| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Potom přišel telegram

 Celkem 43 názorů.
 Mecháček 


Jak já to vidím ... 

(7.1.2004 11:08:06)
Jak já to vidím Maceško, čím dál tím víc jsem přesvědčen, že máte, celá Vaše rodina, prostě v osudu psáno něco ve smyslu "... a budeš činiti lidem dobře.". Pokud někdo dokáže (i když určitě ne nijak snadno) překonat všechny popisované (a určitě ještě i mnohé nepopisované) potíže jen proto, aby si domů dovezl nějakého úplně malého a úplně cizího človíčka jen proto, aby zjistil, jestli by ho mohl mít rád, pak ho nutně "žene" kupředu nějaká vyšší síla. Je to vskutku podivuhodné a obdivuhodné. Pevně věřím a doufám, že takových "postižených" lidiček běhá po té naší malé vlasti dost na to, aby se dostalo na většinu z těch čekajících dětí. A pokud ještě třeba tuto zvláštní sílu v sobě neobjevili, přestože ji mají, pak jsem přesvědčen, že zrovna Tvoje vyprávění by je mohlo nastartovat k nějakým konkrétním činům. Tak moc díky za něj a hlavně nám vytrvej, určitě nejsem sám, kdo čeká s napětím, jak to bude dál.

P.S.
Včera dávali v TV moc zajímavý film "Pošli to dál", to co ten kluk měl na mysli, byla vskutku báječná myšlenka, tak jsem si přitom vzpomněl na Tebe, nejste nějak příbuzní ?

Mecháček
 Sedmikráska* 


Maceško 

(7.1.2004 14:03:50)
Napsala jsi to pěkně, hlavně poslední odstavec. Všichni se neustále zabýváme tím, jaké to je přijmout cizí dítě, jak to zvládneme, spousta lidí přemýšlí jak je to s těmi geny, ale kolik z nás se zamýšlí nad tím, jaké je to pro to dítě? Přijmout cizí rodiče, cizí lidi?
Oč máme jednodušší už jen to, že si můžeme vybrat, můžeme odmítnout. Obávám se, že dítěte, pokud teda nemá zrovna třeba 10 let se nikdo neptá.
Vím, že jsi tím odstavcem myslela sice trošku něco jiného, ale to s tím souvisí, alespoň myslím.
Teda pro upřesnění musím uvést, že to je tvoje myšlenka ne moje.
 štěpánka 


Macešce,... 

(7.1.2004 14:08:04)
Na konci svého článku píšeš o síle, která děti nutí nastoupit do cizího auta s cizími lidmi. Proč tedy děláš vše to, co děláš, když si v podstatě myslíš, že děti hazardují se svým životem ? Nechápu Tě. Tvé články si většinou přečtu, ale ve většině s Tebou nesouhlasím. Vystupuješ v nich jako "božská máma", která nemá jedinou chybičku a kdyby to šlo, pak bys pomohla dětem celého světa. Ostatní, kteří to nedělají a nebo se dokonce pokusí polemizovat s Tvými názory "jasně převálcuješ" argumenty. Přesto všechno přeju celé Tvé rodině hodně zdraví a štěstí v novém roce.
Štěpánka
 maceška 


Re: Macešce,... 

(7.1.2004 14:34:25)
Nechci tě, Štěpánko, převálcovat argumenty, ale vůbec jsem neměla na mysli, že děti hazardují se svým životem. Jen jsem prostě nikdy nebyla v jejich kůži, a proto asi nedokážu spoustu věcí procítit - což ovšem neznamená, že se nad nimi nemůžu alespoň zamyslet.
A co se týká těch chybiček, tak ty snad máme všichni, ne?
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Macešce,... 

(7.1.2004 18:55:51)
Milá Štěpánko,
proč tolik zášti?
Oproti Tobě mám tu ČEST znát Macešku trochu více.
Kéž by bylo více takových slušných, obětavých jedinců mezi námi, lidí, kteří dělají konkrétní činy, jenž mají pomoci opuštěným dětem.
Přeji Ti, ať o Tobě také může někdo veřejně napsat, že si Tě váží.
Daniela
 Sysyna 


Macešce,... 

