| Petra Halámková | 
 |
(13.2.2004 13:40:11)
Pane Marku, při čtení Vaší knihy Nová doba porodní, jsem měla dojem, že nevnímáte rozdíl mezi porodnicemi nesoucími certifikát "baby friendly hospital" a mezi porodnicemi umožňujícími přirozený porod. Certifikát baby-friendly se týká techniky kojení. S prosazováním techniky kojení souhlasím, ale připadá mi, že to není to pravé. Zajímal se už někdo o to, kolik žen po přirozeném porodu potřebuje větší nebo zásadní pomoc s kojením a péčí o dítě? Myslím, že těchto žen by bylo minimum. Myslím, že technickou podporu potřebují hlavně ženy po umělém porodu.
|
| Petra Halámková |
|
(13.2.2004 14:07:02)
zapomněla jsem vepsat, kdo se měl zajímat :-)
Zajímal se už někdo z Laktační ligy o to, kolik žen po přirozeném porodu potřebuje větší nebo zásadní pomoc s kojením a péčí o dítě? Myslím, že těchto žen by bylo minimum. Myslím, že technickou podporu potřebují hlavně ženy po umělém porodu.
Sice jsem členem Laktační ligy, souhlasím upřímně s podporou kojích matek, ale tuto cestu vidím jako polovičatou. Lali vynakládá šílené úsilí na něco, co stejně nemusí dojít naplnění, protože opomíjejí matčin duchovní potenciál. Kdyby své úsilí věhlasní laktační odborníci napřeli do podpory přirozeného porodního procesu a nevyrušování matek při porodu, pokud ony nechtějí, a nikoli do počítání minut prvního přiložení a přitom ani matce nenechají dotepat pupečník, bylo by možné říci, že BFhospital je pojem totožný s pojmem porodnice podporující přirozený porod, pane Marku. Pak by ale Lali ztratila význam a BFH by se mohlo nazvat jinak, méně technicky, třeba Hodná porodnice....Zdravím Petra Halámková
|
| Bibisa, Monička 9 měsíců | •
|
(13.2.2004 14:39:02)
Porodila jsem přirozeně, ale nebýt Laktační ligy, tak bych dnes nekojila. Děkuji jim za nesmírně milý a vlídný přístup.
To jen pro pořádek. Nemám ráda kategorické soudy.
|
|
| Jana CAM | 
|
(13.2.2004 17:06:36)
Petro to o čem mluvíte spíš odpovídá Iniciativě za Porodní služby matce přátelské - „Mother-Friendly Childbirth Initiative“
Je opravdu rozdíl mezi baby-friendly porodnicí a Mother-friendly. Více o Mother-friendly si můžete přečíst zde J.
|
|
| Sylvie | 
|
(13.2.2004 19:26:40)
Petro, mýlíš se. Netuším, jak Laktační liga podporuje přirozené porody v praxi (co jsem před lety rodila v "domovské" nemocnici LALI, tak porod co do přirozenosti hrůza), ale o problému miminálně vědí a snaží se alespoň o osvětu. Alespoň já měla v ruce jejich časopis, kde se právě přirozenému porodu věnovali.
A za druhé, technickou pomoc od laktační poradkyně js(Jani, dík :o) ) jsem využila jednou, a to asi půl roku po tzv. "přirozeném porodu" ve Vrchlabí. Jsem ráda, že mi Jana poradila, byť jenom přes net, protože nebýt jí, tak jsem dítko předčasně odstavila.
S.
|
| Petra Halámková |
|
(20.2.2004 17:39:35)
Sylvie, sama jsi potvrdila, že v domovské porodnici Lali byl před lety "porod co do přirozenosti hrůza". Jak tedy mohou teď podnikat osvětu přirozeným porodům?? Osvětu ohledně přirozených porodů si může dovolit občanské sdružení Znovuzrozený porod, které má s tímto typem porodu zkušenosti, nikoli nemocnice v Krči. Mně nezajímá osvěta, že mají přiložit dítě po porodu do x minut (když to dítě bylo přitom okamžitě odstřizěno, ošetřováno než tedy mohlo být konečně dáno matce k přiložení..). Také mne nezajímá osvěta typu, že sestra stojí nad matkou a organizuje přiložení. Tak mi zde napiš, co konkrétního dělá Lali z toho, jak to má být od přírody. Tam není nezasahování mezi matku a dítě, jak zde žádám, tam je metodické zasahování mezi matku a dítě(to s přirozeností nemá co do činění), což třeba Bibise vyhovovalo, dobře, i tobě prospělo, to jsem opravdu upřímně ráda. Já jsem nikde nenapsala, že kdo prožije přirozený porod, že nad vším vyhrál, jen že ta pravděpodobnost problémů je určitě nízká. No dobře, tak napíšu správněji, že duchovní faktor ovlivňuje jak porod, tak kojení, myslím duchovní naladění se na ženskou podstatu. A znova jsem u bojovnic. Bojovnice pošlapávají bojem svoji ženskou jemnou podstatu, svůj porod a kojení neprožívají v klidu. Tebe řadím mezi bojovnice a sama potvrzuješ, že žena bojovnice jde špatnou cestou - protože jsi potřebovala podporu, jinak bys nekojila. U někoho to je u porodu, u někoho u kojení. Ať si matky bojovnice samy přemýšlejí.
