| Ivona Šťovíčková | •
 |
(14.3.2021 11:14:51)
Asi mě předchozí pisatelé roztrhají na cimprcampr, protože si dovolím s jejich názory nesouhlasit. Ale i za to riziko to stojí :). Nic v životě není jen černobílé, špatné a dobré, je potřeba dát šanci, těm, kteří chtějí něco ve svém životě změnit a nemají k tomu dostatečné kompetence. Už jen tím, že je možnost doučování nepovinná, se ti, kteří o to nemají zájem a nehodlají s tím něco sami u sebe dělat, z procesu vyloučí. Je spousta těch, kteří se chtějí posunout a chtějí, aby na tom jejich děti byly lépe, než jsou oni a důležitost vzdělání si uvědomují. V prvé řadě musí chtít rodiče, protože když je zapálení jen u dítěte, rodina či prostředí ho často "převálcuje". Ale i tady se dá stavět a přes motivací dětí se dostat k rodičům a pracovat s nimi. Přála bych všem dětem kvalitní vzdělání, aby mohly dosáhnout v životě toho, co chtějí a o čem sní. Jedině vzdělání je cesta, a mělo by být pro všechny dostupné, pro bílé, černé, žluté, onaké, bohaté i chudé, a pracovat s potenciálem dětí, kde je potřeba, pomoci, kde o pomoc nestojí, tak jim ji minimálně nabídnout, ať se rozhodnou. Všechny odsuzovat na základě jednoho hlediska není to, co bych chtěla předat svým dětem.
|
| Ka | •
|
(14.3.2021 17:58:12)
Ty tvoje řeči poslouchám celý život. A řeknu ti jedno, jsou to žvásty. Cílem našeho školství není vzdělávat ale třídit.
Pokud se ti urodí hodně (jablek) zvedneš nároky, pokud méně snížíš laťku.
Ale nehledá se které jablko se k čemu hodí.
Nakrájí se všechna na stejné kostičky.
Ano Některé se už jako kostičky rodí, asi budeš jedna ž nich.
Za svůj život sem se setkal s dvěma extrémy, jeden na (pobočce fakulty) jedna středoškolačka vystavila na nástěnku práci kterou měla přepsat byla to A4 a na ní asi 50 chyb opravených červenou tužkou.
Byla to práce od jednoho Ing.
Druhý případ sem měl v práci kolega musel jít se svým synem k psichogauneru pro potvrzení že jeho dítě je v češtině nevzdělatelné.
Dnes je to pan doktor, a čeština 100 metrů za hraniční čarou nikoho nezajímá.
Oba dva případy museli vynaložit maximální úsilí aby dělali co je baví v této šmejdské společnosti, a já se jen ptám proč, jakým právem, šmejdi
|
| Ivona Šťovíčková | •
|
(15.3.2021 7:11:41)
Hezký den, pane, nenávist z Vás jen čiší, jen netuším proč. Trochu mě rozhořčilo, že už mě někam zařazujete, a ani mě neznáte. Přes monitor jsou Vaše vstupní informace vcelku zúžené. Z Vašeho příspěvku vlastně úplně nechápu, na koho útočíte, a tak se zeptám jednoduše a dám Vám několik variant na výběr, ať si můžeme dále psát dle jasného zaměření: a) na děti, kterými se zabývá úvodní článek , b) na české školství, c) na to, že někdo někomu chce pomoci? Pokud jste nenašel tu správnou variantu, která se Vás týká, prosím napište ji. Ráda si přečtu, co Vás vlastně trápí a můžu dále reagovat :). Zdraví Vás Ivona
|
| Ka | •
|
(15.3.2021 17:00:34)
Příběh k pochopení:
Jedna firma vyrábějící elektroniku řešila normální výrobní problémy. Tu se špatně vyrobyl tišták nebo vadné součástky. Hledala se chyba, bylo řešení několikadenní měření a hledání chyb nebo zajít za Karlem, Karel byl místní zedník. Karel vzal plány s jel prstem po cestách a po chvíli řekl, tady je chyba.
Tato společnost, tento školní systém udělal z vysoce nadaného člověka zedníka.
Mohl žít zcela jiný život, mohl něco vymyslet nebo vynalézt ale chyba, narodil se ve špatné společnosti.
Určitě napsal podle někoho špatné y nebo i kam neměl. Ponižovat a ničit to je cíl českého školství.
Takže ano, celou dobu tu píšu o škole a vzdělávání a učitelích ano jsem hodně naštvaný. A ano, neberu si servítky, mě taky nikdo nechválí za moje chyby.
A ty ses tohoto nemocného systému zastala, tak co čekáš?
|
| Ivona Šťovíčková | •
|
(15.3.2021 22:20:16)
Pane Ka, děkuji za vysvětlení, teď je to pro mě pochopitelnější. Abyste ale rozuměl, já se zastala těch dětí, ne českého školství :).
|
| Analfabeta | •
|
(16.3.2021 18:18:46)
Mám naprosto stejný názor. Proč má kadeřnice - když už teda chce mít maturitu - umět počítat rovnice o dvou neznámých nebo vyjmenovat Lumírovce? K čemu jí to asi tak bude? Znalost Lumírovců je součástí všeobecného vzdělání, nicméně při kadeření vlasů mě srdečně nezajímá, že kadeřnice rozumí diferenciálním rovnicím, ale jestli mi hezky nakadeří hlavu.
Příklad, obdobný tomu, co uvedl Ka: vyučený lakýrník - natěrač si chtěl doplnit maturitu. Začal se učit český jazyk a potřeboval matematiku. Já se k tomu nachomýtla. A říkám: tak si představ, že máš natřít barvou věž kostela. Ta má tvar jehlanu a uvedla jsem rozměry. Potřebuješ spočítat, kolik barvy potřebuješ k nátěru, neb na 1m2 potřebuješ 1 kg barvy. Kolik tě barva bude stát, když 1 kg barvy stojí 62,80 Kč? Hoch zoufale listoval Matematicko-fyzikálními tabulkami pro základní školy, hledal vzorce a poté cosi spočítal. Když jsem viděla výsledek, padla jsem naznak. Neb hoch nevypočítal plochu té střechy, ale OBJEM!! To chtěl na té věži udělat bazén a tu barvu do něj nalít? Co ho učili v té škole, když uvedený příklad je základ kalkulace, kterou musí řemeslník provést, aby sdělil zákazníkovi cenu práce? A to je to, o čem se bavíme: že ve škole se učí spousty hovadin, které jsou třeba dobré pro všeobecný rozhled, ale pro praktický život jsou dokonale k prdu.
Školství potřebuje reformu a my vzdělané lidi, ne kanonenfutr do montoven.
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)