Soucit s bližním

Soucit s bližním a důležitost daru je v základu naší civilizace. A jejího "úspěchu". Práve tři mudrci, tři králové jsou jejím symbolem. Přinášejí dary "bezdomovcům" v chlévě...Přinášejí jim královské dary. (Ve Španělsku a jeho bývalých koloniích přinášejí dětem dárky právě tři králové).
Divné není darovat, divné je nechtít se podělit o své bohatství.
Jako dítě jsem se s tím setkala jednou o velikonocích, když náš soused, který si zabral asi největších vilu po Němcích v okolí(bydleli jsme v pohraničí) prohlásil, když jsme přisli koledovat, že dnes( v socialismu) nemusí nikdo žebrat, ať neděláme ostudu... a vyhnal nás. Řada Tvých spoluzaměstnanců má asi tuhle totalitní mentalitu. Však on se stát postará. Musí se postarat...
Charita se v dobách komunismu považovala za buržoasní přežitek, za něco ponižujícího, špatného.
Až v roce 1968 si lidé vzpomněli, jaké to je dát něco ze své kapsy, sám od sebe někoho podpořit, někomu pomoci. První velká veřejná sbírka po desetiletích na SOS Dětské vesničky překvapila svým úspěchem kde koho. A i když snad všechno se vrátilo do starých kolejí v normalizaci, na vesničky lidé nepřestali přispívat.
Většina nábožeství přímo přikazuje pomáhat bližním, darovat, zvát nemajetné ke svému stolu.
Máš pravdu, že je velmi důležité vychovávat děti k velkorysosti, učit je se dělit a pomáhat. A všichni moudří rodiče to dělají. Budeš to dělat i Ty, jako to dělá Tvoje moudrá maminka (jako to dělala moje i za komunismu) a jednou to bude dělat i Tvá dcera, jako to dělají moje. My jsme v naši škole dělali dárky pro děti v útulku pro týrané ženy a děti a pro nemajetné rodiny v naši obci. Každý týden některá třída dělá obložené chleby pro centrum bezdomovců. Dělají je s pomocí maminek i prvňáčci. Dělají to velmi rádi. Co se v mládí naučíš...
Tvých kolegů Ti vlastně může být líto, že nevědí jaká to je radost darovat. Rozsvítit nějaké dětské oči, ohřát někomu ruce i srdce talířem polévky,pomoci v nouzi.
Z úspěchů řady charitativních organisací je vidět, že ne všichni lidé myslí jako Tvoji kolegové.
Věra S.