| Mariana | •
 |
(7.11.2002 17:39:08)
Nemohu s Vámi souhlasit. Domnívám se, že by se mělo spíše usilovat o zlidštění podmínek v nemocnicích. Abych mohla spát v době, kdy spí mimčo, abych nemusela mít celou noc rozsvíceno, aby mě nebuzerovali v 5 hodin ráno s teploměrem a odběrem krve, aby mi celé dopoledne do pokoje necourali střídavě 4 uklízečky, 4 vizity a dokonce sociální pracovnice. Ale vzdávat se odborné lékařské péče (dokonce rozhoudnout i o osudu dítěte) rozhodně nemíním. Vaši iniciativu tedy nepodporuji. Jsou jiné oblasti, ve kterých je třeba se angažovat a kde se skutečně jedná o diskriminaci žen.
|
| katka | •
|
(7.11.2002 18:15:17)
moc pekne si to napsala...uplne s tebou souhlasim
|
|
| Sylvie | 
|
(7.11.2002 18:40:29)
Mariano, nikdo tě k souhlasu nenutí, ale pleteš se. Nejsou to ženy, které by rády rodily doma, kdo se vzdává odborné péče. Odbornou péči jim naopak chce upírat ministerstvo zdravotnictví (porodní asistentku u porodu). A na tom, že někdo dává přednost odborné péči porodní asistentky před odbornou péčí lékaře (je jedno, jestli v nemocnici, porodním domě či doma) přece není nic zvláštního - je to něco, co funguje celosvětově. Ale o tom už šla dlouhá diskuze v rubrice Těhotenstív a porod.
S.
|
|
| Soňa | •
|
(7.11.2002 19:49:57)
Ještě si zapomněla z výčtu courajících o otravujících na pokojích fotografy.Se kterými mají porodnice jakousi smlouvu, že si můžou dělat obchod přímo na pokojích, kam ani tatínkové nesmí. Když jsem rodila v Podolí, tak na můj pokoj přišel fotograf, který měl silnou rýmu. Dost mě to šokovalo, vzlášťe proto, že když jsem chtěla mít mého muže na pokoji, tak mi sestra tvrdila, že by mohl nakazit ostatní miminka. Dost absurdní, že? Obchod je obchod.
Doufám, že zákon neprojde, protože kdyby prošel, byl by to výsměch demokracii a všem českým ženám. Gynekologové by měli vzít rozum do hrsti, nebo ztratí důvěru slušných lidí.
|
| |Mariana | •
|
(8.11.2002 13:52:14)
S tím, že mi jde evidentně o sebe jsi to přehnala. Nebuď tak útočná. Ale nevím, jestli už jsi rodila. Někdy porod probíhá naprosto bez problémů a najednou se na poslední chvíli něco zadrhne. A je třeba rychlý zákrok. Dítě se může udusit, maminka vykrvácet. A jde o minuty. Narkózu, dodání krve atd.
|
|
|
| Mikulášova babička | 
|
(7.11.2002 20:07:08)
Marianno, obavam se, ze zeny, ktere by uvitaly spis boj za zmenu pomeru v porodnicich, nez za zavedeni praxe domacich asistovanych porodu, si budou muset zalozit vlastni asociaci, stat se take aktivistkami, coz nebude jednoduche, prtoze budou aktivovat pod malo udernym heslem.
|
| Mortiša | •
|
(8.11.2002 12:07:19)
Babičko, hledáte heslo? což takle "socialismus si rozvracet nenecháme!" třeba ještě žije Jiřina Švorcová a Marie Kabrhelová a pomohly by vám s kampaní proti západem zkaženým matkám.
|
| Mikulášova babička |
|
(8.11.2002 13:43:15)
Hehe. Ja myslela, ze socialismus jsou ty prudici doktori. Asi uz senilnim.
|
| Mort | •
|
(8.11.2002 13:48:53)
A proč máte vlastně babičko tak velké zuby?
|
| Mikulášova babička |
|
(8.11.2002 13:52:47)
Heh? Ktery?
|
| Jitka | •
|
(8.11.2002 13:57:57)
Babičko. Morte a Mortišo... Vaše příspěvky jsou skutečně k věci a duchaplné, že?
|
| Mikulášova babička |
|
(8.11.2002 14:01:40)
Jsem povidala, ze kazdej musi mit SVY hnuti a ostatni, at mu tam nelezou a nevyjadrujou se, hlavne ne duchaprazdne a odveci organizovat ostatni svobodne virtuality, vid, Jitus?
|
|
| Mortiša | •
|
(8.11.2002 14:35:55)
Nše příspěvky odpovídají tomu, že je pátek odpoledne. Všechno duchaplné bylo napsáno v rubrice porod doma. Doporučuji například Aidin překlad studie o domácích porodech.
|
|
|
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(8.11.2002 14:33:08)
Babčo, jak se to vezme. Pokud ty ženy zastávají heslo "Já doma rodit nechci, nechť tak tedy nečiní nikdo!", tak si asi vlastní asociaci budou muset založit. Ale jinak, pokud vím, tak organizace, které se za práva ženy rodit doma a potřebu odborné asistence u takovýchto porodů postavily, se zároveň snaží i o zlepšení situace v našich porodnicích - opět ve jménu práv žen na vlastní rozhodování a práv na dodržování vědeckých poznatků v porodnictví. Ať už se jedná o HAM, Aperio či třeba Českou asociaci dul. Nicméně pokud je někdo s naším porodnictvím spokojený a vadí mu jen a pouze organizace práce v nemocnici, tak spíš než zakládat nějaké asociace je asi lepší obrátit se se stížností přímo na vedení té které konkrétní kliniky případně nemocnice, ne?
S.
|
| Sylvie |
|
(8.11.2002 14:35:41)
He, he, koukám, že od doby, co jsem tu byla naposledy, se tu trošku rozproudila diskuze, takže teď můj vložený příspěvek už je možná trochu mimo... Potom se omlouvám, ještě jsem nestihla všechno pročíst, to dělám až po odpojení :o)
S.
|
|
|
|
| Květinka | 
|
(8.11.2002 9:50:20)
Mariano, já zas nemohu souhlasit s tebou. Tobě jde evidentně jen o sebe, že?
|
| Květinka |
|
(8.11.2002 10:02:07)
Já chápu, že někdo si nejlíp připadá doma - i kdyby všechny porodnice byly skvělé podle všech tvých parametrů, volil by stejně domov.Já nemám ráda omezování něčí svobody. Ať si tyto ženy rodí doma, když to tak chtějí. Ano, souhlasím s tebou, Mariano, jsem rozhodně pro zdůstojnění podmínek v porodnicích a pro jejich rozdělení podle porodní filozofie, aby si prostě naprosto každá maminka mohla vybrat. Porod s porodní asistentkou je levnější než porod v porodnici, uvědomila sis to?
|
|
| Jana N (1 a 2 dcery) | •
|
(12.11.2002 1:59:27)
Jak může někoho něco takového napadnout? V dnešní době?
Já sama jsem rodila v porodnicích a rodila bych zas. V mém případě a mám pro to své důvody. Je to moje/naše rozhodnutí. Ale připadá mi absurdní, že někdo chce touto formou omezit (protože nemůže zakázat) porody doma. Nevím, zda dostatečně chápu snahu porodních asistentek (či některých asistentek)o osamostatnění, ... ale přijde mi to v dnešní době naprosto přirozené. Jedná se o službu .... a jsou-li ji tyto ženy ochotny poskytovat doma, proč by se to mělo zakazovat. Jistě jsou dostatečně vzdělané a soudné na to, aby neriskovaly ani život matky, ani život dítěte. Zvyšme tedy jejich odpovědnost ....
A bez dlouhých diskusích o statistikách ...
Ani když se rozhodnete rodit v porodnici pod dohledem lékařů nemáte jistotu, že si z ní odnesete živé a zdravé dítě. I tam to občas - přes veškerou techniku a pomoc - může nevyjít.
Já bych zase rodila v porodnici, všem to můžu doporučit, děti mám zdravé.... (o to první bychom při porodu doma možná přišli), ale je mi smutno při pomyšlení, že někoho mohlo napadnout vydat takový zákaz .... a zbavit matku odpovídající pomoci ....
JN
|
|
|
| Lída | •
|
(8.11.2002 11:50:34)
Víš, Mariano, tady se skutečně jedná o diskriminaci žen.
Nesouhlas s protesty proti zákonu, který má zakázat porodním asistentkám péči při porodech mimo nemocnice (to nejsou jen porody doma, ale i porody v porodních domech a jiných ambulantních zařízeních) není o tom, jestli ty sama bych chtěla rodit doma či ne. Je o tom, jestli jsi ochotna přiznat toto právo jiným. Ty bys zase chtěla rodit v porodnici, ale ve slušných podmínkách. A víš kolik žen by ti řeklo:"Co bys chtěla, tak tě vzbudí v 5, to je prkotina, hlavně že máš zajištěnou lékařskou péči"?
Jinak, o zlepšení podmínek v porodnicích usilujeme již několik let a proti nám stojí ti samí úředníci se stejnými argumenty, jako je tomu u porodů mimo lůžková zařízení.
|
| Mariana | •
|
(8.11.2002 13:45:42)
Jenže jde o život a zdraví i miminka, kterému lékařská péče náleží. Je to na delší diskusi. Mnozí by třeba chtěli, aby jim "slepáka" odoperovali doma. A nikoho nenapadne kvůli tomu zakládat hnutí.
|
| Dušan | •
|
(8.11.2002 13:58:36)
No, ten příměr se slepákem snad nemyslíte vážně?! Tahle diskuse je o tom, umožnit jinou alternativu porodu, než JENOM v nemocnici. Dále přiznat profesně i legislativně, odborně kvalifikovaným sestrám, možnost ASISTOVAT u zdravých porodů doma. Já si spíš myslím, že problém je v penězích. Lékaři asi těžko připustí, aby jejich bodíky si pak nechal proplácet někdo jiný...
|
|
| Gábi, 2 děti | 
|
(8.11.2002 19:40:33)
Mariano, ty to ale opravdu nechápeš. Nediskutuje se na téma "povolit porod doma" / "zakázat porod doma". To samozřejmě nikdo udělat dle WHO nemůže. Řeší se problém zákazu pro por. asistentky poskytovat péči mimo oficiální zdravotní zařízení. A jaký může mít takový zákaz dopad? Asi na počet porodů doma nebude vliv, ale spíš se zvýší procento porodů bez asistence. A řekněme si to upřímně, jde hlavně o peníze - kliniky se bojí, že jim ztratí rodičky.
P.S.: Nikdo přece nikoho nenutí rodit doma, jde jen o možnost volby!
|
| Mariana | •
|
(8.11.2002 22:22:47)
Domnívám se, že tato obava je zbytečná. Pokud totiž porodní asistentka dle zmíněného chystaného zákona (který podle mne z 99% neprojde) neposkytne pomoc rodičce mimo nemocnici (např, ve vlaku; ve výtahu) poruší zase zákon o poskytnutí pomoci (a co se týče lékařů, tak Ti na to složili dokonce přísahu). Takže takovýto zákon je stejně v praxi neproveditelný, naprostý nesmysl. Myslím, že chystaný zákon je namířen spíše proti porodům doma. Ano, žena si může vybrat, kde bude rodit. Ale když dítě zemře, či se přidusí, tak co? Měla by být souzena za ublížení na zdraví či způsobení úmrtí z nedbalosti. Mne by zajímalo, jestli tak vehementní zastánkyně porodů doma už někdy rodily (a s komplikací na poslední chvíli, kdy šlo dítěti o život). Skutečně jde v této iniciativě jen o to, aby mohly asistentky pomáhat v náhlých situacích, kdy žena nestačí dorazit do nemocnice? Myslím, že tu jde opravdu o obhajobu porodů doma. Víc k tomu nemám co dodat.
|
| Sylvie |
|
(8.11.2002 23:37:28)
Mariano,
pokud jsi četla článek celý a ne jenom nadpis, tak by ses dočetla, že Světová zdravotnická organizace uznala domov jako bezpečné místo pro porod nízkorizikové ženy, za předpokladu, že jí při něm bude poskytnuta odborná pomoc. Za ideálního poskytovatele pro fyziologické porody považuje WHO porodní asistentky. Tohle lékaři z WHO určitě nenapsali jen tak z hecu, aby potěšili pár praštěných aktivistek, ale na základě různých studií, které porod doma a v nemocnici porovnávaly. Kdyby sis dala tu práci a nakoukla do nich, zjistila bys, že úmrtnost i nemocnost je stejná jak ve skupině žen a dětí narozených doma, tak v nízkorizikové skupině žen a dětí narozených v nemocnici. Konečně, i v diskuzi o porodu doma tohle nedávno připustil dr. Koucký po poradě se svým holandským kolegou. Takže obavy o zdraví dětí jaksi není na místě. To holt jenom někteří lékaři zaspali dobu a ve znalostech domácího porodu ustrnuli období někde kolem druhé světové války, kdy podmínky (hygienické, diagnostické, znalostní...) přeci jenom byly nižší.
A další věc - něco jiného je poskytnutí akutní péče (tedy třeba ten porod ve vlaku) a něco jiného je plánované narození doma. Mimochodem, i asistentka, která jde k domácímu porodu, je povinna vést potřebné zdravotnické záznamy, takže asi těžko vysvětlí, že ten zásah byl akutní...
