martina, 2 dcery | •
|
(4.6.2003 12:08:25) Já si zase vzpomínám na bakelitovou pistolku, kterou jsem jako devítileté dítě objevila na opuštěném kluzišti. Byla zřejmě prokousnutá od psa, ale jak se hodila. Ne na sovětské hrdiny, ty mě, byť budu podobná věková kategorie, jaksi minuly. Ale Old Shaterhandovi se přece taky hodila. A mayovky jsem prožívala velice velmi (ba jsem k tomu donutila kamarády ze sousedství). Počítač je kolorit, děti vždycky chtějí prožívat příběhy "doopravdy", kde jde o čest, přátelství a život. Viz popularita dračího doupěte (mimochodem Tvoje historka s bednou granátů mi připomíná mě - už v dospělém věku, kdy jsem shodou okolností pracovala s dvěma přáteli, se kterými jsme dračí doupě hráli. Jednou ráno na nás kolegové dost zírali, když jsme dvě hodiny řešili toho strašného čaroděje a zmrtvýchvstání, které jeden z nás absolvoval :o)) Zkrátka doufám, že i moje holky budou v jistém věku šermovat dřevěným mečem, pálit z bakelitové pistolky či pro mě za mě bojovat magickou hůlkou a la Harry Potter.
|
Káča | •
|
(5.6.2003 13:56:31) Zatím máme ve věku umožňující již ovládat počítač jenom osmiletou dceru..... takže u nás se nestřílí, ale probíhají módní přehlídky, pak s Barbie zachraňujeme zvířata, cestujeme s ní po světě (samozřejmě abychom se dostaly do určité země tak musíme splnit plno úkolů a rozluštit plno hádanek), hrajeme si s Alenkou v říši divů, s mořskými rybami zachraňujeme poklady ..... prostě náš "sortiment" počítačových her je úplně jiný než ten "klučičí" ... našeho tříletého syna už ale k počítači "vedeme" taky, a to s hrami adaptovanými jeho věku (vybarvujeme zvířátka, stavíme hrady z kostek). Jsem zvědavá, jestli i on bude mít "válečnické" sklony. Uvidíme.
|
Petr, kluci pubertaci a jedna batolka | •
|
(19.6.2003 15:52:33) Kdyz oni ty valecnicke hry jsou mnohem zabavnejsi. Bohuzel. Tak se alespon snazim, co mi moje otcovska autorita dovoli, aby se hrali strategie. Ale hlavne je to proto, ze ten pohled pres hlaven s cakajici krvi nejak nesnasim.
|
|
|
|