| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Děti s poruchou příjmu potravy

 Celkem 53 názorů.
 Kluci 


Mateřské mlíčko 

(4.5.2004 21:42:00)
Prosíme maminku, která by poskytla našim nedonošeným dvojčátkům mat. mléko. Pro mlíčko si přijedeme a zaplatíme Vám jej. V nemocnici nám jej pasterizují. Potřebujeme jej kvůli nedovyvinutým střívkům. Praha a okolí.
 David 
  • 

Poruchy příjmu potravy 

(8.6.2004 23:13:12)
Rád bych se s Vámi podělil o jeden příběh, týkající se poruchy příjmu potravy.
Zhruba do předškolního věku se mnou problémy nebyly, ale vše začalo s návštěvou školky a později školní družiny.V té době se mi vysloveně hnusila většina drůhů masa, hlavně tlustého,tj. prorostlého.V tom by potíž nebyla, kdyby mě jako dítě do masa nenutily vychovatelky.NIKDY už nezapomenu na tu nepříjemnou bolest břicha každé ráno, protože místo abych se těšil na kamarády mojí jedinou starostí byl strach ,aby náhodou k obědu nebylo nějaký maso.Tak to trvalo dobře 4 roky , každý ráno stres,při obědě pocity hnusu a ponížení.Vychovatelky byly nekompromisní,"do puntíku to sníš!" Tenhle stupidní rozkaz už nezapomenu. Nikdo se za mě tenkrát nepostavil.
Teď je mi 20 a mám za sebou problémy s anorexií,pokus o sebevraždu, problémy s přejídáním.
V současnosti jsem v normě, ale bohužel mě tato negativní zkušenost ovlivnila na celý život. Stačí sebemenší podnět nebo vzpomínka a vzbudí se ve mě nenávist k jídlu, nebo se naopak strašně přejím.
Proč to tady píšu? Snad pro rodiče. Ty moji chtěli dítě s dostatkem bílkovin,tak mě cpali masem. A výsledek, těžký si to přiznat ale problémů s příjmem potravy se už nikdy zcela nezbavím. Tak ať nedopadnou vaše děti podobně, nenuťte je , ale motivujte.David.
 Zuzka 
  • 

Re: Poruchy příjmu potravy 

(27.6.2004 18:11:26)
Ahoj Davide,
jsem ráda, že jsem si mohla přečíst Tvůj příspěvek. Mám 6ti letou holčičku. Snad mi Ty s osobní zkušeností a vlastními vzpomínkami můžeš pomoci. Adelka má problémy s jídlem odjakživa. Ale takové v normě. Nyní, v posledním asi měsíci a půl je to takové jiné. Odjela na školku v přírodě. S učitelkami jsme si telefonovaly, jak se děti mají a tak, a sdělovaly mi, že Ada s jídlem - hrůza. Jako vždycky. Přijela úplně jiná holka. Nemohla se vůbec srovnat. Vždy jsou děti jiné, když se odněkud po delší době vrátí, ale toto bylo takové jiné. Zpětně manžel z Adélky vytáhl, že ji právě nejvíc nutila k jídlu paní učitelka, kterou všechny děti milují a dokonce jí přezdívají "Miláček". Z ŠvPř si dokonce přivezla diplom nejzatvrzelejšího odmítače jídla a nejrychlejšího pojídače cukrovinek. Myslím, že to nebylo správné a že má Adéla už v paměti CEJCH na celý život. Co myslíš ? Také jde po prázdninách do školy a strašně se netěší. Má kamarádku Verunku, která již chodí do téže školy a prý tam hrozně vaří. Myslím, že se Ada netěší do školy kvůli obědům. Netěší se ani na prázdniny, protože po prázdninách se jde do školy. Ne kvůli učení, ale kvůli jídlu. Často si ztěžuje, že ji bolí bříško. Což chápu. Davide, již 15 let pracuji na psychiatrii a vím, s čím při anorexii a bulimii mám tu čest. Ale u vlastního 6ti letého dítěte jsem bezradná. Navrhla jsem si plán, do kterého zasvětím celou rodinu. Prosím zhodnoť na základě svých zkušeností, zda by jí toto mohlo pomoci.
1. Co nejčastěji společná jídla v rodině.
2. I při svačině, kdy jsme jen spolu, sednout si k ní.
3. Neptát se jí, jak jedla ve školce.
4. Neptat se ani učitelek a nebo alespoň ne před ní.
5. Informovat učitelky, aby si jí při jídle vůbec nevšímaly a nehodnotily nahlas před ní jak jedla.
6. Doma po jídle, byť snědla sebemenší ždibeček, ji pohladit, políbit. Ale nemluvit.
7. V družině, až bude chodit na obědy, důrazně upozornit o nenucení do jídla.
8. Trpělivost, trpělivost, trpělivost.
Prosím, zhodnoť můj plán i jinak se vyjádři budu Ti vděčná. Anebo, pokud tyto stráky ještě bude někdo číst a máte jakýkoli názor či připomínku, budu ráda.

