| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dítě v posteli rodičů?

 Celkem 34 názorů.
 Libushe+3 


SIDS 

(11.10.2002 4:11:19)
A take vetsina umrti deti do 2 let na SIDS se stava v posteli rodicu. Podle vyzkumu je bezpecnejsi nechavat spat sve dite v jeho postylce (crib).
 *Aida* 


Re: SIDS 

(11.10.2002 12:29:11)
O takovem vyzkumu jsem neslysela, mozna bys nam to mohla priblizit?
 Lida a 2holky 


Re: Re: SIDS 

(11.10.2002 13:28:32)
deti v posteli rodicu jsou nachylne na prehrati .... a prehrati a SIDS je znamo, neni?

Navic take nejsem zastancem aby deti spaly s rodici. Mozna neni dokazano, ze by to melo nejaky vliv na deti, ale je dokazano, ze to ma vliv na ochlazeni manzelkych vztahu. Nechapu, jak se milujete, kdyz je mezi vami dite.
 Ladia, 2 děti (15+11) 


Re: Re: Re: Re: SIDS 

(11.10.2002 14:42:28)
Hmm

Syn s námi spal v posteli do cca 2,5 let a dcerka spí dosud.

SIDS - Sudden Infant Death Syndrome - Syndrom náhlého úmrtí novorozence. SIDS nemá žádné symptomy nebo varující signály. Nebezpečí SIDS zvyšuje mnoho faktorů. Zjednodušeně řečeno jde o faktory, které se u dětí zemřelých bez příčiny častěji objevují. případě SIDS nenese nikdo vinu za úmrtí dítěte. O SIDS jde v případě, že po provedení autopsie nedojde ke stanovení příčiny úmrtí dítěte. SIDS nemá žádné symptomy nebo varující signály. Zpravidla jde o zdravé dítě ve věku do 1 roku, častěji však do 6 měsíců. Největšímu riziku jsou vystaveny děti mezi 2 a 4 měsícem věku. Přibližně 60% úmrtí tvoří chlapci a 40% dívky. SIDS není nijak vázáno na sociální postavení rodiny.

Nebezpečí SIDS zvyšuje mnoho faktorů, i když se často nechápe, proč vlastně mají na SIDS vliv. Zjednodušeně řečeno jde o faktory, které se u dětí zemřelých bez příčiny častěji objevují. Jsou to však faktory a nikoliv příčiny.

Nejpravděpodobnější příčinou SIDS je drobná anomálie (defekt) v mozku dítěte, která vede k problémům s dýcháním či krevním oběhem. Pokud se k takovéto anomálii přidá některý z rizikových faktorů, dojde k úmrtí dítěte.

Spolu s SIDS se velmi často hovoří jako o rizikovém faktoru související o ukládání novorozeňat ke spaní na bříško. V takovém případě může totiž dojít k nebezpečným podmínkám, které budou mít vliv na přívod krve do mozku. Problém je v tom, že malé děti jsou schopny otočit svoji hlavu o větší úhel, protože jejich kosti a vazy nejsou ještě plně vytvořeny a neomezují jejich pohyb. Podle vědců mohou novorozenci při spaní na bříšku otočit hlavu

Praktické rady:

Neukládejte dítě ke spánku na bříško.
Nekuřte v okolí dítěte (v celém domě, v autě apod.) a nikomu to nedovolte. Čím větší dobu stráví vaše dítě v blízkosti kuřáka, tím větší je riziko. Podle statistik výzkumů je u dětí zemřelých na SIDS větší nález nikotin než u dětí ostatních.
Společné spaní s miminkem nezvyšuje riziko SIDS. Ovšem pokud spíte s miminkem ve stejné posteli, pak před tím nepijte alkohol neberte drogy, neberte sedativa a v posteli nekuřte.
Používejte v postýlce spíše tvrdé matrace, pokryté prodyšnou látkou. Nenechávejte v ní žádné předměty a materiály, které by mohly dítěti zabránit v dýchání, nebo jej ztížit. Tyto materiály zadržují vzduch, který dítě vydechuje a to jej musí znovu dýchat (zvyšuje se koncentrace CO2, který dítě dýchá). Riziko zvyšuje i těžká přikrývka.
Ujistěte se, že hlavu dítěte nepřekryje ve spánku žádná pokrývka aby nedošlo k opětovnému dýchání vydýchaného vzduchu.
Dbejte na to, aby miminku nebylo ani horko ani zima. Oba dva stavy zvyšují riziko SIDS. Děti nejsou schopné příliš regulovat svoji tělesnou teplotu. Příliš velká teplota v místnosti, příliš mnoho pokrývek, příliš mnoho vrstev oblečení může vést k přehřátí dítěte.
Kojte, pokud můžete. Statistiky ukazují, že úmrtnost kojených dětí je nižší.
S těmito pravidly seznamte i ostatní osoby, které se o dítě starají (tatínek, babičky, paní na hlídání). Nelze automaticky předpokládat, že tato pravidla znají.

