Vybírali jsme srdcem
Do první školky chodil syn ve 3 letech.Byla to vesnická školka s autoritativní paní učitelkou. Syn přestal kreslit, vyvíjet se v řeči.Pak jsme objevili církevní mateřskou školku a to byl balzám. Nehraná vlídnost, laskavost, vstřícnost. Přestože musíme dojíždět a děti brzy vstávat, neměnili bychom. Děti jsou šťastné a moc se tam těší. Školka klade důraz především na budování vztahů a ne na výkonnost. To je i můj názor k anketě, že nabitý program podporuje spíš výkonnost. Předškolní děti by měly mít málo kroužků, nejlépe by školka měla ve svém programu zahrnovat aktivity tak, aby děti nemusely navštěvovat moc kroužků.(otázka je, proč by vůbec musely mít nějaké kroužky v tomto věku). To znamená, že považuji za lepší výtvarné a jiné činnosti integrovat do běžného programu školky - během týdne v MŠ výtvarničit, tančit, zpívat, cvičit, hrát si - mít centra aktivit, modelovat, atd. Cílem předškolního vzdělávání by měla být především výchova ke zdravým vztahům k sobě, rodině, kamarádům, ke světu, poznávání světa kolem sebe apod. To se ale nedá vybudovat u dítěte s nabitým programem, které běží z jednoho kroužku na druhý.Taktéž je to problém u dítěte, které je ve školce do večera. Školka nemůže suplovat rodiče, kteří nemají čas. Výchova rodičů a školky by se měla doplňovat. Od mateřské školy očekávám přesně to, co nabízí naše církevní školka, tedy jak jsem uvedla - lásku, vlídnost, budování vztahů, radost ze sdílení se, učit se pomáhat druhým,... - především budování kvalitních vztahů propojené s objevováním světa prostřednictvím výtvarničení, hudby, keramiky, pohybu,...
Pokud se týká otázky na výhody či nevýhody nabitého programu, vidím nabitý program spíš jako nevýhodu. Kvůli budoucím důsledkům. Částečně jsem na to odpověděla výše. Předškolní věk je doba, kdy děti vše kolem nasávají jako houba. Pokud se jejich zájem o svět redukuje jen na výuku na kroužcích, dostává jejich citový život velkou doživotní ránu. Malé děti jsou hravé, radostné, plné nadšení a dokážou rozdávat mnoho nefalšované lásky, mají specifické potřeby, které nabitý program potlačuje nebo alespoň nemůže uspokojit.Co do dítěte "neinvestujeme" v předškolním věku, to už nikdy nedoženeme. Myšleno samozřejmě po citové stránce.
Odpovědět