| Petule+Philip 25mesicu | 
 |
(5.3.2003 19:43:57)
Docela zajimavy clanek. Jen se tak obavam, jestli tu jeden nemluvi o koze a druhej o voze.
To, ze se holcicky ve skolce hezky najedly, zatimco se kluci nebyli schopny obslouzit, muze byt (podle meho laickeho maminkovskeho nazoru) take zpusobeno tim, ze do urciteho veku jsou proste holcicky sikovnejsi. Nebo to, ze doma vidi jedine maminku, jak serviruje, nemusi byt zpusobeno povalecskym manzelem, ale normalnim tatou, kterej se stara o ty svy krky a chodi domu pozdeji. To, ze kluci zrejme nemaji prilezitost o veci poprosit, ci prosbu vyslyset, je do nebe rvouci nehoraznost. Jak si svy dite vychovam, takovy ho mam. Muj klucik je na "prosim" (uz ciste lingvisticky) moc malinkej. Zatim umi jenom "dik", ale hned, jak se mu pismenka srovnaj na jazycku jak maji, tak nedostane jedinou vec bez "prosim".
Lidicky, prosim vas, neprehanejte s tou rovnopravnosti. Zenska a chlap si rovny nemuzou bejt uz od prirody, od genu, od prehistorickyho vyvoje.
Na druhou stranu je fakt, ze modry obleceni nosej zensky uz od pradavna, u chlapu je ted zas moderni ruzova kosile, na kolika toaletach vidite cedulku, aby chlapi curali v sede, chlapi zustavaj uz obcas na matersky,...no tak ted nam chybi uz jen ta zenska v dolech a chlap na porodnim stole, ze?
Ale nic ve zlym. Jestli EU nevi nic lepsiho, co s tema prachama udelat, tak si hrajte.
Hodne stesti vsem organizatorum a ucastnikum projektu a nam ostatnim "normalnim" maminkam preju prima rostacky a roztomile princezny.
Petule
|
| Martina, 3,5 letý syn | •
|
(20.5.2003 11:27:01)
Já si opravdu myslím, že jsou ženy v této společnosti diskriminovány a hlavně trestány za své postavení matky. Proto souhlasím s tím, že by se v této otázce postavení muže a ženy mělo něco skutečně začít dělat. Naši politici o rovnoprávnosti jenom mluví. Vždyť žena nástupem na mateřskou dovolenou ztratí kontakt se světem, se svou profesí, a za to od státu v době, kdy je málo dětí, obdrží almužnu ve výši 2 500 Kč. Nenám nic proti důchodcům nebo nazaměstnaným, kterým se jejich důchody a podpory neustále valorizují, ale ženám na mateřské by měla náležet minimálně minimální mzda. Vždyť i ony mají mít možnost aktivně žít. Já bych navrhovala pro muže povinnou mateřskou dovolenou alespoň půl roku, protože dítě starší jednoho roku chlap musí zvládnout. Pak by si chlapi pořádně uvědomili, co to je za spoustu práce a hlavně co to je vypadnout ze zaměstnání na delší dobu. Myslím, že by se ženy těšily větší úctě a hlavně by něměly problém se vracet do zaměstnání.
|
| Aneka_ | 
|
(20.5.2003 11:41:21)
Martino, v čem máš pocit, že jsou ženy, potažmo matky diskriminovány? Vynechám almužnu, tam je to zřetelné a vynechám i případné ucházení o místo, tam je to pravděpodobné, ale jinak si nemyslím, že by ženy v našem státě nějak příliš trpěly svou rolí matky. Jistě, z předchozího vyplývá, že jistá částečná diskriminace tady je, ale nepovažuji ji za tak strašně tragickou. Ano, v katastrofu se to může zvrhnout tehdy, máte-li doma manžela, či partnera, jež není schopen, či ochoten běhat kolem dítěte. Ale to už je problém toho konkrétního páru, nikoliv problém globální. Na miminko se neskutečně těším, ale jednak nehodlám zůstat doma tři roky, chci jít do práce a pak nehodlám s ním trávit 24 hodin denně. S manželem jsme byli u plození oba a budeme též oba u výchovy, u hlídání, u horečky, ale také v kině, u kamarádů na klepech, na kole, ve cvičení a podobně. Nestrpěla bych, kdyby si manžel chodil za zábavou a já bych nemohla za svou, neboť mám miminko. Ne, miminko máme oba, proto budem oba běhat kolem drobečka. Chápu sice, že manžel pracuje, ale já také nebudu celý den vylehávat, tak ať se také stará o miminko, které chtěl a chce stejně jako já.......
