| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Citová ordinace: Muž-rebel a spořádaná manželka

 Celkem 35 názorů.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Rebel? 

(4.5.2015 9:35:03)
Chlap, který nepoutá děti do sedaček a vodí zásadně mimo přechod, to není rebel, to je pitomec! ~d~
 Lída+4 


Re: Rebel? 

(4.5.2015 10:49:57)
Jo, a pokud to Klimeš je ochoten tolerovat, je druhej pitomec.
 Lili+8 
  • 

Re: Rebel? 

(5.5.2015 9:05:44)
Naprostý souhlas, není co dodat.
 Katka a 2 výrostci 


Nikoliv rebel, ale debil :( 

(4.5.2015 10:00:27)
To si pletete pojmy , toto není rebel, ale debil. At si chodí skákat bungee, dělá si adrenalinové sporty, nosí číro, kerku .. atd. Ale nevím co je za frajeřinu a rebelství nepoutat v autě děti.... to je maximálně známka velmi mdlého rozumu.
 withep 


Je pan autor negramotný? 

(4.5.2015 10:58:05)
Opakovaně bagatelizuje mužovy "rebelie" s tím, že nestojí za to se kvůli nim rozvádět. Paní ale o rozvodu nic nepíše, jen je prostě bezradná, a doufala, že nějakou radu dostane. A nedostala nic.

Přecházet s dítětem/učit dítě přecházet vedle přechodu a nepoutat ho v autě je projevem zabedněnosti na entou. Ano, absolutně před všemi nebezpečími děti ochránit nemůžeme, ale právě proto bychom měli vyvinout maximální úsilí, abychom tato nebezpeční minimalizovali. Až jí dítě srazí auto, bude jí jedno, jestli je rozpálená do běla nebo jen do růžova. Ale hlavně se nerozvést, bohajeho, jako kdyby rozvod mohl tomu jeho zabedněnému počínání zabránit - on přece o svá otcovská práva nepřijde, nadále bude dítě vozit autem a vodit přes cestu. Ano, děti rozvodem trpí, ale že by jim hádky a nejednotnost ve výchově prospívaly, to tedy pochybuju.

Ať už si potřebuje odžít pubertu nebo krizi středního věku, trvala bych na tom, že ze svých rebelantských kousků vynechá případy, kdy jde o bezpečnost dětí (pokud jde o bezpečnost jeho, nechť uzavře dobrou životní pojistku).
 Tarka 


tak to jsou od pana Klimeše opravdu hraběcí rady 

(4.5.2015 11:44:16)
tak to je podle mě nevyzrálý, nezodpovědný chlap, zřejmě v tom bude hrát roli i tzv. krize středního věku, kdy se takový týpek začne oblékat jako dvacetiletý, pořídí si motorku a mladou milenku, převádí se jak je mladý a in. Manželku chápu, že má strach o děti a jak si připadá bezmocná, bohužel rady pana Klimeše jsou taky poněkud pubertální...
 Kalali 


Pan Klimeš rozumí všemu a umí jako správný chlap vyhodnotit rizika:-) 

(4.5.2015 11:56:22)
Nedejbože, aby žena vysvětlila muži nedůtklivě, že i na krátké trase může dojít k nehodě, a že dítě mimo přechod neumí odhadnout, jak se dostat z bodu A do bodu B bezpečně, odhadnout vzdálenost blížícího se auta. Místo toho poradí ženě, jak tlumit své negativní emoce z jednání muže tak, aby to nenarušilo manželství. Jedna pravda je, že když člověk něco říká ve vzteku a rozčíleně, tak ten druhý "neslyší". Ale takové bagatelizování problému, to bych od odborníka nečekala. Má tady pan Klimeš jeden lepší článek než druhý. Fakt jsem se už opakovaně poučila. Těším se na další článek.
 jentak 
  • 

Tatínek není rebel, ale debil 

(4.5.2015 12:02:21)
Co k tomu jinýho říct. Rebel vypadá poněkud jinak - a hlavně se nesnaží své blízké co nejdřív zabít a nebo zmrzačit.
 Joana 
  • 

