| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Spaní v mámině a tátově posteli může být pro děti osudné

 Celkem 81 názorů.
 madla 


Pro malé plně kojené dítě je přirozenější být s matkou v posteli než zvlášť v postýlce. 

(7.1.2002 21:14:01)
Mám tři děti, dvě jsou ještě kojené. Je-li dítě ve své vlastní postýlce, musí vyvinout větší úsilí a dovolat se matky. A matka se musí probudit, vstát, zvednout dítě, popřípadě si je někam odnést.

Jsou-li si blíže, pokud dítě není moc živé (jedno z mých dětí je!), je kojení naprosto nenáročné pro obě strany. (é živější dítě mne však probudí, i když spí se mnou v posteli.)

Tak jak nastává doba, kdy dítě přestává být kojeno, nastává doba, kdy dítě dospěje ke své vlastní postýlce. Pokud Vaše dítě chce spát s Vámi a pokud Vám to nevadí, proč jim v tom bránit. Moje zkušenost se třemi dětmi je taková: nenechají se zalehnout, ani omezovat ... ani dospělým, ani sourozencem.

U nás sice každý má svou postýlku, ale .... spát v ní pouze začínají, ten, kdo se první ozve na kojení, přesouvá se za mnou do manželské postele a kdo jí poslední, se v ní i probudí. (Naši kojenci jsou holky - dvojčata, dnes patnáctiměsíční.) Po vydatnější večeři se stane, že se na kojení neprobudí žádná, a pak si noc stráví ve svých postýlkách.

Vzhledem k tomu, že naše první dítě již bude mít 5 let a prošla stejnou praxí a přežila,považuji obavy autora výše zmíněného článku za přehnané; rodič by musel mít extrémně tvrdý spánek nebo by musel být pod vlivem nějaké návykové látky.

Jana (tři děti)

 Simča, dcery *1988 a 1997 


Pozdrav 

(8.1.2002 17:53:03)
Ahoj Madlo
koukám,že ač se moc neozýváš, dění na Rodině stále pilně sleduješ...
Ahoj, uvidíme se
S.
 Patricie Grauová, syn 9,5 měsíce 
  • 

Re: Společný spánek s kojencem 

(15.1.2004 18:44:47)
Napřed jsem si představovala, že syn bude spát v postýlce od narození. Ale život mění. Narorodil se nám velký papajka, to znamená, že od mala jsem kojila co hodina ve dne a v noci po 1,5 - 2 hodinách. To by se člověk nevyspal. Takže nakonec to dopadlo tak, že syn spí s náma v postely. Zalehnout se nenechá. A ráno nás budí s nádherným úsměvem spokojeného dítěte. Zapoměla jsem říct, že neustále kojím. A aspoň si oba pospíme.
 Jitule+Lucka 4/03 


Re: Re: Společný spánek s kojencem 

(15.1.2004 21:19:10)
Ahoj,mám taky 9-ti měsíční holčičku a taky spí s náma v posteli. Do půlnoci spinká v postýlce, ale potom se vzbudí na kojení a následně co 2 hodinky, ale vůbec mi to nevadí a vyspíme se všichni tři.Pro mě je to nejpohodlnější a Lucinka je taky spokojená, protože když cítí, že jsem u ní, tak spí klidněji.
 Petra, dvě dcerky 6let a 9měsíců 
  • 

Re: Re: Společný spánek s kojencem 

(13.1.2005 23:41:00)
Zdravím:-)Máme devíti měsíční dcerku Patricii a je to stejný papánek jako ten váš a proto se Vás chci zeptat, jak dlouho Vám to vydrželo(hlavně v noci), abychom věděli, co nás ještě čeká.Děkuji, s pozdravem Petra.
 Věra+Věruška, 06/04 
  • 

Re: Re: Re: Společný spánek s kojencem 

(14.1.2005 12:55:48)
Budí se jednou za tři hodiny. Dřív to bylo po dvou hodinách, ale teď si to posunula. Občas se stane, že vydrží od osmi do čtyř do rána. Ale to jen vyjímka potvrzuje pravidlo.:-)))
 Patricie 
  • 

Re: Společný spánek s kojencem 

(9.1.2009 21:15:49)
Vydrželo to 1,5 roku, pak jsme přešli na převařenou vodu. Ale maminku chce ještě teď. Jinak už má sestru 1 roční a ta spí jedině v postýlce - do postele nechce. Takže je to individuální.
 Šárka, 3 děti 
  • 

Re: Re: Společný spánek s kojencem 

(13.7.2005 22:35:58)
Myslím, že jedině člověk odděluje své "mládě", tak brzy po porodu. Všechny naše děti spaly nejdříve s námi, ten nejmenší dosud. Později, ve věku asi 2 let, jsme je nalákali na novou postýlku ve svém pokojíčku. Vše proběhlo v pohodě, bez traumat. Přeji všem maminkám, které podobné problémy řeší, aby vydržely a neupírali svým maličkým právo na mateřské teplo.
 Vilma a Madlenka, 1rok 
  • 

Re: Re: Re: Společný spánek s kojencem 

(23.7.2005 23:06:12)
Šárko, taky jsem měla pocit, že spát v jedné posteli je fajn, ale teď máme problém - jak děcko uspat, když právě prokouklo ten fígl, že poté co zaklapne víka, matka prchá? Pro tu naši to byl hrozný šok, teď se plížím z postele naněkolikrát - chudák nemůže pořádně usnout a jak zaskřípe prkno, vyrazí se zoufalým řevem kupředu mě zadržet. Je to děs, je mi jí líto - co s tím?
 KlaraValen 


spani 

(24.7.2005 19:43:26)
Vilmo, ja uz z loznice jak Terezka usne na me posteli (po probuzeni a opetnem uspani) uz neodchazim. Mam dost strach ze slitne :o( Takze jakmile se probudi, ja ji uspim, zustavam uz lezet a ctu a tim pro me vecer konci, vlastne aniz by zacal :o( Mam i blbej pocit kdyz jdu v noci na zachod, aby neprocitla a nestlitla :o(

Holky uklidnily jste me, vzdycky to cloveka "potesi" kdyz vidi ze v tom nelita sam a mame stejny problemy. To lezeni a posunovani se po posteli prej znamena ze dite zpracovava vjemy ziskany pres den. No nevim, jestli plati prima umera cim vic vjemu a zazitku, tim divoceji v noci leze...
 Ivana a Barborka 8/04 


Re: spani 

(26.7.2005 15:45:02)
Ahoj Klaro, po delsi odmlce se take ozyvam.. no jsme na tom stejne s tim lezenim stoupanim a usinanim na mame. Trosku se ted jen zlepsila, ze uz se nebudi tak casto, takze ted kojim pro me "jen" treba 3x az 4x. Od vcerejska s nama opet spi tatka coz jsem teda tezce nesla, protoze chtel aby Barborka byla presunuta do postylky, uz totiz nechce spat v obyvaku. Tak jsem ji dala vedle sebe do postylky po prvnim uspani u prsa, jak to nekdy delavam abych jeste chvilku mohla jit treba do kuchyne nebo se osprchovat atd. no a po prvnim probuzeni treba uz pul hodince jdu uz take spat s ni. Noc byla zajimava a dnesni take. Barca spala skoro celou noc s nama v posteli a pekne se rozvalovala mezi nama a kopala tatku. No pekne jsme se tam mackali, hlavne ja v koutku u postylky zkrivena a neustale ustupujici prevalujici se Barce. V noci taky sedla a byla strasne nadsena, ze je s nama tata tak se smala a zacala blbnout, stavat, lozit ale my jsme byli ticho a spali a po chvili asi 15 az 20 min. fakt usla u mych nohou sama coz je zazracne. Pozdeji jsem ji premistila zas hlavou k nam. No uvidime jak to tatovi dlouho vydrzi. Me totiz vubec nevyhovuje, kdyz je Barborka v postylce, i kdyz ji mam namacklou na svou postel a shrnutou bocnici, tak to neni ono. Vzdycky se budim se zvlastnim pocitem, ze si myslim, ze ji drzim, ale nakonec zjistim, ze je v postylce. Je to takova divna můra. Jo a taky je mi proste lip kdyz ji vidim a prikrivam. Jinak to hodlam vyresit , ze si dame k nasi posteli dalsi pohovku a budeme mit extra letiste. Dame to do rohu a u noh bude postylka, takze to bude zabarierovany. No ale stejne to neresi, to kdyz mala bude spat sama, to bych mela taky strach ji tam nechat.Ona totiz jak se vzbudi a zjisti ze tam nejsem, tak ihned vali nastesti se revem ke kraji postele, takze ji slysim, ale ted uz ji tam nenechavam, taky se fakt bojim, jednou uz mi taky spadla. Tak zatim ahoj
 Lenka, dcera Nelinka 
  • 