|
| Daniela Lukášek Leonka Kevin | 
|
(20.5.2003 11:59:24)
Aneko já žiji sama bez partnera, ale ve své okolí se nesetkávám s mnoha páry, kde by jim to takto fungovalo,každopádně mám stejný názor jako Ty.
Ale když Ti dotyčný moc MD neusnadní, do toho máte finanční problémy a nakonec nemůžeš sehnat práci, tak se to nabaluje a o rovnosti žen ve společnosti opravdu nemůže být řeč.
Já osobně se setkávám s dikriminací hodně, ale v trochu odlišné rovině, např. příspěvek za 24hod starost o postižené dítě 1.160,-. Na ústavní péči stát přispívá cca 15tisíc Kč.DC neboli MŠ pro tyto děti 1-3tisíce, ale spíš se to pohybuje v horní hranici,kupování stříkaček, které feťáci získávají zdarma atd.
A to bychom mohli mluvit i o jiných sociálních skupinách,(PP, homosexuálové...) opravdu ,rovnost se zde zatím moc nenosí.
Přeji Ti co nejméně problémů a zdravé vytoužené miminko.
Daniela
|
| Aneka_ |
|
(20.5.2003 12:39:37)
Danielo, znám tě z diskusí i z televize a hodně hluboko před tebou smekám. Jen bych chtěla mírně oponovat v tom, že ty nejsi s Lukáškem diskriminována jako matka, ale jsi diskrininována jako matka postiženého dítěte.Vy dva máte problémy a potíže tam, kde by je jiné matky neměly. tady je problém v legislativě v sociálním zabezpečení a vůbec ve státě. Máš to neskutečně těžké, ale přesto z tebe čiší cosi, co tě katapultuje spíše do role tvrdé ženy. Vím, že to "cosi" vzniklo na základě sakra krutých zkušeností, ale spousta žen takové problémy nemá a to ani zdaleka a přesto se cítí jako ubohé diskriminované příslušnice ženského pohlaví. Zkrátka, můj příspěvek byl věnovám těm ženám, jež mají to štěstí a mají zdravé dítě. To se pak musí potýkat- oproti tobě- ze směšnými potížemi. A přesto se spousta z nich nedokáže postavit na vlastní nohy.(tím nemyslím být nezávislá na partnerovi, ale být schopna si udržet své já) Život není snadný, ale je to náš život a měly bychom ho žít, né přežívat. Jak tě tak čtu a sleduji, ty i přesto, jak složitý a těžký život máš, se dokážeš věnovat něčemu, bojuješ za něco, stojíš pevně na svých nohou. To jsem tím chtěla říci. A to je to, čeho si na ženách a matkách vážím.
Měj se krásně, ty i Lukášek.
|
|
|
| Aneka_ |
|
(20.5.2003 12:58:43)
Milado, možná máš pravdu, nehádám se. Tak bych to chtěla popsat jinak.
