| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Podruhé těhotná VI - Co všechno nestíhám

Jako stromPodle času
 Celkem 20 názorů.
 Terreza 


Něco na tom je… 

(6.1.2003 11:30:50)
Milá Sylvie!
Jako uvědomělá matka jsem se s prvním děťátkem také přihlásila na cvičení a teoretické kursy a nakonec jsem na cvičení byla jednou nebo dvakrát (pobolívalo mě tu i onde), těch teoretických jsem zvládla většinu, ovšem až na Přípravu k porodu-dýchání J). Považovala jsem ho prakticky za nejdůležitější, ale miminko se rozhodlo přijít na svět dřív, než jsem se stihla teoreticky připravit…Dost mě to mrzelo, protože v porodnici se se mnou moc nebavili.
Druhé miminko vzniklo 4 měsíce po narození prvního, takže těhotenství bylo všechno, jen ne poklidné a „užité“. Kursy nepřicházely v úvahu – výlet do Pomadu s kočárem přes půl Prahy s žaludkem jako na vodě – ANI OMYLEM !!!Ke konci jsem si říkala, že bych alespoň to dýchání…konečně…Ale to už jsem měla pěkný bubínek, byl teplý konec léta a síla na transport kočárku do tramvaje mě opouštěla jen při pomyšlení…
Chtěla jsem s malou chodit na plavání po kojence, dostala Salomonelu a pak už stejný problém jako s kursy - nevolnost v MHD, transport kočárku, NELZE…
Nezbylo, než opět porodit bez teoretické přípravy.
Stále mě zajímalo to plavání kojenců a dostala jsem tip na paní, která docházela k nám domů. Byla jsem spokojená – nikam jsem nemusela, starší holčička v té době spávala, synka to bavilo. Trochu remcala babička, protože jí bylo líto tolika vody a nosila si jí po kýblech do pračky na předpírku. Pak vlezla na Péťu dost ošklivá bronchitida a bylo po plavání. Po měsíci už mu byla vana evidentně malá J)) Dobře se mu ale vyvíjela řeč, protože sestřička žvatlala kudy chodila.
Při třetím bříšku jsem jednou týdně v DDM učila děti hrát na kytaru (3 hodiny) a 2x týdně po 2 hodinách chodila tancovat Square dance a Round dance, a to v pohodě až do 9. měsíce. Ve výšce bříška měli hlavičky a ukecané pusinky Štěpánka s Petříkem. Všechny kurzy jsem už zavrhla - porodila jsem dvě, porodím i třetí. Jaké bylo moje překvapení, když jsem si v těhotenské poradně přečetla, že přítomnost otce u porodu je podmíněna absolvováním kursu ! Připadala jsem si jako blázen, ale na druhou stranu jsem si říkala, že to manželovi prospěje a šli jsme. Zatímco ten druhý otec přítomný na stejném kursu byl postupem doby stále pobledlejší, můj manžel se tvářil spokojeně. Říkal, že ta porodní asistentka byla sympatická a prakticky rozptýlila jeho dosavadní obavy. V porodnici se také podle toho tak choval-všechno je pohoda, no vidíš, že jsi to zvládla…
Anežka se nenarodila do tiché domácnosti, kde je většinu dne jen maminka, která chodí okolo svého broučka po špičkách. U nás to vře, kvasí a bublá, většinu dne je náš byt v pohybu. Anežka to všechno vnímá do té své malé hlavičky a doufám, že se to na ní nějak negativně neprojeví ! :- ) Že svoje sourozence nebude vnímat jako tajfun, před kterým není úniku! Že si vzpomene, že její sestřička, která se právě o něco pere s bratříčkem a oba při tom šíleně vřeští, umí povídat básničky a pohádky, krmí jí z lahvičky a podává dudlíček…A taky doufám, že první slovo nebude: MOJE !!!
Odpovědět
 Alice 
  • 

Sylvie, 

(6.1.2003 18:11:04)
možná bys měla více času, kdybys stále dokola nesepisovala elaboráty na téma porodu tady na Rodině. Zkus se nad tím zamyslet, jsi asi nejplodnější autorkou.
Odpovědět
 Sylvie 


Re: Sylvie, 

(6.1.2003 18:59:22)
Alice,

díky za radu :o)

Ale jak už jsem psala - dokud se mi budou ozývat holčiny, které jsou za mé příspěvky rády, tak je sepisovat budu. Vy ostatní je nemusíte číst, nikdo vás k tomu přece nenutí :o))) Já tu taky nečtu zdaleka všechno, co tu je napsáno.