Re: Tatínek není rebel, ale debil 

(4.5.2015 13:37:14)
Ten pán, co tu píše odpovědi na základní článek, si občas přečte i diskusi? Možná by měl. Vůbec totiž nepochopil podstatu problému, což přesně ukazuje myšlení určitého druhu mužů. Nepřipoutat dítě do sedačky a učit dítě přecházet mimo přechod signalizuje u člověka poruchu sebezáchovy a nebo tak přerostlého ega, pro něhož zákony neplatí, protože on sám je nad zákon. A nebo je to debil. Jestli tohle přijde někomu jako normální chování, je něco špatného v jeho hlavě......
Ten mě teda vytočil, kterén
 karla , 3 děti 
  • 

výchova nezbedného manžela 

(4.5.2015 13:45:46)
Myslíte, že je v v silách pana Klimeše převychovat nezbedného manžela? Nebo, že ho převychová manželka když sám nebude chtít? Ano, je nezodpovědné nepoutat děti, přecházet s nimi kde se dá, ale .. Největší páku má v rukách sama manželka. Ta musí stanovit chlapovi hranice. Ano tady si blbni, tady o nic nejde. Co se týče bezpečnosti dětí, požaduji to a to, přesto nejede vlak.
 Joana 
  • 

Re: výchova nezbedného manžela 

(4.5.2015 14:42:42)
To skončí úplně jednoduše. Chlap ty děti nebude nikam brát, protože on přece nebude poslouchat něčí názory, které on nevyznává. Ukazkový blbec.
 jentak 
  • 

Re: výchova nezbedného manžela 

(4.5.2015 14:53:41)
Když je mu dítě šumák, tak stačí, aby dbal zákonů - protože připoustat se musí všechny osoby v autě i na zadních sedačkách, o přecházení to platí taktéž - přechází se na přechodu.
Možná by stála za to lekce od policie.
 Tarka 


Re: výchova nezbedného manžela 

(4.5.2015 16:49:55)
jentak "Když je mu dítě šumák, tak stačí, aby dbal zákonů". Ale ty zákony on jistě zná, ale prostě je nerespektuje, tak jak ho k tomu donutíš? Taky se podle zákonů nemá krást, podvádět, vraždit atd. atd. a přesto to lidi dělají...
 labyrint 


Re: výchova nezbedného manžela 

(4.5.2015 19:59:00)
Souhlasím s tím, že nejde o hlouposti. Až se nepřipoutané dítě při prudkém zabrždění zmrzačí, taky půjde podle pana Klimeše o hloupost, která nestojí za "dusnou domácnost"?
 DaVinci 


Re: výchova nezbedného manžela 

(4.5.2015 16:22:21)
Přesně tak. Možná by byla lepší rada, jak se pokusit respektujícím přístupem dosáhnout svého, protože takhle vypadá žena jako totální megera. Nehledě na to, že se mužovo "rebelství" jistě nezačalo projevovat zničehonic. Ono tam bylo, možná bylo i sexy před lety, ale najednou je přece potřeba toho chlapa srovnat ~a~ Pozor, často pak ten chlap přestane být i přitažlivý :-)
 Tarka 


Re: výchova nezbedného manžela 

(4.5.2015 17:01:58)
DaVinci "Možná by byla lepší rada, jak se pokusit respektujícím přístupem dosáhnout svého, protože takhle vypadá žena jako totální megera. Nehledě na to, že se mužovo "rebelství" jistě nezačalo projevovat zničehonic. Ono tam bylo, možná bylo i sexy před lety, ale najednou je přece potřeba toho chlapa srovnat ~a~ Pozor, často pak ten chlap přestane být i přitažlivý :-)" To je tedy fakt rada za všechny peníze, a jak to má ta manželka a matka dětí udělat, nejspíš chodí do práce, na krku má dvě děti, domácnost, jak se má pokusit respektujícím přístupem dosáhnout svého, když má doma ještě ke všemu nezralého debila jako manžela...Podle tebe je ten chlap "rebel", ke kterému nemá manželka respektující přístup terno, jinak by přece mohl přestat být i přitažlivý...~l~
 Tarka 


Re: výchova nezbedného manžela 

(4.5.2015 16:45:52)
karla , 3 děti: "Největší páku má v rukách manželka." Můžeš prosím názorně doložit, jak má ta manželka a matka dětí toho "frajera" konkrétně donutit, aby ji respektoval a aby děti na jakkoliv dlouhé jízdy připoutal do sedaček a nepřecházel s nimi mimo přechod? Když ten nezodpovědný puberťák to prostě odmítá a ženě říká že přehání?
 Gertruda 


To jsou skvělé rady, pozná se odborník. 