Re: spani 

(4.11.2006 21:35:24)
Ahojky, mám dceru, které budou v únoru 3 roky, byla kojená 14 měsíců, ale nikdy se mnou v posteli nespala (vyjímkou byla a je nemoc), tedy kromě ranního kojení, kdy jsme si ještě pochrupávaly :o)) máme malou ložnici a nevešla se nám tam postýlka, tak jsem spala u ní v pokojíku, ale každá ve své posteli, jak některé maminky píší, že pak musí vstávat a přenášet miminko k sobě, tak nevím, ale já jsem malou před každým nočním kojením ještě přebalovala, takže jsem stejně musela vstát. Malá spala od narození docela dobře, chodila po 19té hodině spinkat a chodí do teď, zavedli jsme jí režim a myslím, že se nám to vyplatilo, když byla miminko a my nebyli v 18h doma, tak pořád plakala, takže jsme se tomu vyhýbali. Sice jsem se bála jí nechávat v pokojíku samotnou, protože máme ložnici docela daleko, tak jsem tam s ní spala skoro do dvou let, ale pak jsem si řekla dost, složili jsme malou postýlku a začala spát ve velké, a já se přestěhovala do ložnice, neměli a nemáme problémy s usínáním, řekneme pohádku, a já nebo táta odcházíme z dětského pokojíčku, malá si tam třeba ještě brouká a za chvilku spinká.Myslím si, že zavést dítěti od malinka nějaký režim je ro něj i pro rodiče k nezaplacení :o))
 Linda,Kristýna 4m,Míša 4r. 
  • 

Re: Re: Společný spánek s kojencem 

(12.10.2005 10:58:13)
Ahoj,mám stejný názor.Míša spala převážně v naší posteli až do 8měsíců,to už
pak vydržela spát celou noc,tak jsem jí přesunula do její postýlky.Trvalo asi 4dny než si zvykla,zkraje vydržela řvát i 3/4 hodiny,než se uřvala.Kristýnka teď spí taky s náma,nedovedu si představit,že bych jí zalehla,jak se něco šustne jsem hned vzhůru.To spíš ona mě pomalu ale jistě z té postele vytěsní.Pořád se tam otáčí,takže třeba po dvou hodinách spánku je naštorc a já skoro na zemi.Zatím se mi budí pořád po 2-3 hodinách,tak doufám že už brzy se to změní a bude spát déle.
LINDA
 Radka, syn 07/04 
  • 

Spíme společně 

(25.8.2005 12:40:11)
My jsme si začali brát syna do postele od té doby, kdy se začal sám obracet a cestovat po postýlce, asi od půl roku. Vždycky se v nějaké nepohodlné poloze vzbudil a plakal a opravdu nejjednodušší a nejúčinnější na uklidnění bylo vzít ho, lehnout si s ním do postele a kojit ho. Doteď kojím v noci třikrát, čtyřikrát, někdy se jen přisaje a spinká, má mamku místo dudlíku na uklidnění. Večer usíná při kojení, po kterém ho dáme do postýlky, ale při prvním vzbuzení ho hned beru do postele. Pro mě je to moc krásný pocit, mít dítě takhle blízko u sebe a manželovi to také nevadí. Příbuzní i naše pediatrička nám říkají, že si takhle šijeme na sebe bič, že bychom naopak měli syna už teď odnaučovat nočnímu kojení a nechat ho spát v jeho postýlce i za cenu "vyřvání", ale to je pro mě nepřijatelné. Prostě spíme společně. Někdy si k nám do postele ještě skočí náš pejsek a to je pak na nás opravdu pěkný pohled :-)
 Ivana a Barborka 8/04 


Re: Spíme společně 

(26.8.2005 9:33:15)
Tak presne tak je to u nas taky se spanim i s nocnim kojenim, i s usinanim, jen s tim rozdilem ze jsem si k nasi posteli prisunula jeste treti postel ve stejne rovine a mame tak obrovske letiste, kde spime vsichni. Na jedne nebylo moc mista pro tri. Taky mi chybi, kdyz ji nemam u sebe a uz bych se nevyspala, kdyby nebyla se mnou v posteli. Je to fajn, jen by se mohla budit jen 1x az 2x a uz by to bylo usplne fajn:-))
 Danka,Ondrášek 8 měsíců 
  • 

Taky jsme chrupali společně 

(14.1.2002 0:03:10)
I já mám zkušenost se spaním mého miminka se mnou.A myslím si, že bych ho nikdy nezalehla. Naopak se mi stávalo,že já jsem padala z postele, protože jsem se podvědomně odsouvala a uhýbala i ve spánku.
Navíc vidím velkou výhodu v kojení, já jsem ze začátku byla hodně unavená a tak se mi stávalo,že mimi se úplně probudilo a řvalo a řvalo, dokud se mu nepovedlo probudit mě.Načež se mi několikrát přihodilo, že jsem při kojení usínala a párkrát jsem jentak tak Ondráška zachytila,aby mi nespadl na zem.
Když jsem ho nechala spát se mnou postupně jsme zavedli v kojení jakousi samoobsluhu. A myslím, že jsem byla spokojená jak já tak i Ondrášek,který bumbal kdy se mu zachtělo a já jsem přestala být tak unavená.
Jinak podotýkám,že dneska už spí samostatně a přechod z mé postele do jeho postýlky se odehrál naprosto klidně a bez problémů.
 Šárka+Naty 9 m 
  • 

Re: Taky jsme chrupali společně 

(11.2.2002 22:20:30)
Ahoj Danko!

Chtěla jsem Ti jen napsat, že jsme stejný případ jako Vy (podle toho, co píšeš). Teď ale pozor!, už jsem si v 8. měsících myslela, že mám vyhráno a že už bude zase Natálka spát sama ve své postýlce a najednou ze dne na den to tady bylo zpátky a zase se začala probouzet po hodině. Jsou to určitě zoubky, dneska jsem našla hoření jedničku. Nechtěla bych Tě zbytečně strašit, ale mám takový dojem, že je to všude víceméně stejný.

Přeju Ti dobrý spánek, ahoj
 Sylvie 


Re: Re: Taky jsme chrupali společně 

(11.2.2002 22:58:22)
Šárko, taky se nám Verunka snaží (úspěšně) nacpat do postele, když jí rostou zoubky. Pak to ale vždycky přejde a ráda se do svý postýlky vrací. A to s námi spala asi do devíti měsíců :-) Tak nezoufej, zoubky vylezou a zas bude líp :-))
S.
 alena a petruška 6týdnů 
  • 

Re: také spinkáme společně s mimi 

(20.1.2006 19:44:51)
jak jsem četla příspěvky tak jsem zjistila že většina maminek spí s miminkama v jedné posteli,taky jsem u nás zavedla tento systém a jsem s ním spokojená i když manžel chvíly brumlal ale fakt jen chvíly pak si zvyknul jen jsem mu vysvětlila že je to pohodlnější při kojení je to prostě pohodlnějáí jen mám obavy jakej bude přechod z postele do postýlky,je nšm teprve 6týdnů tak nevím.
 .Lola. 


Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(21.1.2006 0:13:09)
Aleno, jestli vám to teď takhle vyhovuje, tak to tak dělej a neřeš, co bude dál. Já to dělala stejně, Agáta spala v noci s námi od narození do cca 6,5m. Plánovali jsme to tak už před porodem, manžel byl pro a já stejně jako ty ocenila noční samoobslužné kojení. Kdybych po každém kojení měla dítě vracet do postýlky, asi bych se vůbec nevyspala. Navíc se nám všem společné spaní moc líbio. Někde jsem četla, že kolem 7m je dobrá doba naučit miminko spát ve vlastní postýlce. Začala jsem Agátu po večerním i nočním kojení pokládat do postýlky (hned vedle naší postele) a bylo to úplně v pohodě. K ránu už většinou zůstala u nás. Pokud se kojila hodně často, tak i v průběhu noci - zkrátka netlačila jsem na pilu. Žádná krize se nedostavila. Od asi 9 nebo 10m už s námi v posteli nespí vůbec - jakýkoli přesun do naší postele chápe jako výzvu k tomu, aby začala řádit, stoupat si a lézt po nás, takže to nejde ani kdybych chtěla. :o)))
Vím, že každé dítě je jiné. Jen jsem tě chtěla povzbudit, dobře si pamatuju, jak jsem to taky řešila. ;o)))
 Petra,Niky 7/05,Kateřinka 6/08 


Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(21.1.2006 11:37:18)
Ali,
my to máme naopak než vy do 5,5 měsíce jsme krásně spaly v postýlce,ale když nám začaly zoubky přestěhovaly jsme se do postele.Ze začátku jsem se tomu bránila,ale nakonec jsem zjistila,že je to tak pro nás obě lepší.Malá se rychleji uklidní a je spokojená a já se víc vyspím.Před vánocemi jsem málem lezla po čtyřech jak jsem z toho věčného vstávání a chování byla unavená..Říkám si,že až příjde ten správný čas naučím ji spinkat ve své postýlce.Teď nám to takhle pomáhá tak to neřeším..
 mamina 
  • 

Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(21.1.2006 16:36:05)
Musím se přidat, také jsem si Lucinku ze začátku brala hodně do postele, protože jsem byla strašně unavená. Teď jí bude příští týden pět měsíců a spí už v postýlce. Šlo to nějak samo, asi Lucinka zjistila, že tam má víc pohodlí. Takže maminky žádné nervy, ono to nějak dopadne.
 Hanver 


