Re: Spravedlnost?

Myslím si, že nejde o to dohadovat se o tom, kdo se mýlil. Na to opravdu máme málo informací a nemůžeme to vyřešit. Otázkou spíše je, jak se může obyčejný člověk vůči zdravotníkům bránit. V západních zemích jsou běžné soudní procesy, ve kterých se zdravotníci zodpovídají za své chyby podobně jako je tomu v jiných profesích. Jen u nás je něco podobného raritou, přitom, jak už bylo spáno, nedá se říci, že by naši zdravotníci byli bezchybní. Chybí ale ono nezávislé prozkoumání případu. Pacient je od samého počátku v nevýhodné situaci, když se lékař rozhodne nevydat mu dokumentaci, prostě mu ji nevydá (a může si do ní napsat, co se mu hodí)a když dojde ke sporu, ve kterém lékař říká něco jiného než pacient, věří se automaticky lékaři. Zdravotník se může zmýlit a znalec může být ovlivněn tím, co se od zdravotníků dozví (zvláště v případech vzácných diagnóz, se kterými se ještě nesetkal). A soud, ten se prostě opírá o znalecké posudky, pokud je posudek nesprávný, není to chyba soudu, ale příslušného znalce.
Jak napsala paní Šabatová z kanceláře ombudsmana, řeší každou chvíli problémy neoprávněného odebrání dítěte z rodiny a paní Vodičková z FOD by také mohla vyprávět. Naše státní orgány berou lidské osudy jako housky v krámě.
Nejsem schopna hodnotit vinu či nevinu té paní, ale velmi by mě zajímalo, jak byl případ vyšetřován a čím je rozsudek podložen a jak jsou eliminovány možné chyby odborníků.