani cisla uctu, chci Vam zaslat alespon maly prispevek.
Moc vam drzim palce
S uctou
Jana Krejci

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.