|
| Sylvie |
|
(20.2.2004 18:38:11)
Petro, postupně :o)
1. LaLi - proč by si LaLi nemohla dovolit osvětu ohledně přirozených porodů? Pokud vím, LaLi je záležitostí lékařů z NOVOROZENECKÉHO oddělení, mezitím co porod lékařů z PORODNICKÉHO oddělení. Sebelepší neonatolog těžko může lékařům z jiného oddělní a hlavně oboru nařizovat, jak mají dělat svojí práci :o) Ale pokud tě to uklidní, tak třeba pokud vím by ti v Krči dali dítě IHNED po porodu, tedy ještě neošetřené. Bylo to už za mne, problém byl v tom, že jsem to nevěděla a že lékařka říkala, že to nejde. A pak hlavně že mi to nepřišlo až tak důležité, abych si ještě před porodem víc zapátrala, jak to je. Z toho, co jsem slyšela, dneska by to už být problém neměl, pokud si při příjmu řekneš. Krom toho sestra NADE MNOU nestála a NEORGANIZOVALA přiložení. A co konkrétně Lali dělá, aby "to bylo jak od přírody"? Nu, myslím, že osvěta ohledně časného přiložení dost přispěla k tomu, že maminy vůbec mají možnost mít na sále dítě u sebe (rozuměj - když je nutný dítko přiložit, není možné ho okamžitě odnést a vrátit za pět-šest-deset hodin...), a když už lékaři zjistili, že dítě opravdu během té doby nezemře na podchlazení, pokračují ještě dál a dávají ho mamině ihned po porodu. A pak už záleží jenom na mamině, jestli vyčkává, co jí kdo nařídí udělat (třeba přiložit...), nebo jestli dělá, co cítí (přiloží si mimčo nebo se s ním jenom ňuňá...).
2. Kojení. Tak tady to máš pomotané :o) Po porodu, který dodnes považuju za víceméně vybojovaný, jsem kojila jedna báseň. Po porodu, který jsem si užívala, jsem ty problémy s kojením měla - a to až po půl roce. MMCH u PRVNÍHO dítěte jsem byla CELKOVĚ DALEKO VĚTŠÍ BOJOVNICE. Ať už šlo o nošení mimča v šátku, které ne každý byl ochotný přijmout (dneska mi to jako problém, alespoň v Praze, nepřijde, protože šátkových mamin je tu spousta), ať už šlo s chození s dítkem na místa "dětem nepřístupná" (opět - dneska už mi to jako problém nepřijde...), "boj s rodinou" o kojení (u druhého mimča už byli zvyklí, že je dítko chudák a nemá smysl mě od malička přesvědčovat na šťávičky a kašičky a párečky...), boj s rodinou o kojenecké plávaní ("chudáček malej, vždyť ho v tý ledový vodě utopíš")... :o)
Napadá mě hříšná myšlenka - co když je to naopak? Co když naopak to, že jsem přestala bojovat, pustilo na povrch tu pohodlnější část mého já, která se v případě problémů místo boje jenom pasivně podvolí mínění okolí? ("Problémy s kojením? Dej chudáčkovi hladovýmu sunárek...") :oD
S.
|
| Petra Halámková |
|
(20.2.2004 19:06:25)
No, já myslím, že nemá smysl hledat konkrétní momenty a "důkazy", že něco je nesmysl a nebo absolutní pravda. V Krči je to prostě stresující samo o sobě, tak jestli se to odehrávalo tak či onak, už není podstatné, není tam prostě atmosféra přirozenosti. To může být jen v některých ojedinělých případech doma, že. Všechno je umělé, a tedy je nutná umělá podpora. Jak říkám, lali podporuji, tedy s výhradami, ale podporuji.
Chtěla jsem jen navést myšlenky na to, že je pro ženu obzvlášť důležité udržet si schopnost naladit se na duchovní láskyplnou ženskou podstatu, vibrace Panny Marie, to je cesta k zdravému manželství, bezproblémovému ženskému zdraví, těhotenství, krásnému porodu i klidně ve fakultce, bezproblémovému kojení a zdravé výchově dětí. Mít před sebou dokonalý ideál ženy matky, Pannu Marii, a nikoli nějaký zdeformovaný pavzor.
|
| Sylvie |
|
(20.2.2004 19:16:53)
Problém je, že ti absolutně nerozumím :o( Jakožto ateistce mi panenka Marie nic moc neříká, tím spíš nechápu, proč by měla být můj vzor. A i ve fakultce se samozřejmě krásně porodit dá, některé mé zahraniční kamarádky mají z jejich fakultky totožné zkušenosti, co já z Vrchlabí :o)
S.
|
| Petra Halámková |
|
(21.2.2004 2:32:27)
Sylvie, já si nemyslím, že příčinou všech potíží s kojením je průběh porodu. Proto mě asi nemůžeš pochopit. Psala jsi o svých porodech a jak jsi u prvního bojovala a u druhého že jsi nebojovala. Na tom porodu se ale jen projeví celková naštvanost matky, její celkové vnitřní bojovné rozpoložení. U druhého jsi už neměla potřebu bojovat, protože porod byl umístěn JINDE, do jiných podmínek, ale tvoje VNITŘNÍ rozpoložení co se týče bojovnosti se asi od prvního porodu moc nezměnilo, kdybys rodila za podmínek prvního porodu, asi bys zase bojovala jako prve, já nevím. Napíšu to asi neuměle, ale pokusím se. Když se žena s celkovým bojovným rozpoložením, a to já cítím, že jsi, setká s něčím (někým), kdo ji naštve, nepřijme tu situaci s klidem, ale vnitřním rozporem. Důsledkem toho naštvání pak bývají třeba zrovna problémy s kojením.
|
| Petra Halámková |
|
(21.2.2004 7:46:02)
Žena by se neměla vlastně nikdy naštvat, není ženské se naštvávat. Aby si udržela plně svoje ženské schopnosti, tak se nesmí nikdy naštvávat, nesmí mít bojovnou podstatu, ale láskyplnou.
