| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Postižené dítě? Děkuji, raději ne!

 Celkem 8 názorů.
 Jana 
  • 

vela lasky 

(22.10.2002 10:05:15)
Tento clanok je plny lasky k detom. V kombinacii s clankom "Genetické testy - pár otázek k zamyšlení" dava namet na silne premyslanie a hlavne nuti cloveka stale sa ucit laske. Dakujem!!!!!
 Jája 
  • 

Každé dítě je nádherné a chytré 

(22.10.2002 14:43:21)
Milá Jani,
Ty a Tvoje rodina jste nádherní lidé - děkuji Vám za všechny ty krásné (nemusí být přece krásné jen z vnějšku,ne?) a chytré děti (co to je - chytrý-?),které jste dokázali
příjmout k sobě.
Při pročítání Tvého vyprávění jsem se nedokázala ubránit dojetí a taky vzpomínkám,které jsem v roce 0 prožívala.Vím velice dobře,co obnáší starat se o nevyléčitelně nemocné dítě a pobývat s ním dlouhý čas po nemocnicích.
Je to obrovský dar (nemohu to nazvat obětí...,protože oběť je na úkor něčeho)dětem,když je přijímáte do rodiny za vlastní.Já sama jsem zatím nedokázala přemluvit manžela,abychom si k našemu úplně zdravému synkovi přibrali ještě nějaké další dítě z domova.Vidí totiž citovou katastrofu u své kolegyně z práce,která prožívá ještě horší zážitky než Ty s Vaším Péťou (zakládání požárů a následné vazby...).
Já ale říkám,že i když by se toto stalo,bude mne to samozřejmě mrzet a taky se budu trápit,ale budu mít čisté svědomí,že aspoň na nějakou dobu jsem dítěti nabídla srdce,náruč a domov a zázemí - co by si vybralo po pubertě-už by byla jeho svobodná volba,na kterou má právo.
Jedna účastnice diskuzí tady na rodince jednou napsala krásnou větu - ..."dítě se nemusí narodit v bříšku,stačí,když se narodí v srdci"...
S přáním hodně zdravíčka,pohody a rodinného štěstí se loučí Jája
P.S. Chtěla jsem Tobě a Tvé rodině popřát taky hodně lásky - ale té už máte i tak hodně, na rozdávání.
 Rose 


Postižené dítě? Děkuji, raději ne. 

(25.10.2002 23:28:50)
Když jsem si přečetla název tohoto článku, čekala jsem jen to nejhorší. Jsem velmi mile překvapena, že se zde nepíše o tom, jak se těchto dětí zbavit, ale jak jim pomoci. Píšu to tvrdě, protože je to tvrdé.
Narodila se nám holčička, pak jsme přijali do pěstounské péče chlapečka. Nebyl postižený, měl jen prognózu zvláštní školy, střední mentální opoždění a časté bronchytídy. Nakonec se z něch vyklubal astmatik, alergik a ekzematik. Tohle vše zmizelo po jednom roce života u nás, o zvláštní škole ani nemluvě.
Jenže pak se nám narodila druhá dcerka, která však přišla na svět těžce tělesně a mentálně postižená. Nebudu se tady rozepisovat o všech strastech a také radostech, co už jsme spolu prožily. I přesto, že letos, v roce jejích 3. narozenin, onemocněla leukemií, je pro nás její život velkým požehnáním. Vím, že to ode mě zní jako fráze. Začínám pomale chápat, že ten, kdo u nás nebydlí, nebo nás častěji nenavštěvuje, nemůže to ani pochopit. Ale je to tak. Proto jsem vděčná, když se sem tam někde objeví článek nebo pořad, který ze života s postiženým dítětem nedělá strašáka, nýbrž ukáže, jak mnoho nám tyto děti mohou říci, ikdyž nemluví, kolik nám toho dají, ikdyž nic nemají. Jak je máme rádi a ony nám vrací mnohonásobně.
 yukona 


Re: Postižené dítě? Děkuji, raději ne. 

(26.1.2004 2:13:25)
Rose, strasne drzim palecky aby se z toho Tvoje holcicka dostala. Vubec si to nedovedu predstavit, jak ti kolikrat musi byt..ale presto to vidis tak, ze Tcoje dcera je uzasny darek..a mas pravdu. Kdyz jsem cetla Tvuj prispevek bylo mi do place.
Modlim se za vas za vsechny, jste uzasna rodina a Rose preju hodne energie:)
 Angel,Puki 17 mesicu 


Postizene dite 

(3.12.2002 23:05:19)
Od te doby, co se mi narodila dcerka me vzdy velmi dojima, kdyz vidim nebo ctu o detech v kojeneckych ustavech. Dokud jsem dcerku nemela, ty zabery mi nic nerikaly. Ale ted, kdyz vidim opustena miminka v postylkach, je mi vzdy do breku, mam knedlik v krku a pak se i rozcilim. Predstavim si dcerku, jak sedi v te postylce. Ale prekvapive nejsem rozcilena na matky, ktere deti opustily, ale na ten system, ktery necha duverive drobecky opustene, kdyz je vsude tolik lidi, kteri by o ne stali! Nemohu se totiz zbavit dojmu, ze zaostalost tech deti vznika uz v kojeneckych ustavech z nedostatku kontaktu, lasky a casu, ktery jim mohou sestricky venovat. Mam dojem, ze pokud by se o ne starala maminka a venovala jim cas, cvicila by s nimi, nebyla by zaostala. Nechapu, proc si miminka, ktera jejich matka nechce, nemuze vyzvednout v porodnici uz nahradni maminka. Vzdyt lide cekaji na deti leta a jsou v poradniku.
 Jitka Malá 
  • 

Takový text tu už je. 

(12.1.2004 13:36:20)
Právě jsem si někde na rodině.cz přečetla až pdezřele podobný příběh o rodinně, která měla 3 děti a jela si pro čtrnáctiletého chlapce Ondru, nevidomého, diagnóza epilepsie a debilita. Proto vašemu příběhu nevěřím ani slovo. Vymýšlíte si.
 Fořtka 


Re: Takový text tu už je. 

(12.1.2004 15:09:49)
A proč věříš tomu textu, cos četla předtím - protože byl první?
Já jsem podobný (nebo možná stejný) článek o stejných dětech četla už před nějakou dobou ve Zpravodaji FOD - a co? Mám nevěřit všem? Možná se publikuje právě proto, že je pravdivý a dokladuje úspěšnost NRP.
 pet + A+D+G+J+M 


Re: Takový text tu už je. 

(11.10.2010 11:39:22)
asi proto, že to psala ta samá autorka, Jana Frantíková z Prahy! V tomto příběhu jsou některá jména smyšlená ale příběhy skutečné - ne Petr, ale Ondra, Terezka ano, dál už jsem s rodinou nebyla v kontaktu ..

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.