Ludmila | •
|
(19.2.2004 19:56:28) Velice se mi líbí článek pana Mertina a cením si jeho příspěvku také jako odborníka. Velice přemýšlíme o DV, máme 5letého Jonáše a dvouletou Matyldu, Jonáš by měl do školy nastoupit v září 2005. Vím, že do té doby se může ještě změnit, dozrát, ale některé základní rysy jeho povahy jsou myslím již nyní celkem jasné. Je dítětem spíše introvertním, vystačí si s několika vztahy, je spíše tzv. úzkostlivé povahy, davové akce ho spíše odrazují a odmítá se jich účastnit, zkoušeli jsme ho např. dát na plavání, ale nešlo to. Po školce sám rozhodně netouží, ani my nemáme potřebu ho do ní dávat. Jsme hodně nakloněni se do DV pustit, jenom v poslední době přemýšlím, jestli je to úplně to pravé pro takto založené dítě. Na jednu stranu si říkáme že ano, na druhou si nejsme jisti, abychom ho opravdu příliš neoddělili od vrstevníků. Kde je ta hranice, co je normální a co "skleník"? Je možné, že se ještě do vstupu do školy nějak výrazněji změní? Prosím napište vaše zkušenosti, názory. Děkuji Ludmila
|
Meta | •
|
(20.2.2004 8:22:41) Můj starší syn je také introvertní a vrstevníků se stranil. Ale došla jsem k názoru, že člověk prostě mezi lidmi žít musí a tak jsem ho pomaloučku přivykala. Od čtyř chodil dopoledne na pár hodin do školky, ne že by byl moc nadšený, ale šlo to. Je pravda, že v posledním roce trávil čas ve školce tím, že si někde v koutku četl, ale kolektivu se nebál. Podobné to bylo i v první třídě. Učil se rád, ale školu jako takovou nijak nemiloval. S dětmi se nekamarádil. Dost mě to trápilo a tak jsem ho po dlouhém přemýšlení zapsala do oddílu vlčat v místní organizaci skautů. Kolektiv to byl malý - asi pět kluků s obětavým vedoucím. Nikdy nezapomenu na první výpravy( 1-2 dny), kdy odjížděl s pláčem a srdce mi to šlo utrhnout. Ale zpátky už se vždy vracel nadšený a plný zážitků. Netrvalo dlouho a našel si kamarády i ve škole, sebevědomí mu rychle přibývalo a na konci druhé třídy by už do něj nikdo neřekl, že je to mámin mazánek. Dnes je páťák a úplně v pohodě. I když budeš po celé dětství dítě chránit, stejně jednou bude muset do života vstoupit sám. Proto bych se z vlastní zkušenosti přimlouvala spíš pro tu školu veřejnou. Já jsem pro citlivé přivykání...
|
Ludmila | •
|
(23.2.2004 22:52:21) Děkuji. Ludmila
|
|
|
|