(4.5.2015 18:09:26)
1. Zkuste se tomu usmívat a předstírat, že váš manžel není takový idiot, jak vypadá.
2. Pokud to nedokážete, uvědomte si, že vaše dítě dopadne stejně bledě, tak si zvykejte.
3. Pokud si nemůžete zvyknout, mějte na paměti, že rozvod s idiotem bude hrozný, chová se jako idiot teď, zaručeně se tak bude chovat i potom, zkuste se přeci jen překonat a vraťte se k bodu 1.
4. Pokud jste obzvlášť zoufalá, utěšujte se tím, že má manžel trauma z dětství a možná ho to nakonec přejde. Pro bod 4 se budete pravděpodobně muset opít.
 withep 


Re: To jsou skvělé rady, pozná se odborník. 

(4.5.2015 18:23:06)
~:-D Pěkně jsi to vystihla
 Hanina 
  • 

To jsou pindy jak z Brava 

(4.5.2015 19:03:54)
To jsou pindy jak z Brava. Když přejíždím jen 100 m, protože vyhazuju odpad do kontejnerů, nepoutám se ani já. A děti jsem učila přecházet i mimo přechody, protože někde jaxi nejsou. Taky patřím mezi rebely. Ale i rebelantství má své meze, a těmi mezemi je MOJE BEZPEČNOST. Můžu jet autem i v protisměru. Ale nesmí mi tam nic jet. Jela jsem zrovna minulý víkend jednou vsí, cesta jako tankodrom. Tak jsem jela chvíli vlevo, chvíli vpravo, protože jsem auto taky nenašla na hnoji a když si ho rozbiju, je správce komunikace z obliga, měla jsem přizpůsobit rychlost stavu a povaze vozovky. Když se objevilo auto v protisměru, jela jsem si ve svém pruhu. A to platí i pro další případy. Takže chlap podobného ražení by mi byl sympatický. Až se s ním tazatelka rozvede, ať mi pošle adresu.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: To jsou pindy jak z Brava 

(4.5.2015 19:22:40)
ani ty nejsi rebel ... ~;)
 Tarka 


Re: To jsou pindy jak z Brava 

(4.5.2015 19:37:05)
Hanina: takže tím chceš říct, že tragická nehoda se do 100 metrů jízdy stát nemůže? To jsi stejně pubertální, jako ten debil manžílek...vrána k vráně sedá...
 Hanina 
  • 

Re: To jsou pindy jak z Brava 

(4.5.2015 21:14:25)
Tragická nehoda v obci ve vilové čtvrti, kde jezdíme 20, protože tu jsou úzké ulice? To by mi na auto musel spadnout strom nebo letadlo. Nebo by mi pod to auto musel někdo lehnout a já ho neviděla. Píšu jasně, že na prvním místě je BEZPEČNOST. A za tím si stojím.
 Mája 
  • 

Re: To jsou pindy jak z Brava 

(4.5.2015 23:18:27)
Paní Hanino,
mám za sebou už mnoho školení v první pomoci s lékařkou z traumatologie, ta by vám důležitost poutání na jakoukoliv vzdálenost, v jakékoliv rychlosti vysvětlila názorně na „pěkných“ fotografiích a mnoha historkami ze smutné praxe. Stačí, aby vám do silničky ve vilové čtvrti vběhla kočka, pes, dítě na odrážedle a vy prudce zabrzdíte. Bohužel i 20km/hod může mít v takovém případě velmi fatální následky. Bohužel. Poutejte své děti.
 komba 


Re: To jsou pindy jak z Brava 

(5.5.2015 8:49:30)
Nám na školení bezpečnosti práce kladl bezpečák na srdce, že poutat se na krátkou vzdálenost má smysl. Pásy jsou nejúčinější právě na ty malé rychlosti; např. 20 km/hod.
 Joana 
  • 

