| J. | •
 |
(21.4.2004 0:20:25)
Článek je nepochybně zajímavý, ale nemohu si odpustit malou¨poznámku. Zejména - pokud dítě má takovéto opakované infekty, nepochybně je správné odeslat ho k vyšetření na imunologii. Můj vlastní syn byl v 5 měsích věku léčen 3 ATB za sebou (tak malé dítě při 39st.C přecejen těžko léčit přírodní medicínou) a světe div se - objevil se u něj výrazný imunodefekt, který přetrvával až do jeho věku 3 let. Posléze se zjistilo, že moje vlastní imunita je narušena autoimunním onemocněním a imunodefektem. V mém případě empirická léčba "bez ATB" - (obecně u těžších kombinovaných imunodefektů) - může přinést velmi mnoho škody. I výskyt autoimunit v nejužší rodině je významný. Autorovi je jistě známo, že virová a bakteriální onemocnění mohou být vyvolavatelem projevu latentní autoimunní poruchy (mechanismus "mikrobiální mimikry"), ke které je jedinec disponován. Stejně tak HSP - heat shock propteis, mohou vovylat imunologickou poruchu, kterou měl jedinec v genetickém základu. Takže hlavně u rodin s AI poruchami a imunologickými defekty bych paušálně podobný způsob léčby doporučovala jen opatrně.
|
| Ennywan | 
|
(22.4.2004 18:01:45)
Nevím, jak pozorně jsi článek četla, ale já osobně jsem nezaznamenala, že by dotyčný lékař paušálně něco doporučoval. Naopak článek je velmi seriózní a lékař zdůrazňuje jednu podstatnou věc, kterou i já považuji za jednu z nejdůležitějších, a sice "vědět a zajímat se" o problém z nejrůznějších zdrojů a získat maximum informací. Také nemohu souhlasit s Tvou poznámkou, že tzv. "přírodní medicínou" lze jen těžko léčit kojence s teplotou 39st.C. Můj syn měl ve třech měsících tři dny takto vysokou teplotu, a přece nebylo nutné mu podávat ATB, ani léky na snížení horečky. Přestože pediatr tyto tendence měl. Samozřejmě, že jsem si byla vědoma toho, že jakmile se synův stav zhorší a objeví se také jiné příznaky, než jen vysoká teplota, okamžitě vyhledám lékařskou pomoc a budu se řídit jejich doporučením.
|
| Svetlana. | 
|
(24.4.2004 18:39:03)
no presne ... co je 39°C u dietata?!
nechcem to zlahcovat, ale tiez sme sa uz zopar razy stretli aj s vyssou teplotou a vzdy som cakala - pokial dieta nejavilo nejake ine priznaky choroby.
|
| DunkaK | 
|
(24.4.2004 20:20:18)
Mám 15 letou dceru s rozštěpem páteře.Je tu nějaká maminka,která má podobně postižené dítě?
|
|
|
| J. | •
|
(26.4.2004 11:21:23)
Milá Jitko - těch 39st. bylo ale 3 týdny a k tomu hnisavá infekce - OK ? To by sis taky troufla léčit přírodní medicínou a bez ATB? Mmch. léčili nás ve fakultce v Motole - tam vědí co dělají...
K těm imunodefektům - je vidět, že jsou tu lidé velmi zdfraví :-). Ale pokud byste měli závažnější poruchu imunity, tak první radou je "ATB podat VČAS". On ten imunitní systém totiž v případě vážnější poruchy nezareaguje řádnou tvorbou protilátek. Takže bez léků může mít infekce velmi vážný průběh.
|
| Ennywan |
|
(26.4.2004 19:04:09)
Tak za prvé, v Tvém prvním komentáři byla v závorce obecná poznámka (tedy nic konkrétního např. o délce trvání teploty), že "tak malé dítě při 39st.C přece jen těžko léčit přírodní medicínou". A na to jsem především reagovala.
Za druhé, člověk u kterého byla zjištěna vážná imunitní porucha, je jistě v odborné péči imunologa nebo jiného lékaře, který ho poučil, jakou terapii je nutné nasadit v případě propuknutí infekce apod. spolu s upozorněním, jaká rizika mohou nastat při nezahájení příslušné terapie včas nebo jako preventivního opatření. Takže takový člověk si na základě informací od lékaře (popřípadě z jiných zdrojů) dokáže sám rozhodnout, zda pro něj tzv. "přírodní cesta" má nějaký smysl a zda se toto jeho svobodné rozhodnutí může projevit nějakou komplikací nebo jej ohrozit na životě.
