| ecilA | 
 |
(9.10.2002 11:08:11)
Kvetinko,
chapu , ze mas zvirata rada , ze je hajis, ale pravdou je, ze zvire je zvire, i kdyz tisickrat nic neudelalo jednou muze a co pak. Radeji se priklanim k nazoru, ze je lepsi chranit dite, nez doufat, ze se nic nestane. Decko mu muze nestastnou nahodou sahnout treba do ocicka a psa to jiste zaboji a cu udela???? Co pak bude delat maminka postizeneho ditete?
Myslim si, ze pejsky si maji majitele vodit na voditku. Vim, ze je to nekdy tezke, ale neda se nic delat. Zijeme v Japonsku a tady skutecne pejskove volne nepobihaji... Majitele je maji na voditku . Sama pochazim z rodiny velkych milovniku zvirat , ale dite a jeho bezpecnost je mi prednejsi...
|
| Květinka | 
|
(9.10.2002 12:27:11)
Ecilo, nepochopila jsi mne správně.Copak jsem někde psala, že souhlasím s tím, aby všude volně pobíhali psi a očuchávali děti? Já jsem naopak zdůraznila, že nesouhlasím s tím, když si psa majitel nezachytí, pokud jde někdo okolo. Ovšem jen jsem nabádala k tomu, abychom se trochu snažili věřit psům a jejich majitelům a dali jim trochu tolerance, vždyť co je to za psí život být neustále na vodítku, pak zase na vodítku a potom zase na vodítku. Abychom hned od všech kolemjdoucích psů nečekali zákeřný útok a v majitelích neviděli vodiče časovaných bomb, které stačí jen pustit z vodítka a už je pohroma. Ano, nemůžeme předvídat chování cizích psů (musíme si hlídat své děti v kontaktu s cizími psy) ale nemusíme ho zrovna vidět nejčerněji.
Vždyť třeba i cizí pes od cizího majitele na nás a naše děti může být hodný a tím obohatit náš život, když na jejich kontakt hezky dohlédneme, ne?
|
| Gabi, Teri a Danny | 
|
(9.10.2002 13:19:42)
ja musim z vlastni zkusenosti rict, ze ani u domaciho psa nikdy nemuzete ocekavat vzdy bezpecne chovani. v rodine matky me svagrove maji psa vlcaka jiz dlouhou, je zvykly na spolecnost deti ( maji tri deti ), a presto, kdyz mu maly sahnul do misky s potravou, tak po nem vystartovat a kousl ho do obliceje. maly skoncil na JIP, a nastesti mu nakonec zustala na tvari jen drobna jizva, ktera mu to bude pripominat do konce zivota.
muzes namitnout, ze kdyz se jedna o jidlo, nezna zvire bratra. ale znam take spoutu psu, kterym to nevadi. chci tim, rict, ze staci jeden den, kdy muze mit pes spatnou naladu, nebo mu neco provedlo nejake dite ve stejne barve bundy jako ma to vase a uz si nemuzete byt jisti jeho reakci, presto, ze to je "nejhodnejsi pes na svete".
a porovnavat chovani deti a zvirat.....?!
|
| alik | •
|
(9.10.2002 14:31:27)
co s tím má společného barva bundy?!!! Dodnes se neví jestli pes vidí černobíle, nebo rozezná barvy. Pes při kontaktu využívá úplně jiných smyslů (čich).
|
| Gabi, Teri a Danny |
|
(9.10.2002 21:19:09)
aliku,
mozna vidi cernobila, ale pes moji kamaradky nesnasi cerne vlcaky, protoze mu jako steneti jeden ublizil. jina barva mu u nich nevadi.......
|
|
|
| Květinka |
|
(9.10.2002 17:31:07)
Gabi,to dá přece zdravý rozum, že když jsou děti v domě spolu se psem, že je třeba trénovat od malička štěně na náhlé popadnutí, zatahání, nabízení potravy z ruky, hrabání se psovi v misce když žere, žraní až na povel, odebírat mu hračky. A co se týče toho porovnávání chování, nic v tom nehledej - jen touhu po toleranci pejskařů k nepejskařům a toleranci nepejskařů k pejskařům, resp. toleranci všech ke všem ať už pejskařů nebo nepejskařů.
Uvedu 4 jednoduché příklady týkající se vztahů dítě versus pes, jo?
