Re: špatné návyky - v tom to není

Jíťo, možná máš zkreslené představy. Já sice nejsem ten "správný" případ, ale mám dvě děti a tak vím, jak je každé jiné. Také jsem si dříve myslela, že spoustu věcí je "naučených" a že jaké si to maminka udělá, takový to má.
S dcerou to bylo jednoduchý. Spala, spala a spala (už když viděla kočárek, tak usínala). Chodili jsme jí budit a kontrolovat, jestli žije. Od dvou měsíců spala celou noc. Dodnes není problém s tím, že by večer nechtěla jít spát (4,5 roku). Navíc klidné, tiché (skoro až zakřiknuté) dítě, které si dokázalo hodiny hrát samo. A já si říkala, co ty maminky na té mateřské dělají? Já se nudila.
S klukem to už bylo horší. Do půl roka spal přes den 2 x 20 minut!!!!! Nechápu, jak je to možné. V noci to šlo. V kočárku VŮBEC nespal a když, tak se muselo jet a i tak to vydržel max hodinu. A to prosím od začátku, žádné naučené "vození". Když byl vzhůru, tak řval nebo se musel nosit. Také od začátku, nic naučené. Když jsem to zkoušela přehlížet, dokázal řvát hodiny. Chtěl pozornost. Po půl roce přece jen začal spát přes den trochu víc, ale jen v postýlce. Později chodil spát o půlnoci a já ráno musela s holkou do školky. A dneska (2 roky)? Ráno ho prostě vzbudím. To je jediná šance, že půjde spát dopoledne dřív a tím pádem dřív i večer, tak okolo 9:30-10:00. Když ho dám dřív, tak je za hodinu vzhůru a pak jde o půlnoci (tak to bylo vždy). A to prosím máme zahradu a jsme každý den venku, chodíme na procházky, ale on prostě unavený snad ani není. Jo a poprvé prospal noc ve 14-ti měsících.
No, ale nemůžu si stěžovat. Jsou na tom maminky mnohem, mnohem hůř. Manželova sestřenice vstávala ke klukovi 14x za noc. Ve dvou letech ještě 3x. Vyzkoušela všechno a nic nepomohlo.