Šlo o to, že Ty jsi v podstatě lékaře z článku nařkla z toho, že paušalizuje, což podle mého není pravda. Lékař tam jasně popisuje podmínky, za kterých je optimální s léčbou "přírodní cestou" začít. Vzhledem k tomu, že mám doma několik knih od různých autorů, kteří jsou zastáncem alternativní medicíny, mohu potvrdit, že všichni podobně doporučují neprodleně navštívit lékaře, pokud se teplotu nad 39st.C nedaří srazit do 3-4 dnů, u kojenců do 3 měsíců do 24 hod. Takže podle mého žádný zodpovědný rodič, který se rozhodne pro léčbu tzv. přírodní medicínou, nemůže něco zanedbat. Z mé zkušenosti vyplývá, že lidé kteří volí tuto cestu, přemýšlí nad zdravím svým a svých dětí snad ještě více než ostatní a shání si podstatně více informací než ti, kteří tento způsob léčby nevolí. To je můj názor, se kterým samozřejmě nemusíš souhlasit.
|
| J. | •
|
(26.4.2004 22:07:47)
Jitko, já jsem tě pochopila dobře a toho lékaře taky. Já jsem reagovala na jeho vlastní poznámku v textu.
cituji: "Pak může taková maminka svému lékaři říci – moje dítě má už letos poosmé infekci horních cest dýchacích, vždycky dostalo přípravky proti horečce a antibiotika a má ji za pár týdnů znovu a já bych tentokrát ve spolupráci s vámi ráda zkusila, jestli by to nešlo bez těch prášků. Znáte nějakou cestu?"
A zde vidím problém. Jestliže se toto děje, potom je zde velmi odůvodněné podezření na nějaký imunologický defekt. To by mělo vést maminky primárně k vyšetření imunologických parametrů dítěte a až v případě, že je vše v pořádku, zkusit případně tuto alternetivní cestu,. Jinak jsme opět tam kde jsme byli - ano, já jsem v péči imunologa. Ale pokud se tam člověk konečně nevydá a ty testy si nenechá udělat, tak NEVÍ jak na tom jeho imunitní systém je. Ale to by měla být věc lékařů první linie, už po cca 3-4 infektech těsně po sobě byl měl následovat odeslání k vyšetření. Bohužel se to ne vždy děje :-(.
A k té horečce - u dětí z rodin s výskytech autoimunitních poruch může být poměrně ošidná. Při ní se vyloučí tzv. heat shock proteins - proteiny tepelného šoku. Bohužel tyto bílkoviny jsou občas zodpovědné za vyvolání onemocnění, ke kterému měl jedinec genetický předpoklad. Zde je opravdu otázka, jestli se pouštět do podobných způsobů léčby. Podobně i virové a bakteriální proteiny mohou být spouštěčem a je skutečně otázka, zda nebude pro dítě s podobnou zátěží výhodné potlačit patogen co nejrychleji. Vzhledem k tomu, že výskyt tohoto typu imunitních poruch je cca 10% v populaci, už je to skupina, které by se mělo říci "ale pozor pozor"... Pro zdravé děti nepochybně cesta, která může být prospěšná. Pro děti z rodin, které s něčím podobným bojují (a mnohdy si to ani neuvědomují, protože nejsou dostatečně poučeni) je to poněkud problematické. Toť vše, na nic jiného jsem upozornit nechtěla :-).
|
| Ennywan |
|
(27.4.2004 13:59:02)
J.,
díky za vysvětlení. Jen chci abys rozuměla, že se nepovažuji za propagátora přírodní medicíny, především homeopatie, za každou cenu. Chápu, že jsou onemocnění, která prostě vyžadují odbornou péči, která může být doplněna dalšími alternativními postupy. Ale jak jsi i Ty poznamenala, samozřejmostí by mělo být, že lékař sám iniciativně rodičům nabídne odpovídající vyšetření, bez toho, aby si rodiče museli vyhledávat informace a sami vyšetření požadovali (mnohdy se lze bohužel setkat s přístupem lékaře, že je to zbytečné, že je dítě příliš pozorováno, že o nic nejde).