Příklad netolerance pejskaře k nepejskařovi: Když přijde cizí dítě k cizímu psu a začne ho tahat za uši, majitel psa začne na matku dítěte ječet, ať si to dítě víc hlídá.
Příklad tolerance by vypadal asi tak, že by si pejskař s nadhledem řekl: "ach ty děti..", pečlivě hlídal psa, aby dítě neobtěžoval olizováním apod. a počkal až si maminka dítě odvede.
Příklad netolerance nepejskaře k pejskařovi: Když přijde cizí pes k cizímu dítěti, přičemž zvědavě a přátelsky vrtí ocáskem, rodič dítěte začne ječet, ať si pán urychleně uváže toho psa.
Příklad tolerance by vypadal zas tak, že by si rodič řekl: "aha, musím zbystřit", pohlídal děcko, aby psa nepošťuchovalo a s pochopením počkal, až si majitel psa odvede.
Jiné případy by byly, kdyby se třeba k někomu přiřítil vrčící a štěkající neuvázaný pes, tak o tom jsem tady nepsala. Rovněž jsem nepsala o případu dítěte, které by ostrým drátem ohrožovalo něčího psa.
|
| Mikulášova babička | 
|
(9.10.2002 20:07:58)
No jo, Kvetinko, kdyz ale (podle me) nejcastejsi pripad je ten, ze se pririti stekajici (umaceny, vyvaleny, oblaceny, oslintany a pachnouci) coklik, ktery neni vztekly (ani zly), chce si pouze hrat a to nejlepe tak, ze se s tvym ditkem vyvali v nejblizsi louzi. Asi je prikladem netolerance civilu, ze si za urcitych okolnosti takhle hrat nechteji. Ani dite nema pokazde chut libat se se psem a ja treba jsem tak netolerantni, ze kdyz mi nejaky pes parametru telete zacne cpat cumak do mist, kde odev skryva luno, slinta u toho, chrochta a kouli ocima a jeste ke vsemuho ho ani neznam, tak ze se mi to ne a nelibi.
Nijak zvlast se psu nebojim a nemam jim nijak za zly, ze kdyz jsou psi, chovaji se jako psi. Umim si s tim poradit a ani mi nic jinyho nezbyva, kdyz si panicek zviratka nehledi a nezajisti ho pred "utoky" nas, co po telesnem kontaktu se psem netouzime.
|
|
| Mikulášova babička |
|
(9.10.2002 20:07:59)
No jo, Kvetinko, kdyz ale (podle me) nejcastejsi pripad je ten, ze se pririti stekajici (umaceny, vyvaleny, oblaceny, oslintany a pachnouci) coklik, ktery neni vztekly (ani zly), chce si pouze hrat a to nejlepe tak, ze se s tvym ditkem vyvali v nejblizsi louzi. Asi je prikladem netolerance civilu, ze si za urcitych okolnosti takhle hrat nechteji. Ani dite nema pokazde chut libat se se psem a ja treba jsem tak netolerantni, ze kdyz mi nejaky pes parametru telete zacne cpat cumak do mist, kde odev skryva luno, slinta u toho, chrochta a kouli ocima a jeste ke vsemuho ho ani neznam, tak ze se mi to ne a nelibi.
Nijak zvlast se psu nebojim a nemam jim nijak za zly, ze kdyz jsou psi, chovaji se jako psi. Umim si s tim poradit a ani mi nic jinyho nezbyva, kdyz si panicek zviratka nehledi a nezajisti ho pred "utoky" nas, co po telesnem kontaktu se psem netouzime.
|
| Květinka |
|
(10.10.2002 10:17:14)
Babičko, asi tvé lůno psům hezky voní :), no nic chápu tě, tohle již je obtěžování psem - vždyť sama víš, že jsem psala pouze o takovém tom běžném veselém pobíhání a spíš BEZKONTAKTNÍM přibližování psíků k lidem, nemluvila jsem hned o vyskakování, namáčení a očuchávání intimních partií - vždyť je přece nad slunce jasné, že tohle přece tolerovatelné od pejskaře není...nemusíš mě hned chytat za slovo, ale to ty ráda, viď?
