| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Já mám v Brně tři domy, až je koupím, budou mý 2.

 Celkem 15 názorů.
 xxxxxxxy 


Držím palce 

(22.7.2003 9:08:14)
Žabo, moc a moc ti držím palce. Já taky zažila podobné realitní hrůzy jako ty, s tím rozdílem, že jsem sice měla jenom jedno dítě, ale byla jsem bez manžela, který bydlel jinde a naopak se snažil mi to všemožně znemožnit. Po téměř roce hrůz to taky nakonec dopadlo. :-)))
 martina, 2 dcery 
  • 

Re: Držím palce 

(31.7.2003 11:28:39)
Procházím právě něčím podobným, pikantnějším o to, že mému muži se do toho ale vůbec nechce, on by nejradši v 1+1 na Žižkově setrval do konce života, i s našima dvěma příšerkama. Jenže už není kam dát psací stůl té mladší, která jde od září do školy. Už se řeší odhad, hypotéka, budem to splácet do důchodu, protože bytu za regulované nájemné se přece nevzdáme (říká můj muž)Ach jo, těch cca 200 000, co by za něj majitelka (možná) dala, nám bude sakra scházet. Ale představa útěku z Prahy (polovičního, protože profesí tam budem přivázaní pořád, a holky tím pádem školou) je tak úžasná, že se v noci budím a štípu do ruky, zda je to skutečně pravda, že už je všechno v jednání. A cestování vlakem pětadvacet minut do centra? To bych z některého sídliště jezdila i dýl! Takže Ti moc a moc držím palce.
 Nanyna, dcera 9let 


Bude dobře 

(22.7.2003 13:13:50)
Teď už to bude jen dobrý! Držím palce, ať už bydlíte v novém.
 Gréta 
  • 

Přestavba 

(22.7.2003 15:22:07)
Milá Žabo, držím palce. Zrovna taky přestavujeme domek (a v Brně :-))), tak si dovolím jen malou připomínku: neuvažuj o domě jen jako útočišti pro malé děti (viz postýlka za hlavou - za chvíli s vámi Dora v ložnici spát nebude, ne?), ale i později. Ale na to jistě i Vaše architektka myslí.
Obdivuju, kolik jsi do všeho dala energie. Možná by Darkovi pomohlo tehdy jít do školy o rok později a Ty ses taky mohla naučit řídit, není to nic tak strašného.
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Re: Přestavba 

(22.7.2003 22:00:08)
Ahoj,
moc nevím, co bychom si s Darkem počali, kdyby šel do školy o rok později - už takhle přeskakuje třídu a na podzim půjde do třetí. A co se týče toho řízení - vidím svoji maminku, která řidičák a má a necítí se jako dobrá řidička, takže stejně nejezdí. Myslím, že by to se mnou dopadlo stejně.
Ale teď už je tato otázka vyřešená. Začala mě děsit jiná věc - v tom pronajatém domě jsou několikrát do týdne prohlídky zájemců, během několika příštích dní (asi teď o víkendu) se tam budeme stěhovat,a ZASE NÁM POLEZOU LIDI DO LOŽNICE! Mysleli jsme si, že jich moc nebude, protože ten barák se nabízí už tak dlouho, že ho znají snad všichni, ale majitelka dokáže někde shánět stále další a další potencionální zájemce. Samozřejmě to nějak přežijeme, ale už jsem s tím nepočítala, tak se s tím nějak těžko smiřuju. V pátek dají naši architekti žádost o stavební povolení, tak snad to nějak poběží.
My samozřejmě počítáme i s tím, že děti nebudou věčně malý, proto taky tu doří postýlku nakonec budu mít za hlavou, ale je fakt, že zrovna tohle mně docela dělá starost - ono totiž stačí, když ju tam dusím jednou, a nemůžu si k tomu lehnout, musím sedět zkroucená, a záda mě z toho pak bolí ještě několik dní. Takže i kdyby to mělo být "jen" několik měsíců, tak to bude dost zlý. Ovšem dvorek si kvůli tomu fakt nezrušíme.