Od tohoto se dostávám k pojmu "prosazení svého porodu", který používají aktivistky. Pro aktivistky prosadit porod znamená, že ho prožijí v určitých podmínkách. Třeba za cenu odjetí do jiné porodnice, třeba za cenu seštěkání se, a svoje vnitřní rozpoložení přitom neměnit, jen se snažit měnit a dirigovat vnější podmínky. Na ženy jiného smýšlení ale nemusíte koukat jak na pasívní mámy neochotné prosadit si svoje. Já to vím, měla jsem smýšlení podobné vašemu. Ale prosadit svoje se dá i jinak, Lído. Loni v mailu sis myslela, že na mne někdo tlačí a že jsem přišla o svobodu a o rozum. Podle mne má daleko větší cenu a hlavně budoucnost snažit se ZLÁSKYPLNĚT svoje vnitřní rozpoložení, abych svůj porod mohla prožít v jakékoliv porodnici šťastná. Protože kdo tohle dokáže, tak nemusí trnout, že se nedostane do té "své" porodnice. Řekla bych, že tohle bývá taky hlavní možná příčina selhání porodu doma. Porod doma by totiž neměl být útěkem před blbou porodnicí, ale přirozeným samozřejmým činem, cítěním, že zkrátka matka vůbec nepotřebuje pomoc. Aby doma rodící žena uměla zvládnout nebo připustit porod i v klasické porodnici. Nelíbí se mi tahání zdravotnictví do soukromých bytů, když to zdravotnictví má jiné starosti samo se sebou a vystavování porodních asistentek riziku. Máma, když se rozhodne pro neasistovaný porod, většinou ví, co dělá. Máma, která žádá asistenci, si není sebou tak jistá, není vlastně zralá na porod doma.
|
| Petra Halámková |
|
(21.2.2004 7:59:42)
Lze ho mít tehdy, když matka memá žádný strach a nikoho nepotřebuje. Panna Maria pak povede její porod.
|
| Senedra | 
|
(21.2.2004 8:03:54)
ano, vrátíme se do středověku v plné parádě. Včetně množství porodů končících smrtí matky, dítěte, případně obou...
|
|
| Misa3 | 
|
(21.2.2004 13:59:13)
Petro, nezlob se, nechci Ti neustale oponovat, ale v dobe stredoveku, kdy na Panenku Marii spolehala vetsina rodicich zen, byla take enormni porodni a poporodni umrtnost jak matek tak i deti. Takze spolehat jen na tohle nebude asi skutecne to prave.
|
|
|
| Senedra |
|
(21.2.2004 8:01:41)
Tak tohle je tedy silná káva.
Prohlašovat, že žena, která chce asistenku, neví co chce....
Vždyť snad ve všech kulturách má žena někoho - právě tu "asistentku". která s ní během porodu je.
Při porodu se přece mohou stát věci, které sebelépe poučená matka nedokáže rozpoznat nebo si s nimi prostě neumí poradit. O toho jsou porodní asistentky, která v takových chvílích zasáhnou a případně se posrarají o převoz do nemocnice....
|
| Petra Halámková |
|
(21.2.2004 8:20:58)
Ale jo, mně se líbí, když je běžné rodit doma a je to přístupné tomu, kdo chce, ovšem může docházet k selhání, asi deset procent žen neunese tlak domácího porodu i s asistentkou(psala Ingeborg Stadelmann). Opravdu považuji za zralé pro porod doma jen ty ženy, které asistenci nežádají a které jsou ochotny přitom připustit porod v klasické porodnici. Kdo touží po neasistovaném porodu, a přitom je schopen eventuelně zvládnout ho i v klasické porodnici, tak nějak neuměle cítím, že se umí naladit na vibrace Panny Marie. To je pořád to, o čem zde neuměle píšu, že žena by se u porodu neměla starat o to, co se kolem ní děje, ale ladit se na láskyplné vibrace Panny Marie, protože to je skutečnou zárukou hladkého i třeba bezbolestného porodu. Ale já už opravdu nemůžu sedět na internetu.
|
| Petra Halámková |
|
(21.2.2004 9:12:45)
Ingeborg Stadelmann psala, že ze skupiny žen, které chtějí rodit doma, to některým vůbec nedoporučí, protože to necítí jako správné. Z těch, které se nakonec rozhodne doprovázet doma, je ještě deset procent porodů dokončeno v porodnici. Takže ty mámy opravdu často nevědí, co jejich rozhodnutí rodit doma znamená. Přenechávají příliš mnoho zodpovědnosti na asistentce, řekla bych. Jelikož mají strach z porodu doma, tak jim to buď asistentka rovnou rozmluví a nebo kvůli tomu strachu není schopna matka pak doma porodit, i když je asistentka s ní. Čeká od asistentky, že jí to zařídí a ono to nejde. Zodpovědnost totiž musí cítit především žena sama, ne to nechávat na druhé.
|
| Sylva | •
|
(21.2.2004 10:35:43)
Už jsem se smířila s tím, že mně Petra zásadně neodpovídá. Nejspíš to bude tím, že jsem bojovnice, dítě jsem porodila doma, PA sice nestihla dorazit, ale měla jsem ji domluvenou (sice jsem zvládla porodit i bez ní, ale přeci jen jsem chtěla alespoň nějaký odborný dohled pro případ komplikací). Přesto jsme všichni (včetně sousedů, psů atd.) přežili, a nejen to - stále kojím (11 měsíců), s kojením jsem žádné problémy neměla a Anička je klidné, pohodové, naprosto zdravé dítě, které nemá problémy ani se spaním.
Tak ta Petřina teorie nějak pokulhává, že?
|
| Sylvie |
|
(21.2.2004 10:50:44)
Rybičky taky přežily? ;o)
S.
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(21.2.2004 11:08:51)
Ingeborg Stadelmann neznám, respektive četla jsem s ní kdysi jeden rozhovor. Ale že porod doma není pro každého - tak o tom snad nikdo (včetně těch, co doma rodily a porodních asistntek) nepochybuje, ne? A že deset procent porodů doma u IS končí převozem do nemocnice? To je docela dobré číslo, kolikrát bývá udávané i vyšší. Konečně, od toho tam PA je, aby sledovala, jestli náhodou není nutný převoz do nemocnice. MMCh já ve Vrchlabí neměla pocit, že by někdo můj porod vedl. PA mě (respektive mé mimčo) jenom chodila kontrolovat. A ani u druhé doby porodní PA nedirigovala mne, ale manžela, protože neskákal dost rychle, jak já si přála :oD Fajn ženská :o) Kdybych se čirou náhodou rozhodla rodit doma (zatím k tomu nemám důvod), nevidím důvod, proč by mělo být na závadu, že by byla se mnou???
s.