Děkuji za Adélku, Zuzka
 Líza 


Re: Re: Poruchy příjmu potravy 

(27.6.2004 18:26:52)
Mám k tomu jen takové útržky, třeba ti k něčemu budou.
Jestli spouštěč byla jen ta školka v přírodě, mělo by to během pár týdnů přejít, ale určitě je to varování, že jídlo je pro vás riziková oblast. Z mé zkušenosti - ve školkách i školách je dost "hodných" učitelek, které v souvislosti s jídlem děti naprosto vydírají - "nejsi hodná, když nesníš,budeš nemocná, nevyrosteš, za maminku, za tatínka" - s takovými lidmi je lepší o tom mluvit už předem, než se dítě do takové situace může dostat, a na rovinu. (Já jsem sice v naší školce teď zapsaná jako ta, jíž je jedno, jestli dítě umře hlady, ale to není můj problém.)
Mně (protože jak vyplývá z kontextu, měli jsme podobný problém) se vyplatilo přestat úplně věnovat jídlu pozornost. Postavit ho před ni, sednout si k ní ke stolu, společně stolovat, a za 20 minut odnést, co nesnědla. Takhle co nejpestřeji 5x denně, žádné zmrzlinky, čokolády a bonbony v mezidobí. K pití neslazený - aby fakt cítila, když má hlad.
U nás to stačilo takhle. Ale vím o kamarádce, u níž to začalo podobně a pak se ukázalo, že jejich rodině probíhaly v té době jakési skryté tabuizované problémy, které holka cítila, a pak nemohla jíst. Takže chodili na terapii a poté, co se svých úzkostí zbavila máma, začlo dítě normálně jíst, i když dodnes není žádný valibuk.
Jo a pokud jde o tu školu, kde hnusně vaří, určitě je nějaká cesta, jak to udělat, aby nejedla ve školní jídelně. Nevím, jestli jsi doma a může tam obědvat, nebo jestli bude chodit do družiny, ale i pak by se to možná dalo řešit něčím dobrým zdravým a známým z domova, co si prostě ráno vezme s sebou, i když to nebude teplé.
Moje ségra ještě jako batole skončila s tímhle problémem na kapačkách, takže ponaučení, co si nesu, ale to ty dobře víš, je: dítě má vědět, že jí kvůli tomu, aby nemělo hlad, a ne, aby udělalo radost mámě. (V praxi je to trošku problém...:-)))
 Alexandra, dcérka (takmer 6) 
  • 

Re: Re: Poruchy příjmu potravy 

(28.6.2004 7:22:59)
Zuzka, Tvoj plán je vynikajúci. Ja by som do neho doplnila ešte:
1. spoločnú prípravu jedál aspoň cez víkendy - čo si deti uvaria alebo upečú, to aj radšej jedia;
2. robiť z jedla radosť, calá rodina sa tešte na obed, "čo dobrého dnes maminka uvarila?" a používajte v súvislosti s jedlom pozitívne zafarbené slová;
3. počas nápravy vzťahu k jedeniu variť dcérine najobľúbenejšie jedlá a postupne nenápadne zaraďovať aj tie menj obľúbené.
Ja mám rovnako starú dcéru, ktorá má ledva ledva 19 kíl, v septembri ide do školy a tiež to nie je nejaký jedák a navyše je veľmi pohyblivá, takže všetko vyskáče. Doma varím jedlá, o ktorých viem, že sú jej obľúbené, pretože tých menej obľúbených má v škôlke a škole dosť, malá mi vždy keď je to len trochu možné pomáha, prestiera na stôl, spolu ozdobujeme porcie a robíme im očká, nosy a ústa zo zeleniny, atď. Varím veľa cestovín a dosť aj pečiem - najmä ľahké tvarohové a ovocné koláče a mäso jeme minimálne. Bielkoviny nahrádzame jogurtami, syrmi a zakysanými výrobkami. Keď jej nechutí, nemusí, sladkosti sú u nás v komore na polici kam nedočiahne ale pravdupovediac ak ich nevidí niekoho jesť, sama si na ne ani nespomenie - to je malá výhoda slabých jedákov :-.

Takže veľa trpezlivosti a ozvi sa, ako pokračujete, Alex
 Líza 


Re: Re: Re: Poruchy příjmu potravy 

(28.6.2004 7:26:41)
Tak koukám, kdyby naše Verča (skoro 6) měla těch 19 kilo, říkala bych si, jak je zdravě stavěná, ale ona se ne a ne hnout z těch 17 :-))))))))
 Zuzka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Poruchy příjmu potravy 

(1.7.2004 17:18:51)
Děvčeta,
moc děkuji za rychlou reaci a doplňky. Adélka měla necelých 19 kg, ale teď ji nevážím na výzvu, spíš čekám, až se budu vážit sama nebo až budeme vážit psa, že se spontánně přidá. Není hubená, to v žádném případě, mě spíš děsí ty souvislosti, které jdou ruku v ruce u poruch příjmu potravy. To, že je nědo vyhublý, to je až důsledek, že. Rozhodně včera jsme řekly mateřské skolce "sbohem". Do náhradní školky mi odmítla jít, je totiž hodně konzervativní a nuceným pobytem v neznámém prostředí bych její úzkost ještě zvyšovala, to by nejedla asi vůbec. Tak je doma přes prázdniny, zapojila jsem tchány. Že by to tam byl nějaký "odvaz", to asi ne, ale Adélku milují a v dané situaci je to nejlepší. Jen jim musím zdůraznit, aby nepronášeli ty poznámky okolo jídla. Pracuji na směny, tak tam nebude muset být neustále do naší dovolené. Ona by nejraději byla u tety Jitky, jsou tam kočky, chodíme na koně a pro mléko ke krávě, prostě pro děti ráj, ale teta také chodí do práce a že by se jí tam rapidně zvedla chuť k jídlu, to ne. Mám strach, že i když povyroste a vyroste, že jak píšeš, budeme s tím asi muset počítat. Ještě jednou moc díky, těším se na další názory.
Zuzka
 Radka 
  • 