S.
|
| Mariana. | •
|
(9.11.2002 0:57:42)
Dobře. Jak chcete tedy řešit v případě porodu doma: císařský řez, kříšení dítěte, zástavu krvácení matky, případně dodání krve. To vše je třeba během několika minut. V některých zemích mají něco jako pojízdné porodnice-sanitky, které jsou "po ruce" porodní asistentce. Má na ně naše zdravotnictví? A kolik z těch aktivistek rodilo, a to s komplikacemi? Co je to normální porod? Kdo je schopen ho předem diagnostikovat? Ani doktoři to nevědí. A kojenecká úmrtost? Já zase mám informace, že v zahraničí, kde se může doma rodit (myslím tím záp. Evropu), mají novorozeneckou úmrtnost vyšší než u nás. Ale myslím, že tahle debata opravdu nikam nepovede. Jen znovu opakuji: z výše uvedených důvodů nesouhlasím. Vše záleží na lidech. A pokud jsou podmínky v nemocnicích lidské a personál příjemný, proč riskovat. Např. já rodila téměř v soukromí, v nemocnici na pokoji (porodní, nadstandard), komorně s tatínkem, asistentkou a doktorem. Skoro celou dobu jsem seděla ve vaně a sprchovala se. Ale na poslední chvíli jsem potřebovala kyslík a infusi. Jaká banalita, ale pomohla, možná i zachránila život vymodlenému dítěti. Zato pobyt na šestinedělí byl otřesný, jak už jsem psala. Ale stačí malá změna v přístupu personálu, a nevidím problém. Amen.
|
| Sylvie |
|
(9.11.2002 1:25:48)
Mariano, to jsou všechno otázky relativní a donekonečna se řešily i v rubrice Těhotenství a porod, například. Ten císařský řez - i v jednom článku od docenta Tošnera (odpůrce porodů doma) jsem se dočetla, že: "V nemocnici se císařský řez dělá průměrně za 30 minut od indikace." To je hodně dlouhá doba, zvlášť když třeba já bydlím cca 7 minut autem od nejbližší porodnice :o) A tak to je se vším. Už jsem to tu psala - kdybych doma měla embolii plodovou vodou, pravděpodobně mě nic nezachrání. Naopak v nemocnici mě zase můžou otrávit, což se mi těžko stane doma :o) Upřímně řečeno, jako zdravotník taky moc nechápu, jak je možné, že doma vycházejí stejně dobré výsledky jako v nemocnici (mimochodem, pro vícerodičky často výsledky z porodů doma vychází i příznivěji, než při porodu v nemocnici), ale pokud to tak je, tak proč tomu bránit? Něco jiného by bylo, kdyby mi chtěl někdo přikázat: "Musíš rodit doma." Zatím to je spíš naopak, což mi připadá zrovna tak špatné.
JO, a ty sanity-nemocnice :o) Mohla bys mi říct, kde se při porodech doma automaticky přistavují? Já totiž o nich v Čechách stále slyším, ale zatím se mi nepodařilo najít někoho, kdo mi řekl: "Jo, u nás se to tak dělá." Spíš říkají: "Máme vlastní auto, tak bychom jeli s ním."
Mimochodem, tahle situace mi připomíná dobu, kdy jsme na oddělení začali pouštět rodiče. Nevěřila bys, kolik lékařů a starších sester bylo proti a víš čím argumentovali? Jak nám stoupne úmrtnost dětí! Protože rodiče jsou za á) nezodpovědná individua, kterým budou děti houfně padat z postýlek a přebalovacích stolů a za bé) nositeli infekce, takže na chirurgii nemají co dělat. :o)))
JO, Mariano, jak bys mi ty vysvětlila, že to co píšeš, nějak nesouhlasí s tím, co vychází ve výzkumech? Jsou ty studie neseriózní? Dělají v něčem chybu? Neberou ohled na něco, čeho by si měly všímat?
S.
|
|
| Janina&2 |
|
(10.11.2002 23:25:30)
jo, ted jsem cetla trochu dalsi prispevky (jsem vzdy hrrr a pisu po nekolika prispevcich muj nazor a pak ctu dal a dopisuji a dopisuji ;)) )
takze porodni asistentka, ktera v Nemecku rodi doma (mimochodem moje delala i domaci porod do vody), tak ta ma takove to vybaveni na pripad nouze take s sebou, takze pokud je treba dite krisit, tak to zvladne uplne stejne
zena, u ktere je i minimalni risiko toho, ze porod doma by mohl byt s problemy, tak ta urcite nenajde zadnou porodni asistentku, ktera by do toho sla. v tom pripade ji bude doporucen ambulantni porod v nemocnici (a pokud je pak ona i dite v poradku, muzou po nekolika hodinach domu)
jo a ty sanitky jsem nejak nepochopila.urcite nikde zadna neceka :)
tady u nas se jede do porodnice bud autem a nebo taxikem (s MHD se ani nikdo neodvazi...hihihi) nebot sanitku by si kazdy musel zaplatit sam (pokud rodicka zrovna neumira - ale i tak by ji byl nauctovan priplatek, ktery drive cinil myslim 25DM)
|
|
|
|
|
|
| Lenka | •
|
(9.11.2002 7:41:51)
Asi jste to Mariano nepochopila, ale porod není nemoc, kterou je potřeba "léčit" v nemocnici! Je to naprosto přirozená věc.
|
| *Aida* | 
|
(9.11.2002 12:07:50)
Mariano,
to, ze je porod doma za splneni urcitych podminek stejne bezpecny jako porod v nemocnici uz tu bylo receno, studiemi prokazano, Svetovou Zdravotnickou Organizaci potvrzeno. Nevim, kolik toho o porodech doma vlastne vite, kolik jste toho precetla, ze se tady tak ohanite? A ty cekajici sanitky jsou opravdu smesne. Bydlim ve Velke Britanii a v zivote jsem o nicem takovem neslysela.
Nikdo nikoho nenuti rodit doma, jde tady o to, aby zeny, ktere tak rodit chteji (a patri do skupiny zen nizkorizikovych) tak rodit mohly. Nevim co je na tom k nepochopeni. Zajdete se podivat do rubriky porod doma, tam najdete vice informaci.
|
|
| Květinka |
|
(9.11.2002 14:20:05)
Mariano, každý si pod pojmem "porod" představí něco jiného. Ty si asi spíš představíš situaci krizovou a nevyzpytatelnou, někdo jiný si představí situaci pohodovou a přirozenou. Každý má jiné zkušenosti ze života a jinak porod prožívá. Víš, někdo porod prostě nechce prožít jako "nutné zlo" a cítí potřebu vložit do něj svoji svobodu. Proto někdo chce rodit doma a není to o tom, že by chtěl ohrožovat sebe a dítě, ale naopak - chce dítě a sebe obohatit něžným prožitím porodu. Ať chceš nebo nechceš - porod v porodnici je pro miminko i maminku i pro celou rodinu více či méně nepřirozený. Já bych neřekla, že ti, co plánovaně rodí doma, jsou hazardéři. Spíš si asi věří, že mají vnitřní sílu porodit a necítí doma strach. Porod je totiž záležitost psychická - psychika vede tělo ženy, aby porodilo. Když je teda žena šťastnější doma, je pro ni lepší místo k porodu domov. Když je žena šťastnější v porodnici, je pro ni lepší místo k porodu porodnice.
|
|
| Helena, dva kluci | •
|
(11.11.2002 10:26:09)
Jenze od te doby, kdy zenska pricapla na bobek za snop a po par hodinach sla z pole i miminem,uz ubehlo trochu vody. A hlavne /-ted trochu zootechniky../dcery a pravnucky tech, co rodily na poli uz nemaji takovou fyzicku,tak siroke boky a neni jim devatenact, spis ke triciti, zejo..A nektere z tech dcer by se bez lekaru ani nenarodily ,natoz mely deti a ty zase deti.A nemoci ,ktere soucasne rodicky maji,zabijely pred stolety take driv,nez doslo na porod.A to,ze umiralo padesat procent deti do jednoho roka,to uz jste zapomnely? To ze se rodicka citi dobre, jeste neznamena, ze porod bude OK, ne?
Diskriminace? Mozna.Budi me v pet rano.Hrozne Jsou na me hrubi? Mozna. To si libit asi nechat nemusime.Ale bojovat za to, abych mohla rodit co nejdal od inkubatoru,ultrazvuku a krevni konzervy,co nejdal od narkozy a operacniho salu, kdyby se mi miminko zasprclo v brise,nebo se dusilo , tomu tedy moc nerozumim.Porod opravdu byval prirozena vec.Ale stejne prirozene bylo,ze umrela rodicka ,dite nebo oba....Helena
|
| Jasněnka | •
|
(11.11.2002 11:01:07)
Helčo, ale nikdo nebojuje za to, aby mohl rodit co nejdál od inkubátoru.
Každý si přece může rodit, kde chce, pokud není ve vězení. Každá žena, která si dá práci s tím miminko odnosit a vypiplat má přece dost zájmu pro nej udělat jenom to nejlepší. Jenže najednou možnost, že některým maminkám by mohl zákonem být odepřen přístup k adekvátní péči. To je ten problém.
Jo mimochodem, moje robátko s lehkou žloutenkou šoupli do inkubátoru pod světlo a chytil takovou infekci odolnými bakteriemi, že se jí doteď nezbavil a to už jde do školy. Dítě, které bylo pod světlem ve vedlejším inkubátoru zas bylo 4 hodiny bez ochrany očí.
Většina žen ví, v kterém týdnu těhotenství se nachází a tak po porodu doma asi stěží bude potřebovat inkubátor pro nedonošené dítě.
|
|
| Karla | •
|
(11.11.2002 13:16:07)
Heleno, hezky jsi to popsala. Zrovna o víkendu jsem zabrousila na stránky "máme doma anděla". Strašný. To raději taky budu snášet protivné sestry, než mít doma Anděla. A nešlo by třeba nějak uzákonit, že před porodem sepíšeme něco jako Smlouvu o dílo (tam by byly zakotveny naše požadavky ohledně zacházení s námi a s miminkem během porodu i po porodu). Stejně sevyplňuje dotazník, matrika, podepisujeme, že nemocnice neručí za ztrátu našich věcí (?):-((( TAk proč nemůže podepsat zase "ona" něco nám. Za to buch usilovala!! Třeba že se o mimčo budu starat výhradně sama nebo naopak, pouze ve dne atd. Vždyť si to zboží v podobě zdravotní péče platíme. Takže jsme vlastně klienti doktorů a sester. Nebo ne?
|
| Jasněnka | •
|
(11.11.2002 13:55:54)
Tomu se Karlo říká porodní plán. Já jsem si ho sepsala a probrala s vedoucím lékařem a hlavní sestrou na sále.
A konečný výsledek? Po půlhodinovém bezbolestném a zcela pohodovém porodu mému zdravému miminku stejně odstřihli pupečník hned, na břiše mi ho nechali tak minutu a pak ho sebrali. Hádala jsem se, jak to šlo, ale tvrdili, že mu je zima. Měla jsem pro něj čepičku, ale tu mi nedovolili použít. Chtěla jsem, aby přes nás dali deku, ala to taky nešlo. Pro porušení každého bodu odsouhlaseného plánu měli vysvětlení.
Co se týče andělů. Miminka někdy umírají. Na pokoji v porodnici s námi ležela maminka, které miminko zemřelo na krvácení do mozku po nekomplikovaném porodu. Saniťák se jí při odvozu ze sálu nic netušící zeptal, jestli chce být na pokoji s miminkem a ona řekla, že ano a tak chudák byla s náma na roomingu jenom se divila, že jí mimi pořád nenesou. Věřte mi, že silný zážitek z toho měly všechny maminky, které byly okolo. Ta paní jednak utrpěla nesmírnou ztrátu a jednak neměla celé dva dny žádnou informaci o tom, co se děje!!!
|
| The Hadala Family | •
|
(12.10.2005 20:08:02)
Hello
Please pass this message on to Janina Hadala,
I"m looking into the ancestry of the Hadala family
Thankyou
Best regards
Julian Hadala
|
|
| The Hadala Family | •
|
(12.10.2005 20:08:32)
Hello
Please pass this message on to Janina Hadala,
I"m looking into the ancestry of the Hadala family
Thankyou
Best regards
Julian Hadala
|
|
| The Hadala Family | •
|
(12.10.2005 20:08:47)
Hello
Please pass this message on to Janina Hadala,
I"m looking into the ancestry of the Hadala family
Thankyou
Best regards
Julian Hadala
|
|
| The Hadala Family | •
|
(12.10.2005 20:09:09)
Hello
Please pass this message on to Janina Hadala,
I"m looking into the ancestry of the Hadala family
Thankyou
Best regards
Julian Hadala
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(11.11.2002 18:36:51)
Vždycky, když čtu takovéto příspěvky, tak mě napadá - jak by to asi vypadalo, kdyby se například úspěšnost současných operací srovnávala s úspěšností operací před řekněme šedesáti-sto lety? Taky by se na lidi, kteří dobrovolně podstupují plastické operace koukalo jako na cvoky, kteří dobrovolně riskují vlastní život a byla by snaha takové operace zakázat? Na základě toho, že dřív by se nemusely tak docela provést a současný stav na poli chirurgie by se jaksi nebral na vědomí? :o)))
S.
|
| Anna | •
|
(12.11.2002 22:26:15)
Ona ta úmrtnost dříve byla spíš daná častým výskytem deformací kostry matek a kojenecká úmrtnost nejvíc závisela na tom, kolik dalších dětí měla v péči kojná, které novorozence předali. Běžně jich mívala třeba patnáct a to se nedivím, že jich půlka pomřela.
|
|
|
|
|
| Sylva | •
|
(11.11.2002 11:59:15)
Jenže zánět slepého střeva, pokud vím, je nemoc - těhotenství snad ne!!! Jsem úplně normálně těhotná a chci se svobodně rozhodnout, kde budu rodit. Pokud se objeví nějaká komplikace (NEMOC), půjdu do NEMOCNICE. Pokud celou dobu budeme oba zdraví a v pořádku, proč bych tam proboha chodila?
Když to dovedu do absurdity, tak by vlastně bylo správné, aby už k početí dítěte došlo v nemocnici, aby tam odborníci dohlédli, že nastávající rodiče jsou zdraví, dělají to správně, případně by mohli rodičům během aktu píchnout nějaké vitamíny nebo injekce na urychlení, následně by tam maminka hned zůstala (co kdyby se NĚCO stalo třeba cestou z nemocnice, jéje, než by se pak třeba dostala zpátky, už by mohlo být pozdě!).
Proč, proboha, o tomhle rozhodují převážně CHLAPI? (nebo snad ve sněmovně jsou jen a jen ženské, které už porodily a rozhodují se tedy na základě vlastní zkušenosti?)
|
| Jana, dva synové | •
|
(12.11.2002 10:44:54)
Největší tragédie pro ženy a jejich děti je, že se k normálním porodům postavili muži(vědci). Oni neví "vo co" těm ženám i dětem GO, sami to nezažili. To, co vám všem vypráví o pocitech, kojení,běžné těhotenské problémy........mají stejně jenom zprostředkovaně od nás žen, nemyslíte? Je potom těžké se s nimi domluvit. Mělo by platit, že již rodivší, moudří,zkušení, profesionální mužové by měly pečovat o rodící muže - možná by to nebyla potom v porodnicích taková šlamastika.
Porodníkům se podařilo odmítnou vše i to dobré, co se porodní báby učily jedna od druhé několik tisíciletí, to jistě o něčem svědčí.