Maminky nebojte se ... SIDS je vzácnou příčinou úmrtí, takže se ho nemusíte bát. V ČR podle statistik uvedených na stránkách WHO bylo v roce 1998 narozeno asi 90 tisíc dětí. Z toho 472 zemřelo do 1 roku svého věku a jen u 8 z nich bylo diagnostikováno SIDS. Tato čísla neustále klesají. SIDS nelze předcházet ani léčit. Jediné co můžete je snížit riziko jeho výskytu.

Rizikové faktory můžeme rozlišit na dvě skupiny:
Faktory nezávislé na chování rodičů:
Předčasně narozené dítě
Nízká porodní váha
Věk matky do 20 let (děti mladých matek jsou rizikovější) - to popírám, první dítě jsem měla v 19-ti letech do 2,5 roku spalo s námi v posteli ...
Věk dítěte (zmíněný 2 až 4 měsíc)
Anemie matky
Sexuálně přenosné nemoci a infekce močových cest v minulosti

Faktory závislé na chování rodičů:
Ukládání dítěte k spánku na bříško - nedoporučje se, dítě může vdechnout zvratky nebo se "zavrtat" nosem do matrace ...
Kouření matky v těhotenství, užívání drog. Kouření v okolí dítěte - samozřejmě
Dítě spí na měkkém povrchu (měkká matrace, deky, vodní postele, ovčí kůže atd.)
Přehřátí dítěte - výjmečně
Zanedbání péče o matku v těhotenství.

 Lida a 2holky 


Re: Re: Re: Re: Re: SIDS 

(11.10.2002 15:02:45)
Lado,

takze ty jsi si 2,5 roku nedala ani jednu sklenicku alkoholu (vcetne tveho manzela), nekourila si a ani manzel nekouril ( promin, ale v UK nehovori o koureni pouze v posteli, ale o koureni obecne, protoze kazdy kurak potom vylucuje pres noc vsechna ta "svinstva").

Jo, ja jsem v tech statistikach take cetla, ze SIDS se ve vyssim procente vyskytuje u socialne slabsich rodin = doporucuji tedy byt bohaty
 Ladia, 2 děti (15+11) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: SIDS 

(11.10.2002 15:21:00)
Lído,

ani jeden z nás nekouříme. Pokud kojím, nepiju alkohol (pokud ano tak 2dcl neškodí - mám to dovolené od lékaře) a manžel i kdyby si dal a že si klidně dá - (nevidím důvod proč by si nedal) 4 dcl vína nebo 2-3 piva, je natolik soudný, že by v životě nezalehl dítě. V rodičích je něco jako instinkt, že mimčo je vedle něj a celou noc třeba nepohne ani rukou jen proto, že drobeček spí vedle něj. A je to krásný pocit, když se mimčo vzbudí a usmívá se na tebe. Máme naspáno s dětmi několik let, tak vím o čem mluvím.

Krásný víkend všem
 Ladia, 2 děti (15+11) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: SIDS 

(11.10.2002 15:32:24)
Ještě dodatek. To bych nebyla já kdybych na něco důležitýho nezapoměla :)

Moije děti v postýlce řvou, na metody "nechat uřvat" můžeme zapomenout ... Tak proč bychom si to nemohli všichni usnadit tím, že vezmeme děti k sobě do postele, mimčo je spokojený a tulí se k mamince nebo tatínkovi a maminka nemusí každých 10 minut vstávat a uklidňovat. Když evidentně, když sí s ní je v klidu. A co třeba když je mimčo nemocné ? To ho nebereš k sobě ?
 Libushe+3 


SIDS - konkretni informace. 

