Podle čeho...
Zaujal mne již dříve přístup k výuce a výchově na principu Montessori, a proto jsem se zpočátku zaměřila na hledání takovéto školky v našem okolí. Do státní nás nevzali (nebydlíme ve spádové oblasti a dítěti navíc nebyly ještě tři roky), chodili jsme rok do soukromé anglické. Byli jsme spokojeni, ale narodilo se nám druhé dítě a z finančních důvodů jsem po roce začala hledat školku státní (školné pro obě děti by nás vyšlo na 32 tisíc měsíčně).
Vytipovala jsem si 3 školky v nejbližším okolí, zjistila, jaké jsou v nich možnosti přijetí, navštívila jsem školku, která se mi zdála nejvhodnější. V této fázi jsem považovala za důležité i určité materiální vybavení, zejména velikost a vybavenost zahrady.
Ve školce jsem si domluvila návštěvu již před dnem otevřených dveří a prošla jsem konkrétní třídy s konkrétními učitelkami. Nejvíc mne zajímalo, kdo přesně bude učit moje dítě, jaký je to člověk. Do jedné třídy jsem úmyslně šla i bez ohlášení
. Všímala jsem si reakcí učitelek, jejich chování.
„Bohatý“ program mne příliš neovlivnil. Děti běžně ve školce chvíli cvičí, chvíli si hrají, chvíli jedí, chvíli se věnují výtvarné činnosti, učí se básničky, každý den jdou ven. Nevím, jak bych si měla představit program "nabitější" nebo méně nabitý. Asi by bylo výstižnější říct „volné hraní a tvoření“ versus „konkrétní disciplíny“. Ale i to volné hraní a tvoření má svůj smysl. Je mi vlastně skoro jedno, co děti dělají, zajímá mě spíš JAK to dělají a v jaké atmosféře. Při volné hře se určitě lépe rozvíjejí sociální dovednosti než při hře na flétnu nebo frontální výuce anglického jazyka.
A co očekávám... školka je první kolektivní zařízení, do něhož mé dítě vstupuje. Očekávám, že si zde bude hledat své místo mezi vrstevníky, bude se učit pravidlům mezilidského jednání a spolupráce, naváže první přátelství. Prostřednictvím různých činností si bude budovat sebevědomí. Učitelky by měly nabídnout program - děti milujou aktivity, ale respektovat osobnost jednotlivých dětí. Nepotřebuji, aby kohokoli chválily či trestaly (tomu se ale asi v našich školkách nevyhneme).
Takže stručně - filozofie školky a přístupu k dětem je pro mě důležitější než nabídka kroužků.