Re: Re: Poruchy příjmu potravy 

(3.3.2005 1:25:31)
...to je šílené, je to těžké, ale plán je zajímavý ...co je s dětmi starostí ...jen tak si to tu pročítám ,protože mě to zajímá a je to zvláštní kolik mohou jiní lidé způsobit probnlému ...bratr má problémy se šikanou ...taky doma nevíme ,co s tím :/ ..Radka
 odpoved pro Zuzku, maminku Adelky 
  • 

Re: Re: Poruchy příjmu potravy 

(1.5.2005 15:18:42)
ahoj Zuzko*
myslim,ze by bylo pro vas obe tvorive,kdybyste si promluvili o tom,proc Adelka nema chut k jidlu. Zeptat se ji, co by chtela k veceri, snidani, obedu... prilezitostne. Rozhodne ne kazdy den. Mluvit o jidle asi tak casto jako o jinych vecech. Ani vic ani min. Nesmi se to vytlacit a nekomunikovat o tom a take to nesmi byt kazdy den hlavnim tematem rozhovoru.
* A treba at s Tebou nekdy Adelka pripravi veceri. A nekdy jezte treba pri svickach... (treba o nedelich, nebo nejake dny, ktere uznas sama za "mimoradne a hezke" at se s jidlem pro Adelku vaze take nejaka hezka a mila vzpominka, zkusenost)
*no, je hodne tezke radit , sama jsem prosla anorexii a bulimii a vim, ze o tom vlastne nic nevim. Ze si nemuzu byt sama se sebou jista. Ale to, co mi pomohlo, byl a je, pristup meho pritele. Laska = prijeti, neodsuzovani, nedomlouvani, nevycitani, ale jasne stanovisko, jak veci vidi, co mysli ze je dulezite a co by rad, aby bylo (ohledne jidla) * nezmerna trpelivost a pokazde vyslechnuti "stale se opakujicich" strachů a pripominek k jidlu z me strany
**
Drzim pesti, a preji hodne sily a duvery mezi Tebou a Adelkou*

JAJDA
 iveta ,dve deti 
  • 

Re: Re: Poruchy příjmu potravy 

(16.1.2007 13:38:52)
moc me zaujal clanek zuzky jak primet dite aby vic jedloja mam podobnou zkusenost syn9lety moc neji ma nekdo podobnou zkusenost s ditetem?
 petraoox 


Re: Poruchy příjmu potravy 

(31.1.2008 21:10:04)
hlavne vylucit sladkosti a sladene napoje
 petraoox 


Re: Poruchy příjmu potravy 

(31.1.2008 21:10:11)
hlavne vylucit sladkosti a sladene napoje
 Radka 
  • 

Re: Poruchy příjmu potravy 

(3.3.2005 1:20:51)
Po přečtení tvého přízpěvku se mi zvedl žaludek ...asi si to dovedu živě představit!! ...to je hnus! ...podobné následky ,ale jiného slova smyslu na mě zanechal rozvod rodičů ....bojím se vztahů, manželství, svatby ....horor pro mě ...a taky děti!!! ...Radka
 Jitka 
  • 

Kamarádka Irena 

(27.10.2004 16:40:22)
Mám kamarádku, je jí 16 let (stejně jako mně) a trpí mentální anorexií. Asi od 14 let si začala stěžovat na svoji postavu, přeatože byla hezky a zdravě hubená. Minulý rok šla do prváku na gympl a měla obavy, aby do kolektivu zapadla. A tak přeastala jíst. Zhubla za 2 měsíce 10kg, naměla měsíčky, začaly jí padat vlasy. Jednou jí máma přistihla jak na záchodě zvrací a ihned s ní jela k doktorovi. Ten jí dal za úkol okamžitě přibrat pod podmínkou, že si jí tam jinak nechá. Tak Irena začala trochu přibírat. Jenže jak přibírala se svojí postavou nebyla spokojená, a tak zas přestala jíst. Bojím se o ni, neboť nemoc si nemoc nepřiznává a stále se cítí být obézní.
 Petra 
  • 

měřím161cm a vážím42kg jak se vypočítá jastli mam nadváhu 

(2.3.2005 12:46:51)
měřím 161cm a mam 42 kg jak se vypočíta jestli mam nadváhu????
 Líza 


Re: měřím161cm a vážím42kg jak se vypočítá jastli mam nadváhu 

(2.3.2005 12:50:16)
Máš BMI asi tak 16. To je podváha.
 byla jsem na tom stejně 
  • 

Re: měřím161cm a vážím42kg jak se vypočítá jastli mam nadváhu 

(23.3.2005 16:31:32)
Ahoj Petro!
Nadváhu bys měla až cca od nějakých 62 kg nahoru (a možná i od víc, závisí na kostře apod.), to máš hodně velkou rezervu. Taky jsem jeden čas vážila 40 kg na 160 cm výšky, nestálo to za to.
 Lucka+Amaia 
  • 

Re: Re: měřím161cm a vážím42kg jak se vypočítá jastli mam nadváhu 

(30.3.2005 16:45:58)
Petro, to mas dost podvahu, ale nepises, jestli jsi tak "stavena" nebo ne. Ja mela pred tehotenstvim 50 kg (174 cm), ale u me to bylo normalni (zadny diety, normalni strava, pravidelna). Po diteti jsem trosku kulatejsi (54 kg) a vyhovuje mi to vic. Tak snad po druhem mi zas neco zustane a dopracuju se aspon na tech 58:-)
 Lenka4-12let 
  • 