Rozhovor s doktorem, který byl u mého porodu, byl: JÁ o koze a ON o voze.
|
| Miriam | •
|
(12.11.2002 22:05:46)
To nezpochybňuju. Jenže mě vždycky přišli gynekologové-porodníci více "chápavější" než asistentky. Ty se ke mně chovali stylem: "No jo, no, porod bolí, ale my jsme to taky museli nějak přežít." A chlap-porodník: "Tak jak Vám je? Bídně co?" Vyšetření od "ženských byla dost bolestivá", bezohledná. Od chlapů ne.
|
| sally | 
|
(12.11.2002 22:15:30)
Miriam,
já mám opačné zkušenosti - dva muži gynekologové mě naprosto vyléčili z chuti chodit k chlapům. Výrok "co mi tu řvete, to vás nemůže vůbec bolet" mi od chlapa přijde obzvláště pitomý... chlap gynekolog mi přijde jako autoopravář bez auta :-))
|
| *Aida* |
|
(13.11.2002 1:13:21)
Sally,
me to vlastne tak nejak prislo az v tehotenstvi. Taky jsem zacala premyslet proc by chlap vubec takovou profesi chtel delat? :o)))). (Asi to byly tehotenske hormony). Dorazil me doktor, ktery prohlasil ze si pohyby ditete v 18 a pul tydnech tehotenstvi jen namlouvam, protoze jako prvorodicka je ucitim az ve 20 tydnu (zrejme podle nej presne na minutu), pak se podival do tabulky a oznamil mi ze pri svych 182cm mam sanci na cisare mensi nez 1%. Pohyby to opravdu byly, halucinace nemam a rodila jsem neplanovanym cisarem. Tuto lekarskou konzultaci jsem v tomto tehotenstvi odmitla...
|
| Apolena. |
|
(13.11.2002 11:11:13)
Cha cha cha! Ano, též jsem si pohyby vymyslela a ještě k tomu jsem otěhotněla bez spoluúčasti chlapa - alespoň podle pana doktora jsem otěhotněla v době, kdy mě jaksi neměl kdo otěhotnět a ještě k tomu to vychází cca týden před posledními měsíčky... Takže bych oficiálně měla porodit někdy v polovině osmého měsíce těhotenství a kuš, nemám do toho co mluvit! Pan doktor to ví přeci líp než já! A že jsem v té době žila cudněji než jeptiška? No tak na mě asi dýchl nějaký chlap v autobuse...
|
| Soňa | •
|
(13.11.2002 18:55:21)
Bubuli a nejsi ty díky gynekologům panenka MARIE. No, JÉEEEEŹIŠ.
|
| Apolena. |
|
(14.11.2002 8:41:27)
Vypadá to tak, jen nevím, mohla by mít panna Marie holčičku?
|
|
|
|
|
|
| Lida a 2holky | 
|
(13.11.2002 11:20:07)
Miriam,
ja mam stejne zkusenosti s gynekology muzi. Asi jsem mela stesti, ale vzdy byli velmi ohleduplni, jemnejsi a chapavejsi. Pokud jsem nekde narazila na zenskou, tak to byl des a hruza. Nesetrna az drsna, presne jak rikas, kdyz jsem to vydrzela ja, tak to vydrzite taky apd. Doslo to tak daleko, ze ja si ted "zamerne" vybiram gynekology chlapy (muzu rici, ze mam bohatou zkusenost po 5x IUI a 2xIVF, 2 laparoskopiich a 10 let leceni).
A muj Irsky porodnik by to nejvetsi zlaticko na svete. Jenom pohoupat.
|
| Sylvie |
|
(13.11.2002 15:04:31)
Holky, já si myslím, že otázka nestojí "kdo je lepší" - v každém oboru se najdou lidé dobří i špatní, zruční i nemehla, empatičtí i citoví dřeváci... Mne spíš zajímá otázka, "kdo je kompetentnější". A podle mého názoru, při fyziologicky probíhajícím těhotenství, prodou a šestinedělí to je porodní asistentka. Proč?
1. Dokáže se o mne postarat během těhotenství - prohlídky, příprava k porodu, těhotenské cvičení.
Někdo by mohl namítat, že to se týká zahraničních PA, ty jsou chytřejší než naše... ale nemyslím, že by to byla pravda. Vždyť i já během těhotenství chodím do poradny, kde hlavní péči zajišťuje právě PA: měří mi tlak, kontroluje moč, odebírá krev a dokáže mě informovat, zda výsledky jsou v normě nebo zda bych měla už lékaře upozornit na odchylky od normálu, sleduje mou tělesnou i duševní kondici. K lékaři si zajdu jenom popovídat, jak se cítím perfektně, buď mě vyšetří nebo nevyšetří vaginálně (v ČR spíš vyšetří, v zahraničí to nebývá pravidlem). A samozřejmě, na UZ. U nás se jich dělá asi 6, což opět v zahraničí nebývá všeobecně rozšířeným zvykem a já nevidím důvod, proč bych jich měla absolvovat víc jak 2 (pokud budou v pořádku).
Čili v péči v PA bych i u nás teoreticky bez újmy na zdraví mohla být celé těhotenství a jenom by mě k mému gynekologovi dvakrát za těhotenství odeslala na UZ, což bych mohla v ideálním případě chytře spojit s preventivní gynekologickou prohlídkou :o).
2. Dokáže se o mne postarat během porodu ve všech dobách porodních
Opět - někdo by mohl namítat, že naše PA to neumí, ale ze zákona jsou zodpovědné za samostatné vedení celého porodu, což přiznávají i lékaři. Proč tedy v našich porodnicích druhou a třetí dobu porodní vedou lékaři místo asistentek nevím, pravděpodobně proto, že zpočátku tím chtěli ospravedlnit porody v nemocnicích a časem se z toho stala zvyklost.
3. Dokáže se o mne i mé dítě postarat během šestinedělí
A stará známá námitka, že české PA k tomu nejsou oprávněné, neobstojí. Je to asi dva roky, co jsem v odborném tisku četla o PA tuším na Zlínsku, které po porodu na náklady zdravotní pojišťovny chodí kontrolovat rodičky domů a některé z nich prý mají dohodu i pediatrem, že zároveň kontrolují i mimi a zacvičují maminku do nových dovedností, aby pediatr nemusel vysílat dětskou sestru, když to všechno zvládne jedna PA...
A je mi moc líto, ale tyhle služby mi lékař nezajistí. Nebude se mnou cvičit, nestráví se mnou první dobu porodní ani mě nezaškolí do techniky kojení a péče o novorozeně. Samozřejmě v případě, že PA objeví nějakou nesrovnalost, je lékař nezastupitelný - ať už pro "pouhé" odborné vyšetření, které by potvrdilo, že je vše v pořádku, nebo proto, že bych pro komplikace k němu musela přejít do péče.
No a z toho mi vyplývá, že kdyby k tomu v ČR byla lékařská vůle, mohla bych si prožít klidové těhotenství spolu se svojí PA a svým gynekologem, porod se svojí PA a šestinedělí opět se svojí PA. Vzhledem k tomu, že povahou jsem spíš samotář, navíc se špatnou pamětí na obličeje a jména, bych to považovala za ideální - celé období strávit s jednou porodní asistentkou, se kterou budeme mít čas se vzájemně poznat, a s UZ kontrolou u lékaře, se kterým se znám.
Nicméně skutečnost je taková, že těhotenství prožiju se svým gynekologem (1), porodní asistentkou z poradny (2), porodní asistentkou z předporodních kurzů (3), porodní asistentkou z poradny nemocnice (4), lékařem z poradny nemocnice (5), porodní asistentkou ze sálu (6), lékařem ze sálu (7), sestrou z oddělení šestinedělí (8), dětskou sestrou z novorozeneckého (9), lékařem z novorozeneckého (10) a rehabilitační sestrou, která mě zaškolí do techniky cvičení po porodu (11). Předpokládám, že budu mít štěstí a lékař ze šestinedělí bude buď ten, co jsem se s ním potkávala v poradně nebo co byl se mnou na sále. Pomíjím, že sestry pracují v dvoj nebo trojměnném provozu, takže po dobu pobytu na oddělení (nebo i na sálu) se jich u mně pár vystřídá. Kdybych si k porodu samotnému vzala vlastního lékaře, tak to počet osob se kterými přijdu do styku to zas tak moc neovlivní (nehledě k tomu, že můj gynekolog - stejně jako většina gynekologů v ČR - k porodům nedochází, a protože k němu chodím už několik let a vím, že je dobrý, tak možnost přeregistrovat se k někomu jinému pro mne nepřichází do úvahy), zrovna tak kdybych si do nemocnice chtěla vzít vlastní PA (O téhle variantě jsem dokonce i uvažovala, ale bylo mi řečeno, že stejně ji porod vést nenechají a starat se o mně bude místní personál).
S.
|
| Lida a 2holky |
|
(13.11.2002 16:10:16)
Sylvie,
ja nevim, kdo je lepsi a kdo je kompetentnejsi, ale, ze sve zkusenosti - ja jsem PA moc neverila. Rodila jsem v UK, kde jsou porody a pece zejmena v rukou PA, ale.....vhzledem k tomu, ze mam celkovo "velkou" neduveru v mistni statni zdravotnictvi, tak jsem PA proste neverila a byla naprosto "zhrozena", ze jsem pozvanku na prvni vysetreni doktorem dostala na den, kdy bych byla jiz v pokrocilem 5tem mesici (IVF, dvojcata, vek 37.....a prvniho doktora bych videla v 5tem mesici????). Byla jsem moc spokojena, kdyz jsem si nasla soukromeho doktora. Chodila jsem k nemu na pravidelne kontroly (i tu moc delal on), pouze UZ delala jina doktorka, specialistka pouze na UZ. Tento doktor mi take delala CS a stavel se za mnou minimalne 2x denne v porodnici, aby se me zeptal, co a jak.Bul to proste muj doktor, na ktereho jsem mela telefon, mohla jsem mu kdykoliv zavolat, cokoliv mu rici. Kojit me ucili ty PA.... a az na jednu, nic moc. Nedelaly nic jineho nez co jsem si pred tim precetla. Jedine, co se mi dost libilo bylo to, ze PA chodily za mnou jeste 4 tydny po porodu domu, ze zacatku temer kazdy den, potom ob-den. Pomahaly mi radou, koukly na holky, jestli jsou v poradku, merili mi tlak (protoze jsem ho stale mela vysoky) atd. To si myslim, ze by se mohlo zavest i v Cechach. To je opravdu dobra vec. A neni treba otravovat pediatra, ten navic kouka jenom na to, jestli je dite "zdravotne" v poradku, ne na to, jestli ma maminka /dite nejake problemy jak spolu vlastne "vyjit"apd.
|
| *Aida* |
|
(13.11.2002 16:29:17)
Lido,
moje znama ktera rodila dvojcata (36 let po nescetnych IVF) ve statni nemocnici a pak jeste mela dve deti potvrdila, ze pri dvojcatech PA vlastne nikdy nevidela, az po porodu na to zaucovani. Dvojcata patri trosku do jine skupiny.
V UK provadi ultrazvuk lide vyskoleni na provadeni ultrazvuku. Lekari pro tehotne a rodici nejsou gynekologove, ale obstetricians. Pokud moje tehotenstvi probiha normalne, nevidim duvod, proc za tim obstetrikem chodit, dela uplne stejna vysetreni jako PA. Me osone vyhovuje jedna PA, ktera za mnou dochazi po celou dobu tehotenstvi, ktere mohu kdykoliv zavolat, ktera me odrodi a bude se o me po porodu starat. Mezi tim ty 2 UZ v nemocnici. Na lekare se obratim v pripade komplikaci. Kazdemu vyhovuje neco jineho.
|
| Lida a 2holky |
|
(13.11.2002 17:01:37)
Aido,
ja jsem asi mela velkou smulu na PA (Royal Free hospital). Jednak mi na zacatku tehotenstvi neprovedly ani zakladni vysetreni (jako treba moc), ale navic se vzdy tvarily, jako "ze nemaji cas". Pak se mi stalo, jak uz jsem ti rikala kdysi, ze jsem zacala krvacet a nikdo (ani moje GP) nebyl schopen zaridit, aby me videl nejaky obstertrician nebo nekdo na UZ. Tak jsem to vzdala.
Kdyz jsem prisla z porodnice domu, tak prvni navsteva PA byla strasna. Prisly 2 a tvarily se, ze mi "teda vysvetli" jak semam o ty deti starat. No, musim ti rici, ze jsem mela pocit, ze k nam vlitla "socialka" spolecne s "policejnim" komandem, hruza.....Pak nastesti za mnou zacala chodit jedna hrozne mila PA, ktera byla uplne normalni. Tu samou zkusenost mela moje sousedka, ktera mela o 2 dny mladsi holcicku. Ty 2 damy k ni vlitly stejnym zpusobem jako ke me a chovaly se naprosto stejne. Pak jsme zjistili, ze to bylo asi proto, ze jsme si "dovolili" rodit na soukrome klinice a ne v Royal Free.
|
|
|
| Sylvie |
|
(13.11.2002 19:28:38)
Lidko, o to nejde. Spíš jsem chtěla říct, že PA je vyškolená na to, aby dokázala samostatně zvládnout těhotenství, porod i šestinedělí. Lékař její znalosti nemá a je to logické, protože má jiné, kterými se s PA doplňují. On tenhle můj pohled je ovlivněn i tím, že sama jsem dětská sestra a vím, že pro některé lékaře je poněkud obtížné přijmout, že já jako sestra nejsem jejich podřízená, že jenom plním jejich ordinace + samostatně vykonávám ošetřovatelskou péči, o které oni sice něco vědí, ale určitě nemají mé znalosti. Zjednodušeně řečeno jejich hlavní obor jsou nemoci (zejména diagnostika a léčba), vedlejší ošetřovatelství. U mně naopak. Obdobně je to i ve vztahu porodní asistentka - lékař.
Čili pro mně je dostatečně kompetentní osobou PA. Pokud si však někdo přeje "péči navíc", neměl by mít před ní zavřenou cestu. V ČR je to zatím naopak - zavřenou cestu víceméně máme před osobou, která by mě dokázala celým těhotenstvím provést sama.
O IVF prakticky nic nevím, nikdy jsem jí nepotřebovala, ale umím si představit, že kdyby se mi nedařilo otěhotnět přirozeně, asi bych taky byla klidnější v rukou lékaře - tak nějak bych očekávala bych víc problémů, tím spíš, když se v těchto případech relativně často jedná o vícečetné těhotenství :o)
Podle toho, co jsem četla v odborném tisku, tak i u nás prý podle jakési vyhlášky mají nedělky právo na návštěvy porodních asistentek doma z veřejné pokladny. Ale že by to mělo fungovat jsem fakt zatím slyšela jenom o Zlínsku, jinde si spíš PA stěžují, že s nimi nechtějí zdravotní pojišťovny uzavírat smlouvy. Takže to nefunguje buď vůbec, nebo je možné si to zaplatit.