(12.10.2002 4:21:05)
Je to z augustu 2002 a American baby casopis.
Cituji:
V maji nejaka komise (konkretne CPSC)vyzkoumala, ze 60 americkych deti umira pred svym 2 rokem v posteli svych rodicu. V porovnani jen 30 deti umira ve sve postylce.
komise ovsem vzdy nevi proc vice deti umira v posteli dospelych. Casto je vsak duvodem zaseknuti ditete mezi matraci a stenu nebo uduseni na mekke matraci, ktera je pro deti nevhodna.
V 58 z 180 umrti za posledni tri roky umrely deti v posteli dospelych na zalehnuti a nasledne zaduseni.
...atd....ten clanek je dlouhy na prepsani.
 M 
  • 

Re: SIDS - konkretni informace. 

(12.10.2002 18:02:09)
Libushe, pravdepodobne zalezi na tom, ktere "odborniky" zrovna ctes. Shodou okolnosti jsem byla na Parentsplace a zrovna tam pisou, ze se SIDS snizuje diky co-sleeping z mnoha dudvodu (uvedenych v clanku. www dole). Takze ten tvuj clanek v am.casopise asi nebude, tak jednoznacny a vypovidajici o tomto tematu. Spise ma kazdy rodic na toto tema svuj nazor a nekdo veri na samostatny spanek a nekdo na "rodicovskou postel". http://www.parentsplace.com/babies/newborn/articles/0,10335,166492_111006-7,00.html
 DáMa 


Alkohol a kouření? 

(13.10.2002 12:39:10)
Milá Lído,
opravdu nevím, co je tak nepochopitelného na tom, že někdo nekouří. Spíše mi to příjde u rodičů jako povinnost (pokud už někdo nemá pocit sebezáchovy, tak alespoň kvůli svým dětem).
Co se týče alkoholu, tak mi příjde taky značně zbytečný coby poživatina, ale při kojení opravdu nevidím důvod, proč jej pít.
Nebo snad nechceme všichni pro naše děti to nejlepší?
A s bohatstvím SIDS opravdu nesouvisí, jde samozřejmě o ochotu rodičů přizpůsobit životní styl i nejmenším členům rodiny, a ta je u sociálně slabších rodin jistě "statisticky" nižší.

Jinak náš syn spí také stále s námi, jednak je to jednodušší kvůli kojení a vyspání se - to už tu několikrát zaznělo, a jednak pokud se k tomu přidá nějaké onemocnění, tak to i zmírňuje obtíže (u nás např. svědění a tudíž častější buzení kvůli atopickému ekzému, kdy jedině kojení pomůže k opětovnému uklidnění a usnutí - nebo by to šlo samozřejmě vyřešit mazáním kortikoidními mastmi, což má daleko více vedlejších účinků nežli, navíc velmi příjemné, spaní s rodiči.)
 Sylvie 


Re: Re: Re: SIDS 

(11.10.2002 20:19:48)
Lído,

pokud vím, důvody, které vedou k SIDS jsou spíš dohady, než objasněné příčiny. Nicméně co se přehřátí týká - v porodnici se mnou Verunka spala v posteli, byla normálně oblečená, zabalená v zavinovačce, strčená pod deku a ještě v pokoji nechutně přetopeno. V domácím prostředí mi došlo, jaká je to kravina, takže jsem začala dceru na noc oblékat přiměřeně tomu, že spí s náma. Tak jaký je potom rozdíl mezi tím, když spís víc oblečená či zabalená ve vlastní postýlce nebo jenom v bodíčku u nás v posteli?

A proč by dítě v posteli mělo ochlazovat vztahy? Beztak by spala s námi v pokoji (bydlíme v 1+1, takže moc prostoru nemáme, i kdybychom chtěli), a z mého hlediska je naprosto jedno, jestli dítě při milování leží vedle mne nebo kousek ode mne - já nemůžu. ale jak píšu - naštěstí máme ještě kuchyň, takže nic není ztraceno :o) Což mi připomíná jednu mou bývalou kolegyni, zhruba o generaci starší než já. Ta vždy se sým partnerem - manželem měla oddělené ložnice, protože zastávala názor, že muž by ženu nikdy neměl vidět neupravenou :o) A všimla jsem si, že stejnou metodu někdy doporučují i sexuologové, aby se po sobě pár zase začal víc toužit :o)

S.
 Ladia, 2 děti (15+11) 


Re: SIDS 

(11.10.2002 13:20:00)
Taky by mě to zajímalo podrobněji, protože já slyšela pravý opak ...
 Zuzava* 


K certu s vyzkumy, zijeme! 