Ahoj

Žaba
 Gréta 
  • 

Re: Re: Přestavba 

(23.7.2003 16:27:35)
Doufám, že stavební povolení budete mít v pořádku! My máme problém se sousedama, kterým se nelíbí přístavba, takže už se to táhne pár měsíců a pořád se nestaví. Už teď je miluju, a to tam ještě nebydlíme!
Taky jsem měla proti řízení blok, ale pak v určité situaci jsem se rozhodla a šla do toho (taky v Brně) a teď je pro mě řízení relaxací, i když, po pravdě, asi nijak skvělej řidič taky nejsem, spíš se snažím o bezpečnost a klidné reakce na všechno na silnici (i v autě :-))).
Napiš ještě, jestli můžeš, jak se daří Darkovi v té škole, jestli je tam opravdu individuální přístup a jak to vlastně vypadá :-))) Je to teda šikulka s tím přeskočením roku. My chodíme do školy v Medlánkách, je to nově opravená škola s rodinným přístupem a jsme tam spokojení. Až se přestěhujeme, chtěli bysme tam asi dojíždět, radši než zkoumat metodou pokus omyl nějakou jinou školu.
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Re: Re: Re: Přestavba 

(23.7.2003 21:57:36)
A odkud do těch Medlánek budete dojíždět (jestli"s to někde psala, tak promiň)? S Pramínkem (tou Darkovou školou) jsme navýsost spokojení, opravdu tam individuální přístup má, už v té první třídě dělal třeba matiku z druhé, ve čtení dostával za úkol třeba přečíst článek v encyklopedii a odpovědět na otázky (takže číst s porozuměním), v prvouce si vyhledával informace navíc v knihách, na druhou stranu, když mu moc nejde psaní, nedělá se z toho věda... Dobrý to tam je.
Jak to půjde s tím stavebním povolením, to su sama zvědavá, dneska jsem dala architektům jakési papíry k tomu (plnou moc, aby to mohli vyřizovat, a svolení bývalých majitelů se stavbou - dokud se to nepřepíše na katastru, tak je to pro stavební úřad jejich), takže doufám, že oni to tam v pátek dají a do měsíce že to bude. Možná jsem naivní, ale bylo by to prima, kdyby to prostě pro jedenkrát zcela nekomplikovaně klaplo :-).

Ahoj

Žaba
 sylvaina 


Re: Re: Re: Re: Přestavba 

(24.7.2003 0:12:47)
Nechci tě děsit, ale do měsíce se to nedá stihnout už kvůli úředním lhůtám. Stavební řízení začíná běžet dnem doručení oznámení všem dotčeným, tj. sousedům, ale navíc třeba energetice, plynárnám, městské části. Pokud to dopadne dobře a nikdo nebude mít námitky, vydají stavební povolení, na což mají 30 dní. A po vydání stavebního povolení ještě 30 dní trvá než nabyde právní moci, tj. jestli se někdo neodvolá...
 Gréta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Přestavba 

(24.7.2003 12:08:43)
Sousedi jsou nejhorší, jestli je nemáš, jásej! Ti naši mají navíc pitbula, takže se jich budu ještě bát :-)))
Do Medlánek dojíždíme mírně i teď, z Kr. Pole, máme to dvě zastávky autobusem a běžně chodíme pěšky - tak 15 minut. Pak budem bydlet v Černých Polích - naštěstí skoro tam jede jakýsi autobus, nebo se nějak podělíme o auto, nebo nevím :-))), ale zlatá škola, kde je dítě spokojené. Nebudem mít ale pak kamarády u domu, což je trochu škoda.
To je skvělé, že se Darkovi tak věnují. Kolik je dětí ve třídě?
U nás bylo teď 15, a přitom učitelka stejně ani neví, že dcera matematiku miluje a počítá pořád něco, záporná čísla a násobení. Stačí, že má dobře příklady v učebnici, cokoli navíc jí dávám já. Něco mezi klasikou a moderním způsobem vyučování. Chovají se k dětem dobře, často chodí ven, žádné ponižování atd.
Překvapilo mě pouze přísné známkování (hlavně psaní - někdo dostává i trojky, to podle mě ty děti nemají vůbec zapotřebí), a taky, že učitelky děti příliš neznají. To jsem asi rozmazlená školkou, kde se o děti velice zajímali, co má kdo rád, jakou má rodinu, co ho baví. Asi to ve škole nejde kvůli množství učiva, nebo v Pramínku to jde?
 Liška Bystrouška 