|
|
| Renda a spol | 
|
(21.2.2004 14:37:08)
Ale Petro,never prosim te tomu,ze matky,ktere se rodi doma -nechavaji veskerou zodpovednost na strane PA a ,uz vubec ne,ze nevi do ceho opravdu jdou-to je blbost...
to bych mohla potom brat jako:
jedna PA povidala,ze ja rodit doma muzu,tak proc ne...necham to na ni,vzdyt ona si vi rady o nic jineho se starat nebudu-PA vsechno zaridi a mozna to i vyjde...
asi tak nejak si to predsavuji -dle tvych slov...
renda
|
|
|
| Senedra |
|
(21.2.2004 9:17:06)
A s čím mají vibrovat nevěřící nebo třeba Žiidovky?
|
| Sylva | •
|
(21.2.2004 10:39:56)
Já ti odpovím za Petru, protože ona nemá čas sedět na internetu. Židovky a nevěřící vůbec porodit nemohou, protože nemají tu správnou víru. Ta správná je totiž jedině ta Petřina.
|
|
| Sylvie |
|
(21.2.2004 10:57:55)
Sendero, znám jeden přístroj pro ženy, kterým můžou nevěřící vibrovat. Ale tahle diskuze nemá hvězdičku ;o)
S.
|
|
|
| Sylvie |
|
(21.2.2004 10:47:46)
No vidíš, a já myslela, že zárukou hladkého a bezbolestného porodu je jóga :o)
S.
|
|
| Sosan | •
|
(23.2.2004 13:05:36)
Petro, víra musí jít vždy roku v ruce se zdravým kritickým myšlením. Když to druhé zanedbáš, víra sama to nevytrhne. Představa, že se můžeš vyfláknout na ovlivňování dění v materiální sféře proto, že se vnitřně naladíš na nějakou duchovní hladinu a nevystrčíš nos z tohoto svého vnitřního světa a tím, že tě to tvoje vnitřní duchovní naladění nějak čarovně ochrání v materiální sféře od všeho zlého, to je dost nebezpečný životní postoj. Ono to v praxi funguje spíš tak, že ti pak ty materiální problémy nebudou tolik vadit, ale to neznamená, že fakticky přestanou existovat. Materiálno si pojede podle svých pravidel dál a s ním i tvoje dítě, jehož podstatná část materiální je. Řekl bych, že si tímto postojem přímo koleduješ o zkušenost, která tě o tom přesvědčí, i když ti to nepřeju.
K porodu konkrétně a stručně, je rozhodně dobré vědět, co chci a říci si o to. Na druhou stranu, je třeba mít vždy na mysli, že cílem je dosažení optimálního výsledku v rámci toho, co reálně dosažitelné je. Je určitá hranice, za kterou by se už v rozvíjení konfliktu s konkrétním porodníkem u konkrétního porodu nemělo jít, jinak je to v neprospěch toho dítěte i matky. Tedy přirozenost ano, ale ne za každou cenu.
Jinak, jestli máš zájem, jsem také ve specializované diskusi "Já věřím, a co vy", kde si můžeme o tvých názorech na svět popovídat. Bylo by to asi poučné pro obě stany. Diskuse je zde:
http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep.asp?z_podkategorie=no&id=1133
|
|
|
|
| sally | 
|
(22.2.2004 2:58:31)
Petro,
tak mám pocit, že ty zase nechápeš jednu věc. Určitě je lepší, když žena nemusí u porodu "bojovat" a může se soustředit na sebe (nebo třeba na vibrace s Panenkou Marií, pro mě za mě) a na mimčo, jenomže to jí ve mnoha porodnicích není umožněno. A proto musí bojovat - za to, aby mohla rodit v poloze která jí vyhovuje, s pouze nezbytnými zákroky atd.
Já jsem rodila v klidu. V obrovské fakultní nemocnici, ale ve skvělé atmosféře, kde jsem nemusela "bojovat", kde se automaticky dbalo na má přání a pocity. A to je to, co dnes mnoha ženám chybí.
|
|
| Meta | •
|
(23.2.2004 9:32:05)
Propánakrále, Petro, ty už zase hlásáš něco, co sama nepraktikuješ?!
"Žena by se neměla nikdy naštvat, není ženské se naštvávat..." vždyť jsi naštvaná v jednom kuse? Sestup z té umělohmotné "přirozenosti" a zkus být přirozená doopravdy. Asi bych se na tebe vybodla, kdyby mi tě nebylo líto...Píšeš, že žena má cit a muž rozum. Jenže pravda je, že mají obojí, každý má rozum a každý má city. Partneři musí být rovnocenní, aby se mohli vzájemně podporovat a doplňovat. Ve chvíli, kdy má jeden patent na rozum a druhý mu láskyplně přikyvuje, rodina má jen jeden nosný sloup a v případě jeho selhání jsou všichni v troubě...
Zkus se taky s pochopením dívat na své bližní a přestaň se vnitřně povyšovat! Nikdo není spravedlivý. Uvědom si, "že všichni ti zbožní, co se v modlitbě radují, že jsou lepší, než ostatní, všichni ti nemilosrdní, i když vzorní bratři, kteří odmítají odpustit svým hříšným bratřím, všichni ti sudiči, moralisté, pokrytci, všichni ti samospasitelé světa a bližních, všichni ti pachatelé dobra jsou v Božích očích ne první, ale poslední. Pánu Bohu jsou milejší třeba všelijak nezvedení, ale nenafoukaní, nezasloužilí, nezávistní a druhým lidem přející lidičkové, kteří se sami za světlo světa nepovažují." (cit.z Virtuální bohoslužby)
|
|
| Meta | •
|
(23.2.2004 9:32:11)
Propánakrále, Petro, ty už zase hlásáš něco, co sama nepraktikuješ?!
