| Zuzana.. | 
 |
(22.4.2002 19:14:44)
Mila Magdo,
mozna, ze se mylim, ale vyznely mi trochu pejorativne tvoje zminky o tech, ktere nemaji ve triadvaceti dite, protoze se chteji NEJDRIV ZABEZPECIT...a uzivat si...
ten ton me trochu zveda ze zidle, protoze je mi zkratka jasne, jestli ma nejaka zena ve triadvaceti prvni a pak hned druhe a treti dite a nebydli pritom ve stanu ani pod mostem nebo v maringotce,
ze ta zena se nikdy SAMA ZABEZPECIT NEMUSELA,
ze na tu strechu nad hlavou v hlavnim meste se nezmohla vlastni praci, ale ze ji od nekoho dostala
a pouziji-li tvoje jinde zminena slova
- ona nevi - jeke je to tezke, nerku-li nemozne, zalozit bez jakekoli pomoci vlastni existenci v tak nizkem veku...
proto mi pripada trochu neomalene zminovat ve clanku nekoho, kdo ceka se zalozenim rodiny, az splati hypoteku, a klast mu do ust i slova, ze je nutne pred narozenim ditete koupit novy lustr do obyvaku...prijde mi, ze tim delas tak trochu z kazdeho, kdo se musi sam zabezpecit a na byt si vydelat, snoba, ktery vic nez po diteti touzi po kristalovem osvetleni...
|
| Hanka, 2 holčičky | •
|
(23.4.2002 9:33:16)
Milá paní Zuzano,
myslím, že podsouváte Magdě postoje, které nemá. Podle mého jí šlo o to, tak trošku ukázat, jak absurdně, jako určitá "chudinka", byla určitou dobu vnímána svými kamarádkami ona, když se rozhodla pro rodinu relativně brzy, ale hlavně, že (skoro) každá žena má v sobě něco, co životní plány-neplány začne najednou opravdu řvát "chci mimi a nejradši hned". Znám to dobře od sebe samotné. I tu paniku, která pak zavládne, když se nedaří. Osobně jsem čekala na otěhotnění skoro dva roky, během toho druhého včetně podpůrné hormonální kůry - a otěhotněla jsem až ve chvíli, kdy jsem se zbavila myšlenek na plánování, přestala jsem si linkovat život s ohledem na plánované těhotenství, řekla jsem si, že na všechno kašlu, však ono to přijde, a zaplatila jsem si jazykový pobyt v Británii. Za měsíc jsem ho stornovala, neboť mi můj gynekolog řekl, že v prvních třech měsících by vzhledem k tomu, že těhotenství nepřišlo úplně hladce, nebylo moudré mlátit se někde x hodin v autobuse...
Mimochodem, jazykový pobyt v Británii je mi jakýmsi osudem. Druhé mimi jsem plánovala tak, abych mohla zůstat na mateřské "tahem" a nepřišla o místo. Včas jsem navštívila svého gynekologa, začala brát podpůrné hormony - a nic. Naštěstí už to ale nebyl ten stres, co s prvním. Když bylo jasné, že plán nevyjde, rozhodli jsme se druhé dítě chvilku odložit. Vysadila jsem podpůrné prostředky, začala jsem se těšit do práce a zaplatila si jazykový pobyt v Británii... a odjela jsem. Ani mě nezarazilo, že jsem tam nedostala menstruaci, změna prostředí to byla dost radikální... týden po příjezdu domů jsem zaváhala a koupila test - a zjistila, že naše (tehdy hodnně malilinkaté) druhé dítě bylo v Británii se mnou.
Nějak jsem se rozkecala:). Zkrátka Magda chtěla myslím potěšit své kamarádky i jiné holky, co se nervují, že všechno nejde tak, jak si to malovaly. Všechno přijde. A já to taky všem těšícím se budoucím maminkám přeju.
|
| Hanka, 2 holčičky | •
|
(23.4.2002 9:48:15)
Když už tak kecám, podělím se s vámi o úžasné štěstí, přímo rozkošnické orgie, které prožívám poslední týden večer co večer... před týdnem jsme totiž provedli v bytě velké změny. Menší mimi bylo prohlášeno za dost velké, aby mohlo spát v pokoji se svou starší sestrou a opustilo naši manželskou ložnici. Jelikož ale ložnice byla veliká, zatímco dětský pokojík naší Jitušky řádově menší, provedli jsme to včetně výměny pokojů. Byla to fuška (my patříme k těm, kde při zatlučení hřebíku do zdi jásají, že zase pro svůj domov něco udělali:))), ale vyplatilo se. Elišátko je nadšeno, její hračky nezamořují obývací pokoj v té míře, co dřív, ale hlavně!