|
| *Mirka* | 
|
(10.10.2002 15:32:01)
...aj keď Tvoje argumenty za určitých podmienok platia. Moja zásada proste je, že cudzí pes nesmie k môjmu dieťaťu a moje dieťa k cudziemu psovi. Tak ako ja nemôžem zaručiť že si malá nezmyslí capnúť psa po ňufáku (a to jej môžem stokrát opakovať) tak ani za psa nemôže ručiť jeho majiteľ. Pes aj malé dieťa sú proste nevyspytateľní. Dva prípady:
O dva domy ďalej v susedstve pes-vlčiak-flegmatik, ktorý vyrastal s chlapcom a chodil mu vždy naproti ku škole, ho napadol v zime v pološere keď mal chlapec novú čiapku a rozbehol sa ku psovi(strhol mu aj vlasatú časť na hlave). Dovtedy jeho rodičia na námietky susedov, že pes by nemal pobehovať voľne bez náhubku reagovali presne ako Ty, "ruka v ohni", a ukazovali certifikáty z výcvikov, očkovacie preukazy a pod. Od vtedy už uplynulo viac ako 10 rokov. Chlapec síce prežil ale vieš si predstaviť s akými následkami.
Kolega z práce mal dvoch psov (dlhé rodokmene rasu si nepamätám). Psy veľmi múdre pokojné. Na prechádzke ho stretol známy, psy boli na vodítku bez košíkov. Po chvíli sa rozlúčili a známy kolegu nečakane potľapkal po pleci. V okamihu psy zaútočili a kolega mal čo robiť aby známeho nerozhrýzli.
|
|
|
|
| Klára, 2 raubíři | 
|
(9.10.2002 20:26:41)
a jak chceš, můjbože, ohlídat sedmnáctiměsíční dítě, aby psa nepošťuchovalo?????? jak mu vysvětláš, co je a co není pošťuchování?????
|
| Květinka |
|
(10.10.2002 10:01:37)
No tedy Kláro, ty snad pouštíš svoje dítě na procházku samotné a zůstáváš doma a ono si volně potkává cizí lidi a psy? No jistě že ne. Tak přece když jdeš s dítětem ven a vidíš, že si to k němu kvačí cizí pes, tak k svému děcku prostě přijdeš a ty ručičky mu podržíš, aby po psu neplácalo, ne? Jestli jsi měla na mysli domácího psa, tak sama jistě víš, že poučit tak malé dítě jde jen stěží a musíš tedy k odolnosti proti dětem trénovat psa - aby měl potlačené majetnické a teritoriální chování, však jistě víš, v kterých momentech psi mohou vyjet....
|
| Helena Souchová | 
|
(14.10.2002 14:12:44)
To myslíš vážně nebo si děláš jen legraci? Můžu dítě "trénovat" jak chci, můžu si ho hlídat jak chci a přeci když dojde na střet, dítě a pes (myslím malé dítě), reakce obou se nedá nikdy předem odhadnout. Takových lidí co trvrdily, že jejich pes je ten nejhodnější na světě (a pak se nestačily divit), jsem už pár viděla. Ani člověk nikdy neví co v krizové situaci (nečekané, nenormální, v bolesti, strachu) udělá a jak zareaguje a co teprve zvíře.
Jsem majitelkou psa i kočky:), dcera (20 měsíců) je má moc ráda a oni ji.
Přesto po ní náš psík jednou vyjel (chudák), protože ho nechtěně přivřela do dveří, lekl se a bolelo ho to, tak se proti tomu bránil. Zrovna tak může reagovat každý pes, pokud ho něco vyvede z míry. To je snad logické a žádný "trénink" tomu nemůže zabránit.
|
| Daniela | •
|
(15.10.2002 11:14:19)
Proč neuděláme kompromis?
Nemůžeme hledat vinu jen ve psech a jejich majitelích, ale ani jen v dětech a maminkách.
Myslím si, že jsou nejen nezodpovědní majitelé psů a jejich psi jsou nezvladatelní, stejně jako jsou nevychované a nezvladatelné děti. A samozřejmě naopak, ne každý má nevychované dítě nebo nezvladatelného psa.
Nemůžeme soudit děti ani psy. Problém je v jejich majitelích a rodičů těch dětí. Nechci dávat na stejnou úroveň děti a psy, ale ani dítě si nemůže dovolit vše, jen proto, že je to dítě. Pokud ho to naučíme, musíme ho naučit počítat i s následky.
