| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jana

 Celkem 21 názorů.
 eye 
  • 

proc 

(1.8.2003 13:53:02)
nechapu proc ji to nereknes sama a propiras to na netu, to se prece nedela ahoj a nestyd se lidem rikat to co si myslis.
 Lucka P.  
  • 

Re: proc 

(1.8.2003 19:57:40)
Ale ja ji to i rekla, jenomze... Stejne me to zere dal. Nenechala si to vysvetlit, ma proste svoji JEDINOU a JEDINECNOU pravdu. Desi me, ze takhle (mozna) uvazuji tisice dalsich holek jejiho veku.
 Mirka (2 děti) 
  • 

Re: Svoboda 

(4.8.2003 23:20:45)
Proč Tě tak trápí něco, co nemůžeš změnit? Člověk může změnit jen sám sebe - přála bych Ti, abys jí dokázala odpustit a našla si k ní přátelský vztah i přesto, jaká je !
 LaD 2002 


Urážení sestry 

(1.8.2003 23:31:53)
Zažila jsem podobnou situaci. Krátce poté,co jsem se seznámila s jednou cizí ženou,první věty,které vypustila z úst bylo pomlouvání své VLASTNÍ!! sestry nevhodným stylem. Hlavou mi brouzdaly varovné signály typu: "pozor,je vadná". A tak mám takový pocit,že dotyčná v Tvém příběhu se nejspíš špatně vyrovnává se stářím (proto se taky velmi dobře a úzkostlivě udržuje) a tak mládí stírá,aby se aspoň takto nadřadila a vyzvedla,takže bych ty její zastírací názory nebrala tak vážně,ale určitě je trochu hloupá především tím,že když už pomlouvá,tak úplně nevhodné osobě. Tvé rozčilení je naprosto pochopitelné.
 Markéta, 28 
  • 

Co bude s námi? 

(2.8.2003 0:34:12)
Myslím, že Janu chápu - je jí čtyřicet, pro právě vystudovaného absolventa je tou starou generací a přitom do důchodu je strašně daleko. Chápu, že má strach a že má jen málo příležitostí s tím cokoli udělat. Možná, že to pochopíme, až budeme ve stejné situaci, ale já spíš doufám, že až naše generace dospěje do tohoto věku, že už zase budou mít zkušenosti svou cenu. Myslím, že pro generaci Jany a starší je život dost složitý - většinou už měli rodiny, když se změnil systém, měli svojí představu o životě a najednou - ne každý je schopen se přizpůsobit ... (nemluvím o ochotě, mluvím o schopnosti). Já sama mám vysokou, mluvím dobře jedním jazykem a druhým se dopíšu, ale přesto - co když za deset let budou standardem jazyky tři, MBA a k tomu roční pobyt v USA - nic z toho nemám a abych pravdu řekla, ráda bych na mateřskou a prioritou pro mě bude má rodina, ne moje práce.
Takže já osobně bych k Janě byla shovívavější - připadá mi, že prostě plácala a rozčilovala se (mohla jsi svou sestru bránit, a mohla se bránit i ona sama, když je úspěšná, určitě by to dokázala, mohly jste se snažit jí nabídnout pomoc - třeba aspoň kontakty na dobré jazykové školy, kurz počítačů, účetnictví a tak).
A doufám, že až my budeme zaostávat za těmi mladšími (jakože drtivá většina z nás bude a naší devizou budou hlavně ty zkušenosti a lidská zralost), tak že se i ti mladší na nás budou dívat shovívavě a že v té době už i kult mládí jako jediné kvalitní hodnoty bude uznáván méně.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Co bude s námi? 

(2.8.2003 8:57:11)
Jen bych dodala, že za totáče ty možnosti prostě NEBYLY, a pokud ano, tak pouze pro hrstku privilegovaných. Na vysokou - ani na střední - se také nedostal každý, ale jen ten, kdo měl odpovídající "posudek". A začít "dohánět" studium později, když už ná člověk dítě nebo i dvě, je bez hlídání a adekvátní pomoci manžela (třeba), to každý nezvládne...
Sestřenice tvého muže je možná v hloubi duše smutná a zklamaná, že tyhle možnosti neměla, a dává to najevo dost nešťastným způsobem.
 Jitka.syn 8,dcera 13 
  • 

Re: Re: Co bude s námi? 

