| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak jsme dělali workshop aneb otevřený dopis Lucajdě

 Celkem 38 názorů.
 Lucia 
  • 

ahojky 

(13.8.2003 10:01:51)
Ahojky, super fotky :-)) Aké je to meno Zábojda? Priznám sa, že som to ešte nikdy nepočula...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: ahojky 

(13.8.2003 10:47:06)
To jméno zní Záboj. Jestli víš o existenci rukopisu Královédvorského, kterej měl dokázat vzdělanost Čechů někdy v 10. stol., tak v něm byla báseň Záboj a Slavoj (jak nějací dva chrabří jinoši dobili nějakou horu tuším). No a protože manželovi předci byli vlastenci, pojmenovali dvojčata - kluky Záboj a Slavoj. Slavoj potom umřel, ale Záboj se už několik generací dědí a tak se dostal až k nám...
 M,. 
  • 

Re: Re: ahojky 

(13.8.2003 17:04:55)
Já myslím že se nedá vysvětlovat proč jedno může a druhé ne...když to nepřeneseš přes srdce alespoň na ten víkend tak musíš stát tvrdě na svém a možná i tak se ti to nepovede :)))
 Bez-inka 


Re: Re: Re: ahojky 

(13.8.2003 21:38:23)
No for je v tom, že to na návštěvě nelezlo na stůl, přezouvalo si botičky, nejedlo sušenky před obědem, občas dostalo na zadek..a taky tam za ten týden pěkně zvlčilo a chvilku se pokoušelo argumentovat Zábojkem, taky ještě občas ječí jako on, když něco chce a museli jsme si znovu vysvětlit dělbu o hračky.

Hanka
 LuckaP 


To je trosku tvrde 

(13.8.2003 23:34:45)
Hanko, to je trosku tvrda reakce na Janin dopis.
Ono srovnavat dvouletou holcicku a dvouleteho kluka - to rozhodne dopadne v neprospech toho kluka. Myslim, ze to nenapsala nijak zaujate.
Mam petileteho kluka a triletou hocicku, casto jsme s jinymi detmi a vim jaky je to napor. Take vim, ze pred rokem - moje holcicka pritahovala stejne stare chlapecky jako magnet, ale ne k hrani, ale k biti, takze je to asi normalni.
Jezdime hodne spolecne s jinymi maminkami a detmi a docela jsme se naucili nenapadne pravidla sladit.
Kdyz vim, ze me deti jiz jedi cokoladu, ale cizi jeste ne - jsme domluveni, ze se snazime ji nejist uplne verejne. Zase pokud se treba jedna o nejakou povolenejsi sladkost, tak se povoli i tomu, kdo to normalne nema.
Jen pro ilustraci - loni jsme ja a me dve deti (4 a 2) mesic bydleli ve 2+kk s kamaradkou, jejim muzem a jejich kluky (5 a 2), je pravda ze to bylo u more. My jsme byly ta navsteva - nekdy se nase vychovne cesty opravdu rozchazely, ale po case si na ty treci plochy temer nevzpominam, ale ty skvele chvilky zustaly.






 Lucia 
  • 

Re: Re: ahojky 

(14.8.2003 14:29:11)
Dík, človek sa celý život učí :-)
 Jana, 2 kluci 
  • 

Re: Re: Re: ahojky 

(14.8.2003 15:29:37)
Taky bych to nevěděla, kdybych ho neznala :-)
 Lucajda, Vojta a Petruška 