Re: Re: Re: měřím161cm a vážím42kg jak se vypočítá jastli mam nadváhu 

(3.8.2006 14:13:00)
už asi týden jím málo a jeden den jsem vyzvracela úplně všechno a teď už zvracám jen obědy.na taboře jsem zhubla 3 kg- ale po třech dnech mám zase 1 a půl kila nahoře .souvisí to s bulimií to s bulímii? trpím tímto bulímií?
 Máří 
  • 

výpočet BMI 

(12.4.2005 22:37:38)
Takže: svoji váhu v kilogramech vyděl mocninou své výšky v metrech.
Tj. bude to 42 : (1,61 x 1, 61)= 16.2

A teď normy: u žen je normální 19 - 24, u mužů 19 - 25. Širší norma sahá až k 17,5. Pod 17.5 již můžeme reálně hovořit o podváze, nad 24-25 o nadváze. Nad 30 jde již o obezitu.

Jak již správně vypočetla a napsala Líza, o nadváze u Tebe nemůže být řeč, spíše naopak.
M.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: výpočet BMI 

(13.4.2005 6:56:43)
Mně tohle přijde trochu zavádějící. Měla jsem spolužačku, která byla opravdu tlustá a vážila stejně jako já, která jsem v té době byla dost vysportovaná. Nižší byla jen asi o 4 cm. Vysvětlovaly jsme si to tím, že svalstvo je těžší, ale nevím. Každopádně podle váhy se to posoudit nedalo.

Myslim, že u některých výpočtů se bere v potaz i věk. A míry stejně těžkých a stejně vysokých lidí by taky byly dost různé.
 Arletka 


Re: Re: výpočet BMI 

(22.7.2005 20:22:36)
Soujlasím, bmi je trochu závádějící, když jsem ho z legrace počítala manžovi, který má 180cm a 88kg, tak mu vyšlo, že má nádváhu, opravdu úsměvné, je to sportovec, který je hodně fyzicky vytížený a má něco kolem 14-15% tělésného tuku. Stejně tak vím, že když začnu intenzivněji cvičit v posilovně, tak bude váha utěšeně stoupat:-))
 Marsi 
  • 

Re: Re: Re: výpočet BMI 

(25.6.2006 14:20:03)
Ano je to tim ze svaly jsou tezsi nez tuk a proto je BMI hodne zavadejici
 marcelka 
  • 

Re: Re: Re: výpočet BMI 

(19.7.2006 16:25:08)
Dobrý den BMI, není zavádející, protože je jenom relativní, pro papírový výpočet. Je to jednoduché a rychlé, ale jiste to není určené na to aby si nekdo kdo má 14-15%FG - tuk - já jsem měla 8%, sice jsem nadváhu neměla ale BMI jsem nepotřebovala. Protože BMI není pro sportovce, ten se nepočítá na telovýchovném lékařství. Ale je pro lidičky který kyskou doma!!!! Mimochodem jsem zvědavá kolik má Péťa - když si to Péťo přečteš tak napiš, protože pokud je to do 18 tak bych hlavně BMI ani neřešila - BMI je pro dospělé pro děti se počítá úplně jinak.
 Jarka 
  • 

Re: měřím161cm a vážím42kg jak se vypočítá jastli mam nadváhu 

(3.5.2006 20:55:52)
ach jo snad si nemyslis ze máš nadváhu vždyť to je spíše podvýživa.Já tady naopak hledám rady pro kamarádku které se ne a nedaří přibrat a váhu si pak udržet
 Jarka 
  • 

Re: měřím161cm a vážím42kg jak se vypočítá jastli mam nadváhu 

(3.5.2006 20:55:58)
ach jo snad si nemyslis ze máš nadváhu vždyť to je spíše podvýživa.Já tady naopak hledám rady pro kamarádku které se ne a nedaří přibrat a váhu si pak udržet
 Lenka-prdelatý andílek 
  • 

Nikdy 

(30.3.2005 14:17:57)
Tak to mě fakt dostalo, ale mě se to stát nemůže.To vim určitě protože zas tak hubená taky nejsem.Ale rozhodně bych se takhle neponížila.
 Romona Fantova 
  • 

Pomozte mi!Prosim... 

(4.4.2005 13:39:59)
Ahoj Lidicky,Moc vas prosim o vasi pomoc.Merim pouhych 162cm a vazim 67kg.Vim ze to neni tak hrozne ale jeste pred vanocemi jsem vazila 62kg.Nemuzu ani uverit k cemu takovemu jsem se mohla dopracovat.Od malicka mam velke problemy s prijmem potravy,v poslednich 3 letech mam velky problem,ze kdyz se najim jakeho koliv !!tepleho!! jidla,tak behem 10-20 minut musim jit na zachod na velkou:o(nevim cim to je.Mam velky strach ze to semnou pujde z kopce a budu tlusta.Mam velky strach ze budu po me matce,ta je obezni,i muj otec:o( Chtela bych od vas nejakou radu ktera mi zarucene pomuze.Hladovku nedrzim,to ne,ale myslim si z meho pohledu ze se ani neprejidam,tak nevim v cem je chyba.Moc ale nesportuji,jakmile ale nekdy zacnu,tak se pak porad koukam na vahu a ta nikdy neklesa,vim,taky jak by mohla kdyz sportuju jen jeden den.A jakmile vaha neubiva tak si rikam...Prdim na to stejne nezhubnu.Mam asi slabou vuli,ja nevim! Tak vas timto mockrat prosim o nejakou radu.Nechci byt tlusta!!! Mejte se krasne a zijte zdrave.Muj E-mail. Hodakr@quick.cz.
 Psychouš 
  • 

Chcete odbornou pomoc? Zeptejte se maminek na Rodině! ;-) 

(4.4.2005 15:03:50)
Pokud chcete skutečně pomoct, poraďte se s lékařem.
 R.F. 
  • 

lekar? ! 