Moc bych chtěla, aby jsem byla schopna si urvat alespoň hodinu denně (mimo spánku) jen pro sebe. Moc bych si přála, aby jsem zůstala v kontaktu s okolím a moc nechci a bojím se toho, že po roce života mého očekávaného dítka, se nebudu schopna bavit o ničem jiném, než o tom, kolik snědlo, kolik pije a jak je nadané. Toto se stalo spoustě mých kamarádek a jak to tak vidím, nechtěla bych to. Naštěstí né všem a tak bych nechtěla patřit k nim. Nikdy jsem nebyla člověk, jež by příliš řešil svou situaci, jež by se vyplakával u kamarádek, jež by potřeboval příliš rad.Po té, když jsem přišla o první miminko, tak jsem zjistila, že to vůbec není takové, jako u kamarádky. Nesesypala jsem se, protože to se stává a stávají se horší věci. Neví to nikdo, jen mí rodiče a manžel. Čekám druhé dítě a opět to nikdo neví, proč by měl? Však to jednou půjde vidět a je to věc, která není neobvyklá. Nejsem ničím zvláštní, tak proč se nechovat stejně, jako před tím. Ano, je to pro mne úžasné období, ale jen pro mne, proč to mám roztrubovat do okolí? Měla jsem dosti veliké riziko a měla jsem být doma, ale proč? Nechci se stát úzkostlivou, nechci, aby jsem nedokázala vést jiný rozhovor, než jen o dítěti, nechci se se svými rodiči bavit o tom, zda se cítím být pořádku. Zkrátka je to tak jak to je a hotovo. Tak takto se já dívám na svůj problém. Jsem možná neurvalá a drsná v tvých očích, ale takto to vážně cítím a chtěla bych, aby jsem se příliš nezměnila, až miminko povinu. Bude to jistě ten nejúžasnější tvoreček na celém světě, ale bude takový pro mne, proč tím dusit okolí? Do práce půjdu i přesto, že bude mít dítě lehké onemocnění. Však je tady taky táta, který se bude starat. Upravíme si práci tak, ať je dítě s rodiči, né v jeslích, ale nemusí být nutně se mnou. Táta je také člověk zručný, jež jistě dokáže vyhovět potřebám miminka, tedy mimo kojení. Zkrátka, takto si představuji svůj život s miminkem. Miminko je pro mne dar, ketrý bude žít vedle nás rodičů, nikoliv na můj úkor.
|
|
|
| Aneka_ |
|
(20.5.2003 13:19:13)
PS: Milado, máš pravdu v tom, že existují situace, za kterých do práce nepůjdu, ale jistě si najdu miminálně hodinu denně, kdy hodím dítě manžílkovi a půjdu si po svém. Zajdu si do galerie, do divadla nebo jen tak do lesa se psem. Na masáž, či k holiči. Zkrátka se vždy budu snažit najít si kousek pro sebe, aby jsem se necítila diskriminována a udělám proto cokoliv.... .
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(20.5.2003 14:34:46)
Aneko, doufám, že ti tvé nadšení vydrží... já na mateřskou vůbec nešla, protože přece jen vydělávám podstatně víc než manžel, přesněji řečeno: vydělávala jsem, teď s dítětem je to dost komplikované a to mám výhodu "hlídací" babičky - důchodkyně. Ovšem taky jen někdy, protože je dost často mimo Prahu (na chalupě). Přes léto dost často...
Malému je 19 týdnů a zatím to řešíme tak, že prostě chodí všude s námi. Naštěstí je hodný a zvládá to. Divadlo a kino jsme si ještě nedopřáli, jsme rádi, že si jdeme občas sednout s kamarády do zahradní restaurace... až nebudu kojit, samozřejmě to bude jiné.
Přála bych ti, aby to fungovalo tak, jak si představuješ, ale počítej s tím, že realita bude jiná. Nemám těžkou práci, ale musím u ní "přemýšlet", a když každých deset minut odskakuješ od počítače, abys podala hračku, dudlík, odstranila vlasy (naše vypadané, miminko tak dlouhé ještě nemá), jde to sakra pomalu. Radši bych si dopřála ten "luxus" být na mateřské a nemuset se o nic starat, přesněji řečeno - dělat jen tehdy, kdy mám čas, a ne stíhat jeden termín za druhým, protože bez mého příjmu se z garsonky nevyhrabeme. Dá se to zvládnout, zvládnout se dá všechno, ale radši bych se bez toho obešla...