Jak to dopadlo letos u nás 

(13.8.2003 18:30:45)
Milá Jano,
moc děkuji za prima článek o workshopu. Dělá mi radost, že jste ochotní do takových věcí jít.
Plno problémů, které se vyskytly u vás dobře znám. Takže jak to bylo letos u nás.
Zatím pro děti dílničku neděláme, protože děti našich známých jsou ještě příliš maličké. Chystáme se ale na organizování soukromých dětských táborů, ikdyž mě to trochu děsí :).
Již podruhé jsme pořádali literárně výtvarnou dílnu a to čtyřdenní. Týden předem mi zavolalo plánované osazenstvo výtvarné sekce zavolalo (postupně čtyři lidé), že přijedou až na víkend a jeden napsal, že nepřijede vůbec. Tím vlastně výtvarné části odzvonilo. Byla to škoda, protože první rok se věci zde vyrobené a namalované moc povedly. Lektorem je můj otec, který je akademický malíř. Na interpretační část jsme nakonec byli čtyři + dva lektoři. Sestavili jsme pásmo poezie proložené hudbou, které jsme v sobotu večer předvedli všem, kdož ještě dorazili. Nakonec tu bylo tak patnáct osmnáct lidí.
V sobotu přes den ti, kdo přijeli na výtvarno absolvovali alespoň přednášku.
Ještě jedna, kterou bych pracovně nazvala Stručná historie času, se konala v pátek odpoledne a trvala hodinu a půl. V sobotu vyplnila zbylý volný čas ještě přednáška o ruční vazbě knih s praktickými ukázkami. Po večerech se samozřejmě hrálo a zpívalo. Na začátku jsem ještě rozdala každému šest slov a na ta se tvořila báseň. Vyšli z toho moc hezké texty.
Měla jsem velkou výhodu, protože jsem tu měla maminku, která zabavila Vojtu a já se mohla věnovat organizaci a interpretaci. No a bez manžela bych to nezvládla už vůbec.
Z celé akce bude zhotoven CD ROM s videozáznamem sobotního večera, všemi texty a fotografiemi.
Příští rok to celé absolvujeme s půlročním miminkem, bude to záběr, ale nerada bych se toho vzdávala.
Tento víkend se u nás koná ještě batikování a výroba ručního papíru. Někdy na podzim budeme stavět betlém a zdobit perníčky. Jenom co se nám povede rozšířit obytnou plochu o podkroví, rádi bychom pořádali podobné akce po celý rok - tak jednu měsíčně.
Takže Jani nevzdávej to, určitě to má cenu :).
 Cibulka 


Re: Jak to dopadlo letos u nás 

(13.8.2003 20:31:54)
Ahoj Jano, Lucajdo, atd...

z vašich krátkých dopísků mě zaujalo, co pořádáte u vás doma. Chtěla bych se zeptat zda je možné se v budoucnu zúčastnit vašich akcí. Momentálně jsou naší Valerce 4 měsíce, tak by to připadalo v úvahu někdy příští rok.
Pokud se k vám dopis dostane, dejte mi prosím vědět.

Ahojky Cibulka
 Jana 
  • 

Re: Re: Jak to dopadlo letos u nás 

(14.8.2003 9:07:48)
Nejde mi se přihlásit, ale jsem to já...
Dám si Tvůj e-mail do adresáře a příští léto se určitě ozvu :-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jak to dopadlo letos u nás 

(14.8.2003 9:05:45)
Tak my teda nepřednášíme, ale tim skládánim poesie (i když to tak nelze vždycky nazvat) jsi mi něco připomněla, takže pokud bys to chtěla vzykoušet:
1) dáš lidem báseň napsanou v neexistujícím jazyce s tim, že ji mají přeložit - zajímavý je volit různý typy a velikosti písma
2) necháš lidi psát volnej text a každou řekněme minutu řekneš slovo, který mají zapojit (je třeba aby ho doplnili co nejrychleji) - s tim pak můžeš pokračovat - např. chceš po lidech, aby vytvořili skupinky podle toho, s kym mají nějak podobnej text, mají vybrat z každýho to nej a sestavit jeden text společnej
Jinak mně se loni podařilo pobavit i toho ročního Zábojdu - nejvíc se mu líbilo, když jsem ráno lidem před probuzenim zavázala oči a oni pak museli existovat bez zraku - Zábojkovi se např. strašně líbilo, když šli proti zdi, nebo nemohli najít branku; pak se mu líbil čajovej obřad tak moc, že vydržel skoro dvě a půl hodiny v klidu a do třetice: Jeden den jsem lidem rozdala autentický životní příběhy cikánů z jedný slovenský osady, oni si to měli přečíst, oblíct se jako cikáni a večer u ohně vyprávět ty "svý" osudy - vystupovat za ty postavy - parádně se do toho vžili, takže pak ještě improvizovali dlouho do večera, řádili v těch děsnejch hadrech s prckem a pořád se překřikovali a dohadovali...
 Radka U (dcera 9, syn 6) 
  • 