Re: Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(23.1.2006 22:59:45)
Dobrý den,
jmenuji se Veronika a mám čtyřměsíční dceru Agátu. Ráda bych od někoho radu.
Moje dcera spí cca 1 - 2 hodiny dopoledne na balkóně, odpoledne spí asitak 2 - 3 hodiny v kočárku na procházce. Navečer kolem šesté je protivná, ta ji "v autosedačce na nafukovacím balónu" uspíme a spí tak půl hodiny. Koupeme v 19,30 h. a pak u kojení v leže usne cca ve 20 h. Ale: usne tak na půl hodiny a pak se vzbudí. Chvíli je protivná a pobrekává, chvíli ji ukazujeme hračky a je klidná. Za hodinu jí dám znovu prso vleže, jenže ona neusne a zase se vše opakuje. Takže nakonec usne někdy ve 23 h., někdy déle. Potom už spí dobře vzbudí se v noci 2 - 3x na kojení a ráno se probudí kolem 8,30 h. a už nespí. Jinak je moc hodná, zbytečně přes den nebrečí. Někdy jí trápí prdíky, ale to jen málokdy. Nevím, jak ji donutit, aby spala už po koupání. Nikdy neusne sama od sebe v postýlce doma. Celkově, doma v teple se jí přes de nespí moc dobře. Jakmile se vrátíme z procházky a má doma dospat, tak se probudí po chvilce. V noci kojím vždycky v leže, odkrknout ji nenechávám, jelikož u kojení obě vždy usneme a spí na boku a probudíme se až na další kojení. Někdy se probudím dřív a Agátu dám do postýlky, ale to málokdy. To by mě ani tak nevadilo, ale ráda bych nějakou radu ohledně usínání. Zdá se mi, že to má moje dcera nějak obráceně. Prosím poraďte, jestli máte někdo nějaké podobné zkušenosti. Když ji nechám méně spát přes den, nebo třeba dopoledne bych ji nenechala spát vůbec, tak je strašně portivná a brečí. Děkuji Vám, Veronika V. hanver@seznam.cz
 šárka, karolínka 14m. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(24.1.2006 19:23:31)
ahoj veroniko, měli jsme skoro stejný problém. vyřvání nepomáhalo, ani chození po5 min. psala jsem už o tom jedné mamince do jedné diskuse, tak ti to sem zkopnu. rozhodně to stojí zato zkusit. vyřvání není řešení. přeji hodně štěstí a ozvi se jak jste dopadli. karolínka usla v 7, za půl hodiny se probudila a šla spat v deset /večer/. bylo to šílené několik týdnů, možná i měsíců jsme ke karolínce chodili po 5 minutách a pořád to nezabíralo.pak jsem si přečetla nějakou knížku o rituálech. už nevím jaxe jmenovala, ani kdo ji napsal. ale jedno velké shrnutí: KDYŽ JE NĚJAKÝ PROBLÉM, ZKUSTE DÍTĚTI ZAŘADIT NĚJAKÝ RITUÁL. my jsme třeba koupali obden, ta jsme začali koupat každý den a po dvou týdnech začala spát v sedm a probudila se až ve tři, čtyři na mlíko a pak vstávala až v sedm ráno. naprosto něco užasného po tolika měsících. považuji to za náš snad největší uspěch, co jmse dokázali změnit. doufám, že tak nějak to bude i s vámi. přeji hodně štěstí. šárka a karolínka /14 m./
 sunny,2 holky-4r a 4m 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(25.1.2006 20:42:49)
AHOJKY VERČO,MĚLI A MÁME TEN SAMEJ PROBLÉM.NAKONEC JSEM SI V JEDNÉ MOUDRÉ KNÍŽCE PŘEČETLA,ŽE HOLD RITUÁLY MUSÍ BÝT.TAKŽE KOUPEME V 19H,NAMAŽEM SE A UDELÁME TAKOVOU TU VECERNÍ TOALETU.PAK SI JDEM LEHNOUT A VLEŽE NAKOJÍM,MALÁ JE DOCELA NEKLIDNÁ,OD PRSU SE ODTAHUJE,NĚKDY I PLÁČE,PROSTĚ JEN TRPĚLIVOST.PAK JI MÍRNĚ POCHOVÁM,ABY SI ODŘÍHLA A POLOŽÍM JI DO POSTÝLKY,ASI TÝDEN TO BYLA FAKT KATASTROFA-ŘVALA I PŮL HODINY,ALE JAKMILE JSEM JI VZALA NA RUCE,TAK SE UKLIDNILA.MIMČA PROSTĚ UŽ VÍ,CO JE A NENÍ PŘÍJEMNÉ.HOLD JSEM JI NECHALA PLAKAT A ASI PO CHVILCE JSEM TAM NAKOUKLA,DALA JI DUDLÍK A POHLADILA,BYLO TO DRSNÝ,ALE TED JE TO UŽ DOCELA V POHODĚ.MÁM JESTE JEDNU TREPERENDU A NEMŮŽU SI DOVOLIT PONOCOVAT,PŘES DEN SE MUSÍM VĚNOVAT I JÍ.A MYSLÍM,ŽE NÁS MAMKY TAKY NECHAVALI PLAKAT SEM TAM,A NEMYSLÍM SI ŽE BY TO MĚLO NĚJAKÉ PSYCHOSOCIÁLNÍ NEGATIVNÍ DOPADY.NÁM KDYŽ SE NĚCO NELÍBÍ.TAK TO DÁVÁME TAKY NAJEVO.MALÁ PLAKALA HODNĚ,A TED UŽ TO DOCELA JDE.PRAKTIKUJEM TO ASI MĚSÍC-NAKOJIT A SPINKAT.CHVILI SI TED POMRČUJE,NECHÁM JI ASI 10MIN-POZOR NEPLÁČE,JEN MRČÍ,PAK JI DÁM ZNOVU K PRSU A KRÁSNĚ USNE.DOUFÁM,ŽE ČASEM POLOŽÍME A BUDE V POHODĚ.MUSÍ SE NAUČIT SAMA UKLIDNIT,PŘEJU HODNĚ ÚSPĚCHŮA HLAVNĚ PEVNY NERVY A PEVNOU VŮLI.
 Hanver 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(30.1.2006 20:43:24)
Ahoj,

dík za radu, něco už musíme vyzkoušet.
Nejhorší je, že já nemám dost pevný nervy na to, abych Agátu nechala brečet. Jedou jsme to zkoušeli a vydrželi jsme to s manželem 5 ,minut. Znám maminy, ktaré to takhle dělají a nechají dítě brečet i přes hodinu, ale to já asi nevydržím. Přesně jak píšeš, kolikrát kojím, v leže, aby usla (někdy ani neusne)a ona je neklidná, jakoby jí bolelo bříško, pouští se prsa, pobrekává, ale to tak 1 - 2x týdně. Je to hrozný. Nějak to ale vydržíme a něco nového vyzkoušíme. Díky
 Jirina+Risa(10/05)+Lukeš(1/07) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(30.1.2006 22:10:16)
Ahojky, hodinu bych prdolu plakat nenechala. Poprvé jsme ho nechali "uplakat" se k nočnímu spánku v postýlce, když se manžel vrátil domů trošku omámený alkoholem - takže mu to bylo jedno a držel mě v pokoji abych k Ríšovi nemohla. Rvalo mně to uši, ale manželovi to bylo fuk, tak jsme to poprvé zvládli. A pak už si poplakal jen chvilku a už tolik neřval. Ale ze začátku je to nápor na nervy......ale musím říct, že to stálo za to. Ted ho položím do postýlky a třeba ještě půl hodiny kouká a je potichu :)
 mamina 
  • 

Nikdy není vyhráno 

(31.1.2006 9:23:50)
Ahoj maminky, musím se s Vámi podělit o mou zkušenost. Lucince bylo 24.1.06 pět měsíců. Už jsem věřila tomu, že se naučila celkem v noci spát a budit se už jen jednou. Ale poslední dvě noci mě přesvědčily, že nikdy není vyhráno. Budí se každou chvilku a strašně kňourá, i když má zavřené oči a nebo si jí vezmu k sobě do postele. Mám pocit, že je to bříško, ale před týdnem jsem našla špičku zubu, tak to bude asi ono. Už aby byly zuby venku a my se zase všichni v klidu vyspali.
Vyřvávat jsem jí nikdy nemusela nechat. Večer usíná sama v postýlce, včera trochu plakala a mně to bylo divné, pak jsem přišla na to, že má jen žízeň. Napila se trochu čaje a usnula.
 Jirina+Risa(10/05)+Lukeš(1/07) 


Re: Nikdy není vyhráno 

(31.1.2006 10:20:13)
Ahoj, to bude asi zoubkama. Už je pomalu taky čekám, začal strašně slintat a pořád vyhledává tvrdý předměty ke kousání. Taky mně přijde že má malej někdy jen žízen, ale doktor mně čajíky zakázal, že ho mám do 6-ti měsíců výhradně jen kojit. Jaký čajík dáváš? Někdy se mi totiž vzbudí kolem jedné hodiny a já ho nechám jen párkrát cucnout a to mu stačí a spinká dál až do rána. Nechci mu zbytečně dávat mlíko, mám ho totiž dost tučný a on tak chudáček docela hodně přibírá.
 Petra,Niky 7/05,Kateřinka 6/08 


