| Eva, 4 děti | •
 |
(10.6.2004 13:36:13)
Zkuste se obrátit na Domov sv. Josefa v Žírci u Dvora Králové, jednak by tam byl snad možný krátkodobý pobyt a zapůjčují spoustu pomůcek domů. Třeba by se tam dalo jet na léto na intenzivní rehabilitaci
|
| Misa3 | 
|
(12.6.2004 9:52:52)
Mam s celeho pribehu podivny pocit a zvlast se mi nelibi tak otevrena zadost o penize nebo jine prispevky. Znam totiz mnoho lidi s ruznym postizenim vsetne RS a je nesporne, ze jejich zivot je velice tezky a pokud maji deti a musi bojovat i za ne, je jiste jeste o to slozitejsi... ale presto se vetsina za nich uzivi mizernou almuznou na socianich oddelenich, vyuzivaji svepomocnou organizaci Roska, kde je moznost nejen kontaktu s podobne postizenymi, ale i rekondicnich cviceni a pobytu, moznost probrat lekare i leky, ktere jsou u nekterych z nich aplokovany pripadne vysledky lecby, moznost si sepsat po porade s druhymi zadost o socialni davky, nebo typy na leky, ktere sice nehradi pojistovna, ale treba lze podat zadost k reviznimu lekari, ktery ji vetsinou schvali... Proste nikdo z nich by takto vicemene oficialne o penize nezadal, mam i zname, kteri ziskali granty ci jinou formu podpory od podnikatelu (kteri meli moznost odpisu z dani)napr. na elektricky rizeny vozik co jine pro postizene financne nedostupne pomucky. Ale nikdy jsem se nesetkala s tak otevrenou zadosti o penize a tak ve me hloda takovy ten cervik, jestli neci tragedie nebylo zneuzito lidmi, kteri v tom " umeji chodit" a jestli Misa sama neni obeti takovych lidi...
Ono se totiz s jakykoliv postizenim nebo nemoci zije velice tezko a temer vzdy clovek krome nemoci bojuje i s ruznymi socialnimi i financnimi prekazkami...bohuzel to proste patri u nas k veci. Sama jako osoba v plnem invalidnim duchodu, ktery nyni dela 5 400KC( mam za sebou 5 let dost namahave fyzicke prace /mizerne placene/, 5 let studia na VS/ neplacene vubec, ale do duchodu se zapocitavaji/a 5 let prace ve vyzkumu/ jako vzdy u zacatecniku mizerne placene/. Zbytek zivota jsem pracovala, kdykoliv mi bylo lepe, jako dobrovolnice, coz nebylo placeno vubec a mnoho zamestnavatelu melo casto dojem, ze dobrovolnici by si meli vlastne sve zamestnani platit samy, neb zjevne nevedi co s roupama...
No abych se vrtila k tematu, proste myslim, si ze by se Misa mela zajimat o to nakolik a jak muze vyuzit nasi socialni site, coz asi nebude nic moc, ale ti, kteri jejim jmenem sepsali zadost o penize, se mi libi jeste mene. Pripomina mi konto Patrik, po nehode tezce postizeny chlapec z pomerne financne dobre zabezpecene rodiny, jmenem ktereho byly v supermarketech vyveseny prosby o pomoc. Pomoc spocivala v tom, ze by si postizena rodina mohla najmout jeste jednu pecovatelku(jedna v ni uz pracovala a tak by mel Patrik prakticky celodenni zabezpeceni...).
No nic proti tomu, jen ze znam par starych zen, ktere si nekolik dni pred duchodem vyzebravaji na najem, par postizenych kteri ziji na socialnim pomezi od jedne mimoradne financni davky socialky ke druhemu...Znam vozickare, ktery, ac by osobniho asistenta velice potreboval, si ho proste z duchodu nemuze dovolit. Proste socialni sit pro postizene u nas selhava na cele care a rozhodne neni reseni posilat zoufale prosby o financni pomoc...jsou nas totiz tisice a nas osud prakticky nikoho nezajima, stejne jako osud nekterych starobnich duchodcu, rovnez na pomezi bidy, nebo i za nim...)