Mimochodem, každý člověk by měl mít nějakou zálibu, která mu dokáže pročistit mozek. Dokud jsem neměla děcko, tak jsem třeba ve volném čase pracovala jako pomocný dělník při pokládaní izolací na plochých střechách - líbilo se mi tam, na střeše jsem přišla na lepší myšlenky. Teď už si na něco takového s dítětem netroufnu, tak na jiné myšlenky přicházím na Rodince. Je to tu takové fajn plácání :o) zrovna tak, jako tomu bývalona střechách, jenže tam se zcela logicky plácalo o něčem úplně jiném. Tam mi docházelo, že to, že chlapi nejsou ukecaní, je jenom pověra, taky jim dokáže pusa pořádně jet... :o)

S.
Odpovědět
 Sylvie 
  • 

Re: Re: Sylvie, 

(6.1.2003 23:44:50)
Tohle jsem nepsala. Mozná se nekdy zaregistruju. Klidne pis dál. Alice
Odpovědět
 Bez-inka 


Mé podobné zkušenosti... 

(6.1.2003 21:10:29)
Ahoj,
sice žiju v Pardubicích, a v baráku, což mělo za výhodu to, že jsem první měsíce proklimnala ůnavou a nevolnostmi u pískoviště na zahradě, na plavání jsem chodila s Tončou do 6m. pak to oddřela babička s tatínkem, naštěstí byla v pardubících celosobotní seminaář o prřirozeném těhotenství a ted bude opet celosobotní o přirozeném porodu s doktorkou z Vrchlabí tak si teoreticky proškolená připadám slušně. Ale stejně sháním všude informace. poprvé jsem dopadla neslavně s preeklampsií a následným císařským řezem, takže porod bude pro mě jako na poprvé...
Zatím jsem v pohodě, chci do Vysokého Mýta, byli jsme se tam podívat, a ještě tam chci tak 2x 3x na cvičení, ale nemáme auto, musím uhnat babičku, je to asi 30km. no na břišní tance jsem se dostala 2x naštěstí jsem mohlas ia tončou a tancování se jí hrozně líbilo a cvičení mám jako že mi to možná vyjde...Jinak si říkám, že konečně musím probrat zásoby obleční ode mě i kamarádek a další věci poschovávané po baráku, ale chci na to odexpedovat Tonču k babičce. Akorát jsem dnes koupila zkevněný mobil nad postýlku a zjistila, že nám asi nepůjde dát ten skateboardík pro starší dítě na hluboký kočárek. Jo ještě jsem ti chtěla napsat - já jsem si hrozně odpočinula tím, že jsem se nechala zaměstnat od1. října do vánoc na svém starém místě u počítače a drahá polovice byla na mateřské. byl to super oddych od domáctnosti ohromě jsem si to užila. No jsme na tom stejně, tak at nám to za ty dva měsíce vyjde!!!

hanka
Odpovědět
 ma-ma, dcery 10 a 4, syn 3 


Užívejte si! 

(7.1.2003 11:33:52)
Milé maminky!
Užívejte si děťátek i bříšek a nebojte se, vaše další děťátko je sice "ochuzené" o vaší 100% pozornost a péči, ale tu mu mnohonásobně vynahradí sourozenci, na které reaguje daleko intenzivněji, než na vás. A už máte zkušenosti z pečování o jeho sourozence a tak vám půjde péče o něj daleko lépe od ruky.
Mějte se krásně a mnoho hezkých zážitků!
Odpovědět
 tangerine2 


další miminko 

(7.1.2003 14:30:51)
Úplně souhlasím,Sylvie,také nic nestíhám a také máme pořád "něco".Ale to plavání nevzdávej,jsem v pátém měsíci a se synem chodíme,byla tam dokonce i instruktorka-maminka,která cvičila děti až do sedmého měsíce.Jen se musí dávat víc pozor na dětské nohy,ale jinak je skvělá relaxace v těhotenství,hlavně pomáhá na záda.Přeji příjemné těhotenství a pěkné miminko.
Odpovědět
 Svetlana. 


Teoreticka priprava? 

(8.1.2003 0:47:41)
Existuje aj vhodnejsie teoreticka priprava na "prirodzeny porod" ako Odentova kniha ?