Re: To jsou pindy jak z Brava 

(4.5.2015 22:38:06)
Taky máš vymeteno. A o to hůř, že vozíš děti.
 Katka a 2 výrostci 


Re: To jsou pindy jak z Brava 

(4.5.2015 23:29:00)
Jak rikam, mdleho rozumu....to je fakt frajerina a rebelie nepoutat decka a objizdet doury.Jsi borka, cool.
 Hanina 
  • 

Re: To jsou pindy jak z Brava 

(5.5.2015 10:04:12)
A.) Děcka nevozím. Moje děti jsou dospělé, vnoučata malá (a vozí si je rodiče)

B.) Jakou řachou je srážka, vím moc dobře. Byla jsem na simulátoru a mám za sebou několik havárek, kdy do mne někdo jiný naboural. Jednu z havárek jsem měla možnost vidět na vlastní oči, když to projíždějící auto švihlo ze stráně a párkrát se otočilo přes střechu, byl to úžasný pohled, jak se koulí dolů.

C.) Když si v ďouře rozbiju auto, které potřebuju - dáš mi na nové, abych se jim příště nemusela vyhýbat? Zato ty se ďourám nevyhýbáš, to je přece blbost nejvyššího kalibru, ale hrdinně tankodromem projedeš, že? Co na tom, že při rychlosti 20 stojíš při zabrždění fakticky na místě...
 Joana 
  • 

Re: To jsou pindy jak z Brava 

(5.5.2015 14:00:20)
Nezamlouvej to. Už je to jedno, Projevila jsi se, jsi tu anonymně, nikdo na tebe stejně nemůže. Doufám, že je vás málo.
 Hanina 
  • 

Re: To jsou pindy jak z Brava 

(6.5.2015 8:43:32)
Joano, nezamlouvám. jen si myslím, že se snaha o "maximální bezpečnost" někdy přehání až do absurdity. Když jsme byli malí my, nebyla dětská hřiště. Lítali jsme po ulicích od předškolního věku, lezli po stromech i přes ploty (jsem původem vesnická). Nepamatuju, že by měl někdo z XX děcek cokoli zlomeného. Ano, mívali jsme odřeniny, občas tekla i krev, ale vážné úrazy nebyly. A to jsme po sobě taky občas házeli kameny, v zimě koule s kamenem uvnitř, to už by dneska bylo považováno za výtržnictví a řešili by to policajti (a fakt taky je, že ani naši rodiče to neviděli rádi, ale copak naleješ děckám rozum?).
Za dob dětství a mládí mých dětí dětská hřiště vznikala, ale pořád se děti pohybovaly na ulici, taky od předškoláků. Před námi jsem na ulici vápnem vytyčila hřiště, protože mne nebavilo to pořád dětem krokovat a vyměřovat. Pak se tu odehrávaly turnaje ve vybíjené, minifotbalu nebo badmintonu, protože dětské hřiště se nám podařio vybojovat po více než 35 letech, do té doby si tu děti hrály na ulici. I proto tu starousedlíci jezdili auty pomalu, na ulici si tu běžně hrály děti (a fakt nepamatuju, že by je tu někdo někdy přejel). Stejně tak ještě v té době nebyly ochranné pomůcky. Na koloběžce nebo na kole se jezdilo bez helmy, dneska si děti navlékají chrániče kolen, loktů, hlavy ... mám dojem, že za chvíli budou jezdit ve skafandrech, jen aby se proboha neodřely.
Dneska už máme dokonce dětské hřiště a děti si tu už na ulici nehrajou. Jsme vilová čtvrť na kraji města, ale stejně tu auta jezdí pomalu, protože co kdyby...
 jentak 
  • 