Bydlení, peníze a děti 

(24.7.2003 20:23:08)
Tak jsem si zase něco přečetla a nevycházím z údivu, představila jsem si samu sebe ve stejné situaci a zavzpomínala na svoje dětská léta, kdy jsme se sestrou a rodiči nejprve bydleli 6 let v jednom pokoji dvoupokojového bytu mé babičky a dědy a poté dalších dvanáct let využívali luxusu dvoupokojového bytu ve čtyřech (jiný byt, stejní rodiče a sestra).
A představím si sebe, teď, tříčlenná rodina ve dvou místnostech...
Za pár let nás taky čeká rozhodování, kam s dítětem do školy a jestli dojíždění nebo stěhování.
Co víme už teď, je to, že jakýkoli kompromis stran bydlení se vždycky sakra vymstí. V Žabí situaci bychom zcela určitě volili jiné řešení, např. za peníze z pronájmu sídlištní garsonky platit taxík (ať už v přeneseném slova smyslu nebo ne) nejstarším, školou povinným dítětem do školy a zpět, zatímco ostatní členové rozvětvené rodiny by stále měli určité zázemí. A mezitím bychom se snažili situaci řešit, se snahou minimalizovat náklady s několikanásobným stěhováním a několikerým zvykáním na nová bydlení, o energii, vynaložené na celou anabázi ani nemluvě.
Svám způsobem obdivuji Žabí rodinu, že v této situaci, kterou já osobně považuji za naprosto krizovou, dokáže fungovat měsíce, ne-li roky...
(Přiznám se, že po přečtení obou dílů byla moje první spontánní reakce "Mít tak vaše starosti a Rotschildovy peníze". Ale každému, co jeho jest, a k Česk(oslovensk)u patří bytová krize již posledních 58 let, takže se i stala životním stylem mnohých.)
Doufám, že to celé všechny děti prožijí v relativním psychickém zdraví a nepřijdou i o trošiiiiiiiinku zmatenou matku.
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Re: Bydlení, peníze a děti 

(25.7.2003 23:14:49)
Ahoj,
on asi každej považuje za úplně neúnosnej děs něco jinýho. Pro nás by to byla "normální" škola na prvním místě. Ale i varianta dál dojíždět by byla horší než to dvojí stěhování - mimo jiné např. i proto, že bychom nezvládli Darka dopravit na jakékoli mimoškolní aktivity. Ale ona se ta možnost hlavně ani nenabízela, pokud bychom se nerozhodli dojíždět příštích nejméně 12 let, my jsme prostě museli napřed původní dům prodat a pak koupit novej. Kdybychom si řekli, že radši budeme dojíždět a ponecháme si zázení, dokud se nám nepodaří koupit něco vyhovujícího blízko, dopadlo by to pravděpodobně tak, že až bychom na něco narazili, neměli bychom kupce, a až bychom ho měli, tak by opět nic nebylo k nalezení...
Pro většinu našich přátel je řešením spokojit se s nejbližší školou, jedni vozí děti do waldorfské školy a vůbec jim to nezávidíme - i když nutno přiznat, že oni nám taky ne :-).
V Pramínku je ve třídách 8-16 dětí, jak v kterém ročníku, nejsem si jista, jestli teď v 1. třídě jich nebude 20. Darek chodil do třídy, kde jich bylo 9, teď jich bude 10. Paní učitelka o všech všechno ví, každý den začínají ranním kruhem, kde mají i možnost říct něco, co by ostatním rádi sdělili (a v pondělí každý o sobě mluví přímo programově, ostatní dny jen kdyby to už "nemohl vydržet" :-)). Taky učitelka vítá a očekává, že jí rodiče o dítěti řeknou spoustu podrobností. A v hodinách si jich skutečně individuálně všímá (strašně ju za to obdivuju, já být na jejím místě, tak se z toho zblázním), ví, co komu jde - musí to vědět, když má psát smysluplné slovní hodnocení - když někomu nesedí postup, kterým se učí, zvolí pro něho jinej - takže např. ve čtení si Darek četl svoje, 7 dětí se učilo číst genetickou metodou, kterou v Pramínku používají (neslabikuje se, spojují se rovnou hlásky do slov) a jedna holka slabikovala, protože to dělala sama od sebe, tak jí v tom přece nebudou bránit, no ne :-)? Nesouvisí to podle mě s množstvím učiva, ale s ochotou a schopností učitelů. Myslím si, že práce učitele je náročná vždycky, ale takhle teda extrémě. Ale pro toho, kdo na to má, kdo je dost trpělivej a tvořivej na to, aby to zvládl, je to asi mnohem víc uspokojující. Počítáme, že do Pramínku půjdou všechny naše děti, taže celou tuhle šílenost bereme jako vklad do budoucna - koneckonců Alan tam v lednu nastupuje do školky.