(7.1.2004 23:52:04)
Mas muj obdiv.Obdivuji kazdeho a kazdou rodinu, ktera se rozhodne vzit si cizi dite do pestounstvi nebo dite adoptovat......
Ja sama bych asi nemela tu silu vzit si dite do pestounstvi......zvyknout si na nej, zacit ho milovat jako sve, prozivat s nim jeho bolistky, problemy, ale i jeho stesti a radosti.... a pak jednoho dne ho opet vratit, proze jeho ,,skveli" rodicove si vzpomenou, ze maji nekde nejake dite.......a zakon pravi, diky pestoune, postaral ses, ale ted je cas vratit hracku zpet.Ano, tak mi to pripada...deti mi v tomto state pripadaji min jak hracky......pripada mi, ze ti , kteri rozhoduji o jejich zivotech a osudu,o zakonech kolem deti vubec nemysli na jejich pocity, city......ze si s nima jen tak hraji....jako s hrackama....proste mame zakon takovy a takovy, tak budes v DD nebo budes mit to stesti, ze te pujcime pestounum, ale az si maminka vzpomene nebo nastane cas te vratit do tve rodiny, tak proste pujdes a hotovo!
Myslim si, ze kazdy rodic, ktery jednou odlozi sve dite, ublizi mu, tyra ho nebo mu je dite odebrano, neni dobry rodic a nema pravo byt rodic ve smyslu vychovavat sve dite.Dite prece neni hracka, kterou odlozim, kdyz me prestane bavit...a kdyz si nahodou vzpomenu a budu ,,hodny-hodna", tak ho dostanu zpet......ale to je uz do jine diskuze......nejak me to kolem deti moc bere.....
...Macesciny prispevky jsou plny odvahy a lasky, chuti pomahat a ne vychloubani a valcovani nekoho...to je muj nazor.
Hodne stesti, odvahy a lasky...a hlavne stastnych detskych usmevu!!!!!!
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Macešce,... 

(8.1.2004 0:26:20)
Sissy,
vystihla jsi danou problematiku přesně.
Bohužel víc než na práva dětí se zde dívá na práva BIOLOGICKÝCH rodičů.
Je to smutné.
Hezký večer Daniela
 maceška 


Re: Macešce,... 

(9.1.2004 7:38:28)
Souhlasím s tebou, Sissi, a ani nevíš, jak mě to štve. Bohužel ale situace je v současné době taková, že dětí právně volných je v DD minimum. Většina dětí tím ztrácí šanci na normální život, protože biologickým rodičům (je to zvláštní druh rodičovství, pro mě nepochopitelný)tento stav vyhovuje. O děti je postaráno, a přitom oni si můžou, když se jim zachce, na chvíli za potomkem odskočit, navíc je tu ta šance, že se jednou o svého stárnoucího rodiče postará, jak mu ukládá zákon ( vyživovací povinnost je vzájemná).
Takže jsme přijali děti do PP, a teprve po čase jsme začali jednat o zbavení RP, protože nemůžeme nechat naše děti někomu na pospas. Zatím se nám to daří. Problém ovšem je, že RP můžou být rodičům vrácena, což nechápu. Důvodem pro odebrání RP v obou našich případech byl dlouhodobý nezájem o dítě, což se podle mého názoru nedá smazat...přesto znám případ, kdy matce byla navrácena RP a dítě muselo po 10 letech pobytu v pěstounské rodině zpět. Důsledky si určitě umíš představit.

Systém péče o dítě je v naší zemi velice nelogický. Smutné je, že země kolem nás vycházejí ze studií našich velikánů, především prof. Matějčka, a podle toho přistupují k sociálně osiřelým dětem, ale my sami jsme takoví zabedněnci.
 Corra 


Re: Re: Macešce,... 

(9.1.2004 9:29:52)
Maceško,vyživovací povinnost dětem k rodičum sice existuje,ale zaniká pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy.a to určitě je,když rodiče odlozí svoje dite do DD
Fandím Vaší rodině.Obdivuju všechny co svou lásku dokážou dát nejenom vlastním dětem,ale i "cizím"
 Sysyna 


Re: Re: Macešce,... 

(10.1.2004 11:22:04)
Hm, Macesko, je to fakt hrozny........sleduju porady v TV kolem deti, svob.matek, ktere chteji dat sve deti ihned k adopci, tyranych deti atd. .....Naposledy me rozzuril pribeh holcicky......holcicka 7leta byla v pestounske peci......tatinek se vratil z kriminalu a s maminkou, kterou pred tim i s holcickou tyral a mlatil(maminka taky nesla pro ranu daleko a na holcicce si vybijela sve problemy) se udobril...a zakonn sem zakon tam...mala se jim vratila do rodiny....za 2mesice mela pohreb, tatinek ji zkopal a prastil s ni o radiator......
Je hrozny..nekomu takovemu dat dite zpet....nasi poslanci by se meli vic zamyslet nad tim, proc je narod voli.....prece urcite problematiky jsou do oci bijici...a stale se s nima nic nedela....a to problematika deti v detskych domovech teda urcite je!!

