Také to znám
Nejhorší snad jsou hromadnější akce - rodinné sešlosti, srazy třídy...
Téměř jsem se přstala účastnit rodinných akcí, kvůli otázkám "kdy my budeme mit miminko" nebo "podívejte se na malého, takhle se to dělá" apod. Mamka to "vyřešila" po svém a příbuzným řekla, že tyto otázky jsou tabu (pozvala je totiž k nám). Nevím, jestli je horší, když se ptají, nebo když víš, že chtějí.
S kamarády a známými je to lepší.
Na srazy třídy chodit o hodinu až hodinu a půl později, kdy už se ukážou jen fotky a už je vytvořený klub plínkařek, dudlíkářek a nočníkářek, který se zabaví sám a v podstatě nic jiného je nezajímá.
Pomáhá taky komunikace přes ICQ (nebo jiný chat), kdy má člověk možnost ovlivnit tok konverzace. Pokud se nedá komunikovat o ničem jiném, než o jejich dětech, tak se setkání spíš vyhýbám. A ti, co píšou o všem možném (i o dětech samozřejmě), tak s těmi je to pak v pohodě i osobně.
Myslím, že pokud se pár chce svěřit, tak to udělá. A taky si vybere lidi, kterým se svěří.
Nevím, jaké máte zkušenosti vy, ale mě se mnohokrát potvrdilo, že rodiče miminek jsou náchylnější k dobře míněným radám a díky vlastnímu štěstí si mnohdy neuvědomují, že ztácí jistou dávku empatie. Hlášku, že kojeňáky jsou plné dětí jsem taky slyšela mnohokrát....
Odpovědět