Re: Nikdy není vyhráno 

(31.1.2006 13:41:54)
Ahoj Mamino a Jiqvo,
můžu vám potvrdit,že jde o zoubky.My už máme dva a opravdu nám na tu bolest pomohlo spinkání v mé posteli.Někde jsem vyčetla,že při růstu zoubku má mimčo větší pocit žízně..My se tedy stále řídíme tím,že čajíky by se měli podávat až v době kdy mimi jí už větší kousky,takže jí častěji v noci kojím..Jinak to hodně svádí k tomu považovat to za bolesti bříška,protože např. mně v době prořezávání malá pořád tlačila,ale to se jen vypořádává s bolestí až zoubek vylezl zmírnilo se to.Jen nám asi leze jeden zub za druhým..:o(
 Jirina+Risa(10/05)+Lukeš(1/07) 


Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(31.1.2006 13:53:48)
A kdy se vám začal klubat první zoubek? Já si pořád říkám, že je brzo (malýmu budou 5.2. čtyři měsíce) je sice trošku zrychlený, ale...
Pravdou je, že když ho viděla babička, suveréně prohlásila - to jsou zuby!!! Takže radíš více kojit a s čajíkem počkat. O jé, za chvíli bude pěkný buřtík :)
 Petra,Niky 7/05,Kateřinka 6/08 


Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(31.1.2006 16:25:11)
Jiqvo,
První zoubek se nam vyklubal v 5,5 měs.,ale už od 4 měs. nás to zlobil.U nekojených dětí prý může vyrůst zoubek i dřív.Třeba kamarádčin chlapeček ho měl už ve 4 měsíci.No prostě je to záběr.Já se těšila jak to bude fajn až nás přejdou prdíky,že si trošku odpočinem,ale my jsme přešly hned na zoubky..Za to,ale máme šikovnou a zdravou holčičku pro kterou to stojí za to vytrpět si mějaký ten měsíc bez klidného spánku..
 Veronika, dcerka Johanka 4/05 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(8.2.2006 11:19:10)
Ahoj maminky, chtěla bych se s Vámi poradit. Mám 10měs. holčičku a usínáme jedině u prsa (nebo venku v kočárku). Pořád se vypravuji k učení jinému způsobu usínání, ale jsem na ten pláč až řev slabá. Nemátě někdo zkušennosti. Ráda bych kojila tak do roka nebo něco málo přes, ale hlavně se bojím, že budu takto uspávat do několika let. Děkuji moc za rady a přeji všem hodně radosti s mimčama.
 Lucie, Amaia+Eneko+Julen 


Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(8.2.2006 15:09:31)
Veroniko, nenechte ji moc plakat. Zkuste ji nechat v postylce a plakat jen chvilicku, pak za ni jdete a ujistete ji o sve lasce - potichoucku promluvte, reknete ji neco hezkeho, ze ji mate radi, ale ze ted je cas spinkani a vy si taky potrebujete odpocinout, pohladte, ale neberete ji z postylky. Takhle chodte tak dlouho, az pochopi (casem, u nekoho to trva dele), ze je noc a ze je cas na spinkani. Lepsi je, kdyz chodi oba rodice. Hodne stesti:o)
 IvaPe (Antonie *26.11.04) 


Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(8.2.2006 21:32:02)
Veroniko,
naše Toňa má přes 14 měsíců a taky uspáváme u kojení. Jinak nelze, je téměř nepříčetná. Pokud k postýlce jen jdu a něco povídám, je jí to úplně jedno. Chce, abych ji vzala, pak se uklidní. Když ji pak chci dát zpět, začne řvát už při tom pohybu, nečeká ani až se dotkne matrace.
Jako maličká spala špatně, nejdřív na hrudi (myslím naší :o), potom časem vedle nás v posteli, pak už v postýlce, ale položená spící po uspání kojením.
Nevím, jak dlouho to může trvat, ale je každým dnem rozumnější a chápavější, tak doufám, že si to brzy vysvětlíme. Kojím ji jen večer a ráno.
Uvidíme. Přeji hodně zdaru.
 Miri30 


Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(10.2.2006 14:47:48)
Ahojky Veroniko a další mamky, do máte doma nespavce nebo závisláky na mlíčku :-))
My máme doma 14 měsíčního nespavce i závisláka v jednom, tak se chci s vámi podělit o pozitivní zkušenost. Taky jsme zkoušeli všechny možné recepty, jak naučit dítko spinkat déle než 2 hodiny v kuse, jak odbourat usínání u prsu a noční kojení. Nic nám nepomáhalo.
Jen jsem sem chtěla napsat, že teď posledních 14 dní náš brouček sice pije před spaním, ale sám začal s tím, že prso pustí, otočí se do pohodlné polohy a usne sám. Já tedy celou dobu ležím vedle něj, pak ho přendám někdy ještě polobdělého do postýlky. Bez problémů. A z ničeho nic se mu prodloužit interval od usnutí kolem 9, poprvé se vzbudí po 3 hodině a pak až po 5. Jen si cucne mlíčka a spinká dál, cca do 8. Proti dřívějšímu stavu je to paráda. Začal s tím sám. Už jsme všechny zaručené i nezaručené recepty opustili.
Prostě si myslím, že každé dítě k tomu jednou dospěje. Pokud můžete, zkuste jim dát čas a do té doby přeju hodně psychických i fyzických sil a trpělivosti.
 Darja + 2 


Miri a Ivano 

(14.2.2006 15:50:56)
... moc děkuji za vaše povzbuzení, protože u nás je to v bleděmodrém. Sice kojím pouze 1x v noci ale budí se po 30-45min už asi 5 měsíců :-( noc co noc, stále a stále od usnutí. Usíná sám v postýlce, to jsem ho už naučila ale prostě se budí pořád a pořád. Už ví že ho z posýtlky beru jen na jedno kojení ale stejně se vzbudí nevím proč a brečí. Když brečet nechám - a to jsme taky zkoušeli - tak vydrží v noci klidně plakat i 5 hod bez jakékoliv možnosti utišení - rpostě jak spustí tak je konec a spí se až dopoledne :-( Takže vstávám na první zaknourání abych ho uspala pohlazením ještě předtím než spustí jekot:-) Takže u nás prostě žádná rada nefunguje, tak jen doufám že stejně jako u vás sám od sebe časem přijde na to že je fajn spát celou noc, kéž by a já se toho ještě ve zdraví dočkala :-)
 Miri30 


Re: Miri a Ivano 

(16.2.2006 11:18:04)
Ahoj Darjo,
zdravím Tebe i Lukáška. Držím palečky, ať se vám spaní brzy zlepší. Vydrž a věř tomu, že sama nejlíp víš, co na malého platí. Mě se to vyplatilo. Nechci se zatím moc rozepisovat, protože to nechci zakřiknout :-)), ale náš malý dnes krásně spinkal od 20.30 do 6.00, pak jsem ho nakojila a vstával po 8hod usměvavý jako sluníčko.
Uvidím, jestli to nebylo jen ojedinělé, ale doufám, že budu moci zase brzo písnout nějaký povzbudivý mail.
Hodně klidných nocí všem maminkám a mimčům.
M.

PS:Tatínkům samozřejmě taky :-)
 Darja + 2 


Ahoj Miri 

(20.2.2006 13:25:11)
... tak to moc držím palce Miri aby takhle krásné spinkání vydrželo! Prosím až budeš mít pocit že to nezakřikneš, kdyžtak mi písni na mail jak se tou vás změnilo, jsem už fakt se silama na dně :-)

Jinak musím říct že náš drobeček je absolutní nespavec ale v žádném případě na něj neplatí metoda nechat vyřvat, ten je schopen klidně plakat v kuse i 5 hodin! Kdyby mi plakal jen 5-7min tak dávno už jsem ho nechala brečet, ale s jeho hodinovými řevy kdy stejně prostě řve tak dlouho dokud k němu nevstanu a nepohladím tak to nemá cenu, má prostě moc silnou vůli :-)
 Petra,Niky 7/05,Kateřinka 6/08 


Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(31.1.2006 13:59:10)
Ještě jsem si vzpoměla na jeden příznak růstu zoubků-tahání za uši.U všech dětí které mám kolem sebe se to tak projevovalo.Malá má uši úplně poškrábané a můj synovec měl i natržené ušní lalůčky..
Jinak přeji nám všem pevné nervy a hodně trpělivosti,protože tak špatně jsme předtím nespávaly a přes den to taky není žádný med,když rostou.Neprožívají to takhle všechny děti,ale Nikolka je pěkná protivka..
 Petra,Niky 7/05,Kateřinka 6/08 


Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(31.1.2006 14:03:36)
Ještě jsem si vzpoměla na jeden příznak růstu zoubků-tahání za uši.U všech dětí které mám kolem sebe se to tak projevovalo.Malá má uši úplně poškrábané a můj synovec měl i natržené ušní lalůčky..
Jinak přeji nám všem pevné nervy a hodně trpělivosti,protože tak špatně jsme předtím nespávaly a přes den to taky není žádný med,když rostou.Neprožívají to takhle všechny děti,ale Nikolka je pěkná protivka..
 mamina 
  • 

Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(31.1.2006 15:51:19)
Děkuji za rady. Já si také myslím, že jsou to ty zoubky a ještě k tomu dnes malá dostala strašnou rýmu a to prý bývá také příznak. Jinak čaj jsem si koupila v lékárně, je to dětská směs a nebo dávám čistě fenyklový. Ale pokud bych kojila, tak bych ještě také počkala, ale bohužel již od druhého měsíce nekojím.
Jinak zoubky se prý mohou projevovat již od třetího měsíce, hýbou se prý třeba jen v dásni a něž se proklubou, tak to nějaký měsíc trvá.
Tak hlavně ať jsou naše miminka zdravá.
 L+V 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(19.2.2006 22:31:54)
Vojtík jako miminko usínal sám bez problémů ve své postýlce. Vše se zlomilo asi ve třech měsících, kdy srdceryvně řval a usnul jedině přitisknutý ke mně. Teď je mu půl roku a učím ho pomalu zase na postýlku. Zkouším různé fígle - plínka na mazlení, speciální polštář přivázaný ke špruslím, aby se k němu přitulil, tlumené světlo. Tato trojkombinace docela funguje, i když jenom občas. Když nemůže usnout, uspím ho v naší posteli. Nedokážu ho nechat se vyřvat, když vím, že stačí vzít ho do náruče a okamžitě se zklidní a je spokojený.
 Petra a Adámek 7/05 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(20.2.2006 11:04:21)
ahoj maminky,
náš drobeček je od narození nespavec. Zhruba do 4 měsíců celkem spal dobře v noci (asi jen 3x se budil na kojení, vstává v 5 nebo 6 hodin), přes den téměř vůbec, jen venku v kočárku. Od pátého měsíce začal v noci řádit tak, že se budil po hodině a papal po hodině a půl, při nejlepším po 2 hodinách. Pokaždé když se vzbudil, musela jsem ho vzít do náruče a uchovat. To trvalo do půlky 7 měsíce, kdy jsem byla úplně vyřízená a za tu dobu zhubla o 6 kg. Jednoho dne manžel řekl dost, vzal si dovolenou a rozhodl se, že naše miminko naučí spát v noci. Byla jsem ztoho nešťastná, protože volil metodu vyřvání a navíc jsem tomu nevěřila, ale světe div se Adámek spinká. Začali jsme spát v jiné místnosti, večer jsem ho uložila, dala dudlík, pohladila a odešla. Ze začátku plakal, pak usnul. V noci k němu chodil manžel, pohladil ho, dal dudlík, odešel - Adámek začal postupně hned usínat. Já jsem chodila jen asi 2x za noc kojit. No a teď už vstávám max 4x za noc. 2x kojím a někdy jdu dát dudlík, pohladím a Adámek okamžitě usne. Doufám, že nám to vydrží - je to paráda a konečně si mateřskou plně užívám.
 Zdenule, Káťa 8měs. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(23.2.2006 11:00:47)
ahojky,
měla jsem naprosto stejný problém, kdy dítě mi do 4 měs spalo skoro celou noc s 2 přestávky na kojení a pak mi byla schopna vstávat co hodku a půl..navíc jsem v té době měla zkouškové období a vybouchla jsem jak ve škole i doma! Metodu vyřvání jsme s manželem zkusily, až nepomohlo ji mít ani u sebe v naší posteli,kˇnourala a nespala i tam! Navíc, dávám ji ve dne pravidelně spinkat a to v té době taky nefungovalo...Až co pomohlo bylo tohleto..Dělala jsem to s pocitem, že se musí naučit spát a řeknu ti, tekly mi slzy, když jsem ji slyšela v chůvičce, jak volá...když jsem šla za ní, řvala ještě více a pak se mi smála do obličeje, když jem už byla úplně zničená...Přes den mrčela ona i já. Zkrátím to, trvalo to tři dny, ted se mi budí jen jednou za noc na kojení, jednou za čas si v noci hodí přestávku a to pak druhý den se mnou nic není, už mi leze a vstává a pohybuje se mnohem více. Myslím si, že dítě v té době potřebuje vědět, že spinkat se musí, maminka je pořád s ním a neopustí ho. Musí odpočívat, aby přes den zvládalo tu spoustu aktivit s usměvavou a vyspanou maminkou. Mateřství je obět pro děti, vybraly sme si to. Ale jsou určité hranice, pokud je to ještě ta láska nebo vydírání pláčem.
 Fabošky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(24.2.2006 12:49:04)
Ahojky
Mám téměř už 9 měsíční dcerku a s tím spaním je to stejné.Jako mimino byla úžasně spavá.Užívala jsem si to.protože mám ještě 2 a půl letou dceru a s tou jsem se budila od mimina a teprve rok spí celou noc.Takže jsem permanentně nevyspalá,ale to určitě většina maminek zná.Co mě ale fakt překvapuje je,že se ta menší začla budit teď už téměř 2měsíce co 2-3hod.nechce prso k jídlu.ale místo dudlíku a to mě vážně zlobí.Usne u něj do 15 min,ale jakmile ji uložím do postýlky, pláče.až se vzteká.nepomohlo ani k nám do postele.Zkoušeli jsme před měsícem nechat vyřvat a plakala necelé 2hoďky.Druhý den 20 min a třetí opět přes hodinu.Vzdali jsme to.Mám to ještě zkoušet?je to už asi měsíc...třeba je vyzrálejší a léle možná pochopí,že se v noci spí a že jsme tady.Co myslíte a co radíte
 Houba 
  • 

Re: Nikdy není vyhráno 

(27.2.2006 20:34:05)
Ehhh, miminko které se budí cca 1x za noc je anděl!!!!! :-)Dceři bude teď 5 měsíců a vstáváme cca po 2 až 3 hodinkách každou noc. Samozřejmě spí se mnou v posteli, protože tohle tempo prostě nezvládám jinak..... Takže přeju ať zvládnete zoubky, taky čekáme každou chvíli tohle trápení.
Hezký večer. Katka
 Jana 
  • 

Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(6.3.2006 11:20:36)
Je zvláštní, že na každého funguje opravdu něco jiného. Někdo propaguje spinkání s dítětem v posteli, někdo oddělené pokoje. Když byl mamý miminko, byl samozřejmě u nás v ložnici. Budil se v noci každou hodinu, nezabíralo nic. Ani spaní s námi v v posteli, to nějak nefungovalo, byli jsme ráno s manželem rozlámaní, jak jsme se krčili a báli se, abysme mrňouse nezalehli a prcek se taky docela slušně po celé posteli roztahoval a budil se pořád stejně. V 7 měsících jsme ho přestěhovali do jeho pokoje, nikdy bych tomu nevěřila, ale budí se 2x-3za noc, nádhera! Takže člověk asi musí fakt zkusit vše...
 Jitka,Julie 1.7.05 


buzení 

(6.3.2006 20:39:06)
ahoj Jani,
přesně tak mám stejnou zkušenost.Spaní dohromady nefungovalo,byla jsem celá rozlámaná, malá se ale v postýlce budila každé 2 hodiny.V 7,5 měsících jsem prostě její noční buzení a plakání "na tvrdo" ignorovala a hle: od 19,30 spinká do 12, potom do 5,30 a pak jestě do 7. No nádhera!!

ale měla bych otázku, kdyžmáš malého v pokojíčku, nebojíš se, že ho neuslyšíš, když se vzbudí?

A vůbec, kdy si lidičky myslíte,že je nejlepší přestěhovat dítě do jeho pokoje??
 Jana 
  • 

Re: buzení 

(10.3.2006 9:44:28)
Ahoj Jitko, malého máme v pokojíčku hned vedle ložnice. Postýlku má u zdi, kde my máme hlavu, takže ho slyším přes zeď, máme i otevřené dveře a mám i vysílačku, takže mě to budí spolehlivě :-).
Ale teď nějak zase zlobí, zase se budí každou hodinu a ve 3 ráno ho vždycky najdu na bříšku jak péruje na 4 a huláká :-). Jsem ho přechválila.
Nevím, kdy se má dát dítě do svého pokojíku, asi jak to komu vyhovuje. Dost lidí se divilo že už tak brzo, že většinou dávají v roce, ale to znám ze svého okolí lidi, kteří pak říkali, že to dítě víc vnímá kde spí a to přestěhování pro ně bylo horší. Hůř se svém pokojíku sami později spinkali.
 Iveta 
  • 

Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(7.3.2006 10:25:51)
Ahoj, my máme taky doma nespavce, a k tomu nám ještě lezou stoličky! Minulý týden to byla fakt hrůza, budil se celou noc po hodině. Doktorka nám předepsala homeopatika, je to trošku lepší.
Ale jsem přesvědčená, že příčina jeho buzení je někde jinde. Malej spí v postýlce s námi v ložnici. Když jdeme s manželem spát, většinou ho vyrušíme z hlubokýho spánku. Malej se pak za čtvrt hoďky vzbudí, já ho pochovám a spí dál, ale tak za hodinku je znovu vzhůru. Někdy to tak pokračuje až do rána, někdy ještě usne tvrdě. Myslím, že bychom měli spát jinde než on, jenže my nemáme kde. V obýváku na gauči se oba nevyspíme. Co radíte?
 lucka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(7.3.2006 13:27:56)
Ahoj Iveto, mi měli s malým to samé, když jsme šli s manželem spát, tak stačilo se párkrát převrátit na posteli(postel nám vrže) a malej se začal vrtět a byl vzhůru. Tak jsme ho přesunuli do pokojíčku a teď spinká o moc líp.
 lucka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(7.3.2006 13:29:36)
P.S. jedině koupit novou větší sedačku:-)
 lucka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(7.3.2006 13:29:40)
P.S. jedině koupit novou větší sedačku:-)
 sylva 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(8.3.2006 13:40:28)
ahoj holky,
tak ten náš 16-mes. prcek se taky pořád budí - nejdřív usne tak na 3 hoďky, pak už jede po hodině - ještě jsem se po porodu nevyspala, je to děs. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla jej odstavit a doufala jsem, že to bude lepší - už to budou 4 týdny a zatím se to noční buzení nelepší, je to pořád stejný, někdy i horší - usínání trvá o to dýl, než když to bylo u prsa. Dr. nám řekla, že to není nemoc, je to psychické - já jsem však slyšela taky něco o homeopatikách, které by mohly pomoct. Poradíte, jak se to jmenuje a co přesně se má řešit ? ("spinkání" je trochu obecný pojem:))), tak abych to správně aplikovala ... Je to i bez předpisu ?
díky moc předem za rady, sylva.
 TOK(Kristýnka 02/04) 


Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(9.3.2006 12:57:13)
Sylvi bud v klidu máme 2 roky a pořád se v noci budíme...2x-3x
pořád se utěšuji že bude líp tak uvidíme
 zdenka a roční holčička 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(10.3.2006 17:42:46)
ahoj sylvy, my máme úplně ten samý problém. malá se budí co hodinu. už sem po roce celkem na dně. byly jsme u homeopatky, léky pro dítě se vybírají podle typu - malá je prý typ calcarea carbonica, tak tyhle homeopatika užíváme už skoro měsíc a půl a vůbec nic se nezlepšilo ani trochu. moje kamarádka byla s dcerkou taky u homeopata, dostaly homeopatikum ignatia amara a prý se to trošku zlepšilo. ještě jedno homeopatikum, které by mělo zlepšit spaní je prý stramonium, ale zase to závisí na typu dítěte. Je to vždycky třeba konzultovat, ale nám to zatím nepomohlo. Lékařka mě nutí k odstavení, že pak bude malá spát výborně, ale tvoje zkušenost tomu asi neodpovídá. zdeňka
 zdenka a roční holčička 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(10.3.2006 17:42:47)
ahoj sylvy, my máme úplně ten samý problém. malá se budí co hodinu. už sem po roce celkem na dně. byly jsme u homeopatky, léky pro dítě se vybírají podle typu - malá je prý typ calcarea carbonica, tak tyhle homeopatika užíváme už skoro měsíc a půl a vůbec nic se nezlepšilo ani trochu. moje kamarádka byla s dcerkou taky u homeopata, dostaly homeopatikum ignatia amara a prý se to trošku zlepšilo. ještě jedno homeopatikum, které by mělo zlepšit spaní je prý stramonium, ale zase to závisí na typu dítěte. Je to vždycky třeba konzultovat, ale nám to zatím nepomohlo. Lékařka mě nutí k odstavení, že pak bude malá spát výborně, ale tvoje zkušenost tomu asi neodpovídá. zdeňka
 zdeňka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(10.3.2006 18:14:56)
....ještě jsem chtěla dodat, že homeopatika jsou bez předpisu v lékárně, stojí většinou kolem padesáti korun, ale aby pomohly, tak s tím musí někdo poradit. jak se vám podařilo odstavit? a jak uspáváte místo kojení? slyšela jsem, že se nemá dávat při odstavování nic pít, protože si dítě pak zvykne místo mlíka na čaj nebo tak. no, nevím jestli to dokážu. přeji už konečně prospané noci. zdena
 sylva 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(11.3.2006 14:44:37)
Ahoj Zdenko,
moc děkuji za radu, možná mu dám ještě šanci a pak to asi zkusíme - pokud už nebudu šedivá :))
Toho odstavování jsem se moc bála, Ríša byl totiž závislák a doktorka mi taky řekla, že by to mohlo pomoct - ale pak prý odstavit úplně - denní i noční kojení - my jsme kojili vždy před spaním, jednou přes den - aby vůbec usnul, pak večer před spaním a pak celou noc :))) Zkusili jsme dle zkušeností jiných maminek - když se v noci vzbudí, má přijít manžel nebo zkrátka někdo jiný, ne já, aby necítil mlíko. Takže scénár první noci: večer nakojit, pak přijde manžel. Ale kdeže, dítě řvalo jako o život, takže jsem ho stejně utišila já a pomohlo to. Sice nám trvalo hodinu, než zase usnul, ale kojila jsem až ráno. Druhý den to samé. Až na třetí den jsem to zkusila bez denního kojení (usínal asi hodinu), to samé i večer - usínání trvalo 45 -60 minut, samozřejmě jsem ho musela mít v náručí, protože sám v postýlce neusne. Takže celé odstavování trvalo asi 3-4 dny, vlastně nic postupného, žádné zvykání si. Asi dva týdny docela dlouho trvalo usínání, teď je to už lepší (dnes jsou to 4 týdny). Ale je fakt, že jsem mu v noci začala dávat pít - teď si někdy cucne, někdy ne, ale myslím, že to není důvod jeho buzení, on se zkrátka fakt budí stejně, jedno zda se kojí nebo nekojí, má čaj nebo nemá čaj. Pití na začátku odmítal, nechtěl vůbec nic vzít do pusinky, stále asi čekal na to moje mlíčko :)) No a další ne moc příjemné zjištění bylo, že jakmile jsme odstavili, odmítá jakékoliv mléko - zkoušela jsem Nutrilon, Hipp i Nestlé junior mléko - zkrátka nic. Má rád sýry, jogurty, mléčné kaše - všechno ano, ale pít mléko ne.
Takže asi tolik. Ale abych to shrnula - toho odstavování jsem se bála daleko víc, než to ve skutečnosti bylo. Myslela jsem, že nám to bude trvat měsíce, ale nakonec to vůbec nebylo tak hrozné. Jen škoda, že se nezlepšilo to spinkání.....


 sylva 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nikdy není vyhráno 

(11.3.2006 14:50:03)
.... aha, a jak uspáváme místo kojení ?
no, desetikilové dítko nosím na rukou, musím tancovat a dokolečka zpívat a zpívat .... Jako první fázi při odstavování to beru, nechtěla jsem ho moc stresovat. Teď už začínáme nácvik samostatného usínání v postýlce - metoda lehnout si vedle něj a dělat, že taky spím - funguje snad každému kromě nás. No teda - povedlo se mi to jednou. A když už se tím tancováním a pohupováním a písničkami zklidní, sám se začne jakoby vystírat do lehu v mém náručí (možná je mu už nepohodlně) - pak ho dám do postýlky a obvykle už zabere. Když ne, zase ven, zase opakovat to samé.
A osvědčilo se mi dát mu večerní kaši tesně před očekávaným spaním - to teplé jídlo ho pěkně zklidní a pak dle možností už neběhat a nebláznit se :)
Taky držím palce a třeba dej vědět, jak pokračujete.
sylva.
 Jirina+Risa(10/05)+Lukeš(1/07) 


Re: Re: Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(29.1.2006 13:45:57)
Ahoj Verčo, taky jsem měla problém se synkem a jeho spánkem. Ted mu budou 4měsíce (5.2.2006). Máma mně poradila, at ho nenechávám ve dne tak moc spát. Takže ted jsme na tom takto: Večer ho koupu plus minus v 19h kolem 19.30h ho kojím (cca 10min) pak ho dám odgrcnout - stále je vzhůru, položím do postýlky a odcházím. (když jsem to začala dělat poplakal si i 20min) Ted si chvilku povida a za chvili usne. V noci kojim 2x - kolem 2h a pak 5h.Nekdy se vzbudí i dřív, třeba ve 23h, jdu za nim, dam dudlík, přikryju ho, zkontroluju zda není pročůraný a odcházím. Někdy si poplače, ale usne. Ráno je vzhůru od 7h. V 10h ho dávám do kočáru a tam spí do 14h a pak už si schrupne jen cca na půl hodiny a pak už je večer. Taky někdy nevím co s ním, jednou jsem i s ním běhala po bytě aby se uklidnil, je to sranda. hodně zdaru a pevné nervy!!!
 Hanver 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(30.1.2006 20:49:01)
Ahoj,

díky za radu. Mě, když Agáta usne (15. 2. jí bude 5 měsíců)tak kolem 22,30 h, tak pak kojím ve 3,00 a pak kolem 6,30 h. a od té doby třeba každou půl hoďku si cucne, protože vždy u toho usne. Taky mi bylo porazeno, ať ji přes den nenechávám tolik spát, ale ona je protivná a brečí. Te|´d, když jsou ty velké mrazy, tak ji nedávám dopoledne na balon, ale spí doma, jenže ne moc dlouho, usne za dopoledne třeba 2x dohromady na hodina a půl. A odpoledne spí ta max. 2 hodiny. I tak ale večer usíná až dlouho. Už jsme si tak nějak zvykli. Hlavně, že spí v noci. Jelikož jsme s manželem oba velký spáči, hlavně on, tak jsme i tak rádi. V.
 Houba 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: také spinkáme společně s mimi 

