6.8.2008 19:44:54 Jíťa
Re: pochopení
V podstatě souhlasím, ale nedokážeš si představit pocity rodičů, kteří na miminko skutečně dlouho čekali a ono nepřicházelo...
Prošla jsem si tím celkem 3x, pokaždé to bylo těžké, ale poprvé to bylo skutečně nejhorší. Tolik jsme se těšili, že už konečně budeme mít miminko, dokonce i dr potvrdil těhotenství, ale další týden jsem začala krvácet, následoval rychlý přesun do nemocnice a uklidňování od lékaře, že to ještě nemusí nic znamenat, ale UTZ potvrdil, co jsem už dávno věděla - krvácela jsem totiš hodně. Bylo to hodně v začátku těhu, takže na revizi jsem nemusela, jen za týden na kontrolu, kde mi ještě udělali kontrolní HCG a to byl ten nejhorší den v mým životě. Když jsem čekala na výsledky, tak z ordinace vycházela jedna žena za druhou a každá mávala na partnera průkazkou... To se skutečně nedalo vydržet - řvala jsem jak želva, a tisíckrát jsem se ptala, proč zrovna já nemůžu mít miminko, v čem jsem horší než ty ostatní...
Když se to stalo podruhé a potřetí tak už jsem si to tak nebrala a při kontrolním HCG mě dr. raději vzal hned, jak jsem se objevila v čekárně a za to jsem mu moc vděčná.
Konec dobrý, všechno dobré - máme dnes ročního chlapečka.
Odpovědět