"Žena by se neměla nikdy naštvat, není ženské se naštvávat..." vždyť jsi naštvaná v jednom kuse? Sestup z té umělohmotné "přirozenosti" a zkus být přirozená doopravdy. Asi bych se na tebe vybodla, kdyby mi tě nebylo líto...Píšeš, že žena má cit a muž rozum. Jenže pravda je, že mají obojí, každý má rozum a každý má city. Partneři musí být rovnocenní, aby se mohli vzájemně podporovat a doplňovat. Ve chvíli, kdy má jeden patent na rozum a druhý mu láskyplně přikyvuje, rodina má jen jeden nosný sloup a v případě jeho selhání jsou všichni v troubě...
Zkus se taky s pochopením dívat na své bližní a přestaň se vnitřně povyšovat! Nikdo není spravedlivý. Uvědom si, "že všichni ti zbožní, co se v modlitbě radují, že jsou lepší, než ostatní, všichni ti nemilosrdní, i když vzorní bratři, kteří odmítají odpustit svým hříšným bratřím, všichni ti sudiči, moralisté, pokrytci, všichni ti samospasitelé světa a bližních, všichni ti pachatelé dobra jsou v Božích očích ne první, ale poslední. Pánu Bohu jsou milejší třeba všelijak nezvedení, ale nenafoukaní, nezasloužilí, nezávistní a druhým lidem přející lidičkové, kteří se sami za světlo světa nepovažují." (cit.z Virtuální bohoslužby)
|
|
|
| Sylvie |
|
(21.2.2004 10:36:36)
Ale vždyť jsem to už psala :o) K prvnímu porodu jsem ROZHODNĚ nešla nažhavená bojovně, naopak, jsem ZDRAVOTNÍ SESTRA a šla jsem tam s vírou ve zdravotnictví, s vírou, že co chci, to pro ně není problém splnit a co mi splnit nechtěj, to zas není problém pro mne, protože to nepovažuju za důležitý :o) A zrovna tak bojovná jsem byla u prvního dítěte celkově. Ano, máš pravdu, kdybych za své děti musela bojova i teď, udělala bych to. Ale já už nemusím, takže fakt nejsem naladěná bojovně. Občas mě to leze na nervy a vzpomenu na dobu, kdy pro mne nebyl problém např. nějakým způsobem kontaktovat poslance, když mě obzvlášť naštvali. Teď už to pro mne problém je, protože ta bojovnost se jaksi vytratila. Víš, já nejsem velká bojovnice, já naopak jsem naprostý flegmouš, který na sobě nechá dříví štípat. Jenže pak vždycky přeteče poslední kapka a ze mne se stane fúrie a dokud nedosáhnu svého, tak kolem mne všechno lítá :o) Klidný vyrovnaný porod s klidným vyrovnaným šestinedělím mne sklidnily. Takže i když přišly problémy s kojením, tak místo, abych pořádně zabojovala (jako bych to udělala u Verči), tak jsem prostě šáhla po flašce. Teda, ne alkoholu, ale Sunaru :oD
Prostě každá jsme jiná a upřímně řečeno ani trochu mi to nevadí.
S.
|
| Sylvie |
|
(21.2.2004 10:56:29)
Aha, teď jsem koukla, že mé myšlenkové pochody byly rychlejší než prsty, takže věta nedává smysl :o) Správně má znít: A zrovna tak: bojovná jsem byla u prvního dítěte, kdy jsem žádné problémy neměla, ale ne u druhého, kdy se už objevily.
No ale hlavně mám pocit, že kojení ani tak nesouví s bojovností, ale jednak s informovaností (vědět, jak na to) a ochotnou problémy řešit, nikoli šolichat. A hlavně s životním přesvědčením - pokud bych byla přesvědčená, že kojení je stejně dobré, jako Sunar, tak bych prostě při kojení žádné problémy neměla, jelikož by mi bylo vcelku jedno, že už nekojím, ale sunaruju :o)
s.
|
| Mifi + 2 | 
|
(21.2.2004 11:11:08)
nemuzu nereagovat. Co vsechno jeste zena podle tebe nemuze??? Divim se, ze podle tvych definici muze zenat vubec soulozit a po te rodit. :-))) I kdyz s tou soulozi to bude asi presne tak jako u te Panny Marie, ze? :-)))
|
| JaninaH |
|
(21.2.2004 11:43:26)
Děvčata,
prosím ,neposmívejte se Petře kvůli její víře, to není pěkné. Ono na tom něco je, co tu píše, i když tím svým fanatický stylem. Musí být přece nesmírně úlevné jít k porodu s vírou, že mě a děťátko za každých okolností ochrání Panna Marie, ať se děje co se děje. Jako ateistka jsem šla k prvnímu porodu jen s vírou v profesionalitu zdravotnického personálu. No a porod byl zatím nejhorším zážitkem mého života, i když byl celkem bez komplikací a porodila jsem zdravou holčičku. Místo štěstí jsem však cítila hnus a vztek z odporného a ponižujícího chování zdravotníků. Po dvou letech jsem si předsevzala, že to nějak přečkám a budu se soustředit jen na zázrak zrození. Výsledek - stejný jako v předchozím případě - zdravé dítě, ale příšerné zacházení a z toho plynoucí znechucení a vztek.
J.
|
| Senedra |
|
(21.2.2004 12:49:38)
Janino, já se Petře neposmívám, ale chci, aby si uvědomila absurditu svého tvrzení. Chápu, že když jde žena rodit s tím, že jí Panna Marie pomůže, tak je asi klidnější.... Ale není to ten jediný správný recept, na všechny problémy...
|
| Sylvie |
|
(21.2.2004 12:57:02)
Přesně tak. Já šla rodit do porodnice s "přátelským personálem" a taky jsem byla spokojená. Odmítám přijmout Petry tvrzení, že kvůli tomu jsem špatná či málo ženská či já nevím co, protože správné je rodit v nejbližší porodnici s myslí upřenou na panenku Marii.
s.
|
|
| JaninaH |
|
(21.2.2004 13:02:05)
Senedro, ale pro Petru jako věřící je právě její víra ten správný a jediný recept na všechny problémy. Vždyť ona v podstatě nepíše o ničem jiném než o tom, že jediný správný pohled ženy na svět je ten její. Podle mě nemá smysl ji přesvědčovat, že tomu tak není; ona nás, nevěřící ( a někdy navíc ještě zavilé feministky), přece za celou dobu taky nepřesvědčila.