Kdybych nemusela, určitě bych si aspoň rok dva mateřské dopřála, protože ono je to fakt báječné, sledovat mimčo, jak roste. No, snad mi toho neuteče zas tolik...
|
| Aneka_ |
|
(21.5.2003 8:07:56)
Monty- samozřejmě jsem neměla na mysli, že příjdu z porodnice domů, hodím miminko na krk manželovi a řeknu mu - tě pic, jdu do báru:-) Né, tak na to fakt nejsem. Spíše jsem tím měla na mysli, že tak po roce bych šla pracovat a do toho roku, že si hodlám vymezit čas na své koníčky. Třeba, že si zajdu na hodinku na kurt, pinknout tenis nebo na bazén, či v podvečer do toho divadla s kamarádkou. Je jasné, že nebudu vysedávat na tříhodinovém představení denně, jen si chci najít vždy tu malou skulinku pro sebe. Mám několik výhod. Do práce nemusím, ale chci, bydlení máme velice slušné, tedy doděláváme, navíc bydlíme na vsi, dudíž je spousta věcí jednodužších(pro mne).
MD- já zase zastávám názor, že po dobu mateřské raději slevím za svých požadavků, co se financí týče, než aby manžel vydělával v postatě za dva. už tak v práci tráví dost času a nechci, aby to bylo více. Raději ať je doma, ať si hraje s miminkem, ať je klidný a nemá pocit, že díky miminku se může strhat. Raději si odpustím (obrazně řečeno) jedny dupačky z tesca a nekoupím půl kila pršutu, ale jen 10dk na chuť, raději si nekoupím dvoje boty od Batě, ale jen jedny, protože to omezení mi vždy stojí za to, aby byl manžel tátou a manželem, nikoliv továrnou na peníze. A byť jsem také zvyklá na docela přínosný život, žijeme si 5 let sami pro sebe a své koníčky, toto mileráda oželím.
Sosane - dobrém mne překvapil tvůj názor....
|
| Aneka_ |
|
(21.5.2003 8:13:10)
Oj ty překlepy až hrubky, pardón:-) píši ve spěchu a nečtu po sobě - chyba:-/
|
|
|
|
|
|
| Jana CAM | 
|
(20.5.2003 13:24:30)
Aneko,
Já se snažím stíhat vše jak péči o rodinu, zároveň svou práci a taky své koníčky. Jsem na mateřské a zároveň pracuji, je to někdy náročné vše zkloubit, ale já jsem si to tak sama vybrala, protože mě moje práce s těhulkama baví, ale myslím si, že některé ženy se skutečně setkávají s diskriminací a nemají možnost takového výběru. Můj manžel se taky dokáže postarat o děti, ale jeho práci musím mnohdy uřednostnit, jelikož živí celou naši rodinu a sponzoruje mé aktivity. Sdílím taky názor, že žena má mít čas na sebe a na to co jí baví, stejně jako muž. A co vím určitě, je že každou ženu narození potomka změní. Stane se matkou a to je v životě velká změna. Každá máma se s novou rolí dokáže jinak srovnat a myšlenkově ji to posune opravdu jinam. Vím o čem mluvím, přeji hezký den Jana
|
| Aneka_ |
|
(20.5.2003 13:33:48)
Díky Jano, vím, že se změním. A chci abych se změnila, ale zároveň chci mít ten pověstný kousek pro sebe. Třeba tak jako ty. Děláš to, co máš ráda a věřím, že jsis to prosadila. Zvládáš to při dvou dětech a byť jsi mnohdy utahaná, jsi šťastná. A tak bych si to představovala i já..... .Nedělat jen to, co musím, ale také to, co mne baví.
|
| Jana CAM |
|
(20.5.2003 13:40:01)
Aneko, někdy těch věcí co člověk musí je při dětech stokrát víc, než těch co ho baví hi hi J.
