Z druhé strany
Mám dceru, je jí dva a půl roku, je neuvěřitelně hodná a miluju jí asi nejvíc na světě, ale ujíždí mi občas nervy a vím, že jsem nebyla schopná jí vždycky dát to nejněžnější a občas jí vynadám zmiňovaným způsobem a to v afektu...i když nepoužívám nějaký tžší kalibr nadávek, hned mě to mrzí a omlouvám se jí....
Jenže já jsem si prošla těžkou laktační psychózou a to mi možná ten vztah trochu pocuchalo....vím, že ji mám ráda, ale to čím si prošla se mnou jí už neodpářu.........
Odpovědět