Jsem ráda, že Ty a další lidé přinášejí podrobnější informace tady na Rodině z pohledu klasické medicíny a i pro mě, přestože se snažím hledat nejdříve tu alternativní cestu při léčení zdravotních potíží, mají tyto informace velký přínos.
Můžeš se, prosím, ještě podrobněji rozepsat na téma "heat shock proteins" nebo mi dát typy na odkazy, kde se o tom píše? (nechce se mi hledat). Díky.
Jinak ještě si neodpustím poznámku (opět to někdo může vnímat jako reklamu), že jsem přesvědčená o tom, že i lidem s imunodefekty (tedy i Tobě) dává homeopatie šanci. Soudím tak podle toho, že lze homeopaticky léčit takové onemocnění jako je CFS (únavový syndrom) a AIDS, což jsou onemocnění, které jsou z hlediska imunity a života člověka dost závažná. Pokud Tě to zajímá a umíš anglicky, více o léčbě AIDS homeopatií na www.peterchappell.net Konec reklamy :o)
|
| Aninabe | 
|
(27.4.2004 20:09:46)
Tak v rychlosti jsem našla alespoń tohle
http://www-ermm.cbcu.cam.ac.uk/01003556h.htm
Jinak stačí zadat vyhledávání např. "autoimmune trigger Heat Shock Protein" a vyjede toho dist a dost, jen se v tom probrat.
Já sama netrpím ani infekcí typu HIV ani CFS. U mě jde o komplex poruch, jejichž léčba se navzájem vylučuje. Na většinu terapeutických metod vlastním nějakou tu kontraindikaci, takže léčba v mém případě je podpora protiinfekční imunity injekcemi IgG (zcela nezbytné - po zavedení klesly infekce o 90% - jinak jediná nač u mě z imunopreparátů kontraindikace není), dál náhrada hormonů tam kde je vlivem nevratného poškození funkce endokrinního orgánu mizivá. To jsou léky k prosté možnosti nějak existovat. A dál je to už jen o alternativní medicíně - Wobenzym, polynenasycené mastné kyseliny, mikroprvková a vitamínová suplementace. Opravdu se toho víc dělat nedá. Na samotnou homeopatii nejsem, přecejen jsem původně vědecký pracovník a schází mi tam dost přesvědčivých studií. Věřím, že v některých případech, jako psychosomatická onemocnění, může mát velice výzmanný vliv (v jedné studii zlepšení u 95% žen - ovšem to bylo na psychické zvládání menopauzy). Ale zase na druhou stranu - když budu hledat např. ten bromelain, tak v 90% vědeckých prací bude výsledek shodný a potvrzený, stejně jako vliv EPA, DHA a jiných látek. To je pro mě zásadní :-). Ale jinak - proč ne, podle studií nějakou tu formu alternativy nakonec zkouší cca 40% lidí a každému pomůže něco jiného.
|
| Ennywan |
|
(2.5.2004 17:27:58)
Jen bych se chtěla zeptat, co pro Tebe znamená „přesvědčivá studie“? A kdo by takovou studii měl podepsat a uveřejnit, aby byla věrohodná? Předpokládám, že studie homeopatů z Tvého pohledu do kategorie „přesvědčivých studií“ nespadají. Ani ty studie, které jsem uvedla v příspěvku na http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=851026
Jinak k Tvému zdravotnímu stavu. V samotných imunodefektech bych z hlediska léčby homeopatií neviděla takový problém, ale to „nevratné poškození fce endokrinního orgánu“, jak jsi nazvala nefunkčnost štítné žlázy (myslím, že jsi tu diagnózu v diskusi o ekzému označila jako hypotyreózu), kdy díky tomu, že užíváš umělé hormony (sice nevím, jakou dobu), organismus není stimulován k tomu, aby začal produkovat hormony vlastní, tak v tom bych já osobně problém, z hlediska léčby homeopatií, viděla. Ale nejsem homeopat profesionál a nemám praktické zkušenosti s léčbou chronických nemocí. Takže daleko fundovaně by Ti odpověděl homeopat, který takové nebo podobné případy řeší (třeba by stálo za pokus dotázat se přímo homeopata Petera Chapella, který ve dnech 28.-30. května 2004 přednáší v Brně o svých úspěších v léčbě AIDS, podrobnosti na http://www.homeopathy.cz/pozvanka.html)
Ze své vlastní zkušenosti vím, že velice výzmanný vliv mají homeopatické léky při nejrůznějších úrazech a zranění jako jsou popáleniny a opařeniny, poranění hlavy, pokousání zvířetem nebo hmyzem, otevřené rány jako odřeniny, poškrábání, řezné rány a pohmožděniny, přivřené prsty, zadřené třísky, poranění očí atd. Ve všech těchto případech lze vyloučit psychosomatickou příčinu. Nejužívanější léky při úrazech jsou Aconitum, Arnica, Calendula, Hypericum, Hepar sulphur, Ledum, Silicea...