(27.2.2006 20:28:05)
Milá Veroniko,
mám jen o trochu starší holčičku-5 měsíců, je hodná, klidná, zlatá. Ale pokud to porovnám, určitě Vaše Agátka spí přes den více než naše cácorka - dopoledne max. hodinku a pokud mi Bětka usne odpoledne třeba na 2 hodinky, je to báječné. Jinak spí tak max. po půl hodinkách a delší dobu jen v kočárku a taky ne vždycky. Takže mě napadá zkusit prostě přes den trochu méně spánku, aby mimi večer odpadlo dříve..... ALe druhá věc je, že naše Bětka měla teď kolem 4. měsíce pár týdnů, kdy se večer budila taky úplně nekontrolovatelně (po půl hodince, po 20 minutách a tak) a bez důvodu a ze dne na den to přešlo.... Když se vzbudí, pochováme, přebalíme, popovídáme a jdeme hajat.
Ještě se nám osvědčilo zachumlat ji tak, aby měla třeba za hlavou polštářek, u ruky něco plyšového a zhasnout. Když je rozsvícená lampička, dělá hovadiny s mědvídkem a nespí. Vydržte, myslím, že se to zlomí samo od sebe. Vždycky se utěšuju, že až půjde do školy, bude tohle všechno vyřešené :-)
Nashle, Katka
 Stáňa, tři děti 


už jsem se rozhodla 

(11.1.2004 22:40:05)
Ještě minulý týden jsem si dělala velké starosti, že Vítek( 10 měsíců a třeí dítě)nespí po koupání a kaši jak to bylo u holek. Usíná kolem půlnoci u prsa v naší posteli. Vím až do rána o každém jeho otočení a přijde mi nemožné abych ho zalehla.
Několik dnů pročítám názory na spánek a rozhodla jsem se ho netrápit pobytem a pláčem ve vlastní postýlce. Bude chodit spát jak mu to vyhovuje. Má to i výhodu, že si ho užije manžel. Já zase stihnu přes den více práce protože na balkoně spí i tři hodiny. Teď si prohlíží knížku a ze chvilku půjdeme spát společně.
 16.5Salám&Lajka14 


Je to přesně naopak... 

(10.2.2004 16:03:08)
Společné spaní v posteli s rodiči je naopak daleko bezpečnější - samozřejmě rodiče nesmí být opilí nebo zdrogovaní a postel nesmí být plná polštářků a podobných věcí.
Spím s dítětem ve stejné posteli od prvního dne po narození, dneska v roce je sice schopen usnout i v postýlce, ale po svých zkušenostech jsem jistější, když je se mnou.
1. Dítě se v noci často převrací, může se zamotat do peřinky, otočit na bříško, zabořit nos do polštáře (peřiny) a když je maličké, nezvládne se třeba samo obrátit. Spí-li vedle vás, jakékoli změna v jeho dechové frekvenci vás probudí, o pohybu nemluvě.
2. Dítě se v blízkosti matky cítí líp, je klidné, nepláče. Syn NIKDY neplakal, ani v noci, ani přes den, pokud si dobře pamatuju, brečel všeho všudy 3x. Od narození spí celou noc se 2 - 3 přestávkami na kojení (teď už nekojím, nebudí se, jen se v noci začne vrtět a "mumlat", po podání flašky okamžitě znova pevně usíná), budí se nejdříve v 8:30, spíš později.
Nevěřte tomu, že se později na postýlku nenaučí, malej v ní opravdu bez problémů spí, třeba u babičky, na návštěvách, někdy i doma. Opravdu si neumím představit, že by byl sám někde v pokoji ještě jako malé miminko, vždyť ty děti trpí a proto pláčou. Miminko ještě nechápe, že není jedno a totéž s maminkou, děti si svou individualitu plně uvědomují až kolem jednoho roku.
 Sylva 
  • 

Re: Je to přesně naopak... 

(10.2.2004 17:22:46)
Naprosto souhlasím. Máme ještě jeden zlepšovák na spaní přes den - HOUPACÍ SÍŤ. Né, že bych nebyla ochotná chrnět s Aničkou v posteli i přes den, ale někdo (=já) fakt musí uvařit a aspoň trochu uklidit :-)
 Sylvie 


Re: Je to přesně naopak... 

(10.2.2004 20:54:03)
Přesně tak. Mému druhému dítku zachránilo spaní ve společné posteli život. Ještě v porodnici mě najednou probudilo "něco". KOuknu vedle sebe - a dítko mi pomaličku fialoví... Rozespalá jsem ho bafla za nohy, otočila hlavou dolů, malá se vykuckala a zase chytila krásně růžovou barvu :o) Asi si trochu ublinkla a vdechla nebo tak něco :o( Neumím si představit, že bych nejdřív musela přejít pár kroků k postýlce, v noci mi vždycky nějakou dobu trvá, než se proberu natolik, abych vůbec byla schopná dát z postele nohy dolů. Pohled na fialový obličejík mě ale probral okamžitě :o( Ale jinak mají v článku určitě pravdu, záleží na vhodné posteli. To se ale týká i postýlky, když jsem byla prvně těhotná, zrovinka v novinách psali o miminku, které se udusilo tím, jak zapadlo hlavičkou mezi matraci a takovým tím látkovým mantinelem, který se dává kolem šprušlí...

S.
 sally 


Re: Je to přesně naopak... 

(11.2.2004 0:45:59)
Monty,
jen blázen by dával mimču do postýlky polštářek nebo peřinku, v které se udusí. Naše mimčo spí v postýlce, má takovou flísovou dečku, když je chladněji, tka spacák (pytel s výstřihem na hlavu a na ručičky, nemůže se do toho zamotat.
Zvuky jsou z postýlky slyšet úplně stejně jako z rodičovské postele (je pravda, že já mám postýlku na kolečkách a přitahuju si jí ke své posteli, tkaže prcek je nadosah a nadoslech). Už se mi párkrát stalo, že jsem měla prcka v náručí dřív než jsem si uvědomila, co jsem to vlastně slyšela (divné "zakuckání", podezřelé polykání a slintání atd.)
V noci taky nepláče, zhruba od termínu porodu (byl narozený v 33. týdnu) spí po pěti hodinách, teď, ve skoro 4 měsících spí cca 12 hodin s jedním kojením.
Myslím, že je v postýlce rád, vždycky se v ní trochu "upeleší" a spinká. Nemáme problém s uspáváním (respektive žádné "uspávání" neprovozujeme - převlečeme do "pyžamka" - froté overal - nakrmíme, necháme odříhnout, u toho obvykle během pár vteřin dost vytuhne a jde do postýlky.

Přiznám se, že když mám mimi v posteli, tak se absolutně nevyspím. Takže u nás byla ta volba poměrně jasná. Navíc v postýlce může mít hlídač dechu, což mi u předčasně narozeného dítěte přijde jako rozumné opatření.
 Karamelka+Zuzka 2 roky 


Re: Re: Je to přesně naopak... 

(23.3.2004 11:32:22)
Konečně nějaký rozumný názor. Nechci nikomu vnucovat co má a co nemá dělat, ale spát s novorozencem v jedné posteli mě fakt připadá jako hazardování se životem dítěte. Má dnes dvoletá dcera spala od příchodu z porodnice v postýlce a i když ze začátku protestovala raději jsem k ní celou noc vstávala než bych jí vystavila riziku spánku s námi v manželské posteli.
 Bibione 


Re: Re: Re: Je to přesně naopak... 

(27.10.2004 21:41:11)
Váš názor mě děsí. Nebudete houpat své dítě na houpačce protože je to hazard? Co kdyby spadlo. A jak se s ním budete chodit koupat co když se utopí? Samozřejmě Vám nenakazuji abyste své dítě do postele brala. Každé dítě je jiné a některé se raději mazlí jiné řádí. Zrovna tak je to i se spaním v posteli.Nejsem zastáncem aby si dítě všechno vyřvalo a nakonec toho dosáhlo. Ale myslím že děti které spí s dospělými v posteli jsou klidnější a pohodovější. A oni sami dojdou nakonec k tomu že u nich v postýlce to také není k zahození. Jenže pokud kojíte a máte k tomu nespavé dítě je mi rozhodně příjemnější mít dcerku u sebe než k ní vstávat případně u ní vnoci rozespalá sedět a čekat než usne když se v pokojíčku třeba bojí.
 Mirka, šestiletý syn 
  • 

Re: Re: Re: Re: Je to přesně naopak... 

