Re: Jak tedy poskytnout prostor?

Marti,
nepsala jsem nic o tom, že by ses musela ve všem přizpůsobit kamarádce - ať jde o místo srazu nebo téma hovoru.
Psala jsem o toleranci a ta by měla být u dětných i bezdětných.
Psala jsem obecně (ne o tobě, neznáme se), ale setkala jsem se opravdu s lidmi (známí), kteří měli pocit, že MUSÍ vědět.
Jak jsi psala, že bys předem upozornila, že ti tokání vadí, tak v tomto ohledu je situace kolem dětí trochu jiná.
Sama bych kamarádku neupozornila, že mi občas lezou na nervy její neustálé řeči o dítku, protože vím, že je pro ni dítko velmi důležité a nechávám jí právě ten prostor, aby se pochlubila, posteskla si.
Ale kousek prostoru pro moje "vypovidani se" bych taky ráda (a u kamarádky ho mám).

Taky se musí připočíst, že je tu společenský tlak na páry a každý, kdo ve věku, kdy ostatní děti mají, je cílem otázek, rad a vtipkování celkem automaticky.
Páry si to koneckonců vyřeší samy (stejně jako "dětní" - s kým jim nebude dobře, tak se stýkat nebudou. A většina dlouhodobě se snažících už ty situace zná a umí se s tím vypořádat, jinak by byli dávno ve cvokárně.