| matka Jirky | •
 |
(25.6.2004 16:57:24)
Pro děti s LMD-ADHD je to veliké trápení vstoupit do ZŠ a to už kdekoli.Mám pocit,že tito žáci jsou na obtíž jak dětem tak kantorům.Nicméně ani v dys.třídách nejsou vždy odborníci se zaměřením na tyto poruchy.Kantoři si vůbec nedokáží představit jak to mají žáci ať už DYS nebo LMD velice těžké.Jestli nechcete zničit své dítě rozhodně se vyhněte škole na Praze 9 ve Vybíralové ulici.Tam pro tyto žáky nemají vubec pochopení a raději je doporučí do zvláštních škol než by jim trochu pomohly.Od první třídy byl můj syn velmi ponižová paní učitelkou Fouskovou.Ta tyto žáky postavila před třídu a zdůrazňovala před těmi chytrými jak jsou tito žáci na obtíž a jak zdržují.Také byli rozděleni na hloupé to byli žáci s poruchami učení dys a lmd, středně hloupé a chytré.Ti chytří seděli u okna a ti hloupý u dveří.Jistě si dovedete představit jak tito žáci byli šikanovaní a bylo to podporováno kantorkou.Ta neustále na tyto žáky útočila.Nejsem jediná matka,která má na tuto školu velmi negativní vzpomínky.Nyní máme nastoupit do 6 třídy a opět se vrátit mezi ty žáky,kteřínaše děti šikanovaly.Nastalo velké dilema kam své děti zřadit a tak zkoušíme kde co jen aby už nemusel zpět do této hrůzné školy.Bohužel pro nás jsme zjistily,že speciální školy pro děti s poruchami učení se od 6 tříd všechny ruší a přitom těchto dětí stále přibývá.Na to není co říct.Co jsme to za společnost,když upřednostňujeme jen ty bystřejší děti?Vžďyť děti s těmito poruchami bývají velmi inteligentní a chytří proč je musíme takto zadupávat do země a nebrat na ně vůbec žádné ohledy.!Nikoho tento problém snad vůbec nezajímá.Snad to bude aktuální až budou mít takové děti někteří vládní činitelé do té doby jsou naše děti odsouzeni být jako ty nejpodřadnější.K tomuto jsem došla postupem času kdy jsem srovnávala jak jsou hodnoceni děti zákl.tříd a děti speciálních tříd.Věřte,že v tom nebyl žádný rozdíl.Na co nám potom bylo vyšetření a dobrozdání lékařů a psychologů když to nikdo nezohledňoval.Můj syn si z těchto pěti školních tříd odnesl tik v očích.Když byla dobrá třídní učitelka tak přišel ras v podobě učitelky na němčinu.Ta ho zcela zdeptala.Syn pomrkává a je velmi vynervovaný.Jen díky prazdninám jsme se vyhnuli utišujícím lékum.A co bude dál???To vůbec netuším.Především musím sehnat nějakou školu kde se nebude na žáky řvát a budou zohledňováni.Ale to je ten kámen úrazu.Bohužel nejsme společnost připravená těmto dětem pomáhat,ale postupně je likvidovat.A to já nikdy nedopustím.
Jsem velmi zklamána .Matka dítěte s LMD-ADHD.