No, ale prece schvalovani poslaneckych platu je dulezitejsi, nez nejaci ,, fagani v decacich", no ne?
 Fořtka 


Štěpánce 

(7.1.2004 20:11:44)
Zjevně Macešku opravdu nechápeš.
Nikdy jsem nepostřehla, že by jakkoli (v diskusích či článcích) vystupovala jako božská máma - přestože jí je (a s chybama, který máme každej, to vůbec nesouvisí).
Nechápu, s čím v jejích článcích nesouhlasíš - je to víceméně popis událostí, které proběhly, není to polemika či argumentace...
Neznám smířlivějšího diskutéra než je právě Maceška - jsi si jistá, že to ONA někdy někde někoho "převálcovala"?
Tu poslední myšlenku jsem pochopila tak, že i ty děti, ač nezkušené a často i zanešené špínou tohoto světa, na niž nejsou zralé, jdou za svým... snad štěstím, snad něčím jiným. Hazard se životem mi z toho unikl - myslíš tím, že hrozila dopravní nehoda? :-)))
K tomu zachraňování všech dětí - nevím, jak to má Maceška, ale já bych ráda pomohla všem dětem (i dospělým), které to potřebují. Vím samozřejmě, že to nejde - ale je špatně, že to tak někdo cítí?!
Nerozumím ti. Ale PRÁVĚ PROTO ti přeju hodně zdraví a štěstí v novém roce.
 Červánek 


Re: Macešce,... 

(7.1.2004 21:22:49)
Štěpánko,
neznám Macešku osobně, ale každý člověk který prošel touhle mašinérií kolem NRP a zachoval si takový nadhled jako ona, zaslouží uznání.
Z Tvé "poznámky" je vidět, že absolutně nevíš "o co go". Bylo řečeno - vy, kdo jste bez vinny, hoďte kamenem - ale Ty´s hodila tedy parádní šutr!
Bylo by to docela zralé na to, hluboce se nad sebou zamyslet - pokud se Ti nelíbí, co Maceška dělá a nesouhlasíš s tím, tak proč komentuješ události z jejího života, o které se dělí s těmi, kteří o to mají zájem.
Rozhodně konkrétně Tobě je určitě nevnucuje.
Docela jsi mi zvedla adrenalin - ne proto, ze s Maceškou nesouhlasíš - vadí mi styl "poznámky".
Ale stejně jako Lenka s Dany Ti přeji do toho nového roku hodně štěstí - jsou tací mezi námi, kteří ho budou potřebovat:o)
 Misa3 


Re: Macešce,... 

(7.1.2004 23:17:22)
Macesko, jsi skvela a moc se mi (na rozdil od Stepanky) libi, ze se snazis neustale vcitit do ditete a i kdyz je pro Tebe zatim malo zname, snazis se pochopit o cem premysli a co citi. Clanek se mi moc libil a preji vse krasna v novem roce a zmeny jen k lepsimu.

Stepance skutecne vubec nerozumim, vyzniva to dokonce jako by ji vadilo, ze pomahas detem, nebo spis, ze Ti pripada zcela samozrejme se stale snazit poskytnout domov dalsim detem. Pripomina mi to dennik Mii Farrow "Na co se nezapomina" i to, ze si sama dokaze stanovit meze, pise treba, ze se neodvazi adoptovat dite, ktere by bylo prilis postizene a zcela odkazane na jeji peci, chce, aby kazde dite, i kdyz ona uz jednou nebude, se dokazalo samo (nebo s malou pomoci jinych) o sebe postarat a take ma obavu, ze by prilis postizene dite ji zabranovalo vic rozdelit cas i mezi ostatni deti. Musi to byt krasny zivot, uzitecne prozity a naplneny laskou k vsem detem( bez ohledu zda jsou biologicke nebo ne)a laskou deti k matce a otciMne to vzdycky vyjde tak jaksi nadnesene, ale myslim to tak, ze Te velmi obdivuji a preji i do vsech dalsich let vse nejlepsi.