Uz proto ze kdybychom si kazdy vyvesili prosbu po financni pomoc, tak budete tezko hledat plakaty, protoze polepeny prosbami bude kazdy roh...Tedy tudy cesta rozhodne nevede a proto mam o Misu obavu a byla bych rada ujistena, ze jeji smutne situace nikdo nezneuziva...Velmi rada bych se ve svych uvahach mylila a pokud mi kdokoli s naprostou jistotou dokazat, ze se ve svem podezreni mylim, velice rada se komukoli omluvim.
|
| irena (Míša5/00+Maruš3/03) | 
|
(12.6.2004 18:35:15)
Míšo,
za to krk samozřejmě dát nemůžu, ale jestli Tě to zajímá, zde jsou kontakty (byly v článku):
Jitka Bartáková, e-mail: jitka.bartakova@seznam.cz , mobil:721140798, tel.:318682179
Eva Labusová, labusovi@cmail.cz , 777 344 774
Lucie Ryntová, lucie.ryntova@centrum.cz, 608 909 979
Roman Piroch, piroch@volny.cz, 777 156 777;
tel. na samotnou Míšu (maminku): 416 815 896.
|
| Misa3 |
|
(13.6.2004 10:06:53)
No ja jen, ze znam asi tak 7-10 lidi( ne-li vic), z ruznych duvodu vlivem nemoci nebo zraneni roznez v tristni financni situaci. Jaksi je nenapadlo si napsat verejnou prosbu o podporu. Mam jim to poradit? Rekla bych, ze by to z ruznych duvodu neslo...mozna mimo jine i proto, ze zadali a nebyli vyslechnuti ne jednou, ale mnohokrat a drobet zatrpkli...Normalni clovek nastesti nevi, jak Vam dokazi vzit lidskou dustojnost uz pri oficialni zadosti po podporu na socialce, na kterou mate pravo, natoz zadat o neco na co vlastne moc prava nemate...Nevim jestli bych to dokazala sama. Je jiste ze ne hned, ale po delsi dobe naproste bidy? Kdo vi...
|
| irena (Míša5/00+Maruš3/03) |
|
(13.6.2004 13:39:19)
Míšo,
já sama jsem chodívala "na sociálku" (dřív - ještě v Praze jako studentka+civilní služebník - jsme pobírali příspěvek na bydlení atp.) - nyní je manžel na pracáku /mění práci, ale i obor, takže finančně jsme velmi "na hraně" a zatím se dlužíme; naštěstí má muž "příslib do budoucna" externí práce, tak jen doufám, že to vyjde, protože toto je neúnosná situace... (jen tak na okraj - taky mám určité zdravotní problémy... kdo nemá?)
Těžko říct, kdo to je "normální člověk".....
Chci jen říct, že poměry na sociálce a na úřadech znám a vím dobře, jak se člověk cítí, když o něco "žebrá"...
Před mateřskou jsem pracovala 1rok v "neziskovce" /dnes je to www.cmelak.cz - lesní školky, ochrana přírody atp.- dřive se to jmenovalo SOJH/ - jednou jsem zkoušela shánět peníze od sponzorů, ale vůbec mi to nešlo! (přesně - ostych, žádám o něco, na co vlastně moc nemám nárok... Na to musí mít člověk povahu!!) - pak jsem dělala ekol. výchovu a práci s veřejností, to bylo o dost optimističtější :-)
Myslím, že v Míšině případě skutečně nejde o nějaký podvod, ale o upřímnou iniciativu jejích kamarádů (to se snad dá i prověřit - kontaktů je dost) - ona sama je teď chudák asi natolik na dně, že jen přežívá... :-(
Je mi jasné, že není sama, že je spoustu podobných a možná i horších případů... Nevím, asi není nějaký obecný recept, jak je řešit... Tak každý zkouší, co ho napadne...