V nové ložnici mi vede k posteli elektrická šňůra, a k ní je připojena lampička. Když si večer chci číst, tak zalezu do postele, zachumlám se a čtu si. Když na mě jde spaní, nemusím vstát a jít si lehnout do studené postele někam jinam! Jen natáhnu ruku, odložím knížku a blik! Tma, a můžu spát! Blaho! Po dvou letech těžké předspánkové čtecí abstinence, zpestřené kopanci rostoucí Elišky, která obvykle neomylně vycítila, že jdu spát, a dožadovala se místa vedle mě a později přímo mého místa, neboť půlka postele už byla jejím nočním rotacím malá, se cítím jako v ráji. A navíc ta malá příšerka od okamžiku přestěhování spává celou noc a budí se až ráno či k ránu! Úžasné!
|
| Daniela | •
|
(23.4.2002 10:36:57)
Ahoj Hanko,
Královsky jsem se nad Tvým povídáním pobavila (nad Magdiným jako vždycky – taktéž - já jsem je pochopila jako povídání o tom, jak se nám – ženám, z čista jasna změní leckdy priority, když TO přijde). Já jsem se pro miminko rozhodla v době, kdy jsem právě budovala tu slavnou kariéru, konečně se mi podařilo začít vydělávat nějaký korunky a hlavně – jsem potkala toho pravého, o kterém jsem byla (a jsem) přesvědčená, že to bude ten nejlepší manžel a táta. Otěhotnění se nedařilo, tak jsem stejně jako Ty podstoupila hormonální kůru. Po půl roce jsem se rozhodla, že nemá význam neustále brát léky s nulovým výsledkem (lékař už mi začal „slibovat“ umělé oplodnění), že bude lepší, když se ještě chvilku budu věnovat své práci. Takhle to šlo pár měsíců, poté jsme odjeli „chalupařit“ – to, že jsem nemenstruovala nebylo nic divného, při všech problémech, které jsem měla. Bolesti žaludku jsem si vysvětlila „žlučníkem“ ). Poté jsme se z chalupy vrátili, zaplatili dovolenou v Tunisu, já jsem si koupila o číslo větší džíny )) a za týden jsem vyrazila na gynekologii. Místo žlučníku byla dvojčata, okamžitě jsem nastoupila na nemocenskou, poté na mateřskou a kariéra? Dělám ji doma…… P.S. – v Tunisu jsem nebyli dodnes….. zato si báječně užíváme úplně jiné zážitky
|
|
|
| Zuzana.. |
|
(24.4.2002 0:03:23)
Mila Hanko,
jestli jsem Magde podsunula neco, co neciti, tak se omlouvam, mozna jsem jen na urcite narazky o zabezpeceni nebo kariere prilis citliva...
ale jinak spolucitim, ani ja neverim na planovani a nase dite bylo milym necekanym prekvapenim v pravou chvili...nedivim se ale nikomu, kdo planuje, protoze rodina neni jenom spousta radosti a starosti kolem roztomilych drobecku, ale je to business, je to taky o tom, kde a u koho budu ve triadvaceti bydlet a kdo nas vsechny nekolik let na materske uzivi. A kdyz nekdo dela nejdriv karieru a chce se zabezpecit a zenaty kluk stale rika, ze jeste neni ta prava chvile na dite, ma mozna prave to vsechno na mysli. Proto reaguji trochu senzitivne na to, kdyz se zabezpeceni a kariera davaji do jedne vety s uzivanim si a novym lustrem.
Ale nemysli si, ja nejsem inzenyrka ekonomie, naopak velmi neprakticka a romanticka, o to vic me ty ponekud nemilosrdne zakony hmotneho sveta pokazde zaskoci.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)