Pokud jde o Miu Farrow, ( obdivovala jsem i jak tezce, ale statecne prekonala rozchod s W.Allenem i zklamani nad tim, jak se zachoval, to ze se smirila, s faktem, ze to neni otec pro rodinu, po ktere touzi, ale ze je sam nevyzraly a spis jako dalsi dite zarlici na ostatni deti. Vim, ze se zas do mne nekdo obuje, ,ale protoze jsem profilovala mnoho zivotopisu (je to nejlepsi metoda, jak se to naucit), mam za to ze M.F. ve svem zivotopise nelze, nenasla jsem ani znamky hysterie ci nevyzralosti, nebo msty ze kterych byla obvinena. Proste pusobila na mne jako vyzrala, silna zena, ktera na rozdil od svych kolegyn se nestara o svuj vehlas azajimave role a karieru, ale snazi se v prve rade umoznit co nejvice detem prozit krasne detstvi a i z hruzy, ktera v nekterych zemich opustene deti casto pohlcuje, dokaze udelat alespon to co lze, aby alespon nekolika umoznila stastne detstvi.

U Macesky jeji aktivne projevovana laska k detem je obdivuhodna a rozhodne to na me neppusobi jako na Stepanku, nejde o chlubeni, jde proste o touhu se podelit o radost z toho, co se jejich rodine podarilo, vyplyva to z kazdeho radku textu a nevim jak v tom muze nekdo najit neco jineho...
 Sedmikráska* 


Štěpánko 

(8.1.2004 11:51:18)
Teda přiznám se, že nevím moc jak na tvůj příspěvek reagovat, protože nechci hned napadat někoho, kdo vyjádří jiný názor. Na to máš samozřejmě právo, ale musím skutečně podpořit příspěvky všech ostatních. Macešku znám osobně, znám i její rodinu. Mi osobně pomáhá téměř pořád zvládat problémy těhle přijatých dětí a společně se dělíme i o radosti, které tyto děti do našich rodin přinesly.
Ono je to asi tak - nevím jestli je "božská máma", ale určitě je skvělá máma a není to o tom, že by chtěla pomoct všem dětem, ale o tom, že jim "skutečně pomáhá" a to i za hranicemi své rodiny.
Nejen ty, ale i okolí často těžce chápe myšlení náhradních rodičů. Není to jednoduché, protože je často úplně jiné.
 Irena68 


Re: Macešce,... 

(8.1.2004 13:07:48)
Štěpánce nerozumím ani za mák. Ale napsala svůj názor. I když způsobem, na který nejsme v diskuzích o NRP zvylkí. Zkouším to brát jako takové "malé cvičeníčko" o tom, že ne všichni nás - adoptivní a pěstounské rodiče či čekatele - budou obdivovat a plácat po ramenou, jak jsme úžasní. Spousta lidí nebude vedle ani z těch našich berušek "z děcáku" ani z nás. Mám pocit, že jsme si my, lidičky kolem NRP, vytvořili svůj vlastní svět, ve kterém se ujišťujeme, že vše děláme dobře, radíme si, sdílíme zlé i dobré a zapomněli jsme na tu drsnou životní realitu. A ještě ke všemu nám někdo sáhl na "naši Macešku" :-)). Zkouším se z toho poučit a jsem si jistá, že Maceška je natolik silná a skvělá ženská, že reakci Štěpánky bere sportovně. Možná to sama nemá v životě lehké...
Maceško, čtu vždy s nadšením a těším se na další díly. Irena

 Irena68 


Re: Macešce,... 

(8.1.2004 13:09:07)
Štěpánce nerozumím ani za mák. Ale napsala svůj názor. I když způsobem, na který nejsme v diskuzích o NRP zvylkí. Zkouším to brát jako takové "malé cvičeníčko" o tom, že ne všichni nás - adoptivní a pěstounské rodiče či čekatele - budou obdivovat a plácat po ramenou, jak jsme úžasní. Spousta lidí nebude vedle ani z těch našich berušek "z děcáku" ani z nás. Mám pocit, že jsme si my, lidičky kolem NRP, vytvořili svůj vlastní svět, ve kterém se ujišťujeme, že vše děláme dobře, radíme si, sdílíme zlé i dobré a zapomněli jsme na tu drsnou životní realitu. A ještě ke všemu nám někdo sáhl na "naši Macešku" :-)). Zkouším se z toho poučit a jsem si jistá, že Maceška je natolik silná a skvělá ženská, že reakci Štěpánky bere sportovně. Možná to sama nemá v životě lehké...
Maceško, čtu vždy s nadšením a těším se na další díly. Irena
 Ivo 


Re: Macešce,... 

