čůrání

Já jsem to u dětí nehrotila. Dceru jsem zhruba od roka a půl zkoušela dát nočník, ale úspěch žádný. Nejdřív i brečela, tak jsem ho na chvíli zase vynechala a zkusila to později. Nakonec se asi dva, tři měsíce před druhým rokem naučila čůrat na nočník a to doslova z hodiny na hodinu. Před hodinou měla plenu a za hodinu jí už neměla a pochopila ihned, že se tam má i kakat. Ale v noci. Pořád jsem čekala, až bude ráno plenky suchá (jak všude čtu), ovšem každé ráno plena totálně mokrá. Dcera prostě hrozně tvrdě spí a nic jí nevzbudí. Navíc měla na prdelce malé pupínky, kterých nebylo možno se zbavit (asi agresivní moč, přitom pije dost). Takže když jí byly čtyři roky, tak jsme se rozhodli jí na čůrání budit. Nejprve jsem jí budila dvakrát, v 11 a v 01 hod. Brzy jsem zjistila, že jí stačí v těch 11. No a pak jsem občas zapomněla nebo se mi nechtělo. Během tří měsíců jsme nebudili vůbec. Občas měla nehodu (dvakrát se i pokakala), ale po čtyřech měsících to ustalo a od té doby se nepočůrala (5 let).
Syna jsem se bála víc. Pořád byl takový "ťuňťa". No, nicméne protože má jít v březnu 2009 do školky (budou mu tři) a já musím do práce, tak jsem si řekla, že přes léto )nebo až začne být teplo) to zvládneme. Takže když začalo být teplo, tak jsem ho nechávala od pasu dolů nahého, ale měla jsem dojem, že neví, co po něm chci. Tak jsem ho zase chvíli nechala být a dala plenu a po týdnu nebo 14-ti dnech to zkusila znovu. Ale vypadalo to, že se to jen tak nenaučí. Už jsem z toho začínala mít "nervy", když najednou jsme měli první úspěch a od té doby už pomalu začínal chodit, ale nehod měl hodně. S kakáním to bylo podobné, ale teď už dva měsíce chodí na nočník čůrat i kakat a to sám. Ale hlavně je dva měsíce přes noc suchý. Pořád jsem mu ale dávala plenu, protože jsem měla strach. No a teď už 10 dní plenu na noc nedávám a jsme v pohodě. Takže noc se naučil mnohem dříve než dcera. A já z toho měla takový nervy.