J.
|
|
|
|
|
|
| Misa3 |
|
(21.2.2004 13:53:03)
Souhlasim s Tebou Sylvie, ono takove to oddani se do rukou personalu se da uzit, pokud jde clovek na vysetreni, ktere dela zkuseny(doufejme) personal, nebo pri operaci nebo jinem zdravotnickem ukonu, ale porod neni nemoc, zena si muze mnoho veci ridit sama a zdravotni personal by nemel branit jejim instinktum a tomu co ji skutecne pomaha, s tim, ze u nich se proste porody delaji takhle (na zadech, kdy se matka nesmi ani hnout)a basta a jejim pozadavkum na prirozenejsi zpusob porodu se cynicky vysmiva. Skutecne porod neni nemoc a matka neni pacientka, zatim co operaci si jaksi nemuzeme udelat samy a musime spolehat na personal(ktery se kupodivu chova mnohem lepe, nez ten v porodnici, alespon podle svedectvi vetsiny z Vas), ale neni duvod proc by zena, ktera je dostatek inteligentni a prostudovala si celou problematiku, nemela rodit tak jak to povazuje za nejprirozenejsi. Z pocatku jsem se jen primlouvala za to, aby pri porodu doma byla pritomna zkusena PA, ale zjistila jsem ,ze obhajuji obhajene, ze vetsina z Vas ma tento pozadavek take. Takze na vetsine veci se shodneme, a jen mi je nezname, proc ministrine zdravotnictvi vydava proti PA navrhy zakonu, ktere budou poskozovat jak budouci maminky, tak rodicky, tak maminky po porodu, (protoze v porodnici si proste nikdo neda tu praci, aby ji treba naucil spravne kojit a tak casto propada nervozite/neni divu, kdyz je jeste vynervovana z porodu a hodiny se snazi primet potomka, aby pil a od nikoho se ji nedostane zadne soudne rady/). I tuto funkce by mela zastavat PA a pokud prijde zminovany zakon plne do praxe bude mnoho zen poskozeno, prave proto, ze nebude dost odborneho personalu, ktere by se jim a jejich detem radne venoval. A myslim si ze bez ohledu na financni zazemi ma kazda matka pravo na to, aby byla dobre poucena a pripravena jak k porodu, tak po nem napr. ke kojeni.
|
| JIndra | •
|
(21.2.2004 14:05:35)
Tak nejak nevim jestli si nahodou Petra Halamkova nespletla
dobu,misto, cas.Budto je tak ohromne naivni nebo ja nevim jak to rict, abych nekoho neurazila.
Fakt je to zabava tady nekdy cist!
Proste beru matky, kter rodi doma, jako odvazne a svepravne zeny.Je to jejich vec.Beru matky, ktere o tom neuvazuji a chteji rodit v porodnici,at v te pred barakem nebo v te 50kmdaleko.Taky je to jejich vec.
Ale spolehat se na vibrace panny Marie??Asi si jdu dat panaka!
|
| Jana CAM |
|
(21.2.2004 17:14:50)
Já coby dula, doprovázím k porodům různě založené maminky ať už jsou věřící nebo nevěřící a rozhodně beru vážně jejich přesvědčení. Pokud se Petra ladí na vibrace p. Marie tak i takovou maminku se snažím pochopit, i když na to mám třeba jiný názor, který ve vztahu k té mamince nijak neprezentuji. Nedávno jsem byla u jednoho porodu a mamina při zániku branky vokalizovala a mezi tím volala pane Bože... a porodní as. to komentovala a říkala té mamině - no ten Vám nepomůže. Naštěstí to nebyla věřící mamina, v opačném případě by to bylo dle mého názoru velmi netaktní. Z toho je vidět, že v osobním a obzvlášť v profesním životě je dobré se naučit respektovat života názor druhých lidí. J.
|
| Jana | •
|
(21.2.2004 23:09:04)
Nikdo by se Petře kvůli víře neposmíval, kdyby se nesnažila ostatní na svou víru obrátit.
Crrrr!
Kdo tam?
Tady Svědci Jehovovi, otevřete, chceme si popovídat.
A kolik vás je?
Dva.
Tak si povídejte!
|
| Jindra | •
|
(22.2.2004 0:05:43)
Chtela bych dodat, ze ja se rozhodne Petre nevysmivam, ze je verici, jen si budto dela z lidi tady srandu nebo je fakt tak vazne presvedcena......a to me zarazi.Ja jsem katolik, jsem krtena,chodim do kostela, ikdyz podotykam o svatcich, jinak ja mam svoji viru v sobe a nikomu ji nevnucuji a ani se o tom prilis s nikym nebavim.Je to moje osobni vec a nemam proc s ni chodit na verejnost a diskutovat o ni.Mam dva porody za sebou, ale ma vira me od bolesti neosvobodila.V te chvili jsem si jen rikala Pane Boze, at je miminko zdrave a v poradku, nic jineho neni dulezitejsi!
Proto nemam rada jakekoliv fanatiky.A me tak Petra trochu pripada a hlavne , mam pocit, ze nebude jen verici krestanka, evangelicka...ale spis nejaka sekta nebo tak neco.