Pro Janu 

(14.8.2003 9:55:05)
Nedá mi to se nezapojit do diskuze. Rozhodně nemohu souhlasit s pravidlem, že de facto čím delší příprava, tím větší fiasko u dětí. Dělám (5 let) víkendy i týdenní pobyty pro rodiče s dětmi a vždy se mi kvalitní příprava vyplatila. Jevy popisované v článku se u nás neobjevily, čím to? Nemůže to být tím, že dětí bylo málo, a tak si nemohly "vybrat" kamaráda a ten na ně potažmo "zbyl" a zkrátka si nepadli do oka? Proč si také nemáte co říci s maminkami, které se přece hlásily na akci ze svého zájmu? Měly jiné představy o akci? Já myslím, že to má cenu ještě zkusit a přimlouvám se za to, určitě se najde skupina lidiček, která si "sedne", ale někdy to není napoprvé.Pokud máš k takové činnosti chuť, byla by škoda ji ztratit. Co to zkusit třeba ještě s někým, kdo zabaví děti?Koukni třeba k "nám"(jsem externista) nebo jinam sem.
 jana, 2 kluci 
  • 

Re: Pro Janu 

(14.8.2003 11:28:21)
Pořád mi ještě nejde se přihlásit, ale jsem to zas já...

Já bych to zas tak radikálně neviděla. Taky už tyhle akce pořádam dlouho, akorát, že tentokrát poprvé pro děti a myslim, že je jasný, že takový věci chtěj trochu praxe. Že jsme měli rozdílný názory podle mě nesouvisí s tim, co kdo od akce očekával - myslim, že Hanka (Tončina maminka) očekávala zajímavý činnosti pro děti - to jestli se někdo přezouvá nebo ne jsme opravdu nedomlouvaly a ani nás to předem nenapadlo - prostě se to objevilo. Nicméně nemyslim, že by to nějak ohrozilo, jestli se budem dál vídat - ono je to taky jiný na odpoledne, nebo na tejden. A Hanka sama řikala, že příští rok už to bude lepší, což jsem pochopila jako že pokud to vyjde, tak přijedou. Nevim jak organizuješ takhle malý děti, ale já myslim, že jakákoli větší organizace je u dvouletýho kluka nemožná, pokud z něj nechceš vymlátit přirozenou spontaneitu... (ještě nemluví a spoustě věcí nerozumí a dítě, který se bojí jednat samostatně a čeká na povely já vychovat nechci). Jinak jak tu někdo psal, je opravdu rozdíl mezi holkama a klukama a Tonča je navíc o sedm měsíců starší než Zábojek, což je v tomhle věku dost velkej rozdíl - takže doufam, že z toho mlácení Záboj prostě vyroste. a ono kdoví, jak to chápou ty děti - Tonča např. na "Tak za Zábojem nechoď, když si chce hrát sám. Nebo chceš, aby Tě zas bouchnul?" prohlásila "Jo." a hrdinně se vydala za nim na zahradu... To, že si nemohla vybrat ke hře někoho jinýho samozřejmě roli hraje - o tom nepochybuju. A proč přijelo málo maminek? Protože jedný onemocnělo dítě, jedna nestihla dodělat práci, za kterou bude moct splatit jejich dluhy apod. a možná taky proto, že pobyt u nás neměly předplacenej :-) S účastí lidí bez dětí jsem nikdy problém neměla...
Nicméně na ty Tvoje stránky se kouknu pro inspiraci.
Nicméně na
 Radka U (dcera 9, syn 6) 
  • 