(4.4.2005 20:58:04)
U lekare jsem stimhle byla uz mnohokrat.Jenze bez zadneho vysledku.Koncem minuleho roku me doktor poslal na operaci se slepakem,asi myslel ze se to tim vyresi.Ale je to porad stejne.Podstoupila jsem i hnusny zakrok "Gastroskopie" jenze take nic nezjistili,tak proto jsem žádala tady na netu o nejakou pomoc od lidi a ne od doktoru:o(Ale stejne,dekuji vam za odpoved:o)
 Lada - dvojčátka 
  • 

Problém s flaškou 

(17.11.2005 10:38:50)
Ahojky všichni, jsem už zoufalá. Mám jednovaječná dvojčátka narozená v 29 týdnu. Jsou již 5měsíční a pořádku. Jednu jsem kojila z důvodu dřívějšího odchodu z nemocnice a druhá je na flašce. Ta co je na flašce krásně papá, ale kojící si poslední dobou nevytáhla nic, tak jem přešla na flašku taky. Měsíc trvalo než jsem ji to naučila a to jen tím, že jsem koupila pro ni vhodný dudlík. Začala krásně pít. Po týdnu, kdy jsem už ani nekojila, mlíčko se moc netvořilo mi začala dělat stejné věci jako ten celý měsíc před tím. Vidí flašku a začne brečet, odmítá jídlo. Pak na chvilku přestane a vytáhne si něco. Takže nejí. Má s tím někdo nějaké zkušenosti? Prosím každá odpověd mě potěší. Už jsem zoufala. Díky
 Líza 


Re: Problém s flaškou 

(17.11.2005 13:29:51)
Lado, mně ten problém připomíná mou dceru, odmítala MM, my teda na flašku nepřešli, protože bylo evidentní, že problém je u dítěte, ne u mne, ale ona skutečně odmítala mlíko jako takové. Ještě se jakž takž napila v noci v polospánku, ale přes den to byla bída. Tehdy nás dr poslala na různá vyšetření, výsledky nebyly nijak jednoznačné, cosi svědčilo pro nějakou infekci, ale nikdo nevěděl čeho. Na laktační lince mi poradili zkusit opatření jako při refluxu, i když malá neublinkávala. (zvýšená postýlka, dlouho po kojení držet nastojato, žádná manipulace, při které by se stlačovalo bříško, nechovat v klubíčku).
Nevím, třeba by to pomohlo i u vás, já jí prostě přes den nabízela jídlo, a jen kolik chtěla, až když měla zájem ona, a v noci jsem ji budila a dávala jí napít, když byla napůl spící, to šlo nejlíp.
Trvalo to tak měsíc.
 Lada - dvojčátka 
  • 

Re: Re: Problém s flaškou 

(19.11.2005 9:57:38)
Děkuji za odpověď, ale přijde mi, že má nějaky jiný problém. Četla jsem o poruše metabolismu. Začala jsem nad tím přemýšlet z důvodu, že mi přibírá 130 za 14 dní. Doktorka mi říká, že aspoň něco, ale mě to nepřijde normální. Druhá holčička přibírá 250g a pije snad o pul víc než ona. Tak opravdu nevím.
 Hana, dcera 6 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Problém s flaškou 

(2.12.2005 22:41:44)
Dcera je "na flašce" od 6 týdnů, nedokázala trávit mateřské mléko. Problém s odmítáním flašky občas řeším také a osvědčilo se mi několik "fíglů". Jí naprosto nepravidelně a jediná možnost je prostě mléko nabízet. Stane se, že s křikem flašku několikrát odmítne a po 10 minutách ji najednou s chutí vypije. Zřejmě neměla zrovna tu správnou náladu... :-) Pokud mám dojem že má hlad a jen se "vzteká", dám nejdřív dudlík a po uklidnění rychle vyměním za flašku - obvykle to funguje. Je to jen časově náročnější a dá se to s úspěchem aplikovat jen v případě jednoho mimča, u dvojčat si to dost dobře neumím představit...
Také moc nepřibírá, je ale spokojená, vyvíjí se normálně. Dětská lékařka mi říkala, že by měla pít víc, zároveň mě ale uklidnila že každé dítě je jiné a zřejmě jí to takhle stačí.
Myslím si, že pokud je dítě jinak spokojené a klidné, není třeba se znepokojovat, pokud nepřibírá přesně podle tabulek. Kdo z nás zapadá do šablon?

Takže držím palce a přeji veselá a spokojená mimča :-)

 Iveta 
  • 

Re: Pomozte mi!Prosim... 

(5.4.2006 17:19:59)
Ahojky,mě je 12 a taky málo jím,chtělo by to víc,ráda bych ti poradila moc moc moc,ale já nevím...na tvoje váhu a výšku to jde,nevím proč bys měla být tlustá,to si ani neříkej...normálně jez a kdyby něco tak si poraď s mámou nebo s lékařem...jinak já nevím...já taky mám 35 kg a je mi 12,to je dost málo...měj se hezky a ať nemáš problémy papa Ivča :-).
 karolina,studentka 
  • 

Urcite si to precti,pomuzu ti!!! 