(15.10.2002 16:33:54)
Potiz je, ze nikdo nezije podle vyzkumu. Vyzkumy tohoto typu jsou dost na nic. Nam se spani deti spolu s nami v posteli velice osvedcilo, a to jak z hlediska deti (citove pouto a opora) tak i z naseho (uzili jsem si deticek. Ubezpecuju vsechny, ze nas patnactlety uz k nam do poslele par let nechodi...
 Zuzava* 


Re: SIDS 

(30.10.2002 13:38:16)
Já zas nechápu přístup amerických rodičů, co strčí dítě od prvního dne do nejvzdálenější části domu, sice tam instalují odposlech, ale to bych teda klid rozhodně neměla vůbec. To ho mám radši ve své posteli, na očích i na dosah, a důvěřuju svému instinktu matky, že ho nezalehnu a podobně. Zjistila jsem, že jsem tak daleko víc vyspaná, a tím v pohodě i ve dne, prostě klid a pohoda. U starších dětí jsem si ověřila, že do důchodu to dělat nebudou, takže se tím netrápím.
 Magda 
  • 

Spaní s rodiči 

(11.10.2002 11:35:32)
Tuto zkušenost máme, postýlku jsme nakonec odbouraly úplně asi ve 4. měsíci, protože jsme se radši chtěli vyspat, než hrdinně držet dítě oddělené. Dnes má malá 6 let a spí naprosto spokojeně ve své postýlce. Výjímečně (jednou za dva měsíce) přijde na návštěvu, pokud se jí něco špatného zdá, ale po chvilce se zase přesune k sobě, že je to tam lepší. Do své postele se postupně začala přesouvat asi ve 3,5 letech, a nyní, jak jsem již uvedla nemáme žádné problémy. Známe rodiny, kde děti striktně od malička musely spát ve své postýlce, a dnes v 6, 7 letech se děti pravidelně budí a navštěvují rodiče v jejich posteli(většinou až do rána.).
 Japi, 17 měs 
  • 

Re: Spaní s rodiči 

(30.12.2004 4:15:45)
Díky moc. Malá spí s námi a všichni mi nadávají. Přesně takhle si to představuji, že sama časem půjde do postýlky.
 Iveta, Alička 7měs. 
  • 

Re: Spaní s rodiči 

(7.2.2005 11:12:27)
Díky za uklidnění, malá s námi spí od 6tého měsíce a byla jsem z toho trochu nervozní. Postýlku úplně odmítla. Zato v posteli jen zalehne už spinká. Zatím ji taky v noci občas kojím, tak to mám jednodušší. Takže doufám, že časem se přestěhuje do svého a bude to v pořádku.
 Lída, dcery 3 a5 
  • 

a co dál 

(11.10.2002 12:56:09)
chtěla bych na tento článek reagovat dotazem a co v těch šesti letech, to mám dítěti říct tak ted je ti šest musíš jít spát sám. znám rodiče jejiž dítě odmítá spát samo i v osmi letech a to zcela (z manželské postele si udělali jakési trojlůžko a dítě vlastní postel ani nemá). myslím si že je lepší dítě naučit samostatnosti již dříve a to nemluvim jenom o spánku, nemusím podotýkat, že takovéto dítě nejen že nikde jinde než u maminky neusne, ale si taky samo nepřečte pohadku (což by v osmi letech už mohlo-3.třída), ale také se samo pořádně neoblékne, neučeše, nezvládne se samo vykoupat, zuby si čistí jen po důrazném pokárání, bojí se kdykoli a kdekoli být samo (což je bezesporu důsledek toho, že nemělo možnost být ani v noci samo). vím že většina těchto "syndromů" souvisí i s jinými nedostatky ve výchově, ale tím, že z dítěte udělali maminčiného mazánka, který sám nedokáže ani spát, to jistě začalo. asi bych nikdy nevyhodila dítě, když jednou či dvakrát do měsíce usne se mnou v posteli, ale vychovat z nej věčné miminko, bez jakéhokoli náznaku samostatnosti a odpovědnosti za sebe samo to bych zcela jistě nechtěla. Věřím, že i ostatní maminky se v tomto ke mně přidají.
 Terka 
  • 