S.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| La Pepa | 
|
(8.11.2002 12:37:35)
No, mně přijde v současném stavu jednodušší, než se dohadovat se 4 vizitama, uklízečkama .... apod, se dohodnout s porodní asistenkou, kterou si člověk může vybrat podle vlastního gusta a ladění a porodit s ní doma. Přijde mi to jako výrazně menší úsilí než reformovat nemocnice. Což je jistě taky nutné a záslužné, ale čekat s porodem, až se takový moloch pohne, to bych si asi počkala až do důchodu.
Každý by měl mít možnost volby - myslím, že to je rozhodující.
LaPepa
|
|
| Janina&2 |
|
(10.11.2002 23:06:08)
AT ZIJI PORODNI ASISTENTKY!!
at si kazda zena vybere kde a jak chce rodit!
a pokud chce nekdo pro jistotu rodit v nemocnici (co kdyby nahodou se neco stalo ... proto jsem sla rodit do nemocnice ja), tak by mel mit moznost tu porodnici opustit po nekolika hodinach a jit s tim malickym domu
pokud totiz tyto porodni asistenky budou delat praci takovou, jak jsem to zazila ja v Nemecku, tak je clovek trochu na porod pripraveny (kazdy porod je jiny, tak se nejak dokonale pripravit ani neda),odrodi si to kde chce a kdyz je pak s miminkem doma (jedno kdy) je tam hned porodni asistentka, vse zkoukne (mamcu i mimco), zpovida o porodu, dojmech, problemech, poradi, ukaze ...
byla jsem s Marcelem u detskeho doktora na prvni predepsane prohlidce v jednom mesici a to bylo fajn.
porodni asistentka byla opora - mohla jsem si zavolat a optat se co a jak, obden prisla (pokud bych ji potrebovala casteji, tak se objevi i kazdy den)
moje porodni asistentka pro mne byla takovou starsi zkusenou kamaradkou, byl to nekdo blizky, s kym jsem se pred porodem 10x videla na 2 hodiny, na vse se vyptala a kdyz jsme byli po porodu doma, tak prisla domu (a my jsme se nemuseli hodit k doktorovi) a radila, maleho prebalila, prevlekla ... chovala se jak nekdo z rodiny
at mi zadna zenska nerika, ze zrovna po porodu by takovouhle porodni asistentku radsi vymenila za doktor!!!
|
| Evža | •
|
(10.11.2002 23:36:03)
A proč je takový problém, aby na dnešních odděleních šestinedělí asistenky (pardon, dětské sestry) dítě přebalovaly a převlékaly? Mě vrazily dítě, odešly a nechaly napospas osudu. Nezvládáš? Tak jsi asi blbá... Proč nelze tohle změnit?
|
| Janina&2 |
|
(10.11.2002 23:47:32)
Evzo,
no tak to by mne taky zajimalo ;)
ja byla prvne par ni v nemocnici (ta porodni asistentka se tady o maminu i mimco stara nejen,kdyz hned odejdou z nemocnice) a tam miminka rano nez se maminky probudily taky hezky prebalily a prevlekly. Mohla jsem si vybrat,zda chci v noci kojit a nebo si prvni 1 az x noci odpocinout (deti dostali nahradni vyzivu-ted se na mne vyhrnou zastanci kojeni), pres den kojeni na pokoji ci v tzv. kojicim pokoji, miminko mohlo spat se mnou (ve sve male ci moji posteli,kde jsme travili spolu i pred den nejvice casu) nebo na detskem pokoji, kde jsem si ho mohla kdykoliv vzit ci ho tam na chvili dat (treba kdyz jsem sla do sprchy)
myslim, ze by se melo zmenit nejen to, ze si zena vybere kde bude rodit,ale take to, jak to bude v tech prvnich dnech fungovat ci nefungovat na odd. sestinedelek ... ale casto tu ctu, ze je uz par oddeleni, kdy se maminka muze tesit na to mit dalsi miminko.
|
|
| Květinka |
|
(11.11.2002 9:46:03)
No vidíš, a mně zas deptalo, že se mi do všeho sestry cpaly a že veškerou péči o mimi nenechaly jen na mně. Malého mi braly, kdy se jim zlíbilo, a dávaly ho vzhůru nohama pod vodovod. Každá máma potřebuje něco jiného. Některá chce dělat všechno sama, některá potřebuje pomoct. Tak by měly taky ke každé mámě ty asistentky jinak přistupovat - to by tedy změnu chtělo.
|
| Janina&2 |
|
(16.11.2002 20:49:25)
Kvetinko,
naprosta pravda. kazde maminky by se meli v porodnici na vse zeptat, jak to chce s porodem, jak pak s miminkem a drzet se toho. to je to,co se musi zmenit.
pri druhem miminku bych se taky rada vice starala, pokud to nedopadne jak po prvnim porodu, ze jak vstanu z postele, tak se slozim. o to vic jsem se tehdy prvni dva dny mazlila s Marcelem v moji posteli. (slysela jsem, ze v nekterych ceskych nemocnicich je to taky nepripustne mit mimi pod stejnou perinou, protoze je to nehygienicke, kvuli krvaceni)
ale vsichni tady diskutujem, jen nevim, jestli se tim neco zmeni. jak muzeme opravdu udelat neco pro zmenu k lepsimu??
|
| Naďa - dula z Podkrkonoší | •
|
(16.11.2002 23:39:27)
Vážené maminky - i ty budoucí,
už jednou jsem k vám všem takhle písemně promlouvala a teď podruhé mě k tomuto kroku přiměla věta na konci příspěvku - "nevím, jestli pomůže, když se tady takhle dohadujeme...". Myslím si, že toto písemné dohadování je dobré k tomu, že víte o sobě navzájem, že vás je mnoho, které chcete změny. Jste z různých míst, tak šup s těmi požadavky do "svých" spádových porodnic. Já už jsem právě v tom svém minulém příspěvku psala, že je to na vás maminkách, abyste se svými požadavky na změny přišly. Jinak to ti porodníci nebudou vědět a nebudou nic měnit, když u nich po změnách nebude nikdo volat. A pokud se zrovna vám nebude chtit razit cestu, běžte rodit tedy jinam. Ono se ti "spádově vaši" porodníci budou muset časem i tak zamyslet, jestli přece jen nebude také pro ně lepší nějaké ty změny přijmout a hlavně praktikovat. Bude to trvat jen o něco dýl.
Naďa
|
| Majdalena | •
|
(16.11.2002 23:52:35)
Jít rodit jinam... To se hezky řekne. To je možné snad jen v Praze. Ale my jsme odkázáni na jednu porodnici v okrese (nebo dvě?). A jet někam 60 km? To mi nepřipadá zrovna optimální. Mnohdy se říká, že nejlepší porodnice je ta, která je nejbíž... A co pak návštěvy tatínka, který ještě doma hlídá druhé dítě?
|
| Sylvie |
|
(17.11.2002 0:10:04)
Majdaleno,
mám pocit, že v Praze je sice porodnic nejvíc... ale když chci mít JISTOTU, že mě nechají rodit pokud možno přirozeně a v klidu, aniž bych se musela dohadovat o každý vlastní prd, tak si radši odjedu do Vrchlabí :o) A nejsem jediná, k tomuhle názoru jsem dospěla právě díky těm, co si do Vrchlabí už odskočily... Já osobně pojedu i s manželem i se starším děckem, na porod počkáme v pensionu a po porodu tam buď manžel s dítětem vydrží (a na návštěvy to budou mít blízko) nebo druhý den pošupajdíme domů :o) Já bych volila tu druhou variantu, ale samozřejmě předem těžko říct, jak ono to vlastně dopadne.
Ale jinak - stěžovat si, stěžovat si, stěžovat si. Jsem dětská sestra a vím, že to funguje :o) A taky vím, že když už se na základě stížností postupně mění zvyklosti oddělení, tak najednou se začíná víc přemýšlet, proč tohle a proč tamto, a i personál začíná být sám aktivní... :o) Nejde všechno, nejde to hned, ale spousta věcí jde i když třeba provizorně.
S.
|
|
|
|
|
|
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
|
(13.11.2002 23:06:33)
Víte, pokud by se ke mně porodnici chovali pěkně, respektovali by můj porodní plán (samozřejmně předem zkonzultovaný s PA či lékařem, aby odpovídal mému zdravotnímu stavu a možnostem porodnice), pokud by mi nikdo nesebral mimi hned po porodu, že ho musí změřit a zvážit a potom ho nešoupl do inkubátoru (my to tu tak prostě děláme - ale o tom se při předchozí návštěvě porodnice nikdo nezmínil.... a to mimi mělo 3,70 kg, rodila jsem jen cca 2 hodiny a úplně v pohodě a to 4 dny po termínu - rozhodně nešlo o nezralé mimčo)..... Pokud by mi čistě z jejich pohodlnosti (nebudeme vám přece přestýlat postel v 6 ráno, tak si ji necháme na sesterně) nsvzali malou 3 hodiny po porodu a nevrátili ji po dalších 3 hodinách nakrmenou z láhvě a s dudlíkem v pusině..... pokud by mi třeba někdo pomohl při kojení.....asi bych rádarodilav porodnici. Přijde mi to přece jaksi bezpečnější. Ale po těchto zkušenostech (a to jsou prosím ty "lepší" zkušenosti - před 5 lety, o těch před 14 ani nemluvím.....), tak nevím, nevím, jak bych se dens rozhodovala, čekat třtí mimi.
Takže proč páni doktoři nevylepšit přístup k maminám a mimískům (ale proč ne i k jiným pacouchům :o))) ) v nemocnici? Třeba by tolik maminek přestalo uvažovaz o tom "tolik nebezpečném" domácím porodu......
Simča
|
| Sáva | •
|
(14.11.2002 10:30:00)
Existuje však něco jako opustit nemocnici na revers? Brání nám něco, abycho po porodu, je-li vše v pořádku nemocnici opustili na revers? Vždyť nás tam přece nikdo nemůže držet... s mimčem tam můžeme jezdit třeba 2x denně na kontroly.
A k těm inkubátorům. Co je na na nich špatného? Alespoň se mimča ještě trochu prohřejí. Nebo je to jinak?
|
| VKarin, dcera 18m | •
|
(14.11.2002 21:38:42)
Jak je to s ambulantními porody u nás. Nebo za jakých podmínek mohu po porodu, resp. druhý den po porodu legálně odejít i s miminkem domů? A jak si mohu legálně zajistit v nemocnici humánní podmínky. Klid, soukromí, pomoc,pokud ji potřebuji a chci. Mohu s nemocnicí sepsat nějakou smlouvu? Jaká jsou vlastně má práva?
|
| Sylvie |
|
(16.11.2002 12:56:45)
Ahoj,
jaká máš práva se můžeš dočíst například tady. Ne všude se dodržují, pak si klidně můžeš stěžovat. Dokonce jsem zrovna tenhle týden četla v novinách, že pokud by např. lékař rozebíral tvůj zdravotní stav před dalšími lidmi (třeba na chodbě nebo na pokoji), tak kdybys ho zažalovala, tak mu hrozí nějaký ten rok ve vězení... Co se týká charty práv dítěte, tak z hediska novorozence jsou asi nejdůležitější první dvě:
Děti musejí být do nemocnice přijímány jen tehdy, pokud péče, kterou vyžadují, nemůže být stejně dobře poskytnuta v domácím ošetřování nebo při ambulantním docházení. (u zdravého novorozence může, viz zkušenosti ze zahraničí)
Děti v nemocnici musejí mít právo na neustálý kontakt se svými rodiči a sourozenci. (neboli nikdo nemá právo oddělovat zdravého novorozence od zdravé rodičky)
A ambulantní porod. Jsou v podstatě 3 možnosti:
1. zařízení má ambulantní porod v nabídce služeb. Tak to je (nebo aspoń podle cca rok a půl starých informací bylo) např. v Praze u Apolináře - pokud tě při porodu moc nerozstříhaj a i jinak jsi v pořádku, můžeš si zaplatit cca šest tisíc a po 24 hodinách tě pustí domů, kam tě chodí kontrolovat místní lékař.
2. zařízení ambulantí porod toleruje. Tak je to třeba ve Vrchlabí - když jsem mluvila s prim. Kavanem, říkal, že oni do maminek necpou žádné léky, takže ty bývají schopné odjít třeba hned, ale pediatři si vyžádali 24 hod na kontrolu děťátka. V takovém případě druhý den prostě odejdeš, ale žádné kontroly zajištěné nemáš.
3. zařízení se k ambulantním porodům staví negativně. V takovém případě sice máš právo podepsat reverz, ale ne vždy tě pustí bez problémů. Mohou tě přemlouvat, naléhat na tebe, vyhrožovat ti, že za dítě nesou zodpověnost oni, takže ty si klidně odejít můžeš, ale dítě jim tam musíš nechat... Jako takový hodně krajní případ se mi vybavuje příběh, který cca před rokem dvěma proběhl tiskem: matka po neshodách s personálem odešla po několika dnech z porodnice i s dítětem, lékaři na ní druhý den poštvali policajty - dítě je prý ve špatném zdravotním stavu, není kojené a matka odmítá přikrmovat, v nemocnici nespolupracovala a příkrmy vylejvala do záchodu, kdovíjak doma chudák dítě strádá, musí se urychleně vrátit do nemocnice... Nicméně těch čtyřiadvacet hodin stačilo matce k tomu, aby se doma spojila s dětskou lékařkou, sociální pracovnicí a laktační poradkyní, takže Policie se snažila odebrat zcela zdravé, plně kojené dítě...