Bylo by fajn, kdyby každý majitel psa měl svého psa zajištěného a to třeba JEN tím, že psa dovede ovládat a stejně tak my bychom se měly zvládnout své děti a k cizím psům je nepouštět i když někteří jsou "TAK ROZTOMILÍ"
A ještě musím zareagovat na znečišťování trávníků a pod. od psů. Nebylo to jen jednou kdy jsem viděla "výrostky", kteří přímo na dětské hřiště zvracely a o dalších úkonech ani nemluvě.......
|
| Helena Souchová |
|
(15.10.2002 15:10:33)
No my se tu ale bavíme o malých dětech (1-3 roky), ty ještě ledacos nepochopí, ať je vychováváme sebelépe a i když za nimi běháme, hlídáme je jak se dá, ne vždy jsme rychlejší než pes. A rozdíl je v tom, že nevychovaného ( třeba mladého psa) můžu dát na vodítko a dát mu náhubek. A co s malým dítětem, to ho nemám vyndavat z kočárku? Nebo s ním nemám chodit ven dříve, než mě začne dokonale poslouchat?
|
| Sylvie | 
|
(15.10.2002 20:11:11)
Já si připadám pomalu jako exot, ale já se psy problém nemám :o) Možná je to dané tím, že rodiče psa mají, takže se jich nebojím, a pokud se k nám nějaký přiblíží víc, než je mi milé, postavím se mezi něj a dítě a řeknu mu, aby koukal padat... a světě div, on fakt vypadne, aniž by do nás strkal čumák (což mimochodem nesnáším ani u vlastního psa) :o) ale stává se to opravdu výjimečně, spíš kolem nás jen nevšímavě projdou. Dcera se některých bojí, tak se většinou na dobu, než pes kolem (rozuměj - třeba na druhé straně chodníku)projde, zastavíme a já jí chlácholim, že pejsek jí neublíží (tohle je případně možné i za chůze, záleží na tom, jak moc se zrovna bojí). K jiným by se zas naopak ráda hnala a chtěla je hladit (zatím se mi nepodařilo vysledovat, podle čeho si své oblíbence a neoblíbence vybírá) - tak ani to jí nedovolím, s prostým konstatováním, že cizí pejskové se nehladí (zrovna tak má zakázáno třeba chytat pavouky - jo, podíváme se na něj, ale při pokusu o chycení následuje "nesmíš, pavoučci se do rukou nechytaj...")... Kousek od nás existuje jeden hodně problémový park - je v něm jakási vinárna či co, takže mezitím, co si páníčkové dávají do nosu, psi se volně potloukají po parku. Parku se pokud možno vyhýbám, i když tam je pár malých oplocených hřišť (naštěstí jsou na druhé straně od vinárny, takže u nich bývá klid). Oproti tomu parky, kde jsou vyhrazená místa pro volné pobíhání psů a místa se kam volně nemůžou mi nijak nevadí - nikdo mě nenutí pobývt zrovna v té části, kde volně lítaj.
Jako velký problém spíš vidím, že ti, kteří vyhlášku nedodržují, většinou nebývají nijak postižení - upřímně řečeno, ani nevím, jestli naše městská část má strážníky, protože si nevzpomínám, že bych někdy nějakého v ulicích viděla :o((( A je to velice smutné, ale ze zkušenosti jsem si všimla, že tam, kde nebývá snaha kontrolovat dodržování pravidel, nebývá ani přílišná snaha o jejich dodržování (což se netýká jenom pejskařů).
S.
|
| Lenka | •
|
(15.10.2002 21:31:50)
Já jsem před pár lety taky problém se psy neměla. Bylo to přesně jak popisuješ, vždy se situace dala nějak odhadnout a vyřešit. Pak psů začlo nenápadně přibývat, takže třeba s těhotenskými nevolnostmi jsem už musela přestat park navštěvovat, protože začal neuvěřitelně odporně páchnout a bylo mi z něj špatně. Daniela mě rozesmála se stížností na znečišťující mládež, když parky jsou skrznaskrz pro..... a s nějakou příležitostnou prasárnou opilců to nejde srovnávat.