Re: a co dál 

(11.10.2002 23:53:57)
Lído, naše děti s námi spaly v posteli od početí asi tak do čtyř let. Pak se samy odstěhovaly. Teď přichází občas nejmladší asi tak deset minut před tím, než vstáváme. Chce se po ránu trochu pomazlit.
Se samostatností nemá podle mě spaní v posteli rodičů nic společného. Ti tvoji známí prostě jen dítě rozmazlili, třeba mají nějaké problémy a tak se fixovali na dítě, aby je nemuseli řešit, co já vím. Moje děti jsou rozhodně samostatné skoro až moc.
 Sylvie 


Re: Re: a co dál 

(12.10.2002 0:07:05)
Naprostý souhlas. Verče naše postel přestala vyhovovat někdy kolem devátého-jedenáctého měsíce (nepamatuji si přesně), tak jsme ji přemístili do její postýlky. Teď jí budou dva, v postýlce má výlez, takže ji někdy v noci slyším, jak si s razancí slůněte produsává pokojem, ale vrací se zpátky se k sobě. Ke mně se přemisťuje až ráno, a to za účelem bohulibým - otevírá mi očička, krmí mě, vnucuje mi nočník... Takže společné spaní ji na samostatnosti nic neubralo - naopak, někdy si přeji, aby byla samostatná o trošičku míň :o)

S.
 Alessia 
  • 

Souhlas s Terkou 

(13.10.2002 17:30:10)
Ano,myslím také,že spaní v posteli s rodiči se samostatností vůbec nesouvisí,naopak dítě samo pak začne svoji postel vyžadovat,protože i ono chce mít později svůj klid.
Na vesnicích se tak kdysi spávalo docela normálně,a že by byli gayové jsem v životě neslyšela.Případů,že dětí takto spí i ve školním věku,třeba dvě válendy vedle sebe,znám víc.Ale bývá to dáno i velikostí bytu a nemožností spaní nějak jinak vyřešit.
 lída, dcery 3a5 
  • 

trochu odjinud 

(14.10.2002 12:48:28)
Asi máš pravdu, jejich manželství myslím není to co by mělo být, myslím, že se v lásce k té malé tak trochu předhánějí, občas mi to připadá jako souboj koho bude milovat víc: mě já jí vždycky nakrájím maso (opakuju, že její 8 let, moje dítě mělo příbor"zvládnutý" v pěti), nebo mě miluje víc já si s ní v obyváku házím balonem, nebo mě miluje víc já s ní chodím skoro každý den do školy (3. třída), nebo mě miluje víc já nedovolím aby si ji babička vzala na víkend, nebo mě miluje víc já sem vymyslel, že ve škole v přírodě jsme pro ni přijeli o tři dny dřív (trvala asi 10 dní), a podobne. Abych řekla pravdu občas mi to připadá trochu nechutné. Poslední dobou mi připadá, že manžel zřejmě ten boj vzdává, dítě obvykle přeci jenom více lpí na matce. Výsledek je ale ten, že se doma zdržuje co nejméně a stále častěji vyhledává společnost jinou (kamarádi,hospoda, případně jeho rodiče), což je možná ještě horší. Píšu to tady možná dost zaujatě, ale vždycky mě štve, když někam společně jedeme a já vypadám jak macecha, když dětem některré věci přeci jenom nedovolím, nebo když chci po té starší aby mi pomohla s nádobím nebo po té mladší, aby umyla pro všechny jablíčka atd. (přitom podotýkám, že dcery mi pomáhají samy ne z donucení), nicméně v takových chvílích často slýchám, to po nich nemůžeš chtít vždyť jsou ještě malé nebo ty si teda líná a bereš jim jejich dětství atd. Na jedné straně tyto známé nechceme s manželem úplně odstrčit, ale nevím jak dlouho to vydržím s manželem se snažíme už te´d o další dítě a až k tomu co je teď přibydou ještě řeči, že jsme nezodpovědní a nezvládneme výchovu tří malých dětí (no kdybychom je vychovávali takto tak bychom to opravdu asi nezvládli)tak nevim jestli svůj temperament manžel ještě udrží na uzdě. Ještě jednou se tedy omlouvám za "vylití si duše" vím dobře, že to se spánkem v posteli rodičů asi moc nesouvisí. Díky moc
 Evanek 