Re: To jsou pindy jak z Brava 

(6.5.2015 13:32:24)
Hanino - taky už něco pamatuju.
A pamatuju, že sněhový koule s kamenem uvnitř se nesměly házet nikdy, pak ani ledovky, a to poté, co jeden spolužák to schytal do oka a téměř o něj přišel. A pak už nikdo nikdy nehodil kámen, ledovku nebo sněhovou kouli s kamenem.
Taky jsme hráli na silnici vybíjenou a když jelo auta, prostě jsme utekli. Taky jsme jezdili na koupaliště do vesnice na kole - ale potkali jsme jedno auto za půlhodinovou cestu, jenže teď by nikdo soudný dítě tam nepustil, protože to je hlavní tah a auta tam jezdí pořád - i v noci.
Tak jsme sáňkovali na kopci s dojezdem na silnici - do té doby, než sousedovic kluk takhle skončil pod autem s doživotními následky.
Taky jsme nejezdili připoutaní v autech - ale jaké rychlosti auta dosahovala? A taky se umíralo.
Taky jsme jezdili bez chráničů na bruslích, jenže tehdy ty brusle nedosahovaly ani náhodou takových rychlostí jako dnes.
Taky jsme jezdili a dnes pořád jezdí na kolech bez helmy - a ruku na srdce - skutečně neznáš ze svého okolí žádný případ smrti po pádu z kola bez helmy?
Prostě dřív to bylo nějaké a teď je to jiné - a není od věci se chránit.
 Hanina 
  • 

Re: To jsou pindy jak z Brava 

(6.5.2015 16:16:32)
Jentak, to nebylo jen jiné pojetí bezpočnosti, ale i hygieny. My si jako děcka hráli ve strouze vedle silnice, kde po dešti teklo kdeco. Stavěli jsme rybníčky, pouštěli lodičky a přišli domů promrzlí a zablácení od hlavy až po paty, ale šťastní a zdravě unavení. Nemocní jsme nebyli, asi jsme byli otužilejší. Dneska by se děti nebrodily ani v potoce nebo by hned měly angínu. My neměli ani rýmu.
Taky jsme sáňkovali z kopce a dojížděli na silnici, spolužák na pekáči podjel auto, které se tam přimotalo. Ale řidič (navíc náš učitel) věděl, že se tam sáňkuje, tak jel rychlostí tak 5 km/hod. Oba to odnesli pořádným úlekem.

Na druhou stranu je fakt, že případný úraz byl brán jako daň za nešíkovnost nebo blbost. Dneska se srazí dva lyžaři a hned se soudí o náhradu škody. To za nás nebylo. ne že by škoda nevznikla, ale bralo se to jako nešťastná náhoda. Dneska jsem svědkem toho, že obce radši pokácely stromy kolem silnice, protože kdyby na projíždějící auto spadla větev, obec by musela platit. Tak ty stromy radši nechaly pokácet. Bylo mi těch stromů líto, ale chápu i ty obce. Nebo si vezmi, že třeba dětské průlezky musí stavět pouze certifikovaná firma. Průlezky stojí třeba 50 a víc tisíc. Oni by je postavili i chlapi z obce a za zlomek ceny, ale kdyby z nich spadlo dítě a zlomilo si ruku, tak by platili jako mourovatí, protože jimi postavená průlezka nemá bezpečnostní certifikát. Když se na certifikované průlezce přelomí šprušlík, přijede někdo z firmy a vymění šprušlík za 5-10 tisíc, podle délky. Místní kutil by to taky vyměnil, stálo by to tak stovku, ale on na to zase nemá ten správný certifikát. Já ti mám tak nějak dojem, že zapomínáme používat zdravý selský rozum. A s bezpečností taky. Je sice hezké, že se obalíme od hlavy až k patě kdejakými bezpečnostními udělátky, ale umíme se bezpečně pohybovat i bez nich? Co bude to dítě dělat v okamžiku, kdy bezpečnostní udělátka nebudou po ruce? Proto jsem příznivcem toho: bezpečnostní udělátka ano, ale musíme se umět pohybovat i bez nich.
 alena 
  • 

