Re: Tomu opravdu rozumím
Také plně rozumím a chápu a hlavně bohužel také vím jaké to je přijít o miminko. první mé těhotensví proběhlo naprosto v pořádku až na porod ten byl těžký a zakončený nakonec císařem. Po třech letech jsme se s manželem rozhodli, že bychom chtěli druhé dítě, ale bohužel nic zkoušeli jsme to víc jak dva roky a potom jsme se nechali oba vyšetřit. Doktor nám nakonec navrhl umělé oplodnění. Umělé jsme absolvovali a já jsem si přesně na štědrý den v roce 2006 udělala test a byl pozitivní. Měli jsme srašnou radost, když jsem byla u doktora na kontrole řekl nám že je tam, ale že mu srdíčko tepe pomalu a že se uvidí. Při další kontrole nám oznámil, žer už tam není nic. Na tu strašnou bolest, beznaděj a zklamání nikdy nezapomenu. Ale měli jsme už Leničku. A já nastoupila do práce a začala se věnovat něčemu jinému. Ale přesto jsme se milovali bez antikoncepce. No a náhle loni v září jsem zjistila, že jsem opět těhotná. Nikomu jsem to neřekla jela k doktorce a ta mi těhotenství potvrdila. Mé těhotenství sice bilo malinko komplikované, ale úspěšné zakončené. A máme doma krásnou druhou holčičku. Jsem šťastná mám co jsem chtěla, ale přesto na to miminko o které jsem přišla nezapomenu. A přeji všem ,aby i ony mohli toho svého drobečka držet v náručí a neztrácejte naději já jí taky neztratila.
Odpovědět