Žádná hrůza 

(11.10.2002 13:06:28)
Musím říct, že mě nikdy nenadadlo, že je na tom až tak něco hrozného. Když byly naše poklady malé, tak měli svoji postýlku. Ale když se miminko vzbudí, konečně ho uspíte jenom u sebe v posteli, tak proč ho zase budit - což se v 80% stalo při pokusu o přesun. Teď má Janek 7 let, občas se stane, že nás v noci navštíví - většinou když je přetažený a vzbudí se v noci (třeba po tréninku nebo nějaké vzrušující události), stejně tak 5-ti letá Hanča. A tak se občas stane, jdeme spát do ložnice 2 a ráno je nás tam 5 - mamča, taťka, 2 děti a jezevčík v silně důchodovém věku (14 let). Myslím, že to přece nikomu nemůže uškodit, přece se tam nebude v pokojíčku převalovat a nemoct uprostřed noci znovu usnout. Mimochodem, dobře si vzpomínám na mé podobné výlety do ložnice když byla bouřka, něco nehezkého se mi zdálo... Takže podle mě je jedinou újmou, že máme všicni - jak děti, tak rodiče občas méně místa v posteli. Ahoj!
 Svatava, syn 14 let a 2 roky 
  • 

příspěvek 

(11.10.2002 21:30:50)
Moji rodiče mi noční chození k nim do postele zakazovali a já si stále vybavuji ten pocit, že jsem od nich odstrčená. "Já jsem sama, oni tam jsou spolu". Starší syn k nám chodíval
k ránu, kdy přestal nevím, najednou to skončilo. Mladší někdy přijde, někdy ne. Ráda na to budu vzpomínat, že jsem se k tomu tělíčku mohla v noci přitulit.
 Lucka-dvě holčičky 
  • 

Děti si spí, kde chtějí 

(12.10.2002 13:16:16)
Nikdy jsem svým dětem nebránila v tom, aby nás v noci navštěvovaly v naší ložnici. Od narození mají postýlku ve svém pokojíčku, ale u nás mají dveře vždy otevřené a tak nikdy nevím kolik se nás na našem dvoulůžku probudí, neboť holčičky jsou již větší a vklouznou nám pod peřinu, aniž bysme o tom věděli. Jen nám společně fajn, a vždy když spím s dětmi, mám pocit, že jsem od nich načerpala spoustu energie. Řídím se podle sebe, asi bych nebyla moc šťastná, kdyby mi mí rodiče zakazovali, abych s nimi spala.
 Odbornice 
  • 

Spite s ditetem: bude gay!!! 

(13.10.2002 12:38:08)
Je dokazano, zedeti, ktere spaly vicenez dva roky s rodici v jedne posteli jsou homosexualni.
America
 Mikulášova babička 


Re: Spite s ditetem: bude gay!!! 

(13.10.2002 19:30:57)
Kdo to dokazal? Mormoni?
 Lucka 
  • 

Re: Spite s ditetem: bude gay!!! 

(26.10.2002 12:10:45)
V Americe je možné všechno...
 Bára Mašková 
  • 

Špatné vzpomínky 

(19.10.2002 23:20:35)
K tomuto tématu mám vlastní špatné vzpomínky z dětství, nepamatuji se přesně, kolik mi bylo let - 5,6,7,8 ?
Z nedostatku místa v bytě jsem byla nucena spát s rodiči v jedné posteli a do dneška se mi tyto vzpomínky vracejí jako negativní. Sexuální život rodičů nutně narušuje psychiku dítěte a ovlivňuje jeho pozdější sexuální vývoj. Nedoporučuji.
 Lucka, dvě holčičky 
  • 

Re: Špatné vzpomínky 

(26.10.2002 12:08:08)
Já nevím jestli jsem to pochopila dobře, naše děti chodí spát k nám do postele, když mají potřebu nás mít nablízku. Mají svůj pokojíček i postele. Takže přijdou vždy až v průběhu noci, to už s manželem spíme. To co popisuješ by mi také vadilo a samozřejmě nic takového neděláme, když vedle nás děti leží.
 Eva, syn 20 měs. 
  • 

méně práv než zvířata? 