Tak ja som si po jej precitani povedala, ze na ziadne "nacviky" nejdem, ved zena vie intuitivne, ako rodit ... :-) Je ale pravda, ze porodna asistentka zostala mierne v soku, ked sa to pri porode dozvedela, ... predas len prvorodicka ...
ale nemala som pocit, ze by mi to nejako chybalo. Ak bude niekedy nabuduce, tak urcite nepojdem tiez.

A predporodne cvicenia - moja teza: plavat mozem chodit aj sama.
Odpovědět
 mastadam 


taky to tak chystám 

(8.1.2003 20:52:23)
Tak tento článek jsem přečetla jedním dechem, protože bych chtěla našemu Adámkovi pořídit sourozence taky tak nějak kolem dvou let. No, .....neodradila jsi mě, ale trošku jsi mi nasadila brouka do hlavy, jestli to neoddálím. Přeju milé a zdravé mimi!!!! Martina
Odpovědět
 Mlynářka 


Trochu od věci... 

(11.1.2003 17:20:00)
Ahoj Sylvie!
Jsem naprosto u vytržení z tvých úúúúúúžasných článků! Už dlouho mi nikdo tak nepadl do noty. No on ani nemohl... Před pár lety jsme se odstěhovali z Prahy na venkov a tak trávím svůj čas sice na čerstvém vzduchu, leč mezi samými důchodci...Ale proč píšu! Naše vesnička je opravdu nádherná a stejně staré a nadšené spolubojovníky by jsme tu jen uvítali! Zmiňovala jsi se, že by jste se chtěli do budoucna stěhovat mimo Prahu a tak dávám jeden tip! Je tu volný jeden domeček, takřka za pár korun... Tak kdyby jste chtěli.... Jinak přeji co nejpohodovější poslední dva měsíce (mě jich čeká ještě sedm...) a pak.... Zdarví Mlynářka
Odpovědět
 Mlynářka 


Re: Trochu od věci... 

(16.1.2003 19:27:02)
Ahoj Ester! (klihostezko...???!!!) Došla ti odpověď? Nemůžu se nějak probojovat na normální diskuzi, tak to zkouším tudy. Čus Kačka
Odpovědět
 Jana (Honzík 3roky, Martin 2 měsíce) 
  • 

Realita 

(11.1.2003 20:46:03)
Ahoj!
Držím ti palce. V říjnu se nám narodil druhý syn Martin. Jsou s bráškou o 2,5 roku ( v březnu budou Honzovi 3) a myslím si, že je to tak akorát.
Bydlíme na malém městě 25 km od Prahy, kde jsem také pracovala a denně dojížděla vlakem do Prahy. První těhotenství bylo v pohodě. Vše jsem spolu s manželem sledovala, chodila cvičit do Pomadu apod.- nadšení rodiče. Honzík se narodil v Neratovicích. Bohužel nechodil plavat, protože takový odpor k vodě jsem ani nečekala. Vyzkoušeli jsme různé způsoby mytí, ale vždy to byl spíš boj, než mytí v poklidu. V noci jsem se nevyspala a myslela jsem si že hůř už nemůže být, a proto jsme se časem pokusili o druhé mimi.
Podařilo se. Ale nastal problém. Nejenže mi bylo špatně až do 5měsíce, ale rada, že mám co nejvíce odpočívat, šla jaksi mimo. Na sledování těhotenství, cvičení a různé kurzy nebylo sil ani času. Dokoupení výbavičky, jsem chtěla nechat na léto. Ale přišly povodně a bylo po klidu. My jsme přežili v pohodě, ale centrum města, včetně obchodů bylo vytopené. Tak jsem si řekla, že nějak bude a věci dokoupím později (to hlavní jsem měla po Honzovi, včetně postýlky). No a 25.října se narodil Martínek a to tak rychle, že jsem sama byla překvapená.
Po příjezdu domů jsem zjistila, že vlastně vše mám a to co chybělo jsem pak s chutí dokoupila.
Doma jsem byla překvapená, jak všechno zvládáme. Malý sice nemá klid, neboť Honza mu nedá pokoje. A tak křik, bouchání apod. je u nás na denním pořádku. Martin vše s nadhledem sleduje. Koupání je v poklidu a teď i s úsměvem a já se v noci vyspím. Ale nejlepší je doba, kdy Honza po obědě 1,5hod spí a Martin také. Mému tvrzení, že se dvěma dětmi je to lepší než s jedním, nikdo nevěří, ale u nás je to pravda.
Odpovědět
 Gábi, 2 děti 