|
| Zuzana | •
|
(12.9.2004 13:45:34)
Mám 13 letého syna Honzu s LMD(hyperaktivní).Do první třídy nastoupil ve svých 7 letech,poněvadž v předškolní věku navštěvoval speciální mateřské školy, byl zázrak, že po konzultaci v Psychologicko -pedagogické poradně nemusel začít chodit do žádné speciální školy.V první třídě měl užasnou paní učitelku Predajnošovou, spolupráce s ní byla na velmi dobré úrovni, byla jsem velmi spokojená a první třídu jsme zvládli docela dobře.Paní učitelka po první třídě opustila školu a místo ní přišla nová mladá nezkušená paní učitelka Moulíková. Spolupráce s ní byla horší, ale snažili jsme se najít aspoň trošku společnou řeč.Pohovorové schůzky většinou probíhali jako v soudní síňi, paní učiteka ho stále s něčeho obviňovala a já s manželem obhajovala. Několikrát jsme přemýšleli o změně školy, ale Honza nechtěl a my měli strach , abychom mu změnou prostředí a kolektivu spíše neublížili. Nejvěší průšvih
I.stupně byla 5.třída, paní učitelka Moulíková se odstěhovala mimo Prahu a Honzy třídu rozdělili do dvou dalších tříd. Paní učitelka Línková byla postarší dáma, která učila po svém a spolupráce s ní nebyla vůbec žádná. Půl roku jsem jí žádala o vypracování integračního plánu,žádala jsen jí o dodržování pokynů z Psychologicko -pedagogické poradny, ale bylo mi řečeno, že ona je učitelka a bude si to dělat, jak chce ona.Stále nás nutila,ať Honzu přendáme na blízkou soukromou základní školu.Opět jsme s manželem řešili jestli změnit školu,ale Honza nechtěl,a my také usoudili, že by to pro něj mohlo být třeba horší. Velká změna nastala v 6.ročníku, všichni učitelé,kteří Honzu učili, společně vypracovali integrační plán. Výchovna poradkyně mi řekla, že vůbec není pravda to,co něm říkaly paní učitelky z I.stupně. Vím, že s naším Honzou je to velmi těžké, ale i on to má těžké. Věřím ve stále dobrou spolupráce s učiteli
II.stupně,a že budou nadále k Honzovi tolerantní.matka
|
| Jana , syn 7 let | •
|
(6.12.2004 11:27:42)
Po nástupu našeho syna (LMD poruchy chování) do první třídy jsme se zařadili do jak vidím početné skupiny zoufalých rodičů, kteří hledají pro své dítě vhodnou školu s chápajícím pedagogem a individuálním přístupem. Bydlíme v Praze 8 a situace je zde BEZÚTĚŠNÁ. Pokud by někdo uměl poradit, budeme vděčni. Uvítali bychom jakoukoli aktivitu podobně zoufalých rodičů, jakýkoli nápad jak našim dětem pomoci. Má někdo zkušenost se založením školy? Jana F.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(6.12.2004 12:03:27)
Ahoj
Asi Tě zklamu, ale co vím, tak založit školu je práce na pár let, pro svoje dítě to můžeš jen těžko stihnout :-( Vím o lidech, co se rozhodli založit školu kvůli svým dětem, ale byly to mámy - učitelky. Jedna máma - manager uvažovala o založení školy, do který by sháněla učitele a vedla by ji z té manažerské pozice, ale nakonec se smířila s tím, že bude jednodušší dítě do dobré školy dovážet denně půl hodiny cesty autem. Z těch dvou učitelek jedna založila vlastní(velmi pěknou) školu, ale aby ji mohla udělat jakou chtěla, musela to být škola soukromá (soukromé školy dostávají od státu tuším asi třetinové dotace oproti státním, takže aby se finančně dostaly na úroveň alespoň státní školy, musí rodiče školu platit. Druhá maminka - učitelka založila alternativní třídu na běžné škole - začla na tom pracovat s předstihem, takže to stihla i pro své děti, ale chtělo to minimálně rok, spoustu lítání, informativních akcí pro rodiče, podporu nějakého odborníka a další věci. To by pro vás možná bylo relativně nejschůdnější - sehnat někoho, kdo by chtěl založit speciální třídu přímo pro vaše děti. Ještě je u nás do 5. třídy povoleno domácí vzdělávání - dá se upravit tak, že by se rodiče více dětí prostřídali ve výuce (podle toho co kdo zvládá), nebo by se najal soukromý učitel, na kterého by se všichni složili - nevím přesně jak je to v legislativě popsáno, ale vím jistě, že jen rodič dítě učit nemusí. Odkazy na potřebné stránky i základní legislativu můžete najít zde: www.webpark.cz/alternativy
Co se týká té školy ve Vybíralově ulici, pokud vím, jsou tam školy dvě - jedna je Montessori a jedna běžná. Moc bych se divila, kdyby se popisovaná situace odehrávala v té Montessoriovské - jednak by to bylo proti principům té pedagogiky, ale protože neznám konkrétní učitelku a možné je všechno, usuzovala bych hlavně z toho, že v Montessori by neměly být lavice v řadaách jak je popisováno - alespoň jsem se s tím nikdy nesetkala . Možná by bylo jistější vyhledat na netu p. uč. Fouskovou (nebo jak bylo to jméno).
