jsem taky macecha - hodná :-)
Od přítele jsem přišla ke dvěma skvělým dcerám. Dneska jsou to už velké slečny - jedna je dva roky dospělá a druhá bude mít v létě sedmnáct. Z méhoprvního manželství mám syna a s přítelem máme dalšího skoro ročního prcka. Takže dětí požehnaně.
U holek by se mohlo zdát, že tí, že jsou tak velké, je už všechno v pohodě. Opak je pravdou. S oběm avycházím skvěle a mladší mně v sms oslovuje slovem maminko. Problém je, že biomaminka strašně žárlí. Děti ji neberu a plně respektuji, že mají svou maminku. Na oslovení maminko jsem nikdy netrvala a vzhledem k věku obou slečen jsme se dohodly na oslovování jménem. Problém je asi v tom, že u nás si holky odpočinou, nejsou ve stresu, nikdo je "nebuzeruje" za každou ptákovinu. Když se potřebují svěřit se svými problémy, naslouchám jim. Za to mám dvě báječné dcery, které mi rády a ochotně pomáhají. Neřveme na sebe, tolerujeme si vzájemně soukromí a tak podobně. Ta dospělá už má svůj život, ale ta mladší musí poslouchat "doma", že maminka má v šuplíku papír od soudu, že dcera byla svěřena do její péče, tak ať si to uvědomí. Ale na zajišťování odovzu k lékaři či do nemocnice jsem dobrá zase já. Tak si vyberte....
Odpovědět