(4.8.2003 9:03:14)
Ano je to všechno opravdu složitější. Je mi 36, tedy věk kdy už jsem tzv. stará, přestože dle míněních jiných vypádám o dost mladší. Vysokou jsem jako svobodná studovat nemohla, sotva jsem se dostala na střední - tenkrát jsem totiž měla hodně špatný kádrový profil. Nijak mi to ale tenkrát nevadilo, opravdu byla jiná doba. Po revoluci a druhé mateřské mi došlo, že jestli chci slušně uživit své děti (manžel moc snahu o zajištění rodiny nemá)musím studovat dál. A tak jsem se pustila do dálkového studia VŠ,dnes mám za sebou už třetí rok a musím říct, že mě to stojí hodně úsilí, probdělých nocí, odříkání a někdy to je i na úkor času který bych měla věnovat dětem. Opravdu to není snadné a nemám záruku, že přes svou snahu dělat něco víc mám vyhlídku, že o místo také z organizačních důvodů díky stěhování firmy do Prahy také brzy nepřijdu. A stěhujte se s dětmi, kam, kde by člověk bydlel, tolik peněz mi nenabídnou abych nějaký podnájem vhodný pro rodinu zaplatila. Svobodná dívka to má rozhodnodně snažší, rozhoduje jen sama za sebe, nemá odpovědnost za své děti jako my co jsme daly přednost mateřství.
 ta, o ktere se pise 
  • 

jsem v soku!!! tady se pise o me!!! BEZ MEHO VEDOMI!!!! 

(4.8.2003 14:29:29)
HM... Uz jsem se uklidnila... Ale je to teda pekny sok, kdyz se mrknete na Net a vidite, ze neco, cemu jste ani nevenovala ani ZA MAK pozornosti, se rozjelo takto nechutnym zpusobem. Na to mohu rici jen jedine... Nepropirejme MUJ zivot a moje OSOBNI STORY na internetu. Diky. Sestra
 Medúza 
  • 

Re: jsem v soku!!! tady se pise o me!!! BEZ MEHO VEDOMI!!!! 

(4.8.2003 17:02:10)
Sestro, pojďme ten váš příběh pořešit lépe.
 nezúčastněný čtenář 
  • 

Jedna paní na rohu povídala 

(4.8.2003 22:27:17)
Tak se zas odšokujte. Babky na rohu taky vždycky probírají konkrétní věci a konkrétní jména a samozřejmě vždycky za nepřítomností oné konkrétní osoby. Net je nová realita a tak je to i nová drbárna - jak jinak by tomu mohlo být?
 Markéta V. 
  • 

Re: jsem v soku!!! tady se pise o me!!! BEZ MEHO VEDOMI!!!! 

(5.8.2003 10:08:02)
Ale snad to není tak hrozné! musíš uznat, že Tvoje sestra má prostě pravdu. A "sestřičko", ten článek není zase tak o tobě jako o chování a názorech Lucčiny skoropříbuzné, nemyslíš? Markéta
 ta, o ktere se psalo 
  • 

jsem uz v klidu 

(5.8.2003 10:10:29)
Jo, uz jsem se hodila do klidu, precetla jsem si to znovu a souhlasim se segrou i s Marketou!

Jeste se ozvu, ted nemohu, jsem v praci :(

Sestra
 V 
  • 

Re: jsem v soku!!! tady se pise o me!!! BEZ MEHO VEDOMI!!!! 

(30.10.2003 12:05:33)
Hm, řekni to své sestře.
 Markéta V. 
  • 

Souhlas 

(5.8.2003 9:54:16)
Ahoj Lucinko, obsah Tvého příspěvku mě opravdu potěšil, a protože velmi dobře znám Tvojí sestru, dávám Ti ve všem plně za pravdu. Tak na brzkou shledanou, Markéta V.
 vrstevnice 
  • 

Chápu Janu, má proč být hysterická 

(7.8.2003 11:11:31)
Chápu pocity Jany, i když způsob, jak je vyjadřuje se mi taky nelíbí.