Re: Re: Pro Janu 

(14.8.2003 12:42:15)
Jani, na mě z toho článku dýchla deprese či nějaké znechucení, asi to byl mylný pocit.Máš pravdu, že dvouletý kluk mnoha věcem nerozumí, ale také už mnoha ano, navíc jsou (většinou) děti zvědavé a mají chuť ledasco vyzkoušet.Také u ničeho dlouho nevydrží, ale příliš mnoho podnětů je zase rychle unaví.Pokud máš pocit, že jakýkoliv kolektiv takhle malých dětí lze jen "povelovat" stylem:seď, stůj, tam běž a tam nechoď, tak to bysme asi dlouho takové akce nedělali:)). A jezdí s námi i děti s diagnostikovanou hyperaktivitou (a tam by i tak případně použité příkazy byly na nic). Jinak jsem nemluvila o odpolednách, ale o akcích na víkend a týden.
Předplacení a stornopoplatky (na týdenní akce) se staly nezbytností, to je pravda.
Tak hodně sil do dalších workshopů!!!
 Jana, 2 kluci 
  • 

Re: Re: Re: Pro Janu 

(14.8.2003 13:52:01)
Tak to jsme se fakt špatně pochopily. Já to nijak depresivně napsat nezamýšlela - spíš jsem chtěla dát vědět ostatním, co se o něco podobnýho pokouší, co je může potkat, neb je dobře být připraven :-). To, že čim víc práce je s přípravou, tim míň u toho děti vydrží jsem myslela tak, že jsem jim např. připravila mokrej molitan s temperkama, aby na něj mohly šlapat a dělat pak stopy na papír - bavilo je to asi pět minut. Tak jsem před ně vysypala dřevěný odřezky a hádej - zaujalo je to na mnohem dýl. Potom znovu objevily molitan někdy odpoledne a zrovna na to měly náladu, takže je to najednou bavilo. Nebo se zeptej Hanky jak dlouho hnětla Vizovický těsto a kdo si s nim nakonec vydržel hrát nejdýl (já). a proti tomu zase stojí bezkonkurenční hraní si v autě jako že jedou na vejlet, nebo schovávání se pod prostěradlem - tyhle dvě věci nikdo neplánoval, ale prckové se jima bavili celej tejden.
No a k tomu, že jsme se neshodly - myslim, že na všem se neshodnou ani manželé, natož rodiče různých dětí. Napsala jsem to, aby bylo jasno, že je třeba s tim počítat, ne aby se maminky přestaly stýkat. Tim, že na vašich akcích žádný třecí plochy nejsou, si nejsem jistá, ale určitě je výhodou pohybovat se v neutrálním prostředí.
 Radka U (dcera 9, syn 6) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Pro Janu 

(15.8.2003 9:01:05)
Je bezva, že máš chuť do dalších věcí. Víš, myslím, si, že pokud jde o hry pro děti, tak, jak to píšeš, někdy jedna a ta samá hra je fiasko a jindy super zábava. Asi to není v přípravě tak, jak píšeš v článku, že je to pravidlo. Vidím v téhle činnosti právě tu kreativitu, a to mě baví.
No a kdyby se všichni na všem shodli, to by snad ani nikoho nebavilo, nemusím se stylem výchovy druhých souhlasit, ale můžu to tolerovat a jak jsem psala, ve větším kolektivu to jde snáze.Rodičové si po takových setkání většinou říkají: moje dítě sice dělá/nedělá tohle, ale jsem rád(a), že nedělá onohle, co jiné robě...A třecí plochy nejsou zatím viditelné - tím nechci říci, že by nemohly nastat naprosto výrazné.
Měj se krásně a hodně nápadů a sil!
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Pro Janu 

(15.8.2003 11:02:51)
To vám taky :-)
 Boba a Karolinka 
  • 

Pro Janu 

(15.8.2003 22:22:14)
Ahoj, kdybych se vesla, chceme s Karolinkou (ted 9M) pristi rok taky...
Boba ;)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Pro Janu 