|
|
|
|
| Zuzana | •
|
(12.9.2004 13:45:48)
Mám 13 letého syna Honzu s LMD(hyperaktivní).Do první třídy nastoupil ve svých 7 letech,poněvadž v předškolní věku navštěvoval speciální mateřské školy, byl zázrak, že po konzultaci v Psychologicko -pedagogické poradně nemusel začít chodit do žádné speciální školy.V první třídě měl užasnou paní učitelku Predajnošovou, spolupráce s ní byla na velmi dobré úrovni, byla jsem velmi spokojená a první třídu jsme zvládli docela dobře.Paní učitelka po první třídě opustila školu a místo ní přišla nová mladá nezkušená paní učitelka Moulíková. Spolupráce s ní byla horší, ale snažili jsme se najít aspoň trošku společnou řeč.Pohovorové schůzky většinou probíhali jako v soudní síňi, paní učiteka ho stále s něčeho obviňovala a já s manželem obhajovala. Několikrát jsme přemýšleli o změně školy, ale Honza nechtěl a my měli strach , abychom mu změnou prostředí a kolektivu spíše neublížili. Nejvěší průšvih
I.stupně byla 5.třída, paní učitelka Moulíková se odstěhovala mimo Prahu a Honzy třídu rozdělili do dvou dalších tříd. Paní učitelka Línková byla postarší dáma, která učila po svém a spolupráce s ní nebyla vůbec žádná. Půl roku jsem jí žádala o vypracování integračního plánu,žádala jsen jí o dodržování pokynů z Psychologicko -pedagogické poradny, ale bylo mi řečeno, že ona je učitelka a bude si to dělat, jak chce ona.Stále nás nutila,ať Honzu přendáme na blízkou soukromou základní školu.Opět jsme s manželem řešili jestli změnit školu,ale Honza nechtěl,a my také usoudili, že by to pro něj mohlo být třeba horší. Velká změna nastala v 6.ročníku, všichni učitelé,kteří Honzu učili, společně vypracovali integrační plán. Výchovna poradkyně mi řekla, že vůbec není pravda to,co něm říkaly paní učitelky z I.stupně. Vím, že s naším Honzou je to velmi těžké, ale i on to má těžké. Věřím ve stále dobrou spolupráce s učiteli
II.stupně,a že budou nadále k Honzovi tolerantní.matka
|
|
| Marie, syn 6 let | •
|
(9.11.2004 14:36:44)
Mám 6 letého syna, který má jít do 1. třídy. Po poradě u psycholožky nám bylo doporučeno, aby syn navštěvoval speciální školu, hlavně ne sídlištní. Bohužel bydlíme na Praze 9 - Černý Most 2. Předtím jsme mysleli, že syn bude chodit do školy ve Vybíralově ulici. Nyní vidím, že určitě ne. Mohla by jste mi poradit do které školy jste syna přeřadili nebo jak jste problém vyřešili? Děkuji
Marie Letenská
marie.letenska@seznam.cz
|
|
| Jana , syn 7 let | •
|
(6.12.2004 11:35:50)
Můžete mi prosím sdělit zda škola, kterou popisujete je Montessori ve Vybíralově ulici? děkuji
|
| Renata, matka dyslektika a dyortografika | •
|
(15.6.2005 18:56:45)
Jsem matkou skoro 13 letého chlapce, který je dyslektik a dysortografik. Od narození je velice citlivý, prodělal si několik zdravotních problémů - noční pomočování, psychické problémy, které se projevují častými bolestmi břicha ... Škola ho nebaví, protože mu to v ní nejde (psaní, pravopis, termínované úkoly). Nerad se učí a učení se s ním je i o mé nervy. Od 1. třídy nám dělalo problémy psát úkoly a učit se. Syn neudrží pozornost, věčně je myšlenkami úplně jinde nebo u toho brečí, vzteká se... Jiak s ním výchovné problémy nejsou a je velice chytrý. Ve všeobecném přehledu by uspěl nad daleko staršími a chytřejšími dětmi, ale bohužel ve škole bojujeme. Jeho známky jsou opravdu od 1 do 5. Ještě problémy s písmem vše zhoršují. Učitelé sistěžují, že po něm nic nepřečtou. Už se těším, až bude ze ZŠ pryč, proptože je to utrpení pro nás oba. Docházeli jsme do kurzu, který nám doporučili v pedagogické poradně a zlepšení soustředění, ale ani to nepomohlo. Dle psychiatrického vyjádření je psychicky nezralý a vše se může spravit věkem. Školu si hold bude muset protrpět, protože tam na takové věci ohled neberou. Ale co jeho psychika? Myslím, že je to zbytečné stresování. Jsem z toho všeho nešťastná a mrzí mně, že mu nemohu pomoci a trpím s ním. Vím, že ho neúspěchy trápí a ještě více ho odrazují od práce.