(8.1.2004 21:59:21)
Štěpánko, všichni jsme chybující. Možná se Ti zdá, že třeba Maceška nebo kdokoliv jiný - adopčák či pěstoun - vystupuje jako "božský rodič". Spíš jde ale o to, že se snažíme s někým podělit o naše radosti a starosti. Jsme daleci toho, abychom se tady vzájemně plácali po zádech, jací jsme bouráci. Možná ale víš a nebudeš překvapená, že jen mizivé procento lidí z okolí chápe, proč jsme se vrhli do tak nejistého a nesnadného podniku, jakým je osvojení. My jim to nevyčítáme, osvojení není (bohužel) v našich krajích samozřejmostí, státní aparát se o jeho propagaci nestará. Je to vlastně přirozené, že se na nás mnoho lidí dívá přes prsty. Proto se ale potřebujeme, proto si tady píšeme svoje příběhy. Abychom viděli, že to jde, i když to často silně drhne. Naše názory na výchovu dětí se mohou diametrálně lišit, ale to nás přece nebude rozdělovat. Díky Maceško za Tvé povídání.
 Terapeut 
  • 

Re: Macešce,... 

(9.1.2004 10:02:19)
Štěpánko, souhlasím s Tebou. Argument "dvojčata byla romská" je fér?
 Sedmikráska* 


Re: Re: Macešce,... 

(9.1.2004 13:07:42)
Je to fér.
Výchova rómských dětí je jiná a považuji to za zodpovědné, když někdo toto řekne otevřeně. Není to rasismus je to o tom na co si troufneme. A dělat v tomhle něco co nevíme jestli zvládneme je dost těžký hazard.
 Fořtka 


Terapeute, 

(9.1.2004 15:02:36)
byl, protože rodina žádala o dítě bílé. Ale to bys musel pozorně číst, že????
 Boba 


Re: Re: Macešce,... 

(9.1.2004 21:07:55)
Odmitnout romska dvojcata mi pride fer - vychova deti jineho temperamentu a etnika je tezsi, nez se mnoho lidi domniva...
 maceška 


Re: Re: Macešce,... 

(9.1.2004 21:08:00)
Myslíš, že rasová diskriminace je větší průšvih než diskriminace pohlavní nebo věková?
 Pavlína ,čtyři děti,jeden manžel 
  • 

Terapeutovi 

(9.1.2004 22:36:34)
Terapeute,co je to za otázku?Narážíš na to,že někdo nemá odvahu přijmout do nrp romské dítě?Připadá Ti nefér,když někdo přizná,že na něco nestačí?Jsem totiž taky jedna z nich.Naše první představa byla taková,že si určíme pouze věkovou hranici dětí.Hned na to jsme vyloučili těžké postižení a následně romskou národnost.Nestydím se za to ,že "na to nemám".Měla jsem to snad kvůli tomu vzdát celé?Jenom proto,že jsem se (v případě romského původu)nechtěla celý život bát?Jsi-li rodič,víš,co to je strach o vlastní,bílé dítě.Já to vím a neumím si představit v dnešním světě,jak bych se bála o dítě s jinou kůží.Všichni víme,čemu takoví lidé musí v tomto rasismem nakaženém světě čelit.A já se prostě bála prožívat život v takovém strachu.Dá se to možná chápat jako zbabělost,ale kdo to může soudit,Ty?Zdravím všechny Macešky
 Miška, 3 děti 


Re: Terapeutovi 

(10.1.2004 15:43:47)
Nečetla jsem pozorně celý článek, jen chci reagovat na příspěvky o romských dětech. Já to cítím tak, že pokud je mi jedno, jaké dítě adoptuji, dělám to pro TY DĚTI. Ale pokud si už vybírám ať podle věku nebo národnosti, dělám to JEN PRO SEBE a svou rodinu.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Terapeutovi 

