Přelidnění je mýtus

Brzobohatko, přečti si, prosím, např. toto:

"Jak tedy situace dnes skutečně vypadá? Pravda je, že na světě žije 6 miliard lidí. Tvrdit ovšem, že svět je přelidněn je nesmysl. Od roku 1950 míra růstu porodnosti klesá, a to po celém světě. V roce 1950 činila celková
míra porodnosti, tedy počet narozených dětí na jednu matku, 5, dnes je to jen 2,8. Dnešní prognóza OSN říká, že v roce 2050 bude na světě žít 9,5 miliardy, to je o dvě miliardy méně, než bylo předpovídáno před dvaceti lety.Růst produkce potravin předstihl od r. 1950 růst počtu lidí, a to každým rokem. Dalším důležitým faktem je skutečnost, že chudoba a tzv. přelidnění spolu většinou vůbec nesouvisí. V Etiopii, jedné ze zemí postižené hladomorem, žije 31 milionu obyvatel na 1 222 000 čtverečních kilometrech. Hustota tak činí 25 lidí na kilometr čtvereční. Srovnejme toto číslo s Británií ( 228 obyvatel na metr čtvereční), Nizozemskem (347) a Japonskem (315). Ve skutečnosti většina zemí třetího světa má hustotu obyvatel spíše nízkou: Súdán, Somálsko, Paraguay či Bolivie - všechny méně než 10. Neznamená to ovšem, že by jim to nějak pomohlo ven z chudoby. Nejvíce lidnaté státy nepatří naopak zdaleka mezi ty nejchudší: Hongkong (4 827), Singapur (4 122) nebo Taiwan (486). Krátce řečeno, jakákoliv korelace mezi hladověním a počtem obyvatel není prokázána. Není pravda, že nemáme dostatek potravin, abychom rostoucí počet lidí nasytili. Celkově se dnes na světě pěstuje tolik obilí, že bychom každého člověka na Zemi mohli nakrmit 3 500 kaloriemi denně. Jen produkce obilí by z nás všech mohla udělat tlouštíky. Hladovění a chudoba mnoha lidí ve třetím světě není důsledkem nezvratitelných přírodních podmínek, ale součástí promyšlené politiky světových elit. Řada zemí upadla do chudoby, nebo se v nich chudoba prohloubila, po přijetí tzv. programu strukturálních úprav, které předepisuje Světová banka a Mezinárodní měnový fond jakožto podmínku obdržení půjčky. Tyto programy znamenaly především masivní škrty ve státním rozpočtu, likvidaci místních zemědělců ve prospěch velkých vlastníků půdy, kteří mohli lépe obstát v konkurenci, a levný vývoz některých surovin. V podstatě se tak tyto země staly závislými na západních trzích, takže když v důsledku krize poklesly ceny, ocitly se na kraji katastrofy. Právě tyto otřesné skutečnosti mají zakrývat argumenty o přelidnění. Je třeba, abychom je uváděli na pravou míru, protože jedině zbavíme-li se těchto mýtů, můžeme začít skutečně něco dělat."



Převzato od Copy Left září 2000 Doleva! , časopis SocSol