Re: rozvod - ukončení manželství
Docela s tebou, Hanko, souhlasím. Po rozvodu jsem zůstala se svým synkem (2,5 roku) sama. Stalo se to tak, že si můj bývalý manžel našel jinou slečnu (bohužel je to Íránka) takže jiná mentalita, jiný životní postoj, prostě všechno jiné. Manžel přijel z pracovní cesty, suše mi to oznámil s tím, že neví, jak to bude dál, ale že to vidí na rozvod. Podotýkám, že předtím jsme měli skvělé - ale opravdu skvělé - manželství. Nikde žádný šrám, občasné neshody byly, ale v tom jsem nikdy neviděla problém.
A když jsme sepisovali žádost o rozvod (měli jsme rozvod dohodou), tak mi před tím můj bývalý vytkl takových věcí, co nebylo OK, že jsem se divila. Ale u něj nebyla asi nikde chyba-zřejmě je viděl jen u mě.
Ve svatební den jsme si slibovali věrnost, lásku, prostě že spolu budeme v dobrém i zlém, ale po 6 letech se opravdu asi člověk hodně změní a můj manžel toho byl příkladem.
Rozvod jsem přežila, byl to šok, prostě to zanechalo na mé psychice veliké šrámy, synovi táta chybí, to je znát. Ex-manžel chce mít hezký "porozvodový vztah", takže jezdí pravidelně každý týden, synovi přiveze spoustu sladkostí, na Den dětí "nás vzal" do ZOO. Myslím, že cítí vinu, je mi to jasné, zřejmě není teď úplně tak šťastný, jak si to plánoval, možná mu chybí ta idylka rodiny, protože jezdí dost často pracovně pryč (proto ten Írán).
Myslím, že kdybychom uměli hned od začátku o tomto problému více spolu komunikovat, nelámala bych si teď pořád hlavu s tím, kde se tedy stala ta chyba.
Tak kdo je teď šťastnější? Já, můj syn, dluhy, které nám zbyly po vyplacení manžela nebo on a jeho vina? Říkám naprosto přesvědčená, že já. Našla jsem po rozvodu sama sebe a zůstal mi syn - moje sluníčko!
Odpovědět