výběr ? to je vtip ?

1. Podle čeho jste vybírali mateřskou školu?

2. Ovlivnil vás při výběru i bohatý program, např. kroužky a nadstandardní aktivity, nebo preferujete, pokud jsou např. výtvarné činnosti integrované do běžného programu školky?

3. Jaké jsou podle vás výhody, nebo nevýhody nabitého programu?

4. Co od mateřské školy očekáváte?

5. A cokoli, co vás k tématu napadne. Odpovídejte prosím v diskusi pod touto anketou.

1) Mluvit o možnosti výběru v době, kdy městské MŠ praskají ve švech je spíš špatný vtip. Výběr de facto neexistuje - tedy alespoň ne pro mámy, které nemají řidičák a možnost denně dítě vozit několik desítek kilometrů do vesnické školky, kde ještě možná jedno dvě místa pro děti jsou !!!! Příslušná ministerstva žel situaci nijak neřeší (možnost nechat si hlídat dítě profesionální chůvou se ŽL za řešení nepovažuji, protože pochybuji, že chůvy bude někdo kontrolovat takovým způsobem, jako jsou hlídané MŠ - tj. dodržování hygienických, bezpečnostních norem a plnění školkových osnov. Takže "výběr" spočíval v modlení se, abychom byli mezi tou menšinou vyvolených, které do nějaké, jakékoliv školky vezmou.

2) Vzhledem k počtu zájemců o MŠ si myslím, že školky nic nenutí, aby nějaký super program vymýšlely. Takže jakákoliv nabídka super nabitého programu mě přivádí k myšlenkám : 1) je to jen "naoko", aby rodiče měli pocit, že jejich potomek je "všestranně rozvíjen" 2) jak to proboha chtějí při tom počtu dětí ve třídě stíhat ? 3) platí se za tyto extra kroužky ?

3) Nabitý program nemusí být špatný, pokud to ale nějakému dítěti nevyhovuje, mělo by mít možnost neúčastnit se a zvolit si jinou aktivitu, která odpovídá jeho možnostech, schopnostem, aktuálnímu stavu apod.

4) Aby mi pohlídali dítě, v době, kdy musím být v práci (bohužel jsou v tomto blbém státě ještě stále nutné dva příjmy, aby domácnost přežila). Aby se mu tam líbilo. Aby se naučil fungovat ve skupině dětí (tzv. sociální dovednosti). A je prima, pokud ho občas i něco nového naučí.

5) Osobně si myslím, že školka je taková, jaké jsou učitelky. Tj. jestli mají k dětem hezký vztah, umí s nimi jednat, umí jim vymýšlet "program na míru". Stačí jedna učitelka, které jsou děti po těch letech už na nervy, která pokud někdy empatii měla, už o ní dnes neví a dítě má na problémy zaděláno (kamarádky chlapeček to "odskákal" pomočováním, ranním zvracením pouze ve "školkové dny" a hysterickými scénami v MŠ v šatně - ve školce je hodně dětí, paní učitelka občas zvýší hlas a je to). Dalo by se tomu předejít systémem opravdu kvalitní a profesionální supervize spojené zároveň s nabídkou bezplatných a zcela anonymních služeb psychologa pro učitelky. Je zvláštní, že např. u pilotů a leteckých dispečerů by nám takováto služba připadala normální a přiměřená, zatímco u učitelek, pracujích trvale v náročném, stresujícícm, hlučném a emočně vyčerpávajím prostředí, nám to připadá jako zbytečná investice.
PS: Nejsem učitelka.