Re: SUPER

Děvčarta,
všimly jste si někdy toho, že děti se tzv. nehnou od té návštěvy, která si jich jakoby nevšímá? Mám takovou příhodu, když ještě děti byly malé. Babička tchýně na děti neskutečně šišlala, ačkoli byla učitelkou, mě a manžela to štvalo a deti se v její přítomnosti stávaly značně rozpustilé. Přijela k nám na návštěvu teta, co ve skutečnosti nebyla teta, ale tak nějak do rodiny patřila. Její snacha jí nemohla vystát a snášela ji velmi těžce, teta byla svá, nenechala se uzurpovat cizími problémy a vnoučatům se nejspíš nevěnovala. Ale zpět k nám, tedy tato teta u nás na delší návštěvě byla a děti byly 2, kluk(5), holka(3). Teta se jim věnovala jak bylo jejím zvykem, tedy nijak. Odpovídala dětem na pozdrav a občas je poprosila, aby jí něco přinesly, např. noviny, sklenici vody a tak. Jenže děti se od ní téměř nehnuly. Pak přinesly knížku Pipi dlouhá punčocha a teta četla. My jsme tehdy balili do Jugoslávie, takže nám to přišlo velmi vhod. Děti to tehdy vydržely aspoň 2 hodiny. Teta byla ráda, že si početla a popovídala na úrovni. Tetě bylo asi 85. Pokud se pamatuji, tak řešili problém švédských jmen Tomík a Anika a jejich svačinu, myslím, že to byl chléb a mléko. Zachovala se nám jedna fotografie, kde teta, cca 86 let sedí obklopena dětmi a je to nádherné. Ještě je možná důležité, že je tomu 20let nazad.
Dnes mám i já s touto taktikou, dětí si moc nevšímat a mluvit s nimi normálně, docela úspěchy, děti se ode mě nehnou.