Ale má pravdu. Naše generace je prostě ztracená generace. O jiných možnostech než se usadit a mít děti se tenkrát nedalo ani zdát. K jakékoli kariéře musel být člověk ve straně(hádejte jaké), stejně by si navíc moc nepomohl, o cestování nebylo řeči (i do Jugoslávie se složitě muselo žádat o příslib, a navíc byl nutný posudek svazáků....), možnosti byly prostě ve všech směrech omezené, třeba ne penězi jako teď, ale i politicky...to jsou věci, co se už moc ani neví...

Tak si teda po vysoké pořídíte děti a rodinu, když se nic jiného dělat nedá, a pak přijde revoluce, a vy jste najednou staré struktury. To, co jste vystudovali nemá cenu, mladí mají přednost, protože VY jste studovali a žili za SOCIALISMU, a to je ZLOČIN. Stejný, ne-li větší zločin je mít víc jak 35, když sháníte práci, dokonce i když na to nevypadáte...nedejbože když ano.

Nechci se tady tvářit zatrpkle, ale taková čtyřicátnice i když umí výborně dva jazyky a má (na rozdíl od Jany) vysokou školu včetně pár postgraduálů, může mít při rušení místa pocit obav, a po absolvování pár pracovních pohovorů už i paniky a hysterie. Není prostě v kurzu, a tato místa, o která žádá, skutečně často získávají mladé flexibilní a dobře vypadající dívky, jejichž celou "zkušeností" je půlroční pobyt v cizině při hlídání dětí,("umí" jazyky), které nejsou na nikoho a nic vázány (přestěhuj rodinu do cizího města,to není jen tak, všichni tu mají své vazby, vztahy, školu, manžel práci atd...) U svobodné žádný problém...

I já stejně jako Jana cítím určitou nevyrovnanost s tím, že mé mládí nestálo za nic (byl socialismus a nic nebylo), raný kapitalismus v naší zemi byl zbaven výhod socialismu (skutečně byly i výhody!) ale k blahobytu dnešní společnosti bylo hóóódně daleko, a když se společnost konečně začala rozvíjet, zas přijdu zkrátka, protože jsem už "moc stará"...

Prostě to naštve, a jak jde člověku jako je Jana o živobytí, tak se ta nespravedlnost hlodající uvnitř vyvalí navenek a ona se bude se holt navážet do každého, hlavně do těch mladých, co se dneska mají tak dobře a ještě jsou dál požadovační (chudáci mladí ani neví, jak se mají dobře, to, jak jsme se měli jako mladí my, to považujou za výmysl, tak si to ani tak neužijou:-).

No, a vyrovnat se s tím, že každý den na mě hledí ze zrcadla místo holky (jak se cítím)jakási pořád starší paní, to je taky kumšt a zvlášť ty, co dlouho dobře vypadají, se s tím smiřujou dost těžce...

Já bych si být pisatelkou článku zametla před vlastním prahem, a při klidné toleranci si počkala, co se bude dít, až ty problematické roky přijdou na mě...a hřálo by mě vědomí, že na rozdíl od těch starších jsem aspoň v mládí měla plno možností, jak se svým životem naložit...(já vím je to složité), zkrátka trocha pochopení pro úlety těch "slabších", "ohrožených", a to Jana jako čtyřicetiletá středoškolačka bez znalosti jazyků na dnešním trhu práce určitě je....
 sestra 
  • 

Ja tedy Janu nechapu, nema mi co zavidet!!! 

(7.8.2003 12:47:55)
Pratele, chtela bych vas upozornit, ze jsem to ja, o kom se tady pise. A je to taky Jana, o kom se tady pise. Je to nas soukromy zivot.
Dekuji pisatelce tohoto prispevku, dekuji ji moc, protoze s ni souhlasim. Ano, souhlasim s tim, ze nektere "starsi" zeny jiz nemaji tolik sanci jako napriklad ja, 28mileta vysokoskolacka. Vidim to hlavne na sve mamince. Vystudovala stredni zdravotnickou skolu a po 25ti letech ve zdravotnictvi se citi vyrazena, vsude se ted mluvi o propousteni a ona ma strach!!! Se strachem chodi do prace, ale zaroven rika "Vsichni maji strach, milacku, tak se podivej na sebe, ja ti tak zavidim tu tvou praci, co ja bych za to dala".
A ja vzkazuji vsem zenam, ktere maji podobne strachy - NEBOJTE SE!!!