Míša to má těžší o to, že je oddělená od dítěte, přenesená do jiného prostředí a tedy "vykořeněná" - když si to představím, asi bych v její situaci propadala do beznaděje...
Kdo máte čas a náladu, zkuste jí napsat, zavolat...
Ester
|
| Misa3 |
|
(14.6.2004 16:25:22)
No u nas mame na socialce jeste mistni špecialitku, kastovani podle ctvrti. Jak jsem na to prisla( zni to asi dost paranoidne, ze)? Proste nas dum patri do zony, ktera je na pokraji tvz, "hnedeho bronxu" protoze v nem zije dost Romu, taktze my, kteri chodime na socialku (div se svete je nas vetsina Neromu) jsme posuzovaji jako bila luza, tedy ne Romy, ale socialnimi pracovnicemi a podle toho se s nami take jedna...od toho, ze nas ujisti ze duchod 5400 je vysoce nad normou a ze dotycna pracovnice nemuze pochopit jak to ze uz nej nestacime platit najem+potraviny+leky+obleceni, az po to ze hluboce bagatelizuje nasi situace a dava nam vsemozne najevo, ze zadame o neco, na co nemame pravo. PC ktere doma mam a ktere uzivam misto psaciho stroje i kdyz neni pripojene k internetu je nadstandart i kdyz to mohu hajit jako pomucku, protoze mam castecne ochrnutou levou ruku a jinak nez na PC psat nemohu...Zakon o nadstandartu je taky vec, proste vam muze do bytu kdykoliv vtrhnout konrola a koukat jestli namate starozitnost po babicce, angorskou kocku, moc nobl pracku, aniz by bylo nejak zvlast upresneno co k nadstandardu patri a co ne, proste o tom rozhodnou pracovnici soc. odboru...
O tom ze to jde vse jinak, jsem se presvedcila pred tim, kdy jsem vlivem sporneho zarazeni meho bydliste patrila k jine ctvrti. na socialku jsem chidila jinam , kde chovani socialnich pracovnic bylo zcela odlisne, bez problemu vyhoveli v cem se dalo radi a ochotne...Vzhledem k tomu, ze vrstva hornich 10 tisic obyvaltel bydlicich v Brne kolem Masarykova onkologickeho ustavu( nejbohatsi ctvrt) dokonce sepsala petici o tom, ze si neprejí, aby pacienti ustavu chodili do parku, ktery se tehdy kousek od ustavu budoval (podepsali to i nekteri radni) takze i to uz take mluvi samo za sebe. Proste v Brne se kastuje podle ctvrti, kde zijete a tak lide bydlici v chudych ctvrtich jsou mnohem vice znevyhodneni, nez lide zijici ve ctvrti bohatych.
|
| Lucie (holky 4,5 a 1 rok) | •
|
(17.6.2004 23:33:18)
Ahoj tem, kteri se ptaji, zda nejde o podvod a zda se jim divne, ze nekdo prosi primo o penize.
Pisu v unave pozde v noci, dve male deti stridave se budici vedle me, presto mi prijde dulezity odpovedet a par veci vysvetlit. Chapu vase obavy a stejne tak i poznamku, ze lidi, kterym by se hodila financni pomoc je strasne moc.
