nic neřešte

Pokud mohu poradit ze své zkušenosti: výroky sociální pracovnice, psycholožek ani nikoho jiného s kým budete na své cestě k dítěti jednat, nejsou naprosto kompetentní. Každý vám řekne něco úplně jiného (případně něco úplně jiného než sám tvrdil před týdnem) a skutečnost je také jiná. Až projdete celou tou mašinérií (vzpomínám si, že návštěva sociální pracovnice byla kdysi před lety úplně na začátku toho, co bylo pak) a připadalo vám to moc brzy, můžete svou žádost na libovolnou dobu pozastavit. Ale v tuto chvíli vám nikdo neřekne, jak dlouho se bude vaše žádost ještě válet po různých stolech a různých zapomenutých šuplících. Až budete mít za sebou i rodičovský kurz (také jsem se divila že na něj musím, když už jedno dítě mám a sama jsem pedagog), tak stejně budete ještě vyzváni abyste své požadavky přišli ještě upřesnit. Je totiž jasné, že za ty dlouhé roky, co uběhnou mezi podáním žádosti a zařazením rodičů do kategorie "vyhovující" se mnohé změní a to skoro u všech.
A z toho, co u vás ta paní viděla si nedělejte hlavu už vůbec. K nám přišla také jednou jedna, pobyla asi pět vteřin, nepodívala se vůbec na nic (ani jestli třeba máme koupelnu) jen se při pohledu na mého syna zeptala čí je to dítě. Žádost tedy buď vůbec nečetla a nebo všechny údaje zapomněla během těch dvou zastávek tramvaje, co k nám jela.
Jinak přeji hodně úspěchů a trpělivosti.