(17.8.2003 8:46:09)
Dobře :-)
 Heřmanka 


odvahu půjde to 

(15.8.2003 21:30:57)
Jani, neztrácej odvahu. Mám dva kluky (5 a 3) po narození toho staršího se mi v podstatě rozpadla bandice kamarádů. Většina jich byla bezdětných a nějak nechápali, že my s mímem nemůžeme absolvovat to samé co oni. To mě přivedlo k založení MC. Pravda chvíli mi trvalo, než jsem sebrala odvahu a taky našla holčinu, která bylo ochotná jít do toho se mnou. Otevírali jsme měsíc po narození naše benjamínka. Začátky byly opravdu těžké, ale v současné době už jsme docela slušně rozjeté MC. S dětmi cvičíme, malujeme, chodíme do sauny. Pořádáme drakiády, karnevaly a pod. Děláme i spoustu akcí pro maminy - aranžujeme podzimní, vánoční a velikonoční dekorace, děláme si adventní věnce, malujeme na hedvábí apod.
Jediný problém, který naše MC má je pronájem prostor pro naši činnost. Každý rok se doprošujeme o jeho prodloužení - a to sídlíme v DDM, který by měl mít pro naši činnost přinejmenším pochopení. Co je ale důležité, že se za těch několik roků utvořilo z docházejících mamin "silné jádro", které se stýká i mimo akce MC. Získala jsem tak spoustu nových kamarádek, většinou i se stejnými nebo alespoň podobnými názory. V minulém školním roce jsme kvůli problémům s pronájmem pořádali hodně akcí u nás nebo u kolegyně doma. Přispělo to k utužení vztahů a tak v tom pokračujeme i o prázdninách. Naštěstí disponuji rodiným domkem se zahradou. Děti, které zrovna nejeví zájem o naplánovanou činnost se tu tak nějak přirozeně rozpustí v prostoru a neruší ty ostatní. Ke konfliktům sice občas dochází, ale nejsou nijak hrozné. Naši miláčci se už totiž docela dobře znají a vědí co od sebe mohou čekat. Dokonce se vždy najde i čas na klasické podrbání si.
Samozřejmě se občas něco nevydaří tak jak bylo plánováno. Např. na vandr na Potštejn jsme vyráželi jen jako rodina (ještě, že má náš taťka chápavého vedoucího), protože ostatní se na poslední chvíli omluvili. Do Častolovic už nás jelo víc. No a plánovaný vandr do Litic na konci prázdin už bude doslova přelidněný - pokud se tedy zase někdo na poslední chvíli neomluví.
Tím vším jsem chtěla říct, že se práce na podobných akcích vyplácí a určitě to nechce házet flintu do žita. Už jenom proto, že děti uvidí jak mají správnou a šikovnou maminku a že je i jiná zábava než jen televize.
 Verča, 2 děti 
  • 

Re: odvahu půjde to 

(15.8.2003 23:09:26)
Heřmanko, před chvílí jsem ti psala na jiném místě a najednou koukám, že jsi všude. Protože místopisně nejsem tak daleko, mohla bych poprosit o kontakt na vaše MC ? Já jsem členkou MC v Hradci Králové, možná bychom mohli navázat spolupráci. Jestli budeš mít chuť, dej mi vědět. Ten Litický vandr by mě docela zajímal, od nás to není tak daleko.
 Heřmanka 


Re: Re: odvahu půjde to 

(17.8.2003 12:57:45)
Jo, jo, jsem všude. To je tak, když děti spí, taťka je v práci a já mám pocit, že se potřebuji vykecat.
Jinak BINGO! Jsem taky z HK. Naše MC se jmenuje Domeček. A vzhledem k tomu, že se Sedmikráskou i Žirafou občas spolupracujeme je docela možné, že se známe.
Co se vandru do Litic týká, zatím nemám přesně ujasněný termín. Jediné co zatím vím je, že to bude poslední srpnový týden a nebude to ve čtvrtek. Já teď mám už i nějaké pracovní povinnosti a taky zařizování kolem rozjezdu nového školního roku Domečku, takže když se mi ozveš na mail pošlu Ti včas veškeré informace a také program našeho MC. Ten náš vandr je tedy tak trošku i testem operativnosti.
Jinak ještě díky za nabídku na kemp. Každá se šikne. Snažíme se jezdit každý rok jinam a poznávat dosud nepoznané a vidět neviděné. Změna je život.
Takže náš mail: mc.domeček@seznam.cz
Ahoj a těším se