(10.1.2004 17:03:16)
Ahoj Miško,
vždy je to propojeno. Chceš milovát, ale i být milován. A v tak závažném rozhodnutí, jako je poskytnout domov dítěti z DD nebo ÚP by jsi měla znát nejen svá přání, ale především možnosti. Ne nadarmo jsou tu psychotesty, které často ještě kolikrát tak štědře otevřenou náruč žadatelů zmenší.
Také mám podanou žádost o PP, kde mám uvedené všechny barvy pleti, kromě romských dětí. Proč? Protože velká většina je hyperaktivních a nedělalo by to dobrotu s nemocným dítětem, které mám. A tu hyperaktivitu mám pak uvedenou i samostatně, takže to jako rasismus necítím.
Daniela
 Petuna 


Re: Re: Re: Terapeutovi 

(10.1.2004 17:19:27)
Vždy jsem chtěla dítě k osvojení , bohužel na to musí být dva a já mám bohužel , muže trošku sobečka , takže ani na osvojení , ani na pěstounskou péči nepřistoupil, jinak je , ale bezva , jen se na to prostě necítí.
Ale co je to za úvahu , že jsou romské děti hyperaktivní , možná temperamentnější, ale hyperaktivní. ALe to jsou téměř všechny jižní národy , nevím pochopitelně , jak moc je váš chlapec nemocný , ale léta jsem pracovala u dětí v JÚaŠ a vím , že děcka ať zdravá či nemocná , si mezi sebou rozumí a mají se ráda prostě taková ,jaká jsou, možná bychom měli být více dětmi.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Re: Re: Terapeutovi 

(10.1.2004 17:41:36)
Ahoj Petuno,
samozřejmě by si měli děti spolu rozumět.
V našem případě by to prostě nedělalo dobrotu a zatím si stojím nejen já, ale všichni s kým spolupracuji-Magistrát, Raná péče, SNRP.
Nechci to tady rozvádět, dost jsem o tom psala v Náhradní rodině. Prostě příliš temperamentní dítě se k nám nehodí, stejně jako my k němu.
Daniela
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Terapeutovi 

(10.1.2004 17:38:14)
Danielo, ty si myslíš, že "české" děti nebývají hyperaktivní?? To tedy neznáš např. mého syna... :-)
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Re: Re: Terapeutovi 

(10.1.2004 17:43:09)
Miško,
jak už jsem psala v předešlém příspěvku TU hyperaktivitu mám v žádosti uvedenou i samostatně bez ohledu na barvu pleti.
Dája
 Sylva 
  • 

Re: Re: Re: Terapeutovi 

(12.1.2004 0:50:14)
Hyperaktivita u jakýchkoliv dětí vzniká většinou proto, že se snaží, aby si jich někdo všiml. Rómské děti jsou jiné, než gádžovské děti, jsou živější, což neznamená, že jsou všechny hyperaktivní.
Že jsou jiné např. znamená to, že mají úžasný vztah k veškerým malým dětem a jsou fantastické chůvy, také většinou mívají neskutečně dobrý postřeh, jsou praktické atd. Těch dobrých vlastností je fůra. Pro nás "bílé" je hůř pochopitelná jejich vášeň pro "výměnu" jen pro radost z vyměňování, občas to připomíná pohádku "Jak dědeček měnil, až vyměnil".
Já mám doma jedno rómské prý kdysi hyperaktivní dítě. Už jsem psala, že je to báječný kluk a jsem moc ráda, že ho mám. A z vlastní zkušenosti musím říct, že lepší přístup, snadnější sžití s jakkoliv "netypickým" dítětem (vlastně s jakýmkoliv dítětem) bych čekala spíš u rómského dítěte.
 Daniela Lukášek Leonka Kevin 


Re: Re: Re: Re: Terapeutovi 

(12.1.2004 1:17:14)
Fajn,
takže abych se vyhla dalším nedorozuměním:
živější, temperamentnější a hyperaktivní dítě k nám není vhodné a my k němu též.
Nic proti těmto dětem osobního nemám, podrobnější důvody jsou uvedeny v Náhradní rodině.
Daniela
 Sysyna 


Re: Re: Re: Re: Terapeutovi 

(12.1.2004 21:43:38)
Sylvi,
ja osobne jsem nazoru, ze kazde hyperaktivni dite, at je bile, romske, vietnamske, cernousek...indian(to je jedno jaka narodnost a barva pleti) se da zvladnout s notnou davkou trpelivosti, lasky a snahy z neho vychovat dite, ktere bude s laskou vzpominat na sve detstvi, pestouny a rodice, byt adoptivni .
 Pavlína 
  • 