A co se tyka Svedku Jehovovych, tak to nekomentuji.Brrr!
|
| Jana CAM |
|
(22.2.2004 0:46:02)
Když navážu na poslední vaše příspěvky, tak neposmívat se není totéž co respektovat. Doprovázela jsem u porodu i jeden manželský pár, kteří se hlásili právě ke svědkům Jehovovým a byli to velmi příjemní a přátelští lidé, měla jsem z té spolupráce dobrý pocit a rozhodne nemůžu napsat brrr jak předchozí pisatelé. Ale je to asi o tom, že když člověk nemá předsudky a je tolerantní dokáže se domluvit s každým. J.
|
| Jindra | •
|
(22.2.2004 14:58:47)
Jano!Ja jsem tolerantni.Ale bohuzel co se tyka konkretne svedku Jehovovych tak znova opakuji Brrr!!Neco tak vlezleho a odporneho jsem nezazila.Zajimalo by me, jak by ses tvarila ty, kdyby ti nekolikrat za den busili a zvonili na dvere, kriceli na tebe ty jejich pravdy o bohu a dablu a podobne.Druhy, treti, ctvrty den opet.Zrejme si na nas dum zasedli ti spravni fanatici!Nestacilo jim slusne rict, ze jsem krestan a hodlam tak i umrit, nestacilo jim slusne rict, ze mam doma male miminko, ktere spoi, tak at neotezuji, nebouchaji a nezvoni.Proste jako stenice!Takze znova Brrrr!
A mimochodem, nevadili mi do doby, nez zacali obtezovat meho starsiho syna pred domem a dost nevybiravym zpusobem.A nez moje byvala kolegyne nechala malem umrit sveho syna, protoze nechtela povolit transfuzi krve po operaci.Takze , at si Jehovisti, vite co!
|
| Jana CAM |
|
(22.2.2004 23:49:04)
Jindro,
k toleranci máte opravdu daleko, ale vzhledem k tomu že se tady bavíme o porodech a respektování názoru druhých na péči a o svobodě volby, je to hodně mimo téma. Ano jsou na světě různí lidé, s různým přesvědčením, ale nikdy by mě nenapadlo opovrhovat ani tím posledním bezdomovcem. Taky na nás zvoní různí lidé, od věřících přes pojišťováky a prodejce a mě to teda opravdu nijak žíly nerve. Když nemám čas, slušně se rozloučím a nevidím v tom problém. Opravdu se mi ještě nestalo, že bych se s někým nedokázala domluvit. A co se týká toho co jste napsala v závěru tak jako zdravotník vám musím říct, že to je výmysl, v naší zemi platí, že o léčbě dítěte rozhoduje lékař a né rodič. Takže není možné, aby vaše bývalá kolegyně nechala málem zemřít své dítě. Takto se může rozhodnout ona sama za sebe jakou zvolí či odmítne léčbu a má právo na informovaný souhlas či odmítnutí, ale nemůže rozhodovat za dítě. J.
|
| Jindra | •
|
(23.2.2004 0:51:07)
Jano!
Vy to vite jiste lepe!Zajimave je, ze na tema transfuze u Svedku Jehovovych bylo odvysilano nekolik reportazi v TV.Zrejme se na TV asi nedivate!
Ale je pravda, je to odboceni od tematu!Takze se jiz vice nebudu k tomuto vyjadrovat!
|
| Jindra | •
|
(23.2.2004 21:32:55)
Milado,
je to tak, jak napsala Zdenka.
Ja si nevymyslim, jak si mysli zdravotnice Jana, to je zkusenost s kolegyni Jehovistkou...a ty hrozne scenky, kdyz babicka prinesla vnukovi darek k narozeninam nebo Vanocum(Jehovisti si totiz darky nedavaji).Chudak kluk.
|
| Jana CAM |
|
(23.2.2004 23:04:48)
Jindro,
Je to tak, že když někdo nejde s davem a nedělá to co dělají ostatní, tak je divný. Okolí ho odsoudí raz dva. Díky moji práci, která patří mezi pomáhající profese, jsem se naučila hodně druhým naslouchat a i když mám odlišný názor, tak si nemyslím, že jsem něco víc, nebo že ten dotyčný je chudák. Asi jsem příliš velký optimista a stále se snažím v druhých hledat tu lepší stránku a myslím si, že ani vy nejste zlá ženská, jen asi potřebujete ze sebe dostat to co Vás dráždí a s čím se sama nemůžete srovnat a to chápu. J.
|
| Jindra | •
|
(23.2.2004 23:23:06)
:-)
|
|
|
|
|
|
| Zdenka | •
|
(23.2.2004 8:17:35)
Jano,nemáš pravdu. Za dítě rozhodují rodiče a v přídadě, kdy lékař chce postupovat proti vůli rodičů, musí o povolení žádat soud. Už se to tady rozebíralo v diskuzi Dítě v nemocnici. Viz:http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=515426.
To, že si zdravotníci myslí, že to tak není je smutnou pravdou.
|
| Zdenka | •
|
(23.2.2004 9:48:12)
Dokud se lidé nenaučí svoje práva hájit a v podobných případech podat na lékaře žalobu, tak praxe zůstane taková, jaká je. Před nedávnem tady byla velká diskuse o podivné péči při spontánním potratu. Jsem zvědavá, jestli ta paní (myslím, že se jmenovala Hana), půjde dál a do sporu s lékařem se pustí. Bohužel podobným věcem není nakloněno ani veřejné mínění, pro které je lékař často neomylný bůh.
|
| maceška | 
|
(23.2.2004 13:28:24)
Milado,
jsem docela překvapená, že máš se synem takový problém. Můj syn má vzácné krevní onemocnění (chybění krevního faktoru, podstata je podobná jako u hemofilie), a celý život chodí s průkazkou hemofilika. Zatím se nám nestalo, že by se mu nedostalo odborné péče, ale je pravda, že nikdy nebyl v bezvědomí, a krevní deriváty dostával převážně z jiných důvodů (operace). Průkazku má mezi ostatními doklady, je v ní uvedeno vše, co je potřeba udělat v případě emergentních stavů, a je tam i odkaz a tel. číslo na jeho ošetřujícího lékaře (hematologa).
Dosud jsem se domnívala, že se jedná o běžnou praxi u lidí, kteří mají podobný problém.
|
| maceška |
|
(23.2.2004 15:26:39)
Ahoj Milado,
průkazku nám vystavili na hematologii. Víš, my bydlíme na vesnici, a máme spoustu různých průkazek ( na autobus, do knihovny, na obědy), takže Dominik má na to dokladovku, a v ní červeně velkými písmeny POZOR, HEMOFILIK! + průkazku.