Je treba rict, ze Misu nenapadlo o penize pozadat. Napadlo to nas tri, kdo jsme ji znaly ze studii nebo z prace v Anglii (kde Misa ucila ceske deti anglicky, a pak zas pomahala ceskym Romum v Anglii ...) a proste se nam zdalo, ze u ni se seslo tech nepriznivych okolnosti tolik, ze by to zvladal malokdo. Mluvila o sebevrazde, dost vazne. Zustala sama v Anglii, kde se od ni odklonili pribuzni ze strany byvaleho manzela, kde ji temer nelecili a kde se snazila z poslednich sil starat o syna (i tam se obracela na charity, cirkev, socialni sluzby, ale pomoc byla jen obcasna). V Cechach ma jen matku v duchodu (otec ji zemrel, kdyz byla mala, sourozence ani jine pribuzne nema). Temer oslepla na jedno oko, spatne chodi, kdyz jsme u ni byli ve Steti, museli jsme ji treba i zapsat telefonni cislo, protoze to zrovna nedokazala. Kdyz jsme ji radili - dojdi na ten a ten urad, rikala - ale ja uz tam nemuzu ani dojit. Zadne auto k dispozici nema ani ona ani maminka. A hlavne - prijela sem jako britsky obcan (kdyz snatkem nabyla britske obcasntvi, automaticky ztratila ceske), v dobe napsani vyzvy tady nemohla byt lecena ani zadat o zadne socialni davky! Byla nejdriv hospitalizovana v Litomericich (kde se podarilo pobyt uhradit pres mezistatni dohodu), a kde ihned vyslovili zakaz cestovani zpet do Anglie ze zdravotnich duvodu (proste by tu cestu sama nezvlada - tehdy jsme zacali hledat dobrovolnika a nasli, cestu ale stale nelze uskutecnit). Mezitim jeji ex-manzel inicioval soud, ktery jeste probiha, ale je pravdepodobne, ze Dylan ji bude odebran z pece (coz je mozna z jednoho pohledu pro ni ulehceni, jak nekdo z vas napsal, ale zaroven jako rodice chapete, jake je to odlouceni sok po dobe, kdy zila v Anglii 4 roky sama se synem).Zacali jsme ji pomahat - volali do poradny pro obcanstvi, hledali akutni psycholog. pomoc, vozili ji do nemocnic, hledali pravniky, komunikovali pres mail (ke kteremu Misa nema pristup ani uz nemuze na pocitaci psat) s pravniky v Anglii atd. atd. Kazda z nas ji dala nejake penize nebo jinou pomoc. Pak uz ale nebylo v nasich silach porad to tahnout
dal samy (s malymi detmi, vlastnimi zdravot. problemy, probdelymi nocemi apod.)Tak jsme jeste s Misinym byvalym spoluzakem vypsali sbirku - puvodne urcenou zejmena tem lidem, kteri Misu znali, kdyz jeste zila kdysi v Cechach. Tem jsme to take poslali. Tito lide ale pak poslali vyzvu dal, az se dostala napr. i na Rodinu, kam jsme to my samy nepovesily.
Vidime v prubehu te doby, co je ted MIsa v Cechach a co se rozhodla tady zustat, jak strasne moc ji ta podpora pomaha. Jak uz tady v dobe zivota v Anglii ztratila temer vsechny nitky a kontakty, jak proste nikoho nema. Malokdo normalne zijici v Cechach (trpici jakkoli hroznou chorobou) je tak mimo jakoukoli socialni a zdravotni sit jako byla ona, kdyz jsme vyzvu psali.
Je ted v tom nejhorsim mezidobi - vsechno zrusila v Anglii a tady ji cesta k soc. davkam jeste chvili potrva, i kdyz ty kroky podnika jak muze nejrychleji. Rika, ze bude-li ji lip, zkusila by nejak pracovat (treba prekladat...), ale to se ted nevi. Momentalne je na kapackach v Motole, nektere dny vubec nevstane z postele. Je statecna, ale nekdy proste zoufala.
Do te sbirky preci prispivat nemusite. Dat ci nedat je vase svobodna volba - stejne jako kdyz vas nekdo oslovi s nejruznejsimi sbirkami na ulici. Muzete si informace overit. Muzete zavolat i Mise, az bude zpatky doma nebo az zprovozni mobil, ktery byl pred par dny pro ni sehnan tak, aby mohla aspon hovory a zpravy prijimat.
Kazdopadne dekujeme za Misu vsem, kdo jakykoli peniz dali.