Takže - pokud víš, že bys ráda odešla z porodnice dřív, vem si to jako jedno z kritérií výběru porodnice. Až si budeš vybírat, tak se nezapomeň personálu zeptat, jak se staví k ambulantním porodům, vyhneš se pak zbytečným stresům při dohadování se s personálem. Jinak v zahraničí je ambulantní porod to, že ze zařízení odejdeš v rozsahu většinou 2-12 hodin, maximálně 24 hodin po porodu. Nesmíš mít ty ani dítě žádné problémy a hlavně domů tebe i tvé dítě chodí kontrolovat porodní asistentka, která sleduje, zda je všechno v pořádku, zasvětí tě do kojení, naučí zacházet s miminkem, v případě, že u vás objeví nějaký problém, pošle vás za odborným lékařem (u miminka se může třeba začít rozvíjet novorozenecká žloutenka)... Nevím o nemocnici, která by u nás takovéto služby zajišťovala, všechno by sis asi musela domluvit buď s nějakou soukromou porodní asistentkou nebo se svým gynekologem a pediatrem. Nevím o tom, že by u nás nějaká nemocnice pouštěla dřív jak druhý den - pokud by sis to prosadila, pravděpodobně by sis musela se svým pediatrem domluvit, zda provede všechna potřebná vyšetření a kalmetizaci, která by se jinak udělala v nemocnici.
Smluvně si humánní podmínky zajistit nemůžeš - ty na ně totiž máš právo už teď. Takže tam, kde je nedodržují teď, by je nedodržovaly ani po sepsání tuny dalších papírů... Můžeš si ale sepsat porodní plán, kde by byla uvedena tvá přání, a opět stejně jako s ambulantním porodem - při výběru porodnice hledat takovou, která by byla ochotna je respektovat. Konečně, i to, že bys ráda odešla domů dřív, než je obvyklé, by bylo součástí porodního plánu...
S.
|
| Sylvie |
|
(24.11.2002 10:49:29)
Tak jsem se byla v pátek podívat ve Vrchlabí a rovnou jsem tam s dr. Korbelářovou (mám příšernou paměť na jména, tak doufám, že jsem ho nepopletla :o) ) probrala možnost ambulantního porodu. Problémy s takovým porodem v podstatě vychází z toho, co už jsem psala - není u nás zajištěná domácí péče. Podle paní doktorky zejména proto, že zdravotní pojišťovny o domácí péči (a to nejen v oblasti porodnictví) víceméně nemají zájem a bůhvíproč radši hradí péči nemocniční. Takže:
1. Je potřeba domluvit se se svým pediatrem, že u novorozeněte zajistí potřebná vyšetření.
a) nejlepší je přinést od něj písemné potvrzení, že se o dítě postará a zkontaktovat ho s místními pediatry, aby aspoň telefonicky měly možnost se předem spolu domluvit.
K tomu bodu zmiňovala příhodu, kterou sleduje asi podstatně víc lékařů - v současné době soud odsoudil lékařku za to, že pacienta s podezřením na tuberkulozu nechala jet na odborné vyšetření vlastním autem, místo aby ho proti jeho vůli zadržela a nechala převézt sanitou. Pacient totiž na vyšetření nedorazil a radši dál šířil nakažlivou chorobu. Tím písemným prohlášením se tedy chtějí svým způsobem jistit, aby pak nebyly vláčeny po soudech za nesplnění povinnosti.
b) potřebná vyšetření a ošetření (ty mi paní dr. neřekla, není pediatr, ale porodník - tak aspoň z hlavy z prvního porodu, snad nic nezapomenu :o) )
- vyšetření krve na štítnou žlázu (provádí se tuším 2-3 den)
- vyšetření krve na fenylketonurii (dělá se společně se štítnou žlázou)
- ortopedické vyšetření (na základě pohovoru s matkou a prohlédnutí dítěte lékař (ne)doporučí široké balení, a pak se s ním uvidíte až při UZ kyčlí - to je zhruba někdy mezi 3 a 8 týdny)
- UZ ledvin
- ošetření pupíku
- kalmetizace (očkování TBC - mezi 4. dnem a 6. týdnem)
- sledování příp. rozvoje novorozenecké žloutenky (rozvíjí se většinou druhý až třetí den)
- kontrola přibývání na váze
Paní doktorka říkala, že mívají problémy zejména s pražskými pediatry, kteří nelibě nesou, když třeba rodiče v porodnici požádají o odklad očkování a oni ho pak mají miminku zařídit... Takže opravdu je potřeba se domluvit s vaší pediatričkou, jestli je ochotná vyšetření zařídit... a taky je dobré se zeptat, zda třeba kvůli nim nebudete muset putovat po všech zdravotnických zařízeních v okolí, protože ve specializované laboratoři vám naberou krev, v nemocnici udělají sono, v kalmetizačním centru oočkují... To druhé už je rada ode mne, ne od paní doktorky :o)
2. Je dobré být domluvená např. s porodní asistentkou, která by vás chodila kontrolovat domů.
Pomůže vám vychytat případné problémy třeba s kojením nebo s miminkem. Tady paní doktorka upzorňovala, že je rozdíl, jestli v Holandsku přijde sestra k rodičce na několik hodin denně nebo u nás na deset minut - zcela logicky se za tak krátkou dobu nedají vysledovat všechny problémy třeba v technice péče o dítě, takže myslím, že je dobré se předem domluvit, jak budou kontroly probíhat, jak často a jak dlouho se vám bude sestra - PA věnovat...
3. Ale hlavně musíte věřit sama sobě, že to zvládnete.
Asi je nesmyslné utíkat z nemocnice jenom proto, že nemáte nemocniční prostředí ráda, když jste třeba jinak vnitřně nejistá a obáváte se, že sama péči o miminko určitě nezvládnete.
Tohle všechno samozřejmě platí v případě, že je s děťátkem i s vámi všechno v pořádku.
S.
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(16.11.2002 12:57:19)
Sávo,
s tím reversem to není tak jednoduché, slyšela jsem i o případech, kdy se lékaři pokoušeli rodičky vydírat - vy si klidně běžte domů, ale dítě s sebou nedostanete. Konečně, jako dětská sestra vím, že ono často nestačí říct - ano, jsme si vědomi toho, co se může stát, přesto chceme domů. Jsou lékaři, kteří teda pokrčili rameny a dítě propustili, a jsou takoví, kteří dělali vše pro to, aby ho v nemocnici udrželi (mimochodem, týkalo se to třeba dětí po jednoduchých chirurgických zákrocích, které se i v současné době mohou provádět ambulantně). A upřímně řečeno, já sama si neumím představit situaci, kdy bych si doslova vyhádala propuštění z nemocnice - a pak jim tam chtěla chodit s dítětem na pravidelné kontroly... Nehledě k tomu, že si ani nejsem jista, zda by na prohlídky vůbec přistoupili. Předpokládám, že kontroly zdravotního stavu jsou hrazené v paušální ceně za pobyt v nemocnici, takže jenom samotné kontroly by jim pojišťovna neproplatila. Takže pravděpodobně by sis ty kontroly musela dohodnout jinak. A od obvoďáka máš zase nárok na kontroly dle preventivního kalendáře a ty s denními kontrolami nepočítají... He, he, to je docela zajímavá otázka. Až budu mít trošku víc času, tak se zeptám na pojišťovně, jak je to řešené - zda po podepsání reversu v nemocnici (= vzdání se nemocniční péče) mám nárok na péči ambulantní, příp. v jakém rozsahu...
No a ty kontroly jsou docela překážkou ambulantních porodů. V zahraničí po ambulantním porodu (a konečně, jak se tak z těchto stránek dozvídám, tak mnohde i po porodu v nemocnici) funguje návštěvní služba porodní asistentky, která se postará o tebe i o děťátko. Četnost těchto návštěv se liší podle zvyklostí státu, úhrady od pojišťoven a tak. Tuto péči pojišťovny buď plně nebo aspoň částečně proplácí (opět - podle státu a pojišťovny...). I od českých PA jsem už několikrát slyšela, že podle jakési vyhlášky mají české ženy nárok na jednu návštěvu PA před porodem a 3 (nebo 4 ?) po porodu v domácnosti, ale tahle služba nějak vázne na úhradě od pojišťoven.
A co je špatného na inkubátorech? Podle mne vůbec nic - pokud tam nestrkají zdravé dítě proti mé vůli :o) Inkubátor dítěti zajistí teplo, ale to mu můžu jako matka dát taky, třeba tím, že budeme spolu ležet v posteli... Tím mu navíc dám ještě pocit bezpečí, protože pokud je u mne, slyší tlukot mého srdce a cítí mou vůni. Konečně, i v učebnici psychologie jsem našla, že podle studií je pravděpodobné, že čím dřív a přirozeněji má matka možnost se s dítětem sžívat, tím méně bývá problémů se sociálním vývojem miminka a míň nesnází ve vzájemné adaptaci. I když, samozřejmě, časný kontakt není jediná podmínka, je to jenom jeden z "bodů k dobru". Mimochodem, jako další "bod k dobru" pro lepší adaptaci bývá tzv. "přirozený, něžný" porod - porod, nad kterým má hlavní kontrolu matka a nikoli porodníci... (tohle tvrzení pramení zejména ze studie, podle které se novým podmínkám rychleji přizpůsobily matky (i jejich děti), které rodily doma, než ty, co rodily v nemocnici... :o) ).
A konečně, i u nedonošených dětí, které teplo inkubátoru opravdu potřebují, je snaha inkubátor nahradit alternativou - třeba tím, že matka nosí novorozeně přivázané šátkem na svém hrudníku - tím ho
1) zahřívá
2) dodává mu pocit bezpečí (tepot srdce, známá vůně, mámin hlas, dotyky...)
3) pohyby matky pomáhají nervové soustavě dítěte dozrát (dítě musí máminy pohyby "vyrovnávat", což se prý příznivě odráží na činnosti mozku)
4) v poloze v postýlce je novorozeně většinou spavé, mezitím co je-li zvednuto do šikmé polohy, jeho aktivita (a zvědavost :o) ) stoupá, což je pro jeho vývoj zase další plus
Samozřejmě, šátky inkubátor plně nahradit nemůžou, ale je možné je použít jako "doplňkovou léčbu". A není to nějaká fantazie, říká se tomu nejčastěji "klokánkování" a pokud vím, používá se například na nedonošencích v Praze - Motole (tohle je info, které jsem si neověřovala, ale pochází z důvěryhodného zdroje - od výrobce, který jim dodával šátky).
A když je snaha upřednostnit rizikovému novorozenci pobyt u matky před pobytem v neosobním inkubátoru - jaký by teda mělo pro mé zdravé dítě užitek upřednostňovat inkubátor před mou náručí??? Nehledě k tomu, že já po porodu své dítě potřebovala - proč bych měla věřit tomu, že ono nepotřebuje mne?
S.
|
| Majdalena | •
|
(16.11.2002 15:41:09)
Sylvo, to se všechno čte krásně. Ale já jsem se například nedočkala ani toho, aby první kontrola po návratu z porodnice pediatrem proběhla u nás doma. Musela jsem miminko popadnout a k doktorovi s ním jít sama. V létě to šlo, ale co v zimě mrazech. A čekárna plná pacientů:-((( A taky na tom nic nesměním...
|
| Mia | •
|
(16.11.2002 16:18:32)
To mi Majdaleno připomíná náš hrůzný zážitek, kdy devět dní starý syn začal večer kašlat, byl zahleněný a trochu mu stoupala teplota. Zavolala jsem na pohotovost, jestli by nepřijeli. Urazili se, že nejsou jenom pro nás. Když jsme se s manželem několikrát ujistili, že myslí vážně, že máme ve smogové situaci v devět večer jít na tramvaj a s přestupem k nim dojet udělali jsme to. První vycházka našeho broučka...
Když jsme čekali další dítě, vybírala jsem pečlivě novou dětskou paní doktorku. O ambulantním porodu jsem uvažovala a chtěla jsem si to s ní dojednat předem, nenechat nic náhodě. Zjistila jsem, že existují velmi ochotné dobré duše, se kterými je možné se domluvit.
|
|
| Sylvie |
|
(16.11.2002 21:22:25)
No, já se na první návštěvě pediatrem domlouvala ještě před narozením a problémy jsem neměla. Ale fakt je ten, že jsem si vybrala doktorku na doporučení od jiných mamin, takže jsem se k ní šla přihlásit s tím, že s ní jsou ostatní spokojení :o) A proto jsem psala, že je potřeba se předem o všem informovat, navíc (co jsem nenapsala) z vlastních zkušeností z porodnice vím, že je dobré se inforovat jednak u personálu, a pak si ty informace ještě ověřit u maminek, protože doktoři někdy lžou jako když tiskne :o(
S.
|
|
|
|
| MF Dnes | •
|
(17.11.2002 11:25:58)
12.12. 2001 - Rodička se rozhodla odejít z porodnice dřív
Lékaři poslali pro novorozence policii
Lékaři z nemocnice v Berouně se rozhodli, že ženu s třídenním dítětem najdou stůj co stůj. Za rodičkou, která se po porodu rozhodla odejít dřív, než je zvykem, poslali policii a hasiče, aby novorozence - pokud to bude třeba - přivedli zpět. Podobné situace nejsou pro porodníky úplně cizí. Občas se stane, že matka odejde předčasně, ať už s dítětem, nebo bez něj. Ale volat policii - to tu ještě nebylo.
--------------------------------------------------------------------------------
OBSAH
RUBRIKY
TISKNI
ČLÁNEK
POŠLI E-MAILEM
TÉMA - SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
CHAT
» Chat na téma: zdravotnictví, léky.
Má někdo vůbec právo zabránit ženě, aby odešla se svým dítětem domů dřív, než je oficiálně propuštěna? V jednom jediném případě ano - kdyby byl život novorozence bezprostředně ohrožen. Zda tomu tak bylo i v tomto případě, je však nanejvýš sporné.
Přivolaný lékař totiž potvrdil, že dítě je v pořádku, a mnozí zúčastnění hodnotí celý zásah jako nešťastný a zbytečný. Předminulou sobotu porodila žena v berounské porodnici chlapce. S nemocničním personálem si nepadla do oka hned od počátku.
"Nutili manželku rodit vleže na zádech, ačkoli to tak nechtěla. Porod se zastavil, takže dítě muselo jít císařským řezem," tvrdí otec. Z jeho pohledu se vše dál odvíjelo takto: dítě bylo v inkubátoru, zatímco rodina je chtěla u sebe. Dítě zhublo, takže lékaři navrhli umělou výživu, kdežto matka věřila, že až začne normálně kojit, vše se spraví.
"Jenže nikdo nám s kojením nepomohl. Tak jsme se rozhodli, že půjdeme domů. Když nám sdělili, že my můžeme, ale dítě ne, počkali jsme do odpoledne - a šli," uvedl otec. Rodiče se ještě během pobytu v nemocnici spojili s Hnutím za aktivní mateřství, které podporuje alternativní metody v porodnictví.