 Heřmanka 


LITICE 

(20.8.2003 21:38:58)
VANDR DO LITIC - ÚTERÝ 26. 8. - SRAZ V 7,45 PŘED HL. NÁDRAŽÍM V HK (vlak odjíždí v 8,03 h) - NÁVRAT PO 18 h.
 anielik 


klobuk dolu 

(18.8.2003 23:17:24)
obdivujem taketo maminy co stihaju popri babetkach robit take krasne veci a este aj pre inych ludi.
strasne by som sa chcela takeho nieco zucastnit. Dufam ze sa mi podari najst niekoho takeho sikovneho v mojom okruhu co by bol schopny take nieco usporiadat. Ja som dost "gramblava" takze ja ten organizator nebudem.
Drzim palce do buducnosti, len tak dalej !!!
 Heřmanka 


Re: klobuk dolu 

(20.8.2003 21:48:05)
Obdivovat není opravdu co. Nouze naučila i Dalibora housti. Já jsem taky nejdřív čekala a pak se zkusila zapojit do činnosti jiného MC, ale nebylo to ono. Kdybych našla tu odvahu už u prvního sviště, mohli jsme dnes mít už pětileté MC. A těch věcí co jsme mohli udělat. Za rok budu nastupovat do práce a začínám mít pocit, že spoustu věcí asi vůbec už nestihnu zrealizovat. Jestli Ti můžu poradit nečekej na nikoho a zkus to. Odvážnému štěstí přeje.
Držím Ti palce.
 Marek 
  • 

Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(17.8.2003 17:26:21)
Myslím si, že pokud se dětem včas nenaznačí, kde jsou hranice, které by neměl slušný a vychovaný člověk překročit, pak po nich nemůžeme ani později chtít, aby je sami správně našli, protože to budou chápat jako bezdůvodné omezování osobnosti. Jelikož jsme rodiče, tak podle mého musíme v mnoha věcech rozhodnout za děti, protože chceme, aby se později v životě dovedli správně orientovat. K tomu potřebují základy, se kterými si pochopitelně v plnoletosti mohou dělat cokoli, ale do té doby by měli chápat, že jsme za jejich jednání do jisté míry zodpovědni.
Takže my jim nejdříve řekneme, jak se mají chovat a oni později pochopí, z čeho toto "nařízení" vyplývá.
Kdybychom totiž uznávali "nedotknutelnost" osobnosti od narození a nechali dětem volnou ruku v užívání toho, co se jim v životě dostane pod ruku, pak bychom se mohli ptát nejen, proč se má dítě zouvat, když jde např. do postele, proč se má umývat, proč má chodit preventivně k zubaři, proč má chodit do školy a nakonec, skončíme u úvahy, zda zakázání drog není příliš velké omezení dětského poznání. Nebo je to snad jinak?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(18.8.2003 14:38:01)
1) Nežádám po dítěti, aby se na zahradu přezouvalo pokud neprší, protože i já s manželem chodíme v pantoflích nesčetněkrát za den tam a zpět – nežijeme zkrátka zavření v domě, ale používáme rovnocenně i zahradu (v létě dveře často nezavíráme ani na noc, aby k nám moh proudit čersvej vzduch). O tom, že v mnoha zemích se lidé nepřezouvají vůbec, ani nemluvě.
2) Sušenky naše dítě před obědem může, protože i my jíme kdy máme chuť a na co máme chuť. Netrpí ani podvýživou ani nadváhou.
3) Na stůl obvykle neleze, ale je zvyklej kreslit si na zemi, takže když jsme dali kvůli Tonče papíry nezvykle na stůl, vylez si k nim do polohy, na jakou je zvyklej. Nicméně měli jsme tu na návštěvě ročního kluka, kterýho jeho rodiče dávají jíst na stůl, protože si tam sám moh vybrat co bude jíst a pít a nijak mě to nepohoršovalo.
4) Na studenou vodu je Záboj zvyklej odmala a nikdy po ní neměl ani rýmu.
5) Na zadek nedostává, protože bych byla ráda, aby pochopil proč se některý věci nedělají – např. s nožem se neběhá, protože bys moh zakopnout a ublížit si a ne proto, že bys moh dostat na zadek. Za ty dva roky, co mu jsou pochopil bez fyzických trestů spoustu důležitých věcí, takže nemyslim, že bych tim bránila jeho zdárnému vývoji.
6) Dudlík máme mezi hračkama. Naše děti ho nepoužívají, nicméně mohou, pokud by měly zájem.
7) Drobný předměty jsme z jejich dosahu nikdy neodstraňovali a oni se sami učí jak s nimi adekvátně zacházet. Nikdy jsme neměli žádnou nehodu, nicméně nepochybuju, že když si dítě s korálkem hraje, máma se lekne a vykřikne něco jako „ježišmarja, vyplivni to“, může se lehce stát, že dítě se lekne a korálek (v horším případě něco opravdu nebezpečného) spolkne. Období, kdy by si děti strkaly korálky do nosu či uší u nás zatím nenastalo, takže je předčasné to řešit.
8) Koupeme se každý den a drogy dětem nenabízíme, ale hodláme je o nich pravdivě informovat. Sami jsme občasnými uživateli měkkých přírodních drog (i když já vzhledem k těhotenstvím a kojení už si to téměř nepamatuju) a rozhodně nám to nijak nerozložilo osobnost, nepřišli jsme o přátele, rodinu atp.
 Sosan 
  • 

Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(18.8.2003 17:57:01)
Celkem mi ale přijde normální, že pokud organizuji nějakou hromadnou akci, tak v rámci té akce budou děti dodržovat zásady tam platné bez ohledu na to, co mají či nemají dovoleno doma. Chci-li např. aby se přezouvaly, tak se budou přezouvat i ty, co doma chodí v botech. Krom toho mi připadá značně naivní představa, že děti se spolu zabaví více-méně bez dozoru. Oni se spolu zabaví, to je pravda, ale vyžadují dozor alespoň jedné osoby "na plný úvazek".
Je také pravda, že pokud děti naučím více-méně normálnímu chování, např. že se doma budou zouvat, při jídle budou sedět u stolu a ne na stole, nebudou upíjet tatínkovi pivo a pod., budu s nimi mít lehčí život na veřejnosti a při hormadných akcích. Ovšem bereme-li omezení pouze z pohledu - kam až lze zajít aniž by to dítě nějak vážněji poškodilo - to pak máme manévrovací prostor v rámci vlastního domova značně široký.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(18.8.2003 19:07:03)
Sosane, ale ta akce byla u nás doma a u nás se nepřezouváme na zahradu. Návštěva se přezouvala a problém je v tom, že maminka návštěvy měla strach, aby se jejich holčička nepřestala přezouvat i potom doma.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(18.8.2003 19:12:20)
Ještě Sosanovi: To, že se spolu děti zabaví bez dozoru jsem nemyslela doslova a jak už jsem jednou psala, obvykle nelezou ani na stůl, ale nevadí mi, když jiné děti ano. Na společných akcích kam my chodíme (fesťáky, vandry, vejlety do přírody)jsme se Zábojkovým chováním problémy nikdy neměli. Zvládnul i divadelní představení pro děti, aniž by někam odbíhal nebo fňukal.
 Cibulka 


Re: Re: Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(18.8.2003 21:33:52)
Jani, já bych se být tebou nějak nezatěžovala vysvětlováním a osvětlováním tvé výchovy. Stejně je to vždycky na té mamině a taťkovi. Mě je tvá výchova sympatická a asi půjdeme podobnou cestou. Zatím jsme čtyřměsíční, ale už jezdíme s naší Valerkou po staročeských jarmarcích (manžel vyrábí šperky) a někdy mi přijde, že je tam šťastnější než doma. Uvidíme jak to budeme zvládat v dalším roce.
Měj se moc krásně a doufám, že nám to setkání v příštím roce vyjde. Jenom se chci zeptat jak je to s účastí tatínků.
 joint 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(19.8.2003 15:33:44)
cibulko, jen chodte podobnou cestou {vidim zhuleneho tatku a mamku a misto deti divou zver}...jen do toho...napiste za par let...
 Cibulka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(16.9.2003 21:17:32)
Moc jsem nepochopila tvoji reakci na můj příspěvek. Ani já ani můj manžel nekouříme a nikdy jsme nekouřili. Živíme se oba na IČO, nechodíme tímpádem od 7.00 do 15.00 h pravidelně do práce, ale podle akcí. A trochu mě uráží, když kritizuješ někoho koho vůbec neznáš. Jen jsem se chtěla zastat někoho, do koho se všichni pouští.
Cibulka
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(19.8.2003 18:46:24)
To záleží na tatíncích - jestli mají zájem :-).
 Ivka 
  • 

Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(20.8.2003 8:22:06)
Teda, to je síla, docela chápu tu druhou matku, že jí to moc nesedlo.
Už vidím, jak Tonička doma ječí, že si botičky sundávat nebude, že chce taky sedět na stole...
Asi je správně, že ten, co se to u něj koná, určuje pravidla, ale myslela jsem, že tento změkčilý způsob výchovy (s těmi korálky mi to trochu připomíná přírodní výběr - udusí se, nebo neudusí?)se už dávno ve světě opouští, že se potvrdila nutnost pevných pravidel. Nelíbí se mi děti co jsou vychované jak cvičené opičky, ale nechat lézt dítě po stole, aby si vybralo co se mu líbí, to mi nepřijde jako podporování rozvoje dítěte, ale jeho, s prominutím, zpovykanosti.
Tyhle názory jsou typické pro rodiče velmi malých dětí. Docela by mě zajímalo, jak budou mluvit, až budou mít doma puboše.

A ještě k dudlíku a korálkám - nebylo by taktické a ohleduplné tyto věci dočasně z hraček dětí odstranit, i když já proti tomu, aby si s nimi moje děti hrály, nic nemám, když ostatním rodičům to dělá starosti?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Proč jedno může drogy a druhé ne. 

(20.8.2003 18:36:27)
Ale my jsme nevěděli předem, že dudlík a korálky budou problém...
 Boba 
  • 

z nekterych prispevku je mi dost spatne... 

(20.8.2003 22:11:05)
Jana ve svem volnem case, ktereho s malymi detmi nema nazbyt, pripravila a zorganizovala workshop a jeste nasla dusevni silu po skonceni akce napsat par postrehu a rad.

Jiste autori zarucene a jedine dobrych vychovnych rad nekdy organizovali workshop s malymi detmi. Ja mam zkusenosti jenom ze tri taboru rodicu s detma (2-5 let), potykali jsme se s uplne stejnymi problemy, coz bylo duvodem, proc jsme od druheho roku organizovali tabory na "neutralnym" uzemi, s "hlavnim" vedoucim, stejnym jidlem a pod. Rada bych jeste zminila fakt, ze je rozdil mezi workshopem a klasickym detskym taborem "nejak-to-do-toho-obeda-preklepem"

Cim dal tim vic obdivuju odvahu, jakou ma Jana, Klara Kubickova, Monty, Magda Silna a snad i dalsi budouci pisatele a snad jim to nebere chut do dalsiho psani, ja bych odvahu napsat na rodinu clanek nemela...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Letošní druhý pokus 

(12.9.2004 23:03:53)
Článek z toho tentokrát nebude, tak jen stručný shrnutí pro Ty, kdo by chtěli něco podobnýho taky zkoušet:

- lidí jsem pozvala mnohem víc než by se vůbec mohlo vejít, podle očekávání část "odpadla" kvůli nemocem apod. až nás nakonec bylo úplně akorát (12 dětí)
- škála výchovných stylů byla pestřejší a třecí plochy tudíž ne tak výrazné

- protože počasí bylo mizerný, trávili jsme většinu času zavření doma, ale mrňata to kupodivu zvládala bez problémů

- příště budu muset víc zapojit ostatní mamky, protože jsem se pro samou péči o ostatní nestíhala věnovat vlastním dětem (aneb ševcova žena a kovářova kobyla...)

- některé drobnosti v chování dětí, které se vcelku dobře dají řešit přímo s dětmi, se řeší hůř v přítomnosti jejich rodičů - s tim se budu muset ještě nějak vypořádat

A kdo chce vidět na fotkách, co jsme dělali, může nakouknout
sem. (Mělo by to být ve formátu word.)

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.