(28.10.2004 9:28:24)
A co takhle kompromis?
Postýlku mít vedle sebe v ložnici a když se dítě v noci probudí, chvíli ho konejšit, pak si lehnout a z vlastní postele jednoduše chytit dítě za ručičku, aby se mu lépe usínalo?
Je fakt, že spaní v rodičovské posteli může poněkud značně nabourávat rodinný život: i když máme dítě, přesto máme právo na intimní chvíle s parntnerem. Pro dítě můžeme - či spíše musíme - obětovat leccos, ale nejsme povinni obětovat VŠECHNO...
Jinak; pokud se někdo utěšuje tím, že se dítě zvyku spát v posteli rodičů brzy samo zbaví, může se taky značně mýlit. Náš syn si zvykl od ranného věku, že jsme ho uspávali: nic proti tomu, v naší přítomnosti se mu usínalo asi lépe, nemusel mít strach ze tmy a samoty atd. Ale protože jsme rozhodnutí o samostatném usínání odkládali a odkládali, nakonec jsme ho naučili usínat samotného až asi v pěti letech. A to po dosti pracných přípravách - už jsi velký, už to zvládneš sám atd. atd. Kromě "velkých duchovních příprav" jsme mu dovolili obložit se hromadou plyšáků (z toho byl po několik měsíců pravý obřad), pouštěli jsme mu uklidňující hudbu (z nějaké relaxační kazety). Zkrátka, v tomto věku to nebylo nic snadného ani pro něj ani pro nás.
Na druhou stranu např. paní Prekopová hledá původ tzv. malého tyrana (určitě jste to někdy slyšeli) právě v tom, že když je dítě hodně malé - do půl roku věku - nedostává se mu něžné péče a láskyplného obětí. Doporučuje proto rodičům, aby malé miminko nechávali u sebe v ložnici, aby se dítě cítilo bezpečně, a aby do půl roku věku rodiče dítě chovali a poskytovali mu něhu v hojné míře tak, aby mělo pocit bezpečí.
Pro ty, co neslyšeli o fenoménu malého tyrana: je to dítě, které ve svém okolí (tj. od rodičů) necítí dostatečné bezpečí (pevné obětí, pevnou rodičovskou vůli), a toto si pak vynahrazuje tím, že prostě MUSÍ být po jeho vůli, a dokud není, křičí, vzteká se a propadá záchvatům tak, že nakonec rodiče ustoupí...
 mirka+lacinko 


Re: Re: Re: Re: Je to přesně naopak... 

(13.3.2005 21:27:21)
uplne s vami suhlasím.Aj ked mám občas strach, že si ho naučím na našu posteľ, je to pre mna ťažké vstávať každé tri hodiny, nakojiť ho a znovu uložiť do postele.Takto sa v klude napapá a dalej spinká.Je pokojnejší ked spí s mamou a tatom.A ja si ho tiež strašne rada pritulim.
 Klára 1+1 


Společné spaní 

(18.10.2004 18:08:51)
Mám dvě děti 9 měsíců a 3 roky. Manžel se potřebuje vyspat, protože stává brzo ráno a a tak uvolnil svou část postele a děti spí se mnou. mohu potvrdit, že jsem schopna se probudit kdykoliv mě děti potřebují, ať chtějí nakojit, přebalit, napít čaje či se prostě jen bojí.
Výsledkem je vyspalý manžel a spokojené děti, které se butí většinou mezi 8 až 9.
Klára
 Zuzana, Vincent 4 a pul mes. 
  • 

Re: Společné spaní 

(6.1.2005 22:31:56)
Muj muz take spi v jine mistnosti, aby se vyspal. Muj syn se mnou asi tyden spal v posteli, jelikoz nebyl schopen jinde usnout, ale pak jsem ho jednou jen tak na zkousku po kojeni, kdyz mi usnul v naruci, zkusila soupnout do jeho kosiku a kupodivu spal. Momentalne spi v kocare, je nemocny, aby mel zvysene pod hlavickou. Pokud jeste nekdy k ranu spi se mnou, je neklidny, myslim, ze ho take budim. Jakmile se pohnu, zacne fnukat a vrtet sebou. Potrebuje svuj klid.Kdyz byl u mne v posteli, velmi spatne jsem spala, bez pohnuti,se zdrevenelym telem. Kyz je ale nemocny a jednu noc mu bylo hodne zle, byl celou noc u mne, prisaty u prsu a bylo mu mnohem lepe.
Zuzana
 kateřina 
  • 

Re: Společné spaní 

(6.4.2005 16:50:05)
No taky spíme pohromadě, mám 5 měsíčního syna, ze začátku spával v postýlce vedle nasí postele., ale je to velký jedlík, kojím skoro po 2 hodinách i přes noc, už se to nedalo vydržet. Od té doby co spí¨se mnou v postýlce vydrží spát i 6. hod. coz je pro mě i pro něj lepsí. Akorát máme jeden problém a to s usínáním jak přes den tak večer ale doufám ze i to vyřesíme
 Lela + Ela 
  • 

Re: Re: Společné spaní 

(25.4.2005 23:00:54)
jsem tak ráda,že si můžu přečíst o Vás,které máte ty malé prďoly taky u sebe.Té mojí je 8měs.od narození spí se mnou pod peřinou,ne vždy je to pohodlné,ale vzhledem k tomu ,že je vzhůru tak 7x za noc ,neumím si představit,že bych pro ni chodila do postýlky.I když jsou některé noci příšerné ,spí hrozně neklidně, rána jsou úžasná.Když mě budí svým broukáním a pozpěvováním si ,tak jí tu noc ráda odpustím.když ona je u mě tak spokojená - to se přece pozná ! Od toho jsme maminky :-) nezbývá mi než tajně doufat, že přechod do její postýlky bude jednou plynulý a klidný. Kéž by
 Zdenka +4 


Re: Společné spaní 

(18.9.2005 2:39:38)
Náš sedmiměsíční syn spal se mnou na posteli ze začátku, než jsem se odhodlala upravit postýlku podle jedné rady z diskuze, kterou jsem si četla ještě těhotná, nevím kde. ¨Matraci jsem dala nejníž(je teď na úrovni naší), sundala postranní část a přistavila k mojí části letiště. Malý spí ve svém a přece se mnou. A nemůže vypadnout. Mně se teď spí mnohem lépe. Dříve jsem celou noc byla ve střehu, přikrývala ho (i peřina nám oběma byla malá), spala jsem jen na jednom boku těsně vedle něj a moc jsem si neodpočinula. Teď je to lepší.Přece jen jsem potřebovala mít víc místa. Jsme oba s manželem trochu objemnější.
I večerní usínání se v poslední době zlepšilo. Malý byl zvyklý usnout při kojení, pak jsem ho opatrně položila. Teď ho položím i bdělého a čekám, až sám usne. Někdy mě drží za ruku, někdy ho lehce hladím po hlavičce. Sice se ještě pořád 4-5 za noc probudí, ale jsem hned vedle něj, tak se nestačí ani moc probrat a po přiložení k prsu zase usne.
Ráno vstává kolem 7 a po hodině až dvou zase usne. Chodím spát s ním, abych vyrovnala deficit z noci. Starší kluci jsou stejně ve škole.
 Lena a Liduska 
  • 

no toz to teda nevim.... 

(9.7.2005 9:34:44)
ahoj vsem ostatnim maminam, Lidusce je 10 tydnu a od narozeni spi s nami v posteli, ke spokojenosti nas vsech. Precetla jsem o spani mimin s rodici kdeco, poptala se kamaradek a znamych....spani u rodicu ( u mamy) je dokonce pro male dite zdravejsi a bezpecnejsi! Pravidelneji dychaji a maji vyrovnanejsi biorytmus nehlede na snadnejsi nocni kojeni...
Statistiky ze zemi, kde vetsinou deti spi spolecne s matkou taky ukazuji, ze riziko nahleho umrti kojence je daleko mensi.
Pokud ctete anglicky, casopis Mothering je vybornym radcem pro vsechny rodice, kteri jen slepe nenasleduji rady detskych lekaru z nichz hodne jich ani vlastni deti nema!...tudiz vi "starou belu".
 Alfons 
  • 

Re: no toz to teda nevim.... 

(9.7.2005 10:56:25)
Někteří slavní doktoři i když jsou třeba z Anglie jsou študovaní důležití pitomci. Samozřejmě, že děcku je lépe v posteli v teple v kontaktu s matkou, než ve studeném izolovaném odchovu v postýlce. Předpokládá to, že matka nespí s děckem ožralá, což se někdy může stát.
 TOK(Kristýnka 02/04) 


Společně spinkáme 

(20.2.2006 13:25:50)
Tak já nevím ale naše malá má 2 roky téměř přesně a v noci usíná s posteli v pokojíčku a stejně kolem 2-3 hodiny zavolá mami tati haji k vam. a do rána se tulí.
Musím uznat že je to velmi příjemné když se přitulí.
Kdoví jestli se tato krásná doba ještě někdy naskytne. Až jí bude 10-15 let už nám možná nedá ani pusu . Užívejme si dokud dítě chce se tulit a mazlit
Zdravím všechny maminky

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.