(24.4.2006 14:13:11)
ahoj,cetla sem tvoji prosbu o pomoc.zacni s nakym rezimem.kdyz budes jist alespon 5krat za den v mensich vyvazenych,zdravych davkach a budes se vyvarovavat tucnému,zhubnes,nebo alespon nebudes tloustnout.a po zhubnuti by nemel prijit jo-jo efekt,kdyz si na to zvyknes a budes se toho drzet.snaz se jist hodne ovoce a zeleniny,ale u ov. pozor,je dost sladké,radeji stridme,ne moc sladke druhy(ananas,pomeranc,kiwi,jahody)a spise dopoledne.vecer jez lehci jidla,napr.salat,muzes do nej hodit trochu prir. kurete.davej si pozor pri priprave pokrmu na smetanu,olej,maslo,takovy ti chutovky plny tuku.nad jidlem mysli,uzivej si ho!!!jez pomalu,dobre je to s prateli.a sportuj vzdy kdyz budes mit chut.ne jen kvuli vaze!tady je ukaz.jidelnicek:rano:bily jogurt 200g,100g jahod,par oves.vlocek,sv:0,4l nizkot.kefiru,ob:150g brambor,100g filé,kurete(bez strouh.).250g salatu,sv:miska mrkvového salátu s ananasem ci s jablkem/nizkot. ovoc.jogurt,vec:300g salatu,pár kousku kurecího/trocha jog. dres.,pred spanim muzes treba jeste zakousnout kousek papriky,neni to na skodu.treba ani tolik jidla nebudes potrebovat,tak nemusis vsechno,ale pamatuj,ze nesmis hladovet,to by ses pak nemusela ovladnout...a dodrzuj ten rezim!!!pokud bys chtela vic jidelnicku,napis mi na chilli.chocolate@seznam.cz,rada ti je napisu,mam v tom praxi,hodne o tom vim.mam i ruzny tipy,rady,pomuzu ti.ahoj,k.
 Evelinka, já a PPP 
  • 

Co mám dělat??? Chci zhubnout a nechci zpátky na dno.. 

(15.5.2006 21:29:41)
Je mi 25 let, prošla jsem si 3roky anorexie a 5let bulimie. Dostala jsem se z toho v době, když jsem loni porodila krásnou zdravou dcerku, které je 9měsíců. Co jsem nabrala v těhotenství jsem rychle zhubla ale cítím se v současné době až moc tlustá a chtěla bych aspon 5-10kg zhubnout. Mám strach abych nespadla zpět na dno doby MA nebo MB. poradí někdo jak zhubnout až 10kg? mám 174cm a 59kg. za všechny odpovědi předem děkuji
 Jituna 
  • 

Re: Co mám dělat??? Chci zhubnout a nechci zpátky na dno.. 

(10.7.2006 20:31:24)
Bulimie je mrcha co? Ale stejně tě obdivuju, že ses z ní dostala. Já se o to snažím, ale nějak mi to nejde. Jedu v tom sice teprve 6 měsíců, ale stejně se z toho chci dostat. Jenom bych se tě chtěla zeptat, když si měla MB tak si zvracela nebo si to dělala nějak jinak? Jak ses vlastně z toho dostala? Kolik si zhubla, když si měla MA? Díky moc za odpovědi, jsou pro mě celkem důležitý.
 Eva 
  • 

Re: Co mám dělat??? Chci zhubnout a nechci zpátky na dno.. 

(10.8.2006 11:20:46)
Já vážím 58kg a měřím 174cm...Ty vůbec nemůžeš být tlustá...Teď nesmíš hubnout...Jinek jsi tam kde jsi byla...Já se teď sama léčím z MB...nikdo o tom nevi...
 Eva 
  • 

Re: Co mám dělat??? Chci zhubnout a nechci zpátky na dno.. 

(10.8.2006 11:21:07)
Já vážím 58kg a měřím 174cm...Ty vůbec nemůžeš být tlustá...Teď nesmíš hubnout...Jinek jsi tam kde jsi byla...Já se teď sama léčím z MB...nikdo o tom nevi...
 altea 


Re: Co mám dělat??? Chci zhubnout a nechci zpátky na dno.. 

(21.3.2008 12:34:58)
Dobrý den, tak zkuste bio produkty ty pomáhají jeslti máte zájem pisněte na email napiši více
sara.plevik@seznam.cz
 já 
  • 

Re: Co mám dělat??? Chci zhubnout a nechci zpátky na dno.. 

(7.7.2009 18:05:22)
na svoji výšku máš váhu skvělou, tak nebuď hloupá a nehubní, jinak se ti PPP vrátěj, to mi věř
 Dominika 
  • 

Bmg 

(18.6.2005 15:13:29)
Chtěla jsem se zeptat jestli bych mohla být modelkou,když měřim 171 cm a vážim 54?Nemám nadváhu?Je mi 14 let a jenom se tak ptám žádnou dietu nehodlám držet.
 Natalie, student 
  • 

Re: Bmg 

(11.7.2005 11:26:44)
Samozrejme ze muzes byt modelkou, zalezi to na tom, jaky mas oblicej, jestli jsi necim netypicka, jakou celkove mas postavu. Dneska spis "leti" neobvykle divky, necim zajimave, nez jenom kostricky s co nejvetsi podvahou :) Zeptej se v agenture, urcite Ti poradi, jestli jsi ten typ, ktery zrovna shaneji. a nezapomen: jedno odmitnuti neni vsechno, agentury kolikrat shani divky treba na jarni katalog a tam potrebuji jine typy nez treba na zimni katalog a tak, takze taky zalezi na case. mej se fajn,
Nat
 Andrea 
  • 