Transfúze sice má přednost, ale nedělá se bez přípravy. Při každé emergentní situaci je totožnost moc důležitá věc, a pátrání po tom nutně dovede lékaře k této informaci. Navíc je dobré podobnými nápisy ošetřit i vnitřní část oblečení. Stačí upozornění, stejně jako u diabetika (nebo hemofilika), že dítě má nějaký specifický problém.
Zkus se domluvit s vaší lékařkou na imunologii. I kdyby mělo jít o průkazku vytvořenou jen pro vaše potřeby, určitě to stojí za to. Je dobré ji zatavit, protože při těchto situacích by lehko mohlo dojít k znehodnocení. Nevím, jestli se Tvůj syn pohybuje sám nebo jen v doprovodu rodičů, ale měl by být poučen, že má sám hlásit (pokud může), kde má průkazku a že je to důležité.
U Dominika jde o nebezpečí neztišitelného krvácení i po malém úrazu, a od malička je naučený všude to hlásit. Naštěstí je natolik disciplinovaný, že se za to nestydí.
Ahoj Maceška
|
|
|
| Jana | 
|
(23.2.2004 15:35:34)
Milado,
nevim, u jake jsi zdravotni pojistovny, ale zapatrej, jestli i ta vase nenabizi nahodou tohle
http://www.ozp.cz/sluzby/sluzby.php3?kathlavni=1&katpod=&id=69
J.
|
| Jana CAM |
|
(23.2.2004 19:39:05)
Milado,
to je přesně ono proč si tady píšem, i já jsem vděčná, že se tady dozvím spoustu užitečných věcí. Chtěla jsem se zeptat co si myslíte o projektu IZIP – internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta, VZP svým klientům umožňuje založit si zdravotní knížku na netu. Tam jsou o něm zapsány všechny informace o jeho zdr. stavu a jen pacient rozhodne, který lékař smí nahlížet do této dokumentace. Má přehled a pokud chodí k více lékařům, mají všichni přehled. Více na www.izip.cz Zvažuji zda se mám registrovat nebo né.
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(23.2.2004 22:45:24)
Ahoj,
diabetici mají průkazky a epileptici záchvatové kalendáře, kde jsou napsané i léky. Musí to nosit s sebou (u občanky). Většinou nám s pacientem při příjmu předávali ze záchranky i doklady, tak myslím, že by to našli. U dítěte je dobrá asi nějaká taštička na krk a do toho dát zatavené (jak psala Maceška) potvrzení od lékaře, na prohledávání aktovky by asi nebyl čas. Ale to jsou jen moje teoretické úvahy, doufám, že to nebudete v praxi nikdo potřebovat.
E.
|
|
|
| Naďa - dula Podkrkonošská | •
|
(23.2.2004 22:51:57)
Trochu jsem se tu po delší době snažila zorientovat v diskuzi - je opravdu různá a i "IZIP" je trochu od původního tématu. Ale na toto chci reagovat - svolení k tomuhle dává pacient sám a já ho nedám. Vše je zneužitelné. Pracuji také ve zdravotnicví - soukr. gyn. amb. - a tam jsou o pacientkách takové informace, ke kterým by neměl mít běžný přístup ani žádný další lékař. Natož aby se nějaký koumák naboural do sítě a takové info případně šířil dál. Tady bych "pokroku" šlápla na brzdu. Je to můj názor a jiný může mít názor odlišný. Neberu mu ho. Nejsem neschopná si důležité informace a potřebná data o sobě pamatovat (případně nějakým jiným způsobem uchovat) a nepotřebuju podléhat záludnému pohodlí, abych si mohla z domova přes internet nahlížet do své dokumentace a v případě potřeby ověřit nebo vyhledat nutné info.
Více nebudu dodávat a svůj názor rozebírat. Dostala bych se k dalším tématům na diskuze. N.
|
|
| Jana CAM |
|
(23.2.2004 23:33:52)
Toho zneužití bych se taky bála. Asi máš Nadi pravdu. Zatím jsem až nebezpečně zdravá tak to kvůli preventivce jednou za dva roky ani nepotřebuji. Díky za názory. J.
|
|
| Misa3 |
|
(24.2.2004 1:49:33)
Souhlasim, take si myslim a upozornovala jsem na to,ze tato data jsou zneuzitelna a i kdyz jsem chronicky nemocna, nosim s sebou v penezence upozorneni na svou nemoc, presnou diagnozu, upozorneni na komplikace a posledni vysledky. je to pro mne unosnejsi nez vedet, ze moje data trci nekde v PC, ne ze bych se svou nemoci zas tolik tajila, ale nevidim duvod, proc by se k tomu mel dostat prakticky kazdy schopnejsi "hacker"( doufam, ze to nekomolim).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jana CAM |
|
(23.2.2004 12:48:08)
Zdenko,
pročetla jsem si to sice né vše, ale díky moc za odkaz. Já samozdřejmě souhlasím, že za dítě co se týká péče rozhoduje rodič, ale v případě že je ohroženo dítě na životě je to asi složitější. Nejsem právník, ale pochopila jsem, že možná starší děti si svůj názor můžou obhájit, ale za ty malé rozhoduje lékař. Pokud jsem to pochopila blbě tak mě opravte. Kopíruji z čeho vycházím.
ustanovení § 23 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které doslovně zakotvuje: „Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou vzhledem ke své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu.“
|
|
|
|
| Misa3 |
|
(24.2.2004 2:43:07)
Je to asi skutecne tezke, na mne se Jehoviste kupodivu nespecializuji( ac jsem neobycejne vhodna adeptka, jednou nohou v hrobe, druhou v urne, jak rikala jedna spolupacientka...), kdysi se domahali popovidani, mati jim rekla, ze je katolicka, a dali pokoj. Ale taky by me to stvalo kdybych kdykoliv bych vytahla paty z domu tam strasil nekdo ze Svedku a prednasel mi vety vytrzene z kontextu. Soudim, ze pouhe posilani do... nestaci.Ale mela jsem ze to, ze pokud mas jinou viru daji Ti pokoj, dost me to udivilo, ze jim to nestaci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)