Ohledně léku Arnica, podle homeopatické literatury už v roce 1983 provedli na Farmaceutické škole polytechniky v Portsmounthu pokus na myších a prokázali analgetické účinky Arnicy C30.
|
| J. | •
|
(3.5.2004 0:07:22)
Vědecké práce obvykle vyhledávám např. v databázi Pubmed. Je v ní i poměrně dost prací o homeopatii - ale nechci ti tu dělat anti-reklamu. A ta by z toho dýchala velice silně (např. cosi úvahách na téma zákazu prodeje homeopatik, trestnosti jejich šíření apod - mohu dodat americký originál).. Ovšem měla jsem na mysli něco jiného. Nemyslím si, že zde je to pravé místo pro řešení metodického přístupu atd. Jako vzděláním genetik/statistický analytik mám prostě jiné představy. Chápu, že homeo není de fakto o účinné látce (ve změřitelném množství). A o tom mluvím. Jistě, je to můj problém, ale pro sebe očekávám, že když budu chtít vidět vliv určité chemické látky ať in vitro nebo in vivo, že si najdu 50 studií a ve 30-40 vyjde cca totéž. Toto pokrývá i velkou část alternativní medicíny - ne však homeo.
O druhé věci - já už nevím, jak ti to říct, Je to velice těžké. Vím, že nemáš hlubší znalosti z anatomie, fyziologie, patologie apod. Je pro mě velice těžké to vysvětlovat stále a stále a připadám si jako s házením hrachu na zeď. Promiň. Mám bohužel pocit, že nemáš dostatečně projitou ani homeopatickou literatutu. Rozhodně v případě klinické hypotyreózy (spontánně nastoupené) by měl každý homeopat nasadit substituční léčbu. Mám v dosahu britský text právě na toto téma, velice výmluvný (psaný homeopaty) :-). Zaměňuješ příčinu a následek. Víš, že těžká hypotyreoza může být smrtelná??? Že člověk může upadnout do komatu? Je to jako bych u diabetika tvrdila (u diabetika I. typu), že se mu inzulín netvoří proto, že ho dostává v injekcích. Nikoli, Jitko, je to proto, že jeho vlastní imunitní systém zničil buňky Langerhansových ostrůvků a ony prostě nemohou pracovat. Tím, že vysadíš inzulín toho člověka spolehlivě dříve či později zabiješ. Je to stále to samé. O imunitě, musím se usmát, ou jé. Víš, pokud máš člověka, kterému selhávají veškeré obranné mechanismy, nějaké homeopatika mu stěží pomohou. Mohou přispět, ale do té doby budeš tu osobu držet ve sterilním prostředí a preventivně podávat ATB? Budeš ji posílat ven se sterilní rouškou přes ústa? Nebo jí dáš infuzí imunoglobiliny od jinych lidí, aby ten člověk mohl normálně žít? Já s tebou nemohu diskutovat, opravdu mě to velice vyčerpává. Víc, než když jsem měla studentům vysvětlit nějaké obtížné partie ve výpočtu plemenných hodnot, víc než když jsem si je musela zvát na konzultace pro nenapsání zápočtových testů, oni aspoň tušili, oč jde, měli přehled. Já ti tu nebudu dávat lekce z fyziologie, máš dost energie a pokud máš i vůli, tak si to najdi sama, těch zdrojů je tu dost. Tohle naprosto postrádá smysl, nechci si připadat jako Galileo G...
|
| J. | •
|
(3.5.2004 0:43:11)
Ze závazných pravidel české komory homeopatů...