|
| Iva | •
|
(23.6.2006 0:16:24)
já mám obdobné problémy,mám syna 16 let je v deváté třídě a učitelka na český jazyk nám dala na vyvědčení pětku nebrala na mého syna vůbec ohledy nechápu jak je možné že dostane ze slohové práce pětku já vým že je neklidný často zapomíná je dislektyk a má LMD,není to sním lehké snad proto by měli učitelé brát na takové děti ohledy ale bohužel nevým co mám dělat prosím napište mikam se mám obrátit o pomoc .děkuji
|
|
|
|
| Valerie syn David 8let | •
|
(16.2.2005 11:04:29)
Reaguji na článek v MF Dnes o dětech s LDM a poruchami chování. Můj syn a já se s tímto problémem potýkáme vlastně od jeho narození, kdy celé noci nespal, stále plakal, nohy a ruce stále v pohybu. Najít školku v Kolíně byl pro nás velký problém, prosili jsme, od školky ke školce chodily zprávy, ať syna neberou.Zrovna tak s umístěním do základní školy. Poslední školkový rok se nás ujala velice laskavá paní ředitelka Jarmila Ulčová zMŠ v Kmochově ulici a na syna byla ona i celý pedagogický kolektiv vlídný. Dnes se potýkáme s druhou třídou ZŠ, ve které se bohužel sešlo 26 dětí, z toho je 18 chlapců a nejméně 4 stejného ražení jako David.Neposedí, ke všemu mají svůj názor, pro šťouchanec či kopnutí si nejdou daleko, vyrušují..Každý den je pro mě horor dojít pro syna do školy, poslouchat, co zase provedl. Stěžují si učitelky, děti, rodiče. Mnohokrát jsem se ale přesvědčila, že můj syn není strůjcem veškerých lumpárem, ale že spousta dětí zjistila, že na něj ledacos mohou svalit a tak to také s oblibou dělají. Začínám se bránit, protože jsem už vážně rozlobená. Proč máme chodit jen my po poradnách, shánět informace, jak s takovým dítětem pracovat a žít. Není také na pedagogických pracovnících udělat něco pro tyhle malé nezbedy, třeba jen menší kolektiv a přidat na úsměvu, pohlazení a pochvale..
Valerie, Kolín
|
| EvčaK | 
|
(16.2.2005 12:18:41)
Ahoj Valerie. Můj syn 3r, je taky LMD. Po narození byl na tom stejně jako tvůj. Teď v lednu začal chodit do školky. Nijak zvlášť jsme ji nevybírali. Jen jsem je upozornila na jeho poruchy předem. Chvíli to asi rozdýchávaly, ale naposledy mi učitelka říkala, jak se zlepšuje. Za měsíc a kousem se stěhujeme do nového města. Už máme novou školku domluvenou. Zvolili jsme tu nejbližší. V lednu jsem budoucí paní ředitelce posílala Tebou zmíněný článek z MF Dnes i s podrobnějšími informacemi o synovi. Upřímně mi odpověděla, že s těmito dětmi moc zkušeností nemají, ale zařadí ho do třídy s nižší docházkou, aby se on, děti i učitelky, mohli lépe zadaptovat. Celkově z toho mám dobrý pocit a těším se na další spolupráci. Snažím se ze všemi zúčastněnými i např. s rodiči dalších dětí co nejvíc komunikovat. Vysvětlovat a vysvětlovat. Aby Nika nebrali, jako nějakého diletanta a zlobivce, ale jako dítě s poruchou.
Pokud jsi ještě nezabrousila na diskusi Lehká mozková disfunkce, určitě to udělej. Najdeš ji na rodince mezi hlavními diskusemi a určitě tam pro Tebe bude povzbuzení a spousta cenných rad.
Moc Ti přeju hodně trpělivosti, diplomacie i dobrých lidí kolem. Je skvělé, že za svého syna tolik bojuješ.