Poradte 

(30.4.2006 21:50:38)
Pořád jím a hubnu víc a víc. Doktor mi říkal, že tím že jím víc se mi zrychluje metabolizmus a proto hubnu. Měřím 162cm a vážím 23kilo. Nemám anorexii, ale bojím se, že jí dostanu. Jím hodně sladkých věcí a tak, ale je to pořád horší, co mám dělat abych přibrala? Holky ze třídy mi říkají že mám štěstí, že jsem hubená, že de lépe ztloustnout, než zhubnout, ale u mě asi ne. Neustále hubnu a poruchu se štítnou žlázou také nemám. tak co mi teda může být? Věnuji se krasobruslení a už jen kvůli tomu nemůžu být vyžle, a nehýbu se tolik, že bych kvůli tomu zhubla 2 kila za týden. zdají se mi děsné sny, jak jsem hrozně tlsutá a najednou hubnu a hubnu a potom zmizím a na zemi jsou jen kosti, oči a zuby a já mám stach, že dopadnu zle. Prosím pomozte mi, alepsoň psychicky. Byla jsem už u psychiatra, jestli nejsem blázen, ale nejsem. Pomozte mi mě podpořit a věřit si, třeba mi to pomůže.
 Kvítko 
  • 

Re: Poradte 

(24.11.2006 20:07:44)
Ahoj Andrejko,
sice jsem teprve ve třetím ročníku medicíny, ale určitě bych tenhle tvůj problém nebrala na lehkou váhu. Nechci ti zbytečně nandávat brouka do hlavy, ale hubnutí 2 kila za týden z takového původní váhy a při tvé výšce není vůbec dobré. Určitě bys s tím neměla zůstávat sama a obrátit se co nejrychleji na specializovaného lékaře - kontakt na nejvhodnějšího nebo nejbližšího ti určitě dá tvůj praktický lékař, popřípadě se můžeš obrátit na jakéhokoliv jiného lékaře - určitě ti rád pomůže...
Přeji rychlý šťastný konec všem problémům
Kvítko
 Hadginka 


Nechutenství,problémy s jídlem 

(15.11.2007 19:56:15)
Ani nevím jak mám začít,asi tím že vás všechny zdravím,zrovna jsem najela na tyto stránky a zaregistrovala jsem se.Mám problém se svým tříletým synem Jakubem.Má neuvěřitelný odpor k jídlu.Ty problémy už má od malička,dětská lékařka mě neustále ujišťovala že je vše v pořádku a časem ho to přejde.Ale nepřešlo,asi před rokem jsem si vyžádala doporučení na gastroenterologii,tam synovi udělali veškeré možné testy a žádnou příčinu či nemoc nenašli,více méně mi řekli,že je to v jeho hlavě a časem se to zlepší,až začne chodit do školky,ale opeť nic.Má vyhraněnou stravu kterou sní-kupné jídlo Hammi,domácí zeleninovou polévku,špenát,a určité druhy jogurtů,dokonce si vybírá i určité druhy cukrovinek.jsou mu 3 roky a ještě nejedl žádné pečivo,od rohlíků,chleba až po šáteček,maso....Abych to zkrátila,má šílený odpor k jídlu,jinak zdravotně prospívá podle lékařky jak výškově tak váhově.Už si nevím rady,dokonce jsem ho objednala k děckénu psychologovi ale mají tam takový počet pacientů že tam máme jít 11.12.ale já se už do té doby zblázním,už nevím jak na něho,jak ho mám přesvědčit,že jíst musí.Velice mě to trápí a nevím si s ním rady a nikdo mi nebyl do dnešního dne pomoct nebo poradit.Předem děkuji za radu či pár řádek na tohle téma.
 Líza 


Re: Nechutenství,problémy s jídlem 

(15.11.2007 20:05:11)
Začni tím, že změníš svůj přístup. Nenuť ho ani nenaléhej, aby jedl. Změň celý systém. Do jedenáctého prosince, než půjdete k psychologovi, určitě hlady neumře (ostatně nevím o tom, že by nějaké malé dítě v tomhle státě kvůli odmítání jídla umřelo).
Takže - pětkrát za den mu dej jídlo, nech ho, ať sní, kolik chce, vůbec nekomentuj množství. Po půl hodince to jídlo odnes a další mu dej až bude čas na další jídlo. Mezi jídly nic, pití jen neslazené. Zajisti mu dostatečný přístup k tekutinám ve dne i v noci.
Zpočátku asi využije toho, že najednou nemusí, a nebude chtít skoro nic. Když časem zjistí, že přestaly kolem jídla jakékoli tanečky, je dost pravděpodobné, že se začne řídit intuitivně potřebami svého těla a bude jíst tolik, kolik potřebuje, to ale může být mnohem míň, než kolik si ty budeš myslet, že stačí. Nevadí, hlavně ho netlač. Tlak vzbuzuje protitlak. Když nejí, aby ti vzdoroval, nejde už o nechutenství, ale o boj proti matce, která ho k něčemu nutí (byť třeba po dobrém). Tomu je nutné se vyhnout.
 Daniela, jeden syn 
  • 