Momentálně jsou s dítětem v Libečově nedaleko Berouna. Váhají zveřejnit své jméno. Redakce je však zná a s otcem dítěte hovořila. Jana Novotná z Hnutí za aktivní mateřství byla první, kdo s matkou mluvil. "Minulou středu ráno mi pak otec celý rozrušený volal, že se k nim dobývá policie. Je prý na pozemku a prohrabuje i popelnice," uvedla.
"Ve sluchátku jsem slyšela, jak s nimi přes okno dohadoval, že laikům dítě nedá. Policie zavolala záchranku. Lékař konstatoval, že dítě je v pořádku, a všichni odjeli." Jana Novotná sama matce sdělila, že podle Úmluvy o lidských právech může z porodnice odejít, pokud dítě není ohroženo a ona cítí, že péči zvládne.
"Rodiče odešli z porodnice, protože nechtěli dítě krmit umělou výživou. Žena doma a v klidu začala kojit. Všichni jsou v pořádku. A kdo tento superzásah zaplatí?" ptá se Novotná.
Policii požádalo o akci vedení berounské nemocnice. "Chtěli, abychom jim pomohli zjistit, kde žena je. Udali, že po těžkém porodu, zřejmě ještě v poporodním šoku, a tedy nervově labilní odešla z porodnice i s dítětem neznámo kam. Uvedli, že dítě je v ohrožení života," řekl okresní policejní ředitel Miroslav Jerling.
Policie podle něho směla v takovém případě vniknout do domu i násilím. "Neudělali jsme to," uvedl policejní ředitel. Nemocnice svůj postup považuje za standardní, neboť dítě ztrácelo na váze. "Matka ohrozila život dítěte," řekl mluvčí Jindřich Kašák.
Ovšem dítě i matka byly zcela v pořádku. To uvedl ředitel záchranné služby Miroslav Bejlek, jehož přivolali policisté.
Nemocnice si na rodinu dodnes stěžuje. Proč? Prý se chovali "zvláštním" způsobem. "Matka nespolupracovala, odmítala umělou výživu pro dítě a glukózu vylévala do záchodu," uvedl primář porodnice Daniel Brodan. "Přesto byl zvolený postup příliš tvrdý a řekl bych i zbytečný," připustil však.
Lékaři se mohou o dítě opravdu někdy bát. "Jsou určité situace, kdy lékaři nechtějí dítě pustit domů, například když neprospívá," říká ředitel pražské porodnice v Podolí Jaroslav Feyreisl.
"Pak se snaží rodiče přesvědčit, aby zůstali. Když se jim to nepodaří, lze odejít na vlastní žádost stačí sepsat o tom záznam, aby nemocnice byla krytá. Ale volat policii? S tím jsem se za 23 let praxe nesetkal," podotkl Feyreisl.
Podle bývalé ministryně zdravotnictví senátorky Zuzany Roithové může nemocnice jednat proti vůli rodičů jedině v případě, že dítě je bezprostředně ohroženo. "To slovo bezprostředně je klíčové," uvedla Roithová.
Ale berounská nemocnice se začala po matce shánět až den poté, co odešla. Prý doufala, že se matka sama vrátí. Sociální pracovníci i terénní lékaři v Berouně dnes říkají: Bylo to nešťastné. "Nemocnice měla nejdřív kontaktovat nás a dětskou lékařku. Nás ale zavolali až jako poslední," uvedla vedoucí sociálního referátu Okresního úřadu v Berouně Eliška Králová.
Dětská lékařka Věra Kolářová, která nyní chodí dítě vyšetřovat, dodala: "Matka byla v těžkém psychickém šoku. Člověk po porodu vnímá situace jinak a je logické, že zaujala obranný postoj matky, která se bojí, že přijde o dítě." Včera lékařka rodinu navštívila - matka podle ní kojí, dítě je v pořádku, čisté a ošetřené.
MF DNES , Martina Riebauerová, Jitka Soukupová
| top |
Diskuse na téma: Lékaři poslali pro novorozence policii
(počet příspěvků:35, poslední 22.12.2001 17:56)
|
|
|
|
|
| Radana,2 kluci | •
|
(13.11.2002 12:33:44)
Místo,aby byly ženy šŤastné,že v civilizovaných zemích mohou rodit v nemocnici,dobré bydlo je pálí a chtěly by rodit doma,protože je to ohromně emocionálně podnětné,pohodlné,prostě úžasné.Hezky se to poslouchá,včetně toho,že po fysiologickém průběhu tehotenství následuje fysiologický porod,který zvládne porodní asistentka,tudíž je porodnice zbytečná.Ale to je strašná ptákovina,protože komplikace při porodu jsou u fysiologického těhotenství sice méně časté,ale existují.Jsou to komplikace pro dítě i pro matku vyžadující rychlé řešení a končící bohužel i smrtí.K jejich zvládnutí někdy chybí čas i v porodnici,natož někde mimo.A nikdo nemůže předem říci,zda k něčemu takovému nedojde.Právě proto je vlastně velkým vítězstvím nás žen,že ačkoli spousta z nás by jistě mohla rodit doma na posteli s porodní aistentkou,máme tu možnost rodit v prostředí,které nám a našim dětem pomůže v případě komplikací.A pojišťovny se nezdráhají tenhle luxux platit.
Zdravotnictví před rokem 90 u nás mělo bohužel spoustu chyb v zacházení s pacienty,počítaje v to i rodičky.Ale za 12 let se udělalo spousta práce,aby porod probíhal v co nejšetrnějším a nejpříjemnějším duchu,i když mezi pracovišti jsou jistě rozdíly.Domácí prostředí to není nikdy,ale"středověk" minulých let také ne.
Ještě malá poznámka na závěr:zejména matky dětí narozených před rokem 90 jistě potvrdí,že nejnepříjemnější osoby při porodu(maminko,co tady ječíte!,nejste tu sama...),pokud se vyskytly,nebyli lékaři,nýbrž právě ty porodní asistentky,které nyní tak horlivě lobují pro své osamostatnění.Že by taková morální obroda?Nebo je to v pozadí o něčem jiném-třeba o penězích,prestiži apod.
Doufám,že pošetilé maminky nevymění zdraví sebe a svého dítěte za pošetilý prožitek domácího porodu.Bolí to,stejně to holky bolí...
|
| *Aida* |
|
(13.11.2002 13:49:45)
Radano,
opravdu si posetila nepripadam. Nikdo Te nenuti rodit doma a nevidim duvod proc bych podle Tebe ja musela rodit v nemocnici.
|
|
| Miriam | •
|
(13.11.2002 15:51:36)
Radano,
napsala jsi to rozumně. Ale asi se budeme muset smířít s tím, že se jedná o filozofickou otázku, kterou těžko někdo správně zodpoví. Bohužel (nebo bohudík?) do demokracie nám patří i různá hnutí, sekce, aktivity. Některé jsou smysluplné, některé ne. Máme např. různá hnutí ochránců přírody, které už dokázaly hodně užitečného, ale jiná, která svými zabedněnými aktivitami více škodí než pomáhají. Teď je tady Hnutí za aktivní mateřství, Hnutí pro život (paradoxně Hnutí pro život je proti životu dětí zplozených po IVF, resp. proti IVF; a v důsledku i proti antikoncepci). Nic není černobílé. Nelze to zastavit. Jen bych trvala na tom, že pokud matka svým rozhodnutím rodit doma způsobí smrt či zdravotní újmu dítěti, měla by být za to právně postihována. Tak jako doktoři v nemocnici (že je to s lékařským soudnictvím u nás je nalevačku, je otázka jiná). Vždyť i neúspěšný sebevrah musí nastoupit psychiatrické léčení. A že je to do porodnice 30 minut? To se Vám dítě udusí.
|
| Lucie | •
|
(13.11.2002 19:08:30)
Kde to žiješ. Víš kolik je u nás poškozených dětí z porodů z porodnice? Ono záleží na tom, na co dítě během porodu zemře. Jsou takové příčiny, že by dítě zemřelo jak doma tak i v porodnici. Samotné rozhodnutí rodit doma není tretný čin. Když mi umře dítě v porodnici, může mě tedy někdo zažalovat, za to, že jsem se rozhodla rodit v porodnici?
|
| Mia | •
|
(14.11.2002 11:54:54)
pro Lucii: když je dítě poškozeno vinou lékařské péče, jsi nucena být vděčná za to, že aspoň přežilo. O chybě se většinou nedozvíš, pokud problematice dobře nerozumíš a sama nepojmeš podezření. Pro rodičku se to zakamufluje tak, že to vypadá, že přežilo jenom díky lék. péči a ne, že se díky selhání personálu do potíží dostalo.
|
|
| Radana,2 kluci | •
|
(22.11.2002 14:16:29)
Rodí se poškozené děti,děti při porodech umírají a občas i maminky.To je důvod,proč společnost,která o své děti a maminky nechce přicházet,poskytuje jim v této situaci péči co nejlepší.Přesto dochází k tragédiím.Nemám pocit,že těchto tragédií ubude,budou-li ženy rodit doma.Spíše jich přibude,na tom si stojím.Opravdu je si každý,kdo tak vehementně argumentuje ve prospěch porodů mimo porodnice svou věcí tak jistý?Stojí ta obrovská zodpovědnost za to?V případě záchrany lidských životů rozhodují vteřiny,nejvýše minuty.Děti by se měly rodit v přátelském prostředí,o tom není sporu.Ale v těsném kontaktu s pracovištěm umožňujícím maximum pomoci v případě nouze.
|
| Andrea, 2 kluci | •
|
(22.11.2002 20:22:27)
Nevim, jestli je to temi 2ma kluky v rodine, ale s Tvym nazorem se zcela ztotoznuji. Nesnasim sice nemocnicni prostredi, ale reseni v otazce porodu jsem vzdy spis videla ve vyberu prijemne porodnice. Za zadnou cenu bych si takovou zodpovednost jako je porod doma nevzala na triko. Byla bych sice "ve svem prostredi", ale strachy uplne na nervy.
|
|
|
|
|
| Apolena. |
|
(14.11.2002 9:03:43)
Milá Radano,
Vy určitě jednoznačně víte, co je pro koho nejlepší. Co takhle připustit názor někoho jiného? Možná by bylo fajn třeba přečíst si argumenty maminek, které chtějí porodit doma a popřemýšlet o nich. Vaše argumenty docela dobře znám - jsou neustále stejné, dříve se říkalo "vymoženosti socialistického zdravotnictví", dnes se jen vypustilo to "socialistického", ale moc se od té doby leckde nezměnilo. A že si někdo představuje pod pojmem "vymoženost" něco jiného než Vy - třeba klid a pohodu důvěrně známého domácího prostředí nebo přítomnost někoho blízkého? Jsme snad všichni stejní, aby se nám musely líbit stejné věci, abychom se cítili dobře ve stejném prostředí, aby nám vyhovovala stejná péče? Ale připustit tohle znamená být především tolerantní a respektovat názory odlišných (nikoliv nezodpovědných, jen jiných, než Vy) lidí...
|
| Radana,2 kluci | •
|
(22.11.2002 13:49:16)
Milá Bobuli,moc mne Vaše argumenty nepřesvědčují.Není sporu,že porod by měl probíhat v přátelském a vlídném prostředí,pod kterým si člověk nejspíš představí svůj domov.A ideálem porodnic by mělo být vytvořit takovéto prostředí.Každá rodička by měla mít tu šanci rodit co nejpřirozenějším způsobem.To však neznamená,že by se směla s tak lehkým srdcem vzdát lékařské péče.Kdyby byly porodní domy propojeny s porodnicí a to nejen zabezpečením následné péče při komplikacích,ale přímo fyzicky-řekněme v jedné budově,pak je situace docela odlišná.Je tu otázka,zda není jednodušší reformovat porodnice-a tenhle proces probíhá,to jsem poznala na vlastní kůži,nežli se snažit za každou cenu oddělit větev fysiologických porodů s asistentkami od patologických v porodnici.Hranice mezi nimi není nikdy předem dána a to by mělo vést spíš k rozumovým argumentům o možnostech záchrany lidského života doma a v porodnici,nežli k emocinálním argumentům o citovém zázemí.
Pokud bych chtěla svůj příspěvek shrnout,tedy porody doma považuji za velmi velké opovážlivé spoléhání na boží pomoc,porodní domy svázané s porodnicemi ano,určitě,porodní domy isolované spíš ne.
|
| Lucie | •
|
(22.11.2002 18:09:22)
Radano,
i v porodnici se musíš nejvíce spolehnout sama na sebe. Já jsem v porodnici hlavně bojovala s personálem, který stál za starou bačkoru a vůbec mi v ničem nepomohl, spíše mi překážel a obtěžoval.
|
|
| sally |
|
(22.11.2002 22:28:58)
Radano,
ale ta diskuze není ani tolik o tom, které porody jsou bezpečnější (nakonec nejbezpečnější je se vůbec nenarodit - to potom člověk vůbec nemůže umřít!!!), ale o tom, aby si každá žena mohla rodit kde chce. Žen, které chtějí rodit doma je malé procento, plus je určité procento žen, tkeré doma porodí neplánovaně - a pro ně pro všechny by měla být dostupná porodní a poporodní péče. Pokud jsou asistentky a maminky ochotné nést to riziko, tka proč jim to zakazovat? Ty, co to chtějí udělat, to nakonec stejně udělají - akorát za mnohem nebezpečnějších podmínek, než je nutné.
Když má společnost dost prostředků na léčení alkoholiků a narkomanů, proč je takový problém zabezpečit odbornou péči pro rodící maminky?