Vy, ktere mate deti, byste asi nemohli delat tuto praci, co delam ja. A to rikam otevrene. Sedim tady u tohoto pocitace deset az jedenact hodin denne. Nebyla jsem na toto misto vybrana protekcne, moje firma za me zaplatila pekny balik jedne "radobyprofesionalni agenture". Nespim ani se svym sefem, ani s nikym jinym. Chodim rano na osmou do prace a domu se dostavam pred osmou vecer. Skutecne makam, pracuji s ruskym a anglickym textem kazdy den, jinak nez anglicky se u nas temer nemluvi.

Nesnasim lidi, kteri si stezuji, protoze kazdy ma dnes svobodnou volbu rozhodovani. A ZA TIMTO NAZOREM SI STOJIM! Ja jsem odjakziva chtela rodinu, deti a chtela jsem to vsechno hned!!! Jenze ono to je tezky, kdyz nemuzete svemu partnerovi duverovat. To, ze jsem ted sama, pro to mam sve duvody. Chci si najit toho praveho partnera - POCTIVE RECENO SKUTECNE ZADNY NA ME ASI NIKDE NECEKA PRI MEM PRACOVNIM ZAPRAZENI... Ale ja to zvladnu!

Nesnasim taky lidi, kteri zavidi. U me v soucasne dobe neni preci co! To, ze koukam do obrazovky denne 10hodin, to prece nic neznamena. V clanku se objevila ponekud zavadejici cifra oznamujici castku, kterou mesicne pobiram... No, bylo by to pekne, ale neni tomu tak!!! Vsechny ty, ktere mi neco takoveho zavidely, mohou klidne spat...

Ale at beru kolik beru, chybi mi zazemi, chybi mi rodina.

Postradam SILENE muzovo objeti.. moznost prijit domu a videt lidskou tvar nekde jinde nez na fotkach a v televizi.

Zustavam ale dal v tom zamestnani, ktere jsem si pred rokem a pul vybrala, protoze jsem se ocitla konecne proprve v kolektivu, ktery mi "sedi" - jsou tu fajn lidi, uplne obycejni, vetsinou zenati muzi, kteri si na nic nehraji a vecer spechaji za svymi rodinami. Jsem stastna, ze i ja jsem se ocitla tady. Jsou tu i moji pratele, moji rodice bydli jen hodinku z mesta. Moje fantasticka sestra, ktera dala prednost materstvi pred karierou (a to je o sest let mladsi) bydli kousek ode me... Co vic si mohu prat?

Chtela jsem jen poprosit za nas - pro vas mozna "uspesne" mlade zeny - dobre vypadajici - neodsuzujte nas... a prosim, uz vubec nikdy nam nezavidte. Ono mnohokrat skutecne neni co... A verte, ze i ja doufam v to, ze se jednou stanu maminkou a budu - v pauzach, kdy neni nutno prebalit, vyprat, vyzehlit, navarit, vybrecet se - viset na netu, a hlavne doufam.... ze nikomu nikdy nebudu nic zavidet...


Muj zivot je jedinecny a co se stalo, stalo se. Stalo me to nekdy pekne nervy a hodne usili - vubec nektere chvile ve svem zivote prezit. Ale jsem za to VDECNA... ze jsem... ze jeste chvili budu... jsem stastna.

A preji vsem zenam, aby jejich mysl byla krasna, protoze krasa zacina zevnitr. V srdci (alespon podle me)

Diky za pozornost,
SESTRA
 Anouk 


Re: Ja tedy Janu nechapu, nema mi co zavidet!!! 