|
|
| šiška+3 | •
|
(17.2.2005 11:24:19)
Ahoj Valerie,
tvůj příspěvek se mi tak líbil, že jsem si ho vytiskla, protože se chystáme "opět" do školy za panem ředitelem. Mám z internetu vytištěnou velkou hromadu článků o lmďácích a paní učitelku jí rozhodně velmi ráda zasypu. Ať si holka /no, holka, má 3 roky do důchodu/ taky počte co by měla a neměla a o co by se mohla aspoň malilinko snažit. Mluvíš mi naprosto z duše. Taky neustále řešíme školní konflikty, ve kterých se náš syn vždy, podotýkám vždy vyskytuje. Jo, a taky už je mi trapné deno denně poslouchat, co zase bylo. Nestranně to v družině taky sleduju a mé postřehy jsou shodné s tvými. Všichni to dělat můžou a je to normální, v našem případě vždy s poznámkou v žákovské knížce!!!!! Každý to své dítko známe nejlépe, samozřejmě i doma často bojujeme, ale co je moc to je příliš.... Ráda si s Tebou napíšu i konkrétněji, protož evidentně řešíme úplně stejný problém. Bertík taky chodí do druhé třídy. pa a ozvi se
|
|
|
| Lenka Horská | •
|
(15.4.2006 21:30:02)
Milá paní, je mi moc líto, že jste se setkali s tak odstrašujícím chováním tř.učitelky. Já učím 25 let na základní škole a nikdy bych neponížila dítě před celou třídou. Rozdělování na premianty a ty méně nadané je odsouzeníhodný čin. Každé dítě je osobnost a nesmí se ponižovat. Mohu Vám poradit Waldorfskou školu,určitě byste byli spokojeni. S pozdravem Lenka
|
| BABIČKA - UČITELKA | •
|
(20.4.2007 22:52:37)
milé mamky,
jsem babička hyperaktivního kluka (celkem mám 6 vnoučat),jsem učitelka v důchodu,kterou stále ještě využívají a já to pro děti ráda udělám a nejvíc mě baví "problémové děti",protože ty své poruchy velmi často kompenzují tou nejčistší dušičkou....................."paní učitelko,vám to dnes tak sluší" (vám řekne rošťák po té,co vás rozžhaví doběla,protože zase nestíhá a my ostatní na něj musíme čekat....no,co se dá dělat) a také jsem teta můj synovec má stejnou poruchu,jako vaše děti.............a protrpěl si dětství a základní školu.................ALE DNES VEDE TÝM 35 LIDÍ A MÁ FANTASTICKÉ VÝSLEDKY PRÁCE A MÁ PŘIROZENÝ RESPEKT A JE UZNÁVANÝM EXPERTEM VE SVÉM OBORU (JE MU 30 LET) A JÁ JSEM PŘESVĚDČENÁ,ŽE TYHLE DĚTI JSOU TAK TVRDOHLAVÉ V DĚTSTVÍ PROTO,ABY BYLY ÚSPĚŠNÉ V DOSPĚLOSTI...........takže...
..........VYDRŽTE TO S TĚMI VAŠIMI DIVOCHY,BUDOU DOBŘÍ
VAŠE BABIČKA-UČITELKA
|
| Iva, syn 11 s ADHD | •
|
(1.6.2012 10:00:09)
Dobrý den,
takových učitelek víc  . Škoda, že můj syn takovou zatím nepotkal. Všechny mladé učitelky po škole se pyšní atestacemi na práci s dětmi s poruchami, ale ve skutečnosti to prostě nefunguje. Můj syn je, jak píšete zlatíčko, zvídavý, hodný, chytrý... ale ve škole vyrušuje, zapomíná, nestíhá zapisovat do sešitu, nepozorný. Když mu doma něco vysvětlujeme, tak to pochopí rychle, ale když má napsat domácí úkol, tak je to práce na dvě hodiny. Odbíhá se napít, na WC, každé hnutí ho vyruší a potom se těžko vrací k soustředění. Je to opravdu náročné. Ze školy nosí poznámky typu: Dělá si ze svého zapomínání legraci. Neměl toto a ono.... Vyrušuje, baví se při vyučování. apod.. Já chodím do školy jak jen to jde, komunikuji s učiteli. Jen si myslím, že dítěti s touto poruchou je nesmysl psát poznámky, ve kterých jsou popsané příznaky ADHD. Jeho to rozhodně nenapravilo a nenapraví. Místo hledání konstruktivního řešení mi jeho třídní neustále vytýká, jak syn zlobí!! Už vážně nevím co pro něj udělat. Od září měníme školu, tak uvidíme, jak mu to pomůže. Zatím je důležité, že se těší a doufám, že to bere jako šanci začít "znovu". Snažíme se mu vše vysvětlit, aby to pochopil.
Díky za názor. Hodně mě to povzbudilo ).
Iva
|
|
|
|
| Milena | •
|
(24.8.2007 14:16:34)
Velmi mě zarmoutila Vaše smutná slova, nezoufejte však, nejsou všichni učitelé stejní! Učím žáky s poruchami ADHD i samotnými dysfunkcemi na jedné škole P- 6, nedejte se odradit a hledejte pro svého syna chápající učitele i na jiných, Vám nejbližších školách. Možná by Vám poradili v Pedagogicko-psychologické poradně! Držím palce Vám i Vašemu synovi! Potřebuje důvěru učitele, aby se mu ve škole líbilo! Hezký příští školní rok přeje Milena
|
|
|
V její náručí
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)