Re: Nechutenství,problémy s jídlem 

(3.12.2007 8:21:02)
Dobrý den,

když jsem si přečetla váš příběh, hodně mi to připomnělo ten náš. Mám syna (6,5let)a až do svých necelých 3 let žádné problémy s jídlem neměl. Pak ale začal pomalu vyjímat ze svého jídelníčku některé potraviny (např. hrášek, kukuřici, maso...) až nakonec skončil na nějakých 5 jídlech, které jí a nic jiného. Kromě sladkostí, ty je schopen ochutnat i když je nezná (ale ne všechny). Jinak některá jídla nikdy nevzal do pusy (např. šunku a jiné uzeniny). Ve školce nám řekli, že za 40 let tam takový případ neměli. K psychologovi jsme začali chodit také, skončilo to po 10 sezeních s tím, že máme chodit tak 1-2roky pravidelně každý týden (maximálně o dovolené je povolena vyjímka). Paní psycholožka nám ale řekla, že výsledek stejně nezaručí. Oba s manželem chodíme do práce a bohužel každý týden ve středu ve 2 hodiny jsme to prostě nezvládali časově. Ještě kdybychom před sebou měli vidinu nějakého výsledku, tak je člověk pro svoje dítě schopen udělat cokoli, ale takhle jsme to vzdali. Možná jsme také narazili na špatnou psycholožku, protože syn se u ní necítil dobře. Je to ale trochu problém, protože malé děti dnes nechce nikdo dělat. Jinak pediatr nám také pořád říká, ať to necháme, že je váhově v normě. Je ale poměrně hodně vysoký, takže mě připadá strašně hubený. Ve školní jídelně nic nejí, takže od rána je pouze o svačinách až do 4, kdy ho vyzvedávám. Jsme z toho strašně zoufalí, nevíme co si počít. Nejhorší na tom je, že nám pořád někdo říkal, počkejte ve školce až uvidí ostatní děti jíst, to se změní. Ale ono ne. Je to snad čím dál tím horší. Teď je syn v první třídě a od začátku školního roku je již 4x nemocný. Bojím se, že je to také částečně z toho jednostraného jídelníčku, ale co s tím? Copak se do něj to jídlo dá narvat násilím? Mám takový pocit, že jsem vám příliš neporadila, ale alespoň vidíte, že v tom nejste sami. Kdybyste někdo měl nějaké zkušenosti, byla bych vděčná za radu.
 Didísek 


Re: Nechutenství,problémy s jídlem 

(13.5.2008 11:57:29)
nedalo mi to a také se musím přidat.
Příspěvky jsou sice starší, ale velmi by mne zajímalo, jak děti za tu dobu od příspěvku dopadly, zda se situace zlepšila nebo ne.
Mám totiž stejný problém se svojí 3letou dcerou.
Váží asi tak 15kg a jídlo je pro ni tak něco nepodstatného, omezujícího a otravujícího že to snad není ani možné.
Jí prakticky dvě jídla - rajskou a roštěnky.
Občas vařené brambory a nebo kuřecí nugetky z Mekáče (z toho moc radost nemám). Tím bych asi tak skončila. Když cítí, že se vaří jídlo, občas odchází se zavřít do pokoje. A to třeba dělám kuře na paprice nebo zapečený brambory a tak. Když jsme venku a vracíme se domů začíná lecitovat že oběd až když tak večer a tak.
Bohužel jsem si všimla, že se tomu všichni začínáme až moc věnovat, takže neustále mluvíme o jídle.
Ono je to ale dost těžké to neřešit, protože když za týden sní dvě brambory, pár jahod a nějakou okurku či mrkev je to těžké. Řekla bych, že už mívá i z jídla hrůzu. Ve školce též nejí a návštěvě si říká o vodu z kohoutku a tvrdý rohlík. Je to na psychologa nebo z toho vyroste? Jinak dr. říká, že je vše o.k.
 Mich@l 


Re: Nechutenství,problémy s jídlem 

(15.8.2009 9:51:38)
Takže i já přispěju svou troškou do mlýna.Asi do 2-3 let jsem prý jedl normálně a všecko.Jenže pak sem začal odmítat některé jídlo.Například nedokážu sníst zeleninu(kromě brambor,čočky,fazol a na další si teď nemohu vzpomenout).Maso jím jen drůbeží(kuřata,krůtu,...) a vepřové.Jinak ještě rybí prsty.S mléčnými výrobky problém nemám.Paštiky,klobásy,párky,rýži,zelí,špenát,chlebíčky,houby,salámy a mnoho dalších prostě nedokážu sníst i když jsem to asi vědomě v puse neměl(přece jenom je to už dlouho co jsem to jedl dlouho takže ani chuť si nevybavuju).Ktomu navíc mi bude 14 a mám nadváhu.Prosím jestli nemáte nějakou radu jak se stím vyrovnat.
 Mich@l 


Re: Nechutenství,problémy s jídlem 

(25.9.2009 22:23:06)
takže pátral jsem na zahraničních webech a našel jsem tohle :Výběrová stravovací porucha čili odmítání určitých jídel na základě chuti,vůně nebo vzhledu
 Olinka 
  • 

Re: Nechutenství,problémy s jídlem 

(21.1.2010 23:54:45)
Po dlouhem patrani jsem narazila na tyhle přispěvky.mam problem s dcerkou,je ji rok a měsic a bojujeme s jidlem,nechce žvykat a když ma nějakej maly kousek tak se začne hrozně davit.Byla jsem trpěliva,řikala jsem si to chce čas,ale začina mě to znepokojovat!nema zajem o jidlo,vubec na to neni zvědava.Mam strach,potřebuje ziviny,nepila ani mličko z lůahve,byla kojena bez přikrmu do pul roku,tak jsem začala davat nutrilon aspoň do kaše.V roce jsem přestala kojit,už o to nestala.Prosim poraďte mi někdo!začinam propadat depce kvuli tomu.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.