(10.1.2005 23:24:12)
Milá SESTRO,
Tvůj příspěvek mi přijde mnohem zajímavější než ten pro který se tu tato diskuze rozpoutala. Díky za něj... za ten příspěvek.
 Rybule 


Re: Chápu Janu, má proč být hysterická 

(7.8.2003 13:44:59)
Milá vrstevnice,

jenomže ti mladí nemohou za to, že se narodili o pár let později než vrstevnice Jany. Jsou to normální lidské bytosti bojující o své místečko na světě, jako každý jiný. Každý z nás se narodil s něčím do vínku, v nějaké - horší či lepší - době (je na každém, jak posoudí, co je lepší a co horší) a je na každém, aby se s tím popral. Lidé za socialismu bojovali s něčím a dnešní mladí zase s něčím jiným. Z Jany mluvila jednoznačně závist a na to omluva není žádná. To je můj názor.

Rybule
 Dáša 
  • 

Re: Chápu Janu, má proč být hysterická 

(8.8.2003 9:58:09)
Neviem, ja mám skôr opačnú skúsenosť. Som už asi z tej trošku staršej generácie, skoro 40.

Školu som končila ešte v totalite. Potom prišlo zamestnanie, dostala som aj malý byt. Začala som podnikať, rozbehla som firmu. Napriek tvrdym začiatkom som si mohla dovoliť maličké auto, našetrila som si peniaze, za ktoré sme potom už s manželom kúpili vačší byt, daľšie, už vačšie auto. V 35 som otehotnela, teraz mam 3 ročného syna.

Jeho sestra, ktorá je o 11 rokov mladšia však závidí. Po revolúcii mala kopec možností. Vedela jazyky. Vysokú školu nedokončila, chcela podnikať. Žiaľ, nedarí sa jej. Vždy naletí na nejaký úžasný biznis, z ktorého sa ale vykľuje nejaký skoro podvod. A tak sa utápa v nadávaní na všetkých a na všetko. Byt je problém, snívať o aute ani nápad. Neplatí odvody, poistky. A stále len viní všetkých okolo zo svojich neúspechov. Snívať o dieťati? Dá sa, ale nejaké financie na to treba.

Takže, príležitosti sú vždy o ľuďoch. Ani tí mladší nemajú na ružiach ustlané. Zopár ich síce má úžasné joby, ale nie sú to všetci. A my starší máme zvyčajne už aspoň ten základ - strechu nad hlavou, prípadne aj rodinu. Nechcela by som veru teraz začínať po škole s holými rukami.
 vrstevnice 
  • 

Re: Re: Chápu Janu, má proč být hysterická 

(8.8.2003 12:53:19)
Jasně, je to o lidech. Taky by Jana asi nebyla moje kamarádka, to, co předvedla, je úlet, to se prostě nedělá.

Nechtěla jsem se svým příspěvkem zastávat takových lidí, jen ukázat, co může být důvodem k jejich chování.

Ona totiž nejen že přišla o možnosti, co mají dnes mladí automaticky, ona na sobě ani (kromě vzhledu) za celou dobu nezapracovala, nenaučila se jazyky, a dokonce ani slušnému chování.

Takže je mi Jany líto (má vážně proč se bát mladších) a zároveň se za podobné vrstevnice stydím.
 Marie 
  • 

Re: Chápu Janu, má proč být hysterická 

(10.1.2005 20:50:43)
Vazena vrstevnice Jany,

do jiste miry chapu Vas postoj. Nicmene musim poznamenat, ze dnesni trh prace (stejne tak pred rokem) vypada trochu jinak, nez jak jej popisujete. Rozhodne uz v dnesni dobe nedostavaji praci "mlade holky" pouze na zaklade nekolika mesicniho ci nekolikaleteho pobytu v zahranici - bez odpovidajici vzdelani a alespon castecne zkusenosti v danem obor, nemaji ani ony sanci praci "na tech tzv. lepsich a lepe placenych pozicich" dostat.
Verte mi, ze vim, o cem hovorim - kazdy den s nekolika takovymi jako konzultantka v lidskych zdrojich pri vyberech hovorim.

Ano, Vase generace mela urcita omezeni (v mnoha pripadech opravdu vazna), ale i nase generace (je mi 25) ma svoje omezeni a hranice.....
kazda doba s sebou nese sve a je treba byt schopen se s tim vyrovnat - nikdy a ani v teto dobe neplati, ze jsme si vsichni rovni a mame stejne prilezitosti - neni to tak!!!
Preji Vam mnoho uspechu v pracovnim i osobnim zivote, a to uprimne.
Marie

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.