Re: Realita 

(11.1.2003 21:35:35)
Já to mohu také potvrdit - se dvěma dětmi je to víc v pohodě, než s jedním. Zajímalo by mne, jak je to u většího počtu (tři a více) ;-)
Odpovědět
 Mimla 
  • 

Re: Re: Realita 

(11.1.2003 23:38:47)
Jak je to s větším počtem dětí? Až do momentu, než začnou všechny chodit do školy - dobrý. Pak člověk zjistí, že je finančně úplně v ......, stíhá toho stejně, jako když byly miminka (což samozřejmě přeháním) a přibývá dalších starostí.
Odpovědět
 Mikulášova babička 


Re: Re: Re: Realita 

(12.1.2003 20:55:21)
Jo...tak nejak. Takova jako nirvana:).
Odpovědět
 Ajka, 4roky a 35. týden 
  • 

Podobné pocity 

(18.1.2003 9:10:09)
Tak tento článek mi hovoří z duše. I já nastupuji druhou mateřskou po té první, jen dítko mám o dva roky starší (nic moc velký rozdíl v čertovinách v obchodech, ale týden - od svých 4. narozenin - chodí na dopoledne do školky). Sice se zdá, že čtyřleté dítě je větší výhra, tak jak na co. Ještě poslední kontrolu v poradně jsem musela absolvovat s ním, a byl to běs. Jako správný chlapeček prozkoumal během dvouhod. čekání všechno v čekárně a v ordinaci stačil rozebrat mikroskop - a to dostal nepočítaně na zadek a vyhrožováno mu bylo snad vším - prostě dal mi dost najevo, že podruhé s ním teda nemusím počítat. Radovala jsem se, že školka bude naprostá pohoda, musím uznat, že ty čtyři hodiny, kdy nemusím hlídat, kde se zrovna chystá spáchat sebevraždu je výhoda, ale uteče to jako hrom. Jako správná matka jsem obešla všechny školky v okolí a zvolila tu nejhezčí s velkým parkem (aby děti netahali po městě...) a tady v pořádném kopci - což mi v euforii z toho, že se našla v Brně školka s tak velkou zahradou připadalo jako druhořadé. Teď si fakt užívám. Nevolnosti, které tak normálně bývají první tři měsíce mne minuly a užívám si jich teď, a parádně. Pro prcka chodím o hodinu dříve (normálně je to 15 min cesty), abych měla 1/2 hodinu na kopec, takže můj "volný" čas se scvrkává na minimum, kdy zběsile obíhám obchůdky s potřebami do porodnice a pro mimíska (oblečení mám po prckovi, tak jen dokupuji drobnosti, ale i tak...). Nyní se tedy dostávám ke cvičení k porodu a k přípravě k porodu. S prckem jsem si absolvovala obojí s naprostou poctivostí, a můžu říct, že to bylo k ničemu. Cviky jsou dost dobře popsány v knihách (cena 800 za měsíc byla zdrcující za 4 hodiny cvičení a 4 hodiny přípravy)a příprava spočívala v tom, že nám bylo nabízeno zboží od různých značkových firem za dražší ceny než jsou v obchodech (jednorázové kalhotky do porodnice za 650,- 4 kusy mi připadá jako luxus - jedna známá porodní asistentka mi poradila, ať nakoupíme pár kalhotech u Vietnamců - bílá bavlna (doma vyvaříme) - a ty můžeme taky v klidu vyhodit, když jedny stojí 10 Kč.... - jo, a fungovalo to). O porodu jsme se dozvěděly, že je to jako silnější menstruace a jsou to stahy - prcek se ohlásil po 5min bolestí zad (dost neskutečnou), takže jsem volala své matce, zda neumírám, a kde jsou ty stahy.... Prostě paráda, která vyšla na dost peněz. Poučena z předchozího vývoje studuji knihy.
Odpovědět
 Ingrid 
  • 