|
|
| Marťa11 |
|
(20.5.2003 15:24:53)
Aneko, prosím Tě, dej vědět cca tak půl roku po narození miminka, jestli je to u Vás tak jak si představuješ..., strašně Ti to přeju, ale je to někdy těžké.
u nás manžel odchází do práce cca v 6 a vrací se cca v 18 - a to když to dobře jde, někdy taky v 22 (ne, že musí, ale jsme zvyklý na určitý standard a prostě vydělává). Když přijde z práce, tak si tak půl hodiny hraje s prckem a já se nejraději naložím do vany - SAMA v koupelně - super. O víkendu si často bere malýho ráno (prcek vstává v cca 5 hodin a já mám tak 1-2 hodiny pros sebe a nejdu ani k holiči, ani do galerie - já prostě spím - SAMA v ložnici - super. Pak si bere tak 1 x za víkend prcka sám ven a to si užívám toho holiče nebo si čtu nebo nedělám nic. A to si troufám tvrdit, že mám, co se týče zájmu o dítě nadprůměrně hodnýho manžela a vážím si toho.
Jinak, když je doma, tak jsme s prckem všichni dohromady, jmenovala jsem jen aktivity, kdy jsou kluci spolu sami a já mám volno. Večer jsem ještě nikde sama nebyla, protože kojím a když se Brouček probudí, tak mě zatím potřebuje, takže si to zatím odpouštím, možná časem.
Marťa
|
| Sosan | •
|
(20.5.2003 15:39:38)
No, hele, zas tak hrozný to teda neni. Máme už 2 děti a manželka stihne výtvarku, kadeřnictví, večeři s kamarádkama, kino, koncert... Problém je spíš v tom, že střídáte-li se po večerech v hlídání dětí navzájem, neužijete si prakticky žádný čas pro sebe ve dvou (tedy za předpokladu, že nemáte milence či milenku :-), teda vyjma toho času, kdy jste oba doma a děti už spí, ale to je jaksi kultura na prd. Není to jen o tom mít ochotného manžela, ale nějaké hlídání třetí osobou - alespoň občas - je nutnost. Samozřejmě dobré je vybavit manželku mobilem, aby se v případě nezvládnutelné situace (děti už řvou tak že sousedi volají sociálku a pod.) mohla vrátit předčasně, nebo naopak, že může ještě hodinu zůstat, neboť všichni spí a je pohoda.
|
| Marťa11 |
|
(20.5.2003 15:57:25)
Jasně Sosane, já taky nechci být po večerech doma do svatby mého syna, ale teď mu je půl roku a jaksi ho nechat hlídat 3. osobou je na mě ještě brzo, babičky daleko a bez manžela se mi nikam zatím nechce... Proto jsem psala, že snad později, samozřejmě se toto mění s odbouráním kojení...
Jinak já proboha nikoho nechci strašit, já jsem naprosto šťastnej člověk - já mám napařeno z "vejšky" a napracováno dost a dost a teď si opravdu užívám na mateřský -bez jakýhokoli náznaku ironie, pokud to z mého předchozího příspěvku vyznělo jinak, tak to se omlouvám, jen jsem tím chtěla říct, že 2 hodiny spánku, když mám ložnici sama pro sebe, je teď hold větší luxus, ale nic to nemění na to, že je to teď nejlepší období v mém životě i když se nám život změnil o hodně! Je ale pravda, že se za každou cenu nesnažím všechno super stíhat, jsem spíše s Broučkem a domácnost trochu strádá, ale to neřeším, ale to je už na jinou diskusi...
Marťa
|
| Sosan | •
|
(20.5.2003 16:11:07)
No, to je jasný, tak jak jsem to popsal já to lze dělat, když je (vždy aktuálně nejmladší) dítě starší než 6 měsíců. Ale toho půl roku to jde vydržet. Kojení není samo o sobě překážka, když už trochu starší dítě na něm není zcela závislé, může se po dobu maminčina mejdanu klidně živit jinak a mamimka pak pokračuje v kojení po návratu. Naše starší byla kojená do 2 let.
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)