manželství 

(5.5.2015 0:40:57)
V manželském slibu by mohlo znít místo " dokud nás smrt nerozdělí" třeba "dokud nás děti a názory na výchovu nerozdělí..." Řekla bych, že pan rebel nezačal přecházet cestu mimo zebru až po svatbě. Bohužel si toho paní máma nevšimla a i kdyby, těžko by vyhodnotila, že jí to bude jednou tak moc vadit. My žijem na vesnici a přechd je tu jeden. Děti (ty starší 5 a 7 ) učím přecházet i bez něj a vědí, že ve městě jsou zebry, kde by vám auto mělo dát přednost, takže je to rychlejší, nemusíme tak dlouho čekat, až bude bezpečno přejít. A uvnitř dědiny je taky nepoutám. Je to pro ně skvělý zážitek, že mohou koukat ze zadního okýnka. Ale tak drsná, jako mnozí taťkové, co vidím od školky jet (taky jen za roh) a klučíka mají na klíně, aby moh nadšeně kroutit volantem nejsem. K tomu mě uprosí jen v našem dvoře.
 Beruna 
  • 

Pan Klimeš 

(10.5.2015 11:14:20)
Pan Klimeš
mi přijde poměrně mimo mísu, a jeho reakce mě překvapuje. Chápu velmi dobře - a mám za to, že to není tak těžké - stěžejní sdělení / nejistotu / obavu zakladatelky o to, jestli manželství, kde jsou rozdíly mezi partnery odlišné natolik, že pokoj v domě nastane pouze ve chvíli, kdy se jeden druhého snaží ze všech sil brát s rezervou a nadhledem / snášet ( viz : " Míváme velké hádky, pak je zase klid. To když s manželem jednám jako s dítětem, ale nesmí to poznat. Je to ale vůbec manželství? " ) je v takovéto podobě ještě smyslu plné.
Každý člověk přece vstupuje do manželství s partnerem, s kterým si rozumí, s kt. si souzní, sdílí své názory a postoje, kterého si váží, kterého ctí, kterému důvěřuje, kterému se může oddat...s kterým může na to konto jednat na rovinu, otevřeně komunikovat, dovolit si rovnou a laskavou konfrontaci...
Z mého pohledu, pokud vztah není postavený na výše uvedeném ( a já jsem nucena se svým mužem jednat „ jako s dítětem „ ), svůj smysl / podstatu ztrácí, a to bez ohledu na to, zda manželství trvá, nebo je rozvedeno.
Pokud samozřejmě vycházíme z toho, že podstatou manželství je to, proč do něj vstupujeme, tedy láska; vyjímečná blízkost, neopakovatelný / nazastupitelný vztah dvou lidí, kteří se jeden druhému dávají, během života se vzájemně ovlivňují, společně rostou, jsou si vzájemnou oporou, protože znají své potřeby a touhy a sny....
Zakladatelka domnívám se neřeší otázku rozvodu, na to jí na dětech a na rodině příliš záleží. V tuto chvíli si hlavně klade otázku, jak na tom se svým životem / manželstvím je, což považuji v její situaci za první nezbytný krok k event. změně….


 JankaP 


"Nezodpovědná" Hanina, "blbec" Klimeš a "rebelující" manžel 

(11.5.2015 10:46:45)
Souhlasím s Haninou, která napsala, že snaha o "maximální bezpečnost" někdy přehání až do absurdity. Já bych si položila stejnou otázku jako Klimeš:

STOJÍ TO VŠECHNO ZA ROZVOD?

Taky jsme měli období, kdy já byla příliš úzkostlivá a manžel rebeloval. Pak jsem začala některé své zdravotní (fyzické) problémy řešit u homeopata. Zjistila jsem, že se zmizením nejzávažnějších fyzických problémů jsem se i uvolnila. Najednou jsem dokázala přejít ulici i mimo přechod nebo mávnout rukou nad tím, že děti jely s tátou po městě ne úplně předpisově. Zbavila jsem se hrozné křeče a bylo to velmi příjemné. Leze kluk na strom/zeď/...? Řeknu si, že je to kluk, ne bábovka a případné problémy budu řešit, pokud spadne. (Nespadnul.) I manžel pak svoje fyzické problémy řešil homeopatickou léčbou a evidentně u něho došlo k podobnému vývoji - uvolnil se, nemá potřebu rebelovat proti všem pravidlům. Žije se nám lépe. Tak přehnaná úzkostlivost byla vlastně součást nemoci.

A co kdyby se přece jenom něco stalo... překvapivě je nepříjemných příhod v naší rodině od té doby méně.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2022 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.