Jakub Srnec, jeden dospělý syn | •
|
(6.11.2005 19:38:13) My jsme měli to štěstí, že jsme dostali syna už v porodnici. Od začátku jsme se s manželkou shodovali v tom, že mu nebudeme nic tajit, jen jsme nevěděli, jak na to. Nakonec k tomu došlo přirozeně taky formou pohádky asi v jeho třech letech. Nejprve se zdálo, že nic nevnímá, ale ukázalo se, že to vzal jako fakt, který ho vyzbrojil do budoucna, takže nikdy s tím, že je adoptovaný, neměl problém. Dokonce ani v pubertě, která měla strašlivý průběh, nám nevyčetl, že nejsme jeho rodiče, takže mu nemáme co povídat - a to jsme vyslechli ledacos. Mohu proto jen doporučit, nebojte se dítěti říci pravdu, a včas, dříve než mu to schválně nebo i neúmyslně někdo vmete do tváře.
|
Daniela | •
|
(18.12.2005 8:54:52) My jsme na tom zatím tak, že naše malá (poloviční Romka, "zbytek" nevíme :-)) Alžbětka má teprve rok a půl, ale že je adoptovaná, slyší pořád, protože se nás různí lidi ptají na odlišnost barvy pleti mezi ní a jejími rodiči - jiní ji třeba označují "kukačka", ještě jiní si rovnou šeptají, že jsem manželovi zahnula :-). Jen doufáme, že těchto pitomců potkáme v životě co nejméně... hodně jich určitě bude, ale ať je jich v tom "hodně" co nejméně :-). Naše malá je totiž naprosto nádherná holčička, a ke všemu ještě strašně chytrá, vynalézavá a pohybově nadaná. Těším se na další roky s ní - ještě jí určitě pořídíme nějakého sourozence. Kdo z vás, adoptivních rodičů, si chce o zkušenostech dopisovat, prosím ozvěte se! My jezdíme i na víkendové srazy adoptivních rodičů. zdraví Pilařáci
|
|
Daniela | •
|
(18.12.2005 9:03:04) My jsme na tom zatím tak, že naše malá (poloviční Romka, "zbytek" nevíme :-)) Alžbětka má teprve rok a půl, ale že je adoptovaná, slyší pořád, protože se nás různí lidi ptají na odlišnost barvy pleti mezi ní a jejími rodiči - jiní ji třeba označují "kukačka", ještě jiní si rovnou šeptají, že jsem manželovi zahnula :-). Jen doufáme, že těchto pitomců potkáme v životě co nejméně... hodně jich určitě bude, ale ať je jich v tom "hodně" co nejméně :-). Naše malá je totiž naprosto nádherná holčička, a ke všemu ještě strašně chytrá, vynalézavá a pohybově nadaná. Těším se na další roky s ní - ještě jí určitě pořídíme nějakého sourozence. Kdo z vás, adoptivních rodičů, si chce o zkušenostech dopisovat, prosím ozvěte se! My jezdíme i na víkendové srazy adoptivních rodičů. zdraví Pilařáci
|
Kaťa+Jonášek 10/03 | •
|
(13.1.2006 22:42:23) Ahoj Ostraváci, zaujal mě Váš příspěvek, protože jsme se rozhodli adoptovat si k našemu vlastnímu synovi hočičku a to romského nebo poloromského původu. Jsme sice teprve v první fázi celého procesu - doma se nám válejí úvodní dotazníky (moc se nám do vyplňování nechce) a nasáváme informace a zkušenosti odjinud, jak se dá. Předpokládáme, že fakt, že do naší rodiny (doufejme) přibude malé romčátko, bude vzbuzovat nejen kladné odezvy ( můj manžel i syn jsou blonďáci), budem rádi za každou zkušenost, která nám případné těžkosti třeba ulehčí nebo alespoň budeme vědět, že na to nejsme sami. Budu ráda, když mi napíšete něco o tom, jaké to bylo a je:-). Díky Katka a kluci.
|
|
|
Daniela | •
|
(18.12.2005 9:05:50) My jsme na tom zatím tak, že naše malá (poloviční Romka, "zbytek" nevíme :-)) Alžbětka má teprve rok a půl, ale že je adoptovaná, slyší pořád, protože se nás různí lidi ptají na odlišnost barvy pleti mezi ní a jejími rodiči - jiní ji třeba označují "kukačka", ještě jiní si rovnou šeptají, že jsem manželovi zahnula :-). Jen doufáme, že těchto pitomců potkáme v životě co nejméně... hodně jich určitě bude, ale ať je jich v tom "hodně" co nejméně :-). Naše malá je totiž naprosto nádherná holčička, a ke všemu ještě strašně chytrá, vynalézavá a pohybově nadaná. Těším se na další roky s ní - ještě jí určitě pořídíme nějakého sourozence. Kdo z vás, adoptivních rodičů, si chce o zkušenostech dopisovat, prosím ozvěte se! My jezdíme i na víkendové srazy adoptivních rodičů. zdraví Pilařáci
|
|
|