jednoznačně v místě bydliště
Zcela záměrně jsme vybírali školku v blízkosti bydliště, jednak nechci být odkázaná do role taxikáře a jednak si myslím, že je fajn, když se rodiče a děti potkávají i mimo školku. Přiznám se, že nejsem příznivcem nabitého programu malých dětí a víc se mi líbí, když jsou aktivity jako malování a zpívání integrovány do běžného života školky. U nás tomu tak rozhodně je. Samozřejmě v odpoledních hodinách jsou i zájmové kroužky pro ty, kdo chtějí, přednost mají předškoláci, což si myslím, je také fajn. Děti by se měly vyvíjet spontánně, tzn. jsem příznivcem tzv.projektového vyučování - teď se "učíme" o jaru, tak pojďte namalovat jarní obrázek, povídat si o jarních kytičkách, vyrobit si Moranu a společně ji vhodit do potoka, naučit se pár jarních básniček a písniček. A schválně děti, až půjdete s maminkou či tatínkem odpoledne ven, kdo uvidí víc ptáčků, kytiček, rozkvetlých stromů atd. Co mě ale v naší školce moc chybí jsou společné akce typu - vycházka do jarní přírody, společné pálení čarodějnic s rodiči, atd.atd. Na druhou stranu je ale fakt, že se paní učitelky párkrát pokusily udělat společné odpoledne pro maminky s dětmi a zájem byl žalostně malý. Bohužel. Většina rodičů bere školku jen jako odkládací ústav, kde by je měli naučit maximum věcí, ale o spolupráci se nedá mluvit prakticky vůbec. Aspoň u nás ne. Věřím, že na vsích a menších městech to funguje líp a díky spolupráci s rodiči se dají pořádat i bojovky a stezky odvahy apod. My si musíme s podobně aktivními maminkami pomoci samy.
Odpovědět