Jsou to asi tak dva roky, co psi u nás získali takovou převahu, že to nejde jakkoli zvládat, nemá cenu se snažit, protože pejskaři začli lidi bez psů buď ignorovat, nebo dávat najevo převahu. S cizinci v kožených bundách, kteří jdou 100 metrů za volně běžící skupinkou takových těch potvor, co vypadají jak prasata a přitom jsou bojoví, nějak nemám sílu vyjednávat, i když mi jejich pes porazil dítě.
|
| Sylvie |
|
(15.10.2002 21:45:28)
To je to, že je nikdo nenutí, aby se chovali slušně. U rodičů jeden čas chodily po ulicích strážníci a upozorňovali, příp. pokutovali nedostatky - volně pobíhající pes, pes bez známky, neuklizený "dáreček"... Mám pocit, že u nich je situace lepší než u nás a že největší bordel dělají právě matky s dětmi a psy příp. samotné děti se psy, kteří si usnadňují práci venčením na dětském hřišti.
Teď je to poznámka trochu bokem, ale stejně souvisí - něco, co mně dneska naštvalo. Bydlím u dost blbé křižovatky, kde řidiči často nerepektují semafory a povolené rychlosti, teď navíc tudy projíždí náhradní autobusy za metro... A uprostřed téhle křižovatky zastaví auto, z něj vystoupí spolujezdech a přes celou křitovatku si to mezi jedoucími auty přechází. No, není to taky nezvyklý pohled, ale kvůli tomu chodci muselo přibrzdit policejní auto, protože mu vešel přímo pod kola. Policajty vůbec nevzrušovalo, že jak řidič auta, tak chodec porušují dopravní předpisy, nezastavili, nepokutovali je... jenom přibrzdili, aby chodci neublížili, a pak jeli dál...
Takže mě celkem rozesmívají ty návrhy na petice pro zpřísnění chovu psů - slušní pejskaři je nepotřebují, a pokud se policie a strážníci k těm neslušným budou stavět stále stejně nevšímavě, tak těm pro změnu nějaká zpřísnění budou jedno...
S.
|
| Lenka | •
|
(16.10.2002 9:04:21)
U nás slušní pejskaři musí taky občas vzít psa do náruče. Bojí se taky. Zrovna dneska nás probudila šílená rvačka psů na ulici. Určitě byli cvičení, ale když maj chuť někoho zakousnot, tak si asi nemůžou pomoci.
|
|
|
|
| Stáňa+Ondra (* r. 94) | 
|
(17.10.2002 15:28:45)
Já stejně jako Sylvie vlastně ani se psy taky problémy nemám, nebojím se jich (aspoň tedy za normálních okolností) a chovám se k nim podobně jako ona (byť já doma psa nemám). Nejpřesnější výraz mého vztahu ke psům a pejskařům je asi to, že jsem z nich unavená a otrávená. Ono když minimálně obden poslouchám zuřivé štěkoty rvaček psů (pod okny máme park, kam chodí venčit psy ze širokého dalekého okolí), občas najdeš cizího psa přivázaného přímo v domě u schodů (uvázal si ho tam páníček - pacienta praktického lékaře, který má ordinaci u nás v domě), u nejblížší sámošky je pokaždé přivázaný aspoň jeden pes, který buď zoufale vyje nebo štěká na každého kolemjdoucího, přip. na "kolegu" přivázaného opodál, když mi cestou do práce nezbude než se buď pohádat nebo obcházet trávníkem psa či páníčka (pes na na trávníků, páníček na chodníku na druhé straně, vodítko natažené přes celý chodník ...) ... O tom, že park, který by byl ideálním místem pro hry dětí, je posraný (pardon, ale jiné slovo nemám ;-)a pročůraný skrz na skrz (dva dny po napadnutí sněhu se na ideálním sáňkařském terénu, který máme pod okny, sáňkovat nedá, protože se to mění na slalom mezi psími hromádkami a pročůraným sněhem) a nekončícím mytí bot (nejen tenisek našeho mladýho, který lítá kde se dá, ale i občas mých a manželových i přesto, že fakt přes trávníky nechodíme) od psích "pozdravů" atd. atd. ani nemluvě. A to já už mám poměrně velké dítě, které se psů nebojí, jen z nich má zdravý respekt, takže tenhle "psí" problém u nás odpadá.