Snad jsem aspon trochu objasnila, ze jde o skutecny pribeh a je na kazdem z vas,jak s tim nalozite (-:
Lucka.
|
| Misa3 |
|
(21.6.2004 18:58:20)
Abych pravdu rekla je to mozne. Protoze casto jsem na tom podobne, posledniho pul roku, nemohu psat rukou, mivam obdobi, kdy nikam nad 1/2 kilometru nedojdu, obdobi, kdy nekupuji dva tri typy leku, protoze na ne proste nemam. nemam syna, ale jsem "obohacena" dementni matkou, ktera mi neda ani halir, a se kterou se o penize ustavicne hadam...Mimo socialni sit nejsem beru na berle 200KC osatneho...Duchod mam 5.400. Co mise zavidm? To, ze si muze dovolit dat najevo slabost, ja to totiz nedokazu, nedokazu nad sebou plakat, nedokazu byt ze sve situace zoufala...Pokud chci zavolat nekomu, komu bych si postezovala vetsinou koncim tim, ze najdu jeste vetsiho chudaka a tak mu napisu mail na tema jak se Ti dari...Proste nedokazu byt slaba a to Mise zavidim.
|
| Žofka | •
|
(22.6.2004 21:08:46)
Míšo,
vím, jak ti je. Ale zase na druhou stranu, pravděpodobně kdybys nebyla "ta silná" už bys tady nebyla. Já sama jsem taky před rokem po atace onemocněná skoro nemohla chodit, do toho šílená únava, každý krok byla neskutečná bolest, sednout si na vozík bylo tak lákavé. Ale mám dvě děti školního věku i báječného manžela, a tak jsem cvičila (polykala slzy) a každý den udělala o krok víc. Dnes ujdu tak těch pětset metrů, ale pořád ještě viditelně kulhám. Lidi umí být vysloveně zlí, řekla bych, že neskončit v izolaci chce doslova hroší kůži. (někdy mám fakt blbý pocit - nemocná uprostřed zdravých - a z nich nikdo nepochopí, jak člověku je, osobně se o to ani nesnažím - prostě to nepochopí) A zvlášť u nás platí, že silnější přežije, ale jak sama víš asi nejlépe, pohledy lidí bolí. Na rozdíl od tebe mám tu výhodu, že jsem velmi dobře finančně zabezpečená (pracuji tvůrčím způsobem na PC, či-li v sedě), takže prakticky všechny léky stejně jako třeba vybudování výtahu si hradím sama. Když tak někdy čtu o tvém trápení s matkou, napadá mě, nebylo by pro tebe řešení přestěhovat se do nějakého chráněného bytu? Určitě i tvoje psychická síla by tam byla pro ostatní velkou motivací a přínosem.
|
|
| irena (Míša5/00+Maruš3/03) |
|
(27.6.2004 20:37:02)
Míšo, jsem opravdu ráda, že Ti Žofka odpověděla... Nechtěla jsem lidem jako Ty tímhle článkem ublížit, ale vidím, že Ti asi opravdu moc nepomohl... Snad ten Žofky nápad s chráněným bydlením není špatný!! Je dobře, že nejsi zoufalá a dokážeš se rvát se životem. Každý toho schopen není a spousta lidí se vzdává jenom proto, že upadli do deprese (a podřezávají si tak pod sebou větev...) - Je to možná slabost, ale není záviděníhodná.
Chtěla jsem jen říct, že jsem se asi mýlila v tom, že vím, jaké to je být socka... Vím, jaké to je, nemít peníze a nemoct si určitý věci koupit - byť někdy i důležitý věci. Ale něco úplně jinýho je nemít v nikom oporu a být k tomu pohybově handicapovaný...
(tedy částečně jsem si to zažila a zažívám s malými dětmi, když se od nás z polosamoty nedostanu kam bych potřebovala - a hlavně ne zpět do kopce, ale to je jiná kapitola - mám, co jsem chtěla!)
Takže hodně síly!!
ahoj
est.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Magická show Pavla DolejškyCheb 
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Magická show Pavla Dolejšky
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)