Re: moji neviditelní kamarádi
To jsem ráda, že některé děti takové vymýšlení neopouští ani ve školním věku. Naše Michalka je obklopena celou bandou svých neviditelných kamarádů (i zvířecích), vede s nimi dlouhé rozpravy, trestá je a chválí, a vlastně nám nenápadně ukazuje, jak by si představovala, že se my dospělí budeme chovat k ní. (" Ty nemůžeš najít tužku? Nevadí, koupíme jinou." ) Taky se nám stává, že stepuje před dveřmi na záchod, protože tam zrovna někdo z jejích neviditelných kamarádů sedí a ČTE SI ( činnost opakovaně zakazovaná), a tak podobně (někdo jí sedí na židli, takže musí u jídla stát, nemohla si poznačit domácí úkol, protože jí některý z neviditelných kamarádů schválně odnesl pero, apod.). Trochu mi dělalo starosti, že je už ve druhé třídě, ale zřejmě některé děti mají opravdu fantazii bujnou a dlouhodobou.
Kromě toho si bez problémů hraje i s existujícími dětmi, které jen momentálně nejsou přítomny. Vlastně jí to až tak trochu závidím, je to úžasně pozitivní dítě.
Odpovědět