poradny jsou nanic

Nejstarší syn je narozený v září. Byl hodně vyspělý (počítal včetně odčítání, četl) a všichni jeho kamarádi ze školky nastupovali do školy normálně. Nechtěla jsem ho tedy nechávat ve školce do 7 let, takže jsme zašli do poradny, protože v takovém případě škola požaduje posudek. Výsledek? Dítě má sklony k disgrafii, je levák a školu v žádném případě nezvládne. Naštvala jsem se a zaplatila si posudek od dětského psychologa. Tam byl výsledek naprosto jiný. Dítě je prý nadprůměrně inteligentní, školu pochopitelně zvládne, jenom bude mít asi trochu potíže s češtinou (tedy ne jedničku, ale spíš dvojku či trojku). Riskli jsme to a do školy šel. Nyní končí základku, na jazykové škole (angličtina, francouština) patří k nejlepším žákům, poslední vysvědčení je vždy pouze dvojka z češtiny a angličtiny. Poradnám od té doby nevěřím. Podle mne jen hledají důvody, jak dítěti dát nějaké úlevy a nejsou objektivní. Jinak není možné, aby dva posudky v rozmězí 14 dní dopadli tak rozdílně.