5 Klinická péče
5.1 ČKKH uznává, že optimální situací pro klienta je, když homeopat a klientův ošetřující lékař naváží zdravý, otevřený a profesionální vztah. Každý by měl uznávat prospěch zdravotní péče, kterou může ten druhý klientovi nabídnout v rámci své právní a etické zodpovědnosti a kompetence.
5.2 Přestože profesionální homeopat získá při vzdělávání a praktické výuce v současnosti informace o přirozeném postupu nemoci, nemusí to být dostatečné, aby mohl určit plnou lékařskou diagnózu každého jednoho problému klienta. Je proto důležité, abyste si tyto hranice své klinické kompetence uvědomovali. Měli byste být schopni rozeznat takové okolnosti, kdy je stav klienta:
5.2.1 mimo hranice vaší poradenské kompetence
5.2.2 pravděpodobně mu jiná forma léčení rychleji a účinněji pomůže
5.2.3 projevené znaky a symptomy ukazují na skrytý patologický problém, který vyžaduje odborné vyšetření a další lékařskou diagnózu
5.3 V těchto situacích možná zjistíte, že pomoc klientovi přesahuje vaše schopnosti či zkušenosti. Se souhlasem klienta byste ho měli odkázat na jiného homeopata, lékaře či specialistu.
5.4 V případě homepatického poradenství v akutním onemocnění ze strany homeopata-nelékaře je nutné vždy nejprve stanovit diagnozu příslušným alopatickým specialistou a případnou homeopatickou léčbu provádět ve spolupráci s lékařem.
5.5 Je-li v případě závažné nemoci jiná možnost léčby, měl byste ji prodiskutovat s klientem a poradit mu, kde hledat další informace.
5.6 Je třeba vynaložit všechno rozumné úsilí poskytnout a pokračovat v poradenství klienta, který to žádá, pokud nesouhlasil s jinými opatřeními, týkající se péče o něj. Může být nutné odmítnout homeopatické poradenství klientovi , když považujete další homeopatickou pomoc pro klienta za nevhodnou.
5.7 Neměla by se přehánět závažnost klientova stavu ani se zavazovat sliby týkajícími se výsledků pomoci klientovi či někomu jinému.
5.8 Klienti se mohou přímo rozhodnout pro homeopatické poradenství. Je nutné svým klientům poradit, aby svým ošetřujícím lékařům sdělili, že podstupují homeopatické poradenství, a také jaké homepatické prostředky jim byly doporučeny. Pokud uznáte za vhodné, můžete ošetřujícím lékařům napsat a informovat je sami. Klienti mohou být i formálně doporučeni svým lékařem. Měli byste kontaktovat odkazujícího a navrhnout plán homeopatické pomoci. Odmítne-li však klient v kterémkoli bodě týkajícím se výše uvedeného souhlas k navázání kontaktu, je vždy třeba respektovat jeho přání a zaznamenat je do záznamů.
|
| Ennywan |
|
(3.5.2004 14:24:19)
Nevím, co přesně jsi chtěla naznačit uveřejněním části pravidel České komory klasických homeopatů, ale díky za to. Pro mě z toho jasně vyplývá, jak zodpovědně homeopaté přistupují k léčbě pacientů a že jim jde především o zdraví pacientů. Dále je patrné, že považují spolupráci homeopata s lékaři za přínos jak v prvé řadě pro pacienta, tak pro obě terapeutické strany.