Tak takový stres je úplně zbytečný 

(24.1.2003 23:10:22)
Ahoj!
Jmenuji se Ingrid a tehotenství jsem si zažila 3x.Poprvé před 8,5 lety, s mým nejstarším synem.O nějaké pohodě se nedá mluvit, běhěm těhotenství jsem přišla o práci a tlačil nás s manželem problém s bydlením.
Až později člověk přijde na to, že stresovat se a kazit děťátku rozjezd do života kvůli takovým maličkostem je úplně zbytečné. Pak jsem otěhotněla znovu, za 3roky, kdy se nám naše finanční situace díky podnikání značně zlepšila. Řešili jsme také dilema, jestli je lepší v podnikání pokračovat, nebo se vzdát financí a mít pohodové těhotenství pokud možno bez nervozity a honičky. Vzdala jsem se penízků ve prospěch dětí a přivedla na svět rozkošné dvojčátka.Když jsem byla těhotná potřetí, opět se opakovala známá písnička,kdy se finanční situace značně zlepšila a konečně začaly lepší časy. Ale ničeho nelituji a mám čtvrté děťátko, půlročního Jiříčka.
Vzhledem k tomu, že bydlíme na severu Moravy, o nějakém výběru plavání, nebo cvičení nejde rozhodně mluvit. Až při posledním těhotenství jsem si mohla konečně vybrat, kam jít cvičit, nebo mohla jít plavat a podobně. Takže se vůbec nerozčiluj a i když ti to nevyjde, jak si představuješ (Ono to nevyjde nikdy, jak si člověk myslí...), tak si to těhotenství pěkně užij a nenech si ho zkazit takovými maličkostmi.
Přeji Ti a všem těhotným maminkám, ať nepodléhají tlaku doby a nervozitě, ať to Vaše těhotenství proběhně v pořádku až do konce a ať přivedete na svět ty nejkrásnější miminka na celém světě!!!
Zdraví Ingrid.
Odpovědět
 Jakjana 


prosba 

(4.2.2004 8:28:47)
Ahoj,

diky za pekny clanek.

Mela bych velkou prosbu, chtela bych si zacit psat denicek a nevim jak.
Poradis mi?

Diky

Jana
Odpovědět
 lady2 


Těhotenstí a mateřství mě změnilo 

(16.10.2007 13:48:43)
Milé maminky. Taky jsem podruhé těhotná, navíc mám doma 2letého raracha, který se všude motá, chce mi pomáhát a je děsně ukecaný. Dalšího potomka čekáme v dubnu roku 2008, tak nemám ani moc času toto těhotenství vnímat. A co nestíhám? Vžyd jsem byla punčičkářka na pořádek,žádný prach, stále uklizeno. Doslova to byla moje nemoc- posedlá úklidem. A tedˇ mi nějak chybí čas, energie. Občas se dostanu do stavu, kdy mě to tak rozčílí, že jsem naštvaná na celý svět. A pak si říkam, když vidím zářící očička malého syna jak se tulí a pusinkuje mě,že práce počká. Taky jsem chodila vždy nalíčená, každý den účes na hlavě a dnes? Mám krátky střih, který je praktický, a když už vyrazím s mužem, udělám si jen oční linky a rtěnku. A vím, že jemu se líbím a jak se říká: "méně znamená více".
Odpovědět
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Spokojená i napodruhé 

(17.10.2007 11:31:01)
Taky jsem podruhé těhotná a můj prvorozený synek má 15 měsíců, až se narodí jeho brácha, tak bude mít 17,5m. Řeknete si, že je to mazec. ALE kdykoliv nad tím přemýšlím, tak si říkám, bylo by to druhé těhotenství vůbec snažší, kdybych měla první dítě starší?
Na první pohled řeknete, že ano. Jenže starší dítě vyžaduje zase zcela jiné aktivity - chodit do kroužků, společnosti dětí, cvičení, atd. prostě zdá se mi že má na maminku větší požadavky.
Když už bude ve školce, tak já bych byla už určitě v práci, ráda jsem soběstačná a ne závislá na dávkách od státu, takže si představuju, jak bych někdy do 7 měsíce chodila do náročné práce, odpoledne s vyplazeným jazykem běžela pro starší dítě do školky, potom doma honila večeři a domácí práce po nocích, ještě se chtěla stihnout věnovat dítěti. Ne děkuju, nic pro mě!
Takže vzhledem k výše uvedenému se mi přece jenom nezdá moje situace tak hrozná: domácí práce a vaření si většinou stihnu udělat přes den, když dítě po O spí, tak si trochu odpočinu, chodíme na procházky. Večer když přijde manžel, tak si syna taky bere na starost. A mě to nevadí, protože jsem se mu věnovala přes den.
Jsem spokojená těhulka i napodruhé.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.