Musím se přiznat, že nesnáším paušlizování, ale někdy fakt mám pocit, že mi ti psy i jejich majitelé lezou na nervy jaksi všichni. Já vím, že je dost majitelů psů, kteří nenechají výt svého miláčka na celý barák, uklízejí po něm, mají ho vychovaného a poslušného, nenechávají ho ońuchávat kolemjdoucí ...., jenže oni holt nejsou tak vidět, zato na důsledky a projevy chování těch bezhohledných bohužel narážím téměř denně. A z toho si myslím pak plyne to, co pejskaři cítí jako nevraživost vůči nim (a asi i trochu nevraživost je)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ecilA |
|
(9.10.2002 13:27:02)
Kvetinko,
ja to beru, ale skutecne ja nemam dobre zkusenosti s volne pobihajicimi pejsky. Jednou to jsem chodila jeste do prace, tak jsem se vracela z prace a proti mne se hnal takovy vorisek ,rozhodne nevypadal moc pratelsky naladen, tak jsem uskocila, kdyz byl u mne a vis co mi na to rekla jeho majitelka? Aby ses neposr...co bych asi delala, kdyby se mi pes zakousl do lytka ,fakt nevim.. Potom kdyz uz jsem mela malou, tak jednou / ona strasne miluje pejsky / se radostne priblizila k setrovi a ten ji cvaknul zubama do tvare ,sice jen malo, ale krev tekla, pritom ten pejsek je moc hodny a pani znam, ale opravdu jsem z toho mela smisene pocity... Dale ,jsem byla u kamaradky doma a jeji jezevcik opet kousl dceru a pritom deti ma rad ... A na zaver mame doma v Cechach pred domem ohrazene misto pro deti s piskovistem , houpackou , lavickama atd . Byly jsme tam s kamaradkou a jejim ditetem. Jsou tam jen takove priviraci vratka. Najednou sli kolem toho plotu dva lidi ,uz starsi s velkym psem. Najednou ten pes vletel to toho prostranstvi, asi nachtel nikomu nic udelat, ale ten kamaradcin prcek se strasne boji psu a zacal kricet. Nakonec pes pocural jeste babovicku v piskovisti. Svou pani pes zjevne neposlouchal. Pani na nej volala a on k ni nesel, lital si tam dal. Kamaradka pani rekla, ze by si toho psa mohla hlidat a pani, misto, aby uznala, ze to nezvladla, tak ji jeste rekla, ze si dvere ma poradne zavirat, ale ono nejak nejde vic, nez ze je clovek prirazi... Takze to je vse, takze se mi nediv, ze ma uz duveru nemam...
|
|
| Jana, 2 děti | •
|
(9.10.2002 13:53:00)
Chtěla bych se postavit na stranu Květinky. Taky si myslím, že ten člověk měl psa zavolat, ale na druhou stranu se nechci přidávat k médii vyvolané hysterii. Schválně jsem se o to téma zajímala, protože u nás na sídlišti je psů dost a dost. Zjistila jsem, že podle statistik je mnohem víc než pes nebezpečnější postel (xkrát více úmrtí v horizontu 10 let). Taky mi přijde podivné, jak někteří křičí kvůli velkým psům: podle statistik koušou nejvíc ti malí. Vím, že jsou to jenom statistiky, které nezahrnou pocity, strachy a nepříjemné zážitky. Psi by neměli být navolno tam, kde nepatří, tak, kde na volno být mohou, by měli vždycky poslechnout svého pána. Slušný majitel po psíkovi uklízí a nenechává ho očichávat dětui, protože chápe, že se dítě může bát, že ho pes může porazit a tak podobně. Moje kamarádka se přesně tímto řídí. A je mi jí mnohdy líto, jak jí lidé neoprávněně nadávají jenom proto, že ten její pes existuje. Jsou zpitomělí z Novy a Blesku. :-( Přeji nám všem slušné chovatele a vstřícné lidi okolo.
|
| Terka | •
|
(9.10.2002 15:20:10)
k té statistice s postelí : to by mě zajímalo kolika lidem se stalo, že jim v posteli odpadl obličej. Když už ti jde jenom o úmrtí, určitě taky existují statistiky dokonalých sebevražd dětí, které jsou po řadě bolestivých plastických operací stále zohavené.
|
|
|
|
| Lenka K., dcerka 16 měsíců | •
|
(9.10.2002 13:19:29)
Souhlasím a jen dodávám, že Květinka by měla navštívit rodiny dětí, kterým pes ublížil a tam zkusit přednášet své bludy.
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)