(24.10.2002 22:26:47)
Myslím si (či doufám), že přísné oddělování dětí od rodičů v noci se přežije stejně, jako se přežilo (snad už) oddělování dětí v porodnicích od matek.
Jeden z mých učitelů na přírodovědecké fakultě trefně poznamenal, že kdyby např. v ZOO zacházeli se zvířecími mláďaty tak, jako mnozí lidé s miminky (a měl na mysli právě spani o samotě v postýlce v útlém věku), ihned by na ně vletěli ochránci zvířat a měli by na krku paragrafy o týrání. Jsem profesí biolog (etolog) a všimla jsem si, že namnoze se o právech (a potřebách) zvířat uvažuje rozumněji než o právech lidí - to se týká nejen dětí, ale např. i maminek při porodu.
O psychické zdraví svých dětí by se měli strachovat rodiče, kteří je "nechávají vyřvat", aby se děti naučily spát samy a byly tzv. "samostatné" (já bych řekla spíš psychikcy zlomené). Metoda "nic si nevyřveš" samozřejmě funguje, o tom není pochyb. Otázka je, co přesně je výsledkem. Podle mě dítě, které od rodičů žádnou pomoc ani blízkost už neočekává.
 Zuzana+dcéra(04/01),syn(07/04) 


Re: méně práv než zvířata? 

(25.10.2002 0:57:32)
Ahoj!

Svojim príspevkom si ma pohladila po dušičke, pretože takýto názor objavím len zriedkakedy. Väčšinou narazím na príspevky pediatrov, psychológov, pedagógov a pod., ktorí presadzujú oddelené spanie, výchovu už od malička atď. Zaujímavé je, že pokiaľ ide o názor nejakého prírodovedca alebo antropológa, ktorí na spanie detí s rodičmi pozerajú zo svojho odborného hľadiska, tak je veľmi podobný tomu Tvojmu - deti tak ako všetky mláďatá patria k rodičom a potrebujú ich blízkosť cítiť aj v noci.

Maj sa pekne.

Z.
 sally 


Re: Re: méně práv než zvířata? 

(25.10.2002 1:48:26)
Holky,
to je sice pěkný, ale všeho s mírou... viděly jste někdy kočku jak "pacifikuje" koťata? I zvířata učí své mladé nějakému řádu, jinak by mláďata později nemohla obstát ve světě. I u zvířat platí, že čím starší mládě, tím přísnější pravidla....
 Johanka,, tri deti 
  • 

zkusenost se tremi detmi 

(3.11.2002 1:48:16)
Prislo mi naprosto prirozene mit dite od narozeni pri spani vedle sebe, protoze jsem ho pilne kojila a vstat vic nez trikrat v noci z postele me odrovnavalo.
Kdyz jsem ho mela vedle sebe, otocila jsem se v polospanku, dala mu prso a uz ani nevim, kdy prestalo pit. Nikdy jsem zadne z mych tri deti nezalehla ani nepridusila.
Asi kolem roku jsem prestala kojit v noci a deti vystehovala z manzelske postele nejdrive do vlastni postylky ve stejne mistnosti a pozdeji do jine mistnosti. Prvni dite trochu protestovalo a nutilo me jeste nejakou dobu zase v noci vstavat, coz me unavovalo, s druhym a tretim nebyl problem - spaly v posteli se sourozenci, mozna jim to nahrazovalo to "rodicovske teplo".
Deti dodnes spi docela nerady samy (9, 7, 5), casto si vlezou v noci k sobe navzajem do postele, myslim, ze to lidske teplo maji podvedome rady - coz chapu jako pozitivni, lidske a dobre i pro jejich budouci partnerske vztahy.
Sexualni milovani za pritomnosti rocniho vedle spiciho ditete nam s manzelem nedelalo zadne problemy. Nase deti mely a maji dobre spani, takze se nebudily.
Johanka

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.