| Eva | •
 |
(3.5.2003 20:56:53)
...moji švagrovou. Kdybych ji neznala, asi bych to brala jako dobrý fór a silnou nadsázku, ale bohužel ji znám. Až na to, že oni mají jedináčka, nejrozmazlenější, nejnesamostatnější, neofukovanější a nejhlídanější dítě, co znám. Hrůza. Samozřejmě, že ten prcek na žádné výlety nebo nedejbože školky v přírodě nesmí. Víte co by se tam mohlo stát? Úplně všechno. Ale co hůř, ona nesmí sama vůbec nikam, ani na ven zahradu. Když začala malá chodit do školky, nebyla to ona, kdo při loučení brečel... No nic.
Chápu, že se každá máma o dítě bojí a bude se bát i když tomu dítěti bude čtyřicet a bude mít dávno vlastní děti, ale co je moc, to je moc.
|
| Martina | 
|
(3.5.2003 21:23:08)
Tak hele;-) Ja jsem taky jedinacek a urcite to u nas nevypadalo jako u tve svagrove. Nasi byli v pohode, jezdila jsem na skoly v prirode, na hory, na tabory, chodila na Judo, do skautu...atd. Nasi se o mne bali, to je jasny ze jo ale byli a jsou v pohode a na skoly v prirode jsem jezdila s naprostou samozrejmosti. Naopak znam rodice (tatuv spolupracivnik) co maji dve holky. Ta starsi je v pohode, zato ta mladsi je hlidana ostrizim okem sveho otce kazdou vterinu sveho zivota. A kdyz mela jet na skolu v prirode, tatinek ji nakukal, ze se ji tam bude stejskat a jemu taky a ze to nevydrzi a ja nevim co vsechno a holka i kdyz treba puvodne chtela, po "rozmluve" s milujicim tatinkem nejela. Ted ji je asi tak 12 a na skoly v prirode uz myslim jezdi. Ale do skoly ji porad vozi tatinek autem. Takze bacha na to, kdyz je clovek jedinacek, nemusi bejt hned to nejrozmazlenejsi dite na svete!!:-) Nerikam, ze nejsem rozmazlena ani trosku...;-))
|
| Romana, miminko a puberťák | •
|
(4.5.2003 0:56:40)
Nemyslím, že by paní Magda rozmazlovala své děti. Její dcerky přece odloučení zvládly, a zvládání paní Magdy je roztomilou nadsázkou, co se nám maminám honí v hlavě. Synek byl velmi zdráv a všechny školky a školy v přírodě byly pro nás oba vítané dovolené. On si odpočal od maminky, já od něj (bydleli jsme tenkrát sami).
To skončilo ve druhé třídě, kdy se do organizace školy v přírodě zapojila VZP. Nabídli objekt (uprostřed Krkonoš) a program (v objektu bazén, různé aktivity) + slevu - vypadalo to na nádherné tři týdny. Synek se však vrátil o 6 kg pod svou správnou váhou, totálně prochlazený a velice vystresovaný ze šikany z vyšších ročníků - bydleli pohromadě. Měsíc zůstal doma, marodil a vzpamatovával se. Nic horšího jsem do té doby ani potom nezažila. Na každou následnou otázku, jak je tohle možné, se mi dostalo mnoho vysvětlení o "objektivních potížích", ale ani se neomluvili (VZP, škola ano, učitelky prý byly také vyděšené z průběhu). Od svých 9 ti let syn jezdí sám s turistickým oddílem a vcelku ne moc odpovědným vedoucím na víkendy a tábor, naučil se být soběstačný, naučil se přežít, stejně mám ale od té doby nepřiměřené pocity strachu, kdykoli odjíždí, protože nevím, na jaké "objektivní potíže" narazí tentokrát. A stejně jako Magdiny příjemně rozmazlené dcerky, tak i ten můj rozmazlenec o tomto strachu nic neví.
Akorát je mi líto mimiňačky, protože ta si ten můj strach ještě užije.
|
|
|
| Zuzava* | 
|
(5.5.2003 11:11:00)
Evo, není tvoje švagrová ta moje? Asi ne, protože ta moje má děti dvě, ale málo platné...tím to není...Taky jen zírám, vedle ní jsem naprosto nezodpovědná kreatura, protože děti posílám do škol a školek v přírodě, a nechávám tak bez dozoru a láskyplné péče zpustnout...Výsledkem její výchovy jsou ovšem dva moulové, naprosto neschopní samostatné existence, na škoku v přírodě či tábor by je nikdy nedala, bez rodičů prostě ještě nedali ani ránu, a zatímco její syn je už tři roky plnoletý (!!!!), matinka večer volá jeho otci, co má synkovi nachystat na oblečení na druhý den na lyže....a vůbec jí to nepřipadá jako trapas...
Magdiččiny pocity samozřejmě taky chápu,jen by snad měla víc zdůraznit, že jde o komedii, aby to někdo nevzal vážně a nepovažoval ji za naprostou hysterku...což jsem si chvíli myslela...trochu jsem navíc při čtení měla pocit, jako by to, že ona sama vyvádí jaksi vyjadřovalo to, že to bere zodpovědněji nebo prožívá víc než jiné...možná to mám ze své švagrové, když jsem tyhle poznámky musela při každé příležitosti slýchat...