Re: Re: Terapeutovi a Mišce 

(12.1.2004 19:40:38)
Proč stále odsuzujete někoho proto,že si na něco netroufá?Každý se cítíme na něco jiného.A budu-li uvažovat jako Miška apod.,zůstanou dětské domovy plné dětí,jenom proto,že nechci takové a makové dítě,tak abych byla spravedlivá,nechci raději žádné?Zdráhala bych se hodnotit ostatní v tom,co neprožiju na vlastní kůži.A i potom je to těžké,uvědomím-li si, jak jsme každý jiný a ne vše musí být nutně tak, jak to dělám,či cítím já.Také je potřeba si uvědomit,že to není jenom mé rozhodnutí,jaké dítě chci přijmout.Rodina nejsem jenom já a manžel.Jsou to také sourozenci,babičky atd...A názor dělat to PRO DÍTĚ nebo PRO SEBE je mi také těžko pochopitelný.Udělat "dobrý skutek" a přijmout dítě s tím-dělám to pro tebe a celý život budu pro tebe dělat to,že tě budu vychovávat a starat se o tebe-to je pro mně opravdu nepředstavitelné.A dělat to PRO SEBE,tomu rozumím ještě míň.Musí se zkrátka obé spojit dohromady a přibrat k tomu i zbytek rodiny.
 Sylva 
  • 

Re: Re: Re: Terapeutovi a Mišce 

(12.1.2004 20:07:43)
Nebylo to na mně, žejo, já jsem nikoho neodsuzovala, jen jsem napsala svoji zkušenost. Já bych si zas netroufla třeba na vážněji postižené dítě a rozhodně si kvůli tomu nepřipadám špatná.
Myslím, že je důležité, že jakémukoliv dítěti je pomoženo. Většinou chápu i důvody, proč se lidé bojí adoptovat nebo osvojit nějaké konkrétní dítě (např. rómské).
Snad nebudu zas kamenovaná, ale já si chci vybrat, komu a jak pomůžu!
 Pavlína 
  • 

Sylvě 

(13.1.2004 19:39:46)
Nebylo to na Tebe,Sylvo a taky jsem nechtěla nikoho kamenovat.Ani Mišku,jejíž pohled na věc mi nesedl.Chci jenom odhalit další úhly pohledu.Alespoň některé,sama musíš vědět"o co jde".Nevadí mi jiné názory i ty člověk ledaskdy poopraví.Je to přeci lepší,než se nestarat vůbec.Proto je mi milejší nějaký názor,než žádný.
 Sylva 
  • 

Re: Sylvě 

(13.1.2004 21:46:34)
Je fakt, že já jsem na kamenování zvyklá spíš z debaty o porodech doma :-)). Tady jsem jen chtěla napsat svoji zkušenost, která je velice konkrétní, takže to není "jedna paní povídala". Třeba pro maminky, které o malém cikáňátku uvažují, ale přeci jen mají trochu strach.
Já teď mám doma místo hyperaktivního dítěte unylého puberťáka a vůbec teda nevím, co je lepší!
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Terapeutovi 

(12.1.2004 20:30:36)
Miško, já myslim, že takhle to nejde říct. Např.my nemůžeme zažádat o dítě libovolného věku, když dítě desetileté by se mi muselo narodit v mých 15-ti. Není ani vhodné, abychom žádali o dítě starší, než jsou naše současné děti (už tu o tom byla řeč - nedoporučují to psychologové, protože by to narušilo stávající postavení dětí v rodině a tím by to mohlo zpětně negativně ovlivnit i přijaté dítě). Někdo zase nechce adoptovat dítě jiného etnika, protože už tak řeší menší konflikty s prarodiči kvůli adopci či pěstounské péči samotné a netolerance prarodičů k jinému etniku by věc mohla ještě zhrošit, což by zase zpětně mohlo ohrozit adaptaci přijatého dítěte. Zkrátka hrát si, že chci pomáhat a tak přijmu kohokoli, aniž bych pro to měla podmínky, může být medvědí službou...
 Vašek II. 


Re: Macešce,... 

(16.1.2004 12:55:59)
Maceško,
doufám, že budeš v seriálu pokračovat!
Vašek
 Jana 
  • 

Macesko  

(10.1.2004 19:27:42)
Macesko, mohla bys mi dat tel. spojeni na NRP ohledne polovietnamskeho chlapce a poloromske holcicky,kteri Ti byli nabidnuti do pece? Nevis o nich neco blizsiho? (odkud jsou, vek)diky moc a stastny novy rok s Helenkou a celou rodinkou :-)
 maceška 


Re: Macesko  

(11.1.2004 16:22:09)
Jano, ozvi se mi na mail nebo mi dej na sebe kontakt, pokud chceš.
 Mecháček 


Všem ... 