Osobně se také raději svěřím do péče nějakého odborného pracoviště, ale ty, co nechtějí docela chápu. Na mě třeba nemocnice působí tak, že mám okamžitě zvýšenou teplotu...
|
|
| Apolena. |
|
(25.11.2002 15:32:07)
Milá Rudano (já taky nejsem Bobuli),
já jen zopakuji to, co už jsem psala, a totiž to, že podle mého názoru těhotenství není nemoc, a opravdu nevím, proč bych chodila do nemocnice, pokud jsem zdravá jako řípa a dítě též. Asi je těžké pochopit, že pod pojmem zodpovědnost si každý člověk představuje něco jiného. Já se na SVÉ (nikoliv kolektivní) miminko těším, a proto chci, aby se narodilo v klidném prostředí, aby nám nikdo hned po jeho narození neubližoval - například tím, že nás od sebe téměř ihned oddělí. A proto chci pro SVÉ miminko udělat to, co pokládám za nejlepší JÁ - nikoliv co je jaksi všeobecně pokládáno za nejlepší (protože je to prostě tak a hotovo). Porod je podle mého názoru přirozená věc, ono se to miminko narodí, i když mi mezi nohama nebude stát nevrlá sestřička - a k těm komplikacím...no, přečetla jsem hodně literatury a vyslechla hodně názorů a myslím si, že spousta komplikací je způsobená právě tím, že přirozený průběh porodu je nepřirozeně narušován a urychlován. Mám takový "zvrhlý" a nezodpovědný názor - že by totiž narození miminka mělo být něco, na co se s láskou vzpomíná celý život, nikoliv událost, na kterou se celý život budu snažit zapomenout... Tak mě napadá - proč se stejně jako na porod nenahlíží třeba na jízdu autem - tam myslím hrozí ještě víc komplikací...co z toho vyplývá? Že by se autem smělo jezdit pouze po areálu nemocnice?
|
| Hannah | •
|
(26.11.2002 11:46:15)
Milá Bubuli, naprosto s tebou souhlasím. I já chci své mimi porodit doma na základě všech pro a proti, které jsem si z přebohaté literatury vyčetla. Samozřejmě to bude jen tehdy, pokud budu celé těhotenství zdravá a bezproblémová - ovšem ony hrozí taky problémy psychické, jenže to je doktorům většinou ukradené. Pokud jsem zdravá, je přece blbost chodit do nemocnice, kde mi už svého času dost ublížili a kde se tudíž cítím být ohrožená celou tou nepohodlnou mašinérií, která se k lidem neumí stavět individuálně. Jestli problémy budou, tak asi holt budu muset nemocnici překousnout, ale stejně si vyberu jen takovou, která mě jako osobnost bude respektovat a nebude se mnou a už vůbec s mým děťátkem zacházet jen jako s kusem masa někde na pitevně.
|
| Apolena. |
|
(27.11.2002 11:49:00)
Ano, ano, ano! Máme úplně stejný názor. Opravdu si myslím, že je na čase, aby se na porod (a samozřejmě i těhotenství) začalo nahlížet znovu jako na naprosto normální a přirozenou věc, která je přirozenou součástí života - NIKOLIV JAKO NA NEMOC. A v tom to myslím je...
|
|
|
|
| Katka | •
|
(29.11.2002 23:19:26)
Podle mého, by měla být MOŽNOST výběru, kde chci dítě porodit, ne? Kdo chce rodit v nemocnici, tak ať rodí v nemocnici. A kdo chce rodit doma, tak ať rodí doma!
Katka
|
|
|
|
| Jitka, 2 kluci | •
|
(10.12.2002 17:27:05)
plně s vámi souhlasím
|
|
| Makyna, dvě děti 14 a 11 | •
|
(21.1.2003 16:07:52)
Každý má trochu jiný názor a o tom to také je. Každý ať si vybere a ať má tu možnost si vybrat, kde a jak chce rodit. Ovšem - je třeba si uvědomit, že za svůj výběr je pak sám zodpovědný.
Já mám za sebou dva porody - první v roce 1989, a musím souhlasit, že to byla hrůza. Indukovaný porod, o kterém bylo rozhodnuto na základě toho, že jsem byla 10 dní po termínu porodu. Byla mi provedena amniocentéza / plodová voda byla v pořádku, čirá, bez zápachu / a následně si mě už nikdo nevšímal. Na " hekárně " se o mě starala moje " spolutrpící " nastávající maminka, která čekala druhé dítě a měla jisté zkušenosti, sestra přišla jednou za hodinu, kdy mě bolestivě vyšetřila, zeptala se na pravidelnost kontrakcí a odešla. Na mé dotazy buď nereagovala vůbec, nebo stylem - "nestarejte se , to je normální !"... Když jsem se sháněla po lékaři / měla jsem pocit, že by mohl být vstřícnější, na ambulanci působil ze všech nejsympatičtěji a jediný měl snahu mi něco vysvětlovat /, bylo mi řečeno, že ho zavolá, až "to" bude k porodu. Bolesti se po propíchnutí vody dostavily po půlhodině, intervaly se rychle zkracovaly, ale porodní cesty se zřejmě i přes to otevíraly pomalu. Když jsem po 8 hodinách po amniocentéze měla interval mezi stahy pouhou minutu, myslela jsem, že už se blíží finále, sestra mě prohlížela po půlhodině, ale vždy mě zahnala zpět na hekárnu beze slova vysvětlení či povzbuzení. Takto jsem prožila dalších 6 hodin !!! Byla jsem úplně vyčerpaná, bylo 22 hodin a já naposledy jedla a pila předchozí den večer, protože mi bylo řečeno, že pro případ císařského řezu mám již ráno přijít na příjem na lačno ! Ve 22 hodin se - naštěstí pro mě a pro mého syna - měnila služba. Před 22 hodinou mě naposledy vyšetřila první asistentka, ve 22,30 přišla už jiná, která se podivila, že po téměř 6 hodinách kontrakcí po minutě jsem stále otevřená na 5 prstů - celou dobu beze změny ! Zavolala konečně lékaře, který kolem 23 hodiny přišel a rozhodl, že dostanu infúzi s Oxytocinem. Tak se i stalo, bohužel mezi tím zjistili, že dítě má na poslech již velmi slabé ozvy / monitor tehdy nebyl /, takže finálně se prováděl porod kleštěmi, syn byl modrý, Apgar skóre 8 bodů 1 i 5 minut po narození. Někdy, když si na to vzpomenu, se až divím, že je po takovém porodu v pořádku. S ohledem na dnešní poznatky nechápu, proč mi byl porod vyvoláván, zejména když plodová voda byla v pořádku, proč sestra, když viděla, že porod nepostupuje, nepřivolala lékaře dříve, proč se pak vše honilo na poslední chvíli a muselo se sáhnout po kleštích, které jsou rizikem jednak pro dítě, jednak pro matku / rozsah poporodních poranění snad ani nebudu popisovat, asi si uděláte představu /. O přístupu sestry ani nemluvě. O nějaké pohodě nelze mluvit a můj celkový dojem byl takový, že nebýt toho, že se sestry vyměnily a ta druhá raději přizvala lékaře, který to všechno za minutu dvanáct / a to téměř doslova, syn se narodil ve 23:50 / ještě, i když za cenu jistých ztrát, zachránil, syn by se zřejmě narodil mrtvý. Nebo-li - černou můrou pro příště pro mě byla porodní asistentka.
Druhý porod - rok 1991, stejná porodnice, ale...trochu jiné okolnosti. Lékaři už jsou připraveni se privatizovat a chovají se podle toho. Vybrala jsem si jednoho, ke kterému jsem cítila / a cítím dodnes / důvěru. Bez problémů jsme se dohodli, že až přijde náš čas, zavolám mu třeba i o půlnoci a pojede se mnou a s taťkou k porodu. Nakonec to vyšlo na sobotu, kdy měl stejně službu. Porod přichází spontánně, i když opět 8 dní po termínu. Po telefonu konzultujeme s lékařem, kdy bude čas pro přesun do nemocnice. Po odtoku plodové vody vyrážíme. Do nemocnice přijíždíme v 17:50, "můj" pan doktor už nás na příjmu očekává a s ním...má stará známá porodní asistentka z minula, opět s tím svým nezúčastněným výrazem !!! Udělalo se mi z toho zle. Vzmohla jsem se jen na tichou informaci k manželovi - to je ona, viš ta, co....Já bych na to neměla sílu, ale manžel si vzal pana doktora stranou a vysvětlil mu mé obavy. O průběhu předchozího porodu byl ode mě již dříve informován, takže mnoha slov nebylo zapotřebí. Řekl sestře, že tenhle porod si ohlídá sám, že stačí, když bude u sebe na ambulanci. Sám zaujal její místo na vyšetřovně vedle hekárny, kde mě zanechal s manželem. V 18 hodin - za asistence pana doktora a jiné sestry / v 18 hodin se měnila víkendová služba / se narodil náš druhý syn. V pohodě, beze stresu, v příjemné atmosféře. Úplně jiný zážitek - a ve stejné nemocnici, ale s úplně jinými lidmi !
A v tom to podle mě všechno je. Pro mě není důležité, jestli mám rodit v nemocnici, v porodnickém domě nebo doma. Ale chci, abych měla kolem sebe lidi, kteří jsou schopni vytvořit prostředí a podmínky, které já a moje dítě potřebujeme. A - proto píšu svůj příspěvek jako reakci na předchozí - mám rovněž zkušenost, že problematickou osobou v případě mých porodů nebyl lékař, ale porodní asistentka. Že po fyziologicky probíhajícím těhotenství může nastat komplikovaný porod jsem se přesvědčila na vlastní kůži a mohu být jen ráda, že nakonec byl blízko lékař a technické vybavení. I kdyby můj příští porod probíhal v pohodě jako ten druhý, já osobně se budu cítit v nemocnici bezpečně. Budu tam mít " své " lidi...
Přeji všem jen příjemné zážitky, ať už budete rodit kdekoli.
Makyna
|
|
| Makyna, dvě děti 14 a 11 | •
|
(21.1.2003 16:08:24)
Každý má trochu jiný názor a o tom to také je. Každý ať si vybere a ať má tu možnost si vybrat, kde a jak chce rodit. Ovšem - je třeba si uvědomit, že za svůj výběr je pak sám zodpovědný.
Já mám za sebou dva porody - první v roce 1989, a musím souhlasit, že to byla hrůza. Indukovaný porod, o kterém bylo rozhodnuto na základě toho, že jsem byla 10 dní po termínu porodu. Byla mi provedena amniocentéza / plodová voda byla v pořádku, čirá, bez zápachu / a následně si mě už nikdo nevšímal. Na " hekárně " se o mě starala moje " spolutrpící " nastávající maminka, která čekala druhé dítě a měla jisté zkušenosti, sestra přišla jednou za hodinu, kdy mě bolestivě vyšetřila, zeptala se na pravidelnost kontrakcí a odešla. Na mé dotazy buď nereagovala vůbec, nebo stylem - "nestarejte se , to je normální !"... Když jsem se sháněla po lékaři / měla jsem pocit, že by mohl být vstřícnější, na ambulanci působil ze všech nejsympatičtěji a jediný měl snahu mi něco vysvětlovat /, bylo mi řečeno, že ho zavolá, až "to" bude k porodu. Bolesti se po propíchnutí vody dostavily po půlhodině, intervaly se rychle zkracovaly, ale porodní cesty se zřejmě i přes to otevíraly pomalu. Když jsem po 8 hodinách po amniocentéze měla interval mezi stahy pouhou minutu, myslela jsem, že už se blíží finále, sestra mě prohlížela po půlhodině, ale vždy mě zahnala zpět na hekárnu beze slova vysvětlení či povzbuzení. Takto jsem prožila dalších 6 hodin !!! Byla jsem úplně vyčerpaná, bylo 22 hodin a já naposledy jedla a pila předchozí den večer, protože mi bylo řečeno, že pro případ císařského řezu mám již ráno přijít na příjem na lačno ! Ve 22 hodin se - naštěstí pro mě a pro mého syna - měnila služba. Před 22 hodinou mě naposledy vyšetřila první asistentka, ve 22,30 přišla už jiná, která se podivila, že po téměř 6 hodinách kontrakcí po minutě jsem stále otevřená na 5 prstů - celou dobu beze změny ! Zavolala konečně lékaře, který kolem 23 hodiny přišel a rozhodl, že dostanu infúzi s Oxytocinem. Tak se i stalo, bohužel mezi tím zjistili, že dítě má na poslech již velmi slabé ozvy / monitor tehdy nebyl /, takže finálně se prováděl porod kleštěmi, syn byl modrý, Apgar skóre 8 bodů 1 i 5 minut po narození. Někdy, když si na to vzpomenu, se až divím, že je po takovém porodu v pořádku. S ohledem na dnešní poznatky nechápu, proč mi byl porod vyvoláván, zejména když plodová voda byla v pořádku, proč sestra, když viděla, že porod nepostupuje, nepřivolala lékaře dříve, proč se pak vše honilo na poslední chvíli a muselo se sáhnout po kleštích, které jsou rizikem jednak pro dítě, jednak pro matku / rozsah poporodních poranění snad ani nebudu popisovat, asi si uděláte představu /. O přístupu sestry ani nemluvě. O nějaké pohodě nelze mluvit a můj celkový dojem byl takový, že nebýt toho, že se sestry vyměnily a ta druhá raději přizvala lékaře, který to všechno za minutu dvanáct / a to téměř doslova, syn se narodil ve 23:50 / ještě, i když za cenu jistých ztrát, zachránil, syn by se zřejmě narodil mrtvý. Nebo-li - černou můrou pro příště pro mě byla porodní asistentka.
Druhý porod - rok 1991, stejná porodnice, ale...trochu jiné okolnosti. Lékaři už jsou připraveni se privatizovat a chovají se podle toho. Vybrala jsem si jednoho, ke kterému jsem cítila / a cítím dodnes / důvěru. Bez problémů jsme se dohodli, že až přijde náš čas, zavolám mu třeba i o půlnoci a pojede se mnou a s taťkou k porodu. Nakonec to vyšlo na sobotu, kdy měl stejně službu. Porod přichází spontánně, i když opět 8 dní po termínu. Po telefonu konzultujeme s lékařem, kdy bude čas pro přesun do nemocnice. Po odtoku plodové vody vyrážíme. Do nemocnice přijíždíme v 17:50, "můj" pan doktor už nás na příjmu očekává a s ním...má stará známá porodní asistentka z minula, opět s tím svým nezúčastněným výrazem !!! Udělalo se mi z toho zle. Vzmohla jsem se jen na tichou informaci k manželovi - to je ona, viš ta, co....Já bych na to neměla sílu, ale manžel si vzal pana doktora stranou a vysvětlil mu mé obavy. O průběhu předchozího porodu byl ode mě již dříve informován, takže mnoha slov nebylo zapotřebí. Řekl sestře, že tenhle porod si ohlídá sám, že stačí, když bude u sebe na ambulanci. Sám zaujal její místo na vyšetřovně vedle hekárny, kde mě zanechal s manželem. V 18 hodin - za asistence pana doktora a jiné sestry / v 18 hodin se měnila víkendová služba / se narodil náš druhý syn. V pohodě, beze stresu, v příjemné atmosféře. Úplně jiný zážitek - a ve stejné nemocnici, ale s úplně jinými lidmi !