Takže na vědomí dávám, že každá aspoň trochu normální matka má při tom, poslat děti kamsi od sebe, určité obavy, tedy i já, a to, že nevyšiluju, je jednak projev důvěry ve školku či jiné zařízení, které tu akci pořádá (do té, co v ni nemám důvěru, bych děti nedala), a jednak natrénovanost - manžel má životu nebezpečné povolání, takže jsem se musela naučit vyrovnat se s faktem, že nikdy nevím, jestli dnes z práce přijde domů živý a zdravý, a o dětech to platí taky - plno věcí prostě neovlivním. Jestli je ale můj úkol coby matky takový, jak ho vidím, tedy připravit děti na samostatný život, a to co nejlépe, asi to jinak nejde.
Hodně štěstí šíleným matkám.
|
| Eva | •
|
(6.5.2003 17:31:29)
Už jsem si myslela, že jsem divná, když si myslím, že tohle není normální... :) Ale to s tím chystáním oblečení pro osmnáctilétého bobánka mne pobavilo maximálně. :))) To jde?
|
| karolína,30 tt. | •
|
(11.5.2003 17:02:32)
A to jsi asi ještě neviděla matku,která večer koupe,ano,koupe patnáctiletého syna.Kluk jde po prázdninách na učňák,ale maminka mu musí pomáhat umýt se.Podotýkám že kluk je naprosto zdravý,žádné postižení nemá.To já měla pocit že jsem se zcvokla,že mi ruplo v bedně,když jsem na vlastní oči viděla,že Matěj stojí ve vaně a jeho matka ho mydlí po celém těle.Ještě měla tendence na něj šišlat,proti tomu se však ohradil,že není žádné mimino.To by se ale snad taky mohl sám mýt,ne?Připadá vám to někomu normální?
|
|
|
| Verysek | 
|
(6.3.2006 11:10:20)
No zatím naštěstí ne z vlastní zkušenosti, moje devítíměsíční mimčo zatím pořádá výlety akorát pod můj stůl...:-)) Ale dlouho jsem jezdila jako instruktorka a později vedoucí na dětské tábory.Na táboře bývaly děti z první a druhé třídy, třeťák byl docela výjimka.To co se vždycky konalo u autobusu, když se na tábor odjíždělo bylo úřesně takové jak to bylo popsáno tady v tom článku, maminy na pokraji nervového zhroucení a zalité slzami od hlavy k patě se mohly umávat a děti vstupem do autobusu naprosto zapomněly že venku stojí jakýsi rodič, zdrcený jejich odjezdem, a vesele štěbetaly se sousedem.A když se ve stanech otevřely kufry, bylo to taky stejný-na každé věci obrovskými písmeny jméno, nebylo výjimkou ani sedm igelitek a v tom kompletní oblečení na každý den,od ponožek až přes dvě tři mikiny (na večer, až zapadne slunce, kladla nám mamka na srdce, on je chudák strašně citlivý na změny počasí, a podívala se na kluka, za kterého by byli dva...:-)) ) A na konci tábora obvyklá otázka-děti nechybí vám nic?? A usilovné vrtění hlavičkama jako že určitě ne...a když jsem měsíc po příjezdu potkala známou ta mi říkala-no prosímtě, ta naše holka tam někde zašantročila dvě trička, ale přivezla si jedny cizí tepláky a asi tři páry ponožek...:-)
|
|
|
| Lucia | •
|
(8.5.2003 18:54:30)
ked isiel moj syn do skolky, plakali sme obidvaja, to by si si ale zgustla, keby si nas videla, co? magda, hlasim sa k tebe ako dalsia "hysterka" (i ked si to vobec o nas nemyslim).
|
| Martina |
|
(15.5.2003 14:31:56)
To s tim 15ti letym synem je fakt sila. Co na to rika ten kluk?? Prijde mi divny i to, ze si to "necha libit".
Jinak Lucie i ja jsme asi hysterka, i ja budu nejspis brecet az Matej vyrazi na prvni (mozna i dalsi) "samostatnou" akci, o skolce nemluve;-)
|
| alka123 | •
|
(5.3.2006 21:31:09)
no ja nemam take problemy :o))) filip bude mat 6 a michael bude mat 2. ten mensi este "nechodi" nikam, ale toho starsieho obcas beru moji krstni rodicia k nim na chatu. myslite si o mne co chcete, ale ledva cakam kym sa za nim zabuchnu dvere :o))) milujem svoje deti, ale take odlucenie na par dni z casu nacas dokaze naramne potesit. aby ste rozumeli - moje deti su totiz ako zive striebra. doobeda si upracem a akonahle sa vrati starsi zo skolky behom piatich minut to u nas vyzera ako po 3. svetovej.
takze ja asi nepatrim k tym "silenejsim maminkam". mne uplne vyhovuje ked ho s casu nacas niekto z rodiny zoberie na vylet alebo len tak na vikend, aj ked je pravda ze ked je prec z domu tyzden (co zase nebyva tak casto) zacne mi chybat.
|
| Dana | •
|
(6.3.2006 14:32:34)
Klukům je teď 4 a 6 a když vloni ještě byli spolu ve školce, taky se nám poštěstilo, že oba odjeli na školku v přírodě. Rozhodně jsem z toho žádné trauma neměla, nezvyk to byl, to jo, ale bylo to moc příjemné a jen škoda, že se toho v dohledné době znovu nedočkáme ;-).
Jinak to, že si 2 mladé učitelky vzaly na týden naše dva rošťáky, k nim dalších 15 a vrátili se všichni živí, zdraví a spokojení, to fakt obdivuju!
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)