(15.1.2004 16:20:46)
Vážení a milí přispěvatelé,
tak si myslím, že je ta Vaše diskuse na téma Maceška a její cesta k PP poněkud zbytečná. Přeci každý, kdo si bral nějaké dítě do pěstounské, nebo do adoptivní péče, se musel na podobnou křižovatku v rozhodování dostat nejednou a je na každém, kterou cestou se vydá. Každý se rozhodujete ve zcela jedinečných podmínkách a musíte přitom vzít v potaz vše, co Vás obklopuje. Jedině tak máte šanci na úspěch a žádná jiná kriteria, než Vaše vlastní, na to nelze vztáhnout. Jsem pevně přesvědčen, že pokud by se někdo chtěl těmto křižovatkám uměle vyhnout, vystavuje velkému riziku nejen to převzaté dítě, ale všechny kolem sebe, na kterých mu záleží. Tak nechte prosím meditování, zda je, či není etické odmítnout nějaké dítě - snadno by z toho mohlo vzejít nějaké společenské dogma, že nevzít si vůbec žádné dítě, je v podstatě trestuhodné. A to přeci není pravda. Každý jsme jiný, máme jiné možnosti, sny a plány do budoucna, tak to tak nechme a nesnažme se jeden druhého přesvědčovat, že ta naše cesta je ta jediná správná. Já myslím, že správná je každá, která pomůže alespoň jednomu jedinému človíčku a jsemza to vděčný všem, kteří se po té své cestě vydali.

Přeji Vám všem hodně štěstí.

Mecháček
 angelina 
  • 

Re: Všem ... 

(24.1.2004 21:40:12)
plně s Vámi souhlasím,je to rozhodnutí především dospěláků a ne těch malých tvorečků,kteří si vybrat nemůžou.Máme dnes již dvacetiletou dceru,kterou jsme osvojili v jejích dvou letech a byla (a dosud je )našim sluničkem v životě.Dáváme dětěm?ANO,ale ony dávají mnohem více nám.S pozdravem a přáním všeho hezkého
 Riana 
  • 

Asi to tak mělo být 

(28.1.2004 15:11:31)
Ahojte,
taky jsem před asi šesti lety uvažovala o přijetí dítěte, protože jedno dítko jsme už měli, chtěli jsme i druhé, ale já se strašně bála dalšího porodu. Ten první byl vyvolávaný a na tu bolest asi nikdy nezapomenu. Byla jsem se zeptat na podmínky na úřadě, svého tehdy ani ne tříletého synka s sebou. A co se nestalo: pár hodin po návratu se do té doby už skoro rok "vzorný" syn začal pokakávat! Do kalhotek, doma, venku, báli jsme se s ním bez plínek vyjít z domu. Po nějakém měsíci byl přijat do nemocnice na vyšetření střev kamerou- v narkóze. Den před vyšetřením dostal teplotu, tak nám ho dali domů na vyléčení a pak jsme měli zase nastoupit. Teploty opadly a - přestal se pokakávat a byl zase jako dřív. Neubránila jsem se přesvědčení, že to bylo "shůry", abych na adopci či PP zapomněla. Navíc v té době moje přesvědčení, že manžel NENÍ a nebude životní opora, sílilo ze dne na den. Nakonec po snaze mít přece jen vlastní dítě jsem 2x v jednom roce samovolně potratila - a bylo rozhodnuto. Budeme mít jen našeho syna. Beru to jako OSUD.
Teď jsem tomu ráda...
Ale protože mám v sobě touhu pomáhat dětem, které to potřebují, podařilo se mi na krátkou dobu nastoupit do DD jako vychovatelka na zástup za nemocnou tetu. A tam jsem poznala, že děti jsou vděčné za věnování pozornosti, pohlazení, ale materiálních věcí si nijak významně nevážily. Ony vědí, že sponzoři jsou a když něco ztratí nebo rozbijí, vědí, že dostanou náhradní.
Zajímá mě NRP, jsem členkou FOD, posílám pravidelně příspěvky a "lanařím" ostatní, aby se přidali.
Tak aspoň tak.
Zdravím všechny mámy a táty s "velkým srdcem, je MOC DOBŘE, že jsou.
Riana

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.