A v tom to podle mě všechno je. Pro mě není důležité, jestli mám rodit v nemocnici, v porodnickém domě nebo doma. Ale chci, abych měla kolem sebe lidi, kteří jsou schopni vytvořit prostředí a podmínky, které já a moje dítě potřebujeme. A - proto píšu svůj příspěvek jako reakci na předchozí - mám rovněž zkušenost, že problematickou osobou v případě mých porodů nebyl lékař, ale porodní asistentka. Že po fyziologicky probíhajícím těhotenství může nastat komplikovaný porod jsem se přesvědčila na vlastní kůži a mohu být jen ráda, že nakonec byl blízko lékař a technické vybavení. I kdyby můj příští porod probíhal v pohodě jako ten druhý, já osobně se budu cítit v nemocnici bezpečně. Budu tam mít " své " lidi...
Přeji všem jen příjemné zážitky, ať už budete rodit kdekoli.
Makyna
|
| Lukáš | 
|
(21.1.2003 20:35:17)
Nechci se Vás v nejmenším dotknout, jen snad pro vysvětlení ostatním.To co vám udělali nebyla amniocentéza, ale amniotomie - protržení vaku blan, puštění vody..
L:
|
| Mikulášova babička |
|
(21.1.2003 22:13:30)
Hele, Lukasi, Makyna se sice mozna spleta (taky to treba mohla byt amnioskopie a procpak ji asi neprovedli, kdyz prenasela..?..), ale jinak popisuje temer standartni zazitek, coz musis v hloubi duse vedet. Lhostejna, jeste ke vsemu priblbla (pardon, malo erudovana) porodni baba opila moci, lekar o nicem nevi. Mozna, ze v ty dobe tys treba jeste nebyl doktorem, ale takhle to fakt casto probihalo. Poptej se mezi zenskejma, ktery v ty dobe rodily a maji vlastni mozek v hlave.
|
| Lukáš |
|
(21.1.2003 23:41:28)
...a krom toho je to metoda, která už není zrovna "in".
Jinak máš určitě pravdu.
L.
|
| Mikulášova babička |
|
(22.1.2003 9:13:39)
Neni in? Odkdy a proc? Osobne jsem ji zazila naposledy r. 1996, ja vim, ze cas nestoji, ale proc? Mela jsem za to, ze to je uzitecna vec, svym laickym mozkem si to predstavuju tak, ze amnioskop je zarizeni, kterym se kouka na plodovou vodu, jak vypada. Davalo to spatny vysledky, nebo ty amnioskopy blbe ukazovaly?
|
| Mikulášova babička |
|
(22.1.2003 9:37:36)
Lukasi, jeste by me zajimala jedna vec: Jak je to vlastne dneska zavedeno, kdyz je rodicka prijata do porodnice, nekde travi prvni dobu porodni atd.. Jsou nejaka pravidla kdy a jak casto ji ma videt lekar (myslim obecna pravidla), ale hlavne kdyz ona sama si preje mluvit s lekarem, tak o tom, jestli lekar prijde, rozhoduje PA?
|
|
|
| Sosan | •
|
(22.1.2003 9:31:42)
Stále bych považoval za optimální nějakým tlakem změnit fungování v existujících porodnic tak, jako se to povedlo ve Vrchlabí než budovat jiná porodnická zařízení mimo nemocnice. Když ani nemocnice nemají dost peněz, nechápu, z čeho budou existovat porodní domy (když porod v nich např. nebude proplácet zdravotní pojišťovna - když to budou nezdravotická zařízení). Ale to už nechci rozebírat, bavili jsme se o tom už mockrát a naše stanoviska jsou myslím jasná a neměnná. Jen si dovolím rejpnout - když byl na www.lekarna.cz chat s asistentkou Ivou Schafferovou od Apolináře (inzerovaný zde na rodině), psal jsem tam SÁM a ještě nějaká s odpuštěním "mimoňa" co se ptala na zánět žil. Kde jste byli, srabáci? Když máte konečně příležitost veřejně vyvinout nějaký tlak na porodnici, tak na to kašlete. Konkrétně jsem se ptal na porodní stoličku, kterou ukazují na kursech, ale pak na ní nedovolí rodit, protože to neumějí. Myslel jsem, že zrovna taková Sylvie tam bude pěkně ohnit a ono nic?
|
| Sylvie |
|
(23.1.2003 0:34:44)
Sosane,
kde jsem byla... No, to máš těžký. Někdo je v práci a z nudy může brouzdat po netu, jiný se pro změnu stará o děcko, takže si na nadbytek času v době jeho bdění stěžovat nemůže... Navíc třeba my máme spojení přes telefon, takže v době drahého provozu se připojuju minimálně a jenom z pracovních důvodů, takže žvatlat na chatu by mi připadalo jako neskutečné vyhazování peněz... Nehledě k tomu, že já za efektivnější považuju upozorňovat ženy na to, že existují i jiné názory než ty obecně předkládané, a nechť si každá sama vybere, co jí vyhovuje - a když pak případně ona udělá nátlak na porodnici, kde bude rodit, bude to mít lepší účinek, než když s někým z té porodnice o něčem teoreticky požvatlám. Protože já jsem jenom "kecal z venku", mezitím co rodička jim může případně dělat problémy stížnostma. Samozřejmě, někdo na to může mít jiný názor, vím, že třeba holky z HAMu dělají (či svého času dělaly, nevím jak teď, už jsem s nimi dlouho v kontaktu nebyla) besedy pro zdravotníky přímo v porodnicích...
A k tomu porodnímu domu - proč by to nemělo být zdravotnické zařízení? VždyŤ v něm přece pracují zdravotníci, kteří poskytují zdravotnické služby??? Nicméně v návrhu zákona se objevilo, že porodní asistentka smí vést porody pouze v lůžkových zařízeních, mezitím co porodní dům je zařízení ambulantní. Navíc v zahraničí bývá běžné, že asistentky z porodních domů případně chodí i k porodům doma.
A kde se na to vezmou peníze? Na to by ses asi měl zeptat as. Štromerová, určitě musí mít vypracovaný nějaký podnikatelský záměr, ve kterém je řešeno i financování jak úpravy objektu, tak provozu. V zahraničí bývá běžné, že porodní dům je financován z různých zdrojů - jednak od zdravotních pojišťoven, které jproplácí práci porodních asistentek (a nevidím důvod, proč by tak u nás neměly činit, když zdravotní pojištění si platím), jednak od samotných rodiček, které si hradí třeba pobyt a stravu. Pak porodní domy pořádají různé kurzy - snad všude předporodní cvičení, příprava k porodu, cvičení v šestinedělí, případně i cvičení miminek, masáže kojenců atd, které si zájemkyně samozřejmě taky platí. Někdy mívají i doplňkové služby - třeba prodejničky s miminkovskými potřebami a tak, i z těch samozřejmě může jít příjem. A samozřejmě, přispět mohou i případní sponzoři... Ale tohle ber jenom jako orientační odpověď, nevím, jak si to as. Štromerová konkrétně představuje.
S.
|
|
|
|
|
| Makyna | •
|
(28.1.2003 16:12:35)
Jasně, máte pravdu, jednalo se o amniotomii, nicméně další postup byl skutečně takový, jak popisuji...Moje těhotná kamarádka právě podstupovala amniocentézu, když jsem psala příspěvek, tak se mi to trochu popletlo dohromady / doufám, že je to tentokrát správně - amniocentéza je odběr plodové vody např. pro zjištění vývojových vad plodu - je to tak ? /.
Omlouvám se - jsem laik.
Makyna
|
|
|
| Jana z MT | •
|
(23.1.2003 20:41:49)
Problemovou osobou bola porodna asistentka alebo sestra. Tieto dva pojmy zamienate a pritom to nie je to iste...
Aj ked suhlasim vsetko je to o ludoch. Lenze v com su(budu) podla porodne domy ine - to, ze rodicka si moze pocas porodu aj nieco zelat. Kym v porodnici je samozrejmostou to, co si mysli lekar, ktory sa na skole ucil liecit. ;o(
|
|
|
|
| rybaa | 
|
(17.11.2002 11:09:00)
Milá M., nepíšete kolik máte dětí a jak jste je porodila. Já čtyři. S každým porodem bylo hůře se mnou i miminkem zacházeno. Takže napočtvrté jsem chtěla rodit doma nebo v porodním domě. Na dohadování a bojování po porodu doma jsem se necítila dost silná. Ke čtvrtému porodu jsme jeli přes 200 km do porodnice, kde jsme na 100% věděli, že to bude jak to cítíme a zároveň přes chodbu vybavený sál s přístroji. Někdo tady v diskuzi psal, že ty doby, kdy vesnická žena čupla za snop porodila dítě, zvedla se a odešla, je pryč. Že bez doktorů už ani nepočneme. No, čupla jsem si a za několik minut bylo díte na světě, porodní asistentka ho pouze zachytila, po jeho ošetření na mém těle jsem se zvedla a odešla po svých na prohlídku a potom zase po svých na pokoj. Dítě nesla sestra a potom tatínek už zabalené. Byla jsem šťastná, euforická, vysmátá a nádherně lehoučká, velmi aktivní ještě další tři hodiny. Na oddělení šestinedělí se chovali tak, že dítě mělo vždy přednost. Tohle čtvrté dítě mělo úplně stejné šance do života jako dvě z předchozích tří - bezproblémové těhotenství a vypadalo to na normální porody. Leč nebyly, ne díky náhlým komplikacím, ale kvůli nevhodným zásahům lékařů. První porod byl bezbolestný, ale téměř bez mé účasti, protože jsem byla tak nadrogovaná, že jsem ho prospala. Dítě zdravé a bez komplikací muselo celou noc (12 hodin) prožít beze mne někde v inkubátoru, ani mi je po porodu neukázali. U druhého se přes časté chození do nemocniční poradny nepoznal konec pánevní. Dítě to přežilo, ale muselo být oživováno a následně opět celý den pozorováno. Bez záznamů do propouštěcí zprávy. Třetí dítě uměle vyvolaný porod aniž by vůbec sestoupilo dolů, aniž by se kdokoli podíval na plodovou vodu a nic jsem neuhádala, vyhrožovali mi sociálkou a odebráním dítěte (sestra), když se nepodvolím. Věděla jsem houby a tak jsem se podvolila. Ten den ráno jsem se jenom přišla přihlásit, že přenáším devátý den. Deklarovali, že dítě mohu po porodu přiložit k prsu, nakojit, pochovat. Ukázali mi je z dálky zabalené jak housku a dostala jsem je po třech hodinách. Do zprávy napsáno jako spontánní porod. To čtvrté dítě je jiné než sourozenci. Aktivnější, už po příchodu z porodnice poznávalo členy rodiny a živě na ně reagovalo. Je mu teď osum měsíců. Děti do určitého věku samo ponouká ke hrám, začíná mluvit a chodit. Svět nebyl k němu při narození nepřátelský a tak na něj reaguje s důvěrou. To je obrovský rozdíl a deviza do budoucího života. Pokud kdokoli má za sebou pouze nemocniční rutinní porody, nemůže pochopit ženy, které si troufly a porodily doma nebo aktivně vyhledali jinou možnost. Jsem všema deseti za to, aby žena mohla porodit jak to cítí. Těch žen, které si vyberou porod doma nebude mnoho. Spíše budou mít přeplněno ty porodní domy.
Nevěřím, že nejsme schopné porodit, že jsme slabší. Ano s plodností je to horší, ale za to si můžeme sami (muži i ženy) svým životním stylem. Osobně nejsem schopná bez zásahu porodit v poloze na zádech. Ale proč tedy bych musela ve většině porodnic takhle rodit, když ve vertikální poloze mi to jde jak po másle ? Jinak, přes svůj věk 40let, morbidní obezitu a nezálibu v pravidelném cvičení, jsem s porodem absolutně žádné problémy neměla. A bolestivost ? S kapačkami a injekcemi to bylo dvakrát tak horší. Vyvolávaný porod jsem probrečela, prozvracela a klepala se jak ratlík bolestí. Kdybych neměla touhu po dětech, měla bych jen to jedno. Nejsem proti porodům v porodnicích. Jsem za svobodu výběru porodu.
A k tomu umírání při porodech. Vždycky mě zaráží to, pokud se jedná o pokoutní porody, kdy se pak najde pouze mrtvé tělíčko novorozence. Ty děti jsou zdravé, ty ženy jsou bez komplikací a pak se musí složitě dohledávat. A rodí venku, na záchodku, v neuvěřitelných hygienických podmínkách. Nevěřím, že je porod doma natož v porodním domě nebezpečnější než v porodnici. Někde tady v diskuzi je i pár slov o tom, jak je placen porod, úkony, prohlídky a tak. I v tom to je v té nechuti. Porod doma je zadarmo. Lékaři bojují za větší a větší finanční ohodnocení. Nic proti tomu, ale u všech porodů jen okoukli stav, vydali nějaké příkazy a všechno oddřela špatně placená asistentka. Ano, ať jsou profesionální porodní asistentky. Ať mají dost zodpovědnosti, vzdělání se jim dostává vrchovatě. Kdo nevěří, nechť si prolistuje učebnice pro zdravotní školu, klobouk dolů před sestřičkami.
Ženy, které vyhledávají porod doma chtějí dát víc bezpečí, víc lásky, víc péče než by jim bylo dovoleno v běžné porodnici. Systém se nezmění bez těchto průkopnic a jejich dul. Třeba začnou doktoři ne jen přitakávat, že je potřeba zlidštit a to a ono, že to začnou skutečně jeden každý za sebe dělat. Ale to by je taky ve škole museli učit i to, že se neřeší, neléčí a nezasahuje do přirozených stavů. Moje holka, zdravotní sestřička, mi jednou řekla, že nechce mít děti, že se bojí že budou nemocné a poškozené. Pak jsem si prolistovala její učebnici pediatrie. Ty hrůzy, které tam byly, ani jsem netušila co všechno. A o tom to je taky, že se učí o nenormálnosti a mají tendenci vidět patologii i tam, kde není.
|
| aa | •
|
(17.11.2002 20:41:53)
U mě to bylo úplně podobné. Z toho třetího indukovaného porodu jsem se ještě nevzpamatovala. Porod v nemocnici bych už riskovala jenom v případě komplikací v těhotenství nebo při porodu.
|
|
|
|
V její náručí
Floria podzimKroměříž 
Krása Smetanovy hudbyMělník 
Pocta Zuzaně NavarovéPraha 2 
Svatohavelské posvíceníKutná Hora 
Filharmoniště – Check Accordion trioPraha 2 
Floria podzim
Krása Smetanovy hudby
Pocta Zuzaně Navarové
Svatohavelské posvícení
Filharmoniště – Check Accordion trio
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)