Ahoj

Žaba
 Liška Bystrouška 


Bydlení, peníze a děti 

(24.7.2003 20:23:36)
Tak jsem si zase něco přečetla a nevycházím z údivu, představila jsem si samu sebe ve stejné situaci a zavzpomínala na svoje dětská léta, kdy jsme se sestrou a rodiči nejprve bydleli 6 let v jednom pokoji dvoupokojového bytu mé babičky a dědy a poté dalších dvanáct let využívali luxusu dvoupokojového bytu ve čtyřech (jiný byt, stejní rodiče a sestra).
A představím si sebe, teď, tříčlenná rodina ve dvou místnostech...
Za pár let nás taky čeká rozhodování, kam s dítětem do školy a jestli dojíždění nebo stěhování.
Co víme už teď, je to, že jakýkoli kompromis stran bydlení se vždycky sakra vymstí. V Žabí situaci bychom zcela určitě volili jiné řešení, např. za peníze z pronájmu sídlištní garsonky platit taxík (ať už v přeneseném slova smyslu nebo ne) nejstarším, školou povinným dítětem do školy a zpět, zatímco ostatní členové rozvětvené rodiny by stále měli určité zázemí. A mezitím bychom se snažili situaci řešit, se snahou minimalizovat náklady s několikanásobným stěhováním a několikerým zvykáním na nová bydlení, o energii, vynaložené na celou anabázi ani nemluvě.
Svám způsobem obdivuji Žabí rodinu, že v této situaci, kterou já osobně považuji za naprosto krizovou, dokáže fungovat měsíce, ne-li roky...
(Přiznám se, že po přečtení obou dílů byla moje první spontánní reakce "Mít tak vaše starosti a Rotschildovy peníze". Ale každému, co jeho jest, a k Česk(oslovensk)u patří bytová krize již posledních 58 let, takže se i stala životním stylem mnohých.)
Doufám, že to celé všechny děti prožijí v relativním psychickém zdraví a nepřijdou i o trošiiiiiiiinku zmatenou matku.
 Aladin 
  • 

s úctou smekám 

(25.7.2003 8:51:51)
Žabo, nedá mně to a musím Ti vyjádřit svůj obdiv. Jenom ty samotné realitní patálie vydají na pořádnou zátěž na psychiku, a když si k tomu přimyslím ty další jenom mimoděk zmniňované věci - strašně složité vození do a ze školy, prožívání prvního školního roku, druhé dítko, těhotenství a třetí dítko, péče o ně všechny a domácnost...Musíš mít dost výdrž, a s manželem jste zřejmě sehraná dvojka, že se přes to všechno s poměrnou lehkostí - jak se zdá - přenášíte.
Moc Tobě aj celé rodině přeju, ať to všechno spěje už jenom k lepšímu! A.
 Vladan 


dasj 

(30.7.2003 12:09:45)
ale bnevaljt
 enfant 
  • 

sancta simplicitas 

(10.4.2006 8:59:33)
IQ se u ženy dělí počtem dětí

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.