Re: vyšetření a stud

No nevim, nerada to zduraznuji porad dokola, ale jsem vazne nemocna uz 10 let a s nekterymi lekari se vydam jednou za 14 dni i casteji. Takze jsem je musela hledat, pokud jsem nechtela chodit k nekomu, kdo by byl ke mne hruby, arogantni nebo dokonce cynicky. Jo jsem taky clovek a nestojim o to, aby internistka na mne rvala, protoze od ni chci potvrzeni o priplatku na Nutridrink (mohu jist jen kasovitou stravu a jdu dost rychle s vahou dolu), nestojim to, aby se mne rvala, ze mam kliku, ze jsem v Cesku, protoze v Polsku by me nelecili vubec, ani, ze zadna strava nezastavi mou kachexii a marasmus. Tobe by se to libilo? Nebo bys to pokladala za spolecensky korektni?

No a s lekari tohoto typu se proste obcas potkas a pokud mas smulu mas je na krku 1-2x do mesice. Takze radim : stiznosti nemaji cenu- stane se z Tebe potizistka, pripadne hysterka. Jedine co cenu ma, je od takoveho lekare odejit. A pak nemocne telo nevypada tak pekne jako zdrave a nekdy se za nej docela fest stydis. Ty bys stala o to aby, te prohlizel nekdo, kdo ma priblble a cynicke poznamky? Ja tedy ne.

No a dite muze byt vydesene, protoze dost dobre si neumim predstavit dite, ktere by se nebalo, kdyz vi, ze na nej nekdo bude sahat a navic, ze to muze trochu bolet nebo byt neprijemne. To nema se studem nic spolecneho, zubare se dite taky nestydi, ma jen spatne zkusenosti, ze ze zubni zakroky vetsinou boli. Taky pokud si jeste navykne, ze boli i gynekologicke zakroky a navic, ze jde o neco, co pro dite neni bezne, o cem nemuze moc mluvit s kamaradkami, protoze zadna tyhle zkusenosti nema, ze matky kamaradek budou cekat buhvi, co od zneuzivani az po rakovinu, "kdyz Vase mala musi chodit na gynekologii" a nektere se na to nebudou ostychat zeptat vetsinou ne tebe, ale ditete. Zatracene vadi mi, ze nemas vubec tuseni co Ti doktor muze udelat jak fyzicky tak psychicky a jak dlouho muzes pocitovat dusledky jeho "prehmatu". Tohle nema se studem nic spolecneho, ale doktor Te muze donutit se za svou nemoc i za sve telo stydet, a to pred ostatnimi pacienty. Nemas vubec tuseni, k cemu muze pri vysetreni dojit a jak Te to muze poznamenat.

A ted si predstav , ze tohle riskujes u sveho ditete... No ja nevim. Chtela bych byt u toho, chtela bych sve dite chranit a kdybych zjistila, ze doktor nebo doktorka delaji neco, co je pro dite ZBYTECNE frusturjci a bolestive, dala bych mu do zubu a odesla s ditetem hledat nekoho slusneho a normalniho. Dite musi vedet, ze jako rodic jsi schopna ho take chranit a to i pred ostatnimi dospelymi a pokud ho zbytecne urazeji nebo mu delaji zbytecnou bolest a zduraznuji slovo zbytecnou, dite bude cekat, ze ho budes chranit, pokud bolest nebude zbytecna, ale nezbytna, musis byt na to pripravena a musis sve dite uklidnovat, tak aby vedelo, ze je to sice neprijemne a mozna i bolestive, ale je to pod tvou kontrolou, ze bolest je naprosto nezbytna, za chvilku prejde a ze o tom vis, ze nedopustis, aby byla vetsi nez je nezbytne nutne. Ja nevim chapes tak nejak priblizne o co jde?

Jo nejsem matka, ale jednu dobu jsem s detmi pracovala, a vim naprosto jiste, ze jsou tri zakladni soucasti rodicovstvi: dite vychovavat, chranit a milovat...Jsou priblizne stejne silne a meni se podle situace.

Nevim, jak je to dnes s detskymi lekari, ale jako dite jsem mela peritonitidu( zanet pobrisnice) a vim jak neuveritelne hrube, arogantne a sproste se chovaly sestry i lekari. Nasi jsou v tomhle z obliga, protoze to bylo za totace a byla jsem na oddeleni, kde byl zakaz navstev-na intermedialu. Snad je to tam ted lepsi uz jen proto, ze tam smeji rodice.

U dospelych byva z 10 doktoru tak 1 velmi slusny a kvalitni, 3 naprosto priserni, kteri se to nenamahaji nijak maskovat a zbytek nemastny neslany, ze kterych se mohou vyklubat docela fajn lidi, nebo arogantni pitomci. A ted si vyber. A tohle mi ver, pokud to neprozijes, pokud se s lekari nevidas cele mesice, nevis jaci vlastne jsou, zvlast pokud jsi vlivna pripadne mas vlivne pribuzne. Dokazu si diky svemu vzdelani( byvala sestra a byvala biolozka) vydupat sve, ale je to nespravedlive, to co ja si vydupavam, by melo byt pacientum davano automaticky, at se to tyka leku nebo pripravku na zmirneni druhotnych ucinku. Vadi mi, ze se musim pri anemii domahat transfuze, ale jeste vic mi vadi, ze pacienti kteri nevedi, ze pri urcitych priznacich a urcite hladine hemoglobinu na ni maji pravo, se ji nedomahaji a kolabuji, zadychavaji se a jsou na prokraji sil. Pokud se tyka transfuzi byla by o tom asi takove diskuze jako o materskem mlece nekdo rika ze ano a rozhodne jiny, ze ne a v zadnem pripade. Ale je fakt, ze se pacient po trensfuzi citi na nekolik tydnu velice dobre a z jeho hlediska stoji za to. Atd , atd, atd. Desitky problemu, ve kterych si musis toho bud hodne nacist, nebo duverovat svemu lekari... to je Tva vec, ale pokud se tyka ditete , doporucuji nacist a po celou lecbu funet doktorovi za zady, aby vedel, ze tam jsi.