|
|
|
| Ennywan |
|
(3.5.2004 14:05:33)
Jano,
já osobně také nemám potřebu s Tebou diskutovat, ani Tě přesvědčovat, že homeopatie má také pro lidi těžce chronicky nemocné, jako jsi Ty, význam alespoň po stránce mírnění následků. Také samozřejmě nejsem odborník přes lékařství, genetiku, vědu a já nevím, které všechny obory bych měla vyjmenovat v souvislosti s fungováním lidského těla a nemocemi. A máš pravdu v tom, že za tu krátkou bodu, co se o homeopatii více zajímám, nemám z homeopatické literatury nebo z internetu nastudované vše, co bylo kdy o této léčebné metodě a jejich (ne)úspěších napsáno. Co vím ale jistě, je skutečnost ověřená vlastní zkušeností, že homeopatie není jen o placebo-efektu (mám na mysli především zkušenosti s léčbou následků po úrazech, které jsou v dětském věku celkem běžné). Výborné výsledky z mé osobní zkušenosti (mám teď na mysli z mého amatérského předepisování) mě přesvědčili o tom, že homeopatie funguje. A proto nemám důvod nevěřit podstatně zkušenějším homeopatům-profesionálům, kteří často léčí komplikované případy v podobě vážně nemocných pacientů a tvrdí, že mají své výsledky. Vzhledem k tomu, že s homeopatií, potažmo s problematikou nemocí, v podstatě začínám, nejsem homeopat - odborník a nedokážu uspokojivě reagovat na všechny problémy související s vážnými chronickými nemocemi, které mi např. Ty předkládáš. Jsem jen mamina, která je přesvědčená o tom, že jejímu dítěti pomohla homeopatie od ekzému, a to tak, že jsme nemuseli podstupovat žádnou jinou léčbu (ať už budu jako léčbu chápat jen každodenní promazávání mastmi nebo užívání léků na potlačení kožních projevů a svědění ekzému). Všechny tyto mé zkušenosti plus zkreslené a mylné představy některých lidí o homeopatii, které jsem tady na Rodině zaznamenala, mě přivedly na myšlenku napsat články určené široké veřejnosti, které by měly především základní informativní charakter. Pokud se někdo pod vlivem mých článků začne o homeopatii zajímat více, má možnost najít si odpovědi ohledně vážných nemocí nebo svých výhrad vůči homeopatii v odborné homeopatické literatuře nebo u zkušených homeopatů.
Chci zdůraznit, že své pochvalné příspěvky o homeopatii nepovažuji ze své strany za reklamu, a proto jsem jednoznačně pro to, abys uveřejňovala jakýkoli zdroj (na tomto místě Tě chci poprosit o uveřejnění linku popřípadě zaslání na můj mail albi.vs@seznam.cz znění toho amerického originálu, kde se dozvím cosi o úvahách na téma zákazu prodeje homeopatik, trestnosti jejich šíření apod. Díky), který zpochybňuje informace, které tady o homeopatii šířím. Jsem zastáncem toho, že každý člověk by se měl rozhodnout, s ohledem k vážnosti a naléhavosti (je rozdíl mezi akutní a chronickou nemocí) svého zdravotní stavu, pro danou léčbu až poté, co si zjistí maximum možných a dostupných informací pro i proti, jak o své nemoci, tak o možnostech klasické léčby, o možnostech alternativních metod a také o lidech, kteří danou léčebnou metodu praktikují. Samozřejmě chápu, že ne vždy je čas si všechny informace zjišťovat. V tom vidím velkou výhodu a rozmach klasické medicíny – umí rychle a poměrně efektivně (když pominu možnost vedlejších účinků a potlačení nemoci směrem dovnitř) zasáhnout v případě ohrožení života. Vždyť také homeopat, kterému jde o zdraví pacienta v prvé řadě, se nebrání spolupráce s odborníky přes klasickou medicínu, pokud to vyžaduje pacientův stav. Bohužel ještě pořád chybí ta vůle ze strany lékařů.
Ohledně Tvých diagnóz a zaměňování příčiny a následků z mé strany. Jde o to, že pohled na příčinu nemocí (i vážných) je v homeopatii a klasické medicíně naprosto odlišný. A proto se my dvě nikdy nemůžeme shodnout a vždy bude mít jedna z nás pocit, že hází hrách na stěnu. Chystám se o tomto rozdílném pojetí příčin nemocí napsat další článek v seriálu o homeopatii, takže se tady o tom nebudu podrobněji rozepisovat.
Jinak píšeš, že máš v dosahu britský text psaný homeopaty na téma klinické hypotyreózy, takže Tě opět poprosím, abys mi ho dodala. Díky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| J. | •
|
(26.4.2004 11:29:59)
Ehm a abys neříkala, že mluvím jen v teoretické rovině o "imunodefektu", pak mám na mysli zejména CVID. Obecně hypogamaglobulinemii (extrémně agamaglobulinemii), lymfopenii (ať už B- nebo T-) či obecně leukocytopenii. Pacient s kombinací např. hypogamaglobulinemie a lymfopenie (jako já) by takovouhle "léčbu" jaksi nemusel přežít...
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)