Re: Montessori

Dobrý večer všem,

zatím jsem maminku Kryštofa nechala "bojovat" samotnou. Měla jsem pocit a mám stále, že na to skvěle stačí. A také mě ukolébal pocit bezpečí v nové škole. Jsem též maminka prvňáčka v "bojující" třídě Montessori, která se rozhodla se svým synem přejít do nové školy se stávajícími učitelkami. Marek svou paní učitelku prostě miluje.A kdyby o ni přišel, zhroutila by se mu jedna děsně důležitá jistota.I můj syn byl na zkoušku před první třídou v 6ti letech v jedné z tříd a Markovi paní učitelka doporučila narozdíl od Kryštofa roční odklad, protože byl velmi hravý a měl problémy se delší dobu soustředit na výuku.Poslechli jsme a nastoupil tedy až za další rok. Vyplatilo se. Za rok se celkově výrazně zklidnil, i jemná motorika doznala pokroku.Myslím, že jsme nám i synovi ušetřili hodně nervů. Přesto v první třídě ještě před pololetním vysvědčením syn při čtení přehazoval slabiky, měla jsem pocit, že čtení nejde hladce, jak by bylo asi ideální. Zkoušeli jsme pod vedením paní učitelky různé metody a jen o měsíc později již plyně četl. Čte vše na co přijde, dokonce i knihu Pipi punčochatá. Rozumí danému textu, je schopen shrnout ve zkratce děj, o čem čte.V té době nás paní učitelka informovala o možnosti kontaktovat školní psycholožku, což jsme nevyužili. Vyhledali jsme poradu mimo školu. Byla jsem u toho, kdy o školní psycholožce hovořila i s další maminkou další prvňačky. Matematika byla zcela bez obtíží. V průběhu 1. třídy byl Marek schopen napsat 3 referáty (na téma moje nejoblíbenější zvíře - kůň, rostlina - psal o lípě srdčité, dále o zajímavostech ve světě, psal o Euru 2008 a OH v Pekingu) v rozsahu 2 stránek A4 a sám je byl schopen přednést a odpovídat na kontrolní otázky. Malování nebyla nikdy Markova silná stránka, ale tento týden přinesl domů spoustu zdařilých výtvarných výtvorů, které jsme v průběhu roku viděli vystavené po celé třídě. A vzhledem k tomu, že přijde domů každý den s pomalovaným trikem, nemám pocit, že by držel barvy v ruce málokdy. O plavání jsme diskutovali na prvních třídních schůzkách letošního školního roku. Rodiče hlasovali a odsouhlasili, že dají přednost angličtině před plaváním na Zeleném pruhu ve studené vodě, neboť děti byly po plavání často nemocné, s tím, že plavání si každý může zajistit individuálně v lepších podmínkách, dítě po plavání vyfénovat a nejlépe si ho domů odvézt autem. Je pravda, že asi 1-2 maminky krátce namítali, že je škoda nevyužít dotované plavání, ale svůj názor vyslovili velmi nevýrazně. O vybíjené si myslím, že jsme ji hráli na tělocviku asi všichni a nevidím na tom nic špatného. Já jsem na tělesné výchově nebyla, nemohu soudit. Ale hodiny jistě probíhali a od hodin tělesné výchovy neočekávám, že bude nahrazovat sportovní aktivity, které moje děti rozvíjejí v různých sportovních kroužcích a klubech. Ano, není to levné. Ale suplovat to od školy opravdu nemůžeme očekávat.Co se týká společných akcí, většinou jsme se jako rodiče zúčastnili těch třídních a byly naprosto úžasné. Např. letošní školní tříhodinová vánoční besídka. Mám ji natočenou a je opravdu na co se koukat. Mám srovnání s jinými školami a srovnání prakticky není možné. Zajemci mohou zhodnotit na vlastní oči na CD. A jen na závěr chci podotknout, že počet dětí, které přešly na jinou školu s paní učitelkou výrazně převyšuje počet dětí, které na původní škole zůstaly. A to mluví samo za sebe. Všem dětem na obou školách držím palce a přeji hodně pěkných zážitků z prázdnin a šťastný návrat do školy, kterou jim jejich rodiče vybrali. Já se na prázdniny opravdu těším, neboť letošní jaro bylo pro nás jako rodiče dosti náročné a vysilující, některé zážitky, které nám připravil pan ředitel byly nechutné. Ale konec dobrý, všechno dobré. A když už jsem u těch pořekadel, všechno zlé je k něčemu dobré. Nám ten letošní rok přinesl jistotu, že když něco opravdu chcete a jdete zatím, můžete to zvládnout, přemoci úředního molocha a o svém osudu a osudu svých blízkých opravdu rozhodnout a ne se nechat vláčet nebo čekat, že to za Vás někdo vyřeší. A ještě u toho bojování můžete získat docela dobrou partu a